Nejnovější komentáře
Hovor se smrtí
„Další kniha ze série Robert Hunter nezklamala, příběh se četl sám. V rámci série je sice kniha podobná několika předchozím, ale autor dokáže každý příběh dohnat do většího extrému a napětí.
Vraždy i seznámení s vrahem začínají poměrně brzo, sadizmus stoupá až daleko za hranici snesitelnosti. Teď se příběh soustředí i na pozůstalých, který zůstali na druhé straně videohovoru a je to skutečně šílené.
V porovnaní s jinými autory z tohoto žánru mi přijde, že Chris Carter věnuje více času i samotným obětem, jejich životu a pod, co způsobuje, že čtenář skutečně nechce, aby se jim něco stalo i když všichni víme, že to za chvíli přijde.
V knize se nenachází moc tzv. vaty, každá kapitola končí klasicky v tom nejlepším. Robertovo profilování zločinců stojí za to v každém díle série.“... celý text
— Allys
Nesmrtelnost
„Jako recenzi použiji úryvek z knihy, myslím, že pro pochopení toho, jak se kniha čte, je to naprosto dostačující
...."Nová doba se vrhá na všechno, co bylo kdy napsáno, aby to proměnila ve filmy, televizná vysílání anebo kreslené obrázky. Protože podstatné na románu je právě jen to, co se nedá říci jinak než románem, v každé adaptaci zůstane jen to nepodstatné. Chce-li blázen, který je ještě dnes píše, chránit své romány, musí je napsat tak, aby se nedaly adaptovat, jinými slovy, aby se nedaly vyprávět...lituju, že skoro všechny romány, které byly kdy napsány, jsou příliš poslušny pravidla jednoty děje. Chci tím říci, že jejich základem je jeden jediný řetěz činů a událostí příčinně spojených. Ty romány se podobají úzké ulici, po níž někdo žene bičem postavy...román se nemá podobat cyklistickému závodu, ale hostině o mnoha chodech..."
A přesně taková je i Kunderova Nesmrtelnost.“... celý text
— janulka1310
Tobiáš z Blat
„Sylvie Germainová je autorka, která nikdy nebude součástí mainstreamu. Její styl je temný a přitom hluboký a krásný. Ponořit se do jejích knih je silný a nezapomenutelný zážitek. Stejně je tomu i v případě Tobiáše z Blat.
Hrdinou tohoto příběhu je mladý Tobiáš, který nešťastnou shodou okolností přijde o svou matku. Tobiášův otec se sám se ztrátou vyrovnává velmi obtížně a o Tobiáše se stará jeho babička.
Sylvia Germainová se nebojí vláčet své postavy životem a nemilosrdně je semlít. Jako v případě jiných knih od této autorky je velká část příběhu o vnitřním niterném prožívání a o tom, jak se jejich zážitky zrcadlí v jejich těle. To někdy působí nereálně až fantaskně. V případě Tobiáše z Blat jsem měl v závěru pocit vnitního smíru se životem.
Mě osobně se styl, kterým Sylvie Germainová píše velmi líbí a obdivuju ji. V jejím psaní nacházím živelnou krutost, ale zároveň i vnitřní usmíření. Žádného dalšího autora/ku, který by se jí i jenom vzdáleně podobal neznám. K jejím knihám se jednou za čas velmi rád vracím. Hodně obtížně se mi vystihuje, jakému okruhu čtenářů bych tuto knihu doporučil. Dávám 5 hvězd.“... celý text
— parxel
Záměna
„Stejně jako mnohé, i mě zarazila neschopnost Vivien rozpoznat dva různé muže po hlase, ale budiž, to se dá s odřenýma ušima skousnout. On mluvil potichu, ona byla vypsychlá, plus oba muže znala krátce a neměla je dostatečně naposlouchané a Ital teoreticky nemusel mít přízvuk. No, to poslední jsem asi přehnala :-D Větší problém než s tímhle mám ovšem s tou mnohokrát zmiňovanou částkou, která by se dala možná, ale fakt jen možná uvěřit, kdyby byla v korunách, což ale z logiky věci není. I v eurech by to bylo přes pět mega, proboha, co teprve v librách! Ale dobře, je to romanticko-erotická oddechovka, takže je asi potřeba se nad nějakou realističnost povznést. A pokud se povznesete, je to fajn oddechovka s přiměřenou dávkou emocí, kterou s klidným svědomím doporučuju.“... celý text
— LenkaStr
Sněhulák
„Tak tohle mi nesedlo. Jednu z knih autora jsem chtěla již nějakou dobu zkusit, bylo mi vcelku jedno jakou, chtěla jsem zkrátka jen zjistit, proč knihy oplývají tak velkou oblibou. Kniha byla až moc překombinovaná, vyšetřování mi přišlo plitké a místy nesmyslné (kor v porovnávím s jinými autory). Názory postav (a tedy potažmo i autora) se mi v mnohém naprosto příčily, štvaly mě a nejednou jsem chtěla knihu vzdát. Nesbo tedy není autor pro mě, ráda jsem si jej ale vyzkoušela.“... celý text
— adela.jan25
Smrt v temnotách
„Řeknu to jednoduše, nebavilo mě to.“
— MíšaS.
Láska bez obalu
„Souhlasím s,,havrmoni,, já jsem dokonce zvažovala dát jen tři hvězdičky,Ava mě štvala s tím svým přístupem i když,,to,, měla před očima...snad další díl bude lepší...“... celý text
— hana1039
Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla
„Děj knížky se odehrává nejprve v okupovaných územích Německé říše a poté skokem do Argentiny a poté v Izraeli. Je to vyprávění jak chytli a odsoudili Adolfa Eichmanna za zvěrstva co páchal on a jemu podobní. Jestli vše bylo správně to nechť určí čas. Za mě to bylo správně. Je pravdou, že né všichni byli potrestáni. Bohužel více jich uniklo trestu a dnes již není síla je soudit. Brání nám v tom morálka a výčitky svědomí.
Škoda, že se toto nečte na základních školách. I když učitelé teď nedávno měli školení v Terezíně a dostali podklady pro následné učení školáků.
Za mě je to silný příběh a výsledek byl správný i když nedostatečný.“... celý text
— čichačknih
Stará dáma vaří jed
„Podceňovat staré lidi se fakt nevyplácí. Zas tak naivní a bezmocní nejsou. Ale když to těm třem parchantům konečně dojde, je jaksi pozdě neboť sedí v pekle a jediné, co mohou je chystat pomstu. Jenomže dáma, byť stará, je dámou i v pekle, takže smůla, pánové!
Královsky jsem se bavila. Tenhle finský černý humor je přesně podle mého gusta.“... celý text
— SSTknihy
Včelár z Aleppa
„Where there are bees there are flowers, and where there are flowers there is new life and hope.“
— Leyla
Jasněnka
„Vynikající pro trochu větší děti, které již jsou schopny rozeznat kvalitu příběhů a to, že i určitá dobře dávkovaná míra strachu má svůj estetický a poučný význam. Perfektně zapojené větší množství pohádek do jednoho dlouhého příběhu. Krásné ilustrace plně odpovídají charakteru této knihy.“... celý text
— Legens
Krabička vzpomínek
„Příběh ze Jenny byl docela pěkný, ale příběh Candice mě hrozně vadil a rušil čtení.“
— SumýšIrena
Zrádná touha
„Čím dál lepší. Tohle je ještě lepší než druhý díl a ten byl vážně super. Prostě dokonalost.
" Ronan nebyl moje nikdy víc. On byl moje navždy."“
— Žampion
Modlitba za Owena Meanyho
„Docela mě fascinují čtenáři, kteří by román zkrátili, tu a tam něco vypustili; a to už by byla jiná kniha, ne? Pomaličku a po kouskách se skládá příběh Owenova dětství a dospívání, až mám pocit, že ho důvěrně znám, že je to i můj přítel. Všechny motivy, které mohou působit zbytečně, nakonec zaklapnou - ruce, krejčovská panna, HLAS (!), trénování basketbalu atd. Pro mě byl objevný životní pocit generace dospívající za války ve Vietnamu, kritický pohled na Ameriku (a na její prezidenty; a to ještě nevěděl o Trumpovi!). Irving skvěle vyvažuje vážnost humorem (vánoční divadlo, psychologovo auto a vůbec Owenův humor).“... celý text
— Ventimiglia
Den po dni
„To bylo boží! Chtěla jsem napsat delší komentář, ale tohle mi přišlo nejvýstižnější, přečtu si něco dalšího od autorky. Líbilo se mi to víc než Navždycky.“... celý text
— Natyssa
1938: Věrni zůstaneme
„Knihu mám jako eknihu, ve které má 615 stránek. To množství zpomalilo mé čtení. Když jsem se dočetla ke stránce 480 a byl konec, tak jsem byla velice překvapená, že mám dočteno.
Skoro celou knihu mi trvalo než jsem se začetla, protože kniha je psána takovým zvláštním stylem. Nic se neděje. Teda děje, ale jenom popisem. No moc to nedokážu popsat, ale jakmile jsem četla posledních zhruba 20 stránek, tak jsem se nadchla a skoro vzápětí jsem se pustila do druhého dílu.
Samozřejmě je hodně diskuzí k tomuto tématu. A ano kdoví jak by to dopadlo, kdyby....
Moc se mi líbil proslov Karla Čapka mého oblíbeného autora.“... celý text
— tittanie
Nocturno pro Erika
„Nebyla jsem si jistá jestli se mi bude tak dlouhá knížka líbit, většinou čtu radši kratší. Od autorek jsem četla Letní bouřky a ty se mi moc líbily, tak jsem zkusila i tuhle a myslela jsem, že ji budu číst dlouho, ale přečetla jsem ji rychle. Hodně se mi líbily Kasperovy deníky, ještě jsem to v žádné knížce neviděla. Při čtení jsem měla pocit, že jsem tam s nimi zatímco venku chumelí a chci si dát čaj. A to tajemství, co tu nechci psát, mě překvapilo! Vůbec jsem to nečekala a pak když jsem se dívala znova na kapitoly, co jsem četla, jsem to možná čekat měla. Celkově to bylo krásné a možná si to na zimu přečtu znovu. Styl holek mám hodně ráda a do Kaspera jsem se zamilovala (do Erika taky, ale u Kasprových deníků jsem se smála).“... celý text
— Natyssa
Gargantua
„Nedočteno; nikoli pro nezájem, ale protože čtu po kouskách a hodlám se ke čtení vrátit. Rozumím kritickým připomínkám uvedeným níže, ale navzdory všem odborným námitkám pro mě naprosto skvělé; díky tomuto "stravitelnému" překladu a výborným komentářům se můžu seznámit s dílem, které se mi zdálo naprosto nepřípustné a pro současného čtenáře mrtvé. Takže díky. :)“... celý text
— Ventimiglia
Eleanor a Grey
„Dlouho mi trvalo než jsem se ke knize dostala a teď si říkám Proč jsem knihu tak dlouho odkládala?. Byla to pro mě první kniha autorky a byla skvělá.
Hned na začátku jsem si velmi rychle oblíbila obě hlavní postavy. Jakby taky ne. když je Eleanor knihomolka milující Harryho Pottera. A Grey byl vážně úžasný. Ve druhé části si hlavní hrdinové vlastně vymění úlohy a tím, čím byl Grey v první části, tím se stane Eleanor v části druhé. Kromě hlavních postav jsem si velmi oblíbila Claire Lorelai, Karlu a samozřejmě nesmím zapomenout na Shay.
Nějaké drobné výtky bych měla, asi v polovině knihy byla pro mě chvíli docela nudná pasáž, u které jsem si říkala, že by se mohlo začít něco dít, ale naštěstí toto netrvalo dlouho. Také mi přišlo zvláštní, že se zrovna Eleanor v druhé části stala chůvou Greyových dětí, osobně si něco takového nedovedu představit. A konci bych možná naopak uvítala pár stránek navíc, ale to bylo možná i tím, že jsem si knihu absolutně zamilovala a nechtěla jsem se s postavami a příběhem loučit.
Určitě si přečtu i další knihy autorky, protože tato je opravdu skvělá, jen pokud jste alespoň z části citlivky jako já, tak si ke čtení přiberte i zásobu kapesníčků. Dlouho se mi nestalo, abych u knihy tolikrát brečela, jako u této. Zajímalo by mě i pokračování série Landon & Shay, ale je otázka, zda se ho dočkáme v českém překladu.
Hodnocení 4,75*/5*“... celý text
— Lovana
Letní sázka
„Čekala jsem asi něco jiného. Kniha není špatná, řeší důležité témata, ale hlavní postava mi tak od půlky knihy začala lézt na nervy. Chápu dlouhé hloubavé myšlenky, ale občas to přehaněla a dost mě to odrazovalo.“... celý text
— adela2230
Poslední zkouška
„První setkání s touto sérií: tak nesympatickou partu aby člověk pohledal (možná v předchozích dílech působili lépe, co vím?). Vyvrcholení případu dost přestřelené, ale zápletka super: frustrovaný sériový vrah toužící pozvednout vzdělanostní úroveň společnosti (to tu snad ještě nebylo). Přečteno na jeden zátah.“... celý text
— Ventimiglia
Knihomolové
„Příjemná romantika, která se zaobírá i problemy v rodinách. Člověk si u ni dost odpočine.“
— adela2230
Záhrada kostí
„Nemám úplne rád, keď sa v knihe prelína súčasnosť a minulosť, ale tu som si ani nevedel vybrať, ktorá časť sa mi páči viac. Či tá historická zo začiatku 19 storočia o tajomnom vrahovi, nemoderných lekárskych postupov alebo moderná o záhadných kostiach a pátraní v denníkoch. Obe časti boli perfektné. Z knihy bol cítiť pach hniloby, vôňa zeminy z cintorína a špina a zápach zo starého Bostonu. Nesadne asi každému, ale kto má rád pátranie, staré záhady, rodinné tajomstvá okorenené aj trochu nechutnými pasážami o vykrádaní hrobov, patológii a o živote na studenej špinavej ulici, ten si príde na svoje.“... celý text
— MarianP
Jediný okamžik
„Desetiletý kluk Finn a padesátiletá žena Kaz..jak někdy život propojí dva životy v jediném okamžiku, který změní oběma život. Nikdy už není takový jako předtím.
Kniha se střídá ve vyprávění Finna před a po a to samé u Kaz před a po události. Do té doby si jsou cizí. Poté se z nich pomalými krůčky stávají přátelé a nejbližší lidé. Dozvídáme se o jejich problémech a těžkostech.
Finn nemá kamarády a ve škole ho šikanují a jeho rodiče se hádají a mají před rozvodem. Jak se to může stát, když se oba milují? Když nastane na cokoliv rozdílný názor a co potom, když jde o jejich jediné dítě a jeho výchovu…
Kaz zase řeší ztrátu zaměstnání, nedostatek financí a duševně nemocného bratra o kterého se stará celý život. Jinou rodinu nemá. Velmi emotivní román o dvou spřízněných duší, přestože už rozdílnější nemohou být. Jak věkem, tak sociální nerovností. Kaz je z chudé rodiny a Finn z bohaté.
Přesto si po prožitém traumatu jsou jeden pro druhého tím nejlepším, co je mohlo potkat. Velmi mi sedl styl vyprávění, malinko mi vadilo, jak Kaz každého oslovovala “drahoušku, ale to byla asi jediná vada na kráse. Finn i Kaz jsou divný, divný v dobrým slova smyslu. Doporučuji.“... celý text
— EvikU.
Karel IV. - Tajný deník
„Milé vyprávění - je to opravdu jako nahlédnout do něčího deníku. Celkově ten příběh asi všichni známe, ale podrobnosti tomu dodávají na zajímavosti. Posloucháno jako audiokniha - hlas pana Dvořáka je velmi příjemný a už ho budu mít asi napořád spojený s Karlem IV. :-) Určitě budu uvažovat o dalších dílech.“... celý text
— Rita55
Vrah je v každém z nás
„A cenu za nejhorší interpretaci desetiletí /možná století/ vyhrává Lucie Bechynková. Prosím vás, řekněte mi, jak je tohle možné? V rádiu, OZ je naprosto přirozená a velmi dobře poslouchatelná /tón hlasu, dikce, obsahově to nechám na IQ každého/, ale tady jsem kvůli ní audioknihu nedoposlouchala. Nechci ji proto hodnotit hvězdičkami. Ta snad byla nemocná a zastoupila ji AI, free a základní verze. Neuvěřitelně špatné, nepřirozené, dikce úplně mimo. To ani není amaterské načtení, já vůbec nevím, co to je?! Než si audioknihu koupíte, pusťte si ukázku, jestli její projev zvládnete.“... celý text
— Ossobuco_TU
Ostrovy Atlantiku
„"Malý pán", co byl u sopky prostě umí - fotit, pobavit, žít :-) Ale jeho tempo je vražedné a rozhodně není pro každého... :-D“
— Rita55
Pán much
„Čtení této klasiky jsem se léta vyhýbala (s představou noční můry, protože jasně, každý tak trochu ví, o čem to je). Tak teď to mám za sebou, a je to můra, i když asi jiná, než jsem očekávala. Za prvé: úchvatně přesný a bohatý jazyk, neuvěřitelně silné popisy přírody, překvapivě lyrické pasáže. Za druhé: překvapilo mě, co bylo tím zlomem, který "zrušil" rozum (i když mě to nemělo překvapit). Byl to strach, hrůza z bájné příšery. Tady mi to připadá jako nejvíc aktuální. Se strachem se dá tak obratně pracovat, vyděsit lidi k smrti, totálně je zblbnout, namluvit jim cokoli. Vítězství pudové agrese, sliby okamžitého ukojení potřeb (dám vám maso). Zabít, spálit, porazit, zvítězit, nemyslet na zítřek, nemyslet na jiné. - Bělostná lastura, nádherná a křehká, rozbitá na tisíc kousků.“... celý text
— Ventimiglia
Amaris: S větrem o závod
„Lehce akční romance pro dívky ve věku 12-15 let, která se točí kolem koní. Přesně tuto knížku bych v dospívání naprosto zbožňovala. Byla jsem "holkou od koní", koně zbožňovala a tento příběh spojuje nádhernou lásku ke koni a jeho záchranu. Navíc hlavní hrdinka prožívá náročné období, zrovna ve 14 letech zjistila, že je adoptovaná, seznamuje se svým otcem, který o ní ani nevěděl a bojuje o to, aby se cítila chtěná. Do toho přidejte navazování přátelství i první lásku a recept na ideální nádhernou knížku pro dívky zbožňující koně máte na světě. Moc se to autorce povedlo. Na mne jako dospělou působily akční scény z konce knihy už docela přehnaně, ale jako patnáctiletá dívka bych je docenila jako skvělé. A ten dojemný závěr... doporučuji pro mladé holky, které nad vše milují koně.“... celý text
— jitka_dankova
Město plné oken
„Nebylo to špatný. Četlo se to dobře, ale úplně nadšená jsem z toho nebyla.“
— AlexandraBane