Nejnovější komentáře

Rockový sen

„Pokračovanie Rockového tanga s Damienom a jeho povahou mi dávalo zabrať. Ak by nebolo prvej časti asi by som si túto užila viac. Melody mi viac sadla. Bola mladá, nespútaná a aj napriek tomu čo na ňu život naložil, mala sny, život si užívala a mňa veľmi bavila. Aspom pokým ju nechcel Damien meniť. Nerozorávaj tak, tvár sa takto... Damien sa nevie spamätať po smrti svojej milovanej, ale jednu mu musím uznať a má u mňa bod k dobru. Melody začal pomáhať a v začiatkoch sa mi páčilo ich doťahovanie. Avšak ich vzťahu som nevedela prísť na chuť a ani som to tam necítila medzi nimi. Bolo to divné. Až na jednu informáciu na pohrebe, ktorá prekvapila a posadila ma, bol príbeh docela predvídateľný a vekový rozdiel mi v tomto príbehu tiež prišiel moc. Napriek tomu sa príbeh čítal dobre a rýchlo. #spolocnecitaniesnikou“... celý text
— recenzienika657

Mlhovina

„Překrásný příběh, je jako pohlazení po duši. Krásně vykreslený svět snění se spoustou postav, tvorů, intrik a lásky. Čte se jedním dechem a krátké kapitoly pobízí k dalšímu a dalšímu čtení.“... celý text
— Rea_Rea

Mezi dvěma ohni

„Velmi čtivá detektivka z českého prostředí. Kvalitně zobrazené reálie začátku devadesátek, hodně uvěřitelný děj, sympatický vyšetřovatel. Do toho autorův jazyk, který míří přímo k jádru problému bez zbytečných kliček a okras, sem tam okořeněný lehkým humorem. Co víc si přát pro oddech u dobré knížky?“... celý text
— Iki1

Zakázané uvolnění

„Bavila jsem se zhruba stejně dobře jako u Na ledě. A stejně jako u téhle zmíněné knihy jsem se ve stejnou chvíli bavit přestala, což mě trochu mrzí. Přijde mi, že děj začíná i končí ve chvíli, kdy se rozvinou vztahy hlavních postav. To se stane zhruba ve větší polovině příběhu a pak je to jednoduše v podstatě o ničem. A ty linie, které by mohly být tím akčním doplňkem, co udrží Vaší pozornost, postrádají větší emoce a jsou popsané na 1 - 2 stranách. Co se týče samotných hlavních postav..vlastně mi nestálé chování Summer přišlo mnohdy uvěřitelnější než to Aidenovo. Aiden byl totiž člověk, který reaguje "správně" ať se děje cokoliv. Jednak je to absolutně nereálné (nebo jsem kompletně ztratila iluze) a taky malinko ploché. Vážně jsem doufala, že alespoň jednou za knihu se prostě správně nezachová, ať ho poznáme i z malinko jiného úhlu. Možná bychom ho totiž potom všichni milovali o to víc, nebo si víc mohli zamilovat Summer, protože by jednou mohla být ta uvědomělejší. Takhle jejich vztah působil hodně nevyváženě. :) Ale taky možná od erotického románu z prostředí vysoké školy chci prostě moc, takže to nechci shazovat nízkým hodnocením. :)“... celý text
— Teri_P

Zakázané doteky

„Na knížku jsem narazila na jednu stranu náhodou díky jejímu IG profilu, na druhou stranu je to pro mě žánr, který na oddechové chvíle vyhledávám, takže to bylo takového 50/50. Objednávala jsem prakticky ihned v momentě, kdy jsem pročetla pár úryvků. Dokonce ještě v termínu, kdy byla předobjednávka (byť už chyběl jen týden). Svým způsobem jsou to všechno předvídatelné děje, když se dočtete do momentu, kdy je to něco donuceného - v tomto případě donucené zasnoubení z důvodu vysokého postavení, prestiže Parkera a jeho aférám, které kazily renomé firmy. Bylo tak jasné, jakým způsobem bude směřovat vztah a i přes vylíčení "pravidel" se dalo jednoduše předpokládat, že se dříve či později poruší a bylo očekávatelné, kterým směrem to nakonec půjde. Bylo však příjemné číst, že Willow nebyla jedna z těch, které mají přirozená prsa déčka, postavu modelky a jen loví chlapy. Že má trochu psychické problémy, byť v tomto bodě bych za sebe uvítala více jít do hloubky, mít více komplexů a problémů či snad častější vzpomínky na vztah(y) a v tomto tak nedůvěru či náznaky toho, co očekává, že Parker udělá, byť tomu bude naopak, protože na to byla zvyklá od předchozích partnerů. Nemyslím to proti postavě zle, ale díky tomu by měl děj zase jiný náboj a díky tomu by se pěkně mohla rozvíjet i mužská postava, viz následující odstavec. Bylo však viditelné, že byť oba jsou protagonisté - bylo mi líto, že se nešlo i do hloubky psychiky Henryho. Ano, je to sukničkář, vymetač každé párty v NY a zároveň milionář, ale psychická stránka šla do ústraní. Po tom, co přišla další kapitola, které se měla věnovat jemu po její a něco se tam stalo, ve své podstatě tam byly jen náznaky toho, jak se cítí. V tomto bych uvítala, minimálně u další knihy, aby se dbalo více i na mužskou stránku a i tam se šlo hlouběji. Do vzpomínek, do vztahů s rodinou (který tam byl vylíčen prakticky jen kvůli zápletky jejich dohodnutého vztahu). Zkrátka a dobře mi tam jeho stránka chyběla. Obecně však knihu hodnotím skvěle - typická oddechovka, kterou jste schopni smlsnout za jeden až dva večery. Byly pasáže, od kterých jsem se nemohla odtrhnout a byť toto je žánr, kde ty nudnější momenty ráda přeskakuji, tady jsem ani jeden nenašla. Vždycky se tam něco dělo, vždycky tam byly podstatné věci a neubíralo to někdy ani napětí.“... celý text
— thessi98

Bestie z Karlštejna, aneb, Kronika hříšného kněze

„Pro ženskou pýchu padlo již mnoho hlav. Proto jsme tu my, chytřejší muži, abychom své ženy vedli a ony nás poslouchaly." Ferdinand I. Habsburský na českém trůně, bestie řádí na Karlštejně. Pro Pražany informace známá. Václav Hájek z Libočan rozpoutal renesanční drama. Vojtěch z Pernštejna je spravedlnost sama, Kdo se vyzná v zákonech, vyzná se i v právních kličkách, rozsoudit spor snad bude hračka. Však Jan Bechyně z Lažan, karlštejnský purkrabí, je děsná ......... To bylo tenkrát, kdy v Anglii se narodila Alžběta I. Paní Horáková nás provedla kaleidoskopem historických událostí na začátku vlády Habsburků na českém trůně, zacílila na děsivou kauzu jedné sadistické psychopatky, vylíčila stav soudnictví v renesančních Čechách, přiblížila i vznik Hájkovy kroniky české. Dějepisné, místy napínavé, informativní, přesto pro mě poutavé vyprávění. Však kratochvilné čtení pro paní a dívky to není. Audiokniha: rozšafně artikulovaně čte Vladislav Beneš Pod čarou: Přehršel historických informací u mě vzbudila zájem a já neodolala Wikipedii. Ovšem teď mám problém s fabulací. Promovaný historik však ze mě není, přečtěte si sami. A přemýšlejte :-) Upřímně, co se týče soudů, tak se zase až tak moc za ta léta nezměnilo.“... celý text
— evelýny

Cínový vojáček

„Perfektní,promyšlená česká detektivka.“
— rodak

Oko světa

„Rozhodla jsem se vyzkoušet dlouho odkládané Kolo času. Tak nějak mě tato série velmi lákala a zároveň odpuzovala díky své délce. Jedna věc je, když člověk nějakou čte postupně a čeká na vydání nového dílu. A něco jiného je, když je nějaká série komplet a víte, kolik vás toho čeká. Nicméně jsem se pustila do první části, Oka světa. Kniha má neskutečně pomalý spád. Text se čte dobře, nicméně ten vývoj dlouho skoro žádný není. Někdy jsem měla pocit, jako bych téměř stála na místě. Postavy byly ploché a nevýrazné a v podstatě jsem o nich neměla ani nějakou detailnější představu, kromě toho, že Rand a jeho vrstevníci jsou dost nevyzrálými "dětmi". Hodně naivní, ne moc chytří. A ti ostatní čtenáři taky mnoho nenabízejí. Proto prvotní pocity nebyly nijak nadšené a kniha mě neskutečně nudila. Bohužel musím konstatovat, že tomu chyběla jakási jiskra. Když už někdo píše knihu/sérii takovéhle délky, mělo by to být zajímavé, akční, mělo by to nabízet nějaký tahoun, který člověka vtáhne, sympatické postavy, se kterými budete cítit správné emoce, prostě cokoli víc. Jenže já s příběhem spíš bojovala. Rozhodně mi nevadí dlouhý text s postupným vývojem a mnoha detaily a popisy, ale musí mít něco, díky čemu mě bude návrat ke čtení bavit. A tady to nebylo. Za mě slabý a rozhodně mě Oko času nepřesvědčilo k pokračování.“... celý text
— luculi

Rod plamene a stínu

„První kniha od S.J.Maas, kterou jsem několikrát odložila a nutila se do čtení. Některé kapitoly byly fajn, ale většina byla plná informací a vysvětlování, až mě to unavovalo. Určitá lehkost vyprávění, romantika a dramatičnost se vytrácela v sérii postupně krok za krokem. Poslední dobou se mi zda, že kvalita upadá s tím, jak roste počet stran jejich knih. A mě to strašně mrzí, protože série Dvorů a Skleněný trůn patří mezi mé nejoblíbenější. Za mě 50%“... celý text
— zuzak82

Za sluncem po stopách císařovny Sisi

„Krásné pokračování knihy Toulky po stopách císařovny Sisi. Opět jsem se dozvěděl spoustu nových informací. V knize jsou hezké obrázky. Kniha se moc dobře četla.“... celý text
— KITT

Purpurea

„Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze. #spoluprace Purpurea je nádherná kniha na pohled a po Beladoně jsem čekala skvěle propracované pokračování s temnou atmosférou. Adalyn Grace ale laťku neudržela. Vedle Signy dostala prostor i Blythe, ale její kapitoly mě tolik nebavily. Zaujala mě ale jiná nová postava, která zahýbala kartami a tou je Osud. Nejdřív jsem nevěděla, co si o něm myslet, pak mi pil krev za to, co tam prováděl, poté mi ho zas bylo líto… věřím, že čtenáře vážně zaujme. Nejspíš by mi prospěl rereading Beladony, abych se do toho příběhu ponořila, protože takhle jsem měla pocit, že mi furt něco uniká, že si příběh neužívám na 100 %. Stále jsem čekala, kdy z toho budu hotová (jako jsem byla z jedničky), kdy mě to chytne.“... celý text
— lena.o.knihach

Naruto Uzumaki

„Chápem, že Naruto je/bol pre mnoho ľudí, detí minimálne v určitom období absolútny kult. Ja som mu však nikdy neprepadol a až donedávna som nevidel jedinú epizódu anime. A skončil som zatiaľ pri 6. epizóde a nie, a nie sa prinútiť to pozerať ďalej. Možno raz budem mať toľko času, že sa v príbehu posuniem ďalej. V podstate prvý diel mangy 100% kopíruje moju cestu anime inkarnáciou, pretože končí na totožnom mieste. Stáva sa však, že prvé epizódy bývajú slabšie (najmä pre starších konzumentov) a až následne sa príbeh rozbehne. Takže uvidíme. Nezatracujem, rešpektujem, ale 5* to nie je.“... celý text
— DarthSoren

Sudetský dům: Jaro - léto 1945

„Moc dobře se četla, vytáhla na světlo dnes už opomíjenou dobu, která byla hrozně těžká. A víme, že to nedopadlo dobře pro nikoho. 41 roků to ukázalo.“
— magic11

Námi to začíná

„Dobře se četlo, oproti minulému dílu víceméně klidný a milý příběh. Jsem ráda jak to dopadlo :) Doporučuji.“
— TeriLoch

Božští rivalové

„Kniha Božští rivalové byla fajn. Nic víc, nic míň. Já z ní prostě nadšením neskáču. Iris a Roman byly fajn hlavní postavy, příběh měl spád a byl fajn. Dívka a chlapec si díky psacím strojům svých babiček posílajídopisy a následně jdou jako váleční korespondenti do války. A co z toho bude si přečtete. Protože název “rivalové má svůj velký smysl. Možná jsem čekala víc prvků fantasy, ale asi to takhle mělo být. Velmi se mi potvrdilo to, že každá kniha má svého čtenáře a já nemám vůbec potřebu tuto knihu nějak “hanit.“... celý text
— Magdalenkačte

Země růží

„Filozofická novela o cestě do Země růží byla opravdu velkým překvapení. Nádherné pohlazení po duši. Kniha je balzám pro čtenáře. Na příběhu prince Davu autor ukáže tolik zajímavých myšlenek a to velmi čtivou formou. Kniha počtem stran nevelká, ale obsahem velmi bohatá. Každého čtenáře vede k zamyšlení nad různými věcmi, každý si tam najde své. Pár kousků na ukázku, které mě jako mnoho dalších oslovily. ....Ovšem fantazie neznamená jen schopnost „něco si vymyslet“. Znamená to i schopnost vytvořit si svůj vlastní svět z dostupných možností.... Touto myšlenkou autor začíná své vyprávění a postupně krásně dokazuje, jak moc se mu to podařilo. ...“osudem je určeno jedině to, že jednoho dne každý z nás zemře. Do té doby si však svůj osud určujeme sami svými činy. Pokud se ti tvůj osud nelíbí, učiň pro to něco“ Tohle je silná myšlenka a je to velká výzva. Možná právě proto je to tak těžké, něco udělat, změnit, a nejen o tom povídat a stěžovat si, že se nám něco nelíbí. „Naše sny... Nehledě na to, jak šílené se zdají být, jsou naši součástí, a pokud nám na nich opravdu záleží, vždycky se najde cesta, jak jich docílit.... „....těm, kdo si jdou za svými sny, patří celý tento svět.“ Velmi krásná a motivující slova! „Je to zvlášní, protože láska a nenávist jsou zcela odlišné pojmy, ale přesto k sobě mají tak blízko....“ Autor následně dál vždy myšlenku rozvíjí, dává příklad a vše je tak příjemně podáno, že úplně cítíte, jak vám myšlenky proplouvají hlavou a cítíte v srdci, co se tím autor snaží říct. Zastavte se na chvíli, vezměte do rukou tuto knihu a vykročte do Země růží. Nebudete litovat!“... celý text
— Temika

Vánoce každý den

„Knížka splňovala přesně to, co jsem od ní očekávala. Vánoční atmosféra, sympaťák v mužské hlavní roli, děj hezky plynul. Přečetla jsem ji snad jedním dechem. Po Vánočním přání a Jak si zamilovat Vánoce to byla třetí kniha, co jsem od autorky zatím četla, a opět super.“... celý text
— Lidusaaa

Paralelní světy

„Ďalší výborný knižný zárez Michia Kaku. Paralelní světy je síce publikácia z roku 2005, to znamená, že obsahuje niekoľko starších informácií, aj napriek tomu poskytuje skvelé pohľady do tajov kozmológie, multuverza, cestovania vesmírom a teoretickej fyziky všeobecne. Pre úplných laikov môžu byť niektoré pasáže mierne mätúce a náročnejšie, Kaku sa však snaží písať veľmi jednoducho a popularizačne.“... celý text
— DarthSoren

Sharpova pomsta a povídka Sharpovy Vánoce

„1914 – bitva o Toulouse, krvavá a zbytečná. Sharpe se znovu musí vyhrabat z „nejhlubšího bahna“. Jeden z nejlepších dílů, také proto, že ta blbá válka konečně končí. 90 % (zatím 85 hodnotících s průměrem 91 %). … Na své nejlepší kresbě - protože do ní vložil vlastní utrpení - zachytil (kapitán Frederickson, spolu s Sharpem hlavní hrdina knihy) nedokončený a opuštěný Vítězný oblouk, který se měl stát grandiózním pomníkem Napoleonových vítězství, ale teď to byly jen dva pahýly holých zdí, jež stály jako ruiny na blátivé pláni. Kolem tábořili vojáci ruské armády a jejich ženy si mezi sloupy natahovaly šňůry a věšely na ně vyprané prádlo. Město bylo plné vojáků vítězných spojenců. Na Champs-Élysées byli Rusové, v Tuileriích Prušáci a na velkém náměstí, kde sťali Ludvíka XVI., dokonce tábořilo několik britských jednotek.“... celý text
— mi-380

In memoriam

„Už jsem četla lepší protiválečné romány, bylo tam dost klišé, ale romantická linka a lidská rovina v příběhu nebyly špatné.“
— Miroslavacte

Čokoládová krev

„Hodně zvláštní kniha, u které stále váham, kolik hvězdiček ji dát. Kdo čeká nějaký roman, jak je zmíněno v anotaci, ten bude zklamán. Je to spise pojednání o tom, jakbzily slavné osobnosti 19.st. a také srovnání s dnešním světem, jak moc se posunul vztah k ženám. Kniha má spoustu zajímavých myšlenek, ale mnoho z nich se neustále opakuje a kniha se tak stává zbytečně rozvlacnou. Mít tak o 200 stran méně, dám jí plný počet hvězdiček. Takto dávám 3 až 4.“... celý text
— HH77

Vodný hrob

„Neklidná krev byla skvělá, Černočerné srdce pro mě o něco slabší, ale The Running Grave (čtený v únoru 2024 v originále) je pro mě suverénní vrchol téhle série. Superaktuální téma zpracované tak, jak to umí asi jen Rowlingová. Příběhová linka Robin byla samozřejmě zajímavější a napínavější. Popis praktik, kterými sekty vymývají mozky tak hrůzně přesně odpovídal tomu, co v podcastové sérii o sektách zpracovaly třeba Seznam zprávy, že nemám pochyb o tom, že musela autorka čerpat z osobních zkušeností svých nebo někoho blízkého, popř. musela strávit studiem sekt opravdu hodně času. Finále je tak perfektně vypointované, že svíravý pocit přicházející katastrofy, který jsem měl po celou dobu čtení Robininy linky dostal zasloužený, logický a smysluplný závěr. Úplný závěr je pak už víceméně klasický cliffhanger na další díl, který doufám, že přijde záhy, stejně jako doufám, že Rowlingová nehodlá se sérií jen tak končit. Já totiž tu ženskou a její psaní miluju a tuhle knihu můžu jen doporučit.“... celý text
— Chajda69

Bez slitování

„Pomalu této autorské dvojici začínám přicházet na chuť. Jejich předchozí díly nebyly špatné co se týče děje, zdánlivě nesouvisejících odboček i konečné zápletky, která byla vždy docela zajímavá, nicméně charaktery postav a jejich přiblížení se čtenáři u mě hodně pokulhávalo. Ale je možné, že jsem si po přečtení pěti dílů jenom zvykla na jejich styl psaní a přestalo mi to vadit.“... celý text
— mataj

Divé ženy

„Divé ženy, historický román s přenádhernou obálkou, o kterém jsem ze zahraničí slyšela samou chválu a který byl opravdu hodně vidět díky anketě Goodreads Choice Awards. Očekávání jsem proto měla velká a rozhodně nejsem zklamaná! Naopak V příběhu sledujeme 3 ženy ve 3 různých obdobích historie - současnost, rok 1942 a rok 1619. Příběh se věnuje nejen jejich osudu, ale také tématům jako je čarodějnictví, rodinné tajemství, partnerské toxické vztahy a síla přírody. Kniha je to i přes těžká témata a nepřízeň osudu vlastně opravdu krásná. Příběh se čte skvěle a všechny 3 dějové linky mě bavily (to se stává málokdy). Pokud si tedy chcete přečíst dobře napsaný historický román o kouzlu přírody a síle žen, tak mohu jen doporučit.“... celý text
— kalinkacz

Nespoutaná Aljaška

„Jak už jsem vícekrát psala, anotace moc nečtu, takže jsem vůbec nevěděla, co mě v knize bude čekat. Spíše podle názvu jsem si myslela, že půjde o dobrodružný příběh s obsáhlejšími popisy aljašské přírody. No, tak to se mi až tak nedostalo. Jde totiž o celkem předvídatelný romantický příběh, který se odehrává na Aljašce. Trochu mě mrzí, jak málo je v knize drsná severská krajina popsána, z toho autorka určitě mohla vytěžit mnohem víc. Samotný příběh se mi ale líbil. Autorka v něm zpracovala téma vážné nemoci, umírání, odpuštění i lásky. Postavy se mi líbily, Jonaha bych docela ráda okoukla :-) Calla, to byla rozmazlená nafrněná fiflena, která se ale s postupným sžíváním s Aljaškou změní natolik, že se obejde dokonce i bez řasenky a botkách na platformě. Bavilo mě vzájemné špičkování mezi Jonahem a Callou, nezůstali si dlužni absolutně nic a mě to mockrát rozesmálo.“... celý text
— boeink

Byli jsme tady

„To, co vypadá jako super fór, je najednou tragédie. Je to silný příběh, který by měl být povinnou četbou. Šikana, která přivede hlavní hrdinku k pokusu o sebevraždu. Zbabělost nést zodpovědnost. Pocit nedoknutelnosti, který se rozhodnou podpořit rodiče v zájmu budoucnosti svých dětí a vlastní prestiže. Byla to síla, číst tuto knihu. Ale i když je určená pro dospívající, určitě dá mnoho i ostatním.“... celý text
— mamina2

Adam

„Nedá se to číst, všechny postavy jsou nesympatické a jednají nelogicky. Příběh je to největší sci-fi, plné hloupých náhod. Styl psaní se podobá studentce základní školy. To že si autorka musí knihu chválit sama, protože to nikdo jiný nedělá, mluví za vše.“... celý text
— Rousal

Pražský chodec

„Hezké černobílé fotografie Prahy, většinou z první poloviny 70. let 20. století, nejstarší fotografie je z roku 1959. Se zájmem jsem si fotografie prohlédla i přečetla verše V. Nezvala. Fotograf vyjádřil svůj vztah k Praze svým objektivem, básník svým poetickým jazykem - dohromady pěkná knížka, dokumentující krásy i každodenní život v Praze.“... celý text
— DádazPrahy

Foxglove

„Hned po prvním dílu jsem se vrhla na druhý, ten jsem přečetla v podstatě na jeden zátah. Obě knihy mě neskutečně bavily, jsou napínavé, temné, romantické. První díl byl možná trochu více temný a "detektivní" v tomto díle, už je vyšetřování opravdu jen okrajově a je tam spíše jako motivace pro hlavní hrdinky. Vedle Signy dostává svůj prostor i Blythe, tu jsem si oblíbila už v prvním díle a do hry se přidává ještě Osud. Reálná postava vydávajícího se za prince, který přišel zamíchat karty. Tak jako v prvním díle mne bavilo, jak kniha vysvětluje některé věci o smrti, tak zde se dostaneme k úvahám o tom, zda se dá bojovat nebo vyhrát nad osudem. Osud je zde brán jako postava, která přestože se chová pomstichtivě a ničí štěstí dvojici z první knihy. Je jasné, že v základu kladná, jen je nešťastná a určitým způsobem si ji oblíbíte, zvláště zda jak konec napověděl hra teprve začne. Jak se bude tato linka vyvíjet mne napadlo, už někdy na začátku ale na kroketu, kde se mimo jiné ukázalo, jak dokáže tahle čtveřice být zábavná, jsem si tím byla víceméně jistá. Od prvního dílu jsem měla podezření na osobu, která mi byla podezřelá a v tomto díle si autorka na tuto notu přisadila ale nakonec tomu tak nebylo a pro mne bylo překvapením kdo byl vrahem. Obě knihy jsem si zamilovala a těším se jak se situace bude vyvíjet.“... celý text
— Mortisha

Kaviareň Pumpkin Spice

„Ahojte Zamilovala som sa, áno čítate správne: Z-A-M-I-L-O-V-A-L-A, keď som po prvý krát uvidela túto obálku,ktorú navrhol Adrián Macho @seasidespirit nevedela som od nej odtrhnúť oči. Krása... Tie krásne jesenné tóny... Poďme sa spolu zabaliť do hrejivej deky a začítať sa do príbehu, ktorý je priam stvorený na jesenné večery, ideálne pri šálke horúceho čaju alebo kávy... Jeanie Ellisová, ktorá pracovala ako výkonná asistentka generálneho riaditeľa spoločnosti Franklin,Mercer&Young Financial až do dňa, keď našla svojho šéfa,ktorý dostal infarkt a Jeanie ho našla... Prichádza do Dream Harbor,do prímorského mestečka kde každí každého pozná. Stala sa z nej oficiálne majiteľka kaviarne Pumpkin Spice. Ktorú jej zanechala jej teta Dot,keď jej pred dvoma týždňami zavolala, že odchádza do dôchodku a na pár týždňov odlieta do Karibiku... Jeanie už nespala niekoľko dní, každú noc počula zvláštne zvuky.Rozhodla sa preto prísť na to kto alebo čo vydáva tie zvuky.Keď otvorí dvere stretáva sa zoči-voči urastenému mužovi vo flanelovej košeli,ktorý drží v rukách debne s malými tekvicami a zeleninou... Nie je nim iný ako miestny farmár Logan Anders,ktorý býva zo svojími starými rodičmi a vedie farmu.Niektoré zo zvieratiek majú aj veľmi zaujímavé mená... Logan miluje kávu a preto sa rozhodne Jeanie pomôcť a vezme ju na mestskú schôdzu, ktorá sa koná každý druhý štvrtok.Tu sa spoznáva s miestnymi obyvateľmi a členmi Knižného klubu... Podarí sa Jeanie a Loganovi prísť na to, kto alebo čo vydáva tie zvuky? Príjemná "jednohubka" s romantickými prvkami, ktorú zhltnete na posedenie... Knihu som si užila a pri čítaní som doslova cítila tú vôňu kávy aj koláčikov, ktoré dodávali knihe tú správnu atmosféru... 5*/5* #odporucam #grada #metafora #kaviarenpumpkinspice #lauriegilmoreauthor #lauriegilmore #thesundaytimesbestseller #book #bookstagram #milujemknihy #recenzia #kniznizavislaci #cocitam“... celý text
— Stanislava27