Nejnovější komentáře
Zpověď masky
„Jukio Mišima byl výjimečně talentovaný spisovatel s okem pro krásu. Když čtete jeho literaturu, jako západní čtenář nepociťujete žádný zvláštní cizí prvek, který by vás mystifikoval. Text protkaný metaforami a literárními odkazy odkazuje na světovou, Evropskou kulturu a literaturu. Samotné dílo pak připomíná Bildungsroman, neustále jsem vzpomínala na Damiana od Hesseho.
Mišima viděl erotickou krásu násilí, která provází i hlavního hrdinu knihy jako fatalistický obraz. Homosexuální a zvrácené touhy je potřeba skrývat, Kóčan se je snaží zapudit a i sám sobě namlouvá, že nejde o jeho skutečné touhy. Vztahem s dívkou Sonoko se snaží sám sebe přesvědčit o své schopnosti být normální.“... celý text
— vivivovo
Nedej se
„Přemýšlím jak správně uchopit tuhle knížku. Kdybych na ni brala stejný metr, kterým čtu Murakamiho a Woolf, asi by moc neobstála, ale jelikož je z jiného žánru, musím si vystavit trochu jiná kritéria. No a taky nemůžu nezohlednit - je to fanfikce. Není to fanfikce fanfikce, ale je to vlastně jen extenze knížky z jiné knížky, která má být fanfikcí na (fiktivní, neexistující) sérii knih o magickém vyvoleném chlapci, který chodí na kouzelnickou školu v Británii... Samozřejmě jde o velmi jemně zamaskovaného Harryho Pottera. Takže pro ujasnění - Carry On je prostě Drarry fanfikce.
Ale taky to je samostatná kniha. Má vlastní postavy (které sice jasně korespondují ke svým protějškům v Potterovi), vlastní příběh (vyvolený kluk na magické škole s ředitelem/mentorem je převzato z Pottera a zbytek domyšlen). Oceňuji moc dobrý systém magie (magická slova a fráze vyvíjející se s kulturou a časem jsou celkem geniální) a i originální zápletku, která mě doopravdy zaujala. Přidat do příběhu to, že Draco- chci říct Baz, je upír byl náhodou fajn nápad a já to oceňuji.
Teď kde to trochu kulhá: zaprvé jméno záporáka mi celou knihu lezlo na nervy. Ano, postavy to také komentují, ale pojmenovat nepřítele basically "Záporák Špatňous" je dost na vydejchání. Zadruhé jsem měla pár menších problémů s překladem, ty bych ale všechny nakonec zvládla svést na preferenci. A nakonec, co se týče politiky světa, je to dost bordel. Ano, víme, i originál Rowlingové je kostrbatý a jeho neoliberální politické metafory jsou přinejlepším těžkopádné. Nicméně člověk má těžko čas věřit Brumbálovi- ehm Mágovi, když ten se z "morálně ambivalentní" dostává na "autoritářskej debil". Mágova divná pseudopolitika, která má být velmi progresivně radikální nemá nic do sebe, politické metafory trochu selhávají. Uf oukej, to by stačilo k politice YA knihy o tom jak se spolu konečně vyspí Draco Malfoy a Harry Potter.
Na rovině fanfikce si kniha vede dobře - poradila si nějak s Ginny (i když teda Agáta mi přišla dost nesnesitelná) i Brumbálem (když smícháte Grindelwalta a Brumbála dostanete...). Celkově je to jednoduchá odpočinková kniha, která i přestože jde technicky o fanfikci má vlastní solidní příběh a stojí za to být opravdu vydaná (a ne jen někde na ao3).“... celý text
— vivivovo
Spasitel
„Andy Weir svým románem přináší inteligentní, napínavý a vtipný příběh o vědě, vesmíru a hlavně o přátelství. Přírodní vědy jsem vždy řešila jen okrajově a fyzika, biologie a podobné obory na té úrovni, kterou ovládá hlavní hrdina, pro mne byla vždycky "Terra incognita". A přesto se příběh odvíjí tak, že odbornost není důležitá a vy si své obzory rozšíříte a získáte povědomí o věcech, o nichž jste do té doby nepřemýšleli.
Příběh má dvě roviny, které se logicky proplétají: v té první je hlavní hrdina s amnézií v kosmické lodi a neví nejen co tam dělá, ale zpočátku dokonce ani jak se jmenuje. V té druhé se formou záblesků paměti vrací do minulosti na Zemi, rozpomíná se nejen kdo je a proč je ve vesmíru, ale také jaký tam má úkol.
Autor zmiňuje spoustu technických vymožeností, vědeckých teorií a předvádí neuvěřitelná cvičení (někdy skoro kotrmelce) v logice a to vše umocňuje inteligentním humorem. Několik let jsem nečetla tak výbornou knihu!
"Děje se něco zajímavého.
Ťuk, ťuk, ťuk.
Ne, vůbec to není strašidelné. Být v kosmické lodi dvanáct světelných let od domova a slyšet jak někdo klepe na dveře je naprosto normální."“... celý text
— Mabie
Vše o mé dceři
„Bolestivá kniha o míjení se generací, ale také o tvrdohlavosti a iracionálních předsudcích.“
— vivivovo
Svědkyně zítřka
„Výsostně zdařilá antologie představující autorky sci-fi žánru a jejich děl z přelomu 19. a 20. století. Povídky představují nejrůznější směry a zákoutí daného žánru a především, že sci-fi nebylo a není ryze mužskou doménou. Vpravdě některé náměty připomenou díla Wellsova či Verneova, aniž by kvalitou zvlášť zaostávaly. Jelikož se jedná o povídky, neodbytně jsou některé čtenářovi milejší a jiné horší.
Já, jako nikoli zrovna fanoušek žánru nebo americké literatury mohl jsem se nechat unést poměrně nezaujatě. Říkám poměrně, protože pro mě byl základním kamenem příběh Smrtelný nesmrtelný od Mary Shelley, pro níž mám jednoznačnou slabost. A nezklamala. Dalším vrcholem byl Monsier Nepolapitelný, skvělá dobrodružná jízda Muriel Pollexfen, jejíž nadšení pro letectví mě vede k touze dostat se k příběhům Grey Ghost.
Skvělou, opravdu ryze sci-fi záležitostí, byl Zázrak s lilií a Sultanin sen. V prvém případě lidstvo na vrcholu "dokonalosti" a vítěz války s hmyzem i nad planetou, což je danajský dar. V druhém výborný utopisticko-feministický náhled na společenské urovnání s jistým nádechem ironie. Nejdůležitější přísada přispěla thrillerovým napětím o šíleném vědci hledajícím elixír neviditelnosti, podobně jako Dítě lady Clanbevanové nebezpečnou touhu po dlouhověkosti. Jak vděčná témata lidského pachtění. V konci ještě zmíním Hodnou lady Ducaynovou, nádhernou viktoriánskou novelkou taktéž o dlouhověkosti, tentokrát poněkud upírsky laděnou.
Mike Ashley odvedl výbornou práci a čtenářům nabídl vhled do žánru, který se od poloviny dvacátého století těší ohromnému zájmu a zároveň si udržuje specifičnost "vyvržence". Ba co víc, témata zpracovaná v povídkách nijak z lidských tužeb a strachů dosud nevymizela. Pochybuju, že vymizí. Tato antologie je výborným vhledem do starého světa, který se dívá na svět budoucí. Do podivných a podivuhodných příběhů a povídek vybočujících z obvyklých literárních žánrů a cestiček.“... celý text
— Kozel
Těsné pouto
„Knihu som prečítala na jeden dych a bola pre mňa strhujúca určite doporučujem ALE...
Kto potrebujete jednoduchú príjemnú romantiku tak to nečítajte ;) je to kniha o únose, väznení, týraniu a nádeji pretkaná láskou takže žiadna oddychovka ... ;)“... celý text
— mbart
Z deníku kontrarevolucionáře
„"Nad některými pasážemi se ho při psaní - a tím spíš při jejich pročítání - zmocňovaly rozpaky, ano, trapnost! Je možné, že tyhle naivní, bombastické věty byly někdy dokonce vysloveny nahlas? Bohužel. Ale byly znakem doby a nebylo možno je zamlčet, měla-li mít práce smysl!" (str. 334) A jak ubíhá čas, tak jsou ty emoce a ta patetická gesta stále méně pochopitelná.“... celý text
— 000nugatovej
Než zjistíš pravdu
„Na knížku jsem se podle anotace moc těšila, znělo mi to hodně zajímavě a opravdu jsme se dostali mezi takovou tu smetánku, kde jsou spolu všichni dokonalí, rodinky a pak Maddie. I když bylo celkem jasné, že s Maddie to bude nějaké podezřelé, tak úplně všechno prostě člověk neodhadl. I když bych možná ocenila, kdyby to bylo bez linky Maddie, protože by to byl opravdový šok, co by se stalo. Takhle ona pořád dávala najevo, že v tom je něco víc. To je ale maličkost. I takhle to bylo moc super. Hezký počin od české autorky.“... celý text
— pogmanka
Ďábel v zrcadle
„Čtvrté pokračování série detektivních příběhů z rudolfinské doby. Kapitán Stein, notář Barbarič a kaprál Jaroš se tentokrát vydávají do Vídně, neboť v ohrožení je nejenom život biskupa, ale i samotného arcivévody Matyáše. Jako v předchozích dílech nechybí typický humor, propracovanost, skvělé vykreslení postav a dobových reálií. Baví mě to :)“... celý text
— Květ
Sametový domov
„Knihou jsem se prokousávala, autorčin styl psaní mi úplně nesedl. Rodiče se svými dvojčaty utíkají před válkou v Sarajevu, až skončí v Praze. Přivykání se cizímu jazyku, snížení životní úrovně, rodiče lékaři prodávají ve stánku s oblečením. První polovina knihy je psána z pohledu dvojčete Máji většinou deníkovými záznamy, druhou polovinu dopisuje matka.“... celý text
— lenkaabooks
Roky pod psa
„Zbytecnejsi knihu jsem asi jeste necetla. I clanek v Blesku ma vyssi hodnotu…“
— Christeene
Poslední svobodný miliardář
„Celkem oddychová nenáročná kniha. To jsem potřebovala po všech těch detektivkách.“
— LivN
Incal
„Úplná pecka. Tento komiks si ma získal od začiatku do konca, je to niečo nepredstaviteľné, hlboké, filozofické, biblické, aj vtipné. A sci-fi vo svojej pravej podstate ako to len Jodorowsky vie. Ešte ma čaká dnes Před Incalem a zajtra Metabaron a veľmi sa na tento vesmír teším, bude čo čítať a kochať sa nádherným príbehom a sci-fi svetom. Je to fakt pecka a odporúčam všetkým milovníkom dobrých príbehov, sci-fi a úžasnej kresby od Moebiusa. K príbehu napíšem len toľko, že je tu toľko nápadov, že až uvažujem, odkiaľ toľko fantázie Jodorowsky mal. Fakt klobúk dole. Či už sú to šialenšie nápady alebo normálnejšie, je tu čo objavovať. Proste pecka.“... celý text
— mirec88
Vetřelec
„Tak tohle se moc nepovedlo. Jednoduchý plán a snadný prachy: vezmeš populární film, použiješ jeho scénář a popíšeš děj. Co by se asi tak mohlo podělat? Pokud jde o čtenáře, tak ten bohužel opravdu ne, zejména pak strachy, ačkoli film je mistrovským hororem, který jsem viděl mnohokrát. Čteme tady velice suchý, odtažitý, monotónní popis. Rozsah novely je příliš malý na to, aby dokázala vzbudit patřičné emoce. Prostě jako fanoušek celé série bych si představoval pořádnou bichli, plnou děsivé úzkosti, brnkajících nervů a strašlivé bolesti. Ale toto rozhodně není tento případ. Zdejší vysoké hodnocení nechápu. Také chci číst příběhy svých filmových hrdinů, ale takto chabě podané?! (Normálně bych dal tři hvězdičky, ale zklamání nesu těžce, takže dvě.)“... celý text
— Metroušek
Západ je Západ
„Knihu jsem si pořídila jen kvůli skvělým ilustracím Jiřího Šlitra, ale když už ležela na stolku, tak došlo i na čtení. Kratičké texty - jen drobné postřehy, izolované příhody, sem-tam vlastní doporučení, jak vnímat Západ, kapitalistické země, co si od nich "vzít" - to vše mne hodně překvapovalo. Autor sám nezastírá, jakáže výjimečnost v jeho životě byla tato jeho cesta do čtyř západních zemí (někdy jenom projíždění přes) a za jakých ubohých žebráckých podmínek tam pobýval, proto na mne působily docela cynicky jeho doporučení dalším našim cestovatelům, čeho si všímat, čeho se vyvarovat ... Přece musel vedět, že zpoza těch drátů se tam od nás nikdo jen tak nedostane.
Každopádně - čtení to bylo zajímavé a hodně mi připomnělo úžasný cestopis Anny Sedlmayerové Na cestách od Sicílie až po Skotsko - stejná doba, stejný místy údiv, místy rozčarování, stejné ponižující postavení chudého Čechoslováka v tom "strašném kapitalizmu".
Doporučuji.“... celý text
— Koka
Vnučka
„Kašpar, (západo)německý knihkupec v seniorním věku pročítá knihy pro dívky, aby pro svou nenadálou nevlastní vnučku z (východo)německého venkovského prostředí vybral správnou knihu, vodí ji na koncerty, do muzeí, do kin... aby jí nastínil jiný život, než jí nabízí a kam jí vedou její rodiče a nacionalistická komunita. Příklad indoktrinace v omezeném okruhu lidí vyznávajících stejnou ideologii, která si v nové době našla nový cíl své nenávisti, nový smysl třídního boje, smysl života. Schlinkův román má však výrazně širší rozměr, problém s neonacionalisty léta po válce ukazuje na dědictví, které si Německo nese od časů Hitlera a resuscituje dobu a nálady, pro které mu část německé společnosti naslouchala a následovala jej. Je to podobné, jako dnešní Rusové s nostalgií vzpomínají na Stalina. Německo (DDR a/vs. NDR) Němcům (Němci vs. cizinci), Rusko - jeho kdysi široké impérium - Rusům. Sjednocovací politiku východu a západu země, stejně jako migrační a integrační politiku německých vlád lze vnímat z různých pohledů. Co je zásadní pro Německo je však fakt, že doma si to vláda se svým národem zjevně nikdy dostatečně nevyjasnila. Cíl světí prostředky...
Schlink svůj román postavil na kontrapunktu ideologií v rámci jedné země a jednoho národa, který dějiny rozdělily na dvě nepřátelské skupiny obyvatelstva, které k sobě jen s obtížemi hledají cestu i desítky let po válce. Kontrapunkt, který se odráží v duších protagonistů, a jejichž životy nelze tehdy ani nyní označit za šťastné a spokojené. Někdy před 15+ lety jsem seděla v mém rodném, pohraničním městečku v kavárně a ke stolu si přisedl německý pár. Zanedlouho se otevřela stavidla jejich nespokojenosti, s "násilným" spojením DDR a NDR, s nabíráním stále nových členů do EU, s výjimkami pro přijetí do EU, s migrací, s drahotou, se vším... V každém případě Německo, ta bohatá a rozvinutá země, která láká migranty nejen z Evropy a Balkánu, ale i z Blízkého Východu, Afriky či Asie, zůstává dodnes vnitřně rozpolcená a obyvatelstvo nespokojené. Schlinkův román poodkrývá možná jen malou, ale zásadní část starých a nikdy nezhojených jizev současného Německa, kdysi agresora, současně ale i oběti toho, co samo rozpoutalo.
"Německo už nepatří Němcům, Cizinci se mají líp než my, židi se svými penězi o všem rozhodují, je tady tolik mohamedánů a mešit." "Je u vás mešita?" "Ne, ale je tam stánek s kebabem a otec říká, že když tady mohamedáni zůstanou, postaví se mešity a brzy už nebudou zvonit zvony, ale bude vyvolávat ten... ten..." "Muezín?"“... celý text
— Rihatama
Krev elfů
„Tahle série mě dost baví, i když občas se ztrácím v příběhu a chvíli mi trvá než se chytnu.
Není to plné zvratů a překvapení, ale je to napsané tak, že musím číst dál. A vždy se těším na další díl. Je to i po dlouhe době série, kde mě baví všechny postavy. A Geralda mám samozřejmě nejraději. Cítíte z něj plno tajemství a chcete se o něm dozvědět, co nejvíc.“... celý text
— Andynka
Vánoční příběhy
„ČVd 4 od AstridL. Dnes ráno byla pořádná námraza, bílo v jesenických horách, ale sluníčko během dne a modrá obloha zvýraznily ještě stále podzimní barvy přírody, která se chystá spát. Přesně čas na tuhle tenkou knížku, kdy se s každým hezkým příběhem očekávaný advent a Vánoce za dva měsíce přiblíží i bez mrazivého počasí, teplé deky a horkého čaje.... Nebo ne, pod dekou a s čajem přečteme další příběh, protože děti i dospělé potěší svou hřejivostí, laskavostí, jistou dávkou zábavy, humoru, moudrosti či nostalgie.“... celý text
— Josh
Změňte své návyky, změňte svůj život
„Velmi stručná kniha. Je takovým výcucem ze všech možných sebe rozvojových knih, proto se ji vyplatí mít doma jako takový reminder.“
— SladkaK
Pojďte s námi za zvířátky
„V jedné pražské zoo je k vidění spousta zvířat. Kůň převalského Gino, hyena Barbie nebo lachtan Gaston, který už několik lež nežije, ale můžete si o něm přečíst. Kniha o zvířatech, kteří si něčím prošli, ale dokázali dokázali mnohem překvapit. Příběhy z pohledu vychovatelů, kteří si také prošli emoční zkouškou. V případě, že některé ze zvířat zahynulo.
K dispozici jsou dobové i současné fotografie zvířat a vysvětlení několika povelů.“... celý text
— simca9342
Sport je bolest
„Kniha se mi líbila. Měla jsem ji půjčenou a málo času na ni. Proto jsem si v ní našla sport, který mě zajímá a potíže s ním související. Videa jsem nevyužila. Určitě se ke knize někdy vrátím.“... celý text
— knihovna1
Rozina sebranec
„Audiokniha Čro. Naivní povídka, kde úplně nechápu, proč se stala ta prvotní tragédie, která se stala, jaký byl důvod zabíjet dvě chudé holky...asi bez příčiny. Pokračování už mi smysl dává. V každém případě pan Vlasák se s tím starým jazykem popral báječně a načetl to moc hezky, takže se to moc dobře poslouchá. Čtenář si pod jeho vyprávěním dovede představit těžký život v sedmnáctém století a úděl sebrance mu nemůže být lhostejný. Já se svou představivostí domýšlím, jak neblaze asi pokračoval život malého Ančete.“... celý text
— p.stranska
Kde jsi, když nejsi
„Knížka velmi dobře napsaná, proto dávám 4*. Ale bylo mi při ní tak smutno. Kapitoly na přeskáčku jsem nepochopila...“
— knihovna1
Nikomu ani slovo
„Přiznám se, že nebýt výzvy asi bych to nečetl a byla by to velká chyba. Perfektní“
— regazzoni
Pan Masters
„Instagram misha_cte_eroticke.romany
věkový rozdíl/age gap
vdovec se 2 dětmi vs chůva
jizvy z předchozích vztahů
velmi žhavá erotika
divoká střela vs usedlý soudce
skrývání vztahu
vulgarismy
protiklady se přitahují
problémy dospívání, šikana, ztráta matky
pohled převážně ze strany Brielle, občas i Juliana
Jo! Tak jízdu s panem Mastersem jsem si užila! Velmi žhavá erotika, vtipné a trapné situace, k tomu si připočítejte puberťačku, typického Brita, nespoutanou Australanku, zvířata a pevné přátelství.
Kniha mě hodně bavila, zhltla jsem ji jak nic. Bree se od první chvíle díky své divoké povaze a ostrému jazyku dostává od začátku do nepříjemných situací nebo do sporů. Autorka chtěla vyjádřit protiklad mezi usedlým anglickým soudcem a australskou střelou, která se pouští do hádky a nerespektuje ničí hranice a pro sprosté slovo nejde daleko.
Julian, pan Masters, drží otěže svého života pevně v rukou. Bohužel je místy chladný jak ledovec a i když své děti miluje, tak i jejich výchovu bere přísně. Možná i díky práci nemá se svou dcerou pevný vztah a tak mu uniká to, že je nešťastná a šikanovaná.
Julian má tak trochu klapky na očích a jede si ve svých kolejích, kdy potřebuje mít vše pod kontrolou.
Pořádně žhavá erotika a sexuálních scén tady bylo požehnaně, takže moje nemravná duše byla spokojená. Mě se ero scény líbily a týdenní dostaveníčka na nějaké téma mě zaujalo. Ero trochu drsnějšího rázu
Někomu možná Bree nesedne - je drzá, nebere si servítky a pro sprosté slovo nejde daleko. Mně ale k Julianovi seděla, protože ten usedlý Brit potřeboval obrátit svět vzhůru nohama, aby otevřel oči.
No a k tomu otevření očí mohlo pomoci, když ho Bree přejela golfovým vozíkem - jo, smála jsem se sakra nahlas tak, jako Seb a Spencer.
Julian, když se rozčílil a ztratil nervy, tak hodně často říkal věci v afektu, kterých pak okamžitě litoval, ale slova se berou zpět velmi těžko.
Autorka do příběhu přidala i téma dospívání a problémy, které s sebou nese.“... celý text
— Mishaacka
Oxfordský anonym
„Akademická dráha vs. manželství. Jak volit, jak nepromarnit sebe samu. Je možné relizovat se pracovně a zároveň "zůstat ženou"? Co zavazuje víc: vědecká pravda, nebo loajalita k blízkým? Zajímavý pohled z doby před devadesáti lety (a shodou okolností i detektivka). 3,5 hvězdičky“... celý text
— Hanka_Bohmova
Ztracenné
„Knížka je milá, poučná a vesele ilustrovaná. Měla jsem z ní radost. Rychle přečtená a k zamyšlení.“
— knihovna1
Nebe bez mračen
„Autorova cifrovaná vetná skladba plná jazykových ornamentov sa k téme knihy vôbec nehodí. Pokus o dramatickú novelu o španielskej občianskej vojne tak vyznieva rozpačito a bez vyvolania emócie ústi do prázdna. 50%“... celý text
— kamilk
Poslední dům v ulici
„Pomalý začátek, zajímavý konec.“
— Therrr
Půlměsíc
„Minule som nevedel, čo si mám o Usoppovi myslieť. Po tomto diely som si ho obľúbil. Páči sa mi, že je vlastne variáciou na príbeh ,,Chlapec. ktorý kričal vlk".
Kapitán Kuro ma nesklamal. Z doterajších protivníkov sa jedná o asi toho najkrutejšieho.
Nami sa tentoraz dohadovala so Zorom a je to rovnako zábavné, ako to bolo s Luffym v predchádzajúcom diele.
Mám malý pocit, že sa nám tu opakuje postup deja z predchádzajúcich kníh. SPOILER: Zoro bojuje s pirátmi a na konci proti sebe stoja Luffy a nepriateľský kapitán, pričom k ich boju dôjde až v ďalšom diely. Podobne to bolo aj s Buggym. KONIEC SPOLERu. Nie, že by mi to vadilo.
Štvrtý diel pekne pracuje s novými postavami, ktoré nám minule predviedol a ja som s ním spokojný.“... celý text
— Voliarty