Nejnovější komentáře
T
„Popularita tohto autora ma vcelku zaráža, pretože píše príliš zložito na to, aby dokázal ulahodiť všeobecnému vkusu. Zostáva v podstate verný starým tradíciám ruskej literatúry, len ich navlieka do extrémne moderného hávu. Takže stále máme do činenia s ťažkotonážnymi filozofickými plkmi omieľanými donekonečna, len tentoraz nie sú našróbované na nejaký klasický vzťahový alebo vojnový príbeh, skôr na absurdnú brakovú zápletku.
Gróf T. putuje do pustovne, stretáva sa s plejádou postáv, jeho cesta je plná súbojov a konfliktov. Po filozofickej stránke sa rozoberá hlavne téma stvorenia a Stvoriteľa, ale aj fenomén "esse est percipi", slobodná vôľa či zmysel života. Značná časť deja je v podstate metatextom (textom o texte).
Zaujímavé myšlienky (niekedy parafrázy slávnych mysliteľov):
Ariel sa pousmial: „Bytie, vážený, nie je výstrel z pušky. Odkiaľ ste vzali, že má cieľ? A navyše, otázka nenašla adresáta."
„Hľadám slobodu a pokoj! Zabudnúť chcel by som a zaspať!" Lermontovove slová, v ktorých T. zakaždým počul podivný nesúlad, ...
„No prečo si myslím, že môj stvoriteľ je dobrý? Pozrime ho, stvoriteľa... Veľké dielo. Ktorýkoľvek opitý vojak je schopný stať sa stvoriteľom nového života..."
Údajne diskutoval s panovníkom. Ten sa ho spýtal, aké poslanie má ruská civilizácia v univerze. A Soloviev hneď hŕŕ a riekol: „Vaše veličenstvo, je ním spracúvanie slnečnej energie na utrpenie ľudu." Nuž a za to ho strčili do basy.
BOH UMREL. NIETZSCHE.
NIETZSCHE UMREL. BOH.
STE OBAJA HOMOŠI. VASJA PUPKIN.“... celý text
— Nyctophile
Hypotéza zla
„Další ze série Mily.
Je o trošku lepší jak Našeptávač.
Ale..
Opět moc postav, chvíli jsem se ztrácela v tom kdo, kdy a proč.
Něco mi nedávalo vůbec smysl a konec byl prostě takový nedotáhnutý.
Co mě mrzí, tak opět policajt ultrahajzl.
Ale za mě vcelku dobrý počin, co se dá přečíst.“... celý text
— Ísačop
Za zimního večera
„Popis venkovského života,“
— Kačíí99
Žena průkopníka: Příběh lobotomie
„Ačkoliv příběh o Ruth jako manželce lobotomisty je fiktivní,ale o Robertovi není,jenom se jinak jmenují,ale je pěkně napsaný.Začátek pomalejší ale pak se události rozjeli.“... celý text
— Szilvia1
Směšné lásky
„Malá knížečka obsahuje tři melancholické anekdoty. Vybrala jsem si ji kvůli výzvě a blížícímu se jejímu konci. Bylo to rychlé dopolední čtení. Také asi nejstarší knížečka, kterou jsem v poslední době četla. Vydání je datováno na rok 1963. Příběhy byly velice čtivé a mile mě knížka překvapila.“... celý text
— Crazyberuska
Dopoledne s mátovým čajem
„Krásné, dojemné, poetické, lidské, moudré. A Marta tančí. V tom se pozná nejedna žena. U poezie nevyhledávám volný verš a většinou trvám na zachování věcí, jako je rým a rytmus. Ale poezie se opravdu rýmovat nemusí. Vít Dan Kolinger poezii jednoznačně píše. A jakou! Doporučuji nejen k mátovému čaji.“... celý text
— knihovniceMK
Všechny cesty vedou k tobě
„Přistupovala jsem k tomu opatrně a mírně nedůvěřivě. Poslední knihy od Zapaty pro mě byly vážně zklamáním a už jsem se bála, že ty první čtyři byly nějaká výjimka. Dobře jsem se bavila asi 3/4 knihy, ale pak ten zvrat s tajemstvím a potoky prolitých slz a omílání pořád dokola, mé nadšení utlumily. Rozhodně je to ale na dobré cestě, abych parafrázovala název :-)
Aurora se rozejde po 14 letech s přítelem. Slavným přítelem, který ji před světem schovával a byla jeho tajemstvím. Stejně tak i její podíl na jeho kariéře. Aurora se znova potřebuje poznat, znova zjistit, kdo je jen sama za sebe. Cestuje napříč Amerikou a postupně míří do Colorada, do městečka Pagosa Springs, kde žila jako dítě a zůstala jí tam kamarádka Clara. Online si na měsíc pronajme garsonku, aby se porozhlédla a zvážila, jestli zůstat. Její nový "domácí" Rhodes, ale vůbec netuší, že za jeho zády jeho náctiletý syn Amos pronájem bytu nabídnul. Když Aurora dorazí nevypadá to od bručounského Rhodese na vřelé přijetí. Aurora se postupně zabydluje, získá práci v outdoorovém obchodě kamarádky Clary, čte staré deníky své matky, chodí na túry a sbližuje se se svými sousedy. A i Rhodes postupně na upovídanou sousedku mění názor.“... celý text
— KatieKuli
Všude samí lháři
„Čtivá, zápletka zajímavá. Od autorky mám přečtené vše, tak jsem tušila, že ne vše bude takové, jak se zdá. Ocenila bych epilog.“
— Theresa.2679
Chaloupky
„Na začátku jsem nemohla nejdříve pochopit, kdo ke komu patří a kdo vlastně má být ta Rita,kterou vlastně všechno začíná,která se vrací tam, kde žila...Postupně se ale do děje dostáváte a už víte,kdo je kdo. Je to velice zajímavý pohled na podhůří Krušnohor, velice se mi líbila krajina, kam byl zasazen příběh knihy.“... celý text
— Ivanule
Přístav
„Tak nějak mi vadilo, že nám toho bylo spoustu skryto a vypravěčka vybírá pouze to, co se jí hodí do příběhu. Navíc pasitita lidí, kteří v přístavu bydlí mě teda namíchla. Roky si hoví na místě a pak postarejte se o mě.
Jinak se mi to docela líbilo, ale byl to jenom tah šťětcem, ráda bych viděla více tahů.“... celý text
— senora
Proměna
„Možná by všichni ti důležití manažeři a politici se špíčkem kolem pupíku a drahými botami měli povinně vypadnout na lesů, aspoň na měsíc. Možná by se jim podařilo to, co Petrovi. Změnit se. Poznat opravdové hodnoty.
Kniha se četla fajn, Petr mi zpočátku lezl pěkně na nervy, pak jsem se mu posmívala, Pražákovi nafučenýmu. Peroxid do otevřené rány v obličeji. Bože... Postupně se z něj stal ale Chlap. Ovšem bez Vincenta by do týdne bídně zhynul. Vincent je pro mě hlavní postava.“... celý text
— lapagerie
Hodná sestra
„Je to dobře napsané a díky tomu jsem to i dočetla, ale jinak to bylo prvoplánovité a očekávatelné. Tak to klouzá po povrchu, sice to řeší závažná témata, ale asi tak jako v pohádce.“... celý text
— senora
Bezceler
„Jako první jsem četla jinou knihu Erika Decima, a sice sbírku poezie Pták na drátě. V "České poezii" a v Poezii pro každý den ji čtenáři doporučovali jako cosi mimořádného. A musím říct, že právem. Nemám žádné předsudky vůči české poezii, naopak současné autory aktivně vyhledávám. Ale rozhodně jsem nečekala něco tak mimořádného, někdy až villonovského, jindy zase v úplně jiných polohách. Tento autor je pro mne naprostým básnickým zjevením v nejlepším slova smyslu. Proč to ale píšu do komentáře u knihy prozaické? Proto, že jsem příliš nevěřila, že někdo tak nadaný v žánru poezie píše i prózu. Bezceler, který je povídkovou knihou, jsem přečetla během dvou dnů, ale přemýšlím nad ní týden. Jsem psycholožka, ale kéž bych uměla podat lidské osudy, neprobádaná zákoutí lidské mysli a vše, co s tím souvisí, tak, jako tento autor. Lehkou rukou a zábavnou formou jednotlivých příběhů podaná hluboká sdělení jsem nacházela a nacházím mezi řádky stále. Archetypy vtisknuté do postav příbuzných a známých, láska milenecká, sourozenecká i rodičovská. Láska je červenou nití, která se táhne všemi příběhy. Velice silně na mne zapůsobil příběh Medúzy, který samozřejmě znám, stejně jako jeho různé interpretace. Avšak autorovo vykreslení Medúzy jako oběti mužského chtíče a ženské závisti jde až na dřeň a přesahuje do současnosti, kdy se obětem násilných činů často nevěří a nedostává se jim včasné pomoci. Příběh autorových předků mne hluboce dojal, nad láskou Magdaleny a Jana jsem brečela tak, jak se mi to už dlouho nestalo. Je dobře, že autor prokládá příběhy smutné těmi veselými. Melanie je Melanie, Loretta je neuvěřitelná, Ninon je vášnivá, Anna lidská. Mimochodem, právě Anna z povídky PUMA A ZAJÍC mi velice připomíná jednu mou kamarádku s podobným osudem. Motiv lásky starší ženy a mladšího muže se objevuje v rámci celé knihy. A pak je tady starosta se svým slovníkem a bruselskou korektností. U druhé části knihy, kde slovo přebírá Chris Van Grif jsem slzela také, ale tentokrát smíchy. Chcete-li zažít celou škálu emocí, dotknout se moudra a číst něco opravdu mimořádného, Bezceler je skvělá volba. Je čtenářsky více než přívětivý, ale klade jisté nároky na čtenáře. Není to kniha výhradně pro zábavu, přestože její obálka něco takového naznačuje. Na závěr musím dodat, že jsem se u žádného jiného autora nesetkala s tím, že by psal jeden žánr stejně dobře jako jiný. Erik Decimus je básník i prozaik, a v obou žánrech je stejně dobrý. A neznám mnoho autorů, kteří vlastní knihy i ilustrují, tedy musím přidat i kategorii ilustrátor. Bezceler je kniha, ke které se můžete neustále vracet. Já jsem ji rozhodně nečetla naposledy. Doporučuji.“... celý text
— knihovniceMK
Zátiší
„Dlouho jsem se nemohl začíst, ale cca v polovině mě to začalo bavit.“
— loskatos
Takové maličkosti
„Útlá knížka malá objemem, obrovská obsahem. Stejně jako Téra v komentáři níž jsem měla pocit, že čtu o době před sto lety a ne o nedávné minulosti. Pojem Magdaleniny prádelny jsem zaregistrovala, ale že poslední zavřeli v 90.-tých letech jsem netušila. Dojemný příběh citlivého pana Furlonga je důkazem toho, že pro osobní pocit štěstí a klidu nestačí hmotné statky a pohodlný život. Sám potomek s cejchem nemanželského dítěte dostal šanci díky ušlechtilosti protestantské vdovy. Jeho matka taky mohla skončit v katolickém klášteře a osud její i jejího dítěte by byl více než nejistý. Jeho konání je tedy jakousi splátkou morálního dluhu.“... celý text
— marketa1860
Jů a Hele
„Už pár dní přemýšlím, jak tenhle Zábranského deník ohodnotit. Stejně tak přemýšlím, nakolik je tahle autofikční záležitost auto, a nakolik fikce. Něco mi říká, že je to mnohem víc auto, ale kdo jsem, abych to soudil. A protože jsem přesvědčený, že Zábranský si tu recenze bude číst, třeba nám to řekne.
Jů a Hele mě bavilo. Jů a Hele mě sralo. Chvílemi je Zábranský vtipný, zajímavý, jedovaté štěky vůči literárnímu provozu jsou zábavné. Současně je ale DZ masivní kokot, což je termín, který by mi jistě prominul. Je jako pětaosmdesátiletý dědek, který si na všechno stěžuje a současně se nedokáže přestat poslouchat. Je jako malé děcko, které mele dokola to svoje, aniž by něco důležitého sdělilo. Vracím se k otázce autocenzury, kterou jsem si kladl hodně už u Herce a truhláře... Je DZ pozér? Nebo to, co píše, myslí vážně, ale obaluje to tak šikovně nánosem ironie a sarkasmu, že nás znejistí?
Ono je to ve finále jedno. Tohle ví jen DZ sám. A asi jeho okolí. Asi bych tu mohl ocitovat DZ citujícího Bílka (nebo Klíčovou): Spadne tomu řetěz. Takhle nějak to tam bylo. A ironicky, přesně tohle se Jů a Hele stalo. Uzavřel bych to tím, že Jů a Hele je knihou roku, která ale není nijak zvlášť dobrá ani výjimečná.“... celý text
— Šimon_
Vo vlnách
„Úplne nová autorka a pre mňa veľké prekvapenie. Nečakala som, že ma kniha až tak chytí. Sestra najlepšieho kamaráta, návrat domov, slow-burn linka, vášnivé a horúce chvíle… toto všetko vás čaká.
Lila je hlavná hrdinka, ktorá v každom a vo všetkom hľadá to dobré, mala pre mňa zaujímavý pohľad na rôzne veci v živote, hlavne sa nebála ísť za svojím, o čom svedčí aj jej zoznam. Napriek tomu to nemala ľahké, keďže jej otec urobil v živote niekoľko chýb a jej večne ochranársky brat jej tiež život neuľahčoval. Páčilo sa mi, ako dokázala zmeniť zmýšľanie svojich blízkych a veľakrát vedela napraviť aj vzťahy v rodine. A to, ako pomáhala otcovi ma dostalo, Lila bola nesebecká a plná pomoci.
Hugh sa môže zdať na začiatku ako typický sukničkár, ale už v úvode ma presvedčil, že prvý pohľad môže klamať. Hugh bol pozorný, nápomocný a nadovšetko miloval svoju veľkú rodinu. Inak jeho súrodenci sú teda čísla, už teraz sa teším na ich príbehy.
Niekomu sa môže zdať, že ich príbeh, a to skutočné uvedomenie si citov je zdĺhavé, ale mne sa sem slow-burn linka skvelo hodila. Ich postupné zbližovanie a odolávanie jeden druhému sa mi obzvlášť páčilo a hlavne som to prežívala s nimi. Keď nastal ten skutočný výbuch emócií, tak to rozhodne stálo za to. Hlavne ten záver stál za to. Toto bola láska ako stvorená.
Jediné, čo musím vytknúť bolo Hughova mama terapeutka, ku ktorej chodila aj Lila na sedenia. Keďže Lila s ňou mala veľmi blízky vzťah, tak v reálnom svete mať terapeutku blízku osobu nie je úplne správne, nakoľko by terapeut mal byť nestranný a citovo nezaangažovaný. Toto je jediná chyba, ktorá mne dosť bila do očí, ako čitateľovi.“... celý text
— Anna195
Zlomená princezna
„“Udělám vám ze života peklo, pronesla věcně.
“Holčičko. Netrpělivě jsem se ušklíbl.
“Mě v pekle ukovali, budu jako doma. Vás ovšem čeká náročných pár měsíců.
S touhle autorkou je to jako cesta nahoru, nebo dolů. Naštěstí tohle byla ta první varianta a Zlomená princezna se řadí k těm skvělým knihám.
Moc se mi líbil vývoj postav. Kdy z holčičky se stávala žena , která chce svuj zivot vzít do svých rukou. A Ranson nejen ze ji pomáhal ale sám se musel vypořádat s pocity které byl zvyklí tlumit.
Je to moc pěkný příběh“... celý text
— snilek.holka
Děti nade vše
„Tak za tuto knihu jsem ráda, že se mi díky ČV dostala do ruky.
A je to > bohužel < aktuální téma.“
— bigbabe
Městečko veselého myšlení
„Jak přelstít čarodějnici je sice lepší, ale i Městečko stojí za přečtení a uvažování. :-)“
— Lucissia
Pták na drátě
„Pták na drátě je sbírka poezie. To už samo o sobě zužuje její okruh čtenářů. Básně jsou naprosto výjimečné a chytré. To žádné knize také nepřidá, když není takzvaně lidová. Ale oba autoři píšou natolik srozumitelně a každá báseň je malým příběhem, že se vsadím o co chcete, že tuto poezii budou nakonec číst i lidé, kteří by po básnické sbírce dosud nesáhli. Prvního autora - Erika Decima jsem objevila v "České poezii" a ve skupině Poezie pro každý den. A nemohla jsem uvěřit, že česká poezie nabízí něco tak mimořádného. Z básní čiší znalost lidské duše, vzdělanost, vášeň, ostrovtip, inteligence, zkrátka rozum i cit. Jaké bylo překvapení, když jsem zjistila, že druhý autor, Richard Otec, není druhý. Oba jsou naprosto excelentní, a přesto píše každý úplně jinak. Richard Otec víří emoční hladinu jako málokdo. Jeho básně jsou autentické, hluboký prožitek je čtenáři aplikován jako droga. Je symbolické, že se kniha čte ze dvou stran a uprostřed se oba básníci sejdou. Obálka je vtipná a erotická, ale uvnitř nenajdete žádnou prvoplánovou sexuální smršť, jak se někdy u tohoto typu poezie stává. Pták na drátě je kniha vášnivá a nevyhýbá se ničemu, co se v lidských vztazích odehrává, ale dokáže syrová témata podat s nevídanou poetikou a milostné scény s vkusem. Možná to bude znít divně, ale kdybych o té knize měla říct něco v krátkosti, tak řeknu, že je prostě sexy, cool, chytrá, až moudrá, a nijak si nezadá s klasiky. Vřele doporučuji. I v případě, že nečtete poezii, nemůže zklamat.“... celý text
— knihovniceMK
Zas tak moc ho nežeru
„Skvělá oddechovka, konec trochu přeslazený, hezká pohádka pro velké holky. No jestli takhle probíhají v USA předporodní kurzy (hlavně ten první), tak to je síla....“... celý text
— Radka1727
Noční dům
„Nejprve takový "normální" horor. Stejně jako jiné čtenáře mě napadlo přirovnání ke Kingovi. A pak další dvě části, kdy je všechno úplně jinak.... Líbí se mi, že autor pokouší i jiné žánry.“... celý text
— Vilma232
Mafiánska poprava?
„Vďaka besede s Petrom som sa konečne pustila do prečítania jeho prvej knihy.
Priznávam, čítala sa mi ťažko, keďže nejde o klasickú krimi detektívku a tým, že autor nám odhaľuje toho viac zo 'zákulisia' postupov policajných orgánov a ich hierarchie, musela som zapojiť trošku viac mozgových buniek, aby som si všetko pospájala a plnohodnotne tomu porozumela.
Musím povedať, že kniha ma naozaj nesmierne zaujala, príbeh bol drsný, plný reálnych informácií a prudko čitateľný.
Do prvej polky som sa viac menej snažila zorientovať medzi množstvom postáv a ich postavením, takže som sa moc nesústredila na páchateľa, no po príchode Vila a Emy som už nedýchala a snažila sa prísť na koreň veci s nimi. Pracovali naozaj bravúrne, čo sa ale o mne povedať nedá, ja som bola na konci veru prekvapená, tipovala som niečo úplne iné.
V každom prípade som si čítanie veľmi užila a neviem sa dočkať, až sa pustím do ďalších častí.“... celý text
— ladyel
Vražedné kafe
„Nebylo to špatné,originální zápletka, rodinné vztahy Andrewa lehce přitažené za vlasy, chemie skvělá, ale nemám ráda neukončený příběh s napínavou ukázkou z pokračování ......“... celý text
— Radka1727
Sny v nás
„Taková oddechovka.
Lily, pro mě byla dosti nudná a hysterická.
Chemie mezi Lily a spolubydlícím Julianem byla tak velká ale zbytečně moc dlouhý.
Hlavní hrdinky mi byla dosti nesympatická, proto jsem se do knížky musela vždy přemlouvat. Byla jsem ráda že jí mám za sebou“... celý text
— NiKub
100 a 1 lahůdek z králičího masa
„Je libo králíka, pak stojí za to nahlédnout do kuchařky a najít si recept, který vyhovuje. Obsahuje studené předkrmy, polévky, teplé předkrmy, recepty na králíka dušeného, vařeného, pečeného smaženého, součástí je i nabídka z mezinárodní kuchyně a speciality. Myslím si, že si každý najde to své. Tak dobrou chuť.“... celý text
— Filomena1961
Ztraceny v Paříži
„Líbí se propojení současné doby a minulosti.
Navázání vztahu dcery a matky.
Hlavní hrdinka mi v občasných scénách dosti nelidská.“
— NiKub
21 rituálů vám změní život k lepšímu
„Je to celkem jednoduchá kniha, která ukazuje návod na spokojený život pokud budete dodržovat 21 jednoduchých rituálů. Některé jsou velmi jednoduché, některé moc ne.. Určitě to nějaký smysl má. Každý si z této knihy odnese to svoje.“... celý text
— crazyslunicko
Dokonalé plány
„Měl jsem pocit, že čtu nějaké poznámky k napsání knihy návalné kvality a ono už to mělo být hotové dílo, jednoduché až naivní.“
— zd0981