Nejnovější komentáře

Pozorovatel smrti

„JSOU MRTVÍ JEŠTĚ PŘED SMRTÍ! Někdo mučí a vraždí lidi a jejich smrt pak maskuje jako sebevraždu. A daří se mu to velice dobře! Hunter a Garcia zjišťují, že všichni mají něco společného!!! ....................................................................................................... "Vůbec mě nepřekvapuje, že víš, jak se říká černým flíčkům na žaludeční sliznici, ale žasnu, že to umíš vyslovit." Hunter pokrčil rameny. "Hodně čtu." "A zase jsme u toho." ....................................................................................................... Na tohle se vždycky teším :-). Jejich humor a pošťuchování. Hunter a Garcia jsou sehraný team a člověk je už bere jako staré známé :-). Opět skvělý a napínavý díl. Musím říct, že bych se opravdu nechtěla účastnit takových sezení, která Hunter a Garcia prošli a ještě tam poslouchat, co ti lidé doma beztrestně dělají!!! Navzdory tématu knihy musím říct, že je zde tentokrát opravdu méně brutality a Carterovských nechuťáren což nevadí. Knihu jsem opět zhltla a vůbec mi připadala nějaká krátká :-). Potřebuji další díl :-).“... celý text
— ydnac

Bratrstvo

„Bratrstvo přímo navazuje na děj předchozího dílu Renesance. Přesně v místě, kde předchozí díl končí. V tomto případě nedostanete rekapitulaci předchozího dílu. Takže pokud jste ho nečetli, nebudete znát postavy ani jejich historii. Je to prostě plynulé pokračování příběhu. Knížka se dobře četla a splnila má očekávání. Jako předchozí díl věrně popisuje děj hry. Což může někomu ušetřit čas, pokud chcete znát Eziův příběh bez nutnosti hrát hru.“... celý text
— Sybelle

Když přišli psi

„Zajímavé a čtivé téma, osobně mám mnohem raději knížky s tématem poválečným než přímo příběhy z války, tak nějak mi přijde, že se o tom mluví velmi málo… a tohle je zas téma, o kterém vím téměř prd - partyzáni, Beskydy, období po druhé světové, nástup komunismu… A ačkoliv to téma je dost čtivé, od začátku mě až skoro do konce doslova s*aly všechny postavy...Fakt, nemůžu říct, že bych tam někomu fandila nebo ho aspoň chápala… Takže jsem se s tím čtením mazala poměrně dlouho, i když pak ke konci mě to nakonec vlastně chytlo… Takže doporučit nebo nedoporučit? Ale jo, spíš jo, myslím, že vás to bude nakonec bavit stejně jako mě. :-)“... celý text
— Verrrunka

Poslední vzkaz od mého muže

„Tolik událostí. Každá jedna z nich hrozná. A přesto je tu vždy naděje, že bude líp.“
— Ivetaa

Prvotřídní vražda

„Londýnská mlha je fascinující. A to, že se v ní oběť a vrah vůbec našli, rovněž. V každém případě jde o téměř prvotřídní detektivku.“
— Lenka4

Ostrov šedých mnichů

„Tak s tímhle dílem jsem se prala poměrně dlouho… Za prvé trochu potíž se zasazením děje do Holandska, holandská jména žádná hitparáda na pamatování… Vcelku zajímavá zápletka a vraždy, celý příběh se mi fakt líbil, jen by tam vůbec nemusel být Josef Bergman, páč úplně vidím, jak s nějakým chlápkem z Čech budou všichni podezřelý s radostí komunikovat a holandská policie ho ještě poplácá po ramenou, jak jim parádně pomáhá... Takže hodnotím průměrně a to bohužel jen kvůli tomu zasazení děje do ciziny.“... celý text
— Verrrunka

Vůně španělských třešní

„Hezký příběh, pokud tedy hledáte něco na oddych a nemáte žádnou odpovědnost, nemusíte platit daně, sociální, zdravotní, atd. Jen tak se sbalíte a letíte do neznáma, kde chcete začít podnikat... Kterak naivní hrdinka k rozumu? a lásce přišla. Přesto je to fakt čtivé a pěkné.“... celý text
— Ivetaa

Jak se vaří netopýři

„Vařený netopýr je mdlé chuti. Koření vtipných hlášek neproniklo do masa a krusta z něj se záhy přejí.“
— Lenka4

Železný plamen

„Asi půjdu proti proudu všeobecného nadšení, ale druhý díl je teda dost slabota. Spolkla jsem to jako jednohubku, i když to má 700 stran, měla jsem to za pár dní přečtené. Čte se to opravdu dobře, a musím říct, že to člověka fakt vtáhne. To k veškerým pozitivům. Nicméně dějová linka byla dost slabá, měla větší potenciál, který zůstal nevyužitý. První část byla ještě docela dobrá a táhla se v duchu Čtvrtého křídla. Bavil mě Varrish a těšila jsem se na jeho pomalý a krutý konec, kterého jsem se sice dočkala, ale byl dost neuspokojivý. Taky škoda, že to trápení a mučení ve výsledku nedávalo žádný smysl. Všechno šlo do kelu, už když paní spisovatelka probudila z mrtvých Jacka Barlowea. To jsem knížku musela odložit a rozdýchat to, protože to byla strašná blbost. Nakonec se sice ukázalo, proč přežil, ale jako WTF?! A druhá část knihy naprosto o ničem. To akorát všichni bloumají bez cíle sem a tam. Těšila jsem se, až se vzbudí Andarna, že bude mít Violet další signet.. no nedočkala jsem se. V první díle uměla aspoň zastavit čas, což bylo dost cool, v tomto neuměla nic, navíc byla dost otravná a nakonec ji dala RY aspoň nějakou funkci, zřejmě aby vysvětlila její zbytečnou existenci. Postavy, včetně draků, mi v tomto díle přišly totálně bez osobnosti. Jak jsem si v prvním díle zamilovala především vedlejší postavy, v tomto jaksi ztratily veškerý sex-appeal. Toxický vztah mezi Xadenem a Violet už tu byl zmíněn několikrát, k závěru mi už oba lezli na nervy. Smrt postav mi byla totálně lhostejná, v prvním díle jsem většinu oplakala, v tomto jsem jen mávla rukou. Sexuální scény jsem rovnou přeskakovala, číst pět stran o jenom aktu mě vážně nebavilo. Co mi ale tentokrát opravdu vadilo, byl styl psaní. Nevím, jestli je to špatným překladem (asi sáhnu pro srovnání ještě po originální verzi) nebo je to chyba autorky, ale občas to bylo tak špatně napsané, že jsem si odstavec musela přečíst několikrát, abych vůbec pochopila, co se stalo. Nehledě na to, že slovo "žaludek" opět vévodí ve všech odstavcích a nyní se navíc přidalo i slovní spojení "údery srdce". To neměla knížka žádnou korekturu? Za mě 3,5*. Nenudila jsem se, ale děj mě moc neuspokojil. Třetí díl si přečtu. Obálka krásná, ořízka úžasná.“... celý text
— andysek88

Velké naděje

„I já se přikláním k předchozím komentářům, protože jsem taktéž čekala od této knihy více z lékařství a zdravotnictví. Jak láká obálka, děj se odehrává na klinice v nemocnici Whitestone. Zpočátku se děj pěkně rozjel, ale pak se autorka více soustředila na milostný vztah hlavní hrdinky Laury - čerstvě vystudované lékařky a Nashe - primáře a zároveň školitele kardiochirugie. Kniha se střídá vyprávěním z pozice obou aktérů, a protože vlastně oba popisují stejné pocity, dějově se kniha velmi vleče ale nic důležitého z nemocničního prostředí jsem se nedozvěděla. A ten konec? Paní autorko, takto si myslíte, že donutíte si přečíst pokračování? Za mě určitě ne.“... celý text
— Naďa2411

Na Řece

„Hezky napsaný příběh z pohledu malé, zvídavé, neposedné, čínské holčičky (zároveň autorky knihy) na tragickou dobu před a během 2WW. Vyloženě jsem měl každou popsanou scénu před očima (útěk po Řece skrz soutěsky, nálety japonských démonů, život v Horských městech). Napsáno velice bohatým jazykem, který je v kontrastu s dětským pohledem na svět. Zajímavá sonda do tradic a pravidel čínské rodiny. Izolace čínských obyvatel a jejich nevědomost a neznalost třeba i jen západní kultury je bohužel symbolem čínské vlády i dnes. Závěr knihy už byl takový zkratkovitý, klidně bych si početl o více událostech z autorčina života. 85% PS: ty schody v horských městech musím vidět někdy na vlastní oči !“... celý text
— vin_hanna

Lars mele maso

„Příjemná laskomina na závěr... přiznám se, chvíli jsem se musel zamyslet, proč zrovna tohle řešení "velké hry", šlo by dle mě vyřešit elegantněji, nicméně to nic nemění na tom, že se mi po tom plešatým fousáčovi bude stýskat...“... celý text
— stanislav0373

Mrazení

„Olala a lalala ooo! To bylo fajne. Konečně normální vyšetřovatelé, kteří jsou lidé. No, ale zase svoji normálností vybočují z řady. Garry dvakrát neuspěl u zkoušek na detektiva, vlastně ho to moc nebaví, jen má tu smůlu, že je z rodiny policistů s rodokmenem až k Jacku Rozparovači a Lexy policistka, která má ráda růžovou, nepraktická auta a vždy ale opravdu vždy se nevhodně obleče. :-). Jejich způsob vyšetřování je zajímavější než samotný případ.“... celý text
— lucakuca

Lars pod palbou

„Lars je opět ve formě! I když mu sem tam někdo způsobí mrzení, jede si dál po svým. A drobná změna prostředí? Vůbec není na škodu.“
— stanislav0373

Mechanicum

„Já jsem spokojen. Jeden z nejpovedenějších dílů dosavadní série. Temné, ponuré a nehostinné prostředí je ideálních prostředím pro příběh o zradě. Mechanicum stojí na scestí, jednotlivé soukolí se točí proti sobě, aby se celý stroj se zasekl a vybuchl v erupci občanské války, která je fatální pro všechny. Mars je bojištěm mezi Horusem a Terrou, loajalita se opět střetává se zradou, staleté pořádky s novými pravidly, vše v epickém boji, který nemůže mít vítěze.“... celý text
— Franc

Malušenký princ

„Osvěžující čtení klasiky! Jak už bylo níže psáno, cítím to stejně, jako by mi Malého prince vykládala před spaním babička.“
— lucakuca

Lesní terapie: Jak využít dávnou moudrost v moderním světě

„Čistě subjektivně - jedna hvězdička za grafické zpracování, druhá za atraktivní téma. Obsahově je to pak na dvoustech stranách roztahaná tatáž myšlenka, nijak hlouběji nerozvinutá. Ale dokážu si představit přínos pro někoho, kdo s podobným tématem (mindfulness apod.) dosud nepřišel do styku.“... celý text
— MasterKimi

Zbabělci

„Danny Smiřický o sobě říká, že je „živá mrtvola“. Je úplně jiný, než dnešní mladí, kteří jeho postavu přestávají chápat. Není jako osobnost svobodný, je totálně nasazen pro Říši, nesmí studovat (vysoké školy Němci zavřeli), tak blouzní jen o holkách a hraje byť bídně, ale přece, na ságo a ještě ke všemu nemá samozřejmě mobil, bez kterého ani ránu… V kapitole z 8. května se velmi dobře charakterizuje. A dobrý je i závěr knihy, kde se vynořují vedle té slávy z osvobození, budoucí temné hrozby. A opravdu se naplnily. Němci zakazovali jazz, bolševici ho také považovali za úpadkovou hudbu. A potom i rock. Po jeich kapele staří páprdové házeli ohryzky, nám hasiči (kteří dozírali nad každou zábavou) zase vypínali proud, aby umlčeli naše zesilovače, které upřímně nenáviděli. Škvoreckého nutila cenzura, aby vynechal věty jako „Eseseser, jen se neposer“, ale ustál to (čti Samožerbuch). Loučení s Anglány nám ukazuje, jaký je mezi jejich a ruským světem rozdíl. Ten rozdíl panuje dodnes. Měli bychom si to uvědomit. A opatrovat si ho, abychom ho neztratili. Jako už dvakrát.“... celý text
— Pablo70

Země v troskách

„Tohle byla velká paráda! Ano, druhý díl je skutečně lepší nežli ten první. Kniha se zaměřuje na další osudy postapokalyptického světa, tentokrát města Visegrád, tedy města slovanů. Zápletka funguje skvěle, postavy jsou zajímavé a i když mám jakožto tradičně u knih paní Sněgoňové občas chuť se někdy zastavit s tím, že mi něco nedává logicky smysl...... jsou to většinou malé drobnosti. Je mi líto, že jsem trilogii tak dlouho vynechával, čte se to velmi dobře, svět funguje a dokáže upoutat pozornost, ale hlavně... chcete vědět víc a dočíst ještě o něco dál. Za mne rozhodně doporučuji.“... celý text
— Radesan

Inferno

„Inferno mě příjemně překvapilo. Ano, je to vcelku jednoduchý a naivní příběh, který má rychlé tempo, ale neustále se něco děje, je tu i několik zvratů a chvilkama mnou silně cloumaly emoce. Jsem zvyklá na mafii italskou a tady je arabská, takže zase jiná kultura. Z Maxova dědy se mi zvedal kufr a neuvěřitelně mě s*al. Hovado. Fuj. Pardoon, jen si na něj vzpomenu a chce se mi do něčeho praštit. Vicky to neměla jednoduché a v její kůži bych nechtěla být ani za nic. V pár ohledech byla naivní a neviděla očividné, ale jinak mi byla sympatická. Max se tvářil jako největší drsňák, ovšem pod tou jeho slupkou se skrývalo samozřejmě mnohem více. Romantická linka je krásná, taková zakázaná láska typu Romeo a Julie. Mezi Vicky a Maxem to jiskřilo, jejich vztah musel projít několik zkoušek. E*otické části jsou napsané dobře a je jich tu docela dost. Pokud máte rádi mafiánské romance, pak Inferno určitě zkuste! Navíc se brzo dočkáme také volného pokračování.“... celý text
— Knihomolka97

K smrti dobrý

„Jedná se o román pro ženy (ale klidně i pro muže) s detektivní linkou. Příběh se odehrává převážně v kavárně a na některá jídla v knize najdete i recept, což je super doplnění! Celkově je kniha krásně zpracovaná. Ve vyprávění se střídají dvě hlavní hrdinky Stacy a Ejmy. Ani jedna mi nejdříve nebyla sympatická, k Ejmy jsem si cestu v průběhu našla, ale se Stacy to bylo horší. Za šéfku bych ji asi nechtěla, přiznám se. Jednou ráno najde Ejmy na zahrádce jejich kavárny mrtvé tělo vcelku oblíbeného zákazníka a rozhodne se, že jeho vraždu vyřeší na vlastní pěst. Máme tu tedy takové amatérské vyšetřování, ale mě to bavilo! A rozuzlení překvapilo! Kromě detektivní linky se tu řeší samozřejmě také vztahy, rodinné problémy a podobně. Stacy sice vlastní kavárnu, kterou považuje za sve dítě, nicméně ve vztazích zatím nemá štěstí. Ejmy zase nevyšlo manželství, ale má syna, se kterým si docela rozumí. Každá kapitola začíná i končí stejnou větou, což mě hned trklo do očí a přijde mi to jako skvělý originální nápad. Výtku mám k vulgarismům, kterých se na můj vkus vyskytovalo až příliš. Suma sumárum K smrti dobrý mě velmi příjemně překvapilo a hlavně mi sedlo do nálady. Určitě doporučuji.“... celý text
— Knihomolka97

Peklo návratů

„Naprosto famózně napsaná kniha při které jsem měla místy až mrazení. Co je skutečnou příčinou chlapcova stavu a opravdu se něco děje v nemocnici a má to spojitost? Této knize nelze nic vytknout. Jak postavy tak dej byly dobře vykreslené a uvěřitelné.“... celý text
— petulik330

Vánoční seznam

„Vánoční seznam jsem si chtěla přečíst minulý rok, ale nestihla jsem. Zaujal mě, protože je to taková jakoby YA verze filmu Prázdniny - dvě slečny si před Vánoci taky vymění bydliště. Je to moc pěkná oddechovka, ze které jde vánoční atmosféra opravdu cítit. Střídají se části Holly, která žije v malé anglické vesničce a naprosto miluje Vánoce. Obě hrdinky mi byly docela sympatické, o něco více mě bavila Holly. I když se zbytečně upínala na jednoho de*ila. Autorka hezky zpracovala i téma sociálních sítí - co třeba dokáže taková závist a jak je jednoduché ublížit slovy. Nechybí samozřejmě romantické linky, kterým bych ale klidně dala větší prostor. Něco mi přišlo trochu přitažené za vlasy, za Nickovými tajnostmi jsem čekala teda něco víc --- !!SPOILER!! než že chodí za babičkou..“... celý text
— Knihomolka97

Závod s časem

„Také tato kniha je doslova nadupaná napínavými scénami, stejně jako už předchozí případy s Josie Quinnovou. Tentokrát dojde k únosu její sestry Trinity, která po hádce utekla do odlehlé chaty, ale tam posléze není k nalezení. Kromě toho ztratila práci, když se dopustila profesionální chyby, a jak vyjde najevo později, současně se pokoušela navázat kontakt se sériovým vrahem, který po sobě nezanechává v podstatě žádné stopy. Josie se tedy obrátí na jejich společné rodiče a bratra v naději na pomoc. Protože právě v této chvíli začíná doslova a do písmene závod s časem, pokud má být Trinity nalezena živá... Kniha se zase čte jedním dechem, je totiž - jak bývá u autorky obvyklé - výborně napsaná. Nezbývá mi tedy než dát pět hvězdiček a časem se poohlédnout po dalším případu s Josie Quinnovou ;-).“... celý text
— 85098211

Masomlejnek: Šelma

„Vítejte zpět na Luzné. Jistě si pamatujete na našeho Kazimíra Nezbedu. Sraba, jehož druhé jméno mohlo znít: Kdo uteče vyhraje. Jenže Kazi už není srab. Teď je šelma, a zároveň náš velitel. Šelma, která má instinkty zabijáka a nebojí se nás nasadit do těch nejhorších akcí. V boji je jako šílený a my začínáme mít strach, co se s ním děje. Takhle se přece nikdo nezmění za pouhých pět pozemských dnů. Musíme přijít na to, co za změnou stojí včas, než nás bez obav nasadí do akce, že které se už nevrátíme. POTOKY KRVE A HROMADY MASA! HLADOVÉ RYBIČKY, NETOPÝŘI, HADI, PAVOUCI A KROKOPSI! MASOMLEJNEK PRO KAŽDOU FOBII! Že fobii nemáte? Na Luzné si tu svou určitě najdete. Opět skvěle dílko. Bavila jsem se moc, i když oproti předchozímu dílu je v knize menší množství legrace a mnohem více akce. Vlastně jdeme z akce do akce. Stránky ubíhají pod rukama a ani si nevšimnete, že se blížíte konci. Oddechové části mi celkem chybí. Když už vás autor nechá od boje na malou chvilku odpočinout, tak najdete erotické se*uální lesbické scény s prvky BDSM, které mnohé chladnými rozhodně nenechají. Kazi se nám mění doslova před očima. Roste mu nejen sebevědomí, ale i svaly. Jeho vývoj je až nereálný. Vše má ale své vysvětlení. Nic nelogického v knize nenajdete. Každá postava je jiná, všechny jsou ale dokonale popsány. V prvním díle jsem měla ráda Kaziho. V tomto jsem si oblíbila jiné postavy. Kazi byl pro mne místy až nesnesitelně arogantní a sebestředný. Se slávou roste zkrátka moc a objevují se charaktery. Mými oblíbenci se tak stali Dabl a Andy. Obdivuji autora za představivost tvorů, kteří na Luzné žijí. Opice s hadí kůží, dikobraz s jedovatými ostny, které může vystřelit jako šípy, ale nejvíce mne asi zaujalo stvoření podobné naší krávě, jen s obrovskou tlamou plnou ostrých zubů. Za konec bych autora opět zabila. Vždy děj utne v tom nejnapínavějším. A já se tak nemůžu dočkat dalšího dílu. Oceňuji skvělou mapu, která v prvním díle nebyla a opět nádherné ilustrace.“... celý text
— lucyvase4

Dvůr mrazu a hvězd

„Čtení 214 stran této knihy zabralo měsíc a půl a vyvolalo ve mě čtecí krizi. Žádný děj, žádný zvrat. Po předchozích 3 dílech to bylo velké zklamání.“
— teepe

Podmanivý

„Knížka má poměrně vysoké hodnocení. Měla by to být další temná romance. Je to první část 4 dílné série. Konec se mi zdál trošku zvláštní, jako by mu něco chybělo. A ono to vlastně ještě bude celé pokračovat. Naštěstí jsem si už pořídila sérii celou, takže to teď vezmu jeden díl za druhý a uvidím, kam se to celé dostane.“... celý text
— kacenka6144

Rivalové

„Další klasická keelandovka, hate love, svižné tempo, vykreslené postavy, skvělé dialogy, jen místy trochu vulgární, což není u autorky zvykem....“
— Radka1727

Válka nemá ženskou tvář

„Velmi silná kniha, druhá světová válka z pohledu žen, které byly na frontě. "Navařily jsem kotel polévky a kaše, ale po boji, to neměl kdo sníst"...jsou to střípky, kdy si člověk uvědomuje detaily války, tu hrůzu, kolik lidí muselo zemřít, aby... . Vydržely to stejné co muži, akorát poválce se nedočkaly vřelého přijetí jako muži, ale opovržení...několikrát bylo zmíněno..."byla jsi na frontě, tvoje sestry se už neprovdají, odejdi.." atd. Co udivuje, je že ideologie byla silnější než mateřský pud, kdy ženy nechávaly doma malé děti. Samozřejmě ne všechny, ale nejspíše jich bylo dost. Některé se vžili do role vojáků plně, některé musely propašovat trochu toho ženství do všedního života, protože byly ženy a ne muži. Pro mě nejsilnější kniha od Paní Alexijevičové, které se týká 2 sv.války.“... celý text
— gab72

Zloděj blesku

„Kniha je skvělá! Rychle se čte, má velká písmena (cílovka jsou děti, po předchozí knize, kde jsem písmenka sotva viděla, byla tohle skvělá změna). Některé události v knize se rychle a snadno vyřeší, ale jelikož je původní záměr kniha pro děti, tak to neberu v potaz hodnocení.“... celý text
— Teea