Nejnovější komentáře

Tasmánie Tasmánie

„V kontextu Giordanových knih ne úplně top, ale i tak skvělé čtení. Originální styl.“
— Crimble

Prozrazený jednorožec Prozrazený jednorožec

„Prozrazený jednorožec od Whitney Sandersonové je příběh sester Iris a Rózy, které jsou strážkyněmi jednorožců a často za nimi dochází do tajné stáje. Tentokrát se dozvíme, co by se dělo, kdyby se prozradilo, že jednorožci existují! :) Druhý díl Jednorožců z tajné stáje se nám líbil o moc více! Přesah ohledně síly médií, důvěry a zodpovědnosti byl skvěle schován do milého jednorožčího příběhu :) snaha Rózy pomoci kamarádům nedopadla moc dobře, ale nakonec se vše v dobré obrátí :) stále kvituji překrásné ilustrace a velká písmena. S přesahem je to ideální čtení pro holky :) Tentokrát hodnotíme 5 z 5 :) Za knihu na recenzi v ramci #spoluprace moc děkujeme @grada_cz @bambook_cz a @bunburistka“... celý text
— tracey9

Honzlová Honzlová

„Ten pohled do dob kdy se Sovětským svazem bylo na věčné časy a nikdy jinak je dost depresivní. A paní Pelikánovou jsem obrečel. Prostě skvělá kniha. Zdena Salivarová je výtečná vypravěčka a Denisa Barešová se role Jany Honzlové zhostila skvěle. " Ani jeden posudek nebyl příznivý. ani jeden nebyl podepsaný." Z téhle knihy vám bude jasné, že žádný socialismus s lidskou tváří neexistuje.“... celý text
— jan8470

Bezchybně Bezchybně

„Viděla jsem jen samé pozitivní ohlasy na tuto sérii. Navíc už dlouho mě lákalo country prostředí a hlavně, hlavně kovbojové :-). Hned se to rozjelo. Vtipný, jak za vše mohlo obyčejné kravské mlíčko a fakt, že ho Rhett nesnášel. Ten chlap si na živobytí vydělával tak nebezpečnou činností. Nedivím se, že ho rodina nepodporovala. Nikdy nevěděli, jestli to nebude jeho poslední jízda. Shlédla jsem pár videí a jako masakr. Překvapila ho Summer. Nevymlouvala mu to, ale naopak ho podporovala a pěkně se o něj starala. Cvičení na míru, masáže, plánování rozhovorů a fandění v aréně. Nešlo se nedivit, že se mu svou milou a hodnou povahou dostala pod kůži. Měli mezi sebou brutální chemii od samého začátku a ta počáteční nenávist tomu dodala ten správný šmrnc. Romantická linka se vyvíjela přirozeně a nic se neuspěchalo. Jen čekáte, kdy na to konečně vlítnou. A že to stálo za to. Až jsem koukala, jakých žhavých scén jsme se dočkali. Celou dobu se to neslo v příjemném duchu. Do toho ranč plný chlapů, sympatické vedlejší postavy, o kterých chcete vědět více a celkově máte pocit, že jste součástí té komunity. Občas mě rozčilovalo chování Rhetta (zvlášť když vezmu v potaz jeho věk), ale přešel změnou. A ještě jedna drobnost, konverzace Summer a otce. Působily na mě místy zvláštně. 4,5* - od nepřátelství k lásce - nucená blízkost (spolupracování) - dcera jeho agenta - jezdec na býkovi - ranč - oba pohledy“... celý text
— 0197

Smrt mezi kapkami deště Smrt mezi kapkami deště

„První část dalšího pokračování příběhů lorda Wavesburyho a jeho krásné choti je věnována adoptivní dceři plukovníka Wavesburyho Mary. Mary je podobně jako Elizabeth statečná dívka, umí zacházet se zbraní, jezdit na koni, je nebojácná a zkušenosti z let prožitých ve vojenském táboře se jí leckdy hodí. Tentokrát dojde ke střetu se zločineckým světem, který ovládá tajemný Valentin. Únosy dívek jsou na denním pořádku a jejich osudy jsou leckdy tragické. Pro Valentina se však stane osudným, že dostane zálusk na Mary. Prostě s Davidem Wavesburym si není radno zahrávat a jeho nevlastní dcera není žádné ořezávátko. To ostatně prokáže i v dalším, detektivním, příběhu. Mary se postaví za poručíka Lindsaye už pro přátelství k jeho ženě Jessice. Nevěří, že je vrahem, ale vždycky může být hůř, neboť velezrada je rovněž hrdelní zločin. Další části pracují i s indiánskou linkou, takže se zase setkáme s náčelníkem Wabanem, kterého pojí s Davidem a Elizabeth přátelství a vděčnost. V nebezpečí díky rafinovanému komplotu a dávné pomstě se ocitne lady Eliazabeth a následně i její muž. A tak kromě prostředí britské aristokracie poznáme i nevěstinec, nalezinec, opuštěná skladiště, pochybné hostince a pašeráckou loď. Autor mistrně využívá pro své příběhy skutečné události, včetně vzniku zárodku policie, i historické osobnosti. Trochu se stydím, ale až při četbě jsem zjistila, že korzár není synonymum pro piráta... Doporučuji!“... celý text
— Maud22

Wilder Wilder

„Neskutečné. Toto byla moje první romantická kniha od Rebeccy Yarros - miluji její Čtvrté křídlo - tomu jsem propadla. Trochu jsem se tedy bála jak to bude u jejích knih z jiného žánru. A musím říci, že jsem byla vystřelena do knihomolského nebe. Začalo to jako krásná pohádka a během okamžiku se to přehouplo do adrenalinového nebe. Skvělá záležitost - vše vyvážené, žádná hluchá místa, že by jste se nudili než se to posune dál - ne ! Bylo to dokonalé - do puntíku promyšlený příběh - krásné nejen romantické zápletky, trochu tohoto dramatu - sice od počátku víte jak to dopadne - ale přesto musíte číst dál a dál a zjistit jak to bude pokračovat. Za mě skvělý zážitek a rozhodně všem doporučuji. Mimo jiné musím pochválit i překlad, protože - i to je to co dělá knihy knihami.“... celý text
— petra1396

Sudetský dům: Jaro - léto 1945 Sudetský dům: Jaro - léto 1945

„Čte se to samo. Těším se na další díly. Román líčí osudy obyvatel jedné sudetské obce krátce po 2.světové válce. Děj je napsaný vcelku jednoduše, a jsou zde patrné i zajímavé historické vsuvky. Rozhodně lze doporučit, i jako dárek.“... celý text
— michalsch

Cukrárna v Paříži Cukrárna v Paříži

„Příjemné klidné čtení, takové, na jaké jsem od této spisovatelky zvyklá. Děj klidně plyne k předem jistému závěru. Autorka je výborná vypravěčka, která mě nikdy nezklame, když si chci opravdu u knihy odpočinout.“... celý text
— petrulkaa

Romy a světla Paříže Romy a světla Paříže

„Ach, to bylo dojemné a krásné, moje oblíbená edice opět nezklamala. Příběh lásky francouzského divocha Alaina Delona, který učaroval svým vzhledem , ale i nesporným hereckým talentem, nejedné ženě a Romy Schneider, puritánsky vychované rakouské herečky, skvělé Sissy, které málokdy odolám a při četných reprízách se alespoň chvíli vždy kouknu :-), ale ještě víc jsem ji obdivovala v pozdějších dramatických rolích, je napsán a popsán skvěle. A to až tak, že jsem si v knihovně objednala knihu Láska v Paříži, abych se dozvěděla ještě trochu víc než umožnil beletrizovaný příběh. Nebyla to lehká láska, ale byla hluboká a niterná a pro Romy, zdá se, osudová. Dávala, ale i brala. Romy se musela sžít s prostředím Paříže a vybojovat si nejen lásku Alaina, ale i své místo na slunci ve filmovém průmyslu. Od knihy jsem se prakticky neodtrhla a ještě si něco dohledávala. A musím vidět film Bazén, prostě musím:-). Skvělé čtení, skvělá obálka a skvělá edice. Velké doporučení.“... celý text
— Mandlevest

Kočka mezi holuby Kočka mezi holuby

„Spokojenost. Zajímavé prostředí školy pro dívky z bohatých rodin s jejich typickými anglickými staropanenskými učitelkami. Akorát oblíbený Poirot vstupuje na scénu až skoro ke konci knihy.“... celý text
— misaC

Písařovo pole Písařovo pole

„Autor pokračuje ve skoku z 6. dílu do doby výstavby hradu. Osobně musím přiznat, že ty díly 1-5 mě zaujaly víc. Asi nejlepší by bylo začít od 6. dílu. Bohužel tuto informaci jsem na jaře, když jsem se sérií začínal, k dispozici neměl. V tomto dílu je už i určitá krimi zápletka, která byla i v těch prvních dílech. Čtení jsem si užil, ale stejně jako Kolacky se už těším na dospělého Oda.“... celý text
— hanzmb

Kdyby tak na mě někdo někde čekal Kdyby tak na mě někdo někde čekal

„Úplně jsem ji slyšela, Pařížanku - určitě v zajímavých hadrech s cigaretou v namalované puse :). Břitká, sebevědomá, ryze ženská - a podle toho vypadaly i povídky. Časem na ně určitě zapomenu.“... celý text
— Pebra

Zpověď agenta StB Zpověď agenta StB

„Líbil se mi styl, jakým byla kniha napsaná. Mělo to v sobě i kus drsného humoru. Byl jsem velice příjemně knihou překvapen.“
— michalsch

Polibek bez duše Polibek bez duše

„Jsem zvyklá na všechny ostatní díla Armentroutové, ale určitě jsem nečekala nic takového. Něco tak normálního, kde se mísí středoškolský život teenagerů s životem démonů a biblických postav. Hlavní hrdinka Layla by mohla mít lepší charakter, stejně jako její mužský hrdina Roth. Ale co asi můžeme čekat na 340 stranách? Vesměs odpočinkovou knihu, s mixem různých žánrů a mixem pocitů. Popravdě ve srovnání se sérií Z krve a popela tohle byl kompletně jiný autor, žánr, styl.... netuším, zda to hodnotit pozitivně nebo negativně. Pro mě to byla vesměs velmi průměrná kniha s průměrným příběhem i průměrnými postavami. Pokud by se ke mně dostal i druhý díl, asi bych do něj šla, ale ne za každou cenu.“... celý text
— Carol1122

Bezmocná Bezmocná

„Po knize Bezmocná jsem skočila po úžasných zahraničních hodnocení. Těšila jsem se na začátek nové fantasy série, která podle anotace zněla opravdu slibně. Už jen ta obálka vypadá parádně a já doufala, že ani vnitřek mě nezklame. . Co mě po prvním prolistování zarazilo, to je kvalita papíru. Hodně jemný, průhledný.. kniha díky tomu nevypadá na to, že má přes 500 stran. Ale zase tu máme hezky zdobené začátky kapitol, tak jsem přivřela oči. . Co se týká světa, který dala Lauren Roberts dohromady, to je jedna velká paráda. Máme tu super hlavní hrdinku, která mi charakterově sedla, lidi s různými schopnostmi, skupinu lidí která je nemá a je utlačovaná a smrtící hry, kde jde o všechno. A to vše ve světě, kde nám je pomalu představována jeho logika. . Začátek je možná pomalejší, ale pak se chytnete a nejde přestat, i když se najdou slabší místa. Je tu hodně znát inspirace Hunger Games, která mě nejdřív trochu rozčilovala, ale pak jsem se od toho oprostila a byla to jedna velká jízda. . Co se týká postav, opět, hlavní hrdinka Paedyn mi sedla. Je svá, odvážná a správně drzá. Do toho jsou kolem ní postavy se správnou chemií a dohromady to dává parádní celek, kde si pamatujete každý charakter. Skvělá je tu i romantická linka, která mě moc bavila a usmívala se u toho! . Bezmocná je rozhodně velké překvapení, i když se tu pár much našlo. Jsem ale zvědavá, jak bude příběh pokračovat dál, takže se moc těším na pokračování! Už bude?“... celý text
— Áňa 998

Všechny květy Paříže Všechny květy Paříže

„Překrásná kniha, od které jsem nebyla schopná se odtrhnout. Dva nádherné a velmi poutavé příběhy, jedna z nejlpších knih, jaké jsem kdy četla. Během čtení jsem si zapsala pár zajímavých myšlenek, se kterými souzním a kterými se budu snažit řídit.“... celý text
— Jana-Marie

Mráz Mráz

„Rozhodně čtivá kniha, s dramatickým koncem. Akorát s tím koněm to byl pěkný nesmysl.“
— michalsch

Tatér z Osvětimi Tatér z Osvětimi

„Tato kniha byla můj první historický román a zpočátku se mi moc číst nechtěla. Nevěděl jsem, co od tohoto žánru knihy očekávat a bál jsem se, že to pro mě nebude zajímavé. Zmýlil jsem se, protože mě naopak zaujala tak moc, že jsem se od ní nemohl odtrhnout. Je z období druhé světové války a odehrává se v koncentračním táboře. Okamžitě mě dokázala vtáhnout do děje a já vše prožíval s hlavním hrdinou, jménem Lale, který byl tatérem v Osvětimi. Jeho úkolem bylo každému vězni vytetovat na předloktí jeho „poznávací číslo“. Snadno jsem se s ním vžil do každé situace a prožíval tak směsici různých pocitů, které ve mně tato kniha vyvolávala - od hrozných, přes smutné, až po šťastné. Nejvíce mě zaujalo, co všechno musel hlavní hrdina udělat a obětovat, aby vůbec přežil. Líbila se mi jeho povaha, protože byl laskavý, ochotný, obětavý, starostlivý, hodný a chytrý. Obdivoval jsem především jeho odhodlání si za každé situace udržet naději a víru zůstat při životě. V knize je popsáno, jak probíhal život v koncentračním táboře, ale zároveň je zde popsán příběh velké lásky, která dává dvěma lidem naději společně vše překonat. Kniha se mi velice líbila a všem ji moc doporučuji. Přiblížila mi hrůzy, které se skutečně v minulosti odehrály a přiměla mě zamyslet se nad tím, jaké štěstí máme, že žijeme v zemi, kde válka není.“... celý text
— 23Tobiáš23

Elrik z Melniboné Elrik z Melniboné

„Perfektní překlad, krásná grafická úprava. Nesrovnatelně lepší než vydání z 1998, úplně jiná kniha. Přestože je to pořádný špalek, nedokážete se odtrhnout.“... celý text
— Yopie77

Válečník Válečník

„Přestože chvíli trvá, než Watson rozestaví figurky na herním plánu, čtenář se nenudí ani chvilku. Epický masakr na prvních stránkách knihy záhy vystřídá seznamování s hrdiny a antagonisty a než se čtenář naděje, už s napětím sleduje, kdy a kde se červené nitky jejich osudů protnou. Pravda, ti které Zagar vyslal po stopách uprchlé lučištnice, nejsou zrovna neostřejšími tužkami v penále. Ovšem to je jedna z mála slabin knihy. Jinak příběhu vládnou perfektně vykreslené charaktery hrdinů i antagonistů, mezi nimiž funguje chemie na výbornou. Příběh sám je nabitý akcí, boji v arénách a dějových zvratů, které nenechají čtenáře vydechnout. Watson má své znalosti o Keltech v Británii z první ruky a umí je i patřičně prodat. Na pozadí ryze hrdinského fantasy příběhu tedy vykreslil svět starých Keltů, který je nejen uvěřitelný, ale neskutečně barevný a zábavný. Ovšem Válečník je také příběhem, v němž druidové věští z dětských vnitřností, brutální mučení je na denním pořádku a hrdinové klejí jako pohani. Zkrátka Věk železa, byť je čtivý, není knihou pro citlivější povahy. Větším problémem než potoky krve a velké množství vulgarit by mohl být pro některé čtenáře jazyk, kterým se Angus Watson svůj příběh rozhodl vyprávět. Občas při čtení narazí na slova, která se do drsné fantasy z doby železné moc nehodí. Nestává se to často, přesto sousloví jako večírkové šaty či pozdravy čau a ahoj čtenářský zážitek trochu kazí. Pokud však čtenář překoná tuto drobnou překážku a když odpustí autorovi jistou šablonovitost hlavních záporáků, užije si perfektní grimdark fantasy která ho nenechá vydechnout.“... celý text
— jan8470

Čmelák Aninka Čmelák Aninka

„Krásná knížka, děti i dospělí se toho hodně dozví, a nejen o čmelácích, po čtení jsme měli námět k povídání, bylo to moc fajn. Navíc tak z dětí nevyrostou fanatičtí bojovníci proti sršňovitým a včelovitým. Jen škoda, že některé pasáže jsou strašně rozvláčné, jedna myšlenka je popisována stále dokola, je to pak takové nudné a zmatečné zároveň. Život v obci (a asi i Aninčiny sny) bych víceméně vypustila. Hvězda navíc za nevyhýbání se tématu smrti :). K“... celý text
— miklis

Největší záhady kriminalistiky Největší záhady kriminalistiky

„Čtivé vyprávění a bádání, informace ze zákulisí, spekulace o zajímavých případech během socialismu. Nejvíce oceňuji dobové fotografie.“
— michalsch

Vražedný sokol Vražedný sokol

„Vráža a Jake chytnou za srdíčko nejen fanoušky metalu, ale každého ctitele dobrých příběhů s přesahem. A to jsem ještě nezmínil, že mají na Spotify povedený soundtrack. Daniel Warren Johnson profanoušky metalu na stránkách a panelech ukryl pěknou řádku easter eggů a odkazů na ikony žánru. A komu by to bylo málo, může se dlouhé hodiny kochat galerií alternativních obálek, z nichž každou zdobí logo jiné metalové kapely. A fajnšmekři z řad Johnsonových fanoušků najdou v knize obsáhlý autorův skicář.“... celý text
— jan8470

Strašidielko Jožko Strašidielko Jožko

„Čítali sme s vnúčencami už hádam tretí krát. Milé príhody milého strašidielka a jeho rozprávkových kamarátov. Zábavné, poučné. Ilustrácie sú vtipné a veľmi pekné .“... celý text
— eviku10

Sudetenland Sudetenland

„Vyhýbám se tomu, abych recenzoval knihy kamarádů nebo dobrých známých, takže ani u Sudetenlandu neudělám výjimku. Ale pár slov přeci jen napíšu. Spíš proto, abych si urovnal myšlenky. Když mi Leoš ještě před vydáním knihy psal, že se mi Sudetenlad bude líbit, tak jsem si říkal, že jsem zvědav, jak téma sudetských Němců uchopí. Bez mučení přiznávám, že se mi knížka nejen líbila, ale zhltl jsem jí takřka na jeden zátah a to navzdory tomu, že jsem se ve spletitých vztazích Bittmanova klanu dost ztrácel a že mě v závěru knihy autor donutil zařvat, že ho nenávidím, praštit pěstí do stolu a začít vzteky brečet. Pak jsem se samozřejmě uklidnil a došel k závěru, že tenhle příběh nemohl skončit tak, že hrdina odjíždí s dívkou v sedle do západu slunce. Kdo Leoše znáte, nebo jste o něm alespoň četli, tak víte, že je jednou z jeho profesí žurnalistika, a na knize je to hodně vidět. Byť je příběh zasazen do alternativní minulosti (odsun Němců nebyl tak definitivní, jak ve skutečnosti byl), díky článkům z dobového tisku, a autorově znalosti období po roce 1989 velice věrohodně. Jestli ta alternativa byla nutná, to nevím. Detektivní zápletka tohohle druhu se pravděpodobně mohla udát i v pohraničí které bylo vysídleno úplně, jen by se nejspíš vše odehrálo dříve a asi trochu jinak, jak ukazuje například román Zdivočelá země. Ale to je vlastně fuk. Leoš v knize znovu otevírá (pokud kdy bylo toto téma uzavřené) téma křivd spáchaných při odsunu Němců po Druhé světové válce, nastiňuje jejich osudy v Socialistickém Československu a naznačuje, jak by se s nepokoji v Sudetech pravděpodobně vypořádala tehdejší posametová vláda. Ale to je jen jedna z linek knihy. Tou druhou (alespoň myslím) je zamyšlení nad tím, jak moc nás ovlivňuje historie a jak těžké může být se s ní vyrovnat. Mě osobně kniha oslovila natolik, že jsem si k Benešovým dekretům a celé problematice poválečného odsunu začal dohledávat odborné publikace.“... celý text
— jan8470

Jejich moře Jejich moře

„Jaké je to objevovat nový život a novou civilizaci? Jaké z toho mohou vyvstat etické otázky? Máme právo zasahovat do přirozeného vývoje jiné civilizace? Tohle jsou otázky, které se vám mohou vybavit při čtení dobrodružné a svým způsobem originální sci-fi Jejich moře. Je fajn že ji James L Cambias zasadíl pod mořskou hladinu a je skvělé, že nezapomněl na špetku humoru. Je to hodně čtivá a zábavně vystavěný příběh o střetu lidí s hned s dvěma mimozemskými druhy. Navíc fotoluminiscenční obálka Tomáše Kučerovského je opravdu krásná. Že nakladatelství Planeta 9 vydává skvělé knihy tak nějak všichni víme. Jejich moře je toho zářným příkladem.“... celý text
— jan8470

Kagen Prokletý (barevná obálka) Kagen Prokletý (barevná obálka)

„I když mě Kagen ze začátku dost štval a mrzelo mě jak furt fňukà a uchlastává se, a navzdory tomu že by kniha snesla zeštíhlení o sto stránek, jsem strašně smutnej že mám dočteno. Proč? Protože Maberry svou poctu Elrikovi a Lovecraftovským božstvům vystavěl tak, že jsem si užil každou stránku a druhou půlku knihy jsem zhltl za tři dny. Pád velké říše, zamyšlení nad historií a propagandou, brutální souboje a prastará božstva. Prostě dark fantasy ze staré školy která nezklame.“... celý text
— jan8470

Osiřelo dítě Osiřelo dítě

„Znáte to, najednou si vzpomínáte na každý patník, a každý patník si zase pamatuje na to, jak jste u něj cestou zvraceli." (Martin Goffa - Jizvy a šrámy) Pro mě letos nejlepší antologie a to byla konkurence fakt silná. Jestli si myslíte že znáte venkov, tak se pletete. Jedenáct povídek, v nichž hrají roli nejen tajemství a strach, ale především život jaký je nám městským lidem vzdálený. Při čtení vás bude příjemně mrazit. Jediná z povídek není slabá, nebo hloupá. Každá pojímá venkov a jeho specifika jinak. Některé povídky se nesou v takřka detektivním duchu a vězte, že nejde jen o ukradené slepice. Jiné balancují na pomezí psychologického thrilleru a další zavání magickým realismem či urban fantasy. Všechny ale dýchají tajemstvím a hutnou atmosférou. Pro mě byl život za hradbami města vždycky tak trochu dirty spanish village, po přečtení antologie Osiřelo dítě se na něj budu koukat jinak, s hrůzou, děsem a strachem....“... celý text
— jan8470

Pozorovatel smrti Pozorovatel smrti

„Už 11 let se setkáváme s hrdiny této série. A zatím pořád autor dokáže udržet vysoký standard svých knih. Je škoda, že u nás nevyšla povídka Lovec z úplných Robertových začátků. Opětovně dostanete do ruky zajímavý styl vražd a můžete postupně sledovat logiku uvažování obou detektivů. K tomu bezvadný popis postupu a uvažování během pitvy. Co mi snad v tomto dílu chybí, je více odboček do jejich osobního života.“... celý text
— hanzmb

BRSRKR: Krvavá pouť. Kniha první BRSRKR: Krvavá pouť. Kniha první

„Za projektem BRSRKR stojí herec Keanu Reevs. Příběhy o prokletém, nesmrtelném válečníkovi, jehož touha zabíjet je nesmírná přinesla trilogie, kterou vydalo nakladatelství Comics Centrum. To nyní vydává prequel. Byť se trilogie odehrává v současnosti,BRSRKR Krvavá pouť zavede čtenáře do přehluboké minulosti. „Přišel jsi sem jen proto, abys zemřel, odporný hlavonožče!“ Povídka Symfonie zkázy zastihla barserkra Unuteho na dvoře krále bájné Atlantidy. Příběh si roztomile pohrává s Lovecraftovským mýtem a nadchne všechny fanoušky žánru meč a magie. „Je darem bohů… Nebo prokletím, když nebudeme opatrní.“ Druhá povídka se jmenuje Padlá říše a i její scénář jako by Howardovým příběhům z oka vypadl. Tentokrát tu ovšem hraje prim nikoli monstrum, ale žena a to manželka krále pouštního města Olosu. Oba příběhy jsou svižné a nepostrádají pěkné bitevní scény a zajímavou pointu. Tento příspěvek do světa komiksu BRSRK se nese v Conanovském duchu a já jako fanoušek příběhů meče a magie jsem si obě povídky užil. Kdo má rád příběhy meče a magie, tyhle povídky si užije.“... celý text
— jan8470