Nejnovější komentáře
Pan Spencer
„T.L. je jedna z mích nejoblíbenějších autorek. A to až tak moc, že její knížky čtu hned ve třech jazycích. A pokaždé je to jiný zážitek.
Série Mr. Tom mě sice nebaví tak, jako Milesův klub, ale je to pořád stará dobrá TL. Romantický příběh, který je okořeněn peprným milováním, až je jednomu stydno. Tato Australanka umí příběh hezky natáhnout a čtenářům doručit ty správné emoce a konce... ty teda umí.
No u Spencera mě až tak nesedlo to prostředí aristokracie a předchozí díl mě bavil víc. Co mě ale mrzelo nejvíc, že TL neuzavřela několik příběhových linek, které nebyly důležité pro dokončení příběhu, ale jakmile posloužili svému účelu, tak šli zcela do ztracena, ať už její práce, nebo zvýšená ochranka, na kterou se v knize pořád poukazuje a jeden by čekal, že v tom bude nějaký háček.
Charlotte samotná mi pak přišla až příliš nezkušená (ale jsme v pohádce, takže realita jde stranou ). Závěrečný zvrat byl tentokrát hodně dobrý, až mi to jeho vyrovnání se s ním přišlo až moc snadné.
Nakonec všichni milujeme tyto knížky pro jejich pohádkovou atmosféru a šablonovitost, která někomu může připadat až hloupá, no dostáváme pořádnou dávku emocí a přesně o tom tyto knížky jsou. O emocích. A ty dostaneme.“... celý text
— Pasadenka
Chodba končí ve tmě
„Je to už zastaralé, ale nevadí. Hezké kamarádství a dobrodružství, spíš pro kluky tak od 11 let.“
— Zemlja
Mrazivé vraždy
„Spostu jsem znala z jinych sbírek, ale Agatha nikdy nezklame a dá se číst pořád dokola.“
— roso.mak
„Další opravdu zajímavý knižní rozhovor, Martin Moravec je prostě umí. Řadím těsně na druhé místo za rozhovor s Josefem Marešem. Kniha si podle mne plný počet hvězdiček rozhodně zaslouží.“... celý text
— Le Chat
No a já
„Na prvú by sa mohlo zdať, že banálny príbeh. Pri "náhodnom" stretnutí na železničnej stanici sa hlavná hrdinka Lou stretá s 18-ročnou bezdomovkyňou. Ako dievča s vysokým IQ má v hlave plno otázok a ako tínedžera, vieru v ideálny svet. 13-ročná Lou, napriek dobrému finančnému a sociálnemu zázemiu to nemá ľahké. Jej matka trpí silnou depresiou. Nezažíva materskú lásku, pochopenie ani fyzický kontakt – pohladenie, objatie. Všetku svoju energiu vkladá do pomoci bezdomovkyni No, ktorá sa po dovŕšení 18 roku v detskom domove dostáva na ulicu. No je dieťa počaté zo znásilnenia, neprijaté svojou matkou. Hoci tak rozdielne sociálne zázemie medzi Lou a No, spája práve nedostatok materskej lásky a vytvorí sa medzi nimi silné priateľské puto. Počas príbehu sme svedkami životného zlomu Lou, ktorá sa prostredníctvom priateľstva s No zoznamuje s pravidlami dospelých a uvedomuje si, že sama nedokáže vyriešiť problémy ľudstva, že .... „keby každý z nás ubytoval u seba doma jedného bezdomovca, keby sa každý rozhodol postarať o jedného človeka, o jedného jediného, pomohlo mu, staral by sa o neho, možno by ich na ulici bolo menej. “ Postupne však prichádza na to, že človek sa stáva dospelým, jedine tak, že sa musí s niektorými vecami jednoducho zmieriť, prestať ich riešiť, obrniť sa. „Tak to proste je“.
De Vigan majstrovsky zaznamenáva túžbu po láske, pochopenie a domov, pričom ponúka realistický pohľad na komplikovanú realitu.“... celý text
— LOLYJA
Bílý oceán
„Další mistrně napsaný příběh z drsného severonorského ostrova. Po pár stranách vás řádky pohltí a vtáhne příběh dívky Ingrid. Velmi originální a hezké čtení. Těším se na další pokračování.“... celý text
— Líba.z.hor
Návrat krále
„Včera po infarktovém (já 3, manžel tak 4) fotbalovém zápasu, jsem si našla na HBO pro "uklidnění" Návrat krále.
U filmu jsem pletla, vzor jsem spletla a pak s tím sekla.
PROTOŽE nelze dělat nic jiného, než se ponořit do světa pana Tolkiena ( po kolikáte už?) a nechat se okouzlit. Znovu jsem se zamilovala do Faramira a bála se o všechny, i když vím jak to dopadne.
Úžasné, podmanivé, návykové...
Škoda, že zatím nejdou přenášet emoce, slova nestačí.
Hlavně ve světle toho, co na nás chrlí v současné době kinematografie. To by člověk plakal.
Já teď rozhodně musím zhlédnout Společenstvo prstenu a Dvě věže. A Hobita také.
Proč je tady tak málo hvězd? Tohle je na 100...“... celý text
— uxor
Život po francouzsku
„Vyprávění je velmi odtažité a postihuje 50 let života Paula Blicka.
Ta odtažitost má svoje kouzlo - nenutí vás zaujímat stanovisko. Prostě sledujete život chlapíka, který měl v něčem fakt štěstí a v něčem úplně šílenou smůlu. Stejně jako my všichni. Ale tím vůbec neztrácí svou naléhavost.“... celý text
— VerStetinova
Třírohý klobouk
„Útlá knížečka z krabice z knihovny k rozebrání. Jazyk je samozřejmě poněkud archaický a ne každému to sedne. Samotný příběh plný úsměvných náhod, intrik a nedorozumění mě moc pobavil.“... celý text
— AirshipPirate
1814: Bitva o Francii
„Kostrou jsou čtenářům Kovaříka jistě známá Napoleonova tažení IV a Napoleonova prohra, ale těch dodatků a vsuvek je tolik, že se netřeba obávat, že by se autor vykrádal. Osobně jsem velmi uvítal popis operací okolo Lyonu a především u Kovaříka nevídané citace!“... celý text
— kralika
Selekce
„Lehce předvídatelné ale i tak mě to bavilo...“
— Jo_cte
Jack Lampička
„Nový dětský horor Jana Hlubka Jack Lampička je přesně tím typem knížky, který lze bez obav svěřit dítěti či na chvíli si sám(a) sebe představit jako dítě, prožívající mrazivé dobrodružství s někým, kdo je strašidelný, ale přitom přátelský, kdo odhalí, co se děje v našem světě a snaží se spolu s hlavním hrdinou situaci zachránit.
Dvanáctiletý Petr je zvídavý, šmejdí na půdě, má občas děsivé sny a taky má rád strašidla. Takže když najde na půdě Lexikon bájných bytostí, je celý bez sebe radostí. Vlkodlak, bludička, duch… Ale taky Jack OLantern, ochlasta, co si myslel, že přelstí ďábla. Ve skutečnosti si ale zadělal na ohromný průšvih. Petr je tím příběhem fascinovaný a ještě víc je u vytržení, když Jacka potká naživo. Jenže to není jen tak. Musí spolu zachránit svět, musí zastavit... Ale to bych prozradila moc.
Je to příběh plný šelestivých zvuků v noci, světýlek, pancéřovaných tarantulí, ale i přátelství a odvahy, propojující autora a jeho dílo, s vysokou jazykovou úrovní, která sice neodpovídá mluvě dvanáctiletých chlapců, zato je hezky česky.“... celý text
— Hesonit
Konec starých časů
„Prvni dil jsem zhltala, druhy jsem nedocetla ani do pulky. Nevim, jestli je to slabym prekladem... spatne no.“
— diodaa
Hrobník a dívka
„Kniha z kategorie: nenadchne, neurazí. Příjemná oddychovka, která se dobře četla.“
— ropotamo
Dcery nové doby
„Byla jsem nadsena. Nalakalo me to navstivit v lete Hamburk.“
— diodaa
Zmije a křídla noci
„Tak toto je ovšem velke mile prekvapení!!!
Naprosto skvěly sloh, nikde zadne opakování vzdechu a vydechu na sexy nebezpečného drsnaka:-DDDD
Hrdinka je konečne normalni uvěřitelna holka!
Jo to si přečtěte!“... celý text
— LiLLu
Dobré jitro, krásko
„Velmi zajimave rozhovory, otevrene o sexu, vztazich, emancipaci a praci.“
— diodaa
Železný plamen
„Ani nevim jak to napsat, jediny co ve mně kniza zanechala je těžká alergie asi na 5 slovních spojení, které se v knize opakuje skoro na kazde strance. Autorka neumí vyjadrit jinak pocity nez vynechaním srdce na jeden uder atd...
Hruza.
A mnoho dalsich nesmyslu ale to uz je zbytecné vypisovat..
Četla jsem to jen kvuli drakum.“... celý text
— LiLLu
Hrob na kopci
„Kniha je velmi čtivá, stránky jsem hltala. Ale zase tu mám ale. Jako v každém díle. Nebo spíš proč.
Proč náš anotace mystifikuje? Je to záměr nebo něčí omyl?
Proč musí mít autorka v každé knize zavražděné děti?
Proč už se s tím Boydem do háje nevezmou?
A teď ten spoiler, tak pozor!
Proč se nikdo nezajímal o rodiče/původ pohřešované? Já vím, protože jinak by ta kniha vůbec nemusela existovat. Ale po desítkách přečtených detektivek už je z člověka napůl vyšetřovatel a tohle by si asi uniknout nenechal.“... celý text
— rumova_kulicka
Atómové návyky
„Kniha, kde už podľa názvu je jasné o čom to bude. Nič tam nie je také, čo by prekvapilo, a človek by si povedal WOW. Skôr tam autor z viacerých uhlov rozoberá, prečo je dobré mať pozitívne malé návyky a nepodceniť to.
Ako k inšpirácií dobré, ale keď si k tomu človek sadne v knihovni a rýchle prelistuje a prečte v bodoch, tak to úplne stačí.
jednoznačne to nie je kniha, ku ktorej by sa človek vracal.“... celý text
— Andrea7
Zvíře, které není vidět
„Příběh mě ani děti příliš neoslovil.
Avšak samotná forma/styl/typografie textu byla v pořádku pro začínající čtenáře.“
— bibi.r
Totožnost
„Prémiové setkání s mým oblíbeným autorem .... a pomalé oťukávání ....
Identita muže a ženy .... tolik rozdílná a ne vždy uchopitelná ....
Já u tohoto autora potřebuji více setkání, aby mne oslovily jeho myšlenky....
takže při dalším čtení mi utkví v paměti jiná sdělení ....
U těchto postav Chantal a Jeana Marca se snažím porozumět neustálitelné podobě lásky .... proměnlivé a nesnadně vysvětlitelné ....
A závěrem mne potěšily verše :
Nech rozžato .... prosím tě
Ať tě vidím
Mám každou noc strach, jestli jsi to ty .....
Život je realita .... a sny jsou sny .... ale proč se jich vzdát ?“... celý text
— intelektuálka
Les v domě
„Drsný příběh, u kterého si občas myslíte, že víte, ale vzápětí jsou vaše jistoty rozprášeny a znovu vymýšlíte... Paní Mornštajnová prostě umí.“
— Sůvazknihovny
Mizející dívky
„Kniha čtivá, ale taková tuctovka - za týden už si nebudu pamatovat, o čem bylo. Také - četla jsem knihu ve čtečce a překlad byl podle mě hodně špatný. Nejsem si jistá, jestli se budu pouštět do dalších dílů.“... celý text
— Jana-Marie
Pohádky (27 pohádek)
„Severské pohádky světoznámého spisovatele. Některé jeho vlastní, některé sepsané dobové z vyprávění jeho otce. Knihu jsem si připomněla díky dořešení starší čtenářské výzvy 2020 (téma Kniha od dánského autora), ale popravdě to nebylo hezké vzpomínání. Knížku jsem si v dětství v knihovničce našla sama v době, kdy jsem ještě věřila, že pohádky jsou všechny krásné a hezké a malebné, jako ty od Disneyho nebo od Drdy. Začetla jsem se a vyděsila se. Děsily mne příběhy, kdy vrah s klidem získá království a manželku, protože všem vyhrožuje a ji navíc unese. Děsil mne Kai se střepem v oku, který si s klidem jde za jinou dívkou. Děsil mne nešťastný příběh mořské ženky. Děsily mne samotné Trnkovy ilustrace a některých jsem se i bála. Knihu doposud považuji převážně za velmi depresivní a ponurou a rozhodně tyto pohádky svým synům nečtu, to ani omylem. Netoužím číst si o tom, jak se cítí umírající vánoční stromek, ani o pohřbech, osamělosti, nešťastných láskách, ztracených věcech, zničených umírajících hračkách. Hvězdičkami oceňuji čistě přínos autora světové literatuře, nikoliv to, že by se mi kniha líbila. Právě naopak, velmi ji nemám ráda a nebýt čtenářské výzvy, nikdy bych se k ní nevracela.“... celý text
— jitka_dankova
Nezlomná: Hraběnka, která se postavila nacistům ve Velké pardubické, nejnebezpečnějším dostihu na světě
„Příběh mi narušovaly faktické popisy a historické informace, ale chápu, že někomu se právě toto líbí. Samotný příběh je sepsaný zajímavě, vtáhne do děje a navíc se dozvíte i spoustu zajímavostí.“... celý text
— Sůvazknihovny
Smutek poručíka Borůvky
„Přečteno díky výzvě, nejvíc mě pobavila první povídka Nadpřirozené schopnosti poručíka Borůvky.“
— Katy4047
Beren a Lúthien
„Další možnost podívat se hlouběji do fantastického světa J.R.R. Tolkiena se všemi verzemi příběhu. Ten jako takový je známý, zejména pro skalné fanoušky, jeho lyrická verze už méně. Musím pochválit perfektní překlad, na to, že to je báseň (a ty nesnáším), se mi to četlo velmi dobře, vtáhlo mě to do děje stejně jako prozaická část.“... celý text
— myelka
Umlčená
„Kniha je napsaná velmi dobře, pěkně se čte. Jen asi nedokážu pochopit proč Doris - autorka, hrdinka už "nevycouvala" dříve, proč se vrátila zpět a trpěla. Ale ono se to lehce říká.“... celý text
— Paris2000
Kdo seje do sněhu
„Pěkný čtivý příběh z nehostinných míst o rodině, tradicích a životních peripetiích, z nichž aspoň to důležité končí dobře.“
— Sůvazknihovny