Nejnovější komentáře
Hvězdy na cestě
„Kniha je prostě velmi laciná snůška všeho možného, jen aby byl příběh aspoň trochu zajímavý. Začíst jsem se začetla, ale je to na mě moc plytké. Avšak jako odreagování dobré a zase nelze mít autorce za zlé, že má lehký styl psaní, který se čte rychle, byť kniha nemá přidanou hodnotu, jež jako náročný čtenář vyhledávám.
#prvniprectenaknihavprosinci2024“... celý text
— Lily101
Dítě v mlze
„Jako první jsem přečetla sérii s Terencem a až nápadně často v komentářích nacházela pro mě tehdy těžko přijatelné
sdělení,že sérii s Mikem mají čtenáři radši ("vždyť to už přece lepší být nemůže?!"). Teď už chápu proč. Je mnohem propracovanější co se lidských charakterů týče. (Takže ač se mi to před pár měsíci zdálo neuvěřitelné...ano, může. )“... celý text
— karaliene
15 roků lásky
„Těžké věci napsané tak lehce, že se kniha četla sama.
Příběh je trochu tristní, trochu komický, trochu absurdní...jako život sám.
Snad bych knihu jen trochu zkrátila, od cca třísté stránky ve mně až příliš často vyvolávala pocit deja vu.“... celý text
— karaliene
„„Na papieri som síce Slovenka, ale neustále musím dávať tomuto faktu zmysel. Aj preto som napísala túto knižku.
Často sa pýtam samej seba, kým by som bola, keby som sa nenarodila na Slovensku. Mala by moja rodina v inej krajine tiež ázijské bistro alebo obchod s oblečením? Mali by sme tiež tak málo priateľov? Mala by som lepší vzťah so sestrou? Trápila by som sa rovnako s rasizmom? Bola by som v takom živote v inej krajine výtvarníčkou? Nikdy sa to nedozviem, pretože som sa na Slovensku narodila.“
--
S mnoha kamarády jsme se letos bavili o tom, proč je důležité číst (a beletrii zvláště).
Přesně pro tohle.
Hoa Nguyễn Thị, které všichni říkají Kvet, se narodila na Slovensku, svoji budoucnost vidí v té zemi a žije tam naprosto plnohodnotný život, už jen tím, že se podílí na věcech veřejných tak, jak se tzv. našinci nikdy podílet nebudou. Pochopila, že když patříte do dominující části společnosti, můžete ignorovat zkušenosti lidí, kteří nejsou jako vy, ale že menšiny si ale takový luxus nemůžou dovolit. A ona se narodila jako cizinka ve vlastní zemi.
Je ve své knize velmi osobní a jemná a jde až za hranice svojí zranitelnosti. Na Balkáně (Kuľková) se prý říká, že žena si je sama domovem. I přistěhovalec je si sám domovem. Když vyrůstáte s pocitem vykořenění a domovem nedokážete nazvat ani jednu zemi, vybudujete si domov ve svém nitru. Vím, o čem mluvím.
No a na rozdíl od toho typografického peklíčka a editorského kančerína, kterým je Taberyho Neztratit se sama sobě, je úprava téhle knihy pohlazením. V knižní řadě slovenského Denníku N ji editoval sám Martin M. Šimečka, což je na ní znát.
--
„Začala som si klásť otázku: o čo prichádzame, keď sme ticho?
Poznala som totiž odpoveď. Zakaždým, keď som ostala ticho, ako keby som si do duše vložila kameň a vláčila ho so sebou. Nedokážem spočítať, koľko takých kameňov sa mi v duši nakopilo.
Bola som ticho, keď mi povedali, že som Číňanka, hoci som vedela, že ňou nie som.
Ostala som ticho, keď som bola ako zamestnankyňa mesiaca oblečená v tričku s tradičnými slovenskými symbolmi, aj keď ma to ponižovalo.
Mlčala som, keď som na skúške dostala úplne odlišné otázky od ostatných len preto, že profesorka zistila, že som vietnamského pôvodu.
Zostala som ticho, asimilovala som sa, integrovala som sa. Robila som niečo, čo sa odo mňa ako „dobrej občianky" očakávalo.
Lenže ticho môže povzbudiť bezprávie, prenecháva priestor násiliu.““... celý text
— empivarci
Má mě rád, nemá mě rád
„Pěkná obálka, ale příběh nezaujal. Vypravěčem je totiž pouze Lucy. Asi by se mi líbilo, kdyby se její kapitoly střídaly s kapitolami z pohledu Joshe.“
— aydam
Papírová princezna
„Musim rict te knizka je uzasna. Napinava. Clovek se nedokaze jen tak odtrhnout od cteni. A pokud ano, tesi se az zacne znovu cist.. A konec jsem cekala jiny teda. Hned jdu na druhy dil… jsem zvedava jak to teda dopadne…“... celý text
— Silvisek
V pokušení
„Kniha se mi dobře četla,trochu té erotiky tam bylo a hlavné lásky a porozuméní,dávám plus“
— Mikiem
Velké léto
„Tohle je tak krásně napsaná knížka. Většinu čtení jsem se usmívala a konec mě dojal jako už dlouho nic. Autorovi se nádherně povedlo vystihnout atmosféru léta, přátelství i prvních lásek. Hrozně se mi to líbilo a nemůžu se dočkat až si od Arenze přečtu něco dalšího!“... celý text
— v_haklova
Zatloukání hřebů
„Tíživá atmosféra byla v Zatloukání hřebů popsaná naprosto skvěle. V prvních dvou třetinách knížky jsem se od čtení vůbec nemohla odtrhnout, střídání Eminy reality s pasážemi z deníku mě neskutečně bavilo a hrozně jsem se bála. Poslední třetina ale moje nadšení lehce zmírnila. Sice jsem knížku přečetla na jeden zátah, ale v poslední části už mi vlastně atmosféra nepřipadala ani trošku taková, jako na začátku. Navíc jsem vůbec nečekala, že po tom všem přijde tak abstraktní konec. Možná byl autorův záměr vyvolat ve čtenáři zmatení a nejistotu ohledně správného pochopení závěru, což se ve většinu případů asi povedlo. Ve finále jsem ale po dočtení byla docela zklamaná.“... celý text
— v_haklova
Odvaha
„Markéta Lukášková píše neuvěřitelně čtivě. Odvahu, stejně jako i předchozí autorčiny knížky jsem nemohla odložit, dokud jsem nedočetla.
Pojetí a rozdělení příběhu na dvě poloviny se mi líbilo a ač nemám ráda otevřené konce, tady mi to vůbec nevadilo. Zatím určitě moje nejoblíbenější knížka od autorky!“... celý text
— v_haklova
Panda v nesnázích
„Knížka se četla v podstatě sama a bavila mě. Dojem mi trošku zkazil až konec, který mi přišel hrozně narychlo.“
— v_haklova
Sestry od majáku
„Velmi čtivá kniha. Postavy mě bavily, prostředí ostrova Jersey vykresleno fantasticky, příběh krásný. Zbytečné mi přišlo opakování některých myšlenek a faktů.“... celý text
— ivanaGvGN
Ignis fatuus
„Geniální od začátku do konce!
Svým způsobem asi souhlasím s některými z ostatních recenzí v tom, že příběh připomíná knihy Josefa Kariky. Tohle je ale tak specificky napsané, že bych si tyto dva autory nespletla.
Je možná trošku zvláštní říkat o hororu, že byl krásný nebo krásně napsaný, ale autorčina čeština je v mnoha ohledech prostě skvělá. Poetická, velmi dobře vystihuje atmosféru událostí, které se v knize dějí a moc hezky se to čte.
Autorka na mě neskutečně zapůsobila už románem U severní zdi, který je rozhodně jednou z nejsilnějších knih, které jsem kdy četla.
Ale myslím si, že mě nezklame ani žádná její další knížka a Ignis fatuus je toho důkazem. A ač nejsem nadšeným čtenářem hororů, velmi ochotně budu nadšeným čtenářem všeho, co Petra Klabouchová napíše.“... celý text
— v_haklova
Chtíč
„Tak nějak má série sestupnou tendenci.V předchozích dílech byl alespoň nějaký děj,tady to byl asi nejslabší díl“
— Ála1968
V horách šílenství H. P. Lovecrafta: Kniha první
„Veľmi, veľmi mrazivý horor, hoci vonku nie je cez deň zima momentálne, ale teraz večer keď som bol so psíkom vonku, zima je a veru na mňa doľahla tá zimná a strašidelná atmosféra. Ešte dobre, že nie je sneh :-) To by som sa bál ešte viac. Hneď zajtra idem na druhý diel a som rád, že táto adaptácia lovecraftovského hororu konečne dostala plnohodnotné zadaptovanie. Pecka a odporúčam.“... celý text
— mirec88
Vášeň
„O něco lepší než první díl,dokonce ubylo i tolik erotických scén,zase na druhou stranu Maryanne nebyla moc sympatická“
— Ála1968
Hřích
„Je pravda, že děj by byl skvělý,kdyby tu nebylo tolik těch erotických scén.A to nejsem žádný puritán,ale čeho je moc,toho je příliš“
— Ála1968
Domek v Irsku
„Další díl ze série Romantické útěky,nebylo to vůbec špatné,ale z této série jsem četla i lepší.Ten děj byl popravdě dost chabý a Conor s Hannah to nezachránili i když oba byli sympatičtí“... celý text
— Ála1968
Vánoční tábor
„Krásná romantika spojená s Vánocemi.A na Vánoce to přece musí být trochu kýčovité,zrovna jako tady a proto je to skvělý“
— Ála1968
Zlatá grai
„Na začátku mi chvilku trvalo se začíst, ale tak po padesáti stranách už jsem příběh naprosto hltala, což mi vydrželo víceméně až do konce. Jedná se o první díl čtyřdílné série, dostáváme tedy spoustu informací o fungování světa, ve kterém se děj odehrává, což mi ale vůbec nevadilo. Naopak mi přišlo, že popis světa do příběhu vlastně velmi lehce zapadl a celá knížka se četla opravdu hezky. Navíc mi svět, který autorka vymyslela přijde naprosto geniální.
Jediná věc, se kterou jsem měla trošku problém bylo množství postav. Chvílemi se mi pletla některá jména a nebyla jsem si jistá, o kom to teď vlastně mluvíme. Věřím ale, že to se v dalších dílech série zlepší a přeci jen to k takto rozsáhlé sérii nepochybně patří.
Ještě bych chtěla zmínit úplnou absenci romantické linky. Kdyby v knize byla, určitě by mi to nevadilo. Na druhou stranu bylo osvěžující číst knihu bez ní, protože mám pocit, že se poslední dobou ve fantasy příbězích často objevuje více romantiky než příběhu.
Každopádně Zlatá grai rozhodně stojí za přečtení a nemůžu se dočkat, až vyjde pokračování!“... celý text
— v_haklova
Ve tmě jsme všichni stejní
„Ale ano, nakoniec to bolo docela dobré.
Najprv som sa do toho horšie začítavala, ale potom sa aj štylistika viet upravila a dej začal byť napínavý - hlavne Andělina časť. Trocha mi chýbalo viac priamej reči. Dejovo však bola kniha výborná a nemala som tomu čo vytknúť.
Bohužiaľ aspoň jednu hviezdu opäť strhávam za to, že nakladateľstvo Dobrovský nevynechalo hromadu preklepov - ako vždy.“... celý text
— Daura
Staré odrůdy
„Přijde mi, že stejně jako výběr pes nebo kočka, je jablko nebo hruška. Já sice obojí, ale hrušky prostě miluji! Znáte ten okamžik, kdy je hruška zelená pořád tvrdá a pak najednou měkká. Když se povede okamžik před "najednou měkká" tak to je fakt boží, vůně, chuť, mana nebeská!
Když kouknete na obal téhle knihy, přesně reflex, dostanete strašnou chuť na hrušky. Pomalu se zakousnout... A stejně i příběh. Je to ten příběh, co vás skoro donutí - zpomalit. Na zahradě, práce, dřina, ale také procházka, kochání se z úrody a pak z vypěstovaného na talíři.
K tomu se rozhodly vlastně obě postavy. Jedna, to asi znáte, odešla od práce práce a zase práce, ne že by to tady v přírodě bylo jiné, jenže je! Druhá z pocitu nepřijetí, malého sebevědomí. Obě jsou vysušené, vyprahlé, a to šťavnaté, krásné, voňavé hrušky nemůže přece potkat. Chyba lávky, může. Stejně jako bolesti lidí, má je i příroda. A kdo si dovolí, teď v zimě zpomalit a mezi řádky této knihy si vzpomene jak vnímat chuť, vůni i vlastní "tvrdost" bude možná jako já střídat oblibu obou hrdinek a na konci... No, uvidíte...“... celý text
— Josh
Škola dobra a zla
„Milé i kruté, vtipné i napínavé. Pro mě byla tahle kniha příjemným překvapením a určitě chci číst i další díly.“
— ZuzanaZ83
Millennials
„Některé texty (básněmi bych to úplně nenazvala) jsou zajímavé, autorské čtení tomu dodává hloubku, ale zbytek textů mi přijde jen jako rychlé doplnění knihy, aby se dala, co nejrychleji vydat. Slabé a jednoduché rýmy, které napadnou kdekoho v útlém věku, rádoby originální slova a anglické výrazy jsou značně na škodu a zní to spíš trapně. Vzhledem k tomu, že se jedná o generaci mileniálů, tak tam ta zpatlaná angličtina nemá moc co dělat. To je spíš líbivé pro generaci Z.
Dvě hvězdy jsou za zajímavý obsah některých textů a za grafiku knihy, vyloženě forma výrazně pokulhává.“... celý text
— Nicol13
Dieťa z Osvienčimu
„Túto knihu som dostala od kolegyne, sama by som si ju asi nevybrala. Kníh na túto tému už bolo napísané veľa (povedala by som až priveľa) a rozhodne nepatrí k najlepším. Bolo to veľmi slabé a až také prehnané jednoducho a pozitívne napísané. Možno vhodné pre ľudí so slabšou povahou, ktorý by si chceli prečítať niečo o holocauste, ale nemajú na to žalúdok. Veľmi priemerné.“... celý text
— Veronika33
Možná teď
„Pojďme si říct, že tohle byla slabší kniha CoHo. První díl Možná jednou se mi moc líbil - téma hluchoty a kapely byla velice zajímavá. Druhý díl na začátku jsem byla nadšena z linky okolo Maggie, ale postupem času se mi do knihy moc nechtělo, což je u této autorky snad první kniha. Trochu mi vadilo, že je Sydney tak bezchybná a pro všechny úplně boží bez jediné chybičky. :-D Ridge ji stále bezmezně miluje, ale musí se také starat o Maggie, která má zdravotní problémy, to se týká také jejich společného kamaráda Warrena. To, že je Sydney až tak chápavá ve všech směrech ohledně bývalé přítelkyně Ridge je trochu moc sluníčkové. :-D Bridgette je docela v pohodě postava. Celkově knize zase tak špatné hodnocení nedávám, jelikož opravdu do čtvrt/půl knihy se mi to celkově četlo poměrně hezky. Těším se na další knihu od CoHo, protože i po této knize ji mám stále ve svých top autorech. :-)“... celý text
— Kája_95
Veselé Vánoce
„"Z pravěku"
Neobvyklé vyprávění z dob Vánoc, které můžete vy, malí čtenáři, prožít společně se známými postavami světa Disney.
Chybět nebude ani ztřeštěný Goofy nebo lakomý strýček Skrblík.“... celý text
— simca9342
Vlčencům na setměnou
„Dost se líbilo – je až k nevíře, že z tak rozpřáhnutých oblastí (židovská, křesťanská, pohanská i indiánská kultura), geografické rozptýlenosti (od Izraele po Jizerky) či lexikální různorodosti (archaizující slova i vazby a zároveň zálibné tvoření novotvarů) se autorovi podařilo vytvořit velmi koncentrovaný svět se svébytnou mytologií; zároveň to není jen taková ta mytizace skutečnosti, jež končí v magických oparech s tím, že teda příroda a kultura dohromady a to je přece paráda. Tady naopak hraje velkou roli újma, bolest, všude číhající a (zároveň přirozeně vystupující) smrt, vítr jako hybná síla; líbily se mi i občas probleskující rtěnky a cigarety či obecná čeština, které patos některých vznosných obrazů srážejí. Po určitém čase se ale přece jenom vyjevují i limity tohoto tvůrčího gesta – i vzhledem k rezignaci na nějaké jemnější kompoziční uspořádání přece jenom některé prvky působí poněkud repetitivně. Asi tak v polovině knihy jsem si byl jistý, že v dalším textu vykoukne černá zvěř, něco bude zjizveno a cokoliv přírodního promluví lidským hlasem (nebo naopak), "dokola a do zbláznění", jak se píše v jednom z (velmi krásných) textů. Přitom je zjevné, že autor si ve výstavbě jednotlivých básní počíná naprosto suverénně – třeba řada důvtipných metafor, v nichž se z půvabem i hrůzou proplétá lidské a zvířecí či rostlinné (a to pak zase s "neživou" přírodou), např. "Slyší / brázdy v lese / jizvící se mechem / i měkkou kůži dubu / pálenou sovami"; ale při kontinuální četbě básně působí chvílemi jak podle stejného mustru. Dost se mi naopak líbily básně ke konci, vycházející z forem lidové slovenosti (pranostika, písně, ukolébavka...), které ten svět se všemi svými zaklínadly, rituály, znameními, obyčeji a specifickým pojímáním času dotvářejí zase z jiného hlediska. Vlastně se mi líbilo ledasco a hudrám přespříliš.
Žertva
Pošplháš jižním svahem
nad strž nahoru do skal
kde žije už jen zvěř
a dřevění bůžci
Odtud tě mezi smrky
povedou vrány
po srnčích stezkách
až do kamenného sadu
A tehdy se
kruhy pod dubem
zjizví tmou
a jen trocha krve
steče po kořenech
až do údolí
(s. 19)“... celý text
— lubtich
Gazely
„Kdyby tohle byla moje první knížka od Hartla, tak jsem ji snad odhodila hned během seznámení s Helenou.. Kája už byla lepší a nakonec se to docela rozjelo, Šárčina linka mě bavila asi nejvíc. Líbilo se mi, že jsme měli příležitost dozvědět se, jak popisované situace prožívaly i mužské protějšky hlavních postav. Akorát asi nepotřebuju číst na každé stránce, že má Karolína problém s opruzeninami pod prsy a kolik jakých emotikonů kdo komu poslal (naprosto nadbytečný prvek).“... celý text
— adelče
Pěšky mezi buddhisty a komunisty
„Zibura je můj oblíbený autor, zajímavé čtení, člověk se i zasměje. Pro někoho který sní o cestování,ale ještě se neodhodlal,to může být povzbudivé čtení,a nebo taky může odradit“... celý text
— ladagot