Nejnovější komentáře
Toskánské dědictví
„Už dlouho se mi nestalo, aby mě v knize postavy tak strašně rozčilovaly. Začátek vypadal nadějně, byť to byla taková typická americká pohádka plná klasických klišé. Toskánsko, středověké město, vinice, Florencie, Londýn, Paříž, všechno splněno. Freddieho sebestřednost a zahleděnost do sebe, Lillian, která zničila život tolika lidem jen proto, že neměla koule na to říct něco na rovinu, Fiona, která se chovala jak matka Tereza a všichni byli strašný kámoši, i když si den předtím šli po krku. Po knize jsem sáhla kvůli čtenářské výzvě a myslím, že se podobných titulů na dlouho vyvaruju.“... celý text
— ellescorpio
Ani mrtvá, ani živá
„Velké překvapení, bohužel ne v dobrém slova smyslu. Kniha mi přišla jako sbírka alkoholiků, blbostí a kravin. Ursula je skvělá autorka, ale jak dokázala zplodit toto? Dvě hvězdičky.“... celý text
— Johhanka79
Afterdark
„Noční Tokio, město jako velký živoucí organismus. Čas mezi dvěma dny, čas po setmění. Lavhotel Alphaville, místo, kde jsou zakázány jakékoliv hluboké city se stává němým svědkem jednotlivých příběhů. Jejich protagonisté se více méně náhodně potkávají, aby spolu mluvili, po kouscích si navzájem poodkryli své životy a poté se opět ztratili uprostřed noci. Ve městě, které je pohltí jako velké zvíře, které jen pomalu hledá cestu ke svítání.
Murakamiho osobitý styl, postavy, pohybující se na okraji společnosti, filmový střih vyprávění, úsporný, barvitý jazyk, nádech tajemna, až nadpřirozena. Murakami se touhle novelou začíná propracovávat ke svým nejlepším kouskům.“... celý text
— SSTknihy
Podzimní trůn
„Elizabeth Chadwick ukončila svoje pútavé rozprávanie o Alienor Akvitánskej. Naozaj to bola výnimočná žena, ktorá sa napriek mnohým prekážkam a nepriazňam osudu nevzdávala, bola silná a pevná žena, ktorá sa tiež na tú dobu dožila úctyhodného veku. Som rada, že som siahla po tejto trilógii a určite sa vrátim aj ku svojim starším knihám z univerzitných štúdií o Plantagenetovcoch.“... celý text
— Karcoolka2210
Twisted Love: Láska na ostří nože
„Bylo to fajn, ale nemam rada extremni zmeny chovani. Nevadi mi cist drsnejsi sex, hruby chovani a mluvu. Ale asi nepobiram, ze v jedne vete ji rika Slunicko a hned te dalsi devko. Jsem pro, aby si vybral jedno z toho a toho se drzel :)“... celý text
— Kiwicatko
Rudá jako rubín
„Mám ráda podobné knihy, ale u téhle jsem si naplno uvědomovala, že opravdu nejsem cílovka. Nesedl mi ani styl psaní. Takže jsem se ke konci sice prokousala, ale bez pokračování se obejdu.“... celý text
— alnovka82
Na ledě
„Knihu jsem si pořídila hlavně ze zvědavosti, protože se o ní poslední dobou hodně mluvilo. Příběh má něco málo přes 400 stran. Podle mého by jich klidně mohlo být tak o 60 méně. Hodně věcí se tam opakuje. Hlavně myšlenkové pochody jednotlivých postav. Na začátku to bylo docela nezáživné, pak se děj ale rozjel a hodně mě to bavilo. Občas jsem se zasmála i nahlas. Jenže mi přišlo, že posledních 100 stran ten drive postupně opadal. Autorka potřebovala ještě nějaký zkrat, ale podle mého to bylo jen zbytečné natahování. A za mě by tam klidně ani nemusely být ty poslední dvě kapitoly "za pár měsíců a za pár let". Nicméně se jedná o pohodovou oddechovku, ve které hlavní postava velice často rudne. Bylo to peprnější, ale zase ne nic hrozného. V tomto ohledu mi přišla výživnější Láska na hraně. Hodnocení 3,5* a jsem zvědavá, jaké další postavy si autorka vybere v dalších knihách. Hodně by mě zajímal pohled Henryho.“... celý text
— Tebby
Temné hlubiny
„Velmi čtivá kniha, nemohla jsem se odtrhnout. Také se mi líbilo, že nebyla plná násilí, ale měla zajímavý příběh, konec překvapil - určitě stojí za přečtení.“... celý text
— Jana-Marie
Evžen Oněgin
„Stará veršovaná klasika, kterou jsem měla v seznamu už několik let. Poslouchala jsem to jako audioknihu a musím říct, že to bylo super, i když jsem čekala trochu lepší děj. Dříve šlo spíš o vyjádření myšlenek a citů, než o děj jako v dnešní době.“... celý text
— dzejkbeltygros
Hříchy pro pátera Knoxe
„Knihu jsem četla už několikrát a pokaždé si v ní najdu něco nového. Některé případy mě baví víc některé méně, ale ráda se k ní vracím. Takové vzpomínání na povinnou školní četbu.“... celý text
— alnovka82
Nocturno pro Erika
„Holky me vzdycky dokazou totalne emocne vyzdimat.
Rozlozi vas na kousicky, vymackaj co to da a pak vas znovu slozi, ale zakomponuji do toho casti sebe, diky svym pribehum. Najednou v sobe mate nespoutanou energii Kaspera a cele dny sjizdite pisnicky na plny pecky (a do toho vzpominate, jak jste jako mensi a mladsi hrali na klavir), abyste se nasledne zachumlali do svetru a ponorili do Erikova ticha. Stavate se soucasti sveta zavateho snehem, kde se kluci potykaji s rodici, tim druhym a v neposledni rade i sami se sebou.
Mam miliardu nejoblibenejsich scen, jako treba kdyz Erik slysel Kaspera poprve hrat na piano; kdyz Kasper odjel na svuj malej vylet za sexem a Erik absolutne nechapal; housle; Yngve a jeho tukance; navsteva baru... a proste spousta dalsich :)
Jsem kombinaci obou - ziju na horach a nenavidim zimu a snih, ale ve meste se necitim dobre skrz mnozstvi lidi. Hudba me provazi praktickym celym zivotem, stale mi neco hraje, ale soucasne dokazu ocenit ticho, klid a poustevnicky styl zivota.
Naprosto zboznuju oba vytvorene kluky a jsem za ne holkam neskutecne vdecna. Za to jake je stvorily. Ze se Erik nevzdava a ze Kasper chape.“... celý text
— Kiwicatko
Zadrž dech
„Zpočátku tato kniha vypadala na další z řad hate-to-love story, ale nebylo tomu tak. Příběh má mnohem větší hloubku. Marina si v minulosti prožila peklo (její chování coby důsledek nezpracovaného prožitého traumatu), ale díky její práci na sobě (terapie, odpuštění druhým i sobě) našla ve svém životě vyrovnanost. Ta je ale ihned nalomena přítomností nového kolegy v práci, Marcela, který pro Marinu tak úplně nový není (znají se z minulosti).
Pokud opomenu fakt, na kolik je chování osob ne-reálné (dokonalý a zcela chápající Marcel, vyléčená a andělská Marina), kniha se mi moc líbila. Mezi řádky se sem tam objeví i hluboká myšlenka.
“Jenže není odvážný ten, kdo se nebojí, ale ten, kdo i navzdory strachu koná.
“Nejsou viníci i ti, kteří mlčky přihlíží utrpení druhých? Nejsou v jistém slova smyslu i oni sami těmi, kdo způsobují bolest?
Knihu rozhodně doporučuji.“... celý text
— Ophelie
Mucholapka
„Emotivně popsaná amnestie v devadesátých letech a její důsledky. Zrovna tak i utrpení rodiče, kterému zahynulo dítě násilnou smrtí. Zoufalství policisty, který nemá kam volat o pomoc. Detektivka k zamyšlení...“... celý text
— kopeceli
Po otřesech
„Povídky, které se mají vztahovat k zemětřesení v roce 1995. Kvalita povídek graduje a není to náročné čtivo. Naopak bych řekl, že se čtou velmi lehce. Žabák, který zachránil Tokijo a povídka s medovníky mě bavili. Příjemné čtivo.“... celý text
— misantroop
Smrtící tajnosti
„Třetí Brynza, kterého jsem četl. Hodně anglická detektivka, trochu jako Jack Rozparovač . :-) Závěr zamotaný a překvapivý. Erika nemá lehký život i v soukromí. Na holocaust se musí upozorňovat stále a nyní možná i více.“... celý text
— mirek7450
Čtvrteční klub amatérských detektivů
„Pěkné čtení. Ten životní nadhled člověk závidí. Doufám, že bude stáří takové .“
— Pavlnka
Nemusíš!
„Marie a Kateřina. Obyčejné ženy, které nemají na první pohled vůbec nic společného. Obě se plácají v životech a snaží se zavděčit. Partnerům , rodičům , dětem. Musí ujít docela dlouho cestu , než zjistí, že vlastně NEMUSÍ ...
Pro mě velmi inspirativní kniha .“... celý text
— Val
Železnice, cukr, noviny a odvaha: Osudy Beniesů v Čechách i jinde
„Čekal jsem od knihy více rodinných událostí než kolik vyrobili cukru v roce 1925. Chápu, že autoři čerpali z archivů, a tam asi nebylo kdy si koupili první osobní vůz. Jestli jezdili na dovolenou k moři… Začátek a závěr knihy je poutavý, střed je spíše o produkci a číslech.“... celý text
— Jenda91
Alchymista
„Tak s tímhle jsem se bohužel vůbec nesešla. Připadalo mi to jako takové naleštěné pozlátko, které si hraje na bůhvíjak duchaplný text. Spousta neskrývaného moralizování a pseudofilozofování. Sledovat myšlenkové pochody v druhé části knihy už pro mě bylo doslova utrpení. Nevím jestli bych v některé fázi svého života z tohoto mohla být nadšená jako mnozí jiní čtenáři, ale v současné chvíli mi tento vypravěčský styl ála starověký mudrc přijde spíš k smíchu.“... celý text
— Kniholenka_DK
Design vraždy
„Průzkum české detektivní tvorby mou osobou se zastavil u prvotiny pro mne dosud neznámé autorky. Zpracovala hodně zamotanou zápletku a tu na závěr podrobně osvětlila prostřednictvím hlavní policejní postavy. Připadalo mi, že se děj v některých případech vlekl, nebo byl natahován, někdy i opakováním obdobných scén. Průměr, ale pokud by vyšla další kniha na pokračování, přečetl bych si ji.“... celý text
— konicekbily
Naslouchač
„Konečne som si našiel čas aj na Naslúchača a musím priznať, že som bol celkom prekvapený. Jedinou nevýhodou bolo, že som nedávno podobnú tému čítal a bolo to omnoho lepšie. Táto kniha vrhá veľa vášní medzi čitateľmi. Niektorí ju budú milovať a niektorí ju budú nenávidieť.
Ja patrím do sorty niečo medzi tým.
Súhlasím s niektorými negatívami aj pozitívami, ktoré písali ľudia nižšie. Obzvlášť by som vyzdvihol autorkin svet. Bol vynikajúci. Temný, záhadný, s trochou nádeje. Najviac mi asi vadilo, že sa to skôr podobalo na dievčenský román ako na temné fantasy. Mám pocit, že autorka niekedy nevedela, aký žáner píše. Trochu v tom bol guláš. Otrokársky svet mal tiež obrovské diery, hlavná postava sa niekedy správala nelogicky, akoby zabúdala na to, že je otrok, a to isté sa vzťahuje aj na družinu. Páčilo sa mi aj využitie Ďatlovej expedície. Tento úsek príbehu mi pripadal najlepší. Možno bude pokračovanie lepšie.“... celý text
— NemmamSlov
Krev pro divoženku
„"Nehľadaj problémy, zlato. Hľadaj riešenia."
Opäť sa vraciam do sveta rusaliek, divožienok a horaliek. Krv pre divožienku je voľné pokračovanie, v ktorom sa zoznamujeme s novými postavami. Hlavnou postavou je tentokrát Eliška Blažková. Je špeciálnou detektívkou v malom oddelení, kde sa samozrejme nenudí a hneď rieši obrovský prípad rusalky. Príbeh je opäť temný a napínavý a časom sa objavujú aj starí známi z prvej časti. Číta sa to skoro samo, človek sa nenudí a dej ubieha ako po masle. Vyzdvihol by som hlavne prácu na postavách. Autorka si dala obzvlášť záležať. Smelo odporúčam a dúfam, že bude pokračovanie.“... celý text
— NemmamSlov
Mara
„Na pár stránkách je rozehraný tragický příběh jedné rodiny farmářů Fergusonových. Otec rodu umírá na rakovinu, matka se o něj obětavě stará, ale nemůže mu zapomenout, že měl milenky.
O to více nenávidí svou snachu, Srnku. Srnka je mladá, je krásná a je jí teprve dvacet let.
Svého manžela Bruce se bojí, má poměr s jeho bratrem Allenem.
Všichni o tom poměru tuší či vědí. A Bruce? Ten je vězněm své prchlivosti a hloubavé povahy, o poměru své ženy podvědomě ví, ale zdráhá si ho zpočátku připustit, potom se ho snaží racionalizovat, nakonec podlehne žárlivosti. A k tomu se mu zjevuje Mara, jakýsi démon našeptávač, s kterou Bruce pravidelně komunikuje...
Krása a drsnost přírody v kontrastu s lidskými emocemi.
Děj se odehrává na počátku druhé světové války, ale mohl by se odehrávat kdykoli.“... celý text
— Lucienka220
Číslo 20
„Páni, tak to byla zase jízda. Za mě super. Těším se na další díl.“
— Jamalu
Porodní sestra z Osvětimi
„Další holocaustová selanka útočící na čtenáře především koncetrákovanou silou dobrého marketingu.
Ačkoliv je příběh založen na skutečných událostech (na konci jsou i zdroje), a dokonce zde vystupuje skutečná osvětimská porodní sestra Stanisława Leszczyńska, celé to smrdí lacinou komercí, která se jen přiživuje na současné módní vlně osvětimských *doplňte si libovolné povolání* a stojí a padá na nevalných literárních kvalitách.
Styl vyprávění je zmatený (rádoby)postmoderní bordel, nepřehledný volný sled různě drastických epizod z lágru, navíc z pohledu různých vypravěčů, prolnutý unylými a opět úplně náhodnými scénami ze života "před" a "po".
O celkovém praktickém fungování téhle méně známé "porodnické" části tábora (nebo Polska před válkou a během ní) se dozvíte jen kusé a útržkovité informace. POV postav je silně zaměřeno na emoce, prožitky a vnitřní pochody - a přesto to působí neuvěřitelně sterilně a neosobně.
Paní Stanisława má příběhu dodat punc věrohodnosti a místo toho působí jako bezduchý maskot. Názory "umělkyně" ohledně ženství a porodu místy zavání jakýmisi moderními ezo-feministickými směry (což se do té doby absolutně nehodí), až jeden přemýšlí, jestli do ní místo své babičky nepromítla autorka spíš kus sebe samé.
Úplně chucpe mi přišla snaha dívat se v některých kapitolách na svět Mengeleho očima, jednoduše protože paní autorka na něco takového prostě nemá.
Už jsme bohužel v době, kdy pamětníci skoro vymřeli, dorůstají generace, které je ani nezažily vyprávět naživo, a z tohohle tématu se stává čistý byznys a komerce. A je to škoda. Za mě holocaust není téma pro laciné a špatné romány, které se navíc snaží tvářit, že špatné a laciné nejsou.“... celý text
— yaoiyuri
Vražda v zastoupení
„Vsechno nize recene plati. Luxusni detektivka, navic laskave humorna, napsana takovou češtinou, az srdce plesa. Korunu tomu nasadil Lukas Hlavica coby interpret audioknihy.“... celý text
— VOšesT
Železný plamen
„Z druhého dílu jsem měla obavy, ale byl stejně dobrý jako první. Čtení bylo napínavé, plné dramatu a neočekávaných zvratů. Zároveň doplněno i úsměvnými slovními potyčkami mezi draky, které příběh odlehčovaly. Já jsem si to moc užila a nemůžu se dočkat třetího dílu.“... celý text
— Megien
Hospodyně
„Psychologie je mocná čarodějka. A kdo to umí, je trpělivý a má silný žaludek dokáže zajít hodně daleko. Pokud mi v příběhu něco nesedělo, tak se to dalo lehce přehlédnout. Kniha se četla na výbornou. Otáčela jsem jednu stranu za druhou.“... celý text
— Beáta753
První osoba jednotného čísla
„Murakami opět nezklamal. Tuto knihu vnímám jako jemný náhled do autorových vzpomínek. Části povídek sihrají na autobiografičnost. Ale nebyl by to Murakami, kdyby se do příběhu, který začne velmi autenticky, nenápadně nevkradla fantazie a snový svět. Ani si nevšimnete, jak se to stalo, a už jste úplně v jiné realitě.
A navíc! pokud jste fanoušky a máte od toho autora přečteno více knih, pobaví vás odkaz na povídku z jiné sbírky. Stejná zápletka, ale tentokrát úplně z jiné perspektivy Poznali jste?
O hvězdičku méně dávám jen proto, že obecně vnímám krátké povídky jako slabší než Murakamiho romány. Jakoby byl jejich potenciál ne úplně využitý. Ale přiznávám, že je to velmi subjektivní. Nejsem zkrátka povídkový typ čtenáře.“... celý text
— Robodruh
Volání Kukačky
„První případ soukromého detektiva Cormorana Strika.
Opět kniha, která na mě čekala v knihovně nějakou tu dobu. Každá stránka mě bavila a prostě jsem musela vědět, jak to dopadne - kdo zabil Lulu Landryovou… Bylo to napínavé a bylo to ze současného Londýna. Pěkný!
Těším se na další případy Cormorana Strika a jeho asistentky Robin“... celý text
— JHoralka