Nejnovější komentáře
Shuggie Bain
„Douglas S je světový módní návrhář, žijící v NYC. Odskočil si napsat velmi syrový, silný a autentický příběh. Ano, je to o Agnes. Protože každý z nás si svou Agnes neseme na zádech. Mluvit o ní je velmi intimní a vyžaduje to naši odvahu. Odvaha a schopnost o tom upřímně psát...klobouk dolů. DÁVÁM PARÁDU!!!“... celý text
— AdamŠkapa
Vášeň
„Miluju to!!...a ani mi nevadí ta přeplácanost, protože jsem v tomhle směru téměř nepolíbená..nemám tedy s čím srovnávat :)“
— Zuzana215
Zlatá nit
„Náboženskou literaturu nečtu, ale tohle je především slušný historický a romantický román. Příběh začíná 20. května 1521, kdy francouzsko-navarrská armáda zaútočila na město Pamplona. V pluku lorda de Gramont slouží švýcarský žoldnéř Ulric z Flue, zatímco pevnost hájí baskický šlechtic don Iňigo de Loyola. Osudy obou mužů se časem proplétají. V knize jsou vypsány některé vize a myšlenky z Duchovních cvičení Ignáce z Loyoly, hlavním hrdinou je ale "Dlouhý" Uli, fiktivní synovec svatého Mikuláše z Flue přezdívaného strýček Klaus. Uliho prostřednictvím autor popisuje běsnění vojenské soldatesky ve Španělsku a Římě a poměry ve Svaté zemi. Vyprávění končí založením řádu Tovaryšstva Ježíšova v roce 1540. V doslovu autor uvádí stručný životopis svatého Ignáce.“... celý text
— braunerova
Půlnoční jezdec
„Odpočinková, nenáročná četba.“
— koblížek779
Šikmý kostel 3
„I potřetí musím začít stejně. Tenhle žánr obvykle nečtu, ale po přečtení prvních dvou dílů, které mě opravdu uchvátily, jsem samozřejmě sáhnul i po tom závěrečném. Kniha je opět velmi čtivě napsaná a stránky mi mizely před očima závratnou rychlostí.
I když předchozí díl se mi četl velmi těžce kvůli válečnému období, tak tenhle díl mě naplňoval úzkostí, nepříjemnými pocity a zhnusením z doby socialismu a komunismu. Já jsem naštěstí sledoval jako desetiletý v televizi sametovou revoluci, takže mě tahle doba spíše minula, ale i tak jsou ty pocity velmi nepříjemné.
A to samozřejmě nemění nic na tom, že tato kniha i celá trilogie je prostě výborně napsaná.“... celý text
— dpxcz
Zimní včely
„Úžasná kniha. Silný příběh. Mnohovrstevnatý. Jistým způsobem mi to připomíná Zlodějku knih: nahlížení na válku pozoruhodným úhlem pohledu. Krásný literární jazyk. Hluboce se mě tato kniha dotkla.“... celý text
— AdamŠkapa
Kouzlo lišky
„Asi nejlepší kniha ze série, což jsem vůbec nečekala a moc se těším na další díly z nové série autorky, co jí teď začne vycházet.“
— viola5163
Písečníci a bludný asteroid
„!!! POZOR SPOILERY, PRO TY, CO NEČETLI !!!
Na autora jsem poprvé narazila pár let zpátky při hledání knih pro splnění předmětu Lieratura pro děti a mládež. Titul Já, Finis byl ale vypůjčený, takže jsem nakonec předmět splnila jinými knihami. Znovu na mne Václav Dvořák vyskočil na IG, kde se ve svém příspěvku holedbal, že naučí i zaryté nečtenáře číst, kterážto prohlášení byla podpořena ohlasy nadšených maminek. Shodou náhod nejstarší schytal svojí první pětku za to, že o prázdninách nic nepřečetl (to, že jsme četli spolu, úspěšně zapomněl), a i když jeho to nehnětlo, mne coby osobu, která by bez knih zemřela, to mrzelo a řešila jsem, jakou knihu pro něj vybrat. Dvořák na svých stránkách měl akci 3+1 na svoje knihy, svrběly mě prsty, ale protože výsledná částka i tak byla dost vysoká a do výplaty daleko, zamluvila jsem Finise i Písečníky v knihovně. Když se pro ně šla vypravit, strávila jsem nakonec asi 1,5 hodiny rozhovorem s knihovnicí v dětském oddělení. (Což bylo krásné, protože po opravdu hodně dlouhé době jsem mluvila s někým, kdo je stejně postižený jako já, a ani jedna jsme nedokázaly ten hovor ukončit.) Doporučovala mi i jiné knihy a u Písečníků pronesla něco, co moji četbu značně poznamenalo. Totiž, že je to vykrádačka Harryho Pottera.
Po dočtení jí bohužel musím dát za pravdu a nechce se mi věřit, že by Dvořák HP neznal a všechno to jenom byla náhoda. Jen některé z bodů: Hlavní hrdina je outsider a sirotek, ale dříme v něm víc, než sám tuší. Hned první den si znepřátelí nejen spolužáka (bledý blonďák), ale i jednoho z učitelů, který je na něj a jeho přátele zasedlý a nespravedlivě a neúměrně jim sráží body ve školním hodnocení. Tomáš vyniká v létání, hned při první hodině „kouzel“ zvedají děti do vzduchu předměty, a je dobrý i v gravibalu, který nikdy nehrál, zkrátka talent od přírody. Mechanik v hangáru je takový vlastně Hagrid. Děti celou dobu podezírají zlého učitele z nekalostí, sledují ho dokonce do zakázané zóny, kde sice nenarazí na Chloupka, ale těsně předtím, než se jim podaří něco zjistit, se musí vrátit… Říkala jsem si, že by to byl „dobrý plot twist“, kdyby záporákem ve skutečnosti byl ten roztržitý profesor historie. Když vykrádačka, tak se vším všudy, profesorem Quirellem byl skutečně profesor Libris. Když to člověk čte s tímhle vědomím, aniž by k odhalení ještě došlo, profesorovy výroky při hodinách historie dávají úplně jiný smysl (takže když to pak někdo čte podruhé a už zná pointu, musí si říkat, jak to autor umně zaonačil, aby to vlastně bylo do očí bijící).
Václav Dvořák píše dobře, ne že ne, kniha je čtivá a udržuje napětí a čtenáře u stránek. S tím předem daným hodnocením to na mě však tak trochu působilo jako „jo, tahle zápletka je dobrá, ale já ji dokážu uchopit a zpracovat líp než Rowlingová, protože píšu líp“. Minimálně co se prvního dílu HP týče, dávám autorovi za pravdu (a pozor, to patřím mezi ty, co Pottera četli mezi prvními, ještě než propukla hysterie a pottermánie, a k celé sérii mám sentimentální vztah). I když autor do děje zakomponoval mudlovskou sestru a celé se to odehrává ve vesmíru, nic to bohužel nemění na tom, že to fakt je vykrádačka. Standardně bych vypálila pět hvězd, takhle nemohu než tři a ještě přemýšlím, zda jsou zasloužené.
Nicméně kniha fakt dobrá je a i když obsahuje cizí slova a zpracovává i vědecké poznatky, věřím, že děti bude bavit. Jen na toho moje je ještě hodně složitá - minimálně velikost písma a hustota textu na stránku jsou pro něj zatím složité. Jednou ale třeba uvidíme. Pokud se však do knihy pustí, já mu ten ohavný spoiler nedám a budu jen čekat, jestli na tu podobnost přijde sám.
P.S.: Po přečtení některých zdejších komentářů dodávám, že coby někdejšího latiníka mě iritovalo počeštělé skloňování některých latinsky znějících jmen :-).“... celý text
— tatjana1737
50 pohádek a pověstí do postýlky
„Krátké pohádky pro malé děti před spaním, které se hezky čtou.“
— koblížek779
Výživa a krevní skupiny
„Srozumitelné a celkem logické principy stravování podle doktora a přírodního léčitele Dr. D'Adama.
Citace z webu Obezitologie České Budějovice:
"Měli bychom konzumovat potraviny, které jsou pro nás geneticky nejvhodnější. Podle autora vznikla každá krevní skupina v určitém období vývoje lidstva a podle toho nese genetické informace o životním stylu a podmínkách v období, ve kterém vznikla. Podle něj máme každý jiné trávení a umíme využívat jinak jednotlivé zdroje energie. Každá krevní skupina má svůj vlastní antigen, díky němuž tělo rozpoznává cizorodé látky, na které následně náš imunitní systém reaguje."
Konec citace.
V knížce se například dozvíme, že krevní skupina nula umí dobře trávit maso, kdežto skupina A má málo trávicích enzymů, které se na trávení masa
podílejí. Já se vždy intuitivně vyhýbala masu, ani kravské mléko mi moc dobře nedělá - po krupicové kaši mi bylo vždy blbě, i když mi moc chutnala. Ale znáte to, nejbližší lidé se o nemasožravce bojí a nutí ho to jíst, i když je pak stále nemocný a unavený. Jenže to je, jakoby tyranosaurus nutil diplodoka, aby si místo listů raději dal pořádnou flákotu.
Teprve jako dospělá respektuji, co mému tělu svědčí a co ne. Upřímně - jsem vděčná za některé potravinové doplňky, díky kterým mám vyvážený obsah minerálů a vitamínů, bez nich to nešlo, ale trvalo dlouho, než jsem našla ty pravé.
Knížku určitě doporučuji, nejlepší, co jsem o výživě zatím nastudovala a vyzkoušela.“... celý text
— Grana.Dina
Národní třída
„Skvěle napsáno, skvěle interpretováno (posloucháno jako audiokniha), ale příběh a postavy jsou absolutně mimo mou výseč, takže doposloucháno jen ze slušnosti.“... celý text
— Bronty
Tajemství mayské studny
„Jemně zpracovaný příběh v útlé knize.
Mayské město Chichén Itzá je pohnuto tajemstvími a na tajemství této oblasti se píší knihy velice pěkně, nejen v souvislosti se studiem materiálů, ale hlavně ze zkušeností. Zkušenosti jsou nevratné a individuální. Jednu chvíli jsem litovala, že se jedná o beletrii. Fotografií místa mohlo být více, zvláště mayské studny, o níž vypovídá název knihy.“... celý text
— veronika4001
Sběratel
„Jsem velký fanoušek pana Silvy a i tento jeho poslední špionážní román je výsledkem jeho velkých znalostí světové problematiky a geniálních fabulací. I když je již G.Allon v důchodu, má stále velký vliv ( tak jako Ariel Shamron :-) ) na chod bulváru Krále Saula, k velké radosti jeho věrných čtenářů.“... celý text
— hnusák
Právo na lásku
„Zvykol som si na lepšie od Pronskej.Damien spáchal vraždu,mal byť popravený.“
— RADIN
Tajný život stromů
„Asi jsem čekala víc podle nadšených komentářů. Zajímavá kniha, úplně mi nesedělo, jak je napsána.“
— Melanka
Haiku: Cesta ze stresu
„Výborná kniha. Zaujala mně hlavně ta japonská část. Jak mně nikdy nebavila žádná poezie, tak ta japonská je výjimkou. A myšlenka, že bych nějaké haiku mohla napsat i já, je pro mně úplně nové (zatím mně však nic pořádného nenapadlo). Nejvíce dojemná mi přišla haiku, která psali rodiče, kteří přežili své děti...
Dvacet devět let
byla jsem tvou mámou.
Zůstáváš mým synem.
Kolik bolesti snesu?
Plaché srdce dítěte
netluče.“... celý text
— Alma5
Playmaker
„Vítám vás u dnešní recenze.)
Tentokrát se podíváme na knihu s názvem Playmaker od tuzemské autorky, Marcy Jell.
Za poskytnutí knihy v rámci spolupráce děkuji nakladatelství Solis.
Kniha Playmaker je první v sérii, ve které zatím vyšly tři díly a dle mých informací se chystá i další, ale, pojďme už na samotnou recenzi.
Knihu jsem otevřela po téměř dvouměsíční pauze od čtení, takže se mi líbila. Celkově můžu říct, že se jedná o spíše oddechové čtení, které se hodí přesně do těchto letních dní, na dovolenou.
Přiznám se, že jsem původně zvažovala, jestli knížku chci, ale musím říct, že nakonec jsem do ní šla s tím, že jsem neměla žádná velká očekávání. A bylo to dobře.
Bohužel, 99,9% toho, co nastane jsem vyčetla buď z náznaků, nebo jsem to tak nějak předpokládala, což mě celkem dost mrzelo. Ale, ano, jsem zvědavá, kdo je teda otcem, to zas jako ne že ne. Jinak ale krom asi jednoho dalšího zvratu jsem bohužel vše odhalila, což mi mírně ubíralo na zážitku.
Ale, jelikož Marcy umí psát vtipně a poutavě, tak jsem se od knihy naprosto nemohla odtrhnout a stejně jsem ji přečetla za pár hodin a už se moc těším, až mi dorazí další díl, který, ano, nutně potřebuju.
Dále musím pochválit i fotbalové prostředí, kterého jsem se popravdě trochu bála, ale autorka ho skvěle zakomponovala do příběhu, takže ho tam nebylo ani moc, ale ani málo. Jen bych možná uvítala trošku více chvil Phoebe jako chůvy, to mi doost chybělo.
Takže, podtrženo a sečteno, skvělá kniha pro všechny, kteří si chtějí přečíst nějakou knihu, u které se zasmějí a zrelaxují.“... celý text
— Cteme_s_Terkou
Beze stopy
„81%
Vypráví pošťák:
..."Ležela na koberci před pohovkou. Proto jsem ji skrz okno neviděl. Už od pohledu mi bylo jasný, že je mrtvá. Ani jsem se jí nedotkl. Vzpomněl jsem si na malou Alicii a zavolal jsem ji několikrát jménem, ale nikdo se neozval. Hrozil jsem se toho, co bych mohl najít v ložnici, takže jsem šel hned k telefonu v kuchyni a zavolal na policii. Schoval jsem se tam jako zbabělec, dokud nedorazili policajti. Další pohled na Eleanor bych nevydržel. Všude byla samá krev. Ten svůj krásnej obličej měla celej potlučenej,"
_________________________________________________________________________________
V detektivce dojde ke dvěma vraždám. Jedna je současná, druhá se odehrála před 25 lety.
Váhala jsem mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Nakonec dám plný počet. Knížka se pěkně četla, je tam napětí a slušné zvraty. To, co se postupně dozvídáme je velice překvapivé, ale nechci spoilerovat. Soukromá vyšetřovatelka Jessica Shawová má moje sympatie.
Doporučuji.“... celý text
— ArwenAragorn
Ignis fatuus
„IGNIS FATUUS přináší fascinující příběh, který čtenáře vtáhne do tajemné Šumavy. Ačkoliv se mi příběh velmi líbil, rušily mě tzv. vyšetřovací spisy, které do knihy autorka zahrnula. Bohužel mě jejich vložení do příběhu rušilo v napínavé atmosféře a já jsem si nedokázala příběh užít na 100 %.“... celý text
— annettka1098
Klub nenapravitelných optimistů
„Francie na počátku 70-tých let. Prezidentem je Charles de Gaulle a právě se završuje tzv. Alžírská válka o nezávislost Alžírska na Francii. Období, ke kterému nemám vůbec žádný vztah. Přesto mne tato kniha zaujala. Nejprve svým názvem a následně i svým příběhem.
Hlavní postavou je středoškolák Michele, který se svým bratrem navštěvuje bar, kde schází parta emigrantů z východní Evropy v Klubu nenapravitelných optimistů. Postupně se příběh Michela začne prolínat s postavami z této neobvyklé party.
Mě osobně se tahle kniha velmi dobře četla. Nejvíce mne oslovila způsobem, jakým byly vylíčeny příběhy a charaktery jednotlivých postav. Přišlo mi totiž, že autor vytvořil skutečné lidi, kteří se chovají někdy jako blbci a máte na ně vztek, jindy soucítíte s jejich osudem. Jedinou drobnou výtku mám k tomu, že není zcela snadné si udržet pořádek v tom, kdo je kdo. Hodí se udělat si poznámky. Ale to je spíše taková drobnost.
Nejhezčím momentem pro mne bylo těch pár vět, když se Michele náhodně srazí se svou budoucí milou. Ona četla to, já to, neměl jsem nejmenší šanci. To bylo kouzelné. :-)
Jean-Michel Guenassia je pro mne objevem roku. Vůbec jsem nečekal, že mne jeho kniha takhle chytne za srdce. Bylo to moc hezké čtení. Knihu bych doporučil čtenářům, kteří mají rádi silné lidské příběhy. Dávám pět hvězd, protože tohle je kniha, ke které se rozhodně rád vrátím.“... celý text
— parxel
Indigo Ridge - Ve stínu hory
„Knihu od této autorky si vždy s nadšením přečtu a jinak tomu nebylo i u tohoto příběhu. Líbilo se mi prostředí maloměsta vč. popisu přírodních scenérií. V ději převládá romantická linka nad tou detektivní, která není tak detailně popsána a vyšetřování zločinu se může někomu zdát nedotažené. Mně osobně to nevadilo a knihu jsem přečetla během jednoho večera. Už se těším na další díl.“... celý text
— maluck
Němý svědek
„Monsieur Bob nehraje v knize tak velkou roli jako v TV verzi - asi i proto, že si ho představitel Poirota David Suchet oblíbil snad ještě víc než Poirot sám. Smrt staré dámy a podezřelí rodinní příslušníci, aportovací míček, lehká xenofobie a průkazná svatozář.“... celý text
— petrarka72
Holubí pošta
„Uf, konečně dočteno. Knihu jsem četla dětem. Přišla mi zbytečně popisná a rozvleklá, dětští hrdinové mi splívali a překvapilo mě množství chyb a překlepů, které ve vydání z roku 1998 je.“... celý text
— Vetes-nice
Případ jediného viníka
„Autoři se vyřádili. Sice má závěrečný komentář pravdu v tom, že není poznat, že to psalo deset různých lidí, nejsou tam patrné žádné „švy“. Ale to nemusí být jen zásluhou autorů, nečetla jsem to v originále, takže tam mohla výslednému dojmu hodně pomoct překladatelka. Ale to nic nemění na tom, že výsledek je slátanina.
Navíc je mi záhadou, proč mi databáze píše, že našla knihu pouze mezi těmi vydanými ve slovenštině, když vyšla i v češtině v překladu Petry Klůfové.“... celý text
— Julka5259
Dvě tváře lásky
„Dávám jednu hvězdu za tchýni.“
— AraRos
Polibky v New Yorku
„Taková běžná oddechovka. Nebylo na tom nic speciálního, některé pasáže byly vyloženě klišé. Docela se mi líbilo popisování všeho toho jídla a francouzská slova, co se občas objevila.“... celý text
— Boogi
Vražda mladé ženy
„Příjemně strašidelná, velmi čtivá duchařina. Co ale bylo zcela překvapující, že na pozadí vražedných příběhů, se odehrával docela nevídaný a málo romantický vztah dvojice právníků. Bohužel finále mi přišlo, jako by ho tam někdo násilím narouboval ... takže jen čtyři hvězdy. A milovníci pejsků si zde také přijdou na své.“... celý text
— mirabl
Les v domě
„Tak tohle bylo hodně silný kafe. Snad nikdy jsem nečetla knihu, která by ve mně dokázala vyvolat tak frustrující pocity. Ale není to špatně. Příběh se mi fakt neskutečně dostal pod kůži, mohla jsem tak hodně vnímat dané postavy.
Kniha je fakt ideální na podzimní večery.
Líbí se mi, že se autorka nebála otevřít takováto témata a neskutečně se mi líbilo, jakým způsobem to do knihy zakomponovala a jak se pomalu vše začalo dostávat na povrch.
Upřímně jsem čekala trošku jiný závěr knihy... ale Mornštajnová mě dokázala překvapit.“... celý text
— Nikola086
Dvojité dno
„Moje první setkání s autorem a musím říci , že mě to hodně bavilo, přesně takovou poezii mám rád. Určitě se poohlídnu i po dalších knihách.
Chci jít ven - koukám se: na schodech strašidlo!
zajelo do domu, jen jak mě zahlídlo
předčasně skončila pozdní má sexmise...
schoval jsem zrcátko, půjdu, až se setmí se“... celý text
— jiri77
Trosečníci polárního moře
„Trosečníky polárního moře jsem měl dlouho v seznamu knih, které jsem si chtěl přečíst. Lákalo mne zejména to, že se jedná autentický popis událostí, které vedly ke ztroskotání vzducholodi Italia za polárním kruhem v roce 1928 a následně k záchraně trosečníků. Navíc autorem knihy je český vědec František Běhounek, který se této mezinárodní expedice osobně zúčastnil.
Jaká ta kniha vlastně je? Mě osobně se nečetla moc dobře, protože mi její styl přišel takový těžkopádný a ne moc záživný. Dovedu si představit, že podobný příběh lze vylíčit mnohem lépe. Nicméně já osobně jsem četl vydání z roku 1957 a je možné, že novější verze mohla projít korekcí a úpravami a čte se o něco lépe, ale to nedovedu posoudit.
Přínos této knihy spatřuji zejména v historické autenticitě, ale jinak jsem si čtení z výše uvedených důvodů moc neužil. Pokud máte o tuto knihu zájem, tak doporučuji zkusit novější vydání. Za autentický popis dávám tři hvězdy.“... celý text
— parxel