Nejnovější komentáře

Čtenářka

„Nádherná obálka. Bohužel mě příběh nijak nezaujal. Vadilo mi střídání různých časových rovin. Vůbec jsem se nedokázala začíst. Vlastně mi ani není líto, že nevyšla celá série, ani druhý díl číst nebudu.“... celý text
— Sirina

Jindřich Š. Baar - Strážný duch Chodska

„Stručná biografie je spíše souhrnem prací jiných životopisců, především p. Teplého. Zajímavá je hlavně množstvím fotografií a současně plnými texty některých dokumentů, např. Baarovy závěti.“... celý text
— ZaS

Vodník

„Druhý případ příbramských kriminalistů byl tak napínavý, že mi stačil víkend, abych se dobral rozřešení. Jako místní jsem si popisované reálie mohl velmi živě představit a o to víc si knihu užít. Případ ztracené dívky a další utopené se na první pohled jeví jako dvě nezávislé události, ale jak se případ dál zaplétá a u jednoho vyšetřovatele se to překlopí do osobní roviny, začíná se rozkrývat nehezký zločin na jedné samotě za Příbramí. Postav je tam na první pohled docela dost, ale na rozdíl od Kinga, tam nejsou na odvedení pozornosti. Jsem zvědav, zda-li se knihy chopí filmaři, protože to může být velmi nadprůměrný počin. Knihu mohu doporučit.“... celý text
— Hall3006

Stín Říma

„Ke knize jsem se dostal náhodou přes doporučení známého. V posledních letech jsem přečetl knih, jako šafránu, ale tahle mne vtáhla natolik, že jsem po odložení často přemýšlel nad dějem hlavních hrdinů. Krásné spojení disciplíny římských bojovníků a politických intrik, vražd. Na konci knihy si vlastně člověk říká, že to tak klidně mohlo být, a těší se na pokračování. V knize se najde široké spektrum čtenářů, nikoliv pouze zájemci o válečnou literaturu. Je tu drama, láska, vtipné historky, poučné a detailné popisy strategie, přiblížení života indiánu a římanů. Doporučuji!“... celý text
— Petteh

Malevil

„Hoci je Travisov Spev drozda alebo Kingov Odpor pre mňa čitateľnejší a ľahšie stráviteľný, je zaujímavé prečítať si po rokoch (Malevil som prvýkrát čítal tak pred štvrť storočím) inú alternatívu postapokaliptickej budúcnosti. Je nutné podotknúť, že je to úplne iné čítanie (román je z roku 1972) než súčasná postapo literatúra a mnohé úvahy o politickom zriadení alebo o náboženstve by preživší pravdepodobne neriešili. Celý príbeh drží nad vodou nesporný Merleho pisateľský talent a najmä konflikt jedného sku....ého farára s obyvateľmi mestečka a Malevilu poukazuje na to, ako by sa jedinci (rozumiem túžbe každého živočícha prežiť) po hocijakej katastrofe zachovali. Nemal som pre neho ani štipku pochopenia a to, čo mu doprial osud, som mu srdečne dožičil. Román zároveň otvára množstvo otázok, ktoré by bolo nutné riešiť v rámci zachovania ľudstva po rozmnožovacej stránke (a najmä toho, aby potom jedinci boli geneticky kompatibilní a nerodili sa im debilné alebo degenerované deti), ale najmä toho, ako vôbec prežiť s obmedzenými zdrojmi v zamorenom prostredí. Celkovo kniha nie je žiaden zázrak, ale dobre sa číta a prináša alternatívny pohľad na to, čo bude potom.“... celý text
— Ivan F

Baletky

„90% - Podotýkám, že jsem člověk, který se s baletem potkal doslova jen okrajově jako divák Louskáčka, Labutího jezera, animáku Balerína a Černé labutě s Natalií Portman. Ale tahle knížka mě po všech stránkách nesmírně bavila - už ten styl, kdy autorka využívá psaní ve druhé osobě jednotného čísla, a to ještě velmi osobitým drsně sarkastickým sebeironickým stylem (a často i s využitím deníčkových zápisků), takže i čtenář o několik desítek let starší (a kilogramů těžší:-)) má pocit absolutního vtažení do děje a autorčiných myšlenek a pocitů, až ho z toho bolí prsty u nohou, celé tělo, ve snové náladě se potácí s hlavní hrdinkou pražskými ulicemi a podchody a nechává se unášet rytmem hudby od Čajkovského až po klubový housík. Za mě fakt bravo a doufám, že si brzy zas od autorky něco přečtu. Vlastně jedinou výtku mám k poslední části knihy, kdy naladěná tím, jak nás autorka provedla prvními lety života na taneční konzervatoři, náhle až příliš rychle přeskočila do plnoletosti, k maturitě a následnému rozhodnutí opustit balet, kde jsem dost litovala, že nám nenabídla stejně podrobný vhled do svých myšlenek jako předtím, kdy popisovala všechny ty tvrdé tréninky, ponižování od vyučujících, nutnost přizpůsobení se životu v partě na intru, odříkání v jídlu i touze po klasickém vzdělání, odloučení od rodiny, hledání a nalezení bratra (budoucí sestry) a zároveň neutuchající touhu tančit, prosadit si jako dívenka tohle umění i proti názoru rodičů, stát na jevišti, projevit své pravé já a rozdat se (a ve třiceti skončit jako vrásčitá a vyhořelá prodavačka vstupenek). Jednoznačně jedna z nejlepších knížek inspirovaných skutečnými životními osudy, jaké jsem kdy četla. Dcerka se mi doma natřásí v sukýnce jakože baletka... no pokud se vyučujícím ještě pořád hlásí výška a váha rodičů, jak píše autorka, tak má naštěstí stejně smůlu:-) "Fakt nechceš bejt v třídnici napsaná úplně nahoře, že máš nejvíc kilo ze všech, a slyšet od všech učitelů, že jsi přibrala. A zrovna je tvoje oblíbená svíčková. Máma a děda tě kontrolujou. Musíš tam sedět tak dlouho, dokud to nesníš. Děda už zase opakuje něco o koncentráku, máma zase, že jsi podvyživená, že vypadáš jak stín, jsi úplně průsvitná, máš anémii a další kecy, který samozřejmě nejsou pravda, protože máš příšerně tlustý stehna a nedá se na tebe na klasice koukat."“... celý text
— evismaior

Pohorská vesnice / V zámku a v podzámčí

„Od knihy jsem vůbec nic nečekala a nakonec byla mile překvapená, jak mě příběh chytil za srdce. Vlastně oba příběhy... V pohorské vesnici jsem sledovala každé rozhodnutí mladičké Dorly a držela palce rebelujícímu Pavlovi. Protože mám, řekněme, celý život slabost pro rebely. A smála se rádoby šlechtě v zámku a soucítila s nemocnými chudáky v podzámčí. A obrečela smrt maličkého Jozífka... Myslím, že jsem si ke čtení nemohla vybrat lepší období než letošní věčně zamlžený podzim. Skvělá kniha, i když se místy těžko čte.“... celý text
— petra3242

Adam

„Měla jsem možnost v rámci spolupráce, za což moc děkuju, si přečíst prvotinu autorky. Kniha mě dost překvapila, čím? ADAM - Tak tahle postava byla pro mě nezvyklá. Do poslední věty jsem nevěděla, jestli ho mám ráda, nebo pouze respektuju. Bavil mě, hlavně jeho smysl pro humor, to, že byl zobrazený reálně, ne dokonale, ALE vadilo mi to jeho neustále sebemrskačství, litování, které bylo na mě až moc časté. Oceňuji ale jeho vývoj, který byl velmi markantní! Jeho milostné peripetie byly něco! Nejen že je to proutník se zlomeným srdcem kvůli mrtvé ženě, ale celou dobu se snaží přesvědčit, že je jen na ženský. Tenhle aspekt v knize doteď nevím, jak moc mi tam seděl. Ale byly tam chvíle, které jsem nečekala. Hlavně tu BDSM scénu, z který jsem nevěděla, jestli se smát, nebo být v šoku (v dobrým, mělo to strašný grády!). Autorka píše opravdu čtivě, nečekejte žádné příkrasy, tohle bude tak moc reálné, syrové a autentické! Opravdu jsem nečekala, že autorka zvládne takhle popsat do detailu mužskou postavu se vším všudy. Ohledně stylu psaní, humorných přestřelek a pasáží, nemám co vytknout. Jsou tu hezké citáty, tajemství, prozření, opravdový vývoj postav, které vám přirostou srdci. Tahle kniha má koule. Postava Adiny, Broni a Kryštofa (syn Adama) byly za mě úplně top, tyhle tři jsem zbožňovala od začátku do konce. Neměly chybu a byly zase tak moc skutečné. Všechni tři popostrkovali Adama kupředu. Marián mi byl ze začátku sympatický, ale pak mi to moc mezi nimi nefungovalo. Podtrženo sečteno - tohle bylo na prvotinu úžasně a originálně napsaná kniha. LGBT prvky, psychologický vývoj postav, humor, syrovost, reálnost... To bych vypíchla ve velkém a velmi oceňuji. Hodnocení jsem strhla jen za občasná hluchá místa, velké opakování (sebe)mrskačství Adama. Ale to nic nemění na tom, že knihu určitě doporučuju všem, kteří nepotřebují dokonale hrdiny, ale číst o tom, jak může být život na prd, když ztratíte spřízněnou duši a bojujete se světem, sebou samým, abyste nezůstali na dně.“... celý text
— knizni_blizenec

Voda pro slony

„Citlivý příběh, který se dostane pod kůži... A to jsem teď potřebovala !“
— Martule44

Kouzelné přání

„Tahle kniha je pro mě naprostá srdcovka, četla jsem ji v češtině i angličtině a audioknihu jsem slyšela nejmíň tucetkrát. Autor zde dokázal uchovat kouzlo pohádek (princezny se chovají tak, jak jste si vždycky představovali a čarodějnice taktéž) a napsat fascinující příběh určený primárně pro děti, který však v sobě ukrývá zajímavá témata např. šikana, problémy dětí, kterým to ve škole moc nejde a že zlý člověk se někdy může chovat špatně, jenom proto, že si sám prošel něčím hrozným atd. Zkrátka ideální knížka pokud jste milovníci pohádek, děti (8-12) anebo rodiče, kteří hledají knihu ,,na dobrou noc".“... celý text
— E.L.I

Mrtvá zóna

„Politika a armáda mě moc nebere, ale Poe a Tilly jsou úžasní“
— monte

Šikmý kostel 3

„Skvělá kronika zaniklé Karviné. Díky autorce jsem poznala dějiny města a hornictví, o kterém doposud věděla jen minimum. Jedna z nejlepších soudobých kronik. Dík za ní autorce a dík za to co pro zaniklou Karvinou doposud dělá. Oceňuji obrazovou přílohu a životopisy některých aktérů knihy.“... celý text
— emamat

Dvůr stříbrných plamenů

„Na 750 stran málo děje. Tak 3.5 hvězdičky, no...“
— pat4157

Hodinářův trik

„Obdivuju mozek J.Deavera, ktrerý umí vymyslet velmi komplikované, sofistikované zápletky, kterým ani kvůli technickým detailům nerozumím, ale vtáhnou do děje a zaměstnají fantazii.“... celý text
— Jiparis

Božští rivalové

„Opět jdu proti davu. Měla jsem obrovská očekávání, a přestože kniha vůbec nebyla špatná, nadšení se u mě bohužel nekonalo. Kniha je velmi čtivá, vcelku originální, vnímala jsem, že se v nás autorka snaží vyvolat emoce, ale ke mně zkrátka nějak nedoputovaly a s postavami a jejich příběhem jsem se nezosobnila. Mohlo to být er-formou, překladem, nedostatečným popsáním emocí v daných situacích nebo někdy až poetickým jazykem, který jsem nebyla schopná docenit. I tak jsem ale knihu nebyla schopná odložit, stále jsem potřebovala číst dál a dál :-) Kniha mě začala opravdu bavit až od půlky a konec mě víc chytil za srdíčko než zbytek knihy. Vývoj vztahu mezi Iris a Romanem pro mě nebyl úplně uvěřitelný, na začátku mě štval Roman na konci zase spíš Iris :-). Hmatatelné jiskření ani žádnou dechberoucí romantiku tady spíš nečekejte, je to takové lehké pošťuchování, než „enemies to lovers“ tak jak ji běžně v knihách vídáme. Je to milé, pro hodně z vás dojemné, čtení protknuté fantasy tak, že vás nebude rušit, ale zároveň osvěží příběh a dodá na originalitě. Kromě toho ta obálka a ořízka jsou nádherné, celé zpracování knihy se moc povedlo.“... celý text
— ivetdos

Kletba vítězů

„70% - Příběh Arina a Kestrel - zotročeného Herrana a valoriánské generálské dcerky, která ho z náhlého popudu vydraží a přivede do tatínkova sídla, čehož Arin okamžitě využije k osnování plánů na vzbouření proti utlačitelům... Autorka v závěru píše, že se inspirovala antickou historií, a to jsem tam opravdu cítila - ty motivy Spartakova povstání, zotročeného Řecka, honosné římské říše na zdánlivě nedobytném poloostrově, kterou napadnou barbaři skrz horský průsmyk... Tyhle motivy nebyly špatné, stejně jako ten rozměr vojenských a politických, ostatně i lidských intrik. Nečetlo se to špatně, bylo to trochu něco jiného než klasická středověká fantasy, ale bohužel úplně pod kůži se mi autorka nedostala. Kestrel i Arinovi to pálí, potýkají se s rodícími se city mezi sebou a na druhé straně potřebou podpořit svůj lid, což je všechno fajn, ale ten styl psaní mi přišel takový nevyvážený - povětšinou autorka nechala Kestrel bloumat tatínkovým sídlem a hrát na klavír a pak se strašně rychle seběhla nějaká akce a došlo k dalšímu útlumu. Často navíc nastavení pravidel mezi postavami nedávalo moc smysl - Arin byl sice utlačovaný otrok, ale v podstatě si dělal a říkal, co chtěl, Kestrel by asi nikdo nebránil, kdyby za něj položila život - no nevím. Ale ten motiv "kletby vítězů", kdy každý vítěz automaticky prohraje, neboť zaplatil za předmět své touhy větší cenu, než jakou to podle mínění ostatních nejspíš mělo, ten je zajímavý.“... celý text
— evismaior

Konec rodu Slavníkovců

„Zvláštní mix všeho možného, ale mladším čtenářům by se mohla líbit.“
— Sirina

Bohyně

„Marcy, Marcy, Marcy ku*va holka já tě žeru. Tohle si musí každý přečíst, ty ses tu tak odvázala, že mám pocit, že se nám zrodila nová hvězda Takže dámy a pánové tohle byla jízda, Marcy nám naservírovala příběh, který vás přiková do křesla a nepustí, dokavaď neotočíte poslední stránku. Mafie, zbraně, vraždy, intriky, smyslná mafiánka a sexy mafián, co víc si můžeme od takového příběhu přát. Vittoria Bellucci, nelítostná, bezcitná, špatná....týhle holce nechcete zkřížit cestu a když už se vám to náhodou povede, tak se začněte modlit ať jste neviditelný. Vittoria je první ženou, která stojí v čele La Camorry, ale aby jí všichni přijali, musela v něčem obstát. Tristan Falcone, impulzivní, vášnivý, nemilosrdný....holky a možná i kluci, tohodle panáčka budete všichni chtít. Krásný, svalnatý a potetovaný . Jemu se ale povede Vittorii zkřížit cestu a ty dva se dostanou do křížku. Víte, že Marcy nepíše pohádky, že se v jejich příbězích objevuje erotika, ale tady tady je to erotikou nabušený. Mezi těma dvěma to jiskří od začátku a ty erotické scény vám pěkně promáčí kalhotky. Ty dva si sebe navzájem pěkně užívají, ty jejich slovní výpady nemají chybu a nejednou vám vykouzlí úsměv na tváři. ,,BRZDI,FALCONE," ZARAZILA JSEM HO POHYBEM RUKY. ,,ASI SI ŠPATNĚ ROZUMÍME. JÁ JSEM TA, CO TI DNES DOJEBE DEN. NE TA, CO HO S TEBOU PROJEBE." Tenhle série si vás pěkně zaháčkuje a já se už hrozně moc těším na další díl a tentokrát to nebude jen o mafii“... celý text
— Moniska2410

Nejhorší obavy

„Musím říct, že všechny 3 příběhy mě okamžitě chytly. Přestože nejde o případy, ve kterých bychom dlouho tápali po pachateli, dokázala jsem si všechny tři příběhy skvěle užít. Velkým lákadlem knihy je totiž především psychologie postav, kterou autor mistrně ovládá. Každá postava má své důvody a pohnutky, které nemusí být vždy jednoznačné nebo snadno pochopitelné. Byl to pro mě skvělý čtenářský zážitek a oceňuji nejen samotné zápletky, ale i autorův cit pro detail a práci s postavami.“... celý text
— annettka1098

Drobničky: Malé povídky pro velké holky

„Dvanáct povídek, dvanáct příběhů. Den co den se skládá z drobností, ať už je to dobrá káva, první láska, pusa, nevěra, či plná šatní skříň. Povídky vyprávějí o každodenních věcech, pocitech, radostech i strastech. Zahoďte za hlavu své starosti a nahlédněte do dvanácti drobniček, které vám možná budou blízké. Jak je psáno hned v úvodu, formát perfektně pasuje do kabelky, ať máte vždy po ruce něco ke čtení – u doktora, v autobuse, u kadeřnice – prostě kdekoliv, kdy budete mít volnou chvilku. Tahle kniha také doslova svádí k tomu, aby byla darována. Bude tak ideálním dárkem třeba pro vaši kamarádku nebo sestru. Po předchozích knihách autorky jsem se na Drobničky moc těšila, zhruba jsem věděla, co mohu očekávat, ale bohužel se musím přiznat, že humor v knize mi moc nesedl. Při čtení jsem jasně věděla, kterým kamarádkám bych knihu mohla doporučila a je mi jasné, že by byly nadšené, ale pro mě to bohužel nebylo. Ač to jsou příběhy ze života a mnohým tak mohou být blízké, k mému životu mají nějak daleko a prostě jsem se tam nenašla… Abych však neházela všechny do jednoho pytle, z jedné povídky jsem byla naprosto nadšená Věřím, že si tyto milé a úsměvné povídky najdou své čtenářky, které se u nich zasmějí i pobrečí dojetím.“... celý text
— eva3992

Všechno je definitivní

„Vždycky mi Kinga trvá než se začtu a tady než jsem se začetla byl konec, i přesto některé povídky byly dobré, některé slabší“
— sidonka

Harry Potter a Ohnivý pohár

„Tento díl už začíná být trochu drsnější oproti třem předchozím dílům. Nové dobrodružství Harryho Pottera a jeho přátel začíná na mistrovství ve famfrpálu, kde se potkáváme s dalšími důležitými postavami. Celý děj postupně graduje přes celou knihu.“... celý text
— 18LenkA12

Do poslední Gerdy

„Skottie Young opět nezklamal. Gerda sama o sobě je pěkné kvítko a člověk jí těžko ztráví. Teď si představte, jaký mazec nastane, když se sejde několik Gerd dohromady!! Jste zvědaví?? Tak si přečtěte další díl z Pohádkova!!!“... celý text
— Janeyx21

Mrtvé od Tichého jezera

„Připouštím, že knížka je čtivá a napínavá, ale občas jsem měla pocit, že některé věty nedávaly tak úplně smysl nebo byly velice zvláštně formulované. Něco mohlo být překladem, i když místy mi to připadalo jako by ho dělal spíš google :-). A čím víc jsem si toho začala všímat, tím víc mi to začalo vadit, stejně jako spousta různých nelogičností či těžko uvěřitelných situací. Člověk u podobných knížek přivírá nad mnoha věcmi oči, ale tady toho už na mě bylo příliš. O závěrečných kapitolách ani nemluvě.“... celý text
— ZuK1

Pověsti z Čech

„Kniha plná krásných pověsti. Škoda, že se o ní tolik neví.“
— Sirina

Já si to všechno pamatuju

„Jindřich Šídlo – český novinář, youtuber, jeden z nejsledovanějších Čechů na Twitteru. Ale také manžel, otec a fanoušek fotbalu. Co na sebe prozradí v otevřeném knižním rozhovoru, který s ním vede novinář Michael Rozsypal? Mám ráda knižní rozhovory. Vždy se v nich dozvím spoustu zajímavého, obzvláště pak v případech, kdy zpovídanou osobnost ani neznám. Musím se přiznat, že tomu bylo i tentokrát. Tím, že nesleduji televizi, politiku už vůbec ne, tak jsem pana Šídlo neznala, ale rozhodně mě zaujal svými názory. Kniha je hodně o politice a o fotbalu. Tato dvě témata jdou úplně mimo mě a nevyhledávám je, ale víte, co se stalo? Mě tato kniha neskutečně bavila! Vše je tu podáno lidsky, a hlavně mě bavil pohled novináře. Celkově se mi moc líbilo vše, co se týkalo novinářské práce. Je zajímavé, co při své kariéře zažil, a navíc je Jindřich Šídlo chodící encyklopedie novodobé české historie. Co si všechno pamatuje, konkrétní data a jména, je úžasné. Celá kniha se příjemně četla, otázky a odpovědi pěkně plynuly a já jsem ráda, že jsem objevila zajímavou českou osobnost.“... celý text
— eva3992

Pozvaní

„Knížka se mi moc líbila, nejde o horor, ale o mysteriózní a trochu detektivní příběh. Napětí autorka buduje pomalým tempem od začátku až do konce. Sem tam čtenáři nabídne nějaké vodítko a sem tam nás vezme na scestí. Na konci ale do sebe vše pěkně zaklapne. Postavy jsou napsané dobře a celkem uvěřitelně. Těším se na další autorčinu knihu.“... celý text
— cziss

Nejkrásnější české rybníky

„Děkuji Janizoun, připomněla jste mi knihy pana Koutka, koupila jsem Nejkrásnější české rybníky před lety, aniž bych věděla, co od knihy čekat. Ale už jen slovo rybník ve mně vyvolalo spoustu vzpomínek a i kdybych nikdy u žádného nebyla, tak po přečtení téhle kouzelné, laskavé a prožité knihy, bych se vypravila na cestu a poseděla na břehu. Patřím ke generaci, která se v rybníku naučila plavat, na břehu rybníků a řek trávila prázdniny, u táboráků s kytarou a písničkami.... ( proto možná také miluji knihy pana Velinského, KK...). Hvězdy nad hlavou u rybníka Jedeláku, nikdy na tyto chvíle nezapomenu. Později Jihočeské rybníky, krása. Třeba tahle kniha inspiruje mladé lidi k návratu k těmto prostým radostem a odláká je od sterilních bazénů. No, zase jsem asi optimista... PS: Doporučuji i knihu Zapomenuté české kostely. Mnohdy okolo nich chodíme a nevidíme... PPS: Procestovala jsem mnoho zemí, ale u lesních rybníčků schovaných v Brdech jsem přišla na to, že jsem pořád hledala něco nej..., a mám to u nosu.“... celý text
— uxor

Poslední hodina

„Kniha se mi četla moc dobře. Od detektiva Rhyma a Sachsové jsem si na chvilku odpočinula a teď jsem jako vždy hltala příběh, který ještě neznám. Určitě mě nezklamal. Pořád má drive jako vždy. Stále mě dokáže překvapit a tuto dvojci prostě miluju.“... celý text
— xindl007

Půlnoční koruna

„To bylo jeste lepsi jak prvni diiil!!!!!!!!!!!!!!“
— Lovehorses365