Nejnovější komentáře

A já pořád kdo to tluče A já pořád kdo to tluče

„Příběh o jedné divadelní hře, o jedné vraždě a o spoustě lidských osudů. U této knihy je lepší vědět méně a čtením si vše zjistit sám. Ač je kniha skvěle napsána, nemohla jsem se do příběhu ponořit, chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale potom už jsem knihu nemohla odložit. Postupně si skládáte dohromady, jak je celý příběh provázaný, co s čím souvisí a proč je tak důležitá samotná divadelní hra. Je tu ukázáno, jak problém jednoho člověka, může ovlivnit široké okolí. Stejně tak i minulost, která se nedá snadno zapomenout. Rozhodně to není snadné čtení. Je to smutné, bolavé, kruté. Čtete o temných a depresivních věcech, ale je to napsáno tak skvostně, že si to prostě musíte užít. Z textu doslova čiší emoce! Při čtení jsem mi úplně svíralo srdce a bylo mi úzko (rozhodně nic pro slabé povahy). Knihu jsem četla ve společném čtení, díky němuž jsem objevila právě Radku Denemarkovou. Mám přečtené dvě její knihy, obě jsou čtenářských zážitkem a rozhodně s jejími knihami budu pokračovat.“... celý text
— eva3992

Šílená babička Šílená babička

„Milé, vtipné, se situacemi ze života.“
— Ivuska.09

Alfa samec Alfa samec

„Proč? Proč musí mít ty knížky tak příšerný obaly nebo tak debilní názvy? Tahle odrazuje dokonce obojím a ten název je ještě ke všemu úplně mimo. Naštěstí jsem se tolikrát přesvědčila, že se opravdu vyplatí nesoudit knihu podle obalu, že se už odrazovat nenechám a zatím jsem ještě nelitovala. A nelituju ani teď, dostala jsem sice nijak nadstandardní, ale přesto fajn příběh, který se četl jedna báseň, místy pobavil, místy dojal a ani chvíli nenudil. Začínám mít pocit, že Vi by dokázala napsat čtivě i návod k obývací stěně z Ikea. A abych se ještě vrátila k tomu názvu: Na rozdíl od jiných si myslím, že ten původní je ještě víc mimo než český, protože ..... SPOILER JAK PRASE ..... chlap zjistí, že jeho dítě není jeho, spolkne spoji pýchu a po rozvodu platí nejen alimenty na dítě, ale živí i ten učebnicový příklad zlatokopky, jen aby mohl dítě dál vídat. Jestli ve vztahu k tomuhle není výraz egomaniak oxymoron, tak je asi potřeba upravit definici egomanika ...... KONEC PRASETE. Jo a jen mě tak maně napadlo: jakživa jsem nepotkala člověka se zelenýma očima, ale z knih Vi a její kámošky Penelope by jeden myslel, že je má přinejmenším polovina populace. Ale to jen tak pobaveně konstatuju, neberte to jako výtku, simvás.“... celý text
— LenkaStr

Zlomená Zlomená

„Tenhle i ostatní díly byly hrozně moc emočně náročné. Smekám před autorkou, všechny 3 díly byly skvěle propracované a já si jejich čtení moc užila.V každém dílu bylo úžasně zpracováno závažné téma a myslím, že se to vážně povedlo“... celý text
— Ála1968

Houbáci Houbáci

„Kniha je krásně napsaná. Moc hezky se mi četla. Dětem se moc líbila.“
— Akvabela

Zakletý klášter Zakletý klášter

„Brak v nejlepším slova smyslu. :) Čte se to rychle a je to báječně oddechové. A jako snad pokaždé se Juraji Červenákovi podařilo do děje propašovat historické osobnosti. Zde Divokým Billem Hitchkokem počínaje a páterem Dobšinským konče. Bravo! A kde je další díl? :D“... celý text
— MagdaFish

U severní zdi U severní zdi

„Velmi těžké čtení,ale důležité pro to, abychom si uvědomili,jak dobře se máme. Děkuji autorce za velmi čtivě napsanou knihu s takto těžkým tématem. Zaryla se mi do srdce.“... celý text
— Reny304

Sudetský dům: Jaro - léto 1945 Sudetský dům: Jaro - léto 1945

„Štěpán Javůrek se pravděpodobně dostal na jednu z nejvyšších příček autorů současných autorů a nutno říci, že zaslouženě. Po Chaloupkách , od nichž jsem neodtrhla oči jsem se vrhla na Sudetsky dům, který tak nádherně popisuje, jak lehko je člověk zmanipulovatelný a jak lehko zapomíná vlastní chyby a j eště lehčeji podléha nesmyslným pomateným myšlenkám... a následně ..Král je mrtev,ať žije král.Javůrek popsal vše tak nádherně a lidsky, ale....bydlím v Sudetech, v roce 1987 jsem viděla, že Blaschke měl pravdu, když říkal...."Vrátíme se..." , tenkrát jsem tomu ale nerozuměla, pochopila jsem to mnohem později a nejvíc právě u této knihy...a vzpomněla jsem si i na bujaré oslavy Němců na Jestědu pravě v osmdesátých letech, ...odpouštět křivdy se má, ale opakovat chyby by se nemělo a to věděl o František Smolík z Glasrndorfru, či že Sklářů.“... celý text
— Vendula897

Ostře sledované vlaky Ostře sledované vlaky

„Film viděn několikrát, kniha čtena poprvé. Velké hrdinství malého člověka.“
— veverkaVv

Strašidla Strašidla

„Chuck Palahniuk ukázal, že to umí – umí ohromit, umí zmást, umí zvednout žaludek plný guláše s houskovým knedlíkem. Ale je samozřejmé, že ne všechny povídky byly skvostné. Některé se mi vryly pod kůži (mj. Střeva, Exodus, Vyvářka), jiné se vytratily z mysli hned po přečtení. Avšak povídky by jako celek byly na plný počet hvězd, ale jak jste již v anotaci jistě postřehli, nejedná se o klasický soubor povídek. Kniha Strašidla je román (z) povídek, mimo povídek je zde i jeden hlavní příběh. A ten mi to kazil. Jako samotný příběh je to také skvělé, ale mně to tam vyčnívalo, bylo to tam zbytečně navíc. Kdyby samotný příběh vznikl jako samotná povídka nebo novela, byl bych nadšen, ale v tomto formátu jsem si jej neužil. Byl jsem z toho až zmaten. A zase jiné povídky by samostatně nedávaly smysl. Celkově jsem ale ze Strašidel nadšen. Směle se pusťte do čtení (pokud vám teda nevadí číst mdloby přivádějící texty).“... celý text
— LukasZdan

Něžná fata morgána Něžná fata morgána

„Dominika Dán - Nežná Fatamorgána Počet strán: 287 Vydavateľstvo: @slovart_vyd Žáner: #detektivka Tu hneď na úvod sa priznávam, že zo mňa nikdy v živote kriminalista nebude. Nielen, že moje teorie v uvode išli do kýbla ale nikdy by ma nenapadlo tak ako Krauza, že zrovna ten človek bude vrahom. Ani by som si to neodvodila s jeho zistenia Tentokrát sa vraciame späť do doby keď Krauz ešte nebol v tíme - tu bol moj prvý omyl. Tajne som dúfala, že im pomôže hneď s tymto prípadom ako "tajný milenec" veď jeho prehrešky - ani by som sa nečudoval. Potom skončíme do roku, kde už Krauz bol a pomôže až teraz. V pozadí mame začiatky nežnej revolucie, ktora sa tiahne a vyvíja až dôjde k zdarnemu koncu na konci knihy (hold dejiny neprepiseme) Tento prípad bol veľmi zamotaný, nádejných stôp bolo veľa ale aspoň tam som vedela, že to išlo veľmi ľahko na to aby to bola pravda po toľkých vraždách. Chronologicky tretí diel z osemdesiatych rokov. Teším sa na 4 knihu s nazvom List zo zahrobia a na roky deväťdesiate. Kniha č. 62/2024 Za #spolocnecitanie ďakujem Martin Petráš Katarína Jantoláková Júlia Júlia Zuzana Žužu Dobiasova Anna Slobodnikova Anastázia Gorčošová #recenzieTerka #kniznastafeta #kniznarecenzia #kniznizavislaci #podporujemeslovenskychautorov #skbookstagram #milujemeknihy2 #milujemeknihyslovenskychautorov Obsah: #sériovývrah #slovenskékrimi #sexuálnezločiny #detektívka Tretí príbeh z obdobia novembra 1989, z obdobia detektívnych začiatkov Richarda Krauza. Richard Krauz pracuje na oddelení vrážd už rok a pol, no ešte stále je v očiach starších kolegov iba kriminalistické ucho. Jeho učiteľ, detektív Eduard Burger, má na stole tri staré nevyriešené vraždy mladých dievčat, ktoré vrah znásilnil a zahrdúsil na lavičke mestského parku. Modus operandi všetkých troch vrážd jednoznačne nasvedčuje, že ide o toho istého páchateľa. Vyšetrovanie si vyžaduje špecializovaný tím, no socialistické vedenie polície tento fakt ignoruje. Nechce medzi obyvateľmi vyvolať zbytočnú paniku. Štvrtá vražda sa stane mesiac pred revolúciou a Burgerove varovanie, že vrah neprestane, sa potvrdí. Už nikto nepochybuje, no už je neskoro.“... celý text
— TerkinKnižnySve

Bouřková sezóna Bouřková sezóna

„Po dočítaní Paní jezera som si myslel, že Bouřková sezóna mi pomôže zbaviť sa toho nepríjemného pocitu, ktorý vo mne zostal. Bohužiaľ sa tak nestalo. Kniha je lepší priemer s dosť klišé dejom. Geralt zabíja potvory, chlastá, putuje a občas sa s niekým vyspí. Marigold sa dostáva do problémov. Všade sa rieši politika. Čarodejky tu zastupuje zrzavá mrcha Astrid Lyttneyd Ásgeirrfinnbjornsdottir, z praktických dôvodov známa ako Lytta Neyd (mimochoodm, kým v knihe je opísaná ako krásavica, v netflixovskej fraške je vážne škaredá, ale aspoň zostala biela). Čarodejníkov zasa skupina mocichtivých magorov venujúcich sa nechutným genetickým a hybridizačným experimentom, čo v prostredí stredovekého fantasy vyznieva ako nevydarené sci-fi. Spôsob, akým Geralt príde k mečom, je doslova deus ex machina. Už pri Paní jezera som mal pocit, že Andrzej melie z posledného, rieši veci skratkovito a dokonca, že ho už možno písanie dávno prestalo baviť. Tu sa mi to potvrdilo. Na druhej strane, podobne ako Vosa mám aspoň chuť si znova prečítať celú ságu.“... celý text
— Shindo

Ztracen na Hedvábné stezce Ztracen na Hedvábné stezce

„Pokud nemáte odvahu se z ničeho nic sebrat a vydat se do světa, tak s touto knihou si to můžete zkusit. Autor nás bere do míst, která nejsou cílem cestovních kanceláří a zároveň jsou to právě tyto oblasti, kde nejlépe může návštěvník krajinu (a její lidi a kulturu) poznat. Co se mi na knize líbilo: - kvalitní provedení (pevná vazba, zabudovaná záložka, kvalitní papír) - čtenáře zajímá, co se s cestovatelem bude dít na následující straně - knihu nebudete chtít odložit - je zde tolika věcí z historie a geografie, že bych se nebála titul doporučit pedagogům, aby z tohto cvalíka vytáhli zajímavé střípky do svých hodin Co mi na knize vadilo: - jazyková úroveň - oku češtináře hrubky a překlepy neujdou. Jasně, autor to vypráví stylem - bavím se s kámošem - ale místy ty nepřesnosti komplikují čtení. #spoluprace“... celý text
— cestina_s_linus

Panenka Panenka

„Jeden z dobrých příběhů 87 revíru, který je opravdu fajn a moc jsem si ho užil.“
— Johny_H.

Odsouzen k smrti Odsouzen k smrti

„Druhá kniha mé aktuálně nejoblíbenější autorky. To snad ani nešlo jinak. Jde totiž o druhou knihu, kterou jsem opravdu přečetla během jednoho dne. Tak moc napínavá a čtivá byla. Strašně mě baví styl psaní autorky, žádné příkrasy, odbočování nebo dlouhé odstavce o ničem. Tady vše frčí, tak jak by v detektivce mělo. Vše je srozumitelné a jasné. Moc mě také baví střídání kapitol z pohledy Hany a Davida. Je to nejen zajímavé z hlediska vnímání děje, ale zároveň z hlediska mužského a ženského myšlení. Prostě doporučuji všemi deseti a jdu číst Vina a trest.“... celý text
— adlen

Levá ruka tmy Levá ruka tmy

„Od této knihy Ursuly Le Guin jsem si hodně sliboval vzhledem k literárním cenám, které obdržela. Ale převládající pocit je lehké zklamání. Čekal jsem od toho přece jenom malinko víc. Příběh Genlyho - velvyslance planet Ekumenu na zimní planetě Gethen má poměrně hodně "hluchých" míst, která se dost nudně táhnou. Plusem je zase kvalitní vykreslení prostředí zimní ledové planety a putování po tomto zmrzlém mrazivém světě. Celkově to ale vidím pouze na tři hvězdičky.“... celý text
— Lele61

U severní zdi U severní zdi

„Ufff, nestalo se mi, ze bych nejakou knizku cetla tak dlouho. Musela jsem si to davkovat. Pribehy jsou tezke, cela kniha velmi propletena a dobre promyslena, neni to odpocinkove cteni - clovek se na to musi fakt soustredit a cte se pomaleji. Jeste to rozdychavam, ale tohle by mohla byt povinna cetba. Kazdy by si to mel precist jako pripominku 50. Let a jako uvedomeni jak skvele se mame.“... celý text
— PetraDD

Temné ozvěny Temné ozvěny

„Tenhle díl ze začátku je takový průměr, ale vydržte jako já a budete odměněni velice podařenou detektivkou. Ale opravdu doporučuji číst sérii popořadě, protože pochopíte více a rychleji chování hrdinů z prvního dílů, kteří zde zasáhnou do děje. Prvotní čin, krádež kořalky dvěma mladistvými se zvrtne, když se stanou svědky něčeho, co zprvu moc nechápou. Do města dorazí seržantka Rebeka, která váhala zajet za otcem, opilcem a konspiračním teoretikem. A náhle je pozdě a ona mu přijela zařídit pohřeb. Sebevrah. S touhle myšlenkou se ale nedokáže smířit. A ještě navíc tu potká muže, který jí kdysi zlomil srdce, a navíc byl údajně poslední, který viděl otce živého. A stále jí běží hlavou poslední slova otce, že tento muž Ash lhal a ona tehdy také. A tak se Beky rozhodne vše prověřit, chce očistit otcovo jméno a pohřbít ho důstojně. Ale Ash a ani nikdo jiný její vyšetřování zrovna nevítá. Navíc Ash jí dává najevo, že nikdy na ni nezapomněl, ví, že tenkrát udělal chybu, ale moc by chtěl vše změnit. Jenže zlo má jednu zásadní vlastnost, odmítá se jen tak vzdát, a je mu jedno, jestli jsou do toho zataženi děti či dospělí, jestli někomu ublíží, zničí pověst a podobně. Na druhou stranu pravda se také nevzdává, i když se hned neukáže, neznamená to, že si nehledá cestičku na povrch. Velká zima, samý sníh okolo, odlehlé oblasti, víra, naděje, ale i strach a touha jít přes mrtvoly, to vše tu najdete. I když bylo z mého úhlu pohledu velké napětí až ke konci příběhu, i tak jej hodnotím vysoko. Moc se mi to líbilo a budu doufat v další díl.“... celý text
— moudivlacek

Němé oběti Němé oběti

„Ze začátku to vypadalo na další velmi slibný díl. Případ mě pohltil od samého začátku, začetla jsem se a vůbec jsem knihu nechtěla odložit. Jenže pak zase přišlo tolik zlomových situací, kdy jsem se začala ztrácet v ději i postavách a místo toho, abych dostávala odpovědi jsem měla spíš samé další otazníky. Tentokrát bych řekla, že si autor u tohoto dílu nedal úplně záležet na tom, aby vše dovysvětlil a aby vše zapadlo na své místo. Spousty otázek zůstalo nedořešených a otevřených, v některých částech děje se jen velmi těžko orientovalo. Ale i tak pořád nemohu knize odepřít čtivost, kdy i přes její rozsah otáčíte jednu stranu za druhou a nemůžete se dočkat, až tuhle záhadu společně s Davidem rozlousknete. Celkově mám sérii s Davidem Rakerem moc ráda, ale občas bych ocenila, kdyby autor nemotal do příběhu tolik postav, protože člověk má pak tendenci se hodně často ztrácet a musí se vracet k tomu, kdo je vlastně kdo. 3,5*“... celý text
— dencazrnu

Sběratel sněhu Sběratel sněhu

„Začátek knihy byl pro mě dost rozpačitý, jelikož jsem se ztrácela v ději, postavách i čase (1930-1945, 1956, 2017). Od druhé půlky se to již zlepšilo a jednotlivé příběhy mě začaly zajímat a byla jsem zvědavá, jak se příběhy propojí. Autor velmi dobře vystihl jednotlivé doby i vztahy mezi postavami, které byly uvěřitelné a výborně vykreslené. Kniha obsahovala trochu magie a duchovna, nicméně tady mě to nijak nerušilo. Autorovo styl psaní je mi blízký a budu se těšit na další jeho knihy.“... celý text
— lulucinax

Otravné jedy Otravné jedy

„Ďalšia kniha, ktorú sme čítali spolu s mojou deväť ročnou dcérou. Kniha Otravné jedy obsahuje množstvo informácií o jedoch a ich účinkoch. Autor sa tu venuje rôznym typom jedov, od rastlinných a živočíšnych až po syntetické, kde používa humor a sarkazmus, aby ľahšie sprístupnil tieto informácie aj pre detských čitateľov, ktorým je kniha určená. Oceňujem zakomponované interaktívne prvky, ako sú kvízy, testy a hry, ktoré čitateľom umožňujú otestovať si svoje nadobudnuté vedomosti. Vďaka tomu, bolo pre nás čítanie zároveň hrou.“... celý text
— Evaho73

Mlčet jako hrob Mlčet jako hrob

„Nějak jsem omylem začala rovnou čtvrtým dílem. Ale asi to nevadilo. Žádný další díl už číst nebudu. Jako reklamní nosič je to dobré. Detektivka spíš průměrná, dala bych proto 50 %, čili 2,5*, ale za to reklamní vysílání zaokrouhluji dolů. Marks&Spencer PPP. Ne, není to lepší než IKEA. Nevadí mi IKEA, ani M&S. V obou klidně nakupuji a často i ráda. Jen mi to vadí v beletrii, když je to neuměle napasované do děje. Hrdina musí jít do obchodního centra, kam by jinak vůbec nešel, bez jakékoli nutné souvislosti s dějem. Prostě jen proto, aby ten pitomý product placement nebyl ještě pitomější. Sorry jako, tohle ať v tiskárně dají na nějaké listy předsádky, klidně i s cenama výrobků. Ale nechci takové blbosti poslouchat v audioknize.“... celý text
— jaroiva

Ženy zločinu Ženy zločinu

„Kniha přečtená. Rozhovory byly zajímavé, a měli potenciál, ale byly odfláknuté. Otázky se motali kolem pár témat. Myslím si, že tyto velmi úspěšné ženy mají co předat a mají plno informací, které jsou zajímavé. Jako podcast super, ale kniha by měla být lépe zpracovaná.“... celý text
— zuzana5244

Program Nosferatu Program Nosferatu

„Na pouhých sto padesáti stranách autor rozehrál komorní příběh o vztahu otce a dcery, který vás chytne za srdce. Fanoušci hororů na něm ocení nejen pěkně krvavou zápletku, ale i mraky odkazů na hororové knihy, a filmy. I když jde o ryzí fantastiku, autentičnosti Pech docílil tím, že knihu proložil několika rozhovory, které Goblin poskytl žánrovým médiím. Občas (a podle mého soudu záměrně) odlehčil ponurý příběh humornou vsuvkou, či ironickým komentářem samotné Kristýny. „Už mě nebavilo hrát naštvanou. Teda ne že bych to před tím hrála, fakt mě nasral, ale znáte to. Čím dýl to trvá, tím je to trapnější.“ (str. 134) Přitom všem dokázal příběh pohodlně kočírovat a dovést k výbušnému závěru aniž by zabředl do bažin užvaněnosti. Přátelé z nakladatelství Golden Dog nekecali, tahle knížka mě bavila fakt hodně. Teď si budu muset sehnat další autorovy knihy. Přinejmenším Dítě tmy a Rytíř nebudou ztráta času.“... celý text
— jan8470

Trhlina Trhlina

„Nevim co na to rict... Divny pocit pti cteni, ale ocekavane zazrani do deje se nekonalo. Presto je kniha lepsi nez film 4/6*“
— makyna03

Černý telefon a další příběhy Černý telefon a další příběhy

„Velmi chytře pojmenovaná kniha "Černý telefon a další příběhy", která vyšla už jedenkrát pod názvem jiné povídky z této sbírky. Aktuální vydání přitahuje čtenáře hlavně z důvodu stejnojmenného hororového filmu, který velmi povedeně rozvádí povídku v této knize. A přesně tímto způsobem na mě působí většina povídek v tomto díle Mr. Hilla. Nápady hozené do pléna, které zahlédnete jako obraz v galerii či útržek filmu nebo zboží ve vitríně obchodu. Jednou ve Vás zůstane pouze pocit, jindy lehké zamyšlení nebo i jisté porozumění pointy, kterou autor vytvořil a mnohdy vůbec nic. Moc rád bych některé povídky četl ve formě celé knihy, to krátké nahlédnutí pod pokličku příběhového hrnce mě navnadilo, ale ne vždy uspokojilo. Často přišla otázka "a co dále pane Hill? Co se dělo?" I když některé povídky mě obsahem minuly, některé se naopak zaryly pod kůži. Především zmiňovaný Černý telefon, Bobby Conroy vstává z mrtvých, Otcova maska, Poslední dech, Snídaně u vdovy a dle mého názoru klenot celé sbírky s názvem Dobrovolná internace.“... celý text
— P.owl

Ochrana tygra Ochrana tygra

„Na díl s tygřím měňavcem Cruzem jsem se moc těšila a docela mne zklamal. Nebylo to špatné. Svým způsobem je to srovnatelné s předchozími díly, ale nějak mě to nechytlo. Doufám, že díl se Silasem bude lepší a konečně se dozvíme víc o majiteli panství a o nepřátelích našich měňavců.“... celý text
— Katebe

Kamarád pro medvěda Kamarád pro medvěda

„Jednoduchý příběh a krásné ilustrace. Dětem v MŠ se knížka líbila.“
— PolBara

XOXO XOXO

„Je mi to líto, vážně. Tuhle knihu všichni v mém okolí vychvalují. A ona vlastně celkem není až tak špatná, jen v porovnání s předchozí korejskou romancí, kterou jsem četla, rozhodně není dobrá. Včera jsem četla recenzi, že je uvěřitelná, že čtenářka věřila postavám každý nádech i vývoj jejich vztahu... Omlouvám se, ale já ne. Nějak mi to nesedlo. Příběh sám o sobě vlastně v pohodě, ale hrozně mi neseděl Če-u. Mně to celé mezi ním a Jenny přišlo takové podivné. Chvíli ji nezná, chvíli zná, chvíli se k ní má, pak zdrhne, pak ji zatáhne někam za roh, pak spolu děsně moc chodí, pak... Já nevím. Pokud bych někomu věřila tu lásku k Jenn, tak to bude Nathaniel... Ale jako všechno kromě toho mě bavilo, ta škola, rodinné vztahy, hudba, přátelství... Fakt to není špatná kniha, jen je to prostě hlavně romantika a ta tam za mě úplně nefungovala. Kolem a kolem... Dobrý, ale četla jsem lepší.“... celý text
— veronikaJ36e

Oceán na konci uličky Oceán na konci uličky

„Hezký a tajuplný příběh. Ale nesedla jsem si z něj na zadek. :)“
— Artep071