Nejnovější komentáře
Ukradený totem
„Kniha, ktera muze detem dat mnohem vic, nez vetsina pohadkovych knih, ktere se na kniznim trhu vyskytuji. Ano, jako hodne dalsich lidi, miluji dobre konce, ale na druhou stranu, skutecne krasy zivota si clovek povsimne az ve chvilich, kdy o hodne prijde. Jednoduchost, jemnost a snad i vira v dokonalost veskereho tvorstva schazi nasim zivotum. A diky temto pribehum ji muzete s detmi opet nalezt a vybrat si, co vlastne chcete spolecne zit. Myslim, ze deti v tom maji vic jasno, nez my dospeli.“... celý text
— Dandy87
Nevhodný návrh
„Třetí díl ze série Bridgertonů! Tentokrát se autorka v knize věnovala Benedictovi. Ten v seriálu zatím nedostal mnoho prostoru, a proto jsem vůbec nevěděla, co od knihy čekat.
Začátek byl dle mého názoru až moc ve stylu „Popelky“, ale to se během 80 stran změnilo. Po tomto začátku už přišla klasická slaďárna na kterou jsme od Julie Quinn zvyklí. Příběh byl krásný, dojemný a já otáčela stránku za stránkou, jen abych co nejdřív zjistila, jak to všechno dopadne!
Jsem velmi zvědavá, jestli tento díl bude také zpracován v seriálové podobě“... celý text
— Jane2016
Lidičky z Kouzelného stromu
„Super příběhy, čteme před spaním a příběh zajímá i rodiče :)“
— grizlinka
Vlci
„Axel Gomille ve své knize „Vlci“ přináší dechberoucí pohled na život těchto fascinujících šelem, který mě zcela pohltil a dojal. Kniha je plná nádherných fotografií, které zachycují vlky v jejich přirozeném prostředí s takovou živostí a detailností, že jsem měla pocit, jako bych sama stála uprostřed lesa a sledovala tyto majestátní tvory. Gomille se nesoustředí pouze na vizuální krásu vlků, ale také na jejich komplexní chování, sociální struktury a ekologický význam. Jeho vyprávění odhaluje vlky jako citlivá a inteligentní zvířata, která si zaslouží náš respekt a ochranu. Každá kapitola přináší nový pohled na vlky - od jejich loveckých technik po jemnou péči o mláďata, a ukazuje, jak důležitou roli hrají v přírodním ekosystému.
Nejen fotografie, ale i text samotný je hluboce poutavý a edukativní, přičemž Gomille rozbíjí mnoho mýtů a předsudků, které vlky provázejí. Snaží se ukázat, že vlci nejsou hrozbou, ale nepostradatelnou součástí naší přírody. Jeho popisy pokojného soužití lidí a vlků mě naplnily nadějí a přesvědčením, že s dostatečnou informovaností a správnými opatřeními je možné najít harmonii mezi těmito šelmami a lidskou civilizací. Tato kniha mi nejen otevřela oči k nádhernému světu vlků, ale také mě inspirovala k většímu zájmu o ochranu přírody. Axel Gomille vytvořil dílo, které je nejen vizuálně ohromující, ale také hluboce lidské a plné emocí, čímž zanechává trvalý dojem. Velmi ráda dopouručuji.“... celý text
— MoniMonika
Léčebna
„Tuto knihu je nutno chvíli trávit, ostatně jako všechny knihy autorky... Pro mne opravdu zážitek, pozvánka do zajímavého prostředí "léčebny" nezklamala, napětí od začátku, ale poslední pětina vás doslova ke knize přilepí.... Ano, je to místy trošku mimo realitu, ale tam se koneckonců chceme prostřednictvím takových knih přenést a prožít s hlavními postavami jejich příběh. Connie je sice zvláštní a občas dost chybující, ale také hodně lidská a jiskření mezi ní a Baardou mne baví“... celý text
— Zahradnice19
Prokletí rodu Janoviců
„Super čtení a moc se mi líbila postava manželky“
— hana4834
Žena ve mně
„Britney Spears, celebrita, kterou zná snad celý svět. Její písničky jsou chytlavé, melodické a málokdo se při jejich rytmu nezavlní. Ale je všechno zlato co se třpytí? To nám Britney popisuje ve své nové knize.
Už během prvních kapitol pochopíte, že kniha je napsaná velmi jednoduše. Toto ne každému čtenáři sedne, ale přiznám se, že mně to vůbec nevadilo. Naopak jsem to vnímala pozitivně.
Britney nás svým životním příběhem provází od úplných začátků, popisuje své dětství, dospívání a začátky své kariéry. Čím déle ve svém vyprávění byla, tím víc mi jí bylo líto. Rodinné problémy, opatrovnictví a beznaděj. Chvílemi mi přišlo jako bych četla nějaký thriller.
Každopádně jsem trochu pochopila, co se skrývalo za podivnými videy, která jednu dobu lítala napříč sociálními sítěmi. Na těch Britney vypadala jako tělo bez duše a vyváděla podivné kousky.
Mrzí mě, kolik toho Britney musela unést, občas je těch problémů na jednoho člověka až příliš. Každopádně vnímám pozitivně, že šla s kůží na trh a svůj nelehký osud sepsala v této knize.“... celý text
— Jane2016
Z králova rozkazu
„Celý příběh je poměrně dlouhý a anotace postihuje jen nepatrný kousek.
Vyprávění začíná na hradě Aville. Lady Lenora hájí hrad, aby to vypadalo, že se na něm ukrývá francouzský král Filip a ten mohl zatím bezpečně odjet. Hrad je dobyt zásluhou Adriena, svěřence anglického krále Eduarda III. Král je samozřejmě rozezlen, Lenora je krasavice... a další je nasnadě. Lenora je posléze odvezena do Anglie, provdána za Roberta z Oxfordu, porodí dceru Danielu, Robert je vzápětí zabit, Eduard III. se stane Danieliným poručníkem a Lenora se smí i s dítětem vrátit na Aville.
Děj se posune asi o deset let kupředu. Aville je stále vlastnictvím anglického krále, Lenora se stýká jak s Angličany, tak s Francouzy, včetně krále Filipa, ostatně je příbuzná s rodem Valois. Zemí se rozšíří mor, Lenora zapřísahá na smrtelné posteli dceru, aby ctila krále a umírá. Daniela se z moru vyléčí a stává se schovankou krále Eduarda. Ten se po obléhání Calais vrací do Anglie a dívku bere s sebou.
Další skok zhruba o 4 roky. Další morová rána. Daniela se chystá odjet na državy svého otce. Doprovází ji Adrien, král mu již oznámil úmysl zasnoubit ho s Danielou. Adrien je rozhodnut odmítnout, plánuje svatbu se svou dlouholetou přítelkyní, důvěrnicí a láskou lady Joannou. Vztahy mezi ním a Danielou nejsou nijak dobré. Zazlívá mu dobytí Aville a provedla mu pár zlomyslností. Za povolené sedlo jí Adrien dokonce nařeže, protože nevěří jejímu slovu, že s incidentem neměla nic společného.
Okamžitě se vrací pro Joannu, aby ji odvezl ze zamořeného města. Ta už ale vyrazila a cestou se minou. Mor ale na Gariston už dorazil a nákaza se brzy rozšíří. Daniela pečuje o nemocné, včetně Joanny. Adrien se vrací, nachází Joannu již mrtvou a u ní Danielu, která usnula vyčerpáním. Adrien truchlí, sám onemocní a Daniela se stará i o něj. Přijíždí posel s příkazem, že k zásnubám Adriena a Daniely má dojít okamžitě. Vědom si svého dluhu slíbí Adrien Daniele svobodu. Zasnoubí se a dívka odjíždí na Aville.
Hop, posouváme se o dalších 5 let. Adrien objel turnaje poloviny Evropy, nyní zvelebuje sve skotské panství. Dorazí informace, že král opět sbírá vojsko a navíc pomluvy, že Daniela se snaží zrušit zásnuby a vzít si francouzského šlechtice.
Simon, hrabě Montjoie se opravdu snaží, ale Daniele současný stav vlastně vyhovuje. Adrien se objeví právě ve chvíli, kdy se ji vzbouřenci plenící okolí pokusí při lovu unést.
Přes její nesouhlas se ještě téhož dne večer koná svatba. Daniela si vyprosí čas, ale když ji Adrien přistihne při rozhovoru se Simonem, naštve se a zatáhne ji do postele rovnou. Daniela nevěří, že by Simon měl s jejich napadením něco společného.
Nějakou dobu jsou spolu na Aville, těžko hledají společnou řeč. Daniela ctí slib daný matce na smrtelné posteli, ačkoliv nemá v úmyslu zradit anglického krále. Za všeho nejvíce si přeje, aby zabíjení skončilo. Adrien jí nevěří. Odjíždí k armádě a po zprávách, že kolem Aville opět krouží francouzi, odváží Danielu pryč, marně mu vysvětluje, že ji podezřívá neprávem. Je odložena a v podstatě vězněna na hradě Renoncourtu. Když vyslechne hovor několika rytířů o léčce na krále Jana (Filipova nástupce), rozhodne se splnit svůj slib a krále varovat. Když se ji prostředník snaží znásilnit a využít pro sve čachry, opět zasahuje Adrien.
Poté ji znovu odloží na Aville, při další bitvě je Jan zajat a všichni vyráží do Anglie. Adrien odváží těhotnou Danielu do Skotska. Ta mu vyzná lásku, ale on jí zjevně moc nevěří. Je povolán zpět ke králi. Daniela zůstává.
Nasleduje krátký popis výpadu do Walesu, života u dvora, včetně zmínky o francouzských zajatcích a Danielina života ve Skotsku. Když se narodí malý Robin, král nedovolí Adrienovi odjet domů, naopak požaduje, aby přijela Daniela i s dítětem ke dvoru.
Simon, kterému se podaří naplánovat útěk ji unese, Adriena zraní a hodí cestou z Doveru do moře. Život mu zachrání sám Černý princ a prozradí mu, že Daniela je jeho nevlastní sestra.
Tu zatím uvězní na hradě Cardineau. Hrad je brzy oblehnut anglickou armádou, Simon se pokusí Danielu znásilnit a přimět ke spolupráci. Nakonec je hrad obsazen, Adrien opět dorazí na poslední chvíli.
Po návratu do Anglie Daniela zjistí přímo od královny pravdu. Robin má stejné oči a mateřské znaménko jako král Eduard III. Je možné, že slib matce se neměl týkat krále francouzského, nýbrž anglického.
Adrien Daniele konečně věří a vyznají si lásku navzájem.
Zajímavý je prolog - část příběhu týkající se pokusu varovat Jana. Prolog je z jejího pohledu, příběh pak z jeho.
Bitva u Kresčaku - ani zmínka o Lucemburkovi!“... celý text
— Senza Jenka
Glória v záhrade
„Druhá časť prináša znova 5 príbehov zo života malej škôlkárky Glórie. Príbehy tvoria každodenné momenty, ktoré deti bežne zažívajú a ako sa s nimi vysporiadať. Príbehy sú pekné a poučné.“... celý text
— Karcoolka2210
Mycelipedie
„Encyklopedii je poměrně bezpečné číst po 4. dílů, kdy už toho "dopředu" moc neprozradí, ale spíš osvěží nebo osvětlí některé koncepty z knížky. Dřív bych to ale nedoporučoval, přestože mě osobně při čtení vadilo, že první 2 díly jsou úvod bez vysvětlení, tak teď už to tak nějak i oceňuji.“... celý text
— cziss
Bič
„Sid je prostě sympaťák a tyhle starosvětské detektivky, kde ještě vyšetřovatelé nemají k dispozici kamerové záznamy, mobily, DNA stopy a podobné vymoženosti, čas od času nostalgicky pohladí po duši.
Jen jsem nezjistil, proč je název takový, jaký je.“... celý text
— vlkcz
Balada pro Emily
„Kamila slíbila matce, že se postará o úklid a prodej starého domu. Před 20 lety zde společně s matkou i chvilku bydlely. Když ale Kamila k domu dorazí zjistí, že rozhodně neodešly bezdůvodně. To, co v domě uvidí by vylekalo nejednoho z nás. "Kříže, všude samé bílé kříže." Kamila se i přesto rozhodne zůstat a dát dům do pořádku. Špína však není to nejhorší, co na ni v domě číhá. Tenhle dům má totiž krvavou historii a zlo nikdy nespí. Přijde Kamila na to, co se v domě stalo dřív, než se její čas nachýlí ke konci?
Tak tohle byl nejhorší horor jaký jsem četla. Jsem pěkný srab, takže se do čtení hororů moc neženu, ale u Balady pro Emily jsem musela udělat výjimku. Takových skvělých recenzí, co jsem četla. No, ale co vám budu povídat. Když se mi sama od sebe zapla televize, krve by se ve mně nedořezal. Takže moc děkuji autorce Jarmila Stráníková za děsivý zážitek. Rozhodně knihu nedoporučuji číst večer.
V knize se prolínají tři dějové linky. První nás zavede do roku 1945. Ukazuje nám historii Sudet a odsun německých rodin zpět do jejich rodné země. Mnohdy nedobrovolný a velmi krvavý. Druhá dějová linka - rok 2003. Rok kdy se Kamila s matkou Veronikou nastěhuje do tohoto domu. A třetí - rok 2021. Zde se objevuje Kamila, která se snaží dům uklidit. Dějové linky se krásně prolínají. Nudit se rozhodně nebudete ani chvilku. Stále se totiž něco děje. A to něco vám zježí všechny chlupy na těle.
Historická linka je velmi dobře popsána. Je vidět, že autorka nastudovala dobu do nejmenších detailů.
,,Lidi jsou svině, strašný svině, a je jedno, na jaké straně barikády stojíš."
,,Strach je silná emoce, dokáže zhmotňovat i největší noční můry."
Víte, co je nejsmutnější? Že i když jsou v knize příšery a duchové, to nejhorší se stále ukrývá v nás lidech.
Co musím vyzdvihnout jsou skvělé ilustrace, který vjem ještě umocňují. A na konci knihy i fotky.
Jediné, co mne malinko zklamalo byl závěr.
Jak dopadl Otto? Také vztah mezi Kamilou a Erikem jsem si představovala jinak.
Hodnocení: 4,5/5
Dům jsem si dokonce i vyhledala. Dneska vypadá celkem normálně a obyvatelně.
Pokud se rádi bojíte a hledáte paranormální jevy, určitě si knihu zamilujete.“... celý text
— lucyvase4
Vražda v zastoupení
„Pokud je první díl dokonalý a druhý skvělý tak třetí si zaslouží přízvisko temný. Tady opravdu skončila legrace a doktor Pivoňka bojuje o život. Jako procedurální detektivka perfektní, jako noir detektivka excelentní a brilantní akční závěr s krutou koncovkou ukazuje, kdo byl v té době u nás žánrová spisovatelská špička.“... celý text
— bertrand
Pacanka
„„Pacanka“, název knihy a současně slovo, které mě natolik zaujalo, že mě přimělo ke čtení. A kdo to vlastně ta pacanka je? „To je holka, která si jako malá hraje s klukama, chová se jako kluk, nebojí se a je odvážná.“
Ještě, než jsem se do Pacanky pustila, přečetla jsem si na instagramu několik recenzí. A ne vždy byly kladné. Nechtěla jsem se nechat ovlivnit, ale samozřejmě, že do čtení jdete už s nějakými předsudky. Každopádně ty mi autorka během pár kapitol vyvrátila.
Hlavní hrdinka mě sice doháněla k šílenství, byla extrémně nesympatická a sobecká, ale děj byl dle mého názoru skvělý. Bavilo mě knihu číst a užívala jsem si tu ladnost a přímočarost se kterou je příběh napsaný.
Sečteno podtrženo. Po delší době opravdu osvěžující čtení!“... celý text
— Jane2016
Smrt u zavěšený skály
„Mě se prostě líbí, jak autor píše. Je to pro mě jeho druhá kniha. A opět jsem spokojená, velmi dobře se čte, možná i úsměvně tím, že je z pohledu mladých lidí. A také mě hodně překvapila. Je pravda, že se píše hodně o surfování, čemuž vůbec nerozumím, ale nevadí, aspoň jsem se něco dozvěděla. V každém případě - vždycky jsem se těšila na další čtení. Je pravda, že konec bych si odpustila, bohatě by mi stačil ne tak komplikovaný. Ale za dovětek jsem ráda, trošku mi napověděl. Rozhodně doporučuji – zajímavá věc.“... celý text
— Pavlína2019
Dlouhý levandulový pohled
„Klasika a jedna z nejlepších "travisovek".
Dostatečně čtivé a nekomplikované naplnění westernové šablony "osamělý vlk, klaďas, objevuje a na vlastní kůži zakouší záludnosti a zkaženosti obyvatel typického vidláckého amerického maloměsta".“... celý text
— bertrand
Holly
„Poslouchala jsem jako audioknihu. Přednes mi vůbec nesedl, víc přehrává už jen Vilma Cibulková.
Holly jako postavu nemám ráda, King už mě nebaví tak jak dřív, žvásty o covidu, očkování a Trumpovi mi strašně lezly na nervy a i když to nebyl vyloženě "odpad", papírovou verzi si poprvé nekoupím.“... celý text
— klarkys
Třikrát detektiv amatér Travis McGee
„Česká TOPKA, co se u nás vydaných příběhů pana McGeeho týče. Za komančů holt preferovali při výběru kvalitu před kvantitou. To samé se týká i překladu. Znovu bych si rozhodně rád přečetl Dlouhý levandulový pohled.“... celý text
— bertrand
Jen pět přežije
„Pokud si vás získal "Návod na vraždu", rozhodně si vás získá i tato snad alone záležitost, která se nese ve velmi podobném duchu. Strhující psychologická hra mezi 6ti lidmi. Napínavé a šokující přesně tak, jak to autorka umí.
Je třeba myslet na to, že se jedná o YA příběh s velmi mladými hlavními hrdiny. Nevyhneme se tak naivitě a nepromyšlenosti některých jejich činů. Je však velmi zajímavé, jak se takto mladí lidé mohou zamotat do tak závažných případů! Který z nich skrývá tajemství? A je jeho tajemství to "pravé"? Dokážete to odhalit dříve, než vám to prozradí autorka? Tentokrát je to opravdu těžké a ačkoliv jsem odhalila jisté nesrovnalosti a černé ovce, na motiv celé situace jsem nepřišla.
Zpočátku mi postava snajpra a jeho role v příběhu přišla dost přitažená za vlasy. Prostředí, situace a navíc ještě snajpr mi dohromady nefungovali. S rozvojem příběhu však jeho postava dostává zcela jiný rozměr. Právě díky němu dostala autorka zbylé hlavní postavy pod tlak a vytvořila atmosféru nabitou nejen překvapivými zvraty, ale také bohatou na výměnou názorů a na mnoho kreativních nápadů při záchranné misi. Celkově se jedná o velmi dobře vybrané charaktery, které společně vytváří hustou a tajuplnou atmosféru. Jejich potyčky a propojení jsem si opravdu užila.
Ačkoliv mě příběh pohltil, musela jsem se několikrát pozastavit nad některými myšlenkami Red, které se neustále dokola opakovaly. Některé otázky, vířící jí v hlavě, byly často omílány a nakonec ani nejsou osvětleny. Red byla středem celé party a především příběhu samotného. Její lítostivá povaha mi však kazila celkový dojem z knihy. Nemám ráda fňukání, lítost a sebemrskačství. A toho jsem si skrze ní užila až moc. Za mě naprosto zbytečný prvek příběhu, který jen odvádí pozornost od hlavní zápletky.
Na nějakou dobu ukládám k ledu svůj nápad na "výlet karavanem".
Děkuji pěkně. :)
Hodnocení: 4/5“... celý text
— nela3812
Italské léto
„Tři generace žen vydají se na cestu po Itálii. Nechybí romantika, láska a dobre jídlo. Žádnou akci nečekejte je to spíše klidně letní čteni u vody. Knihu odevzdam do knihovny a jdu si koupit nějaké italské lahůdky.“... celý text
— adelkas
Oblečte ji do indigové
„Překlad tomuto dílu pravda nepomáhá ke čtivosti. Jinak je to starý dobrý Travis McGee, tentokrát méně akčnější a víc zadumanější. A taky mi mi připadne jaksi nostalgičtější, poetičtější a rozhodně nezastíraně brutálnější co do odhalování sexuálně sociálních "vztahů" prohnilé a zdegererované smetánky a jiné lidské spodiny. A Meyer se mi zdá dost odklizený do pozadí, v podstatě takový lepší komparz. Z celé série se jedná o celkově slabší kousek.“... celý text
— bertrand
Třikrát ostrý hoch Burke
„Velmi, velmi, velmi dobré byť rozhodně nikoli dokonalé.“
— bertrand
Holly
„Kreatívna defekácia. Píše, lebo musí. A prečo nie, keď je to stále zábavné čítanie. King spravil husársky kúsok. Holly, postava, o ktorej bolo počuť veľa názorov typu - fajn, baví, ale už by si s ňou mohol dať King pauzu - sa stáva postavou natoľko populárnou, že utiahne vlastnú sériu. Ja tiež zastávam ten názor. V tom prípade, že King bude pokračovať aj vo svojej viac klasickej tvorbe. A podľa nedávnej Rozprávky a prichádzajúcej hororovej antológii You like it darker to vyzerá na presne ten prípad. Takže áno, prečítam si aj ďalšiu knihu s Holly, prečítam si ju rád.“... celý text
— smazenaryba
Eleanor se má vážně skvěle
„Za mne jedna s hvězdou, což určitě umocnila i Petra Špalková, která výtečně knihu namluvila. Bavil mne pohled Eleanory na svět, její přímost a vtipné komentáře, vývoj jejího okolí . A i přes její velmi pochmurné dětství v knize postupně odkrývané zůstává ve mne velmi pozitivni pocit a chuť se k této knížce znovu vrátit. Doporučuji.“... celý text
— marketa7
Dvojitý kříž
„Dvojitý kříž je kvalitní nálož poměrně brutální detektivky. Chris Carter si popisem hrůzných činů dává záležet natolik, že slabším povahám bych čtení jeho knih možná ani nedoporučil.
Všechno bylo asi tak, jak pro mě má být. Kniha relativně krátká, a tak příběh ubíhá naprosto náramně. Dvojici policistů Roberta Huntera a Carlose Garciu jsem si v podstatě zamiloval na první dobrou.
Doma na mě čeká celá série případů Roberta Huntera, už se těším, až rozečtu další autorův počin.“... celý text
— Murlock77
Cesta do otroctví
„Autor má dar vidieť veci jasne a jednoznačne, akurát ich podáva dosť krkolomne a komplikovane. Kniha sa ťažšie číta a prospelo by jej skrátenie o tretinu, nosné myšlienky sa opakujú. No mal by si ich osvojiť každý, komu viac záleží na slobode ako na fatamorgáne plného brucha a rovnosti, ponúkaného socialistami. Bohužiaľ, je to aktuálne aj dnes, a práve dnes.“... celý text
— DzordanoChruno
S pečetí viny
„No, já se nepřipojím k většině. Kniha mi přišla průměrná. Podle anotace jsem čekala ucelený příběh 4 přátel. Zatímco se jedná spíš o střípky příběhů asi 30 osob, které se mnohdy knihou jen mihnou a mizí navždy pryč, prokládané dlouhými filozofickými myšlenkami.. Kniha začala být čtivá až na posledních 150 stranách. Odsun němců je zpracován poctivě, ale mé hodnocení to nezvedne.“... celý text
— SumýšIrena
Šikmý kostel 3
„Doba 50. let byla opravdu děsivá, a kolik padlo tomuto režimu nevinných obětí je strachnahánějící. Je to rozsáhlá kniha, ale určitě stojí za to si 3.díl přečíst.“... celý text
— Runinka
Prodávejte!
„Kvůli organizaci jedné sportovní akce jsem si pro inspiraci a nápady vzala tuto knihu.
Popravdě jsem byla celkem zklamaná. Kniha často omílá jednu věc – zaměřte se na zákazníka, jeho potřeby. Neříkám, že to je špatná věc, je to určitě jedna z nejdůležitějších, ale čekala jsem, že mi kniha dá víc než jen toto. Co si budeme povídat, seberozvojové knihy bývají občas těžké na čtení, člověk to nemůže jen tak přelítnou najednou, pokud z toho něco chce mít. Ale tady jsem se vyloženě do čtení musela nutit.
Kniha má i nějaká ta pozitiva. Líbily se mi vypsané druhy posluchačů, ke kterým jsem si hned automaticky zařadila lidi z mého okolí. Určitě mi pomůže i organizace času, stanovení priorit a sabotáže v plnění úkolů.
Recenzi bych chtěla zakončit touto citací:
„Mám tuze rád jahody se šlehačkou, ale pozoruji, že ryby mají z nějakého podivného důvodu raději červy. Proto, když jdu rybařit, nemyslím na to, co mám rád já. Myslím na to, co mají rády ryby. Nechytám je na jahody se šlehačkou, ale mávám jim před nosem červem nebo cvrčkem se slovy: „Nedala byste si toto?“ Proč si nepočínat podle stejných úvah, když se snažíme ulovit lidi?
Dale Carnegie“... celý text
— Galloway
Netopýr
„Chtěl jsem téhle, v Česku snad nejznámější, detektivní sérii dát šanci. Ano, čtení je zábava ryze subjektivní a co se líbí jednomu, nemusí se líbit druhému. U Harryho Holea mám pocit, že budu na druhé straně barikády. Osobně totiž po přečtení Netopýra nerozumím tomu kultu, který se v našich končinách kolem pana Nesbo vybudoval.
Pro mě je Harry Hole šíleně nesympatický hlavní hrdina. Idiot, alkoholik, magor. A to je asi důvod, proč se mi celý Netopýr tak špatně četl, hlavního hrdinu nenávidět od prvních stran, to prostě ke kladnému zážitku nevede. Celá kniha mi nepřinášela vůbec nic, chybělo mi napětí, zápletka byla na můj vkus chabá a i celkový styl vyprávění pana Nesbo mi opravdu hrubě nesedlo.
Na konec zařadím takový menší damage control: Celé tohle hodnocení nemá žádným způsobem urazit či naštvat fanoušky série a autora. Věřím, že to spoustě lidem sedne, a pak je to pro ně skvělé čtení. Vše je čistě subjektivní. :-)“... celý text
— Murlock77