Nejnovější komentáře

Juniper Hill - Na úpatí

„Kniha Juniper Hill – Na úpatí od Devney Perry je skvostem současné romantické literatury, který potvrzuje autorčinu schopnost vykreslit hluboce emotivní a lidsky uvěřitelné příběhy. Pokud jste si oblíbili sérii Clifton Forge, připravte se na další nezapomenutelný zážitek, protože Devney Perry znovu dokazuje, že její talent na propojení romantiky, osobních dramat a nádherné atmosféry maloměsta je nepřekonatelný. Příběh sleduje Memphis Wardovou, která hledá nový začátek pro sebe a svého malého syna. Její cesta ji zavede do malebného městečka Quincy, kde se setká s Knoxem Edisonem – uzavřeným a charismatickým mužem, jehož životní pravidla začnou pod tíhou jejich nečekaného spojení praskat. Devney Perry exceluje v tom, jak dává svým postavám prostor k růstu a vzájemnému poznání, a vytváří tak příběh plný něhy, vášně a opravdové lásky. Fanoušci Clifton Forge ocení nejen autorčin typický cit pro detail, ale také propojení s předchozími příběhy, díky čemuž vzniká pocit, že jsme součástí širšího, pečlivě promyšleného světa. Atmosféra malého města, živě vykreslené postavy a jejich osobní dilemata dělají z Juniper Hill knihu, kterou prostě nebudete chtít odložit. Pokud hledáte příběh, který zahřeje u srdce a zároveň vás vtáhne svou upřímností a lidskostí, Juniper Hill – Na úpatí je tou pravou volbou. Devney Perry opět potvrzuje, že je mistryní v psaní romantiky, která zůstane s vámi ještě dlouho po dočtení.“... celý text
— hanina.k

Muž jménem Ove

„Tohle bylo hodně zajímavé překvapení. Z reakci svého okolí jsem předpokládal, že budu číst především cynický a humorný román, takže to, že kniha obsahuje i dost těžkých témat, bylo poněkud zarážející. Ve výsledku se mi hodně líbilo, že to byl takový normální lidský příběh, který se klidně může stát komukoliv z nás, a že každý z nás v sobě někde má svůj kousek Oveho. Možná jsem citlivka, ale několikrát jsem během čtení měl slzy v očích a na posledních stránkách jsem se musel hodně držet, abych nebrečel. Musím ale zmínit, že došlo i na očekávaný humor a několikrát jsem se smál nahlas. Prostě to byla příjemná odlehčená oddechová, která naštěstí nebyla hloupá. I když se ostatním postavám dost divím, že nad bručounem Ovem nezlomily už na začátku hůl.“... celý text
— TCDNG

Jste to vy?

„"První odpoledne jsem jsem nedělal nic. Jen jsem seděl na zahrádce hotelu (ve Filadelfii) a kochal se. Zde kvačí dvě Japonečky s houslovými pouzdry, za nimi pobíhá joggující mexický tlouštík, zdařile se vyhýbaje čínskému dědouškovi v kožichu a hispánské matce s dredy do půl zad a miminkem ve vaku, a div neporazí dva jinochy držící se za ručky. Obří číšník vzhledu Morgana Freemana přináší kávu a Jenda z Českých Velenic si to všechno pilně zapisuje a naštěstí víc než tisíc mil jsou mu vzdáleni čeští 'flastenci' a jejich národní zájmy."“... celý text
— ornemalin

Lady Susan

„"Drahá Alicie, jaká to byla chyba, vdát se za muže jeho věku! Dost starého na to, aby byl puntičkářský, nezvladatelný a měl dnu; dost starého na to, aby byl nepříjemný, ale příliš mladého na to, aby zemřel." Útlá novela ve formě dopisů — jakmile si člověk ujasní, kdo komu píše, čtení rychle odsýpá, ale celkově mi v knize chyběla hloubka a větší prokreslení jednotlivých charakterů. Vše se dozvíme "přežvýkaně", nic si nemůžeme takříkajíc přečíst na vlastní oči, což moc nepomáhá v tom si k postavám vybudovat jakýkoliv vztah, kromě frustrace z toho, jak se s hlavní "záporačkou" snaží (ne)vypořádat v rámci dobových konvencí. Sama Lady Susan je vdova, koketa, manipulátorka, krkavčí matka… ale celkově i nejzajímavější postava, avšak ani ona to se svými intrikami celé neutáhne. Doslov to celé zabil už úplně, protože halabala dovyprávěl to, na co autorce asi nevyzbyla tvůrčí invence. Celé to pak působí useknutě, jako rozpracovaný draft k něčemu výpravnějšímu… na co už nikdy nedošlo.“... celý text
— yaoiyuri

Brázda - Obluda čeká, obluda má čas

„Nejen výtvarno (obrazová příloha tvoří pouze něco přes 10 % knihy): "I když má liberální demokracie svoje chyby v Česku i jinde, nestává se tím horší než jiné režimy. Ty se jen snaží, a možná navenek úspěšněji, skrývat to, co se v nich skutečně děje, před zveřejňováním. Deziluze spojené s realitou by neměly být důvodem k negaci jejích dobrých vlastností, především zajištění osobní svobody a k tomu ekonomické prosperity, která stačí k zajištění poměrně obecného blahobytu většího než v celé dosavadní historii. Její dobrovolná destrukce by byla její sebevraždou. Strašný omyl českých i francouzských a evropských intelektuálů, básníků a umělců, kteří vsázeli své naděje do tak zločinecké organizace, jakou byla a je komunistická strana, by se neměl v žádné další obměně opakovat." A kdo to neví - Přemysl Arátor je Brázdův pseudonym.“... celý text
— ornemalin

Než zavřu oči: Nemilosrdné, upřímné a dojemné vyprávění frontového kulometčíka za druhé světové války

„Vzpomínkových knih z řad vojáků Wehrmachtu jsem četl již několik, přepsané vyprávění Hanse Kahra jeho vnukem patří rozhodně k těm nejlepším na českém trhu, a to zejména díky čtivému stylu autora knihy a detailním vylíčení bojových akcí. Kahr, původem Rakušan působil u Gebirgsjägers jako obsluha kulometu MG-42 a zažil křest ohněm u Nikopole a poté těžké ústupové boje na drolící se frontě v Rumunsku a Maďarsku. Kniha ukazuje rozsah hrůz války na východní frontě a neuvěřitelné štěstí autora, který mj. přežil útok "Stalinovými varhany" a několikrát o vlásek unikl smrti. Knihou se táhne přátelství s Alsasanem, který byl jakýsi mentor Hanse Kahra v rámci čety...V závěru knihy se čtenář podívá i na území Moravy a poté do lágrů v SSSR. Z řádků knihy je cítit totální bezmoc toho, kdy je člověk součástí obrovské válečné mašinérie, kde život nic neznamená a kde se musí slepě poslouchat rozkazy a to utrpení, hlad, mráz, touha po domově a všudypřítomná smrt vystupuje z řádků knih. Kahr byl obyčejný syn farmářů a žádný zanícený nacista, kterého semlela doba a čas. 5/5“... celý text
— johnyvo

Velká ryba

„"Myšlenky jsou jako ryby. Pokud chcete chytat ty malé, můžete zůstat na mělčině. Pokud ale půjdete po těch velkých, musíte za nimi na hloubku. Hluboko pod hladinou jsou ryby silnější a čistší zároveň. Jsou obrovské a abstraktní. A jsou nádherné. (...) Naprosto všechno, jakákoli věc, která existuje, pochází z nejhlubší vrstvy. Moderní fyzika nazývá tuto úroveň 'jednotné pole'. Čím lépe dokážete rozvíjet své vědomí, svou bdělost, tím se dostáváte hlouběji a zároveň blíže tomuto zdroji a tím větší rybu můžete chytit. Transcendentální meditaci se věnuju už 33 let a je naprosto zásadní pro veškerou mou filmovou tvorbu, malování i všechny ostatní oblasti života. Vždycky pro mě byla cestou, jak se při hledání velkých ryb ponořit co nejhlouběji. Touto knihou bych se s vámi rád podělil o své zkušenosti." Po letech jsem se k Velké rybě KONEČNĚ dostala (půjčila jsem si ji v Městské knihovně v Praze - po asi dvouměsíční rezervaci). Zajímalo by mě, kdo je ten ilustrátor Pavel Novák. Nejspíš Lynchovo české alter ego!“... celý text
— ornemalin

Berserk 3

„Tohle je hodně temné fantasy na mnoha úrovních. Každý další svazek přidává vic a vic temnoty a vseho zlého. Guts se nám vrací trosku myšlenkami do minulosti, což na druhou stranu vysvětluje jeho povahu. Absolutne nemam co vytknout. Dej utíká, kresba si drží vysoký standart. Trosku nam tady vylitly eroticke scény, což bylo na jednu stranu zajimave ale taky odporne v jiném uhlu. Závěrem jen dodám, že bych rad poznal Gutseho zubaře. *Ať žije pevný zkus a vnadné ženy*“... celý text
— Rousax

Humanismus: Sedm set let svobody myšlení, touhy po poznání a naděje

„Britská spisovatelka a filozofka Sarah Bakewellová (*1963) mě před časem zaujala kolektivní biografií V existencialistické kavárně především o francouzských myslitelích. Její nová kniha Humanismus je pojatá podobně, ale pokrývá mnohem delší časové období, od 14. století po současnost s přesahy ještě hlouběji do minulosti až k antice, a tedy zahrnuje i mnohem více osobností, jejichž portréty načrtává a jejichž vztahy se zabývá přece jen méně do hloubky než ve starší knize. Humanistické myšlenky propagovali mnozí myslitelé, spisovatelé a aktivisté. Autorka začíná třeba u E. M. Forstera a jeho románu Rodinné sídlo s mottem "Jen spojovat!" nebo cituje humanistické krédo Roberta G. Ingersolla, které pak knihu i uzavírá: "Štěstí je jediným dobrem. Čas na štěstí je teď. Místo pro štěstí je tady. Cesta ke štěstí spočívá v činění ostatních šťastnými." Na začátku se ovšem vydáme do Florencie za Petrarcou a Boccacciem, abychom prošli dějinami až pod dnešek a zastavili se u humanistů, jako byli Pico della Mirandola, Leonardo da Vinci, Andreas Vesalius, Erasmus Rotterdamský, Michel de Montaigne, osvícenci Voltaire či Denis Diderot, Thomas Paine, David Hume, Mary Wollstonecraftová, Oscar Wilde, Wilhelm von Humboldt, John Stuart Mill, Charles Darwin, Ernest Renan, Ludvík Zamenhof se svým esperantem, Bertrand Russell, Benedetto Croce, Thomas Mann či Vasilij Grossman. Setkávají se tu osobnosti ze světa filozofie, literatury, umění i vědy. Pro někoho je humanismus především prosazování vědeckého a racionálního náhledu na svět, jiní v něm vidí především důraz na morálně odpovědný život a pro mnohé představuje sumu humanitních věd. Humanistické smýšlení na sebe v běhu dějin bralo mnoho filozofických či uměleckých podob, avšak v jeho jádru vždy zůstává důraz na lidské měřítko. I díky tomu humanistická tradice přetrvala a i po staletích inspiruje dál. Balewellová má dar psát chytře i přístupně, svižně i hloubavě. Její kniha má jedinou nevýhodu: je tak nabitá informacemi a zajímavostmi, že to vše nelze pojmout a člověk by ji měl začít číst hned znovu. Na to ale bohužel není čas. Nicméně jsem si ji velmi užil...“... celý text
— milan.valden

Hospůdka v Praze

„Za mě milá oddechovka ve známém prostředí =) Více v recenzi =)“
— tracey9

Radost ze života a umírání v pokoji

„"Otázka zní, jak ukázňovat mysl. Potřebujete bdělost, která je jako lano ve všech vašich činnostech, ať jsou tělesné, duševní, či slovní. Lanem bdělosti přivažte slonu podobnou mysl ke sloupu, kterým je předmět vaší meditace. Jinak řečeno, přivažte svou mysl ke ctnostným činnostem a nenechte ji zabloudit ke škodlivým námětům. Věnujte pozornost směru, kterým se mysl bere. Shledáte-li, že vaše mysl se pohybuje pozitivním směrem, měli byste se zaradovat a posílit ji. Jestliže dokážete udržet svou mysl v pozitivní dráze, dokážete překonat každý strach."“... celý text
— ornemalin

S Baťou v džungli

„"A když z počítače bolí oči, jdu se podívat do čtvrti Plagwitz plné industriálních architektonických památek, do velkolepé galerie Spinnerei vytvořené ze staré továrny na zpracování bavlny. V té jsou desítky malých galerií a velkolepé papírnictví s uměleckými potřebami. Z těch nic nepotřebuju, jen bloudím mezi regály narvanými barvami, papíry a sešity Moleskine rozmanitých druhů, cen a velikostí. Ze vší té papírenské rozkoše si rozpačitě odnáším miniaturní razítko ve tvaru dámského střevíčku, za euro dvacet. Večer ho pak tisknu po vystoupení v Domě knih do německého překladu románu o Janu Antonínu Baťovi lidem, kteří si knížku koupili." (z rubriky "dopis z" Lipska 'Zlaté přítmí' z Respektu 46/2020 - Markéta Pilátová v něm píše ze svého stipendijního pobytu Artist in Residence v Lipsku)“... celý text
— ornemalin

Sněhová královna

„Tuto pohádku, když jsem byla malá, já a můj bratr, nám ji vypravovala naše babička. Chtěli jsme jí stále dokola vyprávět.“
— janina66

Hledání rovnováhy aneb Život soudce

„"...Tomáš Němeček: A to jste se od té doby dost zlepšili. Rozsudky Nejvyššího správního soudu mají dnes často živý jazyk. Třeba když jste v roce 2014 - v rozsudku vašeho rozšířeného senátu o zveřejňování platů ve státní správě - napsali na adresu obav, že si lidé budou závidět: 'Závist jako lidská vlastnost vyvěrající z malosti duše není něco, čemu by se dalo právními prostředky čelit; jí musí čelit ti, kteří jí podléhají, svým mravním úsilím, a ti, kteří jsou jejím terčem, svou trpělivostí, vnitřním klidem a odvahou.' Hezké. Josef Baxa: Teď zrovna v jednom rozhodnutí cituji z Cimrmana. Kolega Zdeněk Kühn říká, že rozhodnutí, u nichž na druhé stránce usnete, jsou napsána špatně. Měl byste otevřít rozsudek a po dvou odstavcích vědět, co čtete: jestli se shrnuje skutkový stav, hodnotí důkazy, nebo se vede právní úvaha. Užvaněnost a nepřehlednost je jednou z příčin nepřesvědčivosti justice. Michal Bobek jednou připravil analýzu soudních rozhodnutí v Německu, Francii a anglosaském světě. Němci píší rozsudky tak, aby si v nich mohli číst univerzitní profesoři; proto jsou tak komplikované a obsáhlé. Francouzi je píší pro odvolací instanci; proto do nich dají všechno, nač si přezkoumávající soud potrpí (k tomu mají sklon i Češi). V anglosaském světě se nejvíc píší s ohledem na běžnou veřejnost, často i v první osobě, proto jsou tak úžasně srozumitelné. A proto se osobně snažím dívat přes oceán. Dnes mi samozřejmě pošimrá ego, když od advokátů slyším, že naše rozhodnutí rozpoznají od rozsudků Nejvyššího soudu na první pohled: 'Vy provádíte čtenáře celou úvahou a posuzujete argumenty. Nejvyšší soud často píše autoritativně - je to pravda, protože to říkáme.' ..." Krásné, zábavné, inspirativní a poučné. Dozvíte se tam třeba i že a proč jsou na webu NSS fotky soudců a jak vznikaly. Tak jsem to hned zkontrolovala - je to pravda, jsou tam! Mimo všechny ostatní mě obzvláště zaujaly kapitoly ZAPPA a ZEMAN.“... celý text
— ornemalin

Posvátná tajemství Navahů a Tibeťanů-Kruh moudrosti (s poselstvím Jeho Svatosti Dalajlamy)

„"Lidská bytost je částí toho, čemu říkáme vesmír, část omezená v prostoru i čase. Domnívá se, že jeho pocity a myšlenky jsou od tohoto celku odděleny - je to cosi jako optická iluze jeho vědomí. Tato iluze je pro nás žalářem, omezuje nás na prožívání sebe sama a několik blízkých jedinců. Naším úkolem je uniknout z tohoto vězení tím, že rozšíříme okruh svého soucítění na všechna žijící stvoření a celou přírodu v její nádheře." - Albert Einstein“... celý text
— ornemalin

Alan Rickman: Deníky

„https://www.ceskatelevize.cz/porady/1093836883-na-plovarne/215522160100013/ - to je Na plovárně s Alanem Rickamanem, rozhovor, který se uskutečnil díky Febiofestu a sošce Kristián za přínos světové kinematografii, kterou zde Rickman obdržel v roce 2015: https://www.febiofest.cz/historie/2015 Co mě mimo jiné zaujalo je mírný nesoulad mezi "Deníky" a rozhovorem, týkající se toho, zda Rickman věděl v průběhu natáčení o postavě Severuse Snapea něco víc, než se postupně dozvídal běžný čtenář/divák. Taky jsem si díky této knize prosvištěla Rickmanovu filmografii (i díky tomu jsem přišla na tu Plovárnu) a doplňuju. Např. Doktora Mesmera, Něco, co stvořil Bůh (krásnej film, je teď v nabídce HBO) a večer si dám Dogma. A brzy si zopáknu Sněhový dort. A víno roku! A cože? Já ještě neviděla Sweeneyho Todda! Tak to budu muset překonat svou nechuť k muzikálům! Deníky jsou skvělé, ale samozřejmě to není životopis (jak tu někteří žehrají)! Jsou to jen deníky. Psal si je pro sebe. Krásný humor a jízlivosti. Spousta slavných jmen a neuvěřitelně mnoho cest letadlem!“... celý text
— ornemalin

Bludiště

„Od Burnse jsem četla Černou díru, a ta byla super. Dostala jsem tyto tři komiksy a na čtení se moc těšila. Po prvním díle jsem celkem spokojená, i když se může zdát, že se toho vlastně moc nedělo. Nezvykle se přidaly barvy, ale styl kresby zůstal. Myslím, že příběh teprve začíná a mám se na co těšit.“... celý text
— evickakyticka

V pasti pohlaví

„"Přežívající společenský řád sice jednoznačně vychází z tisíce let trvajícího systému mužské dominance, ale jeho finální a zásadní dotvoření se událo až v moderní době - tudíž neplatí "od pradávna", nýbrž relativně krátce. "Nerovnosti mezi postavením obou pohlaví, s nimiž se dodnes potýkáme i v právních systémech, nejsou prastaré a přirozené, ale mají historii starou přibližně jen 250 let," píše Havelková a dodává poznámku klíčovou i pro naše dnešní uvažování: neplatí rozšířená představa, že postavení žen se postupně, krok po kroku a jaksi lineárně a "nevyhnutelně" stále jen zlepšovalo. Důležité je to proto, že hluboké přesvědčení o tom, že železnou logikou dějin směřují ženy ke stále lepším podmínkám pro život, nám brání připustit, že to tak naprosto být nemusí, že naopak může hrozit regres." - cituje Silvie Lauder z kapitoly "Kořeny genderových právních nerovností v modernitě" z knihy https://www.cbdb.cz/kniha-383087-muzske-pravo-jsou-pravni-pravidla-neutralni Hanu Havelkovou.“... celý text
— ornemalin

Ostrov

„4.díl série Holger Munch a Mia Krügerová a jejich pátý případ. Předešlý díl Vlk je napsaný jako před před díl celé série :) I když mě Mia ve 3.dílu už neskutečně vytáčela, tak tady se jela na ostrov Hitra uklidnit a dát se dohromady. A to se jí myslím povedlo. Příběh čtivý a napínavý. Krátké kapitoly. Pěkné prostředí ostrova. Trochu jsem se sice ztrácela ve velkém množství postav + ještě ty severská jména,uf :), ale Mia i Holger v pohodě. Takže nakonec plný počet a doporučuji Omrzel vás už život na Zemi ? Vydejte se s námi na Jupiter !“... celý text
— Doubravka1975

Žabákova dobrodružství

„Za mě naprosto skvělá kniha. Nejednou jsem se nad ní pousmála. Vůbec jsem se ani nesnažila pochopit, jak to v příběhovém světě funguje, jestli jsou zvířátka velká jako lidi, nebo ne. Proč jedí maso - jiná zvířátka, kde berou peníze, atd.. tak nějak mi to bylo jedno a nechala jsem se unášet tím kouzelným vyprávěním o nepoučitelném žabákovi, který i mě už rozčiloval.. ale zároveň neskutečně bavil. :) Jezevec nejsympatičtější zvířátko ze všech!“... celý text
— majc

Farma zázraků

„S knížkou jsem si příjemně prodloužila vánoční dobu, má krásnou sváteční atmosféru. Ubrala bych na hrdinčině sebezpytu, i když pro něj mám plné pochopení.“... celý text
— Slůník

Než zjistíš pravdu

„Ahojte Dnes by som Vám chcela predstaviť debut od českej autorky s názvom Než zjistíš pravdu... Príbeh rozpráva o priateľkách Amandy a Iris, ktoré jedného dňa po hodine jógy v kaviarni, kde si vychutnávajú kávu spoznali Maddie, ktorá sa práve prisťahovala do ich štvrte. Do štvrte, kde je väčšina žien ženou v domácnosti, majú deti, manžela a dokonalý život? Aký mala na to dôvod? Čo ju k tomu donútilo? To všetko sa dozviete v tejto skvelej jednohubke, ktorá sa čítala doslova sama... Priznám sa, že kniha ma okrem žánru, zaujala samozrejme aj obálkou, a zostala som veľmi milo prekvapená, že takýto skvelý thriller napísala česká autorka (keďže sa nájdu ľudia, ktorí sú voči českým poprípade slovenským autorom skeptickí) Ja môžem osobne príbeh len a len odporučiť... A určite si od autorky prečítam aj ďalšie knihy, ktoré vydá... 5*/5* Autorská štafetka č. 12/2024 #nezzjistispravdu #elenaminarova #autorskastafeta #ceskyautor“... celý text
— Stanislava27

Anděl smrti

„Skvělý příbeh, dobře se to četlo, jako celá série.“
— Maky806

„K“ znamená Kennedy

„Jedním slovem zklamání. Prvních 100 strqn bylo fajn, příběh se rozehrál přirozeně, nabral tempo, měl dynamiku, líbila se mi životní i politická moudra, která byla trefná a skvěle pojmenovaná. Pak jako by pero vzal do ruky někdo úplně jiný. Kvalitativní pokles tak významný, že jsem četl dál jen proto, že nemám ve zvyku knihy odkládat. Apokalypsa v NY, boháčům nevěděl kolik miliard až bilionů přisoudit, nezajímavé politické pletichy, úlet jak vyšitý. Na tak zvučné jméno autora velká slabota.“... celý text
— Wladimirski

Domek u jezera

„Tuhle knihu jsem si vybrala protože se mi zdála zajímavá a opravdu byla. Byl to velmi smutný příběh z víc jak z poloviny děje,ale ke konci to začalo být víc a víc veselejší a na konci to bylo nejlepší hezký konec to byl. Kniha obsahovala lásku, velkou ztrátu a nový začatek nového vztahu, který byl pro oba těžký,ale dokázali to spolu.“... celý text
— nikca1994

Radio 1: Život v éteru

„Z rozhovoru s autorkou v časopisu FULL MOON (07-08/2023): ... Chtěla jsem zachovat jistou rozvernost, ale zároveň omezit příval bohatýrských historek a "bulváru". Psala jsem to tak, jako jsem ve dvanácti letech psala kroniku na táboře: Postavili jsme podsady, Jarda se bál na bojovce, Mirek a Eva měli táborovou svatbu, pak následuje vlepený list dubu a flek od čaje. https://www.youtube.com/watch?v=Js6foXpxNqk všechny jingly: https://www.youtube.com/watch?v=ihvSnVAxKyE“... celý text
— ornemalin

Za facku

„Ke knize jsem se dostala díky ČV a líbil se mi styl psaní!“
— Monike

Závěj

„Nevěděla jsem vůbec co od knihy čekat. Líbilo se mi vyprávění ze tří stran hlavních hrdinů. Nejvíce se mi líbila linka Hanny a lidí uvízlých v zapadlém autobuse. Celá kniha mě bavila, až na poslední čtyři kapitoly.“... celý text
— janina66

Bleděmodrá kafkárna

„Poslední díl ze série o třech kamarádkách a jejich putování po spisovatelích. Bylo fajn, že se děj odehrává v Praze. Oproti posledním dvěma dílům zde bylo mnohem víc informací o spisovateli Kafkovi i jeho díle. Konec byl hezký, vyloženě happyend. Škoda, že autorka nenapsala další pokračování, fajn by bylo putování po stopách Karla Jaromíra Erbena nebo Elišky Krásnohorské :-)“... celý text
— Amneris

So slonom na pleciach

„Přiznám se, že od knihy jsem se nemohl odtrhnout. Je velmi zajímavá, napsaná velmi čtivým způsobem. Velice dobře znám cestu, kterou si Dušan prošel. Autor je úžasný člověk a já jsem doopravdy rád, že našel sám sebe.“... celý text
— malésrdce