Nejnovější komentáře

Dům v Amityville

„Příběh naplnil mé očekávání. Ideální čtení do pochmurného počasí. Doporučuji.“
— Markéta.

Buď jako řeka

„Krásná knížka, na kterou budete dlouho vzpomínat...“
— Hanouch072

Království z kostí

„Kniha se četla velice dobře, postavy sympatické. Konec mě příjemně překvapil.“
— Markéta.

Mimo obraz

„Tomáš Volf je policista, kterého jsem objevila úplnou náhodou v pátém díle Nalezení. Naprosto si mě získal. Proto šestý případ Mimo obraz byla jasná volba. Tentokrát spolupracuje s kriminálkou z Brna. V odstavené bílé dodávce naleznou dvě mrtvá těla. Postupným pátráním zjistí, že zavražděným je spolumajitel galerie obrazů. Jenomže kdo to byl a jaký měl motiv už je na delší trať. Eva Černá je soukromý detektiv. Je to bývalá policistka, kolegyně Tomáše. Pomáhá kouknout se na věc z jiného úhlu. Tomáš se seznamuje s Andreou Malíkovou, policistkou z Brna a spolu pracují na případu. Jejich sympatie jsou vzájemný, bude jejich vztah jen pracovní? Zamlouvá se mi, že je v knize policejní práce, ale i osobní život. Vyšetřování je pozvolné, logické, bez zbytečných potoků krve. Konec je detektivní lahůdka a je radost to číst. Přesto úplně plné hodnocení nedám, v průběhu knihy jsem nebyla tak napjatá jako v předešlém díle a možná mě tolik nezaujalo ani téma galerií. I tak se mi kniha četla moc dobře a další díl si určitě přečtu.“... celý text
— EvikU.

O hudbě a románu

„Je krásné vnímat literární dílo jako symfonii, líbí se mi Kunderovy postřehy a myšlenky, které by mě samotnou asi jentak nenapadly. Vážnou hudbu znám a poslouchám, Kundera mi pomohl ještě víc prohloubit mé vlastní vnímání hudebních děl oblíbených skladatelů. Díky za pěkné zamyšlení.“... celý text
— jejda.majda

Silmarillion

„V tomto díle se dozvíte vše o Prvním věku a taktéž popisuje pád Gondolinu a pád Númenoru, ale jenom ve zkratce. Vřele doporučuji.“
— KnižníMág

24 tvárí Billyho Milligana

„Na kolko kuskov sa moze roztriestit zlomema mysel v snahe ochranit sa pred extremnym psychickym a fyzickym nasilim v detstve? Tu vidime jeden priklad. :( Kniha sa mi vdaka stylu pisania citala lahko, no obsahovo zanechala velmi neprijemnu pachut na dusi. Nie je nic horsie ako (akekolvek) nasilie pachane na detoch. No rovnako zle su aj (ne)tresty pre nasilnikov, ktori ich pachaju. A aj v dnesnej dobe:( Billymu som uverila, bolo mi ho vazne luto. Aj na konci pri vecnych natahovackach, kedy nie a nie dostat liecbu, ktoru potreboval… Tiez velmi odporucam serial inspirovany tymto pribehom: The Crowded Room (apple tv), Tom Holland ho podla mna stvarnil famozne. A na Netflixe je dokument: Monsters Inside: The 24 Faces of Billy Milligan.“... celý text
— nikorka

Co ukrývá jezero

„Za mě super. Kniha se mi četla skvěle, zaujala mě hned na první dobrou. Možná bych malinko zkrátila konec.“
— Markéta.

Tvrz

„Tvrz mě pochopitelně nemohla minout ze dvou důvodů (druhý viz zajímavosti) - je sice pravda, že jsme podobné případy, třeba v odlehčenější formě - polský film Prsten kněžny Anny (1970) nebo eskapády páně Broučka, jenž - jaká to náhoda - také „zabloudil“ do husitské doby, třebaže ne stejného roku, popřípadě další autorův „opus přesunu v čase“ Hlídač na Ikaru. Autoři byli do jisté míry limitováni rozsahem časopisu, proto je Martinův pobyt ve středověku vlastně epizodní, ale přináší několik zajímavých momentů a myšlenek. Osobně ale zrovna nevítám ono přizpůsobování - a tím pádem vyklízení pozic a zlehčování přístupu oné nastupující generaci. Asi to bude znít nepatřičně, ale Čapkův Krakatit také neuspěl ve snaze ho překopat do „srozumitelnější“ moderní podoby (byť jen filmové v podobě Temného slunce) a tak bychom mohli pokračovat. Každá doba má svůj půvab a měla by čtenáře přinutit se jejími atributy seznámit, a ne je vymazat a nahradit. Takhle totiž s ohledem na stále bující technický rozvoj budeme každou knihu co deset let upravovat.“... celý text
— RoBertino27

Potopa

„Rozjezd mi dal zabrat. Prvních pár stran jsem nevěděla kdo je kdo a nechápala jsem souvislost mezi postavami, pak se to zlepšilo a čtení jsem si vlastně užila.“
— Markéta.

Slzy pouště

„Velice smutný skutečný příběh. Během čtení mi často bylo těžko a přišlo mi to místy až neuvěřitelné, čeho jsou lidé schopní. Hlavní postava byla velice odvážná mladá žena a vzhledem k okolnostem měla i navzdory všemu zlému vlastně štěstí. Je to jedna z mála knih, která poskytuje svědectví o vojně v Dárfúre a o zvěrstvech, které vojáci napáchali na místním obyvatelstvu. Příběh je rozdělený na dvě části – idylický život v africké vesnici před vojnovým konfliktem a pak druhá část, která probíhá uprostřed konfliktu a zahrnuje násilí, genocidu a brutalitu. V závěře, který se odehrává v Evropě mě rozesmutnil přístup úřadů, hlavně pokud jde o ženu, která byla reálně ohrožená na životě. Příběh paní Halimy mi zůstal dlouho v paměti.“... celý text
— Allys

Gazely

„Příjemný příběh o třech ženách, které se dlouho znají a každá se v současnosti nachází v jiné životné situaci. Líbilo se mi, že je příběh z Prahy a většinu míst v knize jsem i znala. Kniha se čte velice dobře, dej plyne svižně. Od autora jsem předtím toho moc nečetla, ale byla jsem zvědavá a dobře jsem udělala. Je to kniha asi spíše pro ženy a o ženách, které řeší běžné problémy – pubertální děti, stárnutí, randění. Sice nejsem ještě v tom věku, ale kniha mě i přesto bavila. Hrdinky působili reálné a uvěřitelně, každá měla dobré i horší chvilky. Dokážu si to představit i ve filmovém zpracování :-)“... celý text
— Allys

Hrob

„První díl měl celkem dobře našlápnuto a upřímně jsem se těšila na druhý,ale druhý díl bylo zklamání....“
— Ka-čí

Restaurant na konci vesmíru

„Na druhý díl jsem se po prvním moc těšila, ale přišlo mírné zklamání. Dej pokulhával, některé momenty byly vtipné, některé situace tam byly jakoby navíc. Autor se soustředil více na jednotlivé situace než na příběh. Abych ale nebyla jen negativní, samotný Restaurant na konci vesmíru měl skvělý koncept, bylo možné sledovat vznik i zánik celého vesmíru a poslechnout si nejhlučnější kapelu galaxie. Postava Marvina bola super napsaná. Zajímavá a absurdní cesta vesmírem. Když to čtenář bere jako fejetonistický shluk vtipných a ironických rozhovorů, mnoho sarkasmu a nic víc nečeká, nebude zklamán. 75%“... celý text
— Allys

Miss Ex-Jugoslávie

„Miluju tu knihu. Krásný příběh, který si budu pamatovat hodně dlouho.“
— Jrsnbl

7x ve vedlejší úloze

„Nejak extra knihy rozhovorov neobľubujem a nevyhľadávam, no pri tejto ma zaujala ústredná myšlienka. Kúpil som ju, prečítal a neľutujem. Rozhovory vážne skvelo spracované. Nebyť zvýraznenia písma otázok, v niektorých prípadoch by som ani nezbadal, že je to rozhovor. Za všetko hovorí, že v podstate o žiadnu slávnu osobnosť zo spomínaných sa nezaujímam, napriek tomu som mal pri čítaní len dobré dojmy.“... celý text
— Majto

Všude samí lháři

„Knížka se mi líbila. Dobře se četla.Zajímalo by mě, jestli děti, pokud se tak nepřirozeně chovají, zůstanou doma u rodičů a rodiče jejich chování stále omlouvají. Donutí děti, aby šly k psychologovi ? Já naštěstí takové dítě nemám.“... celý text
— archivářka115

Nedokončený příběh

„Nádherné čtení, pro čtenářky jako jsem já dokonale stvořené ;-). U knihy jsem si dokonce poplakala, ale byla i napínavá. Doporučuji!“
— m_martina

Moře v plamenech

„Mým výchozím bodem bylo vydání z roku 1983 a protože jsem se postupem času mohl dostat i k dalším, bylo to zajímavé srovnání. Oslavovat autora za jeho vysoce fundovaný přístup je vylévání vody do moře či nošení dříví do lesa - mě opravdu přitahovaly i určité detaily a situace, mající téměř románovou podobu. Zaujal mě komentář uživatele jadrana, pod nějž se mohu podepsat - přidal bych i zjevně alibistické postupy, což byl například průjezd válečného konvoje admirála Otto Ciliaxe kanálem La Manche za denního světla prakticky Britům před nosem. Je tu i pár souvisejících témat, například hon na zásobovací loď Altmark a její dopadení nebo zničení obřího suchého doku ve St. Nazaire (operace Chariot), určeného původně pro zaoceánského obra, parník Normandii. Knihu jsem si opět a rád znovu otevíral a míval jsem pocit, že každým přečtením se dozvídám opět nějakou maličkost navíc.“... celý text
— RoBertino27

Zelené eldorádo

„Pěkná kniha, ale za Odkazem lovce tajgy zaostává. Možná je to tím, že teď už vím víc o životě autorově. Ovšem chci věřit a snad je to pravda, že politika a ideologie má do lesa a přírody vůbec vstup zakázán.“... celý text
— jiri5171

Můj cizí jazyk

„Chcete krátkou knihu, která je obrovská obsahem? Máte jí mít. Můj cizí jazyk vypráví příběh muže, který svůj jazyk používal jako nástroj ke způsobování bolesti. Jeho jazyk byl ostrý jako břitva do doby, než o něj přišel.Byla tohle karma? Možná. Jaké je to být člověkem, který najednou nemůže mluvit, ale stává se jen tichým pozorovatelem. Jaké to je, když nemůžete nic vysvětlit a pro okolí mnohdy vypadáte jako blázni? A co když nakonec dostanete ještě jednu šanci, i když nebude bez překážek? Můj cizí jazyk Vás dostane. Donutí Vás k zamyšlení, donutí Vás rekapitulovat jaká slova používáte a jak jednáte skrze slůvka s okolím. Poukazuje na to, že i jedno jediné špatně zvolené slovo může hodně ublížit a přitom stačí tak málo. Korigovat svoje slova, zamyslet se nad nimi a používat je s rozvahou. Protože se taky může stát, že jednou už neřeknete nic. Tohle si přečtěte, protože tahle kniha je jedna z nejlepších knih letoška, jaká se mi dostala do rukou. Moje hodnocení: 10/10“... celý text
— Arkagas

Dokonalá kořist

„Knihy s Avou a Lukem jsou dokonalé, návykové. U této neváhejte i přes počet stran. Čtyři vraždy a další mohou následovat, času málo a prostředků ještě méně. A motiv dlooouho naprosto nejasný. A k tomu ponor do prostředí darknetu, ze kterého nám všem musí naběhnout husí kůže. Protože ten je na rozdíl od této skvělé fiktivní detektivky skutečný a se svými možnostmi děsivý.“... celý text
— Miro67

Otrok

„Z téhle knihy mi bylo až fyzicky špatně 5 hvězdiček dávám jen proto , že byla opravdu dobře napsaná. Myslela jsem, že jí ani nedočtu. Nakonec jsem jí dočetla,ale znovu už bych na ni neměla žaludek.“... celý text
— Darja.8

Mladý sokol

„Přidávám se k těm, kteří druhý díl považují za lepší než první. Kniha je psaná velice čtivě, čtenář se nenásilnou formou seznámí s historickými postavami . O Barbarosovi jsem poprvé četla v knihám pana Vondrušky, ale tam to byla "jen" historická postava, ale tady nás autorka s touto významnou postavou seznamuje docela podrobně a lidsky. Pokračuji 3. dílem a samozřejmě doporučuji všem milovníkům historických románů.“... celý text
— Babo

Rebelka Adélka Kabelka

„Po několika poněkud depresivních nebo pohádkových knížek, se objevila jedna, vracející se do nedaleké historie. Z knížky čiší poděkování za všechno hlavní nejmenované osobě, kterou jsem při jejím čtení slyšela mluvit, téměř byla přítomná. Určité věci se mi díky tomuto příběhu spojily. Tak přeji příjemné čtení!“... celý text
— Ali71

Hon na mrtvého

„Nebylo to vůbec špatné. Určitě si ráda přečtu i další díl, mám ho připraven. Před delší dobou jsem již dva počiny od autora z této řady přečetla, takže trochu návrat a vezmu to tentokrát popořadě. Nějaké výtky by se našly, někde toho bylo příliš a trochu méně uvěřitelné. Čtení ale povedené a tak doporučuji.“... celý text
— princesse

Přiznat vinu

„Takřka symbolicky čtu první knihu ze série jako poslední. A ač každá z nich byla nadprůměrná, tuhle ještě v rámci toho nadprůměru řadím mezi lepší. Kvalitní jazyk, rychlý spád, srozumitelná zápletka.“... celý text
— karaliene

Zpověď agenta StB

„Rozhodně mě bavilo tento román číst, zejména jeho první dvě třetiny. Byl jsem napnutý a často i pobavený zvraty, dialogy, přirovnáními, ironií apod. Nicméně jsem očekával, že kniha bude mít nějaký happy end, ale ten se nakonec nekonal, protože padouch přežil a škodil jinde a v jiných poměrech. Také mi při čtení připadlo, že autor nemá o českém národě valné mínění, respektive si dělal skoro ze všeho legraci.“... celý text
— Kakho-Oto

Nezapomenutelná cesta

„Tuto knihu jistě mnozí z vás znají, jako filmovou adaptaci s názvem Dlouhá cesta. Ten film miluju. Ale velmi mě překvapilo jak moc je kniha odlišná od filmu. Vlastně po přečtení knihy se tomu asi ani nedivim, protože autor se snažil napsat hluboký, vážný a krásný romantický příběh na 192 stranách. To je za mě sakra málo na příběh, kde se setkáváme s mladou láskou, nemocí, zármutkem a smrtí. Ta jiskra kterou znám z filmu a to co miluju na filmu z knihy cítím, jakoby v pozadí. Celkově na mě kniha působila strašně ploše, nešlo to do takové hloubky jak by mělo a tak mě to vlastně ani moc nezasáhlo. Pokud ale budeme mluvit o filmu, tak tam je to jiné kafe, film mě úplně zničil a i po letech to dokáže zas a znova. Kniha byla za mě spíš pro film inspirací, ale jsou to dvě naprosto odlišná díla.“... celý text
— Knižnípauza

Drak na polní cestě

„Za mě taková průměrná kniha,neurazí ani nenadchne. Takový ženský románek z pohledu chlapa jen bez dobrého konce,který mimochodem byl takový odflaknutý. Hlavní dva hrdinové jsou takový Mirci Dušini, hlavně Tomáš, pro kterého je statek vlastně celý jeho zivot, nemůže až tak pochopit motivaci lidi,kteří mají rodiny a sentiment kolem statku necítí. Kniha se nečetla špatně,ale úplně doporučit bych ji asi nemohla.“... celý text
— knihomol1819