Nejnovější komentáře
Kyselina sírová
„80% - Po Antikristě, která ve mně žádný velký dojem nezanechala, jsem si Kyselinou sírovou dost spravila chuť. Autorka se zjevně inspirovala pokusy typu Stanfordský vězeňský experiment, kdy je skupina lidí náhodně rozdělena na dozorce a vězně a sleduje se jejich chování. Na příběhu je nicméně originální, že ona jde ještě dál - nejedná se o vědecký pokus, ale o drsnou reality show s náhodně pochytanými nedobrovolnými účastníky napodobující nacistické vyhlazovací tábory - jsou tu kápové týrající vězně, vězni, kteří tvrdě pracují, jsou o hladu a oslovují se jen čísly a přitom jsou klasicky vybíráni každý den ti nejslabší k usmrcení. Kápy v ději zastupuje primitivní dívka Zděna, která je čím dál víc posedlá půvabnou a diváky oblíbenou vězeňkyní Pannonikou (CKZ 114). Ta se se svými pevnými morálními zásadami brzy stává tou, ke které všichni vězni vzhlíží a je jejich nadějí. Ovšem stejně jako jejich vztah autorka rozpracovává to, co je ještě zajímavější a co vlastně celou tuhle akci drží v chodu - diváckou sledovanost. A zcela natvrdo nám ukazuje, že čím brutálnější se show stává, tím víc diváků přitahuje k obrazovkám. Zvlášť když běžní konzumenti televizní zábavy mohou pár stisky ovladače rozhodnout, kdo půjde na smrt jako další. A i když autorka píše se svojí tradiční mírou přehánění, já tomu prostě věřím, že přesně takhle by to klidně mohlo být.
O to víc lituji, i když se mi líbí její úderný strohý styl psaní bez zbytečných keců, že tohle hutné téma víc nerozpracovala a věnovala mu jen svůj tradiční nepatrný objem stránek tak, že to půspbí spíš jen jako krátká novela. Mnohé situace zvlášť, když se příběh chýlí k závěrečné katarzi, pak působí zbytečně zkratkovitě a odbytě.
"Víte, já si myslím, že tu nejsou zavření jen tak pro nic za nic. Říkejte si co chcete, podle mě není náhoda, když se člověk dostane na stranu slabších." (Zděna)
"Politici jsou zrcadlem veřejnosti. A pořadatelé? To jsou dravci, kteří se vecpou všude, kde je nějaké slabé místo. To znamená tam, kde existuje nějaký trh, který jim bude vydělávat. Je vinou diváků, že vytvářejí trh, na němž tihle dravci vydělávají." (Pannonika)“... celý text
— evismaior
Nenažraná a jiné texty
„Dvoukolejná vášeň - železniční satiru na první koleji brzdí zdlouhavost druhé koleje.
Dvojí návrat – příliš abstraktní, neuchopitelné a nepochopitelné bloudění.
Trosečník – zdařilá robinsonáda se zajímavým koncem.
Nenažraná – stravitelné, leč nikoliv příliš chutné.“... celý text
— Lenka4
Přes matný sklo
„Tak s Hůlovou jsme se ani potřetí nepotkaly.Děsně depresívní čtení na který fakt nemám náladu, ještě štěstí že je to jen Ekniha zdarma a ve čtečce vychází jen na 84 stránek - víc bych asi nedala.“... celý text
— bekule
Hliněný bůh
„Krátká kniha se zajímavou zápletkou a vcelku jednoduchým dějem.“
— Robodlak
Dlouhé svítání na Enně
„Zajímavě vymyšlené prostředí planety, na níž se odehrává děj. Kniha má spád, atmosféru, ale postupně se jaksi rozplizne.“
— Robodlak
Dramaturgie redaktorova života aneb Veselé i neveselé historky z mediálního zákulisí
„Pěkná autobiografie - a těch jmen, bože !!!!!!! Některé jsem znala a získala jsem zde mustr na další knihy. Líbilo se mně, jak pohotově to autor nandal na nějakém aktivu Pavlu Kohoutovi .... něco v tom smyslu, že chlap, který si nic nedokáže s ženou vyříkat z očí do očí, ale přes knížky, je špatný chlap, a jestli je pravda alespoň desetina toho, co o něm napsala jeho dcera, tak je i špatný otec... cha, cha, cha. Pan Mervart je velice sečtělý a díky svým profesím v tomto směru má spoustu kamarádů a známých.“... celý text
— Lili2
I když dech občas zadrhává
„Upřímné i city skrývající. Smířené a zase hledající. Plné otázek. Vybírám však báseň ze strany třiadvacet, kde není ani jedna, a tu opisuji. // Líbilo.
--------------------------------------------
Neptej se na nic,
jenom vstaň a pojď.
Vidíš to sama:
Už se připozdívá.
Slyšíš to sama,
jaký doprovod
v korunách stromů
noční vítr zpívá.
Nevyptávej se,
neznám odpověď.
Nevím, proč vítr
nad střechami třeští.
Dny už se krátí.
Listy jsou jak měď.
Pojď se mnou ještě
aspoň kousek cesty.“... celý text
— milamarus
Exkluzivně
„Opět výborná napínavá kniha autorky. Hlavní postava novinářka trochu protivná. Pointa v knihách SB bývá vždy vybroušená, ale tahle byla Exkluzivní.“
— emamat
Zimní hrob
„Jednou z nejsilnějších stránek knihy je pravděpodobně atmosféra a detailní popisy nehostinné krajiny a proměnlivého počasí, což vytvářejí specifickou náladu. Nicméně dějová linka v tomto případě trochu zaostává za očekáváním.
Kniha nabízí velmi zajímavý detektivní případ, který se odehrává v budoucnosti a má velmi zajímavý potenciál, jeho zpracování mi ale přišlo poněkud zdlouhavé. Osobně jsem ocenila pohledy do minulosti, díky kterým jsem lépe poznala hlavního detektiva Camerona Brodieho, ale v některých místech mi přišlo vyprávění příliš roztahané a předvídatelné.
Pokud jsi fanouškem Mayova stylu a užíváš si jeho podrobné popisy a pomalé budování atmosféry, pak si v této knize rozhodně přijdeš na své. Pro čtenáře, kteří očekávají napínavý a rychle plynoucí detektivní thriller, plný napětí a strhující akce, však nemusí splnit všechna očekávání.“... celý text
— annettka1098
Předobrý život
„Proslov, ve kterém jsou nejzajímavější střípky informací o autorčině životě. Jinak taková klasika, lehce vtipu, pár moudrostí, které jste už někde slyšeli nebo četli, zmiňované autobiografické prvky, krátký dostatečně na to, aby posluchače nezačal nudit.
Pro fanoušky JKR asi must read, ale jinak asi ne.“... celý text
— vlkcz
Duchové rodiny Folcroftů
„Mě se knihy od Darcy prostě líbí! Já nečekám žádný horor, kde se budu klepat strachy, to bych sáhla po jiném autorovi. Přesně tohle jsem hledala, tajemství, prvky tajemna, duchy, rozuzlení a šťastný konec. Líbí se mi, jakým stylem si mě autorka získá, jak píše a jak to má "jemné". Na silnější horory musím ještě "uzrát" :D a za mě je Darcy Coates skvělým krokem vpřed vstříc hororové tématice. Mám ráda to lehké mrazení při čtení. Za mě super příběh.“... celý text
— Zuzka_Zuu
JavaScript okamžitě
„Dobré kniha, podrobná, se spoustou kódů. :-) Slova o naučení se "okamžitě" nebo "za víkend" je třeba asi brát trochu s rezervou, ale je to opravdu na maximum pro rychlé získání přehledu o JavaScriptu.“... celý text
— Mira7
Knihkupectví & kostní prach
„S potěšením jsem se vrátila do starých známých končin s Viv, bylo zajímavé nahlédnout do její minulosti bez kofeinu :)
Osobně bych dala přednost klasickému pokračování knih chronologicky po sobě namísto prequelů, které mohou přinést trochu chaos - například epilog z Knihkupectví se odehrává až 20 let po ději Legend, takže logické pořadí je Knihkupectví BEZ epilogu, Legendy a epilog Knihkupectví :')
Jinak ale i prequel parádní, Fernu a Maylee si prostě zamilujete hned, zatoužíte si také pořídit malého gryfíka, navštívit přímořský Šerák a otevřít nějakou pořádnou elfskou knížku :)
A Kufírek se samozřejmě zapsal hluboko do srdcí nás všech :D
Líbí se mi, že vlastně celý příběh a boj doslova zachrání kniha, ukáže se tak, jak silné mohou knihy být :)“... celý text
— Ančísek
Cesta k člověku: Povídky z Krkonoš
„Je skvělé, že si někdo na Josefa Šíra vzpomněl (velká pochvala Krkonošskému muzeu ve Vrchlabí a jilemnickému nakladatelství Gentiana) a po půlstoletí od posledního výboru vydal další soubor povídek, navíc v tak pěkném, pečlivém a důstojném provedení, včetně lákavých ilustrací, doslovu, medailonu autora, soupisu děl a slovníku nářečních výrazů. Povídky jsou vybrány velmi dobře a ukazují šíři tematického i formálního rozpětí tohoto neprávem zapomenutého spisovatele i jeho mistrovství. To spočívá podle mě především ve skvěle rozehraných dialozích, ve kterých se odráží nejen vnitřní napětí situace a psychologie postav, ale i jejich specifický jazyk, způsob myšlení, životní zkušenosti, denní starosti, duševní obzory atd. – zkrátka celý mikrosvět krkonošského podhůří. Je to skutečně etnografická literatura v tom nejlepším slova smyslu, která (jak jsem si díky tomuto výboru uvědomil) rozhodně není romantická, ale kriticky, někdy až naturalisticky realistická. Dokumentární hodnota Šírova psaní se ukazuje také v zobrazení proměn Krkonoš s rozvojem turismu a zvlášť cenné je barvité zachycení katastrofální povodně na Labi ve Špindlerově mlýně z roku 1897 (v povídce, kterou předchozí komentátor označuje jako "pitomou harlekýnku"). Je trochu škoda, že zdaleka ne všechny nářeční výrazy lze ve slovníčku najít, takže občas se význam řečeného ztrácí, ale na celkovou srozumitelnost to rozhodně vliv nemá. Šírovy povídky mám rád i proto, že v nich vidím velmi přesně a tak neuvěřitelně živě krajinu svých předků, kam pořád rád jezdím, i když už jen jako návštěvník zdaleka. Jsem rád, že si mohu přidat dalšího spisovatele do svých Oblíbených. A na závěr přidám jeden hezký úryvek:
Smrk se nachýlil a s praskotem se skácel k zemi. Větve se lámaly, vzepřely se do země, smrk se ještě zvednul asi na metr zpátečním odrazem, jako by se se bránil, ale v okamžiku již ležel nehybně.
"Tak vidíte, že nám lehne, kam chcem. Už je po tobě, chlapíku! Ležíš, ležíš! S námi to nebude jinačí" rozumoval Lukeš.
Malíř se zamyslil. Povalení silného stromu jaksi ho dojalo.
"Z toho smrku bych nechtěl prkna na truhlu, až umru!" řekl Hanč.
"Proč?" otázal se malíř.
"Má mnoho suků. Suky vypadnou a truhla by byla děravá, foukalo by do ní!" žertoval Hanč.“... celý text
— witiko
Země, které už nevydávají víza
„Nebylo to špatné, popisy života v jednotlivých zemích byly zajímavé , ale asi mi ne úplně sedl autorův někdy až příliš květnatý způsob vyjadřování.“
— jeany23
Krása noci
„Kniha mi přijde velice zajímavá i s nečekaným koncem, doporučuji přečíst.“
— 13Lenka97
Štěpán Kozub: Klaun se zamáčknutou slzou
„Moc krásné, byť docela smutné, čtení. Štěpána znám ze Tří tygrů, a i když jsem v nějakém rozhovoru kdysi četla, že ve skutečnosti je docela introvertní a uzavřený typ, nějak mi to k jeho komické personě nešlo. V této knize se poprvé ukazuje takový jaký je. Čekala jsem komika, pro kterého není žádné téma nekorektní, ale místo něj jsem potkala poměrně smutného, inspirativního a po všech stránkách příjemného člověka s jizvami na duši.
Paní Burešová rozhovor mimochodem skvěle vedla. Právě její nenápadné otázky, které ale rozhovor vedly jasným směrem, a nevnucování se do Štěpánova vyprávění dělají z této knihy tak dobré čtení. Pokud jste skeptičtí k žánru knižního rozhovoru, jděte do něj a přesvědčte se sami, jak fajn je to. Minimálně v tomto případě. :-) Velké doporučení!“... celý text
— _čtenářka_
Bolo raz jedno zlomené srdce
„~Rozprávka pre dospelých~
Nechajte sa vtiahnuť do prenádherného sveta mágie, čarov, lásky, aj nelásky. V tejto knihe si každé srdce príde na svoje.
V prvom rade by som chcela vyzdvihnúť krásne opisy, ktoré vo mne počas čítania vyvolávali doslova rozprávkové pocity. Autorke sa podarilo vytvoriť malebný obraz sveta, v ktorom je všetko možné, sveta, v ktorom som sa roztápala nad malými dráčikmi a ich schopnosťami a v ktorom by som sa chcela stratiť aj ja. Tak som sa stratila aspoň pri čítaní.
Celý dej knihy plynul prirodzene, rozprávkovo a veľmi originálne. Nezaregistrovala som žiadne hluché miesta, krátke kapitoly ma nútili stále čítať ďalej. Dej obzvláštňovali aj krásne prevedené novinové články.
V poslednej tretine ale nastal zlom. Všetky tajomstvá a otázky, ktoré sa v mojej hlave nabaľovali a nabaľovali sa spojili v jeden chaos, klbko plné mätúcich rozhovorov a vysvetlení, ktoré som si musela prečítať viackrát. Vraj pre autorku typické, neviem posúdiť, toto bola moja premiéra. Priznám sa, že ma to aj trošku odradilo od druhej časti, ale nakoniec som sa rozhodla, že jej dám ešte šancu a pokračovanie si prečítam. Už len kvôli tej čarovnej atmosfére.
V konečnom dôsledku sa mi knižka páčila, som zvedavá, ako dopadne príbeh našich dvoch hlavných hrdinov, keďže záver ostal dosť nejednoznačne otvorený. Také sú ale všetky rozprávky - Čo bolo potom, ostane niekedy len v našej fantázii“... celý text
— ladyel
Kniha čínského umění léčby – Osvědčené znalosti léčby z Říše středu
„O čínské medicíně mám základní znalosti, ty ale - bohužel - na pochopení této knihy zdaleka nestačily. Kniha navazuje na daleko vyšší úroveň znalostí, a tak si z jejího přečtení odnáším jen potvrzení svého dřívějšího pocitu, že čínská medicína je hodně komplikovaná.“... celý text
— Elea
Cesta
„Koncentrovaná deprese naložená ve starých zaprášených zavařovačkách. Stopy naděje se ztrácí v jemným popelu, chladným vzduchem se nese smrad spáleniny. Zaplaťpánbu, že to je tak krátký.“... celý text
— OdvaznyMladyMuz
Dekameron
„Středověké erotické příběhy dnes nikoho nepohorší, ale ve své době to musela být skandální literatura. Dekameron tenkrát určitě nebyl v seznamu maturitní četby!
Některé příběhy mě bavily více, jiné méně, ale vzpomínám s nostalgií na odvážnou filmovou adaptaci povídky z Dekameronu s Markétou Hrubešovou a Kateřinou Brožovou.“... celý text
— heavy66
Nenažraná koza
„Jedna z mála knih, kterou můžeme "číst" s 11. měsíčním synem. Příběh je natolik jednoduchý, že se dá povyprávět i takto malému dítěti a ilustrace jsou pro něj atraktivní a dobře pochopitelné. "Koza papá", "kde je koza" mu stačí k radosti. Včera jsem ji prohlizeli 5x dokola.“... celý text
— Toman.Lucie
Zakázané uvolnění
„Ze všeho nejdřív bych chtěla pochválit tu krásnou obálku, která určitě zaujme na první pohled.
Samotný příběh mě nezklamal, je to povedená hate to love romance s hezkou dávkou žhavých scén. Jsem ale rozpačitá z hlavní hrdinky.
Hned jsem si si říkala, že za tím nesnášením hokeje musí být něco víc, což se brzy potvrdilo. Na jednu stranu jsem Summer chápala, na druhou se chovala k hnusně k těm, kteří si to nezasloužili. Občas bylo její chování nelogické, protivné a obzvlášť v jednom momentu, který asi autorka chtěla schválně zdramatizovat a protáhnout nevyhnutelné. Což ve výsledku bylo naprosto zbytečné.
Aiden je oproti ní zlatej. Nešlo si ho neoblíbit včetně jeho spoluhráčů. Trošku taková paka no. :)
Kniha je oddechová, vtipná se sladkým závěrem.“... celý text
— Knihomolka97
Seznam hostů
„Kdo by chtěl najít mrtvolu na své svatbě, hm? Asi nikdo. To je tak, když se na svatbu pozvou spolužáci ze školy a vzpomíná se na tehdejší léta a staré křivdy. I když si myslím, že spousta těch hochů se stále chovala pubertálně.
Každá z postav má tajemství a kdo ho nemá? V knize se pomalu odtajňují. Sem tam přitažené za vlasy, ale jinak spokojenost. Přestože mi žádná z postav nepřirostla k srdci, ale pro některé jsem měla pochopení. Líbila se mi atmosféra ostrova a divoká příroda.
Kniha mi ležela v knihovně téměř tři roky, tak jsem ráda, že už je přečtená. Celkově velmi fajn, čtivý a napínavý thriller plný tajemství. Trochu mi připomněla autorky knihu Štvanici, kde se řešilo snad ještě víc kdo a co s kým.“... celý text
— lulucinax
To
„Tak už i já jsem se prokousal knihou, která svým názvem rozbíjí vyhledávání snad na všech knižních serverech. Na rozdíl od jiných knih pana Kinga nepovažuji TO za čiré zlato. Přesto jde o skvělou knihu, které dávám 5*, ačkoliv s trochu odřenýma ušima.
Tohle TO není váš klasický víkendový horor. Je to macek s mnoha dějovými odbočkami, tunou nedůležitých postav a tempem, které se umí táhnout, jako když teče med. Být to např. současné fantasy, vyjde minimálně jako dva svazky a sbírka novel k tomu. Velký důraz je kladen na vykreslení města Derry, života v něm a zejména pak na postavy, které jsou tak živé a realistické, jak to jen jde. Může to být označeno za typicky Kingův rozvláčný styl, který ne každému sedne. Mě však netypicky právě tohle bavilo. Bavilo mě Derry roku 58, bavil mě Henry Bowers a jeho pře s hlavní bandou. Bavil mě ústřední motiv síly kamarádství, pospolitosti a důvěry. Skvělá byla manifestace Toho ve formě klauna Pennywise. Výborné byly i některé mezihry rozšiřující scope knihy do epických rozměrů. Ať už jde o požár Černého fleku nebo šílený sekerník v hospodě. Oprvdu jsem měl pocit, že tady v jedné knize dostávám ze světa, postav i příběhu tolik, kolik spousta autorů nezvládne ani v celých trilogiích.
Za trochu slabší považuji části, kde hlavní parta je dospělá. Ne o moc horší, ale nedokázalo mě to tak úplně vtáhnout. Oceňuji styl, kdy se dvě časové roviny proplétají a chápu autorův záměr, nicméně si nejsem úplně jistý, jestli by se mi lineárnější pohled nelíbil víc. I když v takovém případě by části z roku 85 nejspíš trpěly ještě víc. Také nejsem úplně příznivcem závěrečné konfrontace v podobě rituálu chüd. Zbytečně abstraktní a chaotické.
Jsem moc rád, že jsem si To přečetl a považuji to za výborný Kingův počin, ač zdaleka ne nejlepší. Určitě to mohlo být o něco kratší, o něco méně kontroverzní a i o kousek tísnivější a hrozivější. Přes tohle všechno se autorovi povedlo postavy, prostředí i tajemného antagonistu zpracovat do úctyhodné hloubky. Hodnotím 4,5* se zaokrouhlením nahoru.“... celý text
— Slezadav
Od hlavy až po paty
„Syn 11. měsíců si knihu okamžitě zamiloval. Zatím jen prohlížíme obrázky, ale ty ho uchvátily natolik, že některým dává pusu. Doufám, že až povyroste s knihou si taky zacvičíme.“... celý text
— Toman.Lucie
Zmizelá apatykářka
„Krásná obálka a krásná a zajímavá kniha. Velice mě zaujal příběh z minulosti i současnosti, tohle prolínání mám velmi ráda. Přečetla jsem ji jedním dechem, úplně jsem se viděla a chtěla bych být přímo na místě při zkoumání staré apatyky. A rozhodně všem doporučuji.“... celý text
— Pavlína2019
Hrad ve Skotsku
„31/2024
Bylo to milý, Izzy s Xanthe obě takový dobrý střely, ale jinak to bylo vše těžko uvěřitelný. Pan profesor se v 35 letech choval jak emočně nestabilní puberťák a celá ta romantická zápletka na tom pak skomírala. Oceňuju prostředí Skotska, to se mi moc líbilo :-)
Dávám tři hvězdy, tak 55 %, přijde mi, že ty knihy bejvaly lepší...Ale na odreagování pořád fajn!“... celý text
— terinkha
Hotýlek na Islandu
„Moje první setkání s autorkou a už se těším na další její příběhy. V podání Veroniky Lazorčákové se to nádherně poslouchá.“
— ivaivaiva
Poslední sbohem
„30/2024
Trvalo mi asi jen 100 stran, než jsem byla naprosto a dokonale pohlcena. Pak už jsem prostě nemohla přestat číst. Tahle Rakerovka měla úplně všechno! Bylo to fakt strašně dobrý a můj brácha, velkej nečtenář, vůbec nechápal, jak jsem mohla přečíst 500 stran během dvou dnů, kdy jsme ještě vymetali památky na dovolené.
Ale tady to prostě nešlo jinak, chytla a nepustila. A to rozuzlení...Mňam!
Plnej počet, 95 % a potřebuju další díl!“... celý text
— terinkha