Nejnovější komentáře
Kostischrány
„Zajímavý temný napínavý příběh, plný napětí, ale i vtipných hlášek, který se těžko odkládá a koza byla super“
— sidonka
Bodyguardka
„Teď jsem dočetla a bylo to krásné a pohodové čtení. Akorát byla chyba ve mě. Nemohla jsem se zpočátku začíst chtěla u mne propuknout čtecí krize, ale já se nedala a od poloviny už to fičelo a u některých scén jsem se smála nahlas. Od spisovatelky si určitě přečtu i další knihy.“... celý text
— Sančez
Děti jsou taky lidi
„Knížka je na první pohled hezky graficky zpracovaná a přímo vybízí k přečtení, ale obsahově mě zklamala. Nechci hodnotit názory autorky, na to ať si udělá každý názor sám, ale po formální stránce to byla katastrofa. Obsahuje nekonzistentní a nesprávné citace (is.muni.cz, youtube.com, zdravezpravy.cz a mnoho dalších - ani jedno z toho mě nezavede ke konkrétnímu zdroji) a podobně tomu bylo i u citátů, které někdy měly zdroj, jindy úplně chyběl. Když došlo na celostránkové definice z Wikipedie, musela jsem se už jenom smát. Vtipná byla taky rada použít vyhledávač Google k získání dalších informací. Mnoho frází a doporučení se opakovalo ve vícero kapitolách, u kterých mi navíc chybělo nějaké propojení. V žádné kapitole ale autorka neopomněla pro jistotu hned několikrát zmínit její oblíbenou knihu Trauma očima dítěte. Ke konci se mi zdálo, že autorce už došel dech a celá jedna kapitola je pouhým převyprávěním knihy jiného autora.“... celý text
— kayu
Rozložíš paměť
„Kniha napsaná netradičně v druhé osobě rozebírá vzpomínky mladého queer chlapce na dětství, dědu a školní léta, která byla pro něj obdobím hledání sebe sama, obdobím velmi nelehkým a bolestným v době, kdy se přiznání odlišnosti rovnalo společenské sebevraždě.
Přesně takové knihy mám nejraději - syrové, upřímné, smutné, k zamyšlení. Takové, které vás donutí se zamyslet, přehodnotit některé věci a názory, vnitřně vás rozervou a ještě dlouho ve vás rezonují.“... celý text
— Adell-ka
Loutkové divadlo
„Dost zajímavá detektivka potažmo thriller. Ovšem musím říct, že mi tam něco chybělo, něco čím by mě autor dokázal úplně polapit a z příběhu nepustit. Ale i tak byl příběh skvěle napsaný a rozuzleni pro mě osobně nečekané. Hlavní hrdina Poe ma něco do sebe. Tvrdohlavý a neústupný vyšetřovatel a Tilly se mi líbila tím jak byla klasická počítačová myšky. Uvidím co přinese druhý díl“... celý text
— Terka18
Lucas
„Bylo to super. Četlo se to samo“
— miruska1
Tři novely
„Z této knížky jsem četla pouze Ostře sledované vlaky - kvůli maturitní četbě, takže názor budu psát pouze na ně.
Příběh se mi celkem líbil, tedy až na ten konec, ten je smutný. Ale problém byl s tím, že jsem se občas v ději lehce ztrácela za což musím ubrat půl hvězdičky z hodnocení. Postavy byly sympatické, hlavního hrdinu jsem si oblíbila a je mi líto jak to s ním skočilo.
4,5*/5* Za mě je to jedna z lepších maturitních knih, kterou určitě můžu doporučit“... celý text
— milovnice_knih_
Získej mě
„Nejvyšší čas se s Phoenixem rozloučit.
Už předchozí díl byl znatelně slabší než úvodní trojice a tento ho ještě překonává. Bohužel ne v pozitivním smyslu.
Romantika letem světem, trochu plochá, trochu nudná.“... celý text
— Bryel
Sudetenland
„....to takhle v osmačtyřicátým dorazila na obec stařenka Hebdová a povídá: Heil H....! V kanclu tam sedí starej Winter,dělá nějaký papíry a kárá ji:Ale babičko,to jste si spletla dobu, dneska se říká: Čest práci, soudruhu. A Hebková na to: Dobu jsem si možná spletla, ale vás ne...“... celý text
— hurwajz
V moci zla
„Opět super díl, čtu teď celou řadu od prvního dilu a co dil, tak napínavý propracovaný pribeh, čte se to úplně samo. Baví mě jak Katino oddělení a život s Tommasetim, tak život Amišů.“... celý text
— Címa
Unesená dědička
„Příběh je absolutně nereálný až bohužel pro mě směšný. Ani nemůžu říct, že by mě bavil. Hlavní hrdinové mi nejsou sympatičtí. Jediné co se mi na knize líbí je styl jakým je psaná.“... celý text
— Raislin
Do ráje
„Washingtonovo náměstí
Během prvních stran jsem byla naprosto ztracená, jak prostředím, tak i samotnými postavami. Měla jsem nutkání knihu vzdát, ale když David poprvé potkal Edwarda, začalo mě to zajímat a postupně jsem nevšednímu příběhu přišla na chuť. Příběh se odehrává v alternativním 19. století, ale měla jsem trochu problém si postavy v této době představit, nedýchala z toho na mě ta správná dobová atmosféra. Samotná zápletka mě překvapila, i když po zpětném zhodnocení se dala tušit už od začátku. Konec zůstal hodně otevřený, což dává možnost k vlastní interpretaci. Nejvíce mě zaujala postava tajemného Edwarda, o kterém jsme se nakonec nedozvěděli, která verze jeho osobnosti byla ta pravá.
Lipo-wao-nahele
Samotná druhá část je sama o sobě rozdělena na dvě menší části, z pohledu syna a otce. První část, ačkoliv měla zajímavý začátek, se mi hrozně vlekla a na chvíli jsem zvažovala, že kvůli tomu knihu úplně vzdám. Trochu zvláštní mi přišly náhodné pohledy do budoucnosti, které narušovaly plynulost děje. Ten se odehrával zejména během rozlučkového večírku v domě hlavní dvojice. Druhá část byla úplně jiná a moc mě bavila. Příběh byl rozplétán postupně a hned mě vtáhnul do sebe, zaujalo mě nevšední prostředí Havaje.
Zóna 8
Ačkoliv tam bylo hodně opakujících se motivů, tato část se mi líbila ze všeho nejvíc. Příběh působí propracovaně, popisy dystopického světa byly strhující, měla jsem pocit, že by to na světe opravdu mohlo takhle jednou vypadat. Byla jsem ale zklamaná z otevřeného konce, chtěla jsem vědět, jak to s Charlie nakonec bylo, protože mi za tu dobu přirostla k srdci.“... celý text
— kayu
Drahý Aarone
„První část psaná e-maily a chaty pro mě úplně není, ale pak se kniha přehoupla a už to bylo mnohem lepší. Autorka umí psát a knihy upoutají.“
— adela2230
Chladný král
„#chladnykral m.j. jírová Nakladatelství Solis
Myslíte si, že láska prekoná všetko? Je schopná zmeniť "človeka"?
Mesilie je dievčaťom z nižších vrstiev a predsa niečím zaujme Kardesa, ktorý je princom a doslova sa hrá a berie si všetko. Kardes je tvrdý, chladný k čomu ho viedol jeho otec - kráľ. Kráľové nové a hriešne zákony mi pili krv a čudujem sa, že mu to prechádza.
Začiatok mi prišiel povrchný. Nehovorím, že nebolo zaujímavé sledovať Kardesa a Mesilie, ale chýbalo mi tam to niečo, čím by som si obľúbila ich postavy. Na druhej strane som ich ani nenávidela, preto píšem, že začiatok bol neutrál. Autorka v strede knihy zaradila jednotku a my sme sa pohli neuveriteľnou rýchlosťou vpred. Prehĺbili sa konečne vťahy, dostala som Kardesove kapitoly, ktoré ma bavili oveľa viac než Mesiline.
Čo sa mi nepáčilo bolo priveľa intímnych stretnutí, ktoré brzdili dej a to zajímavé, napínavé.
Autorkin štýl je veľmi čtivý a keď sa zahryznete, číta sa jedna radosť. Chladný kráľ je prvá časť a to zaujímavé ešte len začína.
Ďakujem babám, ktoré somnou čitali. Terkin Knižný Svet
Zuzana Žužu Dobiasova
Lucia Tomková Lucie Svobodová
#darkromance #darkromancebooks #vydavatelstvosolis #erotickeknihy #demon #bookstagramsk #recenzianika #spolupracasnikou“... celý text
— recenzienika657
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
„Kniha je dobře napsaná. Rozhovor je plynulý, poučný. Jediné co se opakuje jsou části, které pan Dvořák už třeba použil v rozhovorech, ale to je maličkost.“
— adela2230
V ohrožení
„Skvěle napsaný příběh. Občas vtipný, občas vážný. Člověka vtáhne a nepustí. Autorka píše velmi dobře.“
— adela2230
Jedenáct minut
„Díky CV. Po velmi dlouhé době jsem se ke knize vrátila a nezklamala.“
— Monike
Volání odnikud
„Léto je v plném proudu a Ota Fink vyráží se svou partou kamarádů do rozlehlých lesů u Holetína, do míst, kde dříve býval vojenský prostor. Ideální příležitost pro klidné rozjímání nad nesmrtelností chrousta, kdyby se ovšem uprostřed temných hvozdů najednou nerozezněl zvuk vyzvánějícího telefonu...
Snad poprvé v sérii se Jaroslav Velinský projevuje jako plnokrevný tramp, což vyniká především v dokonalém popisu čundráckého bivakování, mluvy a naturelu. Zápletka je přitom zcela prosta nějakého složitého vraždění či prvoplánových morbidit. Ostatně, ani pořádné mrtvoly se zde nedočkáte, protože celé vyprávění se primárně točí kolem zjevných záhad a možných tajemství. Autor však dokonalým způsobem umí gradovat napětí, které je navíc podkresleno jedinečnou atmosférou počínajících 60. let, což fantasticky vyniká při líčení příprav vesnického candrbálu. Nevinné letní dobrodružství se tak pomalu mění v kriminální drama, jehož vyústění zase jednou dá za pravdu Otově bezděčné detektivní intuici.“... celý text
— trudoš
Zavátá sněhem
„Pokolikáté už detektiv alkoholik? Ve mě zrovna ochlastové nebudí moc sympatie, a to tu už byly sakra super verze (Hary Hole, Matt Scudder, Jack Taylor). Kniha má čtivý děj, sem tam sice přitažený za vlasy (někdy více, někdy méně), ale autor se alespoň nebál přidat trochu fantazie za účelem zvýšit poutavost děje. Dialogy občas skřípou i postavy se chvílemi chovají nelogicky a k zápletce bych podotkl, že klíčový údaj k odhalení vraha mohl vyšetřovatel mít hned na začátku, a ne účelově na konci příběhu, než oběhl všechny ostatní podezřelé a prošetřil různé motivy. To bylo asi největší zklamání z této knihy. Přesto bych to ohodnotil jako nadprůměrnou českou detektivku, která má ale bohužel stále daleko do vybroušené Kopřivovy Rychlopalby, nebo knížek s Larsem od Daniela Grise.“... celý text
— zbuy
Tichá pošta
„Šárka už několik let chodí s Ivanem, ale dělí je opravdu velký věkový rozdíl, což se nelíbí Šárčině rodině. Daleko více by chtěli, aby zapustila kořeny a měla děti a rodinu s někým perspektivnějším. Ostatně maminka Helena se jí třeba pokusí bez jejího souhlasu dohodit vlivného právníka... Šárka řeší úplně jiné problémy. Mezi prací ve škole a přípravou festivalu, má ještě malé tajemství. Jenže když se seznámí s Bartem, otevírají se jí úplně nové dveře. Kterou cestou se Šárka vydá?
Jedná o milý román, který je psaný jednoduchým jazykem, takže se dostanete k příjemnému čtení. Autorka se zde věnuje i skrze několik vedlejších postav různým problémům, mezilidským vztahům, nevěře, hudbě, práci, psaní Nádherná kniha z venku a velmi pěkná uvnitř. Líbilo se mi, jak příběh skončil, myslím, že i zde je lehký prostor klidně pro nějaké volné pokračování. Vedlejších postav je zde opravdu mnoho a klidně by si zasloužily svůj vlastní příběh. Co ještě velmi oceňuji je autorčin skvělý humor, kterým je kniha protkaná. Jediné, co mi při čtení vadilo, byla menší písmenka. Trochu obtížně se mi to četlo, kór jak čtu většinou po večerech . Postava Ivana mě taky lehce při čtení zklamala, ale detaily vám sem vypisovat nebudu, ať tu nespoileruji.
.
Hodnotila jsem 4,5 hvězdiček.“... celý text
— terryaknihy
Démon ze sídliště
„Taková věc (audio), když nemůžete spát. Neurazí, nenadchne.“
— iz67
Rozpolcený
„Na knihu jsem se moc těšila,ale zklamala mě.Byl to chaos...“
— jitka1585
Sněhulák
„Tedy to bylo něco...mrtvoly kam se jenom podíváš. Děj napínavý, nemohla jsem se odtrhnout. Jenom škoda, že jsem, začala číst až sedmý díl. Ale jsem závislá na nabídce knihovny :-)))) Doporučuji.“... celý text
— likaf
Pruské balady
„Temné ale krásné.“
— mishulda
Medovník s pepřem
„Tuhle knížku jsem si koupila a chtěla ji přečíst právě na základě recenzí tady na Databázi. Dala jsem to za den.
Možná budu mít problém vyjádřit vše, co bych ráda.
Chápu rozporuplné komentáře jedna hvězdička vs. pět.
Pokud vás nikdy za život napotkala podobná situace, ať už mělo jít o potencionálního partnera nebo čistě přátelský vztah, kniha vám bude připadat hloupá. Pokud se tak stalo, můžete si gratulovat, že jste vše odhalili dříve než Adri a své chyby neopakovat.
Já měla pár let zpátky po vydání knihy situaci podobnou a říkala si, možná by to stálo za úvahu přečíst si to, ale sešlo z toho. Před několika měsíci o něco víc děsnou situaci, a proto jsem neváhala a knížku koupila. Věděla jsem, že potřebuju situaci uchopit s nadhledem, třeba za pomoci někoho, kdo se v tom topí taky. A brala jsem to tak, že to autorka psala formou terapie, že se ohlédla zpátky v čase a na konci to vše docvaklo.
Jako asi všem, líbila se mi obálka, jež je pro mne i po přečtení záhadou.
Moc se mi nelíbilo to využívání Matyáše kvůli lístkám do divadla. Vztahy byly opravdu velmi povrchní včetně dialogů. Během knihy uplynuly asi tři čtyři roky, jestli jsem dobře počítala. Matyáš byl opravdu zdařilý manipulátor, který uměl hrát na správnou strunu, ale vlastně vůbec nevěděl, co chce.
I když jsem náplava, už dlouho v Brně bydlím a strašně mi tam to Brno chybělo. Docela mě štve, když hlavní hrdinové prolívají kapitoly alkoholem. Bohužel ani takový ten free život mejdanů nedokážu úplně ocenit, zvlášť s lidmi, které sotva znám. O tom, že má Adri kočku a nějaké živé rodiče se dovídáme pořádně až na konci knihy. Velmi zmatená jsem byla z odskakování v časových osách. Příběh plaval dost po povrchu. Ale četla jsem, chtěla jsem číst až do konce, i když čtení ve mne otevíralo staré rány. Ale třeba to byla dobrá forma terapie - vědět, jak pro příště věci nedělat.“... celý text
— Niu
Kopírák
„Nebylo to úplně špatné. Nenazvala bych to nejděsivějším thrillerem roku, už jsem četla děsivější a napínavější knihy. Trochu mě mrzí, že jsem si tak ve čtvrtce knihy řekla "ten by to mohl být" a od půlky už jsem o vrahovi měla jasno a už se mi moc nechtělo číst dál. Od tříčtvrtin příběh začal gradovat a pak najednou otevřenej konec...? A dle anotace to nevypadá, že by Číslo 20 mělo být pokračováním. Takže vlastně co? Zavřeli "nevinného" a vraždit se bude dál?“... celý text
— Barbora.M
Dcery naděje
„Pohodové čtení, dobře se čte, ale připomíná mi ostatní spisovatelčiny knihy.“
— Knihomura
Duna, grafický román, Kniha 1
„Snaží se být co nejvěrnější knize, což může být jak pozitivum, tak i negativum. U Villeneuveho filmu jsme viděli, jak dobře adaptace může dopadnout, když se autor nebojí zasáhnout do předlohy a plně se připůsobí médiu, ve kterém je odvyprávěna. Místy jsem si říkal, že je škoda, že zde autoři nezvolili podobný přístup. Mohl z toho být úžasný komiks. Takhle je jen dobrý. Zůstal věrný a přesto jaksi postrádá duši knížky, přičemž nepřidal nic moc svého.“... celý text
— potoo
Poslední království
„Nejdříve jsem videla sérii na Netflixu a potom se mi dostala do ruky audiokniha. Drsné, má to spád a hodně zajímavé. Budu pokračovat.“
— S.sidi
Zlomky nekonečna
„Jsem ráda, že se vydávají knihy mladých českých autorů a autorek. A právě kvůli tomu jsem si chtěla Zlomky nekonečna přečíst. Jenže jsem je nedočetla. Asi nemám tak silnou vůli jako předchozí recenzent. Fakt jsem se snažila, přečetla jsem prvních dvacet stránek, které mě ale strašně nudily. Pak jsem začala v knize přeskakovat, abych se dostala k vlažnému konci. Bohužel ani ten se mnou nepohnul. Název knize sedí - o tématu autorka skutečně věděla jenom zlomky.“... celý text
— solomia