Nejnovější komentáře

„Kdo by neznal Quentina Tarantina a jeho filmy?! Já si s ním už asi navždycky budu spojovat Pulp Fiction, a další snímky. Letos se mi do rukou dostalo hodně zajímavých kousků, ale tenhle je jeden z těch originálních a navíc cením zpracování biografie jako komiks, která je tak přístupnější více čtenářům. . Kniha se dělí na čtyři kapitoly, a provede Vás Tarantinovým život od dětství. Po tého cestě se potkáte s dalšími hvězdami, které neodmyslitelně patří k jeho filmům - například se tu objeví Uma Thurman, Brad Pitt, John Travolta nebo Leonardo DiCaprio. Prostě samá známá jména. . Můžeme tak nahlédnou i pod pokličku známých filmů (chodidla!) a to za pomoci trošku hrubší barevné kresby, která se mi ale k Tarantinovu životnímu příběhu krásně hodila. Navíc není nouze o zajímavosti, které ocení každý fanoušek. . Samozřejmě, není to encyklopedie a ani čtyři sta stran by nestačilo na detailní popis Tarantinova života. Některé části bych klidně viděla více rozpracované, ale jako základ, pokud se chcete něco dozvědět to stačí. A opět, ta komiksová úprava je prostě skvělý nápad. . Pokud máte rádi filmy Quentina Tarantina, tohle je kousek, který by Vám rozhodně neměl chybět v knihovně. Přečtený ho budete mít za chvilku a odnesete si z něj opravdu dost!“... celý text
— Áňa 998

Vánoce v Paříži

„Pokud se chcete vánočně naladit, tak rovnou sahněte po jiné knize. Mám pocit, že kromě dvou vět (za pět dní jsou Vánoce a dnes je Štědrý den) zde vánočního není nic. Děj má 400 stran a řekla bych zbytečně. Příběh se vleče, točí se stále dokola. Vztah mezi hlavními hrdinami mi přišel dost nerealný na dnešní dobu (pusa jednou za týden v neděli). Každý si střeží svá tajemství, chodí kolem sebe po špičkách a pak to bouchne. Kniha se nečte špatně, ale není prostě Vánoční. Horší když se na něco těšíte (obálka to slibuje) a dostane něco jiného. Každopádně je to první kniha, kterou jsem četla a hlavní hrdina v ní brečel..“... celý text
— LaBobule

Mysli jako mnich

„Doporučuji. Každý večer se vyloženě těším, až knihu otevřu. Je to jako meditovat s otevřenýma očima. Je to jako pohlazení po duši.“
— kristyna.havlov

Odplata

„Pokud jste nečetli Hodinu zmijí, doporučuji začít právě s ní, abyste si mohli plně vychutnat všechny souvislosti. Navazující román Odplata opět přináší nejen výborně napsaný detektivní příběh, ale také hluboký vhled do temných koutů lidské duše. Ostatně, jejich průzkumu se autorka věnuje v celé své tvorbě, což potvrzují i její dřívější romány, například Hračka, Otrok nebo Tichošlap. Silný příběh a bravurní styl dělají z Odplaty nezapomenutelný čtenářský zážitek. Napětí v příběhu ani na okamžik nepolevuje, stránky „odsýpají“ a čtenář má pocit, že musí co nejrychleji zjistit, jak vše skončí. Přestože závěr knihy nabízí odpovědi na mnoho otázek, jeden malý otazník zůstává – nechává si snad autorka prostor pro třetí pokračování?“... celý text
— RadkaV

Žhavý led

„Dobrodružný příběh s toulkami po Madagaskaru, kde se ústřední dvojice snaží najít poklad a zároveň utéct před zabijáky, kteří jsou jim v patách. Pěkný příběh, ale chyběla mi tam ta správná chytlavost.“... celý text
— pip11

Vánoce u jezera

„Po knize jsem sáhla hned jak vyšla. Obálka je naprosto skvělá, vánoční atmosféra z ní čiší. Bohužel bych řekla, že tím to končí. Čekala jsem pohodovou knihu, která se bude točit kolem Vánoc a zvyků. Něco na styl Královská vánoční pohádka. Kniha začíná rozchodem - takový klasický start romanťárem, který mi však nevadí. Pokud tedy nejde o knihu s vánoční tématikou. Stejně tak mi nesedlo chování hlavních hrdinů - lhání, zamlčování, dělání se lepším. Co bylo ale fantastické, byly další dva příběhy, které se dozvíte ze čtení deníku a z vyprávění. Oba jsem hltala a rozhodně to bylo na knize to nejlepší. Jako knihu, která mě vánočně naladí, bych tuto nezvolila.“... celý text
— LaBobule

Pozvánka

„Fitzekovi knížky jsou na přeskáčku dobré a dlouhodobě náročné na pochopení, tahle kniha za mě patří k jedním z nich. Nemám moc ráda, když se neustále přeskakuje v čase a při čtení se zamýšlet, v jakém časovém období zrovna jste. Začátek začal dobře, pak už jsem to ke konci tlačila očima, ať už je konec. Závěr přišel a s ním mnoha překvapeni a v podstatě začnete hltat každou stránku. Nebylo to špatné čtení, ale od Fitzeka jsou i lepší.“... celý text
— Šárka88

Smích ve tmě

„Právě jsem dočetla, knížka je v novém letošním vydání a myslím, že nebude poslední. Nabokov je mistr popisů, tvorby postav i děje. Tady se mi zdál rozjezd dost pomalý, ale pak už mě ten příběh pevně držel na místě a nešlo od něj odejít. Smutné je, že takhle se někteří lidé chovají i dnes, smějí se ve tmě...“... celý text
— micha-ella

Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí

„Jako je to dobré, autorka psát umí, ale nějak jsem čekala víc, tak od půlky už je to pořád to samé dokola a ztrácí to trochu spád. Druhý díl číst určitě nebudu.“... celý text
— lenkabej

Sphinx

„Přiznám se, že jsem moc nevěděla co od knížky čekat. Líbila se mi obálka a zaujala mě kombinace strip klubu, queer linky a nějakého tajemna, které z anotace i celé knížky tak nějak dýchá. Předchozí autorčinu knížku jsem nečetla, ale po téhle se k ní rozhodně chci vrátit. Tohle bylo totiž extrémně dobrý, až mě to překvapilo. Bylo to fakt temný, ta atmosféra mě na tom bavila asi úplně nejvíc. Měla jsem pocit jak kdybych tu knížku vdechla, až tak rychle jsem jí přečetla. Nedalo se od ní odtrhnout, moc mě to bavilo a těšila jsem se na každou další stránku, kterou s kluky strávím. Bavily mě obě postavy i jejich vývoj, ať už u Adama nebo Mikuláše. Oba mě bavilo poznávat, líbily se mi i vedlejší postavy, konkrétně Mikulášovi kamarádi. Hodně spolu mluvili v anglicismech, což chápu že by pro někoho mohlo být vadivé, ale mě to dávalo ohromný smysl. Odpovídalo to těm postavám, dnešní době, době ve které se to celé odehrává a bylo to díky tomu jen o to více uvěřitelné, moderní a mě blízké. Bavilo mě i samotné prostředí strip klubu Sphinx, které bylo prostě úžasné. Celé to bylo zahalené nějakou temnou atmosférou, která se nám v knize odkrývá velmi postupně, což mě taky bavilo. Líbilo se mi i to, jak jsme se mohli dozvědět něco o zákulisí toho strip klubu a o tom, že ne vše asi bylo tak jak se zdá. Do toho všeho je tam taková rádoby nadpřirozená linka, která je skvěle vyvážená mezi tím co vám autorka řekne a mezi tím co si máte domyslet. Nemám ráda když autoři nechávají otevřené konce, tady tomu tak trochu bylo, ale zároveň jsem dostala i nějaké odpovědi a nápovědy. Já jsem byla fakt nadšená, vtáhlo mě to, celé mě to neskutečně bavilo, bylo to extrémně čtivé a já jen doufám že podobných knížek v budoucnu objevím víc. Vlastně jsem zjistila že mě temná atmosféra docela baví. Prostě wow, nemám slov, jsem velmi příjemně překvapená a moc jsem si to užila. Skvělý.“... celý text
— Akléda_

Nalakuj to narůžovo

„Pěkné oddechové čtení. Už třetí autobiografická kniha Martiny Formanové. Skladatelka voňavého prádla a Snědla dětem sladkosti jsou první a druhá:). Tentokrát se autorka formou deníkových zápisků snaží vyrovnat se smrtí manžela Miloše Formana a prokládá to vzpomínkami na dětství, rodinu, rodné Brno a různá setkání. Je jedno, jak blbá je skutečnost, hlavně ať to vypadá dobře zvenku. Nalakuj to narůžovo !!!“... celý text
— Doubravka1975

Mrtvý na Pekelném vrchu

„Čtivé, napínavé, super zápletka, sympatické hlavní postavy. Mám ráda detektivky zasazené do středověku a pan Červenák je rozhodně umí psát. Těším se na další díly.“... celý text
— Jordy007

Dítě, které žilo ve zdi

„Krátký příběh se silným dějem znázorňuje náročnou péči o dítě s PAS. Kniha je včetně slova zeď celá napsaná metaforicky- typický autistický znak třepání rukama je zde popsán jako skupina motýlů, která radostně vylétává. To vysvětluje radost u autistů a výše popsaný pohyb. Mám takovou kamarádku, vím o čem mluvím. I slovo zeď je zde použito jako metafora buď bariéry mezi rodiči a synem s neporozuměním vlastních potřeb nebo v podobě synova jiného světa, kde se obklopoval vším možným, co měl rád. To, co neměl, jednoduše oddělil. Vše. Drobnosti, které lidé, kteří nejsou"na spektru" zvládají přirozeně. Jenže spousta dětí se potýká se stejnou diagnózou jako chlapec v knize a potřebuji čas, pomoc a trpělivost.“... celý text
— simca9342

Magorie aneb Příběh velké lásky

„Druhá knížka od autorky čtená na interpretační seminář do školy a tohle bylo... divný? Nemám pro to asi lepší slovo. Vlastně ani nevím jestli se mi to líbilo více nebo méně než Temná láska, ale nemám pocit že bych to moc pochopila. Pořád to asi bylo zajímavý, místy to na mě působilo jako že to má v sobě fantasy prvky, ale z celého příběhu vůbec nevím co si odnést. Nevím co se tam dělo a ani po diskuzi na semináři nemám pocit, že bych v tom měla nějak víc jasno. Určitě to bylo velmi netypické a zvláštní čtení, ale za chvíli už ani nebudu vědět že jsem to četla. Pokud jsem v tom měla najít něco víc tak mi to zůstalo skryto. Rozhodně se to ale četlo lépe a lehčeji než předchozí knížka.“... celý text
— Akléda_

Zničit

„Moje prvotní seznámení s panem Houellebecquem a určitě ne poslední. To byl panečku román. Několik rovin se tu otevírá. Oceňuji niterní popis posledních věcí člověka. Bravo.“... celý text
— BarboraSalome

Kdysi

„,,Copak to nechápeš?" O knížce jsem věděla už dlouho, ale konečně, když jsme ji měli v povinné školní četbě, jsem se odhodlala a přečetla si ji. No, bylo to úplně něco jiného, než jsem zvyklá číst, ale rozhodla jsem se, že začnu číst válečných románů víc. Název Kdysi byl geniální. A jak tím začínala každá kapitola? Nemám co k tomu dodat. Celkově se mi knížka moc líbila, ale tím, že to bylo psané více pro mladší děti, jsem s tím měla chvíli problém, hlavně s devítiletým Felixem. Chápu, že je to právě kvůli tomu, že je to z jeho pohledu, ale fakt jsem si chvílemi trhala vlasy, když jsem tam četla, jak po něm střílí, a on jim mává, že se mu nic nestalo, aby se nebáli. Nebo když nacisté pálili knihy, a on si myslel, že organizují knihovnu a ty, které se tam už nevejdou, pálí, aby si zatopili. Ale pak jsem si na to už zvykla a i Felix všechno pochopil. Nakonec jsem to přečetla za dva večery. Na druhou stranu mě Felix pořád překvapoval, jak byl tak moc odvážný, když bylo třeba. Zelda byla hrozně roztomilá a vtipná. Dost se divím, že Felixe nedohnala k šílenství, protože to její „Copak to nechápeš?“ bylo dokonalé a zároveň nevhodné za každé situace. Celkově to bylo dost smutné, ale moc hezké. A ten konec? Ten byl fakt napínavý a skončil v tu nejhorší chvíli. Asi si časem přečtu i ostatní díly. Ale co jsem tak slyšela, má být ten druhý díl ještě smutnější… Myslím si, že je to moc hezky napsaný příběh pro menší děti, aby všechno pochopily v něžnějším podání. Ráda bych vás poprosila, pokud jste si přečetli moji recenzi, klikněte prosím na like ne z důvodu, že se vám to líbilo, ale abych věděla, že si někdo přečetl moji recenzi. Moc mě to potěší a moc děkuji :)“... celý text
— ValiPages

Zlatá grai

„Zlatá Grai mě zcela udolala, vyplivla a zahodila. Poslechnuto jako audiokniha...Jiří Schwarz má úžasný přednes a byla radost jeho hlas poslouchat...nicméně dost často jsem se chtěl pobodat, abych se vůbec donutil na příběh soustředit. Asi ani nevím kde začít...kniha je označena jako Epické Fantasy...může být, i když bych žánr spíše nazval "Ženským Fantasy", což je ostatně i vidět v poměru komentářů zde. Autorky se prostě zaměřují na jiné věci než autoři, nemusí to tak být vždy, ale zde je to za mě dosti extrémní. Prolog byl skvělý...tak trochu jako v Kole Času...výborný příslib věcí budoucích. Názvosloví je ze začátku trochu matoucí, ale dá se na to zvyknout. V další části se potkáváme se dvěma hlavními postavami a jejich výcvikem....standardní věc. V jedné chvíli je hrdince deset, po pár stranách již sedmnáct a devatenáct. V knize je velká část věnována výcviku, my ho ale nevidíme. Jakmile přijde zásadní zkouška, hrdinka ji hravě zdolá....jakmile se má naučit tajné triky ostatních divoženek....prostě se je naučí a je to. Během výcviku je mnoho hovorů o ničem...ale výcvik jako takový popsaný není. Poté se pohled přesune zcela jinam...poznáme pár druidů a trochu toho worldbuildingu, aby jsme se opět vrátili k hlavní hrdince která se vydá na výpravu...a opět tuny a tuny rozhovorů na žádnou dynamiku a akci. Infodumping a slog této knihy je naprosto, naprosto brutální. Je to asi jako když se dostanete v Kole Času k dílu 6-10, tady se ale jedná o první díl který by měl širší čtenářstvo navnadit. Autorka vůbec nepracuje s pravidlem "show, dont tell". Vše je popsáno, vše řečeno... Na sérii se údajně pracovalo 17 let, myslím že v té době by byl příběh bomba a něco nového...nyní určitě zaujme mladší čtenáře kteří nemají tolik načteno, či ženy, kterým nevadí dlouhé popisy, řešení pocitů atp. Muže jistě taky, ale odvážím se říct že jich bude menšina. Někoho kdo hledá akci, dynamiku, rozličné charaktery, pro toho nejspíš kniha nebude. To je ale i problém redakce....kniha mohla být klidně o čtvrtinu osekána a naopak by to příběhu prospělo. Když vezmu knihu ještě z jiného úhlu. Worldbuilding...názvosloví je dosti šílené a dost se plete. Jakmile se ale trochu ponoříte, hrany se začnou obrušovat. Sarrei jsou mnohem zajímavější než Yorrei kteří jsou vykresleni jako banda násilnických dementů, až na pár vyjímek. Prolog začal výborně, pak se od budování světa trochu odkloníme...průměr. To jak se autorka staví k ženám je na můj vkus trochu přehnané...pár dam ze "Slechty"...zbytek jsou bud chrámové kurvy které může mít kdokoliv....nebo bojové divoženky, které vlastně může mít také kdokoliv, pokud si je uloví. Porody, potraty a krvácení jsou také na pořadu dne a v pasáži kde postava prohlásí hlášku typu " Málo ses naolejovala" a narve ho dotyčné do pozadí...to už jsem tloukl hlavou do zdi. Chápu že to vychází z povolání autorky...ale wtf. Postavy...Sarrei byly/i fajn a Bastian mě bavil dost. Zbytek ansámblu, asi funkční. Příběh...ale jo, bavil by mě, bavil by mě dokonce moc i přes určitá klišé....to by ale nemohl být utopen pod tunou a tunou infodumpingu. Pokud byl záměr redakce zaměřit se z valné většiny na čtenářky které otravuje romantasy a chtějí kvalitní Fantasy....tak se to asi povedlo. Pokud chtěli prvním dílem přitáhnout širší čtenářstvo...tak teda opravdu nevim. Osekejte knihu o třetinu, zdůrazněte rozkol Yarrei/Sorrei, vypíchněte dynamiku a kniha je 8,5/10...paráda. Kdyby mi bylo dvacet a neměl načteno, taky super....o dvě dekády dál a tuny moderního Fantasy tak 5/10...blbé je, že kniha potenciál má... Se svým názorem budu ale minorita, taky dobře.“... celý text
— Frizer

Almanach Navala Ravikanta - Jak zbohatnout a být šťastný

„Za mě to je velmi zajímavá kniha, kterou bych doporučila jako povinnou četbu pro všechny. Jsou tam velmi zajímavé myšlenky nejen ze světa financí a věřím, že každý si tam něco najde. Ráda se ke knize po nějaké době ještě vrátím a vše si znovu připomenu.“... celý text
— martinka.cz1

Bílý šum

„Přehlcení konzumem, domácími spotřebiči, televizí, auty a letadly. Fascinace smrtí a chorobný strach z ní, který se snažíme řešit nákupem nových a nových věcí. Potravinářský průmysl, farmaceutický průmysl i chemický průmysl nám zjednodušuje život, zároveň však skýtá nebezpečí, která nás mohou stát život. Jsme neustále bombardovaní novými a novými katastrofami, dalšími a dalšími konspiračními teoriemi, nápaditějšími a neotřelejšími reklamami. Tak by se daly shrnout mé dojmy z knihy, kterou jsem si moc užil. Neznat rok jejího sepsání, řekl bych, že se děj může odehrávat v současném Česku. Čtyřicet let nazpět něco podobného zažívali ve Spojených státech, teď jsme se do šťastného období přesycení kapitalistickými výdobytky dostali taky. Za mě dost povedená kritika současného stavu světa, která však nezastiňuje příběh. O autorovi jsem do vydání nového překladu této knihy neslyšel, teď se nemůžu dočkat jeho dalších příběhů.“... celý text
— ivokick

Korunní princezny

„Taky jste nadšenými čtenáři romantasy? Já ano a další série, co mi sedla, nebo alespoň první díl! Dvojčata, která se nesetkala, každá vyrůstá jinde a jen jedna zná pravdu. WREN se vkrádá na zámek, aby se stala královnou a zachránila čaroděje. Tahle postava mi byla šitá na míru. Opravdu ji miluju Vtipna rebelka, co má grády a byla mi tak blízká. ROSE o něco málo méně, i když jsem se v ní taky viděla. Její procitnutí trvalo déle (celkově procitnutí v knihách nemám ráda), je ale odvážná princezna, co si mě taky získala! Romantické linky jsou úplně perfektní. Dvě různé a přitom obě tak boží. I hrdinové SHEN (miluju toho týpka!) a Tor (sexouš jeden zásadovej). Tahle část je prostě úžasná. Kníže se nedá ubrat čtivost, velké napětí (do poslední stránky jsem netušila, co čekat), tajemná, tak MOC vtipná, několikrát jsem vyprskla smíchy! Taky je taková pohádková, nebezpečná, nabízí tolik fantastických postav. Magie, tajemství a nadpřirozené bytosti jsou taky skvělé. Tenhle svět mi hned sedl, dokázala jsem se orientovat a neměla v ničem zmatek. Co bych chtěla vyzdvihnout, jsou i zaporáci a celkově propracované vedlejší postavy. Obou autorkám se povedlo všechno vypilovat. Postava ALARIKA, o kterým určitě uslyším v dalším díle, mě překvapila. Asi jsem trošku zvrácená, ale ten mě tedy oslovil hned. Ráda bych s ním četla nějakou romantickou linku, protože ta by měla pěkný koule. CELEST byla taky fantastická - drzá, loajální, co se ráda cinkne a pak to rozjede. Podtrženo sečteno - Pokud hledáte celkem jednoduchou, ale tak vtipnou romatasy, co nabídne zajímavé postavy, romantickou linku i tajemství, máte rádi v knihách čaroděje a magii, tuhle sérii vřele DOPORUČUJI!“... celý text
— knizni_blizenec

Pavouček Pája

„Krásná pohádka.“
— travaisik

Krev elfů

„Nejsem si jistá, zda by se mi kniha líbila tolik i v případě, že bych nehrála hru Zaklínače 3. Osudy postav jsou sice zajímavé, ale politické dění fiktivního světa je možná občas moc podrobně popsané. Naštěstí jsem ale měla už předem vybudovaný vztah k celému zaklínačskému světu, a tak jsem si knihu užila.“... celý text
— KachníPeří

Šest vran

„Tak já nevím. Ne, že bych měla velká očekávání, ale nečekala jsem, že bych knihu odložila tak brzo s tím, že byt mě to vůbec nebavilo. Nepřečetla jsem mnoho stran, ale i z nich mi bylo jasné, že to nebude ono.“... celý text
— apq

Vše, čeho lituji

„Tohle byla tak nádherná knížka! Není to teda úplně dílo které by se dalo slupnout rychle a najednou, je to taková hodně pomalá knížka, kterou byste si měli dovolit vychutnat. Je v ní totiž tolik myšlenek, pocitů a prožitků že mi přijde až nereálné, že se to tam všechno vešlo. Hlavní hrdinka je hodně netypická, je osamělá, nemá moc ráda lidi a pracuje jako úmrtní dula. Když už s lidmi tráví čas, moc ho stejně vlastně není. Bavilo mě objevovat taje té práce ale i hlavní hrdinku. Je tady i velmi lehká romantika, ale vyvine se úplně jinak než by se na první pohled mohlo zdát. To se mi velmi líbilo. Celá knížka se hodně věnuje tématu smrti, životu, tomu, čeho lidé na konci své cesty litují. Všechno to bylo podáno hrozně krásně a tak lidsky, fakt jsem si to užívala, jestli se to tak dá u tohoto tématu říct. Byly tam nádherné myšlenky, ke kterým se budu ještě určitě vracet. Zároveň to mělo i takový lehce melancholický vibe, ale ten jsem si také moc užívala. Já jsem z knížky prostě nadšená. Bylo to dojemné, tím jak všechno postupně odhalujete a nacházíte v té knížce víc a víc krásy, ach... Moc bych si přála aby o téhle knížce vědělo o hodně víc lidí. Já jsem extrémně spokojená a nadšená, dostala jsem mnohem víc než jsem čekala. A prosím, dejte tomu šanci, ta knížka si to fakt zaslouží.“... celý text
— Akléda_

Velká tajemství Prahy

„V knize je uvedeno mnoho zajímavostí, spousta z nich byla pro mě novinkou. Škoda, že je v textu takové množství chyb a překlepů. Kazí celkový dojem.“
— MichaelaBublina

A proto jsme lhali

„No, já nejsem z knihy nadšená, postavy a rodinné zápletky byly fakt hnusné a nesedla mi ani postava Willa Trenda, často se choval dětinsky a celé vyšetřování bylo zmatené a chaotické, jako by si každý dělal, co chtěl. Takovou rodinu a svatební cestu fakt nechceš.“... celý text
— JustWomen

Nová holka

„Opravdu bohužel příšerná kniha. V první čtvrtině už mi bylo divné, že se na čtení vůbec netěším, což nemívám. Strašně mi šlo na nervy to věčné chlastání, zvracení a opakování slov “nebo tak něco. Přečteno do půlky a odloženo, na tohle nemám čas. Zmatené, špatně se to četlo, bez nápadu… Opravdu nedoporučuji.“... celý text
— Pavlína2019

Přiznat vinu

„Opět pěkná kniha od tohoto autora. Čtu je na přeskáčku, tak jak se mi podaří ulovit v knihovně. Doufám,že tam ještě nějakou objevíme. Doporucuji“
— likaf

Všechno, co napsala

„První díl mě asi zaujal více, tento jsem poslouchala už s menším zaujetím. Pořád to bylo dobré, ale detektivky jsou daleko mimo mou obvyklou zónu.“
— Ailee

Temná láska

„Další z mnoha knížek čtená do školy a tohle bylo velmi zajímavé. Rozhodně jsem nečekala to co jsem tady dostala. A vlastně si ani nejsem jistá jestli jsem to všechno pochopila, protože se během čtení musíte snažit pátrat i mezi řádky. Nebylo to ale napsáno úplně okrasným jazykem, naopak mi přišlo že ten styl psaní byl takový hodně zkratkovitý. Navíc to celé bylo hrozně nechutné, předpokládám že by se dle dnešních měřítek kniha klasifikovala jako romantická, ale nevím nevím. Bylo to celé hrozně toxické, BDSM a fakt zvláštní, to je asi slovo které to vystihuje nejlépe. Vlastně nevím co si z toho odnáším, bylo to dost temné, divné a chaotické a vlastně se mi to docela i těžce četlo. Na účely interpretačního semináře si ale myslím že to byla super volba.“... celý text
— Akléda_