Nejnovější komentáře
Jak běžet do kopce
„Jana Paulová jak ji asi nikdo z nás nezná.“
— emamat
Smečka z Bagdádu
„Vedle komiksu Maus, je pro mě Smečka asi nejsilnějším protiválečným grafickým románem.“
— jan8470
Eliška
„Zašla jsem si do knihkupectví udělat radost,knížka Eliška mě zaujmula na první pohled svoji obálkou,a když jsem tuto docela objemnou knížku otevřela,nebylo cesty zpět.Moje první přečtená kniha od této autorky a maximálně hodnotím.“... celý text
— Len2očka
Netopýr
„Ne, prostě to nešlo. Knížku jsem poslouchala jako audio, ukrutně mě nebavila a nelibilo se mi ani podání Hynka Čermáka. Bohužel.“
— janmac
Zrození horského pramene
„Poetický příběh o konci války dětskýma očima, film o čase, který se už nevrátí. Knížka je asi ještě smutnější než film, člověk víc vnímá utrpení Bártla, smutek chlapců a maminky po zabitém tátovi a všechny ty útrapy pohraničí, hor a lesa. Líbí se mi jak je ten příběh pomalý a smutný, jak na člověka doléhá tíseň samoty, vztah maminky s oběma chlapci i křivdy minulosti, které v kraji zanechala válka. Krásně se to čte a představuje, v kraji jsou opravdu vlkodlaci, strašidla a raubíři. Moc hezký příběh.“... celý text
— ArthasKarfa
Temné vábení
„Vynikajici! Napinave jak ksandy od zacatku az do konce.“
— ivousekk
Setkání s Rámou
„Knížka extrémně náročná na představivost. Občas jsem při čtení dostával závratě z lezení po žebříku v nulové gravitaci s obřím prostorem za sebou. Vynikající nápad skvěle zpracovaný.“... celý text
— martin9072
Trnový král
„Pokračování Trnového prince je už o trošku slabší. Jorg stále předvádí svoje nápady a úhybné manévry, které většinu doby každého překvapí. Přichází s řešením za každé situace, i když nikdy neví, jestli se mu to nakonec nestane osudným. Děj je tak plný zvratů a nečekaných momentů.
Co tentokrát ale ubíralo na spokojenosti, tak příběh běžící ve třech časových liniích, které se neustále prolínají na přeskáčku a tak člověk občas ztrácí přehled. Bylo to zbytečně zdlouhavé a komplikované. A musím říct, že nejvíc mi vadily části s čaroději a především nepolapitelným Saracénem. Dojmem působil až moc nepřemožitelně a nedosažitelně, což mi výsledný pocit dost kazilo.
Jinak mi kniha přišla jako hodně vycpaná a zbytečně dlouhá předehra pro závěrečný díl. I když se odhalilo zase mnoho věcí o postavách, také bylo více odhaleno o minulosti světa a doplnilo se dění od Jorgových čtrnáctých narozenin po současných osmnáct. Byl vidět i určitý posun v jeho smýšlení značící dospívání. To však neznamená, že by se povahově tolik změnil, nezabíjel a sprostě neklel. Největším kamenem úrazu však byly dlouhé pasáže plné filosofování, které nudily a ne vždy se do obsahu hodily v takové délce. Každopádně i tak se těším na závěr, až se všechno uzavře, přece jen tohle není zrovna běžný styl fantasy.“... celý text
— luculi
Pád do temnoty
„Romány Mayna mě velice baví ať je hrdina jakýkoliv. I tento roman má spád a kdyby ten konec nebyl trochu odflaknuty dám bezesporu 5* takhle je to za 4* škoda že nebyly více vysvetleny triky jak to dotyční udělali a proto dávám 80%. Doporučuji!“... celý text
— derminator
Tvůrčí restart: Lázně pro spisovatele v krizi
„Tvůrčí restart: Lázně pro spisovatele v krizi – kniha, která vás dostane zpět do hry
Představte si, že jednoho dne otevřete schránku a mezi letáky na akční salámy najdete poukaz do lázní. A ne jen tak ledajakých! Lázně jsou určeny výhradně pro spisovatele, kteří se zasekli, ztratili inspiraci nebo už ani nevěří, že nějakou kdy měli. Takhle přesně to začíná pro Jakuba, hlavního hrdinu knihy Tvůrčí restart. Jenže to, co se zprvu zdá jako příjemná dovolená pro unavené tvůrce, se rychle mění v něco úplně jiného. A vy budete chtít být u toho.
Jakub je autor na dně – opustila ho múza, jeho partnerka zmizela a ani na ty lázně si vlastně sám nevydělal. Ale když už tam je, rozhodne se dát tomu šanci. Má představy o dlouhých večerech s vínem, kreativních workshopech a přibývajících stránkách rukopisu. Jenže... no, řekněme, že autorka měla úplně jiné plány. Místo poklidné atmosféry vás čeká intenzivní cesta do hlubin duše, kde se skrývá sebenenávist, strach, zoufalství, ale taky jiskřička naděje. A pokud budete pozorně číst, najdete ji i vy.
Sanatorium, jaké jste ještě nezažili
Jakubovo dobrodružství vás zavede do surrealistického sanatoria, kde nejsou věci takové, jak se na první pohled zdají. Lázně jsou plné tajemných postav, znepokojivých momentů a psychologických her, které Jakuba (a vás s ním) donutí přemýšlet, co všechno je ochoten obětovat, aby našel sám sebe. Atmosféra knihy je intenzivní, lehce depresivní, ale zároveň fascinující – taková ta, co vás přiměje číst dlouho do noci, i když víte, že ráno budete jako zombie.
Jakub: hrdina, kterého budete milovat i nenávidět
Tohle není kniha o dokonalém hrdinovi, který má všechno pod kontrolou. Jakub je... no, Jakub. Někdy vám ho bude líto, jindy budete chtít, aby se konečně vzchopil, a občas ho možná budete i nesnášet. Ale právě to z něj dělá tak zajímavou postavu. Je lidský, se všemi chybami a pochybnostmi, které známe i sami u sebe. A právě díky tomu si vás získá.
Autorka, která vás nenechá vydechnout
Styl psaní je jedním z nejsilnějších prvků knihy. Autorka vás nešetří – každá stránka přináší nové zvraty, překvapení a momenty, kdy budete mít chuť křičet: „Tohle přece ne!“ Přitom ale nikdy neztrácí nit příběhu a vždy vás vede zpět k tomu hlavnímu – Jakubově cestě za ztracenou inspirací.
A teď malý bonus: pokud máte rádi příběhy, které nejsou jen o zábavě, ale nutí vás přemýšlet, budete nadšení. Tvůrčí restart totiž není jen příběh o Jakubovi. Je to příběh o všech, kteří někdy ztratili víru v sebe, v to, co dělají, a potřebovali trochu postrčit.
Proč si knihu přečíst?
Protože je to něco jiného. Protože je to intenzivní. Protože vás rozesměje, rozpláče, vytočí i dojme. A hlavně proto, že vám připomene, proč vlastně píšete, tvoříte, nebo prostě jen hledáte svůj smysl.
Pokud máte rádi knihy, které jsou trochu temné, trochu psychologické a hodně originální, Tvůrčí restart vás nezklame. A kdo ví? Možná vás inspiruje k tomu, abyste sami chytili pero (nebo klávesnici) do ruky a začali tvořit.
Jste připraveni na svůj tvůrčí restart?“... celý text
— JosefSorm
Homunkulus
„Hodně čtu večer před spaním a občas se mi stane, že narazím na knihu, u které si stále říkám „ještě jednu kapitolu a jdu spát“. Ale pak dám ještě jednu a ještě jednu a ještě jednu …. Určitě to znáte sami. A přesně tohle se mi stalo u této detektivky. Jasně, že to není žádný literární skvost, nad kterým by bylo třeba sednout na zadek, ale je to moc dobře napsané, příjemný jazyk, slušný spád děje. U knihy pro oddech mi tohle vlastně stačí. Od autorky je to má první kniha, ale určitě si rád udělám čas i pro další.“... celý text
— sakro
Jak jsem se reinkarnoval coby sliz 10
„Yes! Změna směru. Jsme opět zhruba tam, kam jsem myslel že to povede od prvního dílu. Sliz jako dobrodruh.
Tak uvidíme, jak dlouho to vydrží.“
— jirijanovotny
Hotýlek
„Hotýlek, rovnako ako všetky knihy Aleny Mornštajnovej je skvost. Tak úžasne vytvorená zápletka kde do poslednej chvíle vôbec netuší čitateľ, ako sa veci vyvinú a po dočítaní ostane v nemom úžase a ešte niekoľko dní sa v ňom bijú silné emócie. Fantastický, silný príbeh, neskutočne prepracovaná zápletka a vzťahové línie. Aj pri tomto románe rovnako ako v prípade Hany som sa s postavami románu stotožnila a do deja a svojho života ma vtiahli natoľko, že som musela spracovávať, že príbeh nie je skutočný ešte niekoľko týždňov. Úzažné. 5 hviezdičiek bez debaty.“... celý text
— strbkav
Jak jsem se reinkarnoval coby sliz 9
„Opět jedeme ve stylu: spolupráce se všemi, otevřené hranice, volný obchod, společný výzkum atd. Na fantasy, kde čekáme hlavně mlácení se, hromady mrtvol a všichni jsme nepřátelé je to trochu jiné. Ale čtenáři se už po předchozích 8 dílech nediví, protože přesně toto čekají.
Je to vlastně celkem milé a řekl bych odpočinkové. Pokud budu chtít přesný opak, tak sáhnu Berserku.“... celý text
— jirijanovotny
Tahle kniha ti změní život
„Pokud se někdo umí skvěle ptát, a co je důležitější potom i naslouchat, je to Aleš Palán. Vždycky je vidět, že se s ním lidi musí cítit dobře, protože se mu neskutečně otevírají. A bylo tomu tak i v této knize.
Čtrnáct rozhovorů, čtrnáct různých osobností a životních příběhů. A i když jsou to osudy mnohdy těžké, kniha jako celek na mě působila pozitivně a bylo to takový feelgood čtení.
Doporučuju!“... celý text
— veriszv
Jak jsem se reinkarnoval coby sliz 8
„Opět plné dobrých vtípků a příběhů o budování státu příšer.
Tentokrát se ale objeví nepřítel, na kterého ani náš nenažraný sliz nestačí.
To vše je ale vedlejší. Podstatná otázka, na kterou se nikdo nezeptá:
Proč sakra staví tak obří cesty? Jako vážně, 8proudá dálnice je proti tomu ještě prcek. Vždyť to vede do (na naše poměry) malého městečka. Mají koňské povozy, kterým stačí jeden pruh v každém směru. Dobře, budu velkorysý a dám jim dva. Ale toto je náměstí natažené až za obzor. Dlážděné. Chápu, že chtějí zaměstnat desetitisíce orků, ale toto je trochu přestřel. Materiál na metr cesty je tady srovnatelný s několika metry čínské zdi.
Chápu, svět magie atd. ale sakra… co je moc, to je moc. Ani Kim Čong nestaví tak velké a zbytečné cesty.“... celý text
— jirijanovotny
Lvíče
„Spolu se Zbabělci jednoznačně nejlepší Škvoreckého román. Román do značné míry postmoderní - Škvorecký v něm podává formou pokleslé literární produkce - detektivky - zprávu a svědectví o jedné z našich nejtemnějších historických epoch, o 50. a prvé polovině 60. let - o éře nejtvrdší komunistické totality, cenzury, politických represích a z toho vyvěrajícího oportunismu, morálního marasmu...pod tím je ještě schováno podobně bolestivé trauma - holocaust a strašná doba protektorátní, která si s budovatelskými 50. léty v ničem nezadá... Škvorecký mistrně mísí - tak typicky pro postmodernu - vysoké a nízké, na základech pokleslých žánrů tvoří skutečně silný umělecký vjem a mnohovrstevnatý román. Kniha oplývající nádherným jazykem, řadou různorodých aluzí, doslova intelektuální pastva, humor, ironie, záměrně tak trochu nespolehlivý vypravěč, který napříč knihou rozhazuje nenápadná vodítka, která se spojí v detektivním finále, přítomnost hudby a zjevné okouzlení jazzem, tak příznačné pro Škovreckého tvorbu, zábavná a přitom hluboká kniha s velkou výpovědní hodnotou týkající se naší kolektivní historické paměti...“... celý text
— Radek99
Aristokratka v Československu
„Ano, nejlepší díl série to rozhodně není, ale přesto jsem se pobavila, zasmála a myslím si, že 4 hvězdičky si toto pokračování rozhodně zaslouží. :-)“
— Le Chat
Holčička, která měla ráda Toma Gordona
„No nevím co si myslet, po dlouhé době se mi nelíbila moc knížka, čtivé to je ,ale příběh je o ničem“
— Dédečko75
Havran
„Shrnu to jednoduše - nic moc. Nebavilo mě to, nemohla jsem se začíst. V knize bylo tolikrát hmm a mhm, že jsem si říkala, že to bude snad nějaká chyba v překladu.“... celý text
— WaN635
Eklektik Bastard
„po knihe som siahla na odporúčanie, avšak bola som sklamaná. Možno som ju nepochopila, ale prišla mi nútená, miestami zbytočne vulgárna a nezanechala vo mne žiadnu emóciu okrem potešenia, že som ju dočítala, čo bol trochu boj.“... celý text
— strbkav
Jak jsem se reinkarnoval coby sliz 7
„Děj je poměrně předvídatelný. Všichni buďme kamarádi a všem nám bude lépe.
Ne že by to bylo vyloženě hrozné, jen se tak trochu dá předvídat, jak to vždycky dopadne.
Ale to je třeba i v případě One Punch. Tam taky víme, že Saitama zvítězí, podstatné je to vše okolo.“... celý text
— jirijanovotny
Dobré znamenia
„úžasná kniha. svieža, akčná, plná fantázie, ihneď po prečítaní som vypozerala celý rovnako výborný seriál.“
— strbkav
Železný plamen
„Pěkné pokračování. Prvních 600 stran jsem měla za 3dny a konec se mi nevím proč táhl další 3 dny. Možná proto, že třetí díl je v nedohlednu. A já si to chtěla ještě užít.“... celý text
— majka45
Jak jsem se reinkarnoval coby sliz 6
„A je to tu. Nejenže překonali magických 10 tisíc obyvatel v hlavním městě, ale už se vrhli na mezinárodní uznání státu. A spolu s tím přichází i dost výplně diplomacií. Neříkám nuda, jen trochu zpomalení děje.“... celý text
— jirijanovotny
Čokoládová krev
„I když velice zvláštní, přesto pro mne bude nezapomenutelná.“
— pavlinda
Odbočka v lesích
„Přiznám se, že mi u této knihy pomohlo něco, co obvykle nedělám - přečíst si, jak to dopadne. Nevím, jestli jsem se o něco ochudila, v tomto případě si ale myslím, že ne. Celý příběh jsem pak četla s o něco větší pozorností k detailům. Záhada se nakonec vysvětlí, ale přesto zůstane svým způsobem nevyřešena.
Nečekejte, že si k postavám vybudujete nějaký vztah, to nehrozí. Spíš jen sledujete, jak se chovají a možná si malinko představujete, jaky byste se mohli zachovat vy sami. Nebyla to úplně marná kniha, přečtete ji rychle, ale na ostatní autorčiny knihy mě úplně nenalákala.“... celý text
— KudrnatáHolka
Dům roztříštěných snů
„Příběh Dory Monique, její rodiny, přátel a známých se rozjíždí pomalu, ale potom... Zajímavé vyprávění z meziválečné Prahy, kdy se všechno zdálo v pořádku. Málokdo ví, že jsou sestry Krásovy i jejich mamička obdařeny zvláštními schopnostmi a jsou plné moudrosti a dobroty. Proto neváhají ujmout se týraných služtiček, pomoci zbloudilému Nälsovi a jeho "hostiteli" a postavit se netvorovi. Rozhodně doporučuju.
A ještě jedno plus - dnes, kdy jsou knížky ilustrovány dost vzácně, obsahuje tahle kniha moc pěkné obrázky.“... celý text
— kolacky
Závistivá kráva
„Naprosto krásný příběh s úžasnými ilustracemi.“
— Nikola_
Jak jsem se reinkarnoval coby sliz 5
„Díl o jídle, nenávisti a poválečném vypořádání. Kdepak jen autor bere inspiraci? :)
Ale pravda, takto pěkně rozpracovanou problematiku ohledně řešení "co s poraženým po válce" jsem u mangy ještě neviděl. Je znát, že se nad tím autor zamyslel a chtěl do svého fantasy světa přinést něco realistického.
Stejně tak u města, které dosáhlo počtu obyvatel 10 tisíc. Může se to zdát jako nic, ale pro feudální uspořádání je takové město pořádná nálož.
O to víc se mi to celé líbí.“... celý text
— jirijanovotny