Nejnovější komentáře

Sabotér z Osvětimi

„Doporučuji i jako součást výuky dějepisu. Politici by se měli chytit za nos ať už v postupu válečného konfliktu, či k osobám, kteří válečnému konfliktu musí čelit.“... celý text
— Káťa484

Podivuhodný příběh Viktora Bambase aneb škola optimismu

„Název zajímavý, ale obsah trochu zklamal.“
— Káťa484

ANNEMONE: Volání pravdy

„Poslední rok nečtu nic jiného než fantasy v podstatě, takže když jsem na insta viděla reklamu na tuhle knihu, tak jsem se hrozně těšila, až si ji přečtu. Nikdy jsem se snad netrápila u knihy tolik, jako tady. Kniha má krásnou obálku, hezky vymyšlený fantasy svět, ale to je za mě tak všechno. Neoslovil mě styl psaní, příběh byl takovej splácanej na koleni mi přišlo, neměla jsem chuť ve čtení pokračovat a ve 3/4 jsem skončila. Nehledě na to, že by to klidně mohla byt standalone kniha a ne serie. Dál teda absolutně nerozumim tomu, kdo vypustil do prodeje tak špatně upravenou eknihu. Zvýrazněné uvozovky na začátku každé hlavní řeči v bílem pruhu, neoznačené kapitoly v seznamu, takže ani nevíte u jaké kapitoly jste nebo se nemůžete vrátit, jedině že byste “listovali" prstem jako paka. Kapitoly, které začínají uprostřed strany, poděkování na konci taky zvýrazněné v bílém bloku. Zkrátka esteticky a graficky velmi špatně udělané, nerozumím tomu, že to pustili ven. Sto lidí, sto chutí, ale život je krátký na to, číst špatné knihy. 1* za obálku.“... celý text
— NikyTaky

Rudý pes

„Moji první a zatím i posledni knížku od Louis de Bernières jsem si koupila před 22 lety v londýnském The Travel Bookshop, známém z romantického filmu Notting Hill, a myslím, že jsem si ji tenkrat vybrala čistě náhodně. Tenhle krásný, vtipný a dojemný příběh o nejslavnějším a nejzcestovalejším psovi Austrálie tak budu mit už vzdycky spojený se vzpomínkami na mé milované město a na kamaradku Hiroko. Z nostalgie tak dávám i pátou hvězdu.“... celý text
— Renatka11

Rembrandt – Příběh kočky

„Velmi málo knížek mě dokáže doslova vytočit. Tahle k nim patřila. Text neobsahuje ani vysvětlení, proč Anna nutně musela mít kocoura a nechtěla kočku. Kocoura pouštěla ven, ale kastrace pro ni byla sprosté slovo. Ale to, že je nějaká kočka krásná, přeci ještě neznamená, že musí rozsévat své geny po celém francouzském venkově! Psáno nezáživně spíš formou kratičkých epizodek, které spojuje jedna kočka. Plno postav, ale žádná není pro děj natolik důležitá, aby jí a jejímu životu musel autor věnovat několik stran. Rozhovory mezi Annou a paní Langovou jsou velmi šroubované. Nelíbilo se mi to vůbec. Jediné hezké jsou v knize obrázky, ty tomu přidaly na hodnotě, proto tři hvězdy.“... celý text
— zuzi.kovar

Můj medvěd Flóra

„Minimum textu, hromada obrázků – vhodné pro začínající čtenáře. Krásně poetický příběh o tom, jak špinavá zapomenutá hračka získá svědomitou péčí novou milující rodinu. A jméno.“... celý text
— yaoiyuri

Maus – Souborné vydání

„Mám ráda knihy z válečné doby a toto dílo v podobě komiksu, bylo opravdu krásné, hezky byly provázené dvě časové linky“
— sidonka

Ignis fatuus

„Tohle šlo úplně mimo mě. Úvod zajímavý, prostředek neskutečně natahovaný a konec nepřesvědčivý. Ve výsledku kniha, která měla být hororem a byla nudou. Nebála jsem se ani na okamžik a napjatá jsem byla minimálně. Mnozí zde knihu srovnávají s Trhlinou nebo Strachem. V obou Karikových knihách se napětí dalo krájet a já se fakt bála. V Ignis fatuus se napětí nekonalo. Mrzí mě to, protože Šumava je nádherná a její historie zajímavá. Možná méně je někdy více. Knize by slušelo rapidní zkrácení.“... celý text
— Isew

Volání Kukačky

„Byla jsem zvědavá jak se autorka zhostila tohoto žánru a nebyla jsem vůbec zklamaná, zajímavé postavy, napínavý příběh psaný velmi čtivě, moc fajnově se to četlo a určitě sáhnu po dalších dílech“... celý text
— sidonka

Obětavý lord Bened

„Poslední díl této série, kde i v tomto byl náznak, že min. s Modredem se ještě počítá do budoucna. :) Překvapivě mi nevadila podobnost jednotlivých dílů, anebo jsem jí přehlížela z důvodu zajímavé kombinace historického románu s nadpřirozenem. Ctihodná Primrose Anabelle Matilda Dunmorová Woottenová z Willow Hillu měla také, jako její předchůdkyně, v příbuzenstvu vraždící maniaky. Náhoda tomu chtěla, aby při jednom usilování o její život, anebo hledání kobylky Smudge, narazila na sira Beneda Vaughna, a ten se rozhodl jí doprovázet a chránit před dalšími útoky. Primrose primárně pátrá po svém bratru Simeonovi a uniká úkladům své příbuzné. Jak je tomu u Vaughnů a Wherlocků zvykem, je-li někdo z nich v ohrožení, přispěchá mu na pomoc pár nebližších a nevhodnějších adeptů. Zde mimo bratra Beneda, a to Bevana a bratrance Morisse, se také nečekaně objeví i vzdálená příbuzná Lilybet Wherlocková s jejíž rodinou hlavní klan ztratil kontakt. Jak to dopadne, to není překvapení, ale taková Boudicca a ucho, to už celkem bylo. :)“... celý text
— Kudík

Nadace a Říše

„S Mezkem stvořil Asimov jednu ze svých nejzajímavějších postav a logicky o ni opřel většinu knihy. Děj propnul trochu do zdánlivě větší šíře, aby zachytil situaci, v jaké se galaxie nachází a jakou zkázu do ni Mezek přinesl. Dostal Nadaci přesně tam kam do budoucna potřeboval a čtenáři to přijde naprosto samozřejmé, že na to použil postavy, jejich význam a role se celou dobu zdá - a přitom ve skutečnosti i je v konečném důsledku - okrajová. Asimov zde napíná svou schopnost napsat propletený a přitom skvěle kompaktní příbeh na maximum a to si ještě nevystřílel munici. Škoda snad jen lehce unáhleného konce říského generála Riose, kterého mi vlastně bylo až trochu líto.“... celý text
— _jukL

Slon a mravenec

„Strašně zvláštní (ne)pohádka? Bajka? Tři přátelé se spolu snaží žít v podmínkách, které nevyhovují buď jednomu, nebo druhému… a nakonec i třetímu – veverce, která se ze všech sil snaží ten nesourodý spletenec udržet pohromadě, ačkoliv se většinou nedočkavá žádného vděku (uklízí, shání jídlo, vymýšlí program)... Vede to k tomu, že není šťastná ani ona, ale neodejde, protože "je má ráda", aby... se to nakonec všechno dobré (?) obrátilo, (?) když ji v nejvyšší nouzi její dva přátelé nenechají na holičkách, chycenou v kleci. Za mě prostě strašně zvláštní, i vzhledem k naznačenému fungování vztahů a celkovému vyznění.“... celý text
— yaoiyuri

Panoptikum Města pražského

„Vyborne napsane pribehy se starou znamou mordpartou. Z techto pribehu doslova dycha stara Praha se vsemi radosmi, starostmi i nerestmi :) skoda, ze toho nebylo napsaneho vic…“... celý text
— Mirek240

V hlavě Sherlocka Holmese: Případ podezřelé vstupenky

„Skvělý komiks. Nejen, že je krásně nakreslený, ale přesně slibuje to, co má v názvu. Ocitnete se v hlavě Sherlocka Holmese a vidíte všechny jeho myšlenkové pochody. Společně s ním rozplétáte zapeklitý případ, který je velmi povedený. Skvělé propojení s minulostí a osvětlení pro Čechy ne příliš známé britsko-čínské historie. Jen tak mě napadlo, že vlastně to, co dělali Britové Číňanům během Opiových válek, teď dělá Čína Americe.“... celý text
— Isew

Špatná dcera

„Knihy od Joy Fieldingové miluji, mám ráda její dialogy a hodně přímé řeči v textu. Tato byla jedna z jejích slabších, ale příjemně se četla.“
— Renatecka

Kocourek se vrací

„Moc pěkný příběh :)“
— lucy.sankova

Každé další léto

„Krásný letní čtení. Pomalu vklouzavate do děje. Minulost se míchá se současnosti. A konečně se vyjasňuje jak to vše tehdy bylo .“
— Janča1532

Umění politické strategie: šest vůdčích postav moderního světa

„Poslední kniha od levičáky nesmírně nenáviděného pragmatického politika a historika, který zemřel loni ve věku 100 let. Jako všechny Kissingerovy knihy opět výborné čtení. Trochu skeptický jsem ze začátku byl k výběru šestice osobností (autor všechny během své dlouhé kariéry znal a někteří byli jeho přáteli); všichni politici navíc patřili do Kissingerova názorového okruhu. Vedle jasných velikánů 20. století (De Gaulle a Adenauer) jsem byl překvapený ze zařazení (Kissingerova šéfa) Richarda Nixona, problematické osobnosti amerických dějin nám známého především v souvislosti s aférou Watergate. S o to větším nadšením jsem pak zhltnul skvělé vyprávění o jeho zásadním podílu na normalizaci vztahů USA a Číny a politice détente ve vztahu k SSSR. Vyloženě poučná pak byla pojednání o osobnostech Anvara As Sadáta a singapurského otce zakladatele Li Kuang-jaa, o nichž jsem toho věděl velmi málo (a určitě o nich nečtu naposled) . Jak již zmínili čtenáři přede mnou, zajímavý je i širší kontext, do kterého Kissinger zasazuje roli vůdců v minulosti i současném technologickém věku (internet, AI atd.). P.S: Zaujal mě Kissingerem citovaný výrok O. Spenglera, který krásně vystihuje charakteristiky vůdce: "Rozený vůdce je především hodnotitelem - hodnotitelem lidí, situací a věcí... Se schopností udělat správnou věc, aniž by si toho byl vědom."“... celý text
— Daytripper

Doživotí

„Kniha nebyla úplně špatná, dobře se četla,ale nic šokujícího v ní nebylo. A hlavně varování,že není pro slabé povahy je nesmyslné. Dozorkyně popisuje,jak to chodí ve věznici, nic co by člověk neznal z filmů nebo knih. Konec už jsem jen přelétla. Ten už byl nezáživný. Každopádně klobouk dolů před Paní Franke.“... celý text
— Zdena1234

Hančina cesta

„První část knížky, kde autorka popisuje svůj životní příběh, tak byl pro mne čtivější. Od poloviny knihy to bylo o celém jejich rodu, kde bylo spoustu dětí, manželek a samá data narození i úmrtí, tak to si myslím, že ocení ti, kdo z tohoto rodu pochází. Určitě to dalo spoustu práce všechny ty informace dát do kupy, je tady i hodně dobových fotografií, ale pro mne už to bylo nadbytečné. Jen si člověk uvědomí tu krutost, když z tolika lidí a přežila jen hrstka. Z tohoto rodu pocházel i herec Jan Kačer a operní pěvec Karel Berman.“... celý text
— Jirinamac

Klub rváčů

„Dost absurdní a možná trochu zajímavé, ale čekala jsem to lepší, když uvážím, jak je Klub rváčů slavný. Na mě trochu moc snové a s přemýšlením toho maldíka mám dost problém se ztotožnit. Podle mě ho vysvětluje jen jeho diagnóza, jinak dost těžko pochopitelné a totálně sebedestruktivní. Asi si pořád ještě moc vážím života (podotýkám přestože jako každý mám asi víc těch horších dnů než těcj lepších), abych pochopila geniálnost díla.“... celý text
— Bakana

Nikdy, nikdy

„Od Colleen Hoover jsem přečetla už spoustu knih, ale za mě byla tahle zdaleka nejslabší. Ze začátku a podle anotace zněla kniha velice zajímavě. Téma částečné ztráty paměti, které nepředcházela žádný úraz, znělo docela originálně. Tím klady této knihy ale skoro končí. Už od začátku, co jsem se do knihy pustila, jsem cítila, že vyprávění z pohledu Charlie není moc dobře napsané. Působilo to prostě tak lacině, nekvalitně, prostě tak, že autorka této části neumí dobře psát. Vyprávění z pohledu Silase bylo naopak lepší, kvalitnější. Celkově byl Silas mnohem lépe vykreslen a to natolik, že jsem s ním byla schopna soucítit. Ale bohužel ta polovina příběhu, která je z pohledu Charlie, táhle kvalitu celé knihy dolů. Autorky ale umí ve vyprávění velmi dobře pracovat s napětím. Opravdu jsem skoro do konce knihy neměla ponětí, proč se jim to stalo, proč tu paměť ztratily. Na druhou stranu mě to vysvětlení a rozuzlení docela zklamalo, znělo mi to totiž velice klišoidně. Líbily se mi ale hlubší myšlenky, které byly do příběhu vetkány. Celkově je tahle kniha prostě velmi slabá a docela dost mě zklamala, což mě u autorky jako je Colleen Hoover velmi mrzí.“... celý text
— Romča11

Smrt přichází na prohlídku

„Slušná detektivka bez krvavých detailů a senzačních zvratů, vrah uhodnut až těsně před rozuzlením. Vyšetřovatelé tvoří zajímavý tým, do kterého se promítají lehké animozitky. Nenápadný humor.“... celý text
— mol378

Hviezdy blízko nás

„S Emmou som sa dokázala veľmi ľahko stotožniť. Síce netrpím sociálnou fóbiou, ale taktiež sa často vyhýbam kontaktu s inými ľuďmi a preferujem tráviť čas osamote doma. Nathana som si tiež ihneď obľúbila. Komu by sa nepáčil atraktívny, tajomný, milý, šarmantný, láskavý, trpezlivý, vnímavý muž so zmyslom pre humor. Dokonca hrá na klavíri a je vyštudovaný detský lekár. Autorka nám postupne odhaľuje minulosť oboch spomínaných postáv, aby sme mohli pochopiť ich doterajšie správanie. Obidvaja prežili ťažké životné obdobie, ktoré ich poznamenalo, ale so všetkých síl a s pomocou jeden druhému sa snažia s minulosťou vysporiadať a prekonať všetky strachy, pocity beznádeje, smútku a viny. Kniha má pomalé tempo, čo môže ostatných čitateľov odradiť, mne sa do príbehu hodilo pomalé plynutie deja. Knihu radím do kategórie romantická oddychovka a hodnotím ju ako lepší priemer - neurazí, ale ani nenadchne. Spôsobil to hlavne autorkin štýl písania, ktorý nebol až taký čtivý ako preferujem.“... celý text
— patricia8137

Feminismus je pro každého

„Krátké, výstižné a inspirativní. Pro mě osobně je velmi cenný pohled ženy se zkušeností mimo euroatlantický prostor. Díky tomu, že se jedná o přepis přednášky, je text srozumitelný, čtivý a úderný. Pro základní orientaci ve feministických myšlenkách ideální!“... celý text
— AdunavonBois

Amerika ve válce: USA v letech 1961-1975

„Těžko najít historika, který by nadšeněji vyprávěl o dějinách a vůbec o všem, čím se zabývá. Pan Kovář nemá v zaujetí, nadšení a erudovanosti sobě rovného, smekám pomyslný klobouk. Při čtení Ameriky ve válce jsem pana Kováře před sebou nejen viděl, ale především slyšel. Holt sledování podcastu Nový svět udělá svoje. Knihu jsem přečetl na jeden nádech. Vzhledem k šíři tématu a tomu, že nepojednává jen o politice, nezabíhá autor do detailů, což na takovém prostoru (něco málo přes 300 stran) ani nejde. Oceňuju především to, že MK pojímá zkoumané období z vícero úhlů, a to i těch netradičních. Díky tomu vzniká komplexní obrázek USA a jejich fascinujícího období 60. a 70. let, které v dějinách nemají obdoby.“... celý text
— Jack93

To si zkus

„Postavy mě vůbec nezaujaly.“
— pollyn

Zbabělí hrdinové

„Povídky miluju. Příběhy dvou postav v příbězích bylo příjemným zpestřením. Některé "osudy" mě bavily hodně, někdy jsem se ztrácela a některé postavy mi prostě nepřišly dost uvěřitelné. Nejvíc se mi líbila povídka Jako v Nuslích. Další povídky jsou takové "meh", nenadchnou, neurazí... průměr. Od autorky jsem již četla Všichni jsou trapný (líbilo), a ráda si přečtu i její další tvorbu.“... celý text
— Tereza299

Království z tohoto světa

„Chvílemi čtivé s přínosné, především z pohledu používaného jazyka. Ale těžko pro našinec odhalit, co nám přesně chtěl autor svým poměrně nadaným stylem říci. Poté co kniha spadne už do většinového chaosu a nepřehlednosti mě u knihy již nic nedrží. Takové meh..“... celý text
— Pawlisman

Pán věže

„Co napísať k 2 dielu tejto série? Na zaciatku som sa bal aké to bude keď sa bude skákať z postavy na postavu,moc som tomu šancu nedával....ale na konci som nadšený dej mal spád len tu záverečnú bitku mohol autor viac rozpísať...ale aj tak som si to uzil“... celý text
— Hellboy12