Nejnovější komentáře

Shledání

„Válečný díl autorka hnala možná až moc rychle, ale chápu, že postihnout tolik postav na tolika různých místech světa znamená nutně ubrat na plynulosti a časové posloupnosti. Ale bavilo mne to, a jsem zvědavá, jestli si autorka opravdu nechala otevřená vrátka k nějakému pokračování. Nenechala bych si je nejspíš ujít, spousta postav by i po válce mohla mít hodně zajímavý osud.“... celý text
— Vojslava

MiniPohádkopsaní

„Básničky mi přišly trošku krkolomné, malému jsem je četla příbližně od dvou let každý večer a paradoxně jeho hrozně nadchly. Chtěl knížku číst každý večer. A vlastně ten dětský pohled je v tomhle případě nejdůležitější takže za mě kladné hodnocení :) navíc k ní mám díky tomu hezké vzpomínky“... celý text
— Lucak222

Arabská přísloví a mudrosloví

„Podle názvu se to nezdá, ale knížečka je vlastně takovou skromnou učebnicí arabštiny: obsahuje kromě bázáru lidových moudrostí (v uvozovkách i bez) taky přehled písma a gramatiky. Přísloví by si možná zasloužila nějak roztřídit, někdy i vysvětlit, ale v téhle rozvrkočenosti je to sbírka svým způsobem půvabná.“... celý text
— Myshkin

Sophiina volba

„Velmi náročná kniha. Po pomalém nudně se táhnoucím začátku se začíná rozvíjet strhující příběh… který nutí přemýšlet a jen tak nejde vymazat z mysli. Jsem ráda, že jsem ji četla“... celý text
— marcela9850

Příliš pozdě

„Knihu jsem dostala na doporučení, není to můj žánr ale knize jsem dala šanci. Od prvních stránek mě kniha pohltila a za jeden den jsem ji celou přečetla. Musela jsem vědět, jak to všechno dopadne ikdyž člověk už po půlce knihy nějakou představu má. Konec knihy mi přišel už zbytečně natažený za to -* ale jinak se mi kniha velice líbila a určitě si od autorky ještě něco přečtu.“... celý text
— Jennys195

Qi Gong

„Jednoduché cviky pro správné držení těla a dobití baterek.“
— Dandy1

Bábovky na konci světa

„Víkendová oddychovka, nenadchne, neurazí.“
— Šárka.Šála

Mizera

„Krásna kniha. Neporovnateľne lepšia ako prvý diel. Autorka Cilliana vyšperkovala do detailov. Velmi pekne popísaný vývoj jeho charakteru. Po Viciousovi pre mňa jej druhá najlepšia kniha.“... celý text
— Reganjames

Poslední svobodný miliardář

„Poslední svobodný miliardář od Pippy Grant byla skvělá oddechovka! Bavila jsem se od začátku do konce. Jasně, příběh byl plný romantických klišé, ale knížka si z nich sama dělala legraci, takže to vůbec nevadilo – spíš naopak, přidalo to na celkovém kouzlu a vtipu. Jedna věc, která mi neseděla, byla Stříbrná klapka – jako název filmového studia mi to přišlo fakt zvláštní, a pokaždé jsem se nad tím pozastavila. Co se týče postav, na Begonii jsem si musela chvíli zvykat, protože to je typ člověka, který jede na sto procent a nezastaví se. Asi bych s ní dlouho nevydržela . Ale vlastně mě její bezprostřednost a energie bavily – byla prostě jiná. Hayes byl zase přesně ten typický romantický hrdina, co si získá každé srdce. Celkově bych tuhle knížku popsala jako perfektní oddechovou romantiku – vtipná, svižná a skvěle naladí. Takové ideální odpoledne s knížkou, která pobaví a zanechá úsměv na tváři.“... celý text
— ElikaS

Slib

„No v tomto zväzku je jeden z najlepších momentov v one piece a to súboj Zora s Mihawkom a po súboji následný sľub, že už nikdy neprehrá. Instantná husina.“
— SkcSAM

Kanáři: jak o ně správně pečovat a rozumět jim

„Pro nezkušeného, začínajícího chovatele či zájemce o chov se jedná dle mého názoru o výbornou knihu na vysoké odborné úrovni. Není zcela vyčerpávající, ale k tomu také není určena. Vše základní zde ale najdeme. 5*, 19. 1. 2024.“... celý text
— mgeisselreiter

Záhada se jmelím

„Od autorky mám ráda její dvě minulé knihy ale tohle byla nuda. Žádná vražda, malé vydání knihy, přečetla sem to z nutnosti, že se mi to hodí do čtenářské výzvy.“... celý text
— Nikol2110

Doručovatelky

„Přečetla jsem to obratem za den. Udělejte si na ní dost času, protože vás kniha jen tak nepustí. Doporučuji a jsem zvědavá na další případy.“
— bozena3656

Němý křik

„Po dočtení knihy jsem chtěla sepsat komentář obsahující ódy na takový začátek série.. Po skoro dvou týdnech jsem se odhodlala ho napsat a názor jsem nezměnila. Stále ve mě kniha zanechala stopy příběhu. Autorka píše bravurně. Baví mě její styl psaní, kde není potřeba rozsáhlé omáčky, ale dokonalého smysluplného pokrmu se vším, co chcete mít. Hlavní hrdinka je svá postojem, chováním, úctě/neúctě ke kolegům a krásně provádí spletitým příběhem. Knihu hodnotím 5* a těším se na další díl.“... celý text
— Danielle22

Faleš

„Překvapivě povedené a čtivé. Dva příběhy - holčička z totálně dysfunkční rodiny a šťastný život Maxe a Alissy. Až do poslední stránky není všechno jasné.“... celý text
— ZuzanaZ83

Věk revolucí: Proměny světa od 17. století do současnosti

„Fareed Zakaria ve své knize čtenáře provází staletími revolucí a nabízí zamyšlení nad současnou politickou situací, kdy se tradiční pravolevé dělení politiky rozpadá, nahrazuje jej politika identity a až tribální nevraživost mezi lidmi s progresivními a konzervativními postoji, přičemž neschopnost dospět ke shodě na základních principech fungování společnosti je stále zjevnější. Autor však zdůrazňuje, že podobné krize nejsou v historii lidstva novinkou. I v minulosti jsme se potýkali s obdobnými tlaky na identitu vyvolanými turbulentními náboženskými či technologickými změnami. Rozkoly tehdy bývaly, zdá se, často hlubší, než jaké zažíváme dnes. Zakariovo poselství je přitom poměrně optimistické: rychlé změny vždy vyvolávají reakce, které mohou přerůst až v kontrarevoluci. Tyto cykly vedou k dočasným stagnacím a korekcím v politikách, ale nakonec je společnosti umožněno opět nastavit klidnější kurz. Osobně mám pocit, že zatáčka, kterou nyní vybíráme, je krkolomnější než ty během revolucí minulých. Možná je to však jen zkreslení dané tím, že mi chybí historický odstup. Zakariu jsem si oblíbil pro jeho často velmi zajímavé postřehy k současnému geopolitickému dění zasazené do kontextu historických událostí. První polovina knihy však podle mého názoru tuto propojenost postrádá. Čtenář dostává pouze chronologicky poskládané události, které sice nejsou zcela nezajímavé, ale knize by neuškodilo, kdyby byla tato část o něco kratší. Celkově je Věk revolucí zajímavou knihou, která čtenáře přiměje zamyslet se nad současnými výzvami i jejich historickými paralelami. Navzdory některým slabším pasážím ji mohu s klidem doporučit.“... celý text
— DarkController

Strom. Stůl. Kniha.

„Krásná, dojemná a lidská kniha o přátelství mladé dívky a staré paní, které spolu sdílejí jméno Sofie. Ve čtenáři to hodně zarezonuje.“
— Ditules

Psychohry

„Kniha se svým tématem má obrovský potenciál, který vůbec nedokáže využít, takže se bohužel zařadí mezi průměrné thrillery, na které postupně zapomenu. Samotný příběh se čte dobře, i když jsem se na začátku jaksi motala a nedokázala si zapamatovat kdo je kdo. Ústřední dvojice mi přijde zajímavá, ale knihu nezachrání. Za mě jsou největším problémem knihy chyby. Tolik gramatických chyb a překlepů jsem už dlouho neviděla a dost mi to kazilo zážitek z příběhu. Rozuzlení celého příběhu mi přijde takové vlažné a nepřesvědčivé jako by si autorka dělala prostor pro další díl, ale ono nic.“... celý text
— ana_skubanek

Pravidla zdvořilosti

„Bohuzial, nedokazala som sa na tuto knihu naladit. Pre mna nezmyselne chovanie hlavnych postav, nic nehovoriace vsuvky kurzivou, nepochopene naznaky.. Je to asi skoda, lebo prostredie/obdobie ma neskutocne bavilo..“... celý text
— Balenka

Když umřel Bowie

„Originálně postavený příběh o hledání smyslu života. I o tom, jestli vůbec má cenu nějaký smysl hledat. A jestli není jednodušší zvolit instantní řešení, které zdánlivě "vyřeší" problémy (alespoň na chvíli) za nás. Lenka pracuje v call centru. Práce ji nebaví, není hezká ani sebevědomá, je přehnaně kritická, špatně se rozhoduje a má problém. Hodně problémů: s alkoholem, nastavením hranic, se sebehodnocením, s očekáváním, s tím, že umřel Bowie... První část líčení Lenčina běžného života jede na vlně humorných, někdy až absurdních situací. Hlavní hrdinka má tak nějak všechno "na háku", je kousavá a ironická. Autorka si hraje se slovíčky, nebojí se vulgarit, naturálních popisů opileckých stavu, sexu, vše koření a odlehčuje černým humorem. V části druhé je Lenka rodiči odeslána na "vysokofrekveční tábor", kde má opět najít sama sebe a od základů změnit svůj život. Pobyt na táboře se postupně podobá spíše pobytu v sektě plné zmatených "hledajících" a jejich "guru", jejichž "moudra" jsou sice na první pohled líbivá, ale "terapie" jako taková je spíše k pláči. Nicméně i tato zkušenost pomáhá Lence vynést na povrch skrytá témata, u který úsměv mrzne na rtech. Hranice mezi komičnem a tragičnem je zde opravdu velice tenká. Konečně pochopíme, proč se Lenka chová tak, jak se chová a co za tím stojí. A možná to celé pochopí i ona... Knížku jsem poslouchala v audioverzi. V této podobě pro mě byly zajímavé i úryvky z Egyptské knihy mrtvých, kterými je celý příběh proložen. Myslím, že v papírově podobě bych je přeskakovala.“... celý text
— ŠM.Kunčíková

Zahrada

„Poslouchala jsem jako audioknihu a nemohla jsem se odtrhnout. Skvěle napsané i namluvené. Je moc fajn přemýšlet o takto bolestných věcech i z pohledu těch, kdo tento danajský dar dostanou. Vřele doporučuji všem.“... celý text
— Babkabylinkarka

Bylinkářka

„Velmi silná kniha která ,rozhodně stojí za přečtení.“
— dagmar5477

Bezohledná láska

„Každý příběh série je úplně jiný, příběhy postav se různě prolínají, má to autorka dost pěkně vymyšlené.. Kriminální zápletka mě nutila zhltnout knížku v podstatě na jeden zátah. A i když jsem od minulého dílu tušila, jak to bylo s Molly a jejím synem, stejně to celé bylo ve výsledku překvapení. Hlavního padoucha jsem nerozkryla ;-) Milostný trojúhelník Ellie x Colton x Levi jsem až tak úplně nechápala, ale jak to všechno dopadlo se mi líbilo ;-) Nemůžu se dočkat, až vyjdou další díly!“... celý text
— Lofda

Romance Dawn: Dobrodružství začíná

„Začiatok jedného z najlepších, najdlhších a najpremyslenejších príbehov, ktoré sa v mange objavili. Každá jedna postava môže v budúcnosti zohrať veľkú úlohu. Dlhšie som uvažoval, či sa oplatí aj po tom ako mám zhliadnutú väčšinu anime siahnuť po mange, ale po pár zväzkoch som nadšený. Manga je ešte o triedu lepšia ako anime a to hovorím o prvých zväzkoch, takže bude lepšia aj o dve triedy neskôr, keď anime bolo zbytočne naťahované. Toto je legenda a spolu s Berserkom asi jediná manga, ktorú potrebujem vlastniť fyzicky.“... celý text
— SkcSAM

Oslnivý hřích

„- už to bude přes deset let, co Kassandřiny rodiče odhalili to nejstřeženější tajemství Třináctky a draze za to zaplatili. Svými životy. Bohužel, tím to ale neskončilo pro jejich děti - Kassandru a Alexandru, které ostatní obyvatele Olympu nesnáší. Důvodem jsou Kassandřina nařknutí na Třináctku, že to oni jsou zodpovědní za jejich smrt, a ne nějaká autonehoda. Ale nikdo ji nevěří… Až po určitě době se nad ní smiluje Apollón, a zaměstná ji jako svoji asistentku. Ani díky této práci se Kassandra necítí dobře ve společnosti Třináctky, či ostatních mocných hráčů - jejím jediným cílem je našetřit si tolik, aby dokázala sobě a sestře zařídit nový život mimo Olymp. Díky Diovi a jeho nabídce by se tak brzy mohlo stát skutečností. Dokáže týden přežít v Apollónově společnosti jako jeho falešná přítelkyně, bez toho, aby jí to zlomilo srdce? - po sakra dobrém třetím díle (i když teď zpětně koukám, že jsem ho hodnotila průměrně) jsem se na další retelling od Katee Roberts těšila. Její knihy možná nejsou nejhodnotnější a nepřinesou nic nového, ale co si budeme, ty sexuální scény a celé to napojení na řeckou/římskou mytologii, to je prostě paráda. - příběh Apollóna a Kasandry není tak známý jako Háda a Persefony, ale i tak má něco do sebe - v originále je to Apollón, kdo Kassandu prokleje/potrestá tím, že jejím věštbám nikdo nevěří - tady je to tak, že jí nikdo nevěří ohledně smrti jejích rodičů. V tomhle aspektu jsem z knihy a z postavy Kassandry byla nadšená. I přes všechny komentáře a pomluvám, se stále snaží být ohleduplná, nápomocná. - jinak jsem ale z knihy velmi zklamaná - co to sakra mělo být? Týden ve společnosti podfukáře Mínoa, o kterém vědí, že mu nemají věřit a stejně k němu jedou, a hrají tam dětské hry?! WTF? I přes scény, kdy se Apollón s Kassandrou snaží najít důkazy vůči Mínoovi, stále nemají nic. Bože, jak já jsem se nudila. Ani ta detektivní zápletka tomu nepomohla, protože nikdo jiný než Kassandra o osudy ostatních neměl zájem. Dva lidi zmizí a jeden je skoro zabit, a jim je to prostě fuk?! - sexuální scény Kassandry a Apollóna byly takové meh, vůbec jsem se na ně nedokázala napojit. Celý ten jejich ‘vztah’ nabral zčistajasna obrat jako tornádo a bum, už se milují! Samozřejmě, že je mezi nimi jiskra, ale všechno se stalo tak rychle! Tu chemii mezi nimi dokážete uchopit, tu lásku už tak moc ne. Kde je ta propracovanost postav a spicy scény, které byly v předchozích dílech?! - jak je možné, že se Třináctka do takových prekérních situacích dokáže dostat, když mají širokou síť informátorů… v tomto případě Apollóna. Zastává post špiona a ví absolutní prd? A ještě s sebou na misi vezme doprovod, o kterém musí tušit, že pro něj bude rozptýlením od jeho povinností?! Vůbec, ale vůbec jeho kroky neodpovídají tomu, jak je popsán. Vůbec z něho nejde cítit, že je členem Třináctky, spíš je jako jejich pěšák... - ostatně i ten název knihy, kde je ten Oslnivý hřích? - celkově tento díl mi přijde nejslabší - strašně uspěchaný, a hlavně nekompletní (vždyť spousta otázek nebyla zodpovězena a nové vyvstaly!) - prostě výplňkový díl, který měl za cíl rozhýbat události pro další pokračování. - pořád jsem ale zvědavá, co Katee plánuje s ostatními postavami, ale upřímně se stejně nejvíc těším na devátý díl (pár Héra a Zeus), který se v tuhle chvíli zdá tak daleko…“... celý text
— nessalovesbooks

Opona

„Tak jsem se rozloučila. S Hastingsem. S Poirotem... Odkládala jsem to, jako mnozí tady. A marně jsem si říkala, že je to prostě jenom knížka, a že je přece všechny můžu kdykoliv znova a znova číst a poslouchat, až do aleluja. Prej - jenom knížka... Jenomže poslední, uááááááááá!!! :(((((( Kdeže. Jak píše Rade: Opona vznikla dávno před rokem 75, kdy - vydána - spatřila světlo světa. A nesmrtelný Poirot se poté z vůle autorky znovu vrací na scénu (a to nejednou), i se svými - stářím nepoznamenanými - šedými buňkami. Doufám teda. Já to ještě nečetla. :)) Nicméně... Oponou se autorka rozloučila se svými dvěma hrdiny nanejvýš důstojně. Na stole je znovu (ne poprvé) téma odplaty. Práva na ni. Oprávněnosti prostředků. Téma svědomí. Téma odpovědnosti, ve všemožných polohách. Témata generační... Nene, vůbec to není "jen" skvělá detektivka. A vlastně v celém tom balíku úvah, které člověka při čtení napadají (taky podle toho, ve které fázi života se zrovna nachází), se minimálně část mé předpokládané neplodné trudnomyslnosti kamsi vytratila, a já si odnesla cosi jiného a mnohem víc, než jsem čekala. Zase... A nesmím zapomenout: skvěle četl Jaromír Meduna. Díky.“... celý text
— milary

Černý rytíř

„Upřímně mi to přišlo přitažené za vlasy. Některé odstavce jsem i přeskakovala, protože mi to nebavilo. První 3 díly byly super, ale tenhle je slabší kousek.“... celý text
— majavcelicka

Červená královna

„Toto je ovšem velmi pádná odpověď na Lisbeth Salanderovou. Velmi dobře napsané, dobře zakompované španělské reálie, zápletka jak hrom, četlo se to samo, postavy, které máte rádi, to prostě nemělo chybu. Už teď se těším na další díl, na který nás na konci knihy autor namlsal...“... celý text
— Parwana

Život za krejcar, smrt za dva

„Zajímavá knížka ale z hlavní postavy se vyklubala sebestředná osoba, která všechno zná a má od všeho klíče.Bavily mě pasáže o léčení a bylinkách“
— jitka7326

Velká dobrodružství myšáka Stuarta Littlea

„U Šarlotiny pavučiny jsem ještě dovedl pochopit, proč je kniha tak populární, v tomto případě tomu ale nerozumím vůbec. Místo souvislého děje jde spíš o řetězec různých náhodných scén jdoucích odnikud nikam, text navíc nepochopitelně končí uprostřed a spousta věcí zůstane nevyřešená. Dočetl jsem se, že to White takto bizarně utnul proto, že se bál, že brzo zemře, nakonec ale žil dalších čtyřicet let, takže jistě mohl napsat pokračování a nějak ten příběh dokončit. Dost mi vadila i neujasněná míra "pohádkovosti". Prostředí je podivně rozkročeno mezi kouzly a realismem – lidské ženě se narodí myš a nikomu to nepřijde zvláštní, miniaturní modely aut a lodí jsou zcela funkční, jeden muž si stěžuje, že nemůže sehnat fundovaného učitele, ale klidně nechá učit myš, Stuart potkává dívku, která je stejně prťavá jako on, ale jinak je normální apod. Jako by sám autor nevěděl, jak jeho svět funguje a jak moc chce popustit uzdu fantazii.“... celý text
— Richard Skolek