Nejnovější komentáře

Ruckus: Šílená láska

„Rosie se už na škole zamilovala do Deana. Tuhle skutečnost si nechala ale jen pro sebe,protože začal chodit s její sestrou a ona se tak rozhodla obětovat své štěstí a šanci na lásku. Rose trpí nevyléčitelnou chorobou a její šance na spokojený a dlouhý život jsou mizivé. Přesto chce být nezávislá a věnovat se tomu , co jí baví a naplňuje. Odmítá se stát opečovávanou květinkou, které neustále její rodina připomíná co jí čeká a nemine. Prchá proto za Emílií do New Yorku a začíná žít nový život. Osud jí ale dostihl a setkává se po letech, ve městě plného života a svobody s Ruckusem, mužem který jí rozbil srdce na milion kousků. Dean je nenapravitelný děvkař , hulič a svoje problémy řeší láhví brandy. Jeho způsob života a navenek působící bezstarostnost mu vytvořila během let dokonalou masku Casanovy. Ve skutečnosti je jeho život jedna velká černá propast a on rozhodně nedovolí, aby někdo spatřil jeho démony. Až na ni. Ona je ta, která mu obrátila před 11 lety život vzhůru nohama. Ona je ta, pro kterou by dýchal a potil krev. Ona je pro něj vším a ještě mnohem víc. Čas mu nehraje do karet a on už nedovolí, aby se minulost opakovala. Tahle kniha , tenhle příběh mě naprosto dostal a zlomil. Dostala mě jejich osudová láska, která během těch let co spolu nebyli sílila a zároveň mě rozčilovalo to jejich shledání protože čas jim opravdu nehrál do karet a Rose po takové době vlastně odolávala a nechtěla si dopřát kousek vlastního štěstí, nechtěla být sobecká a kvůli své nemoci snažila samu sebe přesvědčit, že to tak bude lepší . Ale Dean jí nedal šanci , jeho láska k Rose ho poháněla a posedla. Dal by jí celej svůj život a neviděl jí tak jako ostatní. Viděl v ní silnou a sebevědomou ženu a léčil její nemocnou duši i srdce. Měl ale hodně kostlivců ve skříni a jeho duše byla polámaná víc než jsem čekala. Poslední kapitolu jsem pomalu nedýchala a měla jsem infarktový stavy. Takhle knížka rozhodně vezme za srdce, donutí čtenáře si uvědomit, že hranice mezi životem a smrtí je opravdu tenká, že láska je věčná a nesmrtelná no a já jí rozhodně nečtu naposled. Rosie a Dean jsou a navždy budou moje lásky“... celý text
— Terezzie

Dlouhý okvětní plátek moře

„Knížku od Isabel Allende si vždycky přečtu rád, a tahle mi navíc padla do ruky pár dní po návratu z Katalánska. Zrovna jsem si říkal, že by se mi líbilo něco o Barceloně. Zkrátka, bylo to dokonalý načasování. Příběh Víctora a Roser se vlastně odehrává většinou v Chile, ale kořeny má hluboko právě v Barceloně a Katalánsku za španělské občanské války. Tam po prohře republikánů a vítězství generála Franca začíná cesta těchto manželů z nutnosti přes koncentrační tábory ve Francii za záchranou, až do vzdálené a neznámé Chile. Mimochodem byla pro mě naprostá novinka, že cestu stovek španělských uprchlíků do Chile vydupal ze země prakticky sám známý chilský básník Pablo Neruda (hluboce před ním smekám). Mělo to být jen na čas, než diktatura ve Španělsku skončí, ale ta trvá deset let, dvacet let, třicet let... a pak se kolo dějin pootočí, historie se zopakuje a někdejší uprchlíci před Francem musí prchat před tajnou policií generála Pinocheta. Ale to není zdaleka všechno, o čem se tu dočtete, život těch dvou je zajímavý příběh i bez diktátorů. Dovíte se dost především o životě v Chile ve 20. století, od 30. let přes socialistickou vládu Salvatora Allendeho a Pinochetovu diktaturu až do 90. let. Je to jiné než magicko-realistický Dům duchů, ale pořád velmi dobré čtení, které doporučím každému.“... celý text
— Finn69

Pravidla hry

„Oceňuji originální téma. Autora jsem si oblíbila po přečtení Bez šance a prvního dílu Smrtky. Tato kniha mě bohužel až tak nezaujala.“
— Dandy1

Dáma v jezeře

„Solidní, dobře vystavěná detektivka s propracovanými charaktery a se skvěle vykresleným prostředím. Klasika žánru, která nezklame. Člověku se ani nechce věřit, že ji Chandler poprvé vydal v letech druhé světové války.“... celý text
— boxas

Ženy ze statku Falkensee

„A mě to bavilo a to celkem hodně...jako jo, je to limonáda, ale ona i ta limonáda prostě občas přijde k chuti. Přiznám se, že jsem dost fandila Charlottině manželství a ten závěr mě nepotěšil.... ale byli jsme letos na dovolené v okolí Gdaňsku, v Polsku jsme byli na prohlídce historického panského statku s okolním hospodářstvím ( a ta budova vypadala téměř stejně jako ta na obálce knihy)a tak jsem ten příběh viděla v barvách. Jako relax mohu doporučit. Chov děti v té době byl dost odlišný od některých idealizovaných pocitů dnešních lidí... že prý matky kdysi trávily s dětmi mnohem víc času... akorát že vůbec. Ani ty zámožné ani ty nejchudší“... celý text
— kaja77

Zrcadlo

„Moc povedená básnická sbírka. Já jsem spokojená.“
— Iva095

Jak vyřešit vlastní vraždu

„Poměrně dobrá a čtivá detektivka. Rozhodně bych si ráda přečetla i další Francesiny deníky, ale to už by byla jiná kniha.“
— Christie2020

Konečně normální vražda

„Chosé a jeho velký případ. Spolu s ním Krauz, mírně v pozadí ostatní chlapci ze stojednačtyřicítky a čtenář může krůček za krůčkem sledovat jejich vytrvalé a trpělivé odhalování pravdy. Tentokrát bez velkých šéfů podsvětí a bez tajných služeb. Humor naštěstí nechybí, stejně jako vysoká míra pravděpodobnosti a pocit, že tohle prostředí je domácí, pochopitelné, prostě Naše Město. V podstatě ale jde znovu o smutný příběh s tragickým osudem dívek, nasměrovaných jejich zářivou krásou na slepou kolej. 90 % (zatím 172 hodnotících s průměrem 91 %). … Krauz sa obliekal najtichšie, ako vedel, ale uši policajtovej ženy sú možno ešte tenšie než policajtské. „Ideš?“ zašomrala, pomrvila sa. „Akcia.“... „Keď sa budeš vracať, niekedy na budúci týždeň, zastav sa v potravinách, tiež tam majú akciu, kúp si niečo na jedenie, ja odchádzam k mužovi, ktorý ma bude milovať.“ „To som bol ja pred chvíľou, a ak mi neutečieš, budem aj ďalej, až do smrti.“ „Rozmyslím si...“ otočila sa mu zadkom, ale nočnú košeľu si nezabudla vyhrnúť, aby videl, o čo prichádza.“... celý text
— mi-380

Příběhy českých alchymistů a mystiků

„Pana Jana A. Nováka si vážím a považuji pro jeho umírněný přístup k záhadám (tzv. seriózní záhadologie). Je to něco docela jiného než vidět mimozemšťany za každým rohem. Pořídil jsem si několik svazků od tohoto badatele s spisovatele nu a - teď se k tomu dostaneme - Příběhy českých alchymistů a mystiků považuji za jeho nejzdařilejší kulišárnu. Převážná většina knihy zabírá pochopitelně alchymie. Ta má historické kořeny v dávnověku a pan Novák měl před sebou výzvu poprat se s tímto tématem. Nechybí pohledy a popisy alchymistických laborování, obracení ve zlato, jedy, kovy, prostě alchymistická laboratoř. Hemžilo se to tam renesančními osobnostmi představující předvoj skutečné chemie, ale i vykutálenci, vykukové a příživníci. Osoba Jeho Milosti císaře Rudolfa II. rovněž nesměla chybět. Co se týká mystiky, tam autor trošičku zaspal a moc podkladů k dispozici asi nesehnal. Ale to nevadí - Je toho dost a já - přestože knihy pana Nováka čtu jen okrajově, chtěl bych mu udělit velikou pochvalu za tuto knihu, neboť jsem se královsky bavil. 5*“... celý text
— Pablo Kral

Knoflíková válka

„Možná je to tím,že jsem holka,ale možná taky ne... Knížka o tom,jak se mezi sebou kluci řežou, hází po sobě klacky a kameny,nadávají si,a to pro pár knoflíků? Spíš pro nic než pro něco. Pak je ještě pro změnu seřežou rodiče. Byla to povinná četba,kterou jsem četla já jako holka a teď díky svým dětem to podstupuji znovu. Děkuji za to,že už je tahle knížka uvedena v kolonce doporučená a nikoliv povinná četba. Zážitek před lety nijaký a teď se to nezměnilo.“... celý text
— fis.rena

Přehlížená holka

„"Nemůžeš přestat cítit to, co cítíš, jenže přesně to po tobě všichni chtějí." str. 42 "Kéž bych tehdy, když jsem to prožívala, věděla, že jsou to dobré časy." str. 234 Již několikátá autorčina kniha, co jsem četla a přestože tematicky ze stejného ranku, tak se opět jedná o jedinečný příběh dítěte s velmi těžkým osudem. Obdivuji Torey, jak s těmito dětmi dokáže jednat, pomáhat jim, vcítit se do nich... P.S. Proč je v tady v anotaci vyzrazeno i to, co se stane v samotném závěru knihy?“... celý text
— L.Helena

Dlouhá trať

„Dobrý western který nepostrádá slušnou zápletku kterou čtenář rozlouskne na samém konci. Jeden z lepších příběhů této série.“
— rafan65

Prostě vztahy

„Prostě vztahy od Honzy Vojtka mě opravdu příjemně překvapila. Ocenila jsem, že kniha není jen pro lidi v partnerských vztazích, ale vlastně pro každého, kdo přemýšlí o tom, jak je propojený s lidmi, časem, prací nebo s Bohem... Přinutila mě zamyslet se nad věcmi, které mě dřív ani nenapadly a určitě mě někam posunula. Líbilo se mi, že Vojtko nezůstává jen u povrchních rad, ale odkazuje na externí studie a literaturu, což textu dává větší hloubku. Z jeho vztahové trilogie je tahle kniha podle mě nejpovedenější. Určitě se k ní chci v budoucnu vrátit, protože vím, že v ní najdu další myšlenky, které jsem při prvním čtení třeba přehlédla.“... celý text
— InternetDemon

Hra na vraždu

„Četla jsem v originále. Byl to fajn začátek skvělé série Návod na vraždu pro hodné holky. Člověk se dozví, proč vlastně Pipu napadlo vyšetřovat případ zmizelé Andie Bellové.“... celý text
— Varjohukka

Hon na krále démonů

„nebylo to úplně špatné, ale že bych se kvůlu tomu hnala do dalšího dílu v AJ to ne - to vydržím zase takový zázrak to nebyl že to mělo předvídatelný děj by ani tolik nevadilo ale celkově mi to přišlo hodně natahované a chyběl tomu ten správný drive další díl si určitě přečtu ale v klidu počkám na verzi v češtině“... celý text
— petra1396

Na tahu je trpaslík

„Začátek a atmosféra na nekonečné pedagogické radě mě hodně pobavila a kdo někdy pracoval ve škole, určitě objeví podobnost zcela náhodnou s nějakou kolegyní či kolegou a samozřejmě i se studenty. Bohužel se jedná jen o řadu příhod propojených děním na poradě a všechno to s koncem porady skončí také, aniž by došlo k nějakému posunu, katarzi... Což, když tak o tom přemýšlím, je vlastně taky docela realistické. Přes dlouhá jednání v podstatě stále o tomtéž se nakonec ani v reálném školním životě (často) nic nevyřeší. ;) Celkem hodnotím třemi a půl hvězdami.“... celý text
— Alma-Nacida

Nerozlučné

„Nerozlučné od Simone de Beauvoir je nádherně jemný a dojemný příběh o přátelství, které je stejně silné jako křehké. Vztah mezi Sylvií a Andrée mě naprosto pohltil svou hloubkou a intenzitou. Jejich vzájemná blízkost působí velmi autenticky, někdy až bolestně, jak se obě postavy snaží najít samy sebe v dusivých společenských normách. Beauvoir umí skvěle vystihnout neviditelné nitky, které nás spojují s lidmi, na kterých nám záleží. Přestože román není dlouhý, zanechal ve mně spoustu emocí a myšlenek. Je to takový malý literární klenot, který ve mně zůstane ještě dlouho.“... celý text
— InternetDemon

Pouť oběšenců

„Byl odcizen trakař! Byl učiněn pokus ukrást psa vzácného plemene, přivezeného až z Anglicka! A na vývěsním štítu krámu hokyně Háty se objevila utržená noha, shnilá a seschlá, patřící viselci z Šibeničního vrchu! Toto jsou jenom drobečky z velkého koláče, takové malé ochutnání, protože případů, které musí podrychtář Václav tentokrát vyřešit, je mnohem víc. Moc děkuji příteli z DK za darování tohoto dílu: díky, kámo! A konstatuji, že všech pět knih mi přineslo neskonalou zábavu a rovněž jakés takés historické poučení. Dlouho jsem se takto příjemně nepobavila! Vnímám, že autor musel věnovat spoustu práce třeba jen popisu města. Co se týče historických událostí, vo tým žádná, zde nezbývá než tleskat... a na stránkách je přiblížená také spousta běžného života lidí a hodně humoru a díky tomu jsou příběhy mnohem zajímavější a čtivější. Moc se mi líbilo roztomilé slůvko ponůcka, chvíli trvalo, než jsem (už v 1. díle) pochopila, že je to... :-) Vlastním pět knih Pavla Hrdličky, snad se mi podaří zkompletovat celý jeho opus. A pokud je nějaká možnost - někde - projít se časy, tak doufám, že všechno o čem psal, si teď může vychutnat, spatřit to doopravdy. Kdo ví? :-)“... celý text
— alekis

Pláž v Chorvatsku

„Ako oddychovka dobré. Niekedy tento žáner zapasuje“
— adelinka

A zrodí se Nadace

„No a konečně závěr. Po Předehře, kterou Asimov nutně potřeboval k pevnému propojení celého eposu se v A zrodí se Nadace se svým světem definitivně loučí. Knížka je ve své podstatě velmi smutná, protože to není jen Seldon kdo v ní stárne, ale především pak sám autor, který v silně emočně laděném příběhu rozpracuje Seldona do naprostého prachu. Nadace byla autorova láska, život, dítě, minulost i budoucnost. V závěrečném epilogu to již není Seldon, ale Asimov v osamělém křesle, dívá se na své dílo, je na něj patřičně hrdý a jen nám už lehce pokyne, že to nejlepší teprve čeká.“... celý text
— _jukL

Co by se stalo, kdyby...

„Zajímavá kniha, nad kterou jsme si s dětmi zafantazírovali.“
— Shashlick

Arcibiskupův noční host

„Od pana Bauera už jsem nějaké knihy četl, takže jsem věděl, co mě zhruba čeká. A nezklamal. Opět příběh o tom, jak jeden historicky anonymní člověk řídil běh dějin, zatímco člověk, kterého zastupoval (tady Karel IV., předtím Jan Žižka), vlastně nic kloudného nevymyslel a bez tohohle svého pomocníka by byl naprosto neschopný. Ale proč ne, příběh je to hezký a nikde není napsané, že historický román se musí řídit realitou. Navíc pan Bauer to má napsané tak, že každému "normálnímu" člověku hned dojde, že se nejedná o skutečný příběh a že je potřeba to brát s nadsázkou. Četlo se to dobře a jako oddechovka naprosto v pohodě kniha.“... celý text
— Rony70

Nepravděpodobná pouť Harolda Frye

„Někdy prostě nevíte co napsat nebo říci a Harold se rozhodl jít. V mokasinach, košili a s igelitkou v ruce. Původně až romantická cesta, se proměnila v pouť, kde si Harold sáhl velmi hluboko do svého srdce a vědomí, které se na 20 let uzavřelo. ,, Kdyby člověk, čas od času neztratil hlavu, nebyla by žádná naděje. " A díky tobě Harolde jsem vyšla i já, protože jsem chtěla vidět víc, než jen krajinu.“... celý text
— zweedy

Přežij, dokud můžeš

„Jak už jsem říkala u předchozích dílů, autorka má skvělý talent na to zmást čtenáře. Měla jsem jistá podezření, ale zase to dopadlo úplně jinak. Jsem také neskutečně nadšená z toho, jakým směrem se vyvíjí vztah Laurel a Hucka. Totálně je žeru a jsem zvědavá, čím nás autorka překvapí příště. Nedokážu hodnotit jinak než 5 hvězdičkami. Nemám knize co vytknout a doufám, že se brzy dočkáme dalšího dílu! V zahraničí nám letos vyšel čtvrtý díl, takže se určitě máme ještě na co těšit. Máme tu pořád několik otevřených témat, která čekají na rozuzlení a mám pocit, že nás toho ještě hodně čeká. Nicméně už teď vím, že se mi bude horko těžko s touto sérií loučit. Pokud máte rádi knihy od Lisy Regan, Roberta Bryndzy či Wendy Dranfield, věřím, že vás série nadchne. :-)“... celý text
— mrs.jungova

Skrytá harmonie

„Na úvod komentáře mi málem ukápla slza, když jsem si uvědomil, jak málo čte (a uznává) Osha naše čtenářstvo. Ono to - jak chápu - ani není jen tak zahloubat se do indické mystiky. Ale v případě téhleté knihy nehodlám šetřit chválou. Přečetl jsem ji už podruhé v krátkém čase a její moudrost mi vůbec ani nedá spát. Rozpravy o zlomcích Herakleitových jsou kniha, ve které Osho naskýtá podrobné rozbory výroků starořeckého filozofa Herakleita. Pár veršů z Herakleita a Oshův rozbor. "Hérakleitos je vskutku nádherný. Kdyby se býval narodil v Indii nebo někde na Východě, byl by dnes znám jako buddha," konstatuje Osho na úvod. Aristoteles považoval Herakleita za pomatence, protože Herakleitos byl svojí filozofií temný, dotěrný, ne tak pozitivní, vyžíval se v paradoxních výrocích a vůbec stavěl realitu na hlavu. Mělo to však svůj hluboký, přehluboký smysl. Osho komentuje s vrozenou lehkostí a co odstavec, tak to aspoň jedna pravá perla. Tahle kniha je pro mne víc než dvěstěkarátový diamant. Pět hvězd.“... celý text
— Pablo Kral

Koralina

„Pěkný příběh, který bavil mě i děti. Pro ty předškolní je možná přeci jen trochu děsivý, ale napětí rozhodně nechybí. Druhý svět je vykreslený pěkně a hlavní antagonista v podání Druhé matky má i ty správné grády. Trochu zklamáním bylyv příběhu "další" děti, které byly zoufale nedotažené. Stejně jako spousta detailů v příběhu, kdy se děti ptali jak nebo proč se něco stalo a kniha nedávala odpověď. Prostě to tak bylo a konec. Hodnotil bych 3,5 , nicméně jde o meje první setkání s autorem, tak zaokrouhlím nahoru.“... celý text
— Slezadav

Krev Pradávných

„Kniha se mi moc líbila. Byla to spíš taková jednohubka. Ale pobavila, trochu i slza ukápla, nakonec i ten konec byl skvělý. Možná malinko uspěchaný. Malinko mě štvalo jak se mu vyhýbala. K. na to, že je to alfa, je skvělý, J. byla hodně zlomená. Každopádně doporučuji všem co mají rádi romantiku a fantasy. Není to nic brutálního. Velmi příjemné čtení.“... celý text
— oresvo

Zahrada

„P. Dvořáková umí psát příběhy, které jsou plné emocí a na které musíte ještě dlouho po dočtení myslet. Tohle je jeden z nich. Dopředu jsem nevěděla, o čem bude, což bylo skvělé, protože autorka téma hezky krůček po krůčku odhaluje. Taky se mi líbilo, že daná problematika není nahlížena černobíle, můžeme vše vidět pohledem Jarka, ale zkusit se vžít i do pocitů a obav jeho sousedů... Naopak pohled autorky na církev je velmi jednostranný, všichni věřící jsou v knize zobrazováni buď jako fanatici, nebo veskrze negativní postavy, popř. jsou aspoň nějak "divní". Zatímco tedy autorka v jedné oblasti různé předsudky a stereotypní představy kritizuje a odsuzuje, v jiné je naopak přejímá a podporuje.“... celý text
— huhuhu

Sova

„Knihy tohoto autora nejsou můj šálek kávy. Je to na mě moc nabubřelé, těžko uvěřitelné, překombinované. Mia mne také, jako většinu komentujících, rozčilovala. Jako oddechovka na dětské hřiště ok, ale příště už sáhnu raději po jiném autorovi.“... celý text
— Teclaireddy

Závěje

„Zajímavá psychologická detektivka se zločiny i postavami z běžného života. Bavila mě od začátku do konce, přestože závěrečná dramatická část tam podle mě ani být nemusela, to už bylo lehce přitažené za vlasy. Mám ráda detektivky, které se točí kolem několika rodin. Navíc sympatická dvojice vyšetřovatelů, taky poměrně netypická a z běžného života (klidný muž se zálibou v pletení a energická silnější žena, oba ve středním věku).“... celý text
— Teclaireddy