Nejnovější komentáře
Hluboká modř moře
„Trochu se stydím, že občas potřebuju takovouhle ženskou oddechovku, ale jo, potřebuju. Děj je sice absolutně předvídatelný v obou časových rovinách, ale knížku zachraňuje atmosféra bretaňského pobřeží i vhled do nacionalistických nálad Bretaňců za války. Tohle ženské čtení řadím k těm lepším.“... celý text
— Pavlaj
Půlnoční koruna
„Zase super přečteno za dva večery“
— hana4834
Tajemný Golem
„Syn četl sám. 3D knihy jsou pro něj srdeční záležitostí a příběh o Golemovi se mu líbil.“
— Luky110812
„Potřebuji se trochu orientovat v ekonomii (vnuci dorůstají a studují VŠ) a nabyté vědomosti a svou praxi porovnávám se současnou ekonomickou situací V ČR a ve světě. A jak se na ekonomii dívá současná věda a co se učí na VŠ ekonomického směru - to jsem se dozvěděl z této pěkné učebnice.“... celý text
— konicekbily
Sběrači borůvek
„Tohle je opravdu moc krásný příběh. Má celkem snadno rozluštitelnou zápletku, ale myslím, že autorka záměrně takto brzy odkryla své karty. Čtenář správně tuší, co se stalo a kdo je kdo, ale až postupně rozkrývá, proč se to stalo. Je to celkem emocionální, tíživé čtení a já ke konci knihy přes slzy neviděla, jak mě to dojalo.
Možná se tento příběh mohl stát kdekoliv, ale mě se líbilo, že ho autorka zasadila do oblasti Nového Skotska, do komunity indiánského etnika Mikmaků.
Přes pár nesrovnalostí mě kniha moc bavila, líbil se mi citlivý styl, jakým je napsána a skoro se mi nechce věřit, že jde o prvotinu. Dostalo mě to.“... celý text
— boeink
Kukačka
„No fakt paráda.Knihu jsem si objednala ve slovenštině a neprohloupila jsem.Hned jak jsem si ji přinesla z pošty domů,okamžitě jsem vařila kafe a pustila se do ní.Jsem naladěna na severskou literaturu krimi, ale tahle moje první kniha od spisovatele Kozmona je oproti nim top.Už dlouho se mi nestalo ,abych se dokázala od knihy odtrhnout = abych se aspoň krátce vyspala.Doporučuji.Tu knihu :-).“... celý text
— knihomolka525
Tichý pobyt na ulici Gwerkovej-Göllnerovej
„Kniha, ktorá zaujme na prvý pohľad svojou obálkou, spracovaním, tvarom listov, dobovými fotografiami. Zvedavosť čitateľovi nedá a začíta sa do textu, ktorý je taktiež rôzny svojou štruktúrou, veľkosťou písma. Zdá sa, že kniha sa bude čítať ľahko a rýchlo. A má pravdu, hoci príbeh spočiatku pôsobí akosi neurčito, neuchopiteľne, no postupne odkrýva obraz života jednej osoby, Dr. Alžbety Gwerkovej-Göllnerovej, ktorá svojimi myšlienkami, svojim pôsobením predbehla dobu, v ktorej žila. Žiaľ, nemala šťastie najmä a práve na tú dobu. Kniha je silná obzvlášť v momentoch opisu udalostí druhej svetovej vojny, slovenského štátu, ľudáckeho režimu. Svojim spracovaním pôsobí autenticky - neautenticky, ako píše užívateľ "adorjas" nižšie, je otázne do akej miery sú myšlienky, úvahy a osobné prežívanie Dr. Gwerkovej-Göllnerovej zodpovedajúce realite, no na mňa ako neznalého čitateľa, pôsobili tak, že som sa s nimi vedel stotožniť, priradiť ich k osobe, osobnosti hlavnej protagonistky, a napokon sa teda nechať pohltiť zobrazovanými udalosťami, ktoré vo mne zanechali emočnú stopu.“... celý text
— mclenin
Bohatá dívka, chudá dívka
„Jedna z dějových linek jako by zaostávala proti ostatním. Ano patří postavě, která celý časový úsek moc neví co se sebou, ale mě při čtení docela rušila. Celkový nápad a pojetí mě zaujaly a kdo ví? Teřeba se kvůli příběhu ke knížce vrátím...
Ikdyž, velmi mě odrazuje český překlad. Dokážu si předsatvit jak korektor vzhledem k počtu stran neudrží oči otevřené a po nějakém množství mu prostě špatné skloňování připadá v pořádku.
Ale co nemůžu dost dobře překousnout je hned na začátk (myslím že do 50. strany) záměna pojmů jako "Sezení" ve smyslu s terapeutem a "Zasedáním" mluvíme o něčem, co dělá středoškolačka, proboha! V poslední třetině je půlka vět jako by je vygeneroval překladač a často nedávají v kontextu v této podobě smysl.“... celý text
— le-se
Kletba keltské královny
„Tento díl jsem marně sháněla asi dva roky, až nyní se mi poštěstilo, sice je trochu více jetý, ale budiž. Jde o obsah.
Tudíž jsem se hned do něj pustila, jen se naskytla cesta vlakem.
O to větší bylo zklamání. Obsah mírně připomíná díl Posedlý z hradu Eiseneck, zde jde také o vykopávky, tentokrát mince.
Ale je to tak příšerně napsané, často nesmyslně, že to původní záměr ( který nebyl špatný ), úplně zabilo.
Jako dítě základní školy, když smolí sloh.
Opakovaní stejných slov i situací, milostná linka taky praštěná.
A samozřejmě, čím více je něco strašidelnější a opuštěnější a nebezpečnější, tím více tam všichni lezou, sami, po tmě a nikomu nic neřeknou.
Ústřední dvojice se buď bála, nebo milovala.
Hvězdu za obálku a lákavý název. Jinak je to slabé.
Muži to asi zavřou po pár stránkách.“... celý text
— Aghatte
Starosta
„Tyhle knihy mě baví. České prostředí, příběh ze života, vztahy v jejich syrové podobě. I když tohle manželství pana starosty s novinářkou Evou bylo možná až moc syrové. Z každého řádku čišela zvláštní toxicita a napjatá atmosféra, která příběh neopustí až do úplného konce. Oba se v tom plácají, láska se střídá s nenávistí, do toho jejich pubertální dcera Pavlína, kterou jsem nepochopila a celou dobu jsem měla chuť jí dát pár facek. Možná měla být obrazem nepochopené dnešní mladé generace, která si hledá svou vlastní cestičku, ale pro mě byla drzá a zbytečně nafouknutá ve své vlastní bublině nesmyslné ublíženosti. Jo, tenhle příběh jedné malé rodiny o třech členech obsahoval tři nesympatické hlavní postavy, a o to je knížka zajímavější. Mimochodem, všiml si někdo, jak často Eva vařila těstoviny? :)“... celý text
— Aiden888
Třikrát Steve Carella a spol.
„Ač čtu detektivky málo, tohle je stará dobrá klasika, která nezklame. Nádherný jazyk, vtip, satira, černý humor, chytré zápletky a fantastické dialogy. A série s Hluchým patří k nejlepšímu, co Ed McBain napsal.“... celý text
— Pavlaj
Neklidné pobřeží
„Kniha není špatná. Líbilo se mi propletení dvou dějových linek dohromady. Konec jsem neodhadla, ale oceňuji, že jsem k tomu měla aspoň nějaké indicie, ne jak je teď moderní neříct nic. Ovšem obsah knihy pro mě nebyl nijak ohromující. Autora jsem četla poprvé. Považuji knihu na hezký průběr na poli detektivek.“... celý text
— brunettlibrary
Stopa legionáře
„Nejsem teenager a cílová skupina komiksů, ale za mě se tohle povedlo. Po přečtení jsem o dost vzdělanější a pokud jsem se někdy v ději hůř orientovala, tak to bylo hlavně tím, jaký byl po válce v Rusku zmatek a jak byli všichni proti všem. Tuhle knihu beru jako úvod a o historii našich legií si určitě přečtu i něco dalšího.“... celý text
— Pavlaj
Dokonalý plán
„Abych se přiznala, moc očekávání jsem neměla. Spolupsaní bratrů Childových mi knihy s Reacherem celkem zošklivilo. A pořád to není ono, prostě už to není ten Jack Reacher, co na začátku. Ovšem musím kladně zhodnotit, že je to ze spolupráce nejlepší díl, tak snad se to bude zlepšovat a dočkám se toho původního Jacka, který sice dostal nakládačku, ale dokázal se opět všem postavit a nepřítele rozdrtit.“... celý text
— Bety.Černická
Tlukot tisíců srdcí
„Tak pro mě je tohle naprostá srdcovka... Není třeba k tomu víc dodávat, láska má zvuk stejně jako tenhle krásný příběh....“
— Elena_Dark
Vyvraždění rodiny Greenových
„Pěkná klasická detektivka ve stylu Agathy Christie.
Mám ráda, když vodítka pro čtenáře nejsou úplně průhledná a všechno není od začátku jasné.“
— Bakana
Na půl cesty do hrobu
„Túto sériu som si chcela prečítať už veľmi dlho a konečne som sa k prvej časti dostala. Spočiatku to vyzeralo veľmi nádejne, Cat je správne drsná ženská, ale moje nadšenie dosť rýchlo opadlo, ani neviem prečo. Lovenie upírov spolu s Bonesom mi nejak nesadlo. Čo mi navyše strašne vadilo, bolo to, že ju Bones neustále oslovoval “kotě. Akože zakaždým keď k nej hovoril. Pomaly v každej vete. Príšerne ma to rozčuľovalo. Nadväzovanie ich vzťahu sa mi tiež nezdalo, bolo to príliš rýchle a pre mňa málo uveriteľné. Ale ináč sa to čítalo dobre, príbeh bol dosť akčný, ale čím viac som čítala, tým menej ma to bavilo a koniec ma teda nebavil vôbec. Navyše sa z Cat zjavne stala nejaká superhrdinka, ktorú nikto nedokázal zabiť. V sérii pokračovať nebudem, nie je to nič pre mňa.“... celý text
— Deia
Návrat
„Od tejto knihy som mala vysoké očakávania, ktoré sa ale nenaplnili. Nebavila ma v podstate od začiatku. Myslela som si, že to bude hlavne popis režimu, života v Líbyi a podobne. Miesto toho som dostala ani neviem čo. Neustále pátranie po nezvestnom otcovi a dúfanie, že je aj po pomaly 25 rokoch nažive, čo mi prišlo divné, pretože si myslím, že je lepšie byť mŕtvy, ako mučený vo väzniciach. Autor spomína mnohé zaujímavé veci, ale len okrajovo - napríklad ako spolupracoval s organizáciami, ktoré sa venujú dodržiavaniu ľudských práv, ale nejak viac to nerozvádzal. Taktiež v knihe boli spomínaní len muži - jeho strýkovia a bratranci (ktorých bolo fakt veľa a v ich menách som sa strácala), ženy skoro nespomínal, ani svoju matku, tety, sesternice zjavne nemal. A svoju (asi) manželku tiež spomínal len okrajovo, pričom by ma zaujímali nejaké rozhovory s ňou ohľadom situácie alebo ako to celé vníma. Jediná zaujímavejšia kapitola bola o povstaní, keď autorov bratranec spolu s revolucionármi tiahol na hlavné mesto. Autor niekoľkokrát naznačil, že po zvrhnutí režimu to potom bolo ešte horšie, ale už sa k tomu nevrátil ani neopísal ďalší vývoj situácie, pričom som na to čakala celý zvyšok knihy. Takže koniec bol pre mňa dosť veľkým sklamaním. To je už druhá kniha (z dvoch) z tejto edície, ktorá mi nesadla, ale ešte to nevzdávam, ešte nejakú skúsim.“... celý text
— Deia
Noční směna (20 povídek)
„Ja naozaj nie som fanúšik poviedok, ale u svojich obľúbených autorov robím výnimku. A Kingove poviedky si stále rada prečítam, k týmto som sa vrátila po desiatich rokoch. Ale až tak úplne mi nesadli. Väčšina je na môj vkus veľmi krátkych a kvôli tomu vo mne príbeh nestihol zanechať nejaký hlbší dojem. Akurát sa začítam a bum... koniec. Je tu veľmi málo poviedok, ktoré by mi nejak utkveli v pamäti, najvýraznejšia je asi Nekuřáci a.s. a tú som si dokonca pamätala ešte z prvého čítania. Potom samozrejme Děti kukuřice. Aj keď som si viacero poviedok v priebehu čítania ohodnotila 4 hviezdičkami, tak viem, že dlho si ich pamätať nebudem, niektoré sú už teraz zabudnuté. A navyše väčšina z nich má otvorený koniec a to ja veľmi nemám rada. Ale všetky sa čítali dobre, väčšina mala správnu atmosféru a možno sa k nim opäť o nejakých desať rokov vrátim, ale fanúšikom poviedok asi nikdy nebudem.“... celý text
— Deia
Žebravá smrt
„Ja mám túto sériu veľmi rada, aj keď už to nie je to, čo na začiatku. Príde mi, že každý príbeh je dlhší a dlhší a pritom to už nemá taký spád. Navyše mnoho vecí je v každej časti ako cez kopirák - zranení alebo mŕtvi policajti a nejaký veľký zvrat v Katiinom osobnom živote. Som si myslela, že aspoň to by už mohlo byť pre ňu fajn, ale nie, zas má toho dosť s čím sa musí vyrovnať. Ani prípady ma teraz až tak nebavili, chýbalo mi nejaké väčšie napätie, vinníci sú navyše známi už od začiatku. Ale aj tak sa mi to čítalo dobre, v podstate ma to aj napriek výhradám bavilo a bolo príjemné sa po dlhšej dobe vrátiť opäť do upršaného Corku (aj keď podľa toho, čo všetko sa tam deje, to nebude ideálne miesto pre život). Záverečná scéna s Katie mi ale prišla strašná, jednak dosť nereálna a celkovo mi to tam dosť nesedelo, ale zas prekvapivé to bolo, to nie že nie. Ďalšia časť by zjavne mala byť posledná, tak dúfam, že sa vydania čoskoro dočkám a určite si ju rada prečítam.“... celý text
— Deia
Lampička
„Táto kniha ma nalákala zaujímavou anotáciou a krásnou obálkou. Celé spracovanie knihy je vizuálne krásne. Ale ani príbeh nie je zlý. Lampička je zaujímavá hlavná postava, odvážna mladá dievčina, ktorá sa snaží každému pomôcť a napriek príkoriam, ktoré musela zažiť, ostáva pozitívne naladená. Monštrum je tiež zaujímavé, aj keď treba povedať, že trochu rozmaznané. Príbeh je určený hlavne pre deti a tak je napísaný celkom jednoducho, ale skrýva sa v ňom veľa. Je tam naznačených mnoho ťažších tém a to hneď od začiatku. Mať tých 12, tak predpokladám, že by ma príbeh veľmi nadchol. Takto sa mi čítal dobre, zaujal ma, ale nejak hlbšie ma nezasiahol. Ale som rada, že som ho čítala.“... celý text
— Deia
Chrám Azylu
„Poslechnuto jako audiokniha. Přednes je kvalitní, jinak jde o takovou nenáročnou oddychovku co nenadchne a neurazí.
Postavy...nic moc originální, nevím jestli jsou jejich charaktery propracované v předchozích dílech, tady jsem se ale moc nedozvěděl. Dva lovci monster, lečitelka, golema a duch. S postavou golemy jsem se již několikrát setkal (Pratchett, Helene Wecker), s duchem co svojí ektoplazmou narušuje elektro zařízení též (Jim Butcher). Tedy žádná originalita a překvapení.
Příběh...v podstatě jde o "quest story" s jedním přimíchaným záporákem. Celý příběh jede v jedné linii, odboček či překvapení se moc nedočkáme. Asi to tak ale má být.
Worldbuilding/Svět....Asi nejsilnější stránka knihy, i když nejde o vymyšlený svět, ale upravený náš. V tomto případě by šlo knihu řadit spíše pod "urban fantasy", i když není v městském prostředí. Pokud by se příběh odehrával o 50 let dřív, ničemu by to neuškodilo a nerušila by mě přítomnost mobilních telefonů. Taky by lépe zapadly "české hlášky" a citáty Nezvala které se fakt do džungle plné monster nehodí. Vždy mi při hláškách o Dobromile, Baťovi, Sedlácích u Chlumce a Prčicích zaškubalo v koutku. Monstra, i když jich bylo hodně v rychlém sledu jsou parádní, ta mě bavila. Vietnamské zvyky a kultura byly též dobře zpracovány....nejsem si ale jist že je nutné kvůli něčemu takovému navštívit Vietnam. Vše je jednoduše dohledatelné a ohledně monster stačí nakoukat nějáké to lepší Anime a přečíst Mangu.
Jako oddychový příběh kde nemusíte přemýšlet, je to ale fajn.“... celý text
— Frizer
Tajpan
„Priznám sa, že do tejto knihy sa mi veľmi nechcelo a to aj napriek tomu, že Šógun bol skvelý. Ja mám stále pred takýmito staršími príbehmi obavy, že sa mi nebudú páčiť. Ale našťastie sa nepotvrdili a Tajpan bol snáď ešte o kúsok lepší ako Šógun. Začiatok bol síce veľmi podobný - veľmi veľa nových postáv, v ktorých sa bolo ťažké zorientovať (a ešte keď raz ich autor oslovuje menom, raz priezviskom), taktiež nepôsobili veľmi sympaticky. Ale veľmi rýchlo ma príbeh vtiahol do deja a Struana som si naozaj obľúbila, mal brilantnú myseľ. Taktiež autor ukazuje, aspoň trošku, ako sa vtedy žilo v Číne a ako vôbec došlo k obchodovaniu s ópiom, aj keď podľa anotácie som skôr čakala niečo o ópiových vojnách, neviem prečo (to tam teda nie je). Ale viac sa dozvedáme o budovaní Hongkongu a o obchodovaní či súperení, keďže v tej dobe bola Čína stále uzamknutá a bolo ťažké do nej preniknúť. Ale niečo sa dozvieme aj o Číňanoch, hlavne o rozdieloch medzi nimi a ľuďmi zo západu, ktorí vtedy ešte stále verili, že časté umývanie spôsobuje choroby. Koniec bol opäť trochu otvorený, ale pri udalostiach na posledných stranách som pomaly ani nedýchala, taký záver som veru nečakala. Opäť mi tam chýbala nejaká historická poznámka, že či to vtedy tak naozaj aspoň trochu bolo. Ale ináč ma príbeh úplne pohltil, prekvapivo ma to veľmi bavilo a zakaždým som sa nevedela dočkať, že kedy sa budem môcť vrátiť k čítaniu. Určite v tejto ságe budem pokračovať a teším sa na ďalší príbeh z Ázie.“... celý text
— Deia
Jižanské stromy divné ovoce nesou
„Tarantino v próze. U Tarantina kýble krve a černočerný humor. Tady kýble krve, černočerný humor a silný společenský podtext.
Knížka vyšla v roce 2021, tzn. že jí autor psal někdy v době vraždy George Floyda a následných protestů.
Projev Donalda Trumpa v závěru je naprosto přesný a smála bych se, až bych se za břicho popadala. Kdyby to zároveň nebylo tak strašný.
„Tělo Julia Lynche si vyžádal jeho bratr John Lynch. Bylo vyzvednuto z Pierceova pohřebního ústavu. Nikdo nebyl vyslýchán. Vůči nikomu nebylo vzneseno obvinění. Nikdo nebyl zatčen. Nikdo nebyl pověřen vyšetřováním. Nikoho to nezajímalo.““... celý text
— Pavlaj
Noční host
„Na túto knihu som sa tešila, pretože jej anotácia znela dosť zaujímavo. Ale dostala som niečo úplne iné, ako som si myslela, ale našťastie lepšie. Miesto jedného príbehu odohrávajúcom sa na farme počas búrky tu máme príbehy tri. Okrem tohto sa ešte vraciame do roku 2000, kedy v mestečku došlo k strašnej vražde - dvaja dospelí boli neľútostne zastrelení a ich dcéra ledva prežila. A ešte tu máme linku zjavne väznenej ženy a jej dcérky. Spočiatku som bola zmätená, pretože každá linka bola o niečom inom, ale je celkom rýchlo jasné, že ako sa príbehy prepoja. A bolo to naozaj zaujímavé. Najviac ma zaujímala vražda, ale aj príbeh zo súčasnosti, z farmy, bol skvelý. Obidva príbehy mali veľmi silnú, znepokojivú atmosféru, miestami až mrazivú (hlavne keď počas búrky vypadla na farme elektrina) a čítanie som si veľmi užívala, strany mi rýchlo utekali. Bola som veľmi zvedavá, hlavne na to, kto vraždil a aj na to, že ako to celé skončí. Záver je fajn, dáva zmysel, nie je nelogický a bol aj dosť akčný. Asi to nie je úplne kniha, nad ktorou by som dlho rozmýšľala, na to bol príbeh celkom jednoduchý, ale čítanie ma naozaj bavilo a určite siahnem aj po ďalších knihách od autorky.“... celý text
— Deia
Joker: Svět
„Mnoho lidí si díky posledním filmovým snímkům tuto postavu ze světa DC zamilovalo a nedivím se jim. O to více jsem byla zvědavá na tento kousek, na kterém se podílelo mnoho grafiků a scénaristů z různých koutů světa.
Je těžké nespoilerovat, takže vypíchnu, co bylo na knize super, co mi naopak přišlo slabší.
Co bylo super:
- přebal s českou ilustrací
- kvalita materiálu (vazba je boží!)
- pestrost příspěvků
- krátké slovo o lidech, kteří na jednotlivých příbězích pracovali
Co mi přišlo slabší:
- velmi lesklý papír (během slunečného dne se komiks blbě četl, protože jsem furt hledala dobrý úhel, abych viděla na text)
U komiksu jsem se místy nasmála. Jindy jsem měla husí kůži. Joker každé prostředí naprosto ovládl a vždy mě něčím dovedl překvapit. Po dočtení jsem si uvědomila, že se scénaristé a kreslíři svým způsobem překonali. Všichni promítli do Jokera, jak svou zemi vidí a poukázali, na co (ne)jsou pyšní.
Nejlépe si s Jokerem (podle mého názoru) vyhráli: USA, ČR, Polsko.
Nejméně mi sedl Joker v provedení: Japonska a Itálie.“... celý text
— cestina_s_linus
Zbav nás od zlého
„Dobrá kniha. Jen mi někdy neseděly věty stylisticky. Jinak rozhodně zajímavé, "obyčejné" příběhy. I když se takových a podobných udály stovky, kniha stojí za přečtení. :-)“... celý text
— Lucissia
Já, doktor(in)
„Velice dobře a zajímavě napsaná kniha ze zdravotnického prostředí. Smekám před autorkou a její odvahou srovnat německé a české zdravotnictví, tak jak ho viděla a zažila na vlastní kůži. Pro mně opravdu velké překvapení, že v Německu něco taky nefunguje tak jak by mělo. A že si často postěžovala? Kdo by si v takové situaci nestěžoval... Ode mě má poplacání po rameni, je opravdu dobrá, protože přes počáteční potíže a nedorozumění včechno nakonec zvládla.“... celý text
— Alilka
Dítě
„Tohle bylo fakt skvěle zamotané, že jsem hodně dlouho netušil, kdo je kdo a možná taky občas, která bije :). Ale nakonec se všechno krásně propojí a vysvětlí, že jsem nestačil žasnout. A abyste pochopili, o čem že to tady píšu, budete si muset knihu přečíst sami :). Takže asi tak, pět stars to jistí a howgh! :)“... celý text
— Čmeláček
Prodloužená jízda
„Úsměvné to bylo, ale že bych se smála nahlas, jak bych možná od pana Kopty očekávala, tak to zas ne. Je skvělý vypravěč, tak jsem asi čekala něco málo více. Nicméně prodloužená jízda na řetízkáči byla top. :-) A kresby jsou parádní, čtyři hvězdy si kniha zaslouží. :-)“... celý text
— Lucissia