Nejnovější komentáře
S láskou, Lukov
„Mám moc ráda knihy od MZ, tahle má trochu rychlejší začátek a rychleji mě v táhla do děje.
Jasmine byla trochu morous a samotářka, Ivan byl velký sympaťák, už od začátku bylo jasné oč mu jde - jen hlavní hrdince to nedocházelo.
Chvílemi jsem se smála nahlas a celkově jsem si čtení maximálně užila.“... celý text
— alnovka82
Prokletí rodu Janoviců
„To je snad první kniha z historických detektivek pana Vondrušky, která se mi vyloženě nelíbila. Několikrát jsem dokonce myslela, že knihu odložím nedočtenou. Byla jsem ale zvědavá na konec. Ale ten mě hodně zklamal. Řekla bych, že to bude mít pokračování, které by mohlo ten špatný dojem napravit. A vadila mi tam Johanka, měla jsem pocit, že se autor nemůže rozhodnout, zda má být chytrá nebo naivní a pitomá.“... celý text
— Julka5259
Železný plamen
„Více se mi líbil první díl, proto ubírám hvězdičku. Kniha se moc hezky četla, na to jak je dlouhá byla celou dobu hezky napínavá a o zvraty nebyla nouze. Jediná věc která mě mrzí je ten obrovsky hype na sociálních sítích, kdy člověk stačí aby byl na instagramu a už mu to různá videa vyspoilují aniž by chtěl. Proto pro mě konec nebyl zdaleka tak nečekaný. Kamarádky říkaly že budu šílet, mě to ale přišlo tak nějak očekávané, že se to stane. No co by se jinak dělo v dalších třech knihách že ano :D Na Onyx storm se ale i tak moc těším“... celý text
— 6Nikki6
Quỷ
„Skvělý mix napětí a humoru. Doporučuji!“
— bookstory
Visa Transit - svazek 2
„Za mě slabší než první díl. Výtvarně pořád pecka, ale přijde mi, že autor čím dál víc odbíhá od roadtripu a nabaluje na příběh další a další vzpomínky, pocity, úvahy...a to mi moc nesedí.“... celý text
— MCGinger
Kráľovstvo podsvetia. Druhá časť
„Instagram misha_cte_eroticke.romany
žhavá mafiánská darkromance
antihero a morally grey hrdina
manipulace, lži a tajemství
stíny z minulosti
kultura a prostředí Japonska
domluvené manželství
Amudis - rozmazlený a vycvičený rotvajler
střídání pohledu Vivian a Kasiana
Pokračování byla opět pořádná jízda! Hned na začátku dostaneme pár odpovědí na události, které se událi. Přesto si autorka pár tajemství nechala a odhalila je postupně.
Líbil se mi přesun do Japonska a jeho exotické prostředí a představení japonské kultury.
Děkovala jsem autorce a zároveň ji i proklínala. Kasian zůstává stejným hajzlem, který hraje své hry a před Vivian stále drží tajemství, jen už s ní tolik nemanipuluje. Ale s rodinami v Atlantic City ještě neskončil a potřebuje vyřešit poslední hádanku = kdo ho před 15 lety zabil?
Tak tohle byla žhavá jízda. A proč? Z dívky Vivian se stává mladá žena, která se nechce nechat Kasianem zašlapat. Ta nenávist tomu dodala velkou dávku pikantnosti. Žádné sladké polibky, ale boj. Vivian nedá Kasianovi nic zadarmo a tak jsou jejich setkání divoká a ostrá!
Vivian, děvče moje zlaté. V 1.díle jsem s tebou nebyla úplně spokojená a nebyla jsi mou favoritkou. Ale to, co jsi předvedla v Japonsku? Tleskám! Fandila jsem ti. Moc se mi líbí tvůj vývoj postavy.
Vivian po setkání s Princem dala průchod své divoké stránce. Zjistila, že celý její život je jedna velká lež a Kasian s ní manipuloval, lhal jí a bral ji jako součást svého plánu.
Ve chvíli, kdy se Vivian toto vše dozví, tak vytasí drápky a začne se chovat jako divoká kočka. Najednou si nenechá nic líbit a Kasianovi se staví na odpor. Jako jediná se dokáže postavit Princovi.
Konečně se rozhodne bojovat sama za sebe a svou svobodu, po které tolik touží.
Kasian zůstává stejným hajzlem, i když odhalí Vivian, co pro něj znamená. Ale jeho životem je Kráľovstvo podsvetia, organizace, kterou vybudoval a kvůli které vstoupil do manželství a tak se nikdy svého Kráľovstva nevzdá.... Jsem moc ráda, že si držel svůj charakter a povahu, byl to Princ každým coulem.
Lesho, ta poslední kapitola?! Měla jsem infarkt, chtěla jsem tě zabít a zároveň jsem ti tleskala, protože ses držela Kasianova charakteru a nenechala jsi ho jen tak vyměknout. Tlak mi pak zpravil epilog, díky“... celý text
— Mishaacka
Loki: Pán falše a lsti
„Knihu jsem dostala k narozeninám, jsem fanouškem Marvelu a zejména Lokiho.
A kniha? Zklamání - text je dobře napsaný, rychle se čte, ale v knize se v podstatě nic nedělo než jsme se dostali ke konci.
Kniha to není špatná, jen nesmíte očekávat nic velkého, což na druhou stranu může být odůvodněno tím, že kniha je spíše zaměřena na mladší diváky kolem 13 roku.“... celý text
— Teea
Kanibal z Nine Elms
„Celá tato série se mi líbí víc než série o Erice a tento díl je víc než důstojným začátkem.
První část, s původním kanibalem - to byl mazec, šel mi z toho mráz po zádech.
Pokračování po letech a hlavní zápletka knihy, už mě zas tolik nebavila. Nicméně Kate jsem si moc oblíbila, život jí naložil tolik, že se vůbec nedivím, že její nejlepší kamarádkou byla flaška whiskey.
Závěr byl rychlý a trochu jsem si přála, aby to skončilo jinak. Za mě 4* a těším se na další díl.“... celý text
— alnovka82
Láska za mizerných dní
„Láska za mizerných dní pojednává nejenom o lásce Eliase a Clary, ale nacházíme tu lásku sourozeneckou, mezi otcem a dítětem, a vztah k rodičům.
Jak už tady někdo psal ano, může se zdát, že námět není nijak hluboký, ale za mě napsaný krásně. V jakém věku může člověk najít pravou lásku, je 50 let na lásku pozdě? Nejvíc se mi líbí upřímnost, s jakou k sobě oba aktéři přistupují, a to je za mě ten pravý klíč k fungujícímu vztahu kdykoliv.
V téhle knize jsem obdivovala vtipné dialogy, tu hravost mezi Janem a Clarou, a vztah mezi Eliasem a Jule, který se jistě také měnil v průběhu let.
Já jsem se ani teď v Arenzovi nezklamala!
"Byla to nedbalá laxní máma, která si radši četla, než vychovávala. Ale když jsme ji potřebovali, byla tu. Vždycky."“... celý text
— Yaney
Vycpávač zvířat
„V osobě Jarosława Grzędowicze se nám představuje jedna z výrazných postav polské moderní fantastiky. Grzędowicz je znám především jako autor románů, ale tady jednoznačně dokazuje, že velmi dobře zvládá také povídky. Sbírka obsahuje celkem 13 tematicky různorodých povídek doplněných o zajímavý doslov autora, kde ke každé povídce připojuje své krátké vyjádření. Povídky lze rozdělit do dvou kategorii: je tam celkem 7 krátkých short stories napsaných pro přílohu magazínu a dále pak 6 delších povídek, které vznikaly pro různé tematické antologie. Z krátkých dobře vypointovaných povídek, které jsou na cca 5-6 stran se mi nejvíce líbily titulní Vycpávač zvířat s prvky černého humoru a dále humorný duchařský příběh Koníček tety Konstancie. Delší povídky jsou možná ještě zdařilejší. Líbily se mi Vlčí vánice (příběh z prostředí německé ponorky se zvláštním úkolem z roku 1944), Víkend ve Spezeku (poměrně děsivá vize totalitní společnosti), Buran vane z druhé strany (o střetu dvou různých realit) a Farewell Blues (zajímavá vize budoucnosti ohledně kontaktu s mimozemšťany). Já mám tyto povídkové sbírky opravdu rád a tato je skutečně povedená. Proto doporučuji k přečtení.“... celý text
— Lele61
Hrad fantomů
„Tenhle díl je zatím nejslabší a seděl by mu spíš název Šaman se žení. Chápu, že je potřeba zaujmout i čtenářky v určitém věku, ale milostnou linku Mahaněnko prostě neumí. Nedokážu uvěřit , že by mohl jin jang rozkvést mezi zlatokopkou a naivou, a to ani ve hře, ani v knize. Jinak je série stále velmi čtivá, takže budu pokračovat dál, celkové rozuzlení se šachovnicí mě zajímá. Opravdu mě hodně pobavila scéna na hřbitově. Někdo se tu pozastavoval nad bolestí, resp. mučením vězňů ve hře, mně to přijde typicky ruský, oni si na bolest a sebetrýznění potrpí. Protože poslední 2 díly byly slabší, měla jsem čas přemýšlet, kdo a proč dostal Daniela do vězení, líbilo by se mi, kdyby to byl jeho bývalý učitel hackování, který mu v reálu ukradl peníze a teď dělá pro korporaci, resp. celá korporace, aby rozbila herní mafii (kartel Fénixů a Temné legie), tento kartel předpokládám odklání hodně peněz do reálného světa. Jedna věc mi nejde do hlavy, jak může tak dobrý hacker být tak špatným hráčem.“... celý text
— marketa3815
Mlha nad Shadow Sands
„Kniha je jako vždy čtivá - jak už jsem si u RB zvykla. Příběh byl za mě o kousek slabší, než první díl.
Úplně mi ta zápletka nesedla, na konci jsem zjistila, že mě to rozuzlení zas tak moc nezajímá. Za to se mi líbil vývoj osudu Kate, jejího syna i Tristana. Kniha za přečtení určitě stojí.“... celý text
— alnovka82
Babylon neboli Nutnost násilí
„Profesor Lovell se ujme sirotka z Kantonu a odveze ho do Londýna, kde ho připravuje na studium na Oxfordské univerzitě. Když ale Robin nastoupí na Královský ústav překladatelství, zvaný též Babylon, pochopí, že tím jako mladý Číňan zrazuje svou vlast a čekají ho nelehká rozhodnutí.
S touto knihou jsem strávila pár měsíců. Nemohla jsem se do čtení nutit, musela jsem ji číst v klidu a věnovat ji veškerou pozornost, aby mi něco neuniklo, a tak to nějakou dobu zabralo.
Na každé straně tu vyzařuje láska ke knihám, jazyku i překladu, a když mě nějaká část zrovna bavila, nemohla jsem se odtrhnout. Pak tu ale byla strašná spousta poznámek pod čarou, a těm já moc neholduji.
Od autorky jsem teď už přečetla tři knihy - jednu si zamilovala, druhá mě zklamala a o poslední stále nevím, co si mám myslet, ale láká mě si ji přečíst ještě jednou. Věřím, že to bude ještě větší zážitek a narazím na detaily, které jsem poprvé neviděla.
Babylon neboli Nutnost násilí je pro milovníky spletitých příběhů, které nejsou plné dialogů, ale pomalejšího vyprávění o politice, historii, literatuře, a to vše v alternativní Velké Británii v 19. století.
Děkuji nakladatelství @hostbrno za knihu. #spoluprace“... celý text
— lena.o.knihach
Venuše v kožichu
„Tato kniha je přelomová. Otevřela téma sexuality a jistě ovlivnila spoustu svých čtenářů. Úžasně vykresluje do jakého stavu se člověk dostane v tomto rolemi daném sadistickém vztahu. Kniha rozhodně není sprostá nebo v dnešní době jinak pobuřující. Naopak jsem uchvácena tím, jak poeticky se dá masochismus popsat.“... celý text
— hungryreader00
Železný plamen
„Já se těším na další díl.
A chci taky vlastního draka.
Prostě knížka na zhltnutí.“
— šlejfířka
Ve stínu Hvozdu
„Tak jsem si dala po roce rereading a tentokrát jsem knížku dočetla až do konce. Opět jsem měla ze začátku problém se začíst, ale pak už to šlo snáz a docela mě to chvilkama bavilo, hlavně ty temné části. Nebavil mě ten boj na konci a nevím, jestli se mi líbilo jak byla knížka zakončená. Bylo to dost zvláštní čtení.“... celý text
— Jaehyun
Údolí
„Taký Minierov priemer, možno skôr až pod. Už predchádzajúci diel série nemal v sebe to ONO, prečo by som ho označila za výborný, a tu mi to chýbalo tiež. Minier na druhej strane dokáže vtiahnuť do deja, aj keď príbeh je nič moc a možno fakt trochu pritiahnutý za vlasy… (SPOILER: že by psychológ mohol mať na svojich pacientov až takýto vplyv?). Sériu dočítam, lebo Martin sám o sebe ma baví, tak dúfam, že Lov ma poteší viac.“... celý text
— Čand@
Odešla do tmy
„Téměř celou dobu jsem si říkala, jak je to průhledné a jasné, a ono skoro bylo, ale jinak, než jsem si myslela. Autorka si se závěrem pěkně vyhrála a převezla mě. Povedený thriller, který se velmi dobře čte, žádný krvák, je vyprávěný z několika pohledů, to děj v příjemném napětí posouvá. Z počátku je vyprávění takové ospalejší, které až za půlkou nabírá na tempu.
Před 18 lety se ztratila mladá dívka, v současnosti její sestra leží v kómatu poté, co zastřelila dva neznámé lidi, a pak postřelila sebe. Celou záhadu se snaží objasnit jejich společná dávná kamarádka novinářka Jess.
Spousta temných tajemství, spousta kostlivců a lží a máme tady další z mnoha současných povedených psychothrillerů. Tak čtěte, dobré to je!“... celý text
— Šánka
Nezapomeň na mě
„Při čtení této knihy jsem se rozhodla prozkoumat různá hodnocení a zjistit, jaký na ni mají ostatní čtenáři názor. Musím říct, že jsem byla ohledně příběhu dost zmatená, a netušila jsem úplně jak ho mám hodnotit.
Začátek mě zaujal, ale brzy mi došlo, že se jedná o jednoduchý a oddechový příběh. To sice splnil, ale možná až příliš jednoduše a nezáživně, navíc byl šíleně přeslazený. A čeho je moc, toho je příliš.
Někde jsem četla, že je kniha určena pro fanoušky Ali Hazelwood. Tak vám to hned řeknu – ne! Absolutně ne! Tyto dvě autorky nelze srovnávat ani spojovat.
Příběh je vyprávěn z pohledu dvou postav. Amy, která vlastní svatební firmu spolu s rodinou, která jí vypomáhá. Druhý hlavní hrdina je Elliot, jenž po otci převzal květinářství. Říkáte si, co mají tito dva společného? To jsem nechápala ani já ze začátku. Přítomnost a minulost se tak střídaly, že jsem se ztrácela v ději.
Opravdu připomínám, že je to dost přeslazené a občas až neuvěřitelné, ale zkuste si příběh sami přečíst a uvidíte. Třeba vám sedne více jak mně.
Co se týče příběhu, hlavní hrdinka Amy má svou firmu, a už předtím se věnovala organizaci svateb, ale pak se rozhodla si ji sama založit a věnovat se tomu zcela sama. Amy se zapletla s mužem z květinářství, Elliot neměl v plánu převzít po otci podnik, ale nakonec se do květinářství zamiloval. Jejich vztah se však rozpadl. Amy má špatné zkušenosti a nese si s sebou následky, ale Elliot na ni přesto stále čeká. Jak dojemné, že ano ?
Když Amy dostane dokonalou zakázku, musí spolupracovat právě s Elliotem, a už se mu nemůže dále vyhýbat. A co se stane dál? To si asi každý dokáže domyslet. Příběh obsahuje i peprné scénky, které některé z vás určitě potěší.“... celý text
— Bookish_Adria
Zmizela v mlze
„Hvězdiček skoro pět - konečně první titul, kde se hlavní hrdina zanoří do pátrání, jak se patří, i když je na dovolené, a k tomu benefit mikrokomunity se skrytými a pečlivě ukrývanými tajemstvími a navíc ještě naznačené přírody, kterou jsem si s chutí představovala. Nakonec vyřešeno (i když tahání motivu z klobouku na posledních dvaceti stranách nemiluju, nebyl tak jasně naznačen), a navíc - Bergman zase ví o sobě něco víc, a to se počítá... Časem sáhnu po dalších dílech (a musím konstatovat, že mne víc baví autorčiny "zahraniční" tituly, takže na ty se těším víc, budou-li).“... celý text
— Vojslava
Šťastný Ferda
„Poučná knížka jež vypráví o chlapci Ferdovi a jeho cestě za získáním míče.
Hodně dětská, hodí se jako čtení před spaním.
Velmi krátká, mohla končit tím očekávaným zápasem.“... celý text
— PierReVesper
Zjizvený král
„Celý svět Leigh Bardugo mě neskutečně baví. Četla jsem Grišu i Šest vran, přesto jsem se tady ztrácela ve jménech, postavách a legendách. Trošku mi přišlo, že už je to překombinované, dějová linka s Nikolajem mě nezaujala a už mi to nedávalo smysl. Naopak dějová linka ve Fjerdě s Ninou byla skvělá a samostatně bych jí dala 5*.“... celý text
— heliiinka
Bába Bedla
„Tuhle knihu si vybrala desetiletá dcerka v knihovně do čtenářského deníku a já jí musel "povinně" rychle přelouskat. Takže se mi do ní moc nechtělo. Jenže už první kapitola ukázala, že ta kniha je jiná. Stará žena, která se mění na houbu, by se v pohádce asi dala čekat. Jenže až se později dozvíme, jak se k té schopnosti dostala, už to taková pohádka není. Dalšími dvěma hrdiny jsou sirotci, český chlapec a německá Židovka. V Jesenících na úplném konci války. Takže jim hrozí velké nebezpečí jak od německých, tak sovětských vojáků. Ještě umocněné tím, že se k nim přidají další dva sirotci, německá holčička a mladičký ruský dezertér. Díky souznění s přírodou, magii a hlavně znovunabytou vírou v rodinu a přátelství se jim daří potíže překonávat. V náznacích se sice jedná a celkem drsnou knížku, ale jako správná pohádka končí morálním ponaučením a dobrým koncem. Ke kterému jsem se dostal, aniž bych knihu byť na chvilku odložil. Tak moc mě zaujala.“... celý text
— p3tris
Muž s dýmkou a houslemi
„Bylo mi asi tak 12 nebo 13 let, když jsem objevila tuhle úžasnou knihu doma u našich v knihovně a seznámila se tak s Sherlockem Holmesem. Právě tato knížka může za můj celožitovní obdiv k této postavě a množství zhlédnutých filmů i seriálů. Ponuré podivné ilustrace, napětí a vraždy a brilantní chladná logika. Drsný a neohrožený akční hrdina. Dojemné přátelství. V dospívání jsem nikdy nečetla dívčí románky (to až teď, v letech...), ale četla jsem právě a především toto - detektivky, kde se dávala na odiv logika a brilantní myšlení. Ráda se k těmto povídkám vracím, je to jedna z málo knih, které mám doma z nostalgie ve fyzické podobě a ne na čtečce... to kvůli těm depresivním ošklivým ilustracím. Vlastně právě díky těm ilustracím jsem po ní kdysi jako dítě sáhla, Adolf Born ilustroval i pohádky, takže jsem myslela, že tohle bude jen další kniha pohádek a začala tehdy jako malá číst... a nelituju toho.“... celý text
— jitka_dankova
Snad jednou
„Pokud bych měla hodnotit jako samostatnou knihu, bylo by hodnocení nižší. Jelikož se ale jedná o "doplňkový" titul k Alespoň prozatím, bylo by nefér nehodnotit v návaznosti na příběh Mariny. Podotýkám to, co zdůraznila sama autorka v úvodu, že znalost AP je pro čtení příběhu z pohledu Jakuba nezbytná.
Zprvu mi dělalo problémy se začíst, a to i kvůli četnějším přepisům messengerové konverzace. Ne, že by nebyly vtipné, ale jen mi těch pár vět na stránce přišlo - oproti klasickému textu - trochu jako podvod :-). Nicméně výměna zpráv mezi Jakubem a jeho nejlepším kamarádem (a možná trochu i crush - i když samozřejmě jen platonicky, chlapsky a v kamarádské rovině :-D) byla vtipná a pěkná.
Celkově jsem měla přečteno velmi rychle. Některé události, které by mě zajímaly víc, autorka vzala vcelku hopem. Řadím se proto k těm, kteří si čtení sice užili, ale vlastně jsou trochu nespokojení a chtěli by víc, třeba právě příběh Tomáše a Anny. Nebo pokračování o tom, jak se všichni sešli v Praze.“... celý text
— tatjana1737
Jen se mnou
„Od druhé třetiny čiré utrpení. Začnu problémem, který bych laskavě ignorovala, kdyby všechno ostatní bylo v pořádku, a sice překlad a korektury. Poloviční sestru by místní asi spíš nazvali sestrou nevlastní, čtenář se dál musel potýkat s nesmyslnou stavbou vět, skřípajícími obraty, chybějícími slovy a tak dál. Občas byl text nesrozumitelný.
Detektivní linie se táhla jako stará žvejka. Vzhledem k tomu, kolik rádoby odborníků počínaje skotskou policií a konče úžasnými Robyn a Macem na případu pracovalo, měla být celá záhada vyřešena tak na první stovce stránek. Obzvlášť když to napadlo i mě, a mé podezření se ukázalo správné. Mimochodem od útoku na Robyn v přívěsu byla k dispozici pachatelova DNA, takže bylo možné minimálně vyloučit některé podezřelé. Nebo taková spisovatelská lahůdka, jako že útočník pravidelně číhá na místech, kam se hrdinové dostanou úplnou náhodou a na poslední chvíli. Třeba po cestě k jezeru, kam Robyn vlastně vůbec neměla jezdit, coural pachatel s náklaďákem jen tak celé dny sem a tam v naději, že jednou, možná...?
Největší tragédii ale představovala romantická linka. Pominu pokřivené a toxické vztahy jak v Lacholanově, tak v Robynině rodině. Taky nic moc, ale ústřední dvojice to mohla ještě zachránit. Bohužel, nestalo se. Mimochodem nedokážu pochopit, proč bydlela v karavanu za vesnicí, když měl Mac ve vesnici prázdný dům, ale co už.
Lachlan se profiloval jako majetnický, arogantní, hysterický zmetek, ani závěrečné rádoby citové vzplanutí jeho charakteristiku nezměnilo. Jeho útoky na Robyn na začátku mi lezly na nervy, ale ani pozdějším přístupem to nevylepšil. Robyn. Na začátku se mi líbila a její vtipné výroky, jimiž Lachlana posílala do pryč, představovaly důležitý klad. Který ale vyšuměl ve chvíli, kdy se jejich vztah překlopil do jedovaté nenávisti kombinované s bezhlavým chtíčem. Samá vyklenutá záda, pulzující rozkrok a pramínek vlasů za uchem. Uf. Robyn je napadena Stonem, a to se hned volá policie. O pár stránek dál je Robyn úplně stejně napadena Lachlanem, a je to úplně v pohodě. Ve chvíli, kdy se překlopíme z odporné chtíčonenávisti do spalující lásky (jak k Lachlanovi, tak k Macovi), přistane na talíři další lahůdka, a to setrvalé sebeobelhávání – ne, oni mě zraní, sice se ke mně dosud chovali příšerně, zatímco teď kolem mě skáčou, ale právě teď je přece jasné, že to nemyslí vážně. Uáááá! Závěrečné rozchody a usmiřování a rozchody a usmiřování celou katastrofu jenom završily. Afektované, hysterické, patetické, hloupé, přehršel trapných klišé.
Škoda času.“... celý text
— SBH
Duše krve a popela
„LEHKÝ SPOILER: S pátým dílem se po bouřlivém konci předchozí knihy výrazně zpomaluje tempo a jako čtenáři máme možnost nahlédnout do příběhu ze strany Case. Prakticky celá knížka je retrospektivou a za mě skvělý tah. Rekapitulace děje očima toho druhého je velmi osvěžující, pomůže ujasnit některé souvislosti a mě osobně velmi bavilo připomenout si začátky hlavních hrdinů. Co mi ke konci poněkud chybělo, bylo vtažení zpátky do současného děje, knížka zkrátka najednou skončila a já si musela připomínat, jak se věci mají v současnosti, kdy Poppy spí a spí. Slibně vypadá úplný závěr, který otvírá nové dějovou linku. Milá autorko, nezklamej mě! :) Já jsem rozhodně natěšená.“... celý text
— Májenka193
Diana: Její skutečný příběh – jejími vlastními slovy
„Na tuhle knihu jsem se těšila, protože kdo by nemiloval princeznu Dianu. Ale musím říct, že jsem trošku změnila na Dianu pohled.
Věděla do čeho jde, byla přeci také z urozené rodiny, ale bohužel trpěla tím, že na ní rodiče trochu prděli. Chtěla pozornost, kterou ji ale Charles nedal a ani nemohl, protože jak víme, celý život miloval jinou ženu. Diana se prostě stala vhodnu kandidátkou na manželku, ale neustála to ( upřeme, kdo ano?). Každopádně bylo před ní víc takových, které to všechno zvládli s grácií a myslím, že i po ní. Bohužel, ona byla lehce psychicky nestabilní a chtěla lásku a pozornost, která se jí ale nedostávala. Tak se zařídila po svém a bohužel to tragicky dopadlo.
každopádně byla a bude jedna z nejvýraznějších osobností v Britské královské rodině a celý svět ji miloval.
Knížka se četla vlastně sama. Tento příběh stejně všichni známe, ale i tak to čteme znovu a znovu.“... celý text
— bigcomet
Písečníci (7 povídek)
„Povídky se mi většinou hodně líbily. A Písečnících jsem slyšel, ale netušil jsem, že to bude takový horor...“
— Panpalapax
Nepřítel Říma
„Je to vedené jako trilogie. Nicméně autor měl v plánu napsat daleko rozsáhlejší příběh a knižní sérii, ale z nejasných důvodů si to rozmyslel a skončil třetím dílem. Připravte se tedy na to, že některé příběhy nebudou v této trilogii uzavřeny...“... celý text
— RaDaR26