Nejnovější komentáře
Snílci
„Krásné, nicméně zvláštní číst po covidu. Konec trochu zvláštně ukončený“
— valeria0031
Dívka, která upíjela měsíc
„Asi bych nedokázala spočítat, kolikrát jsem si během čtení řekla, že bych nejradši se čtením přestala a šla si pro nějakou záživnější knihu. Až nějak do strany 180 se tam nedělo absolutně nic. Bylo to neskutečně nudné a nezáživné. Autorka jen opakovala ty stejné pasáže a věty a situace, o kterých už čtenář dávno věděl, např. to, že Luna si nemůže na něco vzpomenout nebo ta otravná věta Ona je tady. Pořád jsem si říkala, kdy se tam začne něco dít a jaká je vlastně pointa příběhu. Ani postavy mi k srdci vůbec nepřirostly. Naštěstí to vytáhnul konec. Od strany 200 to už nabíralo spád a konec dopadl dobře, jen bych z něj měla větší radost, kdybych si knihu opravdu užila. Takhle mi to bylo celkem jedno.“... celý text
— BojácnéKuře
Vzpomínám na Rozinkovou louku
„Psáno chvílemi poutavě, chvílemi jako slohová práce žákyně 6.třídy a chvílemi jako výlet Cimrmanů do Liptákova. Každopádně zajímavá osobní zpověď reálného příběhu. Takže 3,5*, jenže Mladkov, Orlické hory a mě blízká historie a lokalita ...takže nakonec 5*.“... celý text
— vladimir5170
Historky z Tinderu
„Asi jsem od knížky očekávala více, některé historky jsem slyšela od zahraničních stand-up komiček, takže pochybuji, že se autorce staly. Párkrát jsem se usmála, jako čtení ve vlaku, když není nic jiného, dobrý.“... celý text
— alishek
Šílená babička
„V rámci žánru - lehké úsměvné čtení cílené na ženy - rozhodně knížka obstojí na výbornou. Doporučuji všem, kteří vyhledávají pohodové příběhy pro chvíle odpočinku.“... celý text
— Hesonit
Královské vyjednávání / Miliardářovo prozření
„Kniha mi byla půjčena, tak jsem ji tedy zkusila. 1 příběh dobrý. Hodně osekaný, protože je napsán na 160 stránkách. 2 příběh mě nebavil. Takže půl napůl.“... celý text
— Terka18
Ars poetica. Z úvah o básnickém umění od starověku po dnešek
„Vladimír Merta se své písni Astrolog zpívá – bezcenný a prázdný jak kniha poetiky. Míní tím, že nad poetiku uspořádanou v knize, jsou mnohem cennější básně samotné. V této knize poetiky je toho ale k nalezení docela dost. Třeba definice poezie od Pabla Nerudy – tedy opracovaná lidskou rukou a jejími úkony, proniknutá potem a čoudem, páchnoucí močí a potřísněna rozmanitými profesemi, jež jsou konány po zákonu i mimo zákon
Uspokojil mě i Eliotův výrok: Kdosi pravil – mrtví spisovatelé jsou nám vzdáleni, protože my známe o tolik víc, než znali oni. - Přesně tak, známe totiž právě je.
Nebo Mallarmé, chcete-li: Věci jsou zde, netřeba je tvořit. Nutno jen, abychom chápali jejich vztahy.
Karel Čapek je chápal: Poezie a umění je tak trochu Egyptsko-chaldejský snář bdělé skutečnosti. Vykládá nám skutečné věci, tak jako Josef Egyptský vykládal faraónovi sny. To je významný úkol umění.
Ars poetica má přes 500 stran. Čas od času si v ní počtu. Najděte si své oblíbené výroky o poezii!“... celý text
— Pablo70
(Re)design rodiny pro 21. století
„Stručné shrnutí moderního přístupu k výchově. Stručnost ocenil zvlášť můj muž, který jinak na vychovny knizky moc neni. A jednotlive kapitoly / témata nám dobře posloužily jako podněty pro společnou diskuzi nad výchovou, jak jsme to měli my sami, jestli ne/souhlasíme, proč a jak to chceme dělat my
Také jsem ocenila přiklady vět a konverzací. To byla asi vždy ta nejnázornější část. Jinak spoustu rad bylo obecných, nerozvedených do většiho detailu. Pokud by to byla má první kniha o výchově, byla bych spíš zklamaná nebo naštvaná. Ale já ji četla jako již nekolikátý zdroj a v tomto ohledu (shrnutí nejen za konkrétní věk, ale celkově; přistup, podněty k diskuzi..) mi posloužila skvěle.“... celý text
— jalious
Zájezd snů
„Nevím, jak moc se dá knížka použít jako bedekr, ale rozhodně mi postačila jako zábava na dva dny v lázních. Některé povídky jsou opravdu povedené, některé už méně, ale za přečtení knížka stojí.“... celý text
— JiříM
Císařova perla
„Kdysi jsem přečetla všechny případy soudce Ti dostupné v socialistickém Československu, takže to byl takový malý návrat. Není to špatné, ale zdálo se mi to takové upovídané a Ti je poněkud nadčlověk. ;) Takže celkově dvě a půl hvězdy.“... celý text
— Alma-Nacida
Smrt: Vysoká cena za život
„Velmi příjemné překvapení... Hodně jsem se bál, co z toho vyleze, protože kresba mi přišla taková jen "jako Sandmanovská" a co taky s příběhem bez Morfea, ale realita byla úplně jiná. Smrt to nejenže utáhla, ale ještě se vytasila s velice zajímavým příběhem, který mě bavil a přišel mi vcelku hluboký a zajímavý.
Nápad smrti, která jednou za sto let sestoupí na zemi coby smrtelník není asi úplně novinka, nebo tedy hodně to navazuje na takové ty duchy, co smí jeden den v roce chodit po zemi apod., takže to je docela zakořeněná premisa příběhu. Nicméně Didi je něco jiného, není klasickou Věčnou, ale má v sobě nějakou radost, nevinnost a taky trošku na ni sestupuje omezenost běžného světa, i když je různými způsoby chráněná a vždycky tak nějak ví, co dělat. Pobavila mě nejen její schopnost získávat vše zadarmo, ale hlavně její povaha, která zapůsobila nejen na všechny postavy, ale i na mě. A do tohohle krásného zobrazení někoho, kdo skutečně jako by na svět koukal poprvé, se dostává Sexton, frustrovaný mladík unavený životem. Vytváří se tak pěkný kontrast.
Samotný děj poznávání nočního New Yorku a setkávání se s různými známými postavami, od té nesmrtelné bezdomovkyně až po zlé čaroděje asi není tak zajímavý, ale je tam spousta precizních dialogů, informací a obratů. Je to v podstatě do jisté míry až filozofické. Vypíchnul bych asi mé dvě nejoblíbenější části ke konci... Jedna je fakt, že smrt není tvořena medailony a symboly, ale sama je tím, co jim poskytuje moc. Druhá je konec Didina příběhu a návrat k věčnosti, což bylo vážně srdceryvné.
Možná na mě zapůsobila absence Sandmana a stesk po jeho sérii natolik, že jsem Smrt bral až příliš pozitivně, ale opravdu mě to bavilo a naplnilo, po dlouhé době. Bohužel se obávám, že i když jsou ostatní Věční zajímaví, tak jediná Smrt měla potenciál k vlastnímu komiksu a už se s nějakým takovýmhle sequelem nesetkáme, ale ještě je druhý díl. Nicméně je to důkaz toho, že Sandmanovské universum je bohaté a může být stále plodné... :)“... celý text
— fvalek
Kult
„Taková bichle,opět skvěle napsané.Líbí se mi ty odbočky do životů všech zůčastněných vyšetřovatelů.Samozdřejmě nejvíce naši dva hrdinové.Téma Kultu bylo také parádní.“... celý text
— rodak
Pád Cařihradu
„Tak co se týče postav, mám mnohem radši revizora elektrických drah města Prahy, Gustava Anděla, než tadyhle toho Honzu Anděla. Je mi úplně fuk, jestli se narodil s purpurovejma škrpálama. Já se na rodil bos, a dodnes mám holej zadek.
Waltariho mám moc rád a při recyklaci knihovny kouknu i do toho, co rád tolik nemám. A paměť mi taky slouží asi jako tužkový baterky od nás z večerky. Opráším si tedy pár věcí, který se braly v dějepisu na základce. Nechtěl bych úplně bejt v Cařihradu tou dobou. Teda vlastně tou dobou bych nechtěl bejt vůbec nikde.
Anděl tam bydlí od tý doby, co zdrhnul od sultána a tuší, že bude průser. Akorát se úplně nechce zachránit. Je totiž skoro stejnej, jako hodně hlavních postav z Mikiho knížek. Skoro všechny jsou vzdělaný, fungujou jako kapesní překladač, získají si dobrý postavení, padaj na držku z velký vejšky a jako Forrest Gump, se nachomejtnou ke spoustě událostem. Jsou trošku otravní, více naivní a taky si vždycky nabrnknou dost podezřelou ženskou, která z nich vycucne kromě prachů a postavení i sebeúctu. Ale když to ty pani rozjedou, tak si Mikiho postavy řeknou žjóva, to je přesně to co hledám ty vole! Radši by si měly říct hrome!
Já ty lidi mám většinou rád, ale tadyhle Anděl je takovej divnej brouk, kterýho bych nejradši zaklapl zpět do knížky. Otravnej a nesympatickej parchant. Možná to bylo i tím městem, který to úplně dojebalo tím, co v něm hnilo za národy. Turek klepe na dveře Tlustou Bertou, ve volným čase si dává hašiš a co se děje na hradbách? Já chci prachy a chci o všem rozhodovat, protože jsem Řek. Smrdíš Řeku! Drž hubu Janovane! Pomozte nám. Sereme na vás z vysoka, protože my jsme Benátčani a tohle je váš rajón. Pochopitelně se podráží, uplácí a bonzuje. Fakt jsem věřil tomu, že sultán nebude muset hnout prstem, protože na hradbách se všichni pohádaj a nějakej podrazák jim nakonec otevře bránu. Akorát ten co chodil a hledal místa, kde se podkopávaj Turci, byl frajer. Ale to byl i sután, jak to skoulel s honorací z Cařihradu. A abych tolik nekřivdil Andělovi, musel si to slušně srovnat v makovici, aby to se vztyčenou hlavou dotáhl na poslední stránky.
Je to z důležitý doby, kdy něco končí a něco začíná. Řekové a Římani balej s ostatníma troubama svačiny, kufry a zavíraj krám, kterej se jmenuje Byzantská říše. V Istanbulu tou dobou otevírá svojí první pobočku první Istanbul kebab a přeživší, kterým je umožněno zůstat a žvýkat, si tak mezi prvními můžou objednat čerstvou štangli, velkou jako roura od kamen, s česnekovou omáčkou, sýrem a papričkama. Proč se tohle nikde nepíše? Je to samej sultán, císař, obléhání a výstřely z děla. Omlouvám se za sprostý slova, ale nahrnula se mi krev do hlavy a pak to všechno lítá. Aby se mi nalila jinam, takový štěstí nemám.“... celý text
— žlučníkář
Punisher 3
„Rusák zpátky a ujetější než dřív. Na Punishera čeká ostrov žoldáků, kde jako vždy přebírá smrtící iniciativu.“
— OldaB
Kdyby Ogden uměl česky
„Knihu jsem objevila kvůli výzvě a ačkoliv vůbec nerozumím poezii, verše se mi líbily.“
— Lena79
Stařec, který četl milostné romány
„Úsporný styl mi kápl do noty stejně jako ironie i drsné reálie, střídala jsem četbu s audioknihou a obojí jsem si opravdu užila. Kniha mě přenesla v prostoru i v čase a podprahově vyjádřená úcta k přírodě se nese celou novelou čím dál výrazněji. Byl to krásný zážitek.“... celý text
— Alma-Nacida
Stezka Českem: Nové příběhy
„Přečteno jedním dechem během klidné služby v práci. :)
Už se těším až opět vyrazím.“
— Fzuzik
Nenávidím tě, Adame Connore
„Mě se první díl líbil mnohem víc a to z toho důvodu, že tady na mě byla Lucy až moc přidrzlá a sprostá, a tak jsem si ji až tak úplně neoblíbila.
Zkazilo mi to celkový dojem z knihy, jinak by byla kniha hezká.“... celý text
— Andrejka91
Balada o ptácích a hadech
„Kniha od této autorky opět nezklamala. Hunger games jsem přečetla celé jedním dechem a tato kniha nebyla výjimka. A nejvíc mě dostalo posledních pár stránek, které mě nejen uchvátily, ale i hodně překvapily.“... celý text
— zuzana4291
Ve tmě jsou jen temný stín
„Škoda,že to zatím nikdo nezfilmoval.“
— ZUZANA-123
Rozvodové hry
„No musím říci, že ani v tomto díle mi Adam ani Diana nepřirostli k srdci. Ale protože jsem potřebovala po prvním díle vědět, jak to s nimi nakonec dopadne, musela jsem sáhnout i po druhém díle. Knížka je plná emocí, a souhlasím s komentáři, plná chaosu, který byl na mě někdy trochu moc.“... celý text
— MAU256
Kde spí lufťáci
„Kde spí lufťáci
Přečetla jsem úsměvnou knihu Ivanky Deváté, která laskavým humorem umí čtenáře pobavit. Jednotlivé vzpomínky z rodinného života i ze života přátel v oblasti výletníků, chatařů a vandrů jak se vyspat v přírodě. Dávám 4 hvězdy a doporučuji.“... celý text
— knihovniceS
Kniha dvou cest
„Kniha byla pro mne hodně těžká. Těžko jsem se prokousávala informacemi ze starého Egypta, bralo mi to sílu a chuť do čtení.
A téma umírání bylo bolavé, propojovalo mě s událostmi v mé rodině.
Protože jsem se ale na knihu moc těšila, dočetla jsem ji.
Celkově vybočuje z toho, co jsem od autorky četla. Těším se, že příští kniha mě zase víc "naplní"“... celý text
— kreira
Jak Krtek ke kalhotkám přišel
„" Z pravěku"
Legendární Krtek ožívá v příběhu. S kalhotami nebo bez nich je to pro mě pořád zvíře, které je slavnou postavičkou pro všechny na světě . I když jaké by to bylo , kdyby děti viděli krtka dole bez? Kritika by se snesla na autora a bylo by mu zakázáno psát. Co tedy na sebe? Kalhoty s kapsami z poctivého lnu. Jak se vyrábí?
Pro učební obory : zde máte popsaný celý proces zpracování lnu.
Příběhu nemám co vytknout , milé a zábavné pro malé děti určitě a dospělý aspoň zavzpomíná...“... celý text
— simca9342
S láskou tě nenávidím
„Milý priemer v tomto žánri...“
— Majuš333
Inkoust
„Alison Belshamová - Inkoust/Jej posledný výdych
Počet strán: 370
Vydavateľstvo: @lindeni.sk
Žáner:#thriller
Opäť výborná kniha!
Čakala som, čo autorku môže napadnúť v súvislosti s tetovaním v ďalšej knihe a toto bolo výborné!
Hneď v úvode vražda potom ďalšia, ďalšia , ďalšia , už pri prvej som uvažovala čo to mohlo spôsobiť, keďže ich nechával na žive a teda ústa dole! Perfektné!
Čo ma však hnevalo, neustále obviňovanie Alexa, nie teda, že by si Alex nejako pomáhal svojim tvrdohlavým správaním ale prirástol mi k srdcu a bránila som si ho ako Marni.
Tu ma trošku sklamalo, že Marni tam bola pomenej a hoci im pomohla s jednou pre mňa dosť závažnou vecou, nevidela som tam slová uznania.
Objavenie Paula bola riadna podpásovka a dúfam, že sa v tretej casti neobjaví a ak áno, nech to s ním uz niekto utne a nastálo!
Vrah ma chvíľkovo napádal ale nebola som si istá, predsa len tie kapitoli tam neboli zbytočne ale autorka mi aj tak vyrazila dych s objasnením!
Veľmi sa teším a pokračovanie, čo vymyslela autorka v poslednej časti.
Kniha č. 63/2024
Za #spolocnecitanie ďakujem dievčatám
Nika Strumienská
@mamka_cte
Krista Kiksi Divínová
Eliška Staňová
@book_reviews_by_dzarule
Zuzana Žužu Dobiasova
Lucie Svobodová
Júlia Júlia
Nika Vachová
#recenzieTerka #kniznizavislaci #kniznarecenzia #skbookstagram #milujemeknihy2 #alisonbelsham #jejposlednyvydych #inkoust
Obsah:
#vyšetrovanie #sériovívrahovia #tetovanie #obeť
Jeho tetovanie je rozsudkom smrti
V temných uličkách Brightonu ktosi napadol mladú ženu. Jej zranenia sa spočiatku nezdajú vážne, ale už o 24 hodín obeť v agónii umiera a na jej tele sa okrem zranení nájde smrtiace tetovanie. Po útoku na druhú mladú ženu inšpektor Francis Sullivan vie, že v uliciach Brightonu kráča sériový vrah. Jedno však nečakal: hlavným podozrivým sa stáva Alex Mullins, syn jeho bývalej milenky tetovacej umelkyne Marni. Dokážu sa preniesť cez minulosť a spojiť sily, kým sa rozsudok smrti objaví na koži ďalšej obete?“... celý text
— TerkinKnižnySve
Dej si na ni pozor
„Ať půjdeš kamkoli, bude tě sledovat...
V knize bylo střídání kapitol - chůva Holly a paní domu Sarah.
Příběh začíná Sarah - přítomností. Ta se s manželem a synem přestěhovala do nového domu, aby společně začali nový život.
Dál sledujeme Holly - minulost. Jak se k nim dostala, jak dělala chůvu...a začínají vyplouvat na povrch divné věci.
Kdo je tedy nakonec špatný? Holly nebo Sarah?
Hezky se to četlo, byla jsem zvědavá, jak to všechno dopadne no a nečekala jsem to. Konec mě překvapil.“... celý text
— mario.nette
Žítkovské bohyně
„I přes prvotní strach, musím knihu hodnotit kladně. Prostředí Žítkové a ohledy na přírodu mi bylo blízké, snad proto, že z podobné vesnice, kde se dříve těžce žilo, pocházím. A myslím, že i to je důvod tak pozitivního pohledu na příběh.
Postava hlavní hrdinky mi přišla dobře vystavená, jen při pár situacích mi přišla zaslepená, což mě mrzelo skrz to, že celou dobu byla tak všímavá a tyto zásadní věci neodhalila včas. To na uvěřitelnosti trochu ubralo.
Postavy bohyň se mi zdály uvěřitelné i se svými znalostmi a používáním.
Co musím vytknout je až zbytečné kvantum informací nalezené ve spisech, které nebyly v příběhu použity anebo byly nepodstatné. A věci, které by stály za větší pozornost, bohužel nebyly rozvinuty. Velké množství informací mě pak v některých částech až unavovaly a zpomalovaly ve čtení.
Celkově je ale kniha dobrá a podává vcelku pravdivé informace. A co se týče popisu doby, kde se právě části příběhu odehrávaly, zdály se mi popsány opravdu reálně, stejně jako prostředí, že snad člověk i mohl cítit, jak to v chalupě voní bylinami.“... celý text
— Nicoletta1681
Až do konce
„'Žárlivost je, když chceš něco, co není tvoje. Chránit znamená dávat pozor na to, co ti už patří.'
Owen bol zlatíčko, za to Becca bola väčšinu knihu na facku! S tým svojim 'som rozbitá' mi už vážne pila krv...!
"Becco, nohy k sobě."
V tureckém sedu ke mně vzhlédne. "Cože?"
"Vidím tvoje kalhotky." Ukážu jí na klín a ztěžka polknu. "Prosím, nohy k sobě."“... celý text
— Majuš333
Prázdniny v Evropě
„Tato kniha je moc pěkná. Osobně se mi víc líbila pěší putování, ale tady je Ladislav zase zřetelně vyzrálejši a kniha má zas jiný půvab. Nemůžu řict, ze bych se u jeho knih tloukla smíchy, ale je to pro mě takové milé pohodové čtení.Četla jsem teď znovu jeho knihy všechny od začátku a nyní se chystám na tu poslední, tak uvidíme.....“... celý text
— Ivkaja