Nejnovější komentáře
Pro tvoje dobro
„Do knihy jsem se úplně zamilovala,ač byla hodně smutná, tak byla prostě úžasná. Ukápla nejedna slza a Lilly mi chybí už teď.“
— Euka
Ve službách Spravedlnosti
„Tohle jsem nezvládl... Kniha a styl autorky mi vubec nesedl. Když jsem se protrápil k fázi, kdy už to vypadalo, že se něco bude dít, napětí a akce opět naprosto vyhasla... Po 40% jsem knihu odložil. Bohužel, anotace mě asi navnadila příliš a nejspíš zbytečně zvýšila očekávání...“... celý text
— InstinktCZ
Pan Romantik
„Tuhle romantiku jsem si přihodila k objednávce, nabízeli jí totiž jen za 9kč. Sice mi hlavní postava Eden zrovna moc sympatická nebyla, ale jako oddechovka to splnilo svůj účel.“... celý text
— helenkan
Píseň oceli
„Tak tohle se fakt povedlo. Ano, kniha je nejspíše inspirovaná Zaklínačem – Cuchenan a Minangar mi velmi připomínali Geralta a Marigolda, stejně jako styl povídek místo jednoho příběhu skrz celou knihu. Ani jedno ale knize nic neubírá. Čtení ubíhalo fakt rychle, a co mě na knize opravdu baví, jsou rozhovory hlavních protagonistů a jejich charaktery. To, jak dokáže autorka skvěle vykreslit jednotlivé postavy a k nim přidat krásně uvěřitelné dialogy... Paráda. Hned jsem se po dočtení vrhl na druhý díl.“... celý text
— InstinktCZ
Utekl jsem z Osvětimi
„Tato kniha byla hrůza. Není to stylem psaní, ale je to obsahem. Jde o další popis hrůz fašismu. Je dobře tyto knihy existují a mělo by je číst co nejvíce lidí. Popise je se zde nejen hrůzi Osvětimi, ale ke konci knihy i politika a naivita některých lidí.“... celý text
— DuncanIdaho
Podivná úmrtí
„Zde bylo méně příběhů, které mě zaujaly tak moc, že jsem je dočetla až do konce, jako například kapitolu o Mozartovi, Havlíčkovi, moc hezkém korunním princi Rudolfovi.. nebo taky Casanova, taky zajímavé čtení.
Hodnotím třemi hvězdičkami a stačilo. :)“... celý text
— JointlieKat94
Dřevěná lžíce
„Nedalo mi to, protože jsme byl stržen románem Moskva-hranice. Chtěl jsem, aby to pokračovalo. A Dřevěná lžíce na tento román jakoby navazuje. Užil jsem si to tedy dosytosti.
"Strohé konstatování", které tomu vytýká kolega níže, je to nejlepší, co mohl Weil udělat. Ta téměř dokumentární přesnost, jednoduchost je totiž podle mého nejsilnější. Přestože miluji psychologický román, Weil tady dokázal skrze tuto strohost a téměř absenci psychologie postav vylíčit plastický obraz nejen situace při stavbě továrny v Kazachstánu, ale celkové situace v Sovětském svazu, nebo v totalitním režimu. Není třeba se nořit hluboko, stačí pozorovat a porovnávat.
Pozoruhodná je stavba románu, která působé jakoby schematicky, ale beru ji jako různé přítoky do jedné řeky. Každý z přítoků reprezentuje jiný typ života ve Svazu, taky jiné naděje a jiná zklamání. Všechny postavy vlastně směřují na stavbu jedné továrny, zároveň se tam ale skoro všechny minou, nevznikne mezi nimi ani žádný konflkt, všechno tak plyne, socialismus se buduje, budovatelské nadšení tryská, a svoboda myšlení, individuality se postupně ohoblovává až k neexistenci.
Přitom je třeba mít na paměti, že Weil byl přesvědčený komunista a že i když jeho zkušenost ze SSSR ve 30. letech byla trpká, a zde líčí také svůj autobiografických zážitek, že komunistou zůstal. Takže ta kritika režimu není nenávistná, jakoby "z druhé strany barikády", o to je vlastně silnější, že to píše přesvědčený intelektuál, který "jen" zažívá trpké zklamání. A to i přes optimistickou vidinu celku, nicméně konkrétní detaily a projevy, chování lidí, nefunčnost aparátu, meze lidskosti ho čím dál intenzivnějši zbavují iluzí - a bere čtenáře s sebou.
Jsem opravdu šťastný, že jsem se k těmto dvěma románům dostal. Skutečně jsou na úrovni Čevengura a Dětí Arbatu, s tím rozdílem, že to je český pohled, tedy nám důvěrnější. Skvěle!“... celý text
— Apo73
Ocelová princezna
„Kniha mě nijak zvlášť neoslovila, vše mi přišlo na sílu. Minulost překombinovaná a přítomnost o ničem. Pořád se to točí v kruhu. Buď žárlí ona nebo on. Jediné, s čím autorka pracuje dobře, je postupné odkrývání tajemství. Jako celek mě to ale nepřesvědčilo a už mě to začíná trochu nudit.“... celý text
— Leído
Kdo hledá pravdu?
„opět nezklamalo - vždycky pobaví, je to příjemné čtení z mého oblíbeného období a kraje“
— babicka_amalka
Faktor Omega
„opět jsem byla spokojená: směs historických faktů, informací z dějin umění, napětí - ale teď už se těším na návrat ke Cottonu Maloneovi :-)“
— babicka_amalka
Proč máma o Vánocích pije
„Humor mi v této sérii sedí, tentokrát si zavzpomínáme na léta minulá a něco málo se dozvíme o současném stavu rodinky :))
Doporučuji jako oddechové čtení“... celý text
— PetraN17
Velké vymírání na konci křídy. Dějiny Alvarezovy impaktní teorie a současný pohled na událost K-Pg
„Nadšení z knihy "Poslední den druhohor" mě nasměrovalo k sehnání další (dříve vydané) knize autora. Zde určitá témata výzkumu konce éry dinosaurů byla rozebrána více do hloubky, protože popis samotné katastrofy je vždy z perspektivy různých teorií a hypotéz. Jistě poutavé čtení i když ne tolik jako později vydaná "PDD". Četba této knihy byla velmi kvalitní doplnění o výzkumu nutným k objasnění obrazu zkázy a vymírání.“... celý text
— Hall3006
Anděl smrti
„Série s Erikou nemá chybu. Doporučuji.“
— marli58
Historky od Bílého jelena
„Skvělé. Zábavné. Víc než zábavné. I pro fyzikální nemehla jako jsem já:-)“
— tygřík2
Zakletá zvířátka
„Pohádky jsou psané bohužel moc krkolomně a malým dětem nedávají moc smysl, musela jsem při čtení improvizovat. Je to škoda, protože jde o krásné pohádky od našich přespolních sousedů a jistě by se daly odvyprávět jinak a lépe a udělaly by úplně jiný dojem.“... celý text
— miklis
Havran
„Trošku praštěná vyšetřovatelka, vraždy provedené zajímavým způsobem, jsem celkem zvědavá na pokračování :))“
— PetraN17
Trosečníci
„Kniha do strany cca 180 - nic moc a pro mě těžce nezáživné. Za mě tam teda těch pomyslných "zvratů" bylo opravdu velmi málo, tak dva.
Sesterský vztah mi byl nějak proti srsti. Za mě to bylo vážně až moc.
Nicméně posledních sto stran už bylo o poznání lepších a závěr byl dobrý. Růžová knihovna to naštěstí nebyla, proto sem zvedla i své hodnocení.“... celý text
— iveetka
Kam se ztratil pejsek?
„Hravý gamebook pro děti nás s Bambulkou nadchl. Pátrání po Lumpíkovi bylo napínavé, Bambulku hodně bavilo vybírat, jak budeme postupovat. A ty ilustrace byly také moc hezké, vtipné a hravé. My jsme spokojené.“... celý text
— muchomurka
Vlkochodci
„Aaaaach, stejné aaaaach jako u Písně moře... To je prostě nádhera!“
— KláraH.
Zlodějský tanec
„Další výborná kniha této autorky, jejíž jméno začínám považovat za záruku dobré četby.
Nebudu se sáhodlouze rozepisovat o ději, postavách atd., jelikož není co vytknout a o chvále svědčí hodnocení..
Dej sem rychle další díl.
" Poslouchej slova, která nepadnou, Kazi. Dech, odmlky, zaťaté pěsti, prázdné pohledy, záchvěvy, slzy. To, co se říká nahlas, slyší každý. Jen někteří ale slyší to, co je skryté za tím. "“... celý text
— denniys
Poslední kabriolet
„Velký americký román psaný krásným a bohatým jazykem, s perfektní porcí emocí a lidských osudů, s notnou dávkou historických událostí, a i když s pořádnou porcí sladké nostalgie a romantického patosu, pořád natolik na úrovni a inteligentní, že k tomu, aby dostal ze čtenáře emoce, nepotřebuje uměle vykonstruována traumata a tragické události. Nádherně zachycená svoboda studentských let a vidina budoucnosti skrze růžové brýle. Radost číst.“... celý text
— Roubas
Můra noční, předvánoční
„Na Halloween jsme si s dcerou nemohly připomenout nic jiného než Jacka Skellingtona :)“
— Varjohukka
Kdo učil mlčet kámen
„Znovuobjevuji Skácela.
Chvíle
Za žádnou pravdu na světě.
Ale jestli chceš,
za malý pětník ticha.
Je chvíle, která půlí krajinu.
Pokorný okamžik,
kdy někdo za nás dýchá.“... celý text
— Andyska007
Pojď blíž
„Výborná jednohubka bez omáčky a s perfektně gradujícím tématem posednutí. Hezky krůček po krůčku, špatnost za špatností. Tady něco ukradnout, trochu víc si na někoho dovolit, nebýt asertivní, zakouřit si, dát si skleničku v baru, i když na mě doma čeká manžel, taková ta rebelie, ke který tíhneme všichni. Všichni ho v sobě totiž máme.
U některých scén mě mrzelo, že je autorka víc nerozepsala, ale to už by se tahle novela musela překlopit do románu, a tím by určitě ztratilo vekou část svýho kouzla. Zábava.“... celý text
— Roubas
Žalm pro divostrojné
„Román připomíná esej středoškolaka: růže bez trnů. Vyprávění je jako v knihách o Medvídkovi Pú a prezentovaná realita vypadá jako obraz ráje ve Strážné věži svědků Jehovových. Akce není složitá: mladý/a (nerozhodl se o svém pohlaví) čajový mnich se setká s robotem, který se - jako všichni lidští roboti po získání sebeuvědomění - usadil v divočině a věnuje se rozjímání o přírodě. V tomto Chambersově románu se z robotů stali lidé (protože znají historii, technologie, původ výrobků, uvažují logicky a pragmaticky), a lidé (nevědí nic o světě mimo město) jsou snílci věnující se psychologii a psychoterapii, která se vyvíjí v lůně náboženství založeného na mnohobožství. Je to právě robot, kdo vysvětluje mnichovi buddhistické principy života (jsí nádherný, cokoliv jsi; mířit na něco je zbytečné, protože stačí jen být; štěstí a smysl života závisí jen na tobě - hledej je v sobě, protože venku je nenajdeš).
To jsou moudrosti, která asijská náboženství hlásají po staletí. To není žádná filozofie a nic originálního. Mám pocit, že je to nějaký druh Teletubbies pro skoro dospělé (protože Chambers používá hodně vulgárních výrazů). To je trochu urážka inteligence čtenáře.“... celý text
— zanzara
Zkrocený netvor
„Tohle bylo tak přeslazený, že při diabetes bych to radši ani nečetla...
Tolik naivity, cukru a důvěry jsem dlouho v jediném románu neviděla... Ještěže dialogy hrdinů byly celkem vtipné, díky nim se to dalo dočíst bez újmy..
Škoda, že takové vztahy a taková láska snad ani neexistují, to by se na tom světě hned jinak žilo...
Jo, byl to krásný příběh...“... celý text
— denniys
Krajem blanických rytířů
„Po všech hororech, scifi, pohádkách a románech co jsem poslední dobou četla, jsem si koupila tuto knihu a udělala jsem víc než dobře.
Krásně sepsaná cestopisná kniha, která nás provází Louňovicemi, bájnými Blaníky, Kamberkem, Vlašimí, nechá nás projít se kolem říčky Blanice, cestou navštívíme pár mlýnů, ale i Načeradec, Votice... a další krásná místa. Dozvíme se spoustu informací o českých končinách. Uvnitř knihy nalezneme také krásné černobílé fotografie a kresby.
Už na první pohled mě tato kniha zaujala svým moc pěkným vzhledem a k tomu je napsaná přesně podle mého gusta.
Na Louňovice a okolí nedám dopustit, mám odtud z mládí moc hezké vzpomínky a tak jsem si po přečtení knihy řekla, že se tam musím ještě podívat.
Autorku si moc ráda přidávám mezi své oblíbené a ráda si přečtu další její knihy.
Mé obrovské díky patří nero 13, protože mě k této knize přivedl svým pěkným komentářem a tak díky jemu jsem nejen našla další skvělou paní spisovatelku, ale také jsem si moc krásně početla.“... celý text
— Janizoun
Šikmý kostel 2
„Skvěle zpracovaná historie polozapomenutého koutu naší vlasti pokračuje nebývalou jízdou. Autorčina vyprávění jsem si beze zbytku užil. Její knihy jsou z těch, které v mysli zůstanou a jen tak se je nepodaří vytlačit. Četl jsem pomalu, protože jednotlivá vyprávění z předložené mozaiky musí doznít. Autorka píše úžasným jazykem, místní nářečí ho koření a polština i němčina oživují a celý příběh autentizují. Pro mě parádní čtenářský zážitek.“... celý text
— Iki1
Flotila Země
„Ten nápad je rozhodně zajímavý, ČR je díky šťastné náhodě supervelmocí ve vesmírném prostoru sluneční soustavy a kam se podíváš, tam narazíš na českou stopu... jenže provedení je takové zkratkovité. Jako béčkový biják by to asi prošlo, nicméně bych čekal trochu propracovanější děj než obří vesmírnou bitku, ve které zemáci ztrácejí a zachrání je skoro deus ex machina. Uvítal bych nějaké uvedení do hlubší problematiky konfliktu, lepší prokreslení postav, rozvinutí pasáží s novinářkou, které vyzněly do ztracena. Knížka je to fajn, popis vesmírných jatek je čtivý, ale zasloužil by si hloubku.“... celý text
— martin9072
Cizinci
„Naprosto famózní horor, který vás chytne hned od začátku a nepustí až do konce. Cizinci mají přesně tu atmosféru, která vám sevře hrdlo a nenechá vás ani na chvilku vydechnout. Je to ten typ příběhu, kdy s napětím tušíte, co hrozivého se stane, a přesně proto nemůžete přestat číst! Horor, jak má být – děsivý, napínavý, a hlavně skvěle napsaný!“... celý text
— vihar
