Nejnovější komentáře

Ostrov bohýň

„Bohužel asi to nejslabší z cca 40 autorových knih, které mám přečtené. Připadá mi to jako by prohledal šuplíky a z toho co našel složil knihu. O tom mě přesvědčuje i to, že část povídek nemá s Roganem nic společného. A korunu tomu nasadila poslední povídka. Místo rozloučení na úrovni dostanete povídku jak z triviální střílečky, kdy má hráč 10 životů a když mu dojdou, vrátí se na začátek levelu s další desítkou. Snad nový Barbarič bude na standardní autorově úrovni.“... celý text
— hanzmb

Láska, s. r. (ne)o.

„Super. Mám rád příběhy, co mi přinesou i něco navíc, tady jsem se poučil nejenom o tom, o čem knihy je, ale i o typech mraků atd. Musím říci, že už jsem si zvykl na nějakou tu chybičku v knihách, nehrotím to. Příběh je v tu chvíli pro mě asi nejdůležitější. Není to literatura nějak vysoká, ale odpočinková, takže tohle chválím a autorce přeji hodně úspěchů a hlavně tvůrčí fantazie, aby nás podarovala dalším zajímavým příběhem, co se čte tak fajnově...“... celý text
— TomTomis

Vánoce v Šípkové ulici

„Milá knížka o Ježíškovi a Santovi. O tom jak se zachrání Vánoce, stane se menší záhada a nakonec bude i láska. Krásná kniha pro děti, která se příjemně četla před spaním a i já sama jsem byla zvědavá, jak kniha nakonec dopadne.“... celý text
— klarinka9974

Vianočný bozk

„Kika Ježovičová vo svojej najnovšej knihe priniesla dojímavý príbeh zasadený do predvianočného a vianočného obdobia. Hoci sme u nej zvyknutí na príbehy, ktoré nás rozbijú na kúsky, tentoraz ide o jemnejší príbeh, ale stále zostáva verná vážnejším témam zo života mladých ľudí. V príbehu dominuje kontrast medzi hlavnými postavami, Katou a Rinou (skúste si ich mená spojiť), ktorý sa prejavuje už v ich rozdielnych pohľadoch na Vianoce. Kata miluje sviatky, pochádza z usporiadanej rodiny a ich dom pripomína príbytok Santa Clausa. Naopak, Rina je presným opakom – nemá rada Vianoce a všetko, čo s nimi súvisí. Jej pohľad je rozprávačským hlasom príbehu. Môžete sa tak tešiť aj na iróniu. Kika prostredníctvom Rininho príbehu otvára tému vzťahu medzi rodičmi a dospievajúcimi deťmi. Poukazuje na to, že aj keď sa môže zdať, že tínedžer už nepotrebuje rodičovskú pozornosť, opak je často pravdou. Nedostatok záujmu zo strany rodiča môže viesť k pocitu osamelosti a dokonca aj k pocitu, že je pre svoje okolie zbytočné. Musím spomenúť aj postavu Rininho otca, ktorý na základe dvoch SMS pôsobí ako emocionálne nezrelý a toxický človek. Komunikácia s ním by pravdepodobne nepriniesla žiadne riešenie ani úľavu pre Rinu. Inak je Vianočný bozk plný tých krásnych a pozitívnych vecí. Priateľstvo, spolupatričnosť, pocit druhej rodiny a láska, ktorá si k sebe hľadá postupnú aj keď dlhšiu cestu, tvoria jadro príbehu. Nápad s vianočnou výzvou považujem za skvelý spôsob, ako dej okoreniť a ozvláštniť. Takže milý grinčovia či vianoční škriatkovia, táto kniha vás túto sezónu nemôže obísť!“... celý text
— Kristína017

Černočerné srdce

„Tak to bylo dlouhé. Moc dlouhé. Místy jsem se ztrácel v té kupě přepisů internetové diskuse. Zbytečně se člověk vydává na cestu pátrání po pravdě. Kupa vedlejších cestiček. Ale jasně, je to detektivka. Ale pořád říkám, že detektivka by měla být tak max do 300 stran. co se týče vztahu hlavní dvojice- proplesknout, přivázat do křesel proti sobě a vše si vyříkat. Tohle chození kolem sebe jako kolem horké kaše, mi lezlo na nervy. A hodně. Kolik to má mít dílů? Doufám, že další nebude ještě tlustší?!“... celý text
— TomTomis

Basil - Valašský vojvoda

„Rýchlovka á la Žamboch. Respektive bleskovka. Niektoré aspekty sa poviedkou mihli ako Speedy Gonzales za oknom šinkansenu. Čo je škoda, mohlo sa ísť viac do hĺbky. Ale, vynahrádza to parádna atmosféra a závan dôb starodávnych. To sa mnohým nepodarí vo veľkom románe. Kdežto pán Žamboch to s prehľadom vtesnal do knižky veľkosti zbaleného pexesa ;)).“... celý text
— špulo

Mikulášovy patálie

„Pamatuji si, že jsem to četla někdy v časné pubertě a moc se mi to líbilo. Proto hodnotím vysoko. Dnes jsem si to přečetla už jen z nostalgie, nicméně vnučkám tu knihu určitě doporučím.“... celý text
— p.stranska

Vynucených 7 dní

„32 letý Marek se rozvedl se svou ženou a kvůli tomu začal kouřit a našel si dvě neobvyklé milenky. Jednoho dne, když se vrací domů, tak se v jeho domě objeví 17 letý Riki (jeho bývalý švagr), který Markovi řekne, že ho miluje a chce s ním trávit čas, aby mu zahojil zlomené srdce. Riki chce pouze Markovi ukázat že láska nekouká lidem do kalhot. Štvalo mě, že Riki vždy dostane to, co chce za každou cenu, i když Marek byl proti. Také mi přišlo, že časové období 7 dní je málo na změnu Markovy orientace a citů k někomu, koho nezná. Konec byl trochu více dramatický, ale i přes to byl zajímavý a dokonce i pobavil. Celkově mě velmi baví postavy a i když je mezi nimi větší věkový rozdíl, vůbec mi to nevadí. Jsem ráda, že se v knížce řeší LGBTQ komunita a různé výrazy ohledně toho. Kniha byla velmi čtivá a přečetla jsem ji jedním dechem. PARÁDA“... celý text
— Pája17_knihy

V životech loutek

„Tato kniha od TJ Kluna se mi líbila snad ještě víc než ty ostatní. Neumím zřejmě popsat, proč, ale příběh byl čtivý a snad i s nadějí na konci, i když by se možná hodil úplně jiný konec. Líbila se mi to hledání smyslu, cesty. Už nyní se těším na další autorovy knihy.“... celý text
— TomTomis

Den po dni

„Nápad dobrý, tím to končí. Pokud píše téměř čtyřicetiletá spisovatelka teen postavy, měla by se alespoň naučit jak se vyjadřují“
— adkafi

Kamenný most

„Kamenný most mne velmi překvapil. Jaroslava Seiferta jsem si totiž spojoval s jiným tipem poezie. Poezie takové jemné a romantické. Tato sbírka mi přijde jiná. Některé verše mi přišly hodně silné a temné, až mi z nich běhal mráz po zádech. Jeden příklad za všechny: Kruh zavírá se. Mrtva žije tvář, která skryta za mříží je. Mříž jako rouška oči cloní, nemůže slzy utřít do ní, - nemůže slzy utřít do ní. Ale jsou zde i krásné verše, při kterých mé srdce plesalo blahem: Nad věžemi se hvězdy smály, ach, povídali, že mu hráli, copak se hvězda smáti může? Pod jezem rybář zůstal němý; jez totiž řeku pod dlaněmi mu proměňuje v bílé růže. To je taková krása. Dávám čtyři a půl hvězdy.“... celý text
— parxel

O dracích a lidech

„Hm, čteno kvůli tématice LGBT, ale... Moje první seznámení s autorkou. Doma mám ještě jednu knihu, ale nevím, zda se do toho v nejbližší době pustím, po pár měsících si z knihy moc nepamatuji, proplula mnou. Musel jsem jí trochu prolistovat, abych si vůbec něco vybavil, to asi může být vizitka jen mé hlavy, takže třeba za to stojí:) Pokud jde o fantasy jako takové, asi mám raději propracovanější rozsáhlejší fantasy. Epičtější.“... celý text
— TomTomis

Čarodějky

„Ně autorka prostě baví. Zase nový příběh, který by mě nenapadl. Zajímavá a záživná zápletka. Přečetla jsem ani nevím jak..“
— kuttnerovka

Den

„Musím říct, že psát po delší době koment k některým knihám, není jednoduché. Detaily se vytratily, ale v hlavě mám stále takové ozvuky atmosféry neklidu, vztahů, co nejdou tak, jak by lidé chtěli. Kniha pocitová a ne zrovna veselá. Ale myslím, že by stála za znovupřečtení...“... celý text
— TomTomis

Ztracena v čase

„Ahojte knihomoli Už som mala tú česť čítať autorkinu tvorbu a to knihu: V náručí pomsty, ktorá vyšla nedávno vo vydavateľstve @fortunalibri_nakladatelstvi a príbeh sa mne osobne veľmi páčil ... O to viac som sa tešila, keď som mala možnosť si prečítať ďalšiu knihu, ktorú autorka napísala, milujem historické romány ... Kateřina žije v roku 1591 na hrade Vešnov a je vydatá za Jana,s ktorým si v poslednej dobe nevedia prísť ani na meno... Katka žije v roku 2022 je slobodná a čaká ju nová práca v pizzérií ako servírka. A ešte k tomu sa aj pohádala zo svojou priateľkou Bárou(autorka nám počas príbehu prezradí aj dôvod prečo sa priateľky pohádali,za čo som osobne aj vďačná, keďže som od prírody tak trošku zvedavá ) Obe delí od seba viac ako štyristo rokov... Jedného dňa, keď je už Kateřina veľmi zúfalá poprosí svoju sestru Annu, či nepozná náhodou niekoho kto by jej s tým mohol pomôcť...a tak ju Anna vezme za jednou čarodejnicou, ktorá dá Kateřine nápoj, ktorý musí vypiť,ale nesmie nikomu o tom o čom sa bavili nič povedať... Na druhý deň sa obe dámy ocitajú vo svete tej druhej. Kateřina sa zoznamuje s výdobytkami modernej doby a Katka sa ocitá na hrade Vešnov... Ako sa nakoniec obe ženy rozhodnú? Zostanú každá tam kde je? Alebo sa každá vráti späť odkiaľ prišla? Napriek tomu, že kniha je autorkinou prvotinou je písaná veľmi pútavým štýlom, kde nájdete aj humorné pasáže... Som veľmi rada že som mala možnosť si knihu prečítať ... 5*/5* Autorská štafetka č.84/2024“... celý text
— Stanislava27

Vánoce v Paříži

„Ahojte Od autorky som už mala tú česť čítať je debut, ktorý vyšiel v roku 2020 pod názvom Vianočné prázdniny. O to viac som sa potešila keď som zistila, že jej vo @fortunalibri_nakladatelstvi vychádza novinka Vánoce v Paříži... Vianoce v Paríži, krásna predstava... Carys, ktorá žije vo Willowbrooku utrpela pred časom vážnu dopravnú nehodu pri ktorej bola šesť mesiacov v kóme. Má pocit, že potrebuje zmenu. Chcela by niekde začať od nuly, kde ju nikto nepozná,žiť naplno a užívať si každý okamih... Jedného dňa rozhodne odpovedať na inzerát s ponukou práce,kde hľadajú zodpovednú osobu, ktorá by im na štyri mesiace viedla kaviareň v Paríži... A tak sa Carys ocitá v Paríži,pred kaviarňou "U hrdzavého kocúra" ,ktorú našla ľahko, lebo budova je odetá do ružovo-zelenej kombinácií farieb, ktorú len tak ľahko neprehliadnete a spoznáva majiteľov kaviarne Ingrid a Marka, ktorý ju zasvätia do tajov fungovania kaviarne... Carys sa rozhodne, že chce Paríž spoznať lepšie,len nevie kde začať a čo by mala vlastne navštíviť ako prvé? Keď prechádza pomedzi uličkami, vidí krásne výlohy, stánky s jedlom, suveníry a ani sa nenazdá a ocitá sa v Luxemburskej záhrade,keď ňou prechádza zácíti, že ju niekto sleduje...Je ním mladík so zapisníkom, pohľady sa im stretnú a Carys sa rozhodne byť trošku spontánnejšia a mladíkovi sa prihovorí... Dá im osud šancu,aby sa mohli ešte stretnúť? Páčilo sa mi ako autorka postupne všetko pekne vysvetlila,aby bol čitateľ v obraze. Tie je opisy miest, normálne som mala pocit, že som v Paríži a priamo v kaviarni "U hrdzavého kocúra" a tie jedlá, ktoré boli v knihe spomenuté,sa mi hneď začali slinky zbiehať... P.S. Veľké plus za mňa sú recepty, ktoré sa nachádzajú na konci knihy, určite z nich niektoré vyskúšam... 4.5*/5* #odporucam #spolupraca #fortunalibricz #vanocevparizi #pariz #sophieclaire #books #ilovebooks #bookstagram #recenzia #kniznizavislaci #kniznarecenzia #cocitam #mojtip“... celý text
— Stanislava27

Host

„Tak já nevím. Četlo se to dobře, i když trochu zdlouhavě, ale konec byl tak přitažený za vlasy, že zcela potřel předchozí popisy povahy, myšlenek, řečí a činů dané postavy. Myslím, že hodně čtenářů si na konci musí říct dvě slova: úplná blbost! Já to tedy říkám.“... celý text
— micha-ella

Kluk s bolestivým tetováním

„Ale jo, musím říct, že tahle série má svoje klady a zápory. Pokud to člověk čte jako detektivku, myslím, že nebude úplně spokojený, pokud to čte jako vztahový příběh, myslím, že se občas docela pobaví. Určitě se těším na další díly. Snad vyjdou...“... celý text
— TomTomis

Vytržení

„Určitě nejlepší díl ze série. Ale hrozně mi vadí, jak se tam furt opakuje, jak k sobě patří a jak se milují a furt dokola.“
— Avrilenicka

Král hněvu

„Hodně oddechové čtení, které se čte hezky a rychle:) Silní hlavní hrdinové, mezi kterými brutálně funguje chemie!“
— nakavusterezou

Napůl zlý

„Postava Nathana je zajímavě vykreslena, ale nějak jsem se do toho všeho nedokázal pořádně vžít. Konec mě přiměl sáhnout po dalším dílu. Zrovna jsem ve čtečce neměl asi nic zajímavějšího, ale... Je znát, že je to psáno pro mládež.“... celý text
— TomTomis

Zvrácená

„Fuj, no nepříjemný to bylo. Bylo mi pak fakt divně. Byla to totiž moje první manga (chtěla jsem si přečíst něco co nemá milion dílů) a netušila jsem do čeho vlastně jdu. Určitě jsou i brutálnější mangy, ale ne díky, možná jindy. Nejdřív nic, nic a pak vás to přetáhne po hlavě palicí, nanejvýš podezřelým plyšákem, nebo deníkem (KTEREJ SI ZAS BYL NĚKDO LÍNEJ POŘÁDNĚ PŘEČÍST!). Takovej ten pocit kdy víte jak to dopadne (a že to bude solidně blbý...) a nejde s tím zaboha nic udělat ani kdybyste se rozkrájeli...“... celý text
— Yel_len

Pekárna v Brooklynu

„Každá kniha je úplně stejná, jen místo se mění. Vše předvídatelné.“
— Petrasim

19. Vánoce

„Taková hodně průměrná detektivka, která se ze začátku jevila slibně, ale později její kvalita upadala. Nejlepší na celé knize byl asi ten závěr s dcerou Franny“... celý text
— radus

Pán hory

„Dobrá detektivka, umně spletená, seversky znepokojivá a pochmurná, ale zase ne přehnaně. Anders de la Motte většinou nezklame… Velké plus za téma urbexu a stejně tak velké plus za téma železničního modelování velmi dobře použité v detektivní zápletce. O tom něco vím, železniční model máme na chalupě přes půl místnosti, včetně funkční lanovky se sedačkami i s turisty na kopec s rozhlednou. A s lázeňským městečkem i s kolonádou, horami, potoky. A s pivovarem, z jehož komínu může stoupat dým… Takže jsem naprosto chápala zjevné okouzlení autora, v doslovu (Poděkování autora) je přiznána inspirace skutečným obřím železničním modelem, škoda že je od nás tak daleko… Inspektorka Askerová sympatická, s děsivými traumaty v dětství, možná občas není vše úplně pravděpodobné, ale zase ne až tak moc, že by to rušilo, upoutávka na další díl přiměřená. Pochmurné strašidelné podzemí je bonusem. Takže ve výsledku spokojenost, v rámci žánru maximální hodnocení. * „Chvíli tam vedle sebe postojí. Vlaky, auta a autobusy se proplétají modelem Pohybují se tam dokonce i stavební jeřáby, traktory a cyklisti. Všechny pohyby jsou přesné, synchronizované, bezchybné. Do rachocení kolejí se mísí drobné zvukové kulisy. Reproduktory na nástupišti, klaksony aut, křik hrajících si dětí, melodie linoucí se z akordeonu. Čím déle u modelu stojí, tím je pro Hilla obtížnější odtrhnout od něj oči. Něčím k němu promlouvá. Udeřil na strunu dětství, nevinnosti. A bezpečí. Dokonalý svět, propracovaný do nejmenšího detailu.““... celý text
— Rade

Chaloupky

„Nemohla jsem se do knížky vůbec začíst, což bylo hlavně tím velkým množstvím postav. Proto jsem si ani žádnou neoblíbila a dějem jsem jen tak podivně proplouvala. Druhý díl byl mnohem povedenější.“... celý text
— radus

Balada mrtvého světa

„Měla jsem asi příliš vysoká očekávání. Četla jsem bohužel více podobných knížek, které byly mnohem lepší. Děj se hrozně vlekl, pořád jen někam šli. Navíc to skákání v čase (nebo vzpomínky) mě dost rušily. Hlavní postavy se podle mě vůbec nechovaly na svůj věk, na 25 byly hrozně dětinské. Další díl asi vynechám.“... celý text
— katallinka

Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku

„Další úžasný kousek. Knihy pana Moravce se čtou samy. Přečteno jako čtvrtý kousek ze série a opět paráda. Užívala jsem si to od začátku do konce. Doporučuji všemi deseti.“... celý text
— biairicia

Jednoho dne princeznou 2

„Pořád roztomilé a neskutečně krásné zpracování, ale dějově slabší než první díl.“
— katallinka

Krtek a jaro

„Krasne setkani Krtecka se sykorkou :)“
— LunaL.