Nejnovější komentáře
Maluj můru nohama vzhůru
„Anička a Hubert, dva cizí lidé, kteří spolu zůstanou uvězněni v zaseknutém výtahu. Pomalu však odhalují, že možná mají i něco společného.
Tato novelka, která rozhodně zaujme hned svým názvem a obálkou, mě neskutečně bavila. Od prvních řádků mi bylo jasné, že se mi bude líbit nejen příběh, ale hlavně to, jak autorka píše. Krásný jazyk, věty, skvělá přirovnání. Text úplně pohladil po duši.
Příběh byl zajímavý i dojemný. Skvěle promyšlený a propracovaný, kdy čtenář postupně odhaluje určité spojitosti, a nakonec to do sebe všechno zapadne a přinese ucelený příběh dvou generací. Moc mě bavilo určité nadpřirozeno, které se v knize vyskytlo. Myslím, že čtenáře donutí přemýšlet nad příběhem trošku víc.
Kniha vznikla na základě autorské výzvy na instagramu, na závěr se tak i dočkáte vysvětlení, co to obnášelo a jak vlastně kniha „přicházela“ na svět.
Milé čtení a knížka, ke které se v budoucnu ještě vrátím.“... celý text
— eva3992
Muž z chatrče
„Oproti předchozímu titulu Přiznat vinu je Muž z chatrče mnohem víc detektivní román a také jako takový mnohem lépe funguje. Martin Goffa tentokrát nechává Terence pátrat a využívat svých novinářských kontaktů a možností, díky kterým pomaličku odhalujeme minulost neznámého chlapíka, nalezeného ve vybydlené chýši. Občas sice autor maličko uhne do vedlejší uličky, čistě jen proto, aby se nahnal počet stran, ale v důsledku to ničemu zásadně nevadí. Osa příběhu přitom dokonale naplňuje čtenářskou žánrovou potřebu napětí, přičemž finále tentokrát necukne před spravedlivým verdiktem nad osudem zločinců. V tomhle ohledu se mi to líbilo mnohem víc než konkurenční série s Mikem, třebaže perličky z novinářské praxe zde působí stejně opravdově, jako ty z policejního prostředí u Syrového. Nejvíc se pak samozřejmě člověku dělá špatně z historie olejových machinací, na kterých si pár šmejdů založilo miliardová impéria, což ještě podtrhuje cynická skutečnost, že to šlo z kapes daňových poplatníků.“... celý text
— trudoš
Neklidné pobřeží
„Za mě dobrá detektivka z trochu pro mne neznámého prostředí.“
— jarin58
Odhalení
„Asi se pridam k vseobecnemu mineni, ze tenhle dil je lepsi. Libil se mi i ten prvni, vadila mi jen trochu Gretchen a ta je v obou dilech stejna, ale tady to melo vetsi spad, chvilemi jsem si az rikala, jestli ten propletenec, ktery smeroval ke konci, poskladam dohromady, ale stalo se.“... celý text
— Bara52
Vše, co k tobě cítím
„Jedna z knih, kterou jsem vloni objevila pod stromečkem, měla ji ve své výzvě a jako velká ostuda jsem se k ní celý rok nedostala, tak jsem se pochlapila a konečně ji vzala do ruky, že ji musím přečíst.
Jako malá jsem milovala koně, a doteď mám ráda filmy či knihy, kde se objevují.
Pacient psychiatričky Lindy spáchal sebevraždu a ona cítí, že musí splnit jeho poslední přání a tím bylo dovézt dopis jeho otci, který se o něm dozvěděl jen pár dní před tím, než zemřel. Přestože ví, že by měla zachovat profesionalitu, tak u tohohle případu to nedokáže. Nejenom že toho pacienta měla ráda, ale také ji to připomnělo některé věci, se kterými ona sama bojuje, a tak je to i pro ni těžší ještě víc. Damián je velmi známý zaříkávač koní, který si mnohem víc rozumí s nimi než s lidmi, a to platí i o jeho vlastní rodině. Celý život se potýká s tím, že nenaplnil očekávání některých, a to v něm zanechalo rány. Teď se navíc ještě dozví, že měl skoro dvacetiletého syna, o kterém nevěděl a kterého už nikdy nepozná, jelikož zemřel.
Děj se odehrával v krásném prostředí, které na mě při čtení dýchlo a navodilo klid, přestože témata v knize byla náročná a smutná. Hodně jsem si oblíbila vedlejší postavy, které byly skvělé. Hlavně Nuria, její matka a Ramón. Líbilo se mi, že se příběh netočil jen kolem hlavních hrdinů, ale byla možnost víc poznávat skrz zmínky právě i ty ostatní. Díky popisům jídel, která si dopřávali, mně nejednou přepadly chutě.
V příběhu jsem čekala, až přijde jeden moment, u kterého jsem tušila, že budu slzet a taky že ano.
Kniha se mi četla moc dobře, přečetla jsem ji rychleji, než bych myslela a pokud máte rádi koně, hledáte oddechovku, tak klidně zkuste tuhle knihu.“... celý text
— kniha_je_laska
Podezření
„Jedna z tech lepsich knizek. Zapletka originalni, hlavni hrdinka taky, jen mi jako vzdy u techto postav vadilo, ze hrdinka, ac se chova jako koza a je sociopat, je vlastne vykreslena jako nejdokonalejsi a nejspravnejsi. Ale pak jsem prisla na to, ze mi to vadi u postav popisovanych ve treti osobe, proto to vyzniva tak namyslene. Ale jak rikam, zapletka se mi libila, takze se tesim na dalsi dil.“... celý text
— Bara52
Klára a Slunce
„Téma knihy je velmi zajímavé a v současné době žádoucí. Způsob zpracování je ale nudný a málo promyšlený. Do četby jsem se musela nutit, očekávala jsem od knihy mnohem víc.“... celý text
— EvaHonsová
Nejen bonmoty a citáty o blbosti
„Hezky a zábavně sestavená knížečka, něco vtipné více, něco méně, každopádně milý počin :)“
— HelenBarbora
Paní jezera
„Posloucháno jako audiokniha. Pro mě náročná kniha. Vadilo mi skákání z jedné dějové linky na jinou a zase zpět, v jedné lince skoky mezi časovými linkami.
Dále Emhyr vyvine tolik úsilí kvůli Ciri,aby ji nakonec jen tak pustil?...
Paní jezera tu jsem úplně nepochopila...
Závěr knihy pěkný, ale vlastně nevíme, jestli je to tak nebo tak.“... celý text
— Michaela999
Damian: Batmanův syn
„Andy Kubert navazuje na temnou vizi Granta Morrisona, představenou sešitem Batman 666 a zároveň v nočních můrách strašící Bruce Wayna v sérii Batman s.r.o. Samotný koncept je perfektní, protože staví Damiana do role dospělého, který si musí uvědomit důsledky svých činů. Jenže tohle funguje v komiksu jako jediné. Zápletka naopak klopýtá, ať už v nedotažených detailech, nedbalých chybách a ve finále i nevyřčených odpovědích. Na to, že jde o uzavřenou sérii se ani nezdá, že by autor plánoval cokoli dotáhnout do konce. Spíš rozehrává atraktivní motivy a nechává je žít vlastním životem, aniž by projevoval zájem o to, co s nimi v budoucnu bude.
Ostatně, ani již zmiňovaný Batman 666 celou věc nijak neobjasní, protože je právě tak psychedelický, jak jsme u Morrisona zvyklí. Ale díky celému kompletu Legenda o Batmanovi se alespoň chytáte v myšlence, jakou tvůrce měl v plánu vnést čtenáři do mysli, což je o mnoho víc, než když tahle epizoda před lety vyšla u BB artu v albu Batman a syn poprvé.“... celý text
— trudoš
Moc přítomného okamžiku - Kniha o duchovním osvícení
„Nádherná kniha, rozhodně doporučuju ke čtení (a ke studiu)“
— HelenBarbora
Vánoční vyznání
„Naprostá pecka. Čekala jsem vánoční oddechovku a dostala jsem nálož emocí. I když v knize není vlastně žádná erotika tak jí to nic neubírá. Přečetla jsem knihu na jeden zátah. Oba dostali od života kopance, ale krásně do sebe všechno zapadlo. Opravdu doporučuji.“... celý text
— sarhii
Dívka ze země Venku 4
„Šiva má zpět svojí tetičku a je šťastná jak jen nevědomé dítě může být. Pan učitel je ale díky tetičce na pochybách, jestli opravdu dělá pro Šivu to nejlepší co může. A tetička zase nevěří panu učiteli a navíc si na ní prokletí vybírá svou daň. Jen hádám že poslední stránka znamená to co si myslím.“... celý text
— Roscata
Zrádné mlhy
„Jakože dobra kniha. Čtení odsýpá, a je to napínavé“
— kneslova
Jako po drátku
„Generační sága, jejíž počátkem bude pro čtenáře rok 1850. Vdova Mária živí v kysuckých horách chudou drátenickou rodinu. Na popud světaznalého strýce se rozhodne jít za lepším. Společně se svou dcerou Rózou a synem Zoltánem se vydává do dnešního Ústí nad Labem. Sledujeme příběh, který nás zavede i do Ameriky a Zoltánův osud budeme sledovat téměř až do současnosti.
Pokud chcete knihu plnou vážných témat, poutavého děje, skutečných historických událostí a emocí, tak jste ji právě našli.
V celém příběhu je skvěle vylíčena atmosféra. Budete cítit nouzi, bídu a bude vám v břiše kručet hlady, protože si živě představíte všechnu tu hrůzu, kterou autor popisuje. Je tu však zároveň ukázáno, jak se člověk může odrazit ode dna a začít znovu, i když to mnohdy není vůbec snadné.
Celou knihou se tu proplétají i skutečné osobnosti, jsou zde zajímavě zakomponované, ale upřímně mně trochu samotný příběh rušily. Kdyby byl celý příběh jen o neznámých hrdinech, asi by se mi líbil o něco více.
Je tu spousta vážných témat, ať už rasismus, a to i v souvislosti osídlování Ameriky a Indiánů, svoboda, hledání svého místa, své rodiny, domova. Určitě samotný konec překvapí a donutí čtenáře zamyslet se.
Kniha mě někdy bavila více, jindy méně. Co mi opravdu vadilo a rušilo při čtení, bylo střídaní vypravěčů, že třeba i na jedné straně byli tři různí. Ale každopádně, když jsem se začetla a ponořila do příběhu, tak jsem knihu nemohla odložit.“... celý text
— eva3992
Život Vernona Subutexe 1
„Život Vernona Subutexe není román pracující se zápletkou, protože ta je pro autorku vedlejší. Jistě, spojovací prvek celého textu v příběhu obsažen je, ovšem spíš než pro samotný závěr čtete každou kapitolu především z toho důvodu, aby vám byl odhalen další střípek skládačky zvané moderní Paříž. Virginie Despentes bez pozlátka popisuje poměry v nejšpinavější ulici i v mezi nejvyšší smetánkou, přičemž exceluje ve vykreslení jednotlivých charakterů, jež vám představuje s nonšalancí věhlasného cirkusáka. A to nemyslím nijak pejorativně, právě naopak. Protože jestli vás kniha něčím ohromí, je to autorčina schopnost zachytit jedinečné protagonisty, kteří vás poměrně nahodile provázejí vyprávěním.
Neočekávejte vývoj, zapomeňte na vyvrcholení, oželte absenci pointy. Tohle je jízda plná revolty, muziky, drog i sexu, viděná různými pohledy a nahlížená z různých úhlů. Jsou tu kapitoly, u kterých budete brečet od smíchu, stejně jako momenty, při kterých vám bude srdce pukat žalem. Zkrátka život.“... celý text
— trudoš
Opraváři času
„Mam rada cestování casem, tak jsem si přečetla i tuto pro mládež . Čte se velmi dobře, první polovina je lepší než druhá… pak se to uz moc mota“
— kneslova
Čo sa varí v Kremli: (Ako vybudovať impérium nožom, naberačkou, vidličkou)
„S Witoldom som už mala tú česť. Knihou Ako nakŕmiť diktátora ma navnadil na ďalšiu, no a vybrala som si Čo sa varí v Kremli, aby som nadviazala na tematiku kuchyne.
Oceňujem tento nápad (a následný výskum, cestovanie, rozhovory...) pretavený už do dvoch autorových kníh - priblížiť významné historické míľniky tej-ktorej krajiny prostredníctvom jedla, resp. rozprávania kuchárov súdobých dejateľov. Tuto od Mikuláša II., hladomoru na Ukrajine (výpovede babiek, ktoré ho zažili na vlastnej koži, sú neskutočne silné), pokračujúc príbehom Stalinovho kuchára a jeho ženy, obliehaním Leningradu, kuchyňou druhej svetovej vojny cez hostinu na Jalte, Gagarinove krmy, kulinárske hody v Kremli, zážitky z vojny v Afganistane, silné dojmy z rozprávaní kuchárok v Černobyli až po poslednú večeru ZSSR, Putinovu kuchyňu a na záver gurmánske pochúťky Krymských Tatárov.
Každá kapitola (nazvaná výstižne "Tanier") je rozprávaním o rodine kuchára i toho, pre koho varil. A na konci každej sú vybrané tie najlepšie podávané recepty.
Odmysliac jednoznačný politický postoj autora, človek sa od rozprávačov priamo i medzi riadkami dozvie veľa zaujímavého - nielen o sýtych či hladných ruských bruchách. Všetko v pútavom, vlastne reportážnom románe rozprávanom ľudsky, citlivo, so zdravým sedliackym rozumom, vtipne, dojímavo i napínavo.“... celý text
— Lessana
Osud vpísaný v krvi
„"Poďme," pobádal ma Bjorn, "skôr než naplníš moju počestnú myseľ ďalšími rečami o mokrých stehnách a tvrdých bradavkách." "Nepovedala som nič o bradavkách, ty ožratý idiot," sykla som.
Bjorn rozhodil rukami. „Vidíš, Freya? Už teraz máš na mňa zlý vplyv, a to som s tebou strávil len niekoľko minút. Nechcem ani pomyslieť na to, aké nechutnosti sa mi budú tlačiť na jazyk po niekoľkých hodinách. A to nehovorím o dňoch alebo rokoch. Načisto zničíš moje dobré mravy."
Freya je papuľa, Bjorn je sexoš a neuveriteľne to medzi nimi iskrí :) Od začiatku až do polky to bolo skvelé, hltala som stránku za stránkou, ale potom prišiel zlom a začala som sa nudiť. Pretože toho boja, ničenia a smrti bolo už na mňa príliš... A práve o tie všetky scény by som knihu skrátila...
Ale aj tak tento príbeh doporučujem, pretože to, čo mne vadilo, sa môže inému páčiť...
"A ja som si myslela, že sa môžeš pýšiť len atraktívnym vzhľadom."
"Neustále mi hovoríš, ako dobre vyzerám," odvetil. "Ak si nedáš pozor, začnem si myslieť, že so mnou nemáš počestné úmysly."
"Neboj sa," hlesla som. "Nie si až taký atraktívny, aby to vyvážilo tvoj podrezaný jazyk."
V tlmenom svetle som si všimla, ako sa uškŕňa. "Nepodceňuj môj jazyk, Freya. Predovšetkým nie v tme."
Napriek tomu, že som bola premrznutá na kosť, som sa zapýrila. "Nemáš hanby."
"Len som k tebe úprimný, Zohňazrodená."“... celý text
— Majuš333
Počátek
„Kouzlo téhle týmovky spočívá v nadsázce, se kterou Geoff Johns dovedně pracuje. To v praxi znamená, že když je potřeba akce, ohromí scéna nápaditostí, a když je naopak patosu moc, umí celou situaci autor odlehčit dobře míněným vtípkem. Ostatně, chemie mezi postavami funguje na jedničku, s tím, že všemu kraluje ukecaný Green Lantern a jeho kamarád Flash. Jednoznačně se sází na nesnášenlivost uvnitř týmu, který je sestaven z nutnosti, přičemž každý z hrdinů je příliš silnou individualitou, než aby hrál druhé housle. Přesto se jim daří spolupracovat; sice to občas dře a je otázkou, jak dlouho to vydrží.
Příběh jako takový drží pohromadě a dá se číst samostatně, bez znalosti událostí před i po. Zakončení je sice sešité horkou jehlou, ale člověk alespoň nezůstane uprostřed příběhu na holičkách. Jim Lee tomu pak dodává líbivý šmrnc mainstreamu, díky kterému vynikají všechna ta dokonale vypracovaná těla a trochu se tak upozaďuje scénář. To však k superhrdinskému komiksu už tak nějak patří.“... celý text
— trudoš
Kyjovsko
„Zatím nejobsáhlejší kniha o Kyjovsku na kterou jsem narazil. Díky velkému množství informací se jistě hodí pro badatelskou činnost. Na druhou stranu, jsem byl občaa nucen přeskakovat abych se neutopil v té záplavě čísel neutopil.“... celý text
— wersl
Trojí kříž
„Mám rád historické romány. Tento jsem četl na mé poměry dost dlouho - skoro měsíc. Krásný jazyk, bohatý děj. Skláním se před autorem, že v časech "před internetem" dokázal skloubit dohromady tolik historických faktů a postav! Pro mně nepochopitelné. Dávám 80%. Občas jsem se jako čtenář v postavách ztrácel (moje chyba :-) ), ale k dokonalému požitku mi vadil zejména opravdu drobný font písma (2.vydání z roku 2010 Voďňany, 331 stran). Mám dobré oči, ale přesto to bylo téměř k nepřečtení. Proto mi čtení také trvalo tak dlouho.“... celý text
— AdamMM
Tajemství pomocnice
„Druhý díl Pomocnice se mi líbil. I když už mi bylo předem známo o čem bude kniha pojednávat mě nakonec mile překvapila. Líbí se mi rozvržení děje do dvou pohledů obou protagonistek příběhu. Budu se těšit na další díl série autorky.“... celý text
— marcelaeciF
Klikař Beny
„Ze začátku mi to připadalo hrozně bezútěšný, ale pak se to začalo vyvíjet správným směrem. Taky mi trochu vadila hovorová čeština i mimo přímou řeč, ale ono se to vlastně hodilo. Některé postavy jsou sice až moc jednobarevné, konkrétně ta černá se objevuje až moc, ale ty nejvíc odpudivé naštěstí brzy po zasluze skončí. Jednoznačně tohle chce pokračování.“... celý text
— sasena
Třetí terapie
„I tato kniha autorky se mi moc líbila. Ctiva a napínavá. Jakym zpusobem se osudy hlavních hrdinů protnou, se sice dalo tušit, ale i tak jste zvědaví, zda jejich láska skonci šťastně.“... celý text
— HH77
Nejkrásnější dárek
„Ako už býva u mňa zvykom aj v prípade tejto poviedkovej zbierky som hodnotil jednotlivé poviedky zvlášť a následne hodnotenie spriemeroval. Vyšlo by to na tri hviezdičky, ale tentokrát sa prikláňam k horšiemu hodnoteniu. Celkovo mi totiž zbierka prišla nekonzistentná. Príde mi, že ten, kto zbierku zostavoval si sám celkom neujasnil cieľ. Väčšina poviedok je depresívnych a pomedzi to sa objavuje nejaká milá poviedka, ktorá zahreje pri srdiečku. Viac by sa mi páčilo, keby boli teda všetky poviedky ladené melancholicky alebo keby to bolo teda aspoň pol na pol smutné k veselým. Takto v záplave melanchólie pôsobili veselšie poviedky ako päsť na oko. Medzi poviedkami sú pomerne veľké rozdiely čo sa týka kvality. Musím vyzdvihnúť poviedky od Aleša Novotného, Thea Addaira, Martiny Matlovej a Veroniky Burgerovej. Tie boli skutočne výborné. Naopak, poviedky Zub času a North Finchley boli extrémne slabé a bez hlbšej pointy. Ďalšou vecou, ktorá mi kazila dojem z audioknihy boli hudobné predely. Väčšinou s nimi nemávam problém, ale tu ma dosť štvali, nepáčil sa mi štýl, ani kvalita zvolenej hudby. Nejkrásnejší dárek síce nenaplnil moje očakávania, ale rozhodne ho nepovažujem za stratu času“... celý text
— Ahmose
Funny Girl
„Nick Hornby nasadil svými dřívějšími romány velmi vysokou laťku, tudíž jsou v mém případě s ním spojena vysoká očekávání. Funny girl mě nijak zvlášť nerozesmála, neokouzlila ani nezaujala. Nelze jí upřít čtivost, avšak schází jí prudká zábavnost a komičnost. Závěr knihy sklouzne do vážnější polohy, jež se naopak povedla. Za to dávám půl hvězdičky navíc.“... celý text
— sachista
Přežít
„Je to dávno co jsem tu knihu četl a co jsem viděl film. Ale dodneška si pamatuju, že jsem byl nadšený z toho, že kniha popisuje nejen příběh pádu letadla, ale i to jak celou věc prožívaly rodiny těch mládenců. A také je dobře, že je část knihy věnována důsledkům celé té nešťastné udalosti. Ona ta traumata přeživších jsou totiž stejně drsná jako samotné přežívání na vrcholcích hor.“... celý text
— jan8470
Hrob mé sestry
„Ďalšia kniha, ktorú som dlho odkladala a nechápem prečo, veľmi pútavá bez hluchých miest. Postavy a prostredie príbehu veľmi uveriteľné a dobre vykreslené, koniec ma teda dosť prekvapil - nečakala som to. Určite si zaobstarám aj ďalšie preložené časti série. Odporúčam.“... celý text
— Veronika33
Rochus
„Zajímavé čtení, rozhodně ne pro každého. Já jsem se bavil, užíval si každé nové město a další nové postavy. Jediné, co mě moc nenadchlo, byl ten konec – čekal jsem víc akce.“... celý text
— thajek