Nejnovější komentáře
Život na míru
„Autorka je spisovatelka a redaktorka. Navštívila francouzské zemědělské vesničky i norské ledové fjordy. Vystudovala Harvardskou univerzitu s nejvyšším vyznamenáním.
Jedná se o autorčin první román.
Kniha je rozdělena do několika částí (JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA a další).
Jednoho dne dojde k tomu, že před dveřmi každého člověka na Zemi, který je starší 22 let, se objeví krabička a v ní provázek. Do víka je vyryto jméno příjemce a nápis: Uvnitř se nachází míra vašeho života.
Na celém světě propukne chaos a panika. Někteří lidé mají provázek delší, což znamená, že se dožijí vyššího věku. Někteří lidé mají provázek kratší, což znamená, že se dožijí nižšího věku. Krabičku nelze žádným způsobem zničit. Vědci postupem času zjistí, v jakém časovém období člověk zemře s přesností na jeden měsíc.
Kapitoly se střídají z pohledu hlavních postav (NINA, BEN, MAURA, AMIE, HANK, JACK, JAVIER). Nina a Amie jsou sestry. Nina je lesba a pracuje jako redaktorka. Amie pracuje jako učitelka. Jednotlivé postavy se vzájemně proplétají. V románu se nachází také ANTHONY, který kandiduje na prezidenta a který mi nebyl sympatický pro jeho názory.
Některé postavy se jednou týdně setkávají ve škole a mluví o svých pocitech a problémech, které je tíží. Vytáhli si totiž krátký provaz. Vytvářejí se tedy tyto skupiny lidí vytáhnuvší si krátký provaz.
Při četbě se můžeme zamyslet nad tím, jestli bychom chtěli vědět, jestli bychom takovou krabičku s provázkem chtěli otevřít a dozvědět se, kdy zemřeme nebo nikoliv. Někteří lidé jsou zvědaví a krabičku otevřou. Někteří lidé mají štěstí a vytáhnou si dlouhý provázek, jiní lidé bohužel takové štěstí nemají. Někteří lidé krabičku vůbec neotevřou a nechtějí vědět, kdy zemřou.
Pokud bych se ocitl v tomto světě a dostal takovou krabičku s provázkem, rozhodl bych se asi krabičku někam uložit a vůbec ji neotevírat. Podle mě je to asi nejlepší řešení, poněvadž pokud bych si vytáhl krátký provázek, jen bych se trápil a neustále myslel na to, jak se mi krátí čas života. Čím bych si tím pomohl?! Co má přijít, ať to přijde a člověk by měl žít přítomností, ale pochopitelně záleží na každém jednotlivci.
V tomto románu sledujeme, jaké vznikají konflikty mezi lidmi s krátkým nebo dlouhým provazem a diskriminaci lidí s krátkým provazem, o kterou se snaží prezidentský kandidát ANTHONY. Tuto diskriminaci bychom mohli vztáhnout na kteroukoliv jinou diskriminaci a vytvořit
si analogii s něčím jiným. Lidé by měli bojovat za svá osobní práva a nevzdávat se, i když to není jednoduché.
Líbilo se mi, že se v knize nacházely dopisy.
Celkově se kniha četla dobře. Očekával jsem však jiný závěr knihy.
V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ.
Citáty:
Slavný americký spisovatel Ralf Waldo Emerson napsal: Nejde o to, jak je život dlouhý, nýbrž jakou má hloubku. K tomu, abyste ovlivnili svět, stačí vůle tak učinit.“
Můžete se ohlédnout na náš společný čas a říct si, jakou jsme měly smůlu. Ale copak není lepší strávit deset let s někým, koho skutečně milujete, než čtyřicet let v manželství, které vás nudí čím dál víc, unavuje nebo ve vás vyvolává zahořklost?“... celý text
— Marekh
Stříbrné oči (grafický román)
„Je to skvělý. Příběh je skvělý. Postavy také. Jediné, co je trochu blbé je krezba. Jinak skvělě.“
— Boxyboo
Deadpool: Samuraj
„Ach, já nevím co si o tom mám myslet. Jednou je to zábavný, jednou nudný. Jednou je to chytrý, jednou je to hloupý. Skrz na srkz je to průměrná manga.“
— Boxyboo
Krvavá spása
„Knihu jsem četl hned po předchozím díle. A ten byl pro mě víc strhující. Nedal se odložit. V tomto případě mi trvalo se začíst. Začátek byl takový pomalejší. Rozjezd mě tak nechytil a proto musím prostě jednu hvězdu ubrat. Jinak samozřejmě jak jinak se příběh točí okolo Jossí to už by asi ani jinak nešlo. Ale líbil se mi. Jen možná závěr byl trochu moc překotný. Kdyby se ubral začátek a více rozebral konec. To by bylo super. Jen trochu víc rozebrat to vedlejší co kniha řeší.“... celý text
— INCOGNITOREADER
Wing Jonesová
„"Běhání ve mně dřímalo jako nějaké tajemství, o kterém jsem neměla ani tušení, a teď když jsem ho našla, se ho nehodlám nikdy vzdát."
Po delší době jsem zabrousila do vod young adult literatury a nezastírám, že hlavně proto, že hlavní hrdinka běhá :)) Láska k běhu je tu vykreslena opravdu krásně, v těchto pasážích jsem se úplně rozplývala. Celkově je Wing velká sympaťanda a držela jsem jí palce až do posledních vět.“... celý text
— Peace
Evžen Oněgin / Евгений Онегин
„Jsem rozpolcená, jaké hodnocení dát.
Příběh sám o sobě je skvělý, hluboký, smutný a pravdivý. Bohužel i takto se můžou lidské životy vyvinout a celkem často se to stává i dnes, v tom si doba nevybírá.
Zajímavý je i vhled do života a myšlení tehdejších lidí - co je to za šílené nápady někoho vyzývat na souboj? No však Puškin o tom věděl své, prý se zúčastnil 28 soubojů, než se mu ten poslední stal osudným…
Jenže mě i toho všeho neskutečně rušila ta veršovaná forma. Verše jsem neměla ráda už na střední, za mě jsou zbytečně lyrické a chápu je zhruba po úroveň “Znám křišťálovou studánku… :-).
Takže za toto, Saško, přece jen hvězda dolů :-D“... celý text
— Bakana
Radostná zvěst
„To bylo moc fajn čtení. Romantika s tragédii uprostřed. Celkem reálný pohled na to když dva přijdou o miminko. Jak se perou s bolestí a snaží se udržet vztah, který nemá pevný základ. Pěkné. Ale ten konec jako fakt neeeee.“... celý text
— Žampion
Případ nevěrné Kláry
„Příběh s poměrně předvídatelným koncem, čtenářsky příjemně přehnaně žárlivým spisovatelem, jeho mladou, krásnou přítelkyní a nesympatickým a nevyrovnaným soukromým detektivem. Nějak jsem se nedokázala do jednotlivých postav moc vcítit, ale překvapivě se mi to i tak četlo dost dobře.“... celý text
— Aiden888
Čtvrtá překážka
„Nádherná kniha čtená mnohokrát v mládí. Dodnes má místo v mém srdci a v mé knihovně.“
— Juzek
Pan Spencer
„Predošlý diel a Pan Masters bola úžasná kniha, v ktorej mi nevadil ani neobľubený age gap. Preto boli moje očakávania na pokračovanie série dosť veľké. Vekový rozdiel (13 rokov) mi nevadil ani tentokrát. Práve naopak, tejto sérii to pridáva na žhavosti. Čo mi však vadilo asi najviac je hlavná hrdinka.
Charlotte je miliardára, maximálne strážená svojím otcom a bratom. Celý život žije vo svojej ulite, nikam nechodí, nenadväzuje žiadne vzťahy. Náhodou však stretáva londýnskeho sukničkára, ktorý je paradoxne prvým mužom, ktorý ju zaujme.
Charakter Charlotte je typ, ktorý jednoducho moc nemusím. Je tichá, zakríknutá, utiahnutá a nesmelá. Počas príbehu prechádza zásadným prerodom, a to jedine vďaka vtipnému a sebavedomému Spencerovi. Postupne si buduje sebadôveru a samostatnosť.
Spencer bol úplne úžasný. Sem tam sa síce vo svojich 37-mich rokoch správal absurdne detinsky, no bavil ma. Jeho pasáže som si užívala najviac. Predovšetkým jeho pravidelné spoločné stretnutia s pánmi Mastersom a Garciou.
Celý príbeh stojí (alebo padá) na slabej komunikácii, žiarlivosti, nedorozumeniach a množstve spicy scén. Až na povinné záverečné zakopnutie (ktoré som výnimočne naozaj nečakala), bol celý dej pomerne jednotvárny, predvídateľný, povedala by som, že miestami až zbytočne dlhý.
Napriek výčitkám sa kniha čítala veľmi ľahko. Autorka ma výborný štýl. A hoci ma tento diel až tak neohúril, pána Garciu si určite nenechám ujsť.
Je to tak za 3,5*“... celý text
— Matri
Volání tučňáků
„Jedná se o volné pokračování románu DÁMA A TUČŇÁCI. Kniha VOLÁNÍ TUČŇÁKŮ se mi líbila stejně jako Dáma a tučňáci. Knihu lze číst samostatně bez předchozího prvního dílu, ale myslím si, že je lépe knihy číst chronologicky.
Opětovně se setkáváme s naši hlavními hrdiny z prvního dílu (VERONICA, PATRICK aj).
Znovu se dozvíme informace o tučňácích. Zaujalo mě například, že psi hlídají tučňáky před liškami, aby jim neublížili. Nebo že tuleni jsou také nebezpečím pro tučňáky.
Autorka opětovně poukazuje na ochranu životního prostředí.
Kniha se mi líbila a četla se dobře.
V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ.
V Poděkování autorka napsala: „Když jsem psala Volání tučňáků, procestovala jsem pět kontinentů, ale jen v duchu, protože byl lockdown a já nemohla skutečně navštívit žádné z míst, o nichž jsem psala. Některá místa (Locket Island, Ginty Island a Bolder Island) jsou vymyšlená. Další (Ayrshire, Bolton a Vancouver) jsou skutečná. Usilovně jsem se je snažila prozkoumat a doplnila jsem mezery ve své představivosti. Doufám, že mi odpustíte, pokud jsou některé geografické detaily nesprávné. Koneckonců, jde o fikci!“
Na počátku knihy se nachází mapa, která sleduje PUTOVÁNÍ VERONICY.
Kniha má pěkný přebal.“... celý text
— Marekh
Přes práh
„Čtení na dovolenou, nenadchne, ale neurazí.“
— p.stranska
Srdce mistrů: Zlatá Praha 2024
„Opravdu zlatá knížka. Je velmi krásně napsaná a moc pěkně zachycuje emoce a události mistrovství světa. Doporučuji (a nejenom pro hokejové fanoušky)!“
— Julie356
Dáma a tučňáci
„Hlavní postavou je VERONICA (86 LET), která žije v luxusní vile u moře ve Skotsku. Je milionářka. Má ráda čaj a sledování dokumentů o přírodě. Ráda používá rubínově červenou rtěnku. Při procházce po pláži sbírá odpady do pytle. Většinu času tráví o samotě. Má hospodyni EILEEN a zahradníka, který se stará o její zahradu.
Veronicu zaujme pořad o Antarktidě a rozhodne, že Antarktidu navštíví. Seznamuje se se 3 vědci, kteří provádějí výzkum o tučňácích. DIETRICH má rodinu v Rakousku a jeho zálibou je malování tučňáků. MIKE je odborník na biochemii a byl mi nejméně sympatický ze všech členů týmu. TERRY píše blog o tučňácích. Všichni provádějí výzkum přímo v terénu, anebo v laboratoři. V terénu sledují tučňáky, váží je, kroužkují a zaznamenávají potřebné údaje pro výzkum. Veronika chce vědcům odkázat velké množství peněz, pokud se přesvědčí na vlastní oči, že jejich výzkum má význam.
VERONICA nemá rodinu, ale zjistí, že má vnuka PATRICKA (28 let). Patrik pracuje v prodejně jízdních kol jeden den v týdnu, je vedený na Úřadu práce. Občas si zakouří marihuanu. Neměl jednoduché dětství. Když zjistí, že má babičku, je překvapený. Společně k sobě hledají cestu.
Kapitoly se střídají z pohledu VERONICY a PATRICKA. Líbily se mi deníkové záznamy, ve kterém se dočteme o životě Veronicy, když byla mladá.
Líbil se mi blog o tučňácích, ve kterém jsem se dočetl hodně informací o tučňácích. Tučňáci jsou indikátory životního prostředí a jejich studium je důležité pro životní prostředí.
Autorka poukazuje na životní prostředí včetně plastů.
Kniha se mi hodně líbila. Je to příjemné a milé čtení.
V závěru knihy se nachází EPILOG a PODĚKOVÁNÍ.
Kniha má pěknou obálku.
Citáty:
Na tomhle světě žijí tři typy lidí, Very. Ti, kteří tomuto světu škodí, ti, kteří se o něj nezajímají, a pak ti, kteří se ho snaží zlepšit. Snaž se být mezi těmi, kteří chtějí, aby byl lepší.
Život je o vyváženosti toho, co pustíte ven, a toho, co držíte uvnitř.
Slzy se dostaví, když je člověk příliš dlouho příliš silný.“... celý text
— Marekh
Povstalci I. - Stopami ke Zborovu
„Této knize nelze dát jinak, než plný počet. Zápisy a vzpomínky Karla Fibicha, rodáka z Brna, studujícího v roce 1915 na důstojnické škole. S radostí rukuje za Rakousko-Uherskou armádu - bojuje - padá do zajetí - vstupuje do české družiny a s sní se dostává na frontu. První díl končí před Zborovskou bitvou. Kniha je psaná deníkovou formou. Dodává to na věrnosti. Zákopová hantýrka je různorodá a občas nevím co které slvo znamená. To ale nevadí. Je to psané tak, jak to v té chvíli cítili. V pozadí je vykreslena i politická situace v Rusku, takže člověk se dostane i trochu hlouběji do té revoluční doby. Hlavně pocity československých družníků na rudý bolševismus je jasný. Mám pocit, že toto je předsposlední nebo dokonce poslední vydání před druhou válkou. V předmluvě, z července roku 1938, je psáno, že po boku SSSR budeme stát proti nové neměcké hrozbě a že svou knihou se nechce otírat o ruský lid a že boje popsané v knize patří dávné minulosti. Snad zjistím jak byl nadšený po Únoru 1948 ze sovětského lidu.“... celý text
— MichalMartinka
Čechy, srdce Evropy
„Zaujalo me ze cizinec napsal knizku o nasi domovine... je to popis geografie a architektury, plus hromada esoterickych prirovnani“
— Křovák
Biomanželka
„Váhala jsem mezi 3 a 4*, protože jsem docela soucítila s manželem a některé jeho postřehy byly docela trefné. Pro mě jedna z lepších Vieweghových knih. Akorát mě zklamalo, že to vlastně nemělo žádnou pointu.“... celý text
— Hani77
Na kole "na konec světa"
„Jezdím na těžko na kole ráda a hodně a tak taky čtu hodně cestopisů. A dost mě jich zklame (stejně jako tento), protože je to jen ve smyslu "jedl jsem, jel jsem, spal jsem a dal jsem si pivo". Tady oceňuji ty historické vsuvky a statistiku na konci, jinak je to průměr, který ničím nezaujme.
Co se skrývá pod QR kody jsem nezjišťovala, i to je malé plus, že je možnost si projít více fotografií.“... celý text
— Mufa
Jak jsem vyhrál válku
„Kniha je už dnes možná trochu zastaralá, nicméně její humor mě stale bavil a komediální pohled na válku mi nevadil. Myslím, že to skvěle využívá toho, že tragédii od komedie dělí vlastně jen kousek. Z knihy jsem se dozvěděla trochu více o fungování armády.“... celý text
— DodyF
Omyly moderní drezury
„Úžasná a velmi praktická kniha! Rozhodně bych vyhlásil za povinnou četbu pro každého jezdce, nebo minimálně pro každého licencovaného jezdce. Stručné, jednoduše vysvětlené a návodné.“... celý text
— Afareus
Pravda, nebo lež
„Knihu jsem už kdysi četla,ale teď jsem si půjčila nové vydání s bonusovým epilogem.
Na 36 stránkách pokračuje život Lowen s Jeremym, s nevlastním synem a malou dcerou v novém domově na pláži u Atlantiku. Drama nekončí........“... celý text
— Moudd
Nikdy sme tu neboli
„Za mňa slabéé, väčšinu knihy som sa vyslovene trápila a dúfala som, že napokon sa z toho vykľuje niečo iné, ako toľkokrát omieľaná téma “diabolskej kamošky (ešte aj odkaz na Spolubývajúcu zaznel, ach jaj). Enormne ma iritovali aj tie intelektuálske vložky typu “znela molová melódia. Áno, rozumiem, autorka je vysoko inteligentná a rozhľadená, ale mne to v tom ničím neoriginálnom texte vypichovalo oči. Prosím, nestrácajte s touto knihou čas.“... celý text
— verden
Srdce nemá vrásky
„Druhou knihu od Blanky Malé jsem si tentokrát poslechla a jsem za to ráda, protože nevím, jestli bych ji dočetla. Poslouchalo se to hezky, ale první kniha se mi líbila víc.“... celý text
— Analady
Smrt v ledu
„Po delší čtecí pauze jsem hledala knihu, která by mi pomohla vrátit se ke čtení. Tato kniha nebyla špatnou volbou. Četla se celkem dobře, místy byla napínavá, místy to bylo trochu slabší. V jednoduchosti je krása, těch vražd tam nemuselo být tolik. Vraha jsem odhalila brzo, ale to nevadí. Nicméně jsem od toho čekala trochu víc.“... celý text
— Analady
Krutý ráj
„Pokračování Krutý ráj je určitě plnohodnotný. Za mě musím říct že snad i lepší.
Druhý z dvojčat Killian panovačný mafián z kterého se vyklubalo něco úplně jiného. Naráží na drzou zlodějku Juliet. Jejich slovní přestřelky rozbíjejí snad i sklo... boží!!!. V jejich vztahu nelítají Jiskry ale přímo blesky. Killian je blesk a Juliet je hromosvod. Pasují k sobě jak vidle do hnoje jen ona se brání bojí se ale nedokáže odolat jeho nátlaku.
Nakonec ho jeho dominance a ochranářství přesvědčí že přesně on její srdce šampion.
Boží... můžu jen doporučit!!!“... celý text
— Jita160
Faja
„Geniální. Nemůžu vytknout vůbec nic. Příběh o síle přátelství, které překoná i největší překážky. Mezi pětadvacitkou si jistě každý najde své oblíbence, například mě poměrně slušně odzbrojil pád do podzemí. Ta absolutní rozhodnost kapitána následovat malého sklenaře na téměř jistou smrt, byla dojemná. Takové pasáže, kde pomalu vytahujete kapesníčky (setkání Ilan s matkou a bratrem) v rychlém sledu střídají napínavé, dech beroucí okamžiky a v neposlední řadě zůstanete v úžasu nad nějakým tím odhaleným tajemstvím. Ilan je už teď moje nejoblíbenější hrdinka ever.“... celý text
— petrulka
Teorie lásky
„První knize od Ali Hazelwood jsem dala čtyři hvězdičky, druhé tři, třetí dvě. Nezáleží na tom, která kniha byla která, protože pořadí jednotlivých knih by sestupující hodnocení asi nezměnilo.
Všechny knihy se čtou příjemně, pobaví, rychle utíkají. Je pravda, že tady mi za vtipnost a odlehčenost místy přišla na sílu a povinná postava bláznivé nejlepší kamarádky mi vyloženě lezla na nervy. Ale – i když odhlédneme od mého názoru, že by většina romantických komedií byla lepší bez romantické linky – mám problém s příběhem. Ten se totiž pořád opakuje. Autorka dokonce některé scény neustále recykluje a pouze jim trochu pozmění okolnosti, tudíž jsou ve výsledky všechny knihy zaměnitelné. V této mi však nejvíc vadil samotný vztah ústřední dvojice. Autorce se zjevně líbí nerovné vztahy, kde je tím dominantním pokaždé muž. Jejich nerovnost začíná už jejich tělesnou konstitucí (ona je pokaždé drobná, on je obrovský, což ona dokola a dokola obdivně komentuje) a pokračuje tím, že on má vyšší pozici v práci. Ona vedle něj působí dětinsky, on je vždy seriózní a tajemný. Dokonale ji prokoukne, čte jí myšlenky, zná její potřeby lépe než ona sama a chová se k ní blahosklonně a nakonec se z něj stane její zachránce.
Nejsem čtenářkou podobných knih, takže nemám moc s čím srovnávat, ale jsem si jistá, že další knihy od autorky už číst nebudu.“... celý text
— Mae
Ready Player One: Hra začíná
„Z knihy jsem ještě více nadšený než z filmu a doporučuji. Četla se velmi dobře, děj mi přišel poměrně svižný a nápaditý a vůbec ne nereálný. I dnes spousta lidí utíká do bezpečí online světa, jen si zatím neoblékáme haptické rukavice a brýle pro virtuální realitu nejsou mainstream. No uvidíme za deset nebo dvacet let :)“... celý text
— mybrave
Léto, kdy jsem zkrásněla
„Tohle je jedna z těch knížek u které když jí dočtete si říkáte a co teď co teď budu dělat. Ještě že jsou i další díly. Vážně se mi moc líbila vždycky jsem skoro vůbec nedýchala a čekala jestli se Belly rozhodne správně“... celý text
— horalkaH
Božidara
„Krásná kniha plná moudrých myšlenek. Opravdu mi spadla brada a knihu jsem si koupila, i když jsem měla původně pouze půjčenou z knihovny. Kdybych vychovávala dceru v tomto věku, tak by mi kniha strašně pomohla. Určitě se k ní několikrát vrátím a před autorkou klobouk dolů, skutečně parádní čtení.“... celý text
— Monika456