Nejnovější komentáře
Trosečníci
„Život přeživších po pádu letadla na pustém ostrově jako kulisa k závažnějšímu problému.... závislosti sester navzájem. Žijte svoje životy, ne životy druhých. I tak je můžete stále milovat.“... celý text
— Péťa1950
Odd a mraziví obři
„Příjemný, prostý příběh. Není přehnaně fantaskní, spíše takový lidský.“
— Maraiser
Závod s časem
„Prima příběh, super napsané.“
— veronika9761
To je vražda, řekla: Jak to vidí slečna Marplová
„Tak toto nebudu nějak zvlášť komentovat. Jsem rád že jsem knihu nekupoval, půjčeno v knihovně, jinak bych byl asi hodně naštvaný. Jak už někdo napsal, zbytečná kniha!!!!!!“... celý text
— rafan65
Slečna Belle Greene
„Velmi zajímavá kniha o poměrech v Americe na přelomu 19. a 20. století, o zákonu "jedné černošské kapky krve". V knize je spoustu zajímavých faktů, obdiv paní spisovatelce. Belle Greene byla neuvěřitelná žena. Hvězdička dolů za obrovské množství faktů, které pro mě byly až přítěží. Jinak krásná, zajímavá kniha.“... celý text
— Lenka276
Mráz
„V podstatě nemám moc co dodat, jelikož do písmene souhlasím s komentářem níže od Cara.17.
Neskutečná spatlanina všeho možného, a i když to ve výsledku byla zábavná jednohubka, po naprosto příšerně napsaném začátku jsem se musela rozhodovat, jestli má cenu ve čtení pokračovat. A nebezpečný turnaj? Pro naplnění očekávání tohoto tématu doporučuji spíš Zmiji a křídla noci, Mráz slovo "turnaj" viděl tak maximálně z okénka vlaku. Obvykle série přečtu celé, ale tady pokračování nevyhledám.“... celý text
— Scheron
Vířivka
„Z této povídky jsem cítila velkou svobodu.
Od Lucie Konečné jsem četla Houpačky a nyní tuto knihu. Je uzounká a menšího formátu, za to je nabitá životem, svobodou, pocity a vnitřním myšlením.
Knihu jsem přečetla za dva večery.
Povídka je napsána jednoduchým stylem, ale něco z ní vyzařuje, jakýsi neklid, ale současně i pohodu a smířlivost se životem.
Text na to nevypadá, ale je důmyslný.
Nu, o pošťácích si teď myslím své. ;-)
Pasáže o týrání manželky bych nejraději vynechala, ale četla jsem je. Nešlo je obejít.
Kniha je otevřením brány do mužského světa, v některých pasážích mi zaznívá, že to je jenom o jednom. Pod záminkou, pochopitelně.
Krásně je popsána karma (Boží mlýny melou pomalu, ale jistě), která potěší každého v nespravedlnosti. Kniha také v některých pasážích ukazuje, že všechno je dočasné, pomíjivé. Možná i to štěstí, vzhledem k tomu, že konec knihy je pootevřený.
Těšila jsem se na závěr. Ota, Michal nebo někdo jiný? A co Bára? A co život hlavní představitelky?
Víc takových knih, paní Lucie!
Knihu rozhodně doporučuji.“... celý text
— veronika4001
Ďáblův potok
„Zpočátku průměrný horor, nenadchne, neurazí..... Nápad dobrý, zpracování také. Ale tak poslední třetina knihy, kdy by mělo dojít ke gradaci děje a čtenář by se neměl odtrhnout ..... já se tím prokousávala snad týden.... chtěla jsem vědět, jak to dopadne, ale nějak mi nešlo se začíst. Kdybych knihu nedostala jako dárek za nákup, asi bych litovala investovaných peněz, takhle lituji jen investovaného času :-)“... celý text
— SamarDev
Příchuť zla
„Zajímavé a napínavé.
Pro Madison to byl určitě naročný případ. I Natae se jistě zapotil. A Brody si to užíval.
Těším se na další díl.“
— katka134
Den je krásný
„Velmi milé čtení, které si asi nebudete pamatovat do konce života, ale když čtete, velmi vás zajímá, co bude dál a jak to celé nakonec dopadne. Oba hlavní hrdinové byli sympatičtí a to je vždy dobrý základ.“... celý text
— GaleW
Králova spravedlnost
„Výborná detektivka. Košatý děj, který čtenáře hned zaujme a čtivý je od začátku do konce. Přitom v ději nejsou nelogičnosti, vše na sebe pěkně navazuje. Až v úplném závěru došlo k "zakuckání", kdy při popisu závěrečného souboje neodpovídá Stantonův závěrečný úspěšný útok na vraha tomu, jak byl těsně před tím Stanton vrahem paralyzován, a zároveň jak při souboji "za roh" vidící vrah najednou útočícího Stantona neregistruje. Přitom by stačilo upravit cca 3-4 věty. Ale byl to jediný zádrhel, na který jsem narazil a beru to v tomto případě jen za formulační chybu (možná i překladu ?). Také překlad (až případně na popis toho závěrečného souboje) je výborný. Dávám tedy celkově zasloužených 5 hvězdiček.“... celý text
— sarkafarka1900
Panelákový vrah
„Docela zajímavá detektivka o tom, jak policie od vyšetřování podivné smrti u popelnic došla až k objasnění 12 let staré smrti tzv. panelákového vraha. Četba na pár hodin, jen na ten autorův styl psaní si musí člověk zvyknout. Je to strohý styl napodobující filmový scénář.“... celý text
— babystar
Temný les
„Musím přiznat, že plán, který Luo Ťi měl, byl opravdu chytrý a dobře maskovaný. Ale jinak byla knížka příliš rozvláčná a plná zbytečných kliček a vedlejších příběhů. Autor chce vytvořit ságu, takže ke zdlouhavému vyprávění má důvod, ale stejně už bych se do knížky znovu nepustila.“... celý text
— Bakana
Dokonalá vražda
„Mohla to být dobrá kniha. Bohužel není. Vše se zbytečně dlouho vleče, autorka používá divně šroubované věty a slovní spojení a postavy spolu mluví jak na Větrné hůrce. A vraha odhalíte v první polovině knihy.“... celý text
— Liss93
Cyklistka: Osud poslední baronky
„Řekla bych, že spolu s Podbrdskými ženami, nejkrásnější kniha paní Poncarové. Ještě jsem četla Eugenii o hoteliérce, taky nebyla špatná. Cyklistka vypráví příběh baronky Blanky Battagliové, poslední ze svého rodu. Je to reálná postava. Autorka popisuje osud rodiny za války, za komunistů, jak se choval režim k majetným, jak jim byly odebírány majetky. Baronka dožívá sama v chátrajícím zámku, vzpomíná na svě dětství, mládí, na svou lásku, na své cyklistické zážitky. Nádherně popsaný příběh, hodně se mi líbí i úžasné přátelství mezi Blankou a Růžou, které vydrželo až do konce“... celý text
— hrozinka
Potkan
„Průměrná detektivka jako z televizního seriálu ozvláštněná možná trochu politickou strunou. Také kriminalista je trošinku zvláštní navrátilec z Kanady, jinak se hraje podle osvědčeného schématu i s tím postavením hlavního vyšetřovatele mimo službu - ještě, že má ty kamarády a kamarádky. Ke konci již natahovaná groteska. Pokud nemáte nic dalšího ke čtení, tak toto může tuto mezeru, ovšem bez zvláštního očekávání, zdárně vyplnit.“... celý text
— čef
Anna Klevská: Královna s tajemstvím
„Nemůžu jinak, než se zase opakovat a chválit další knihu ze serie. Opět se četlo skvěle a opět oceňuji skvělý styl a detaily. Vdát se za Jindřicha žádná výhra....“... celý text
— Ahinka
Snít znovu
„50% - Po čtvrtém dílu se studentkou Everly a učitelem Nolanem, který se mi líbil nejvíc nejspíš proto, že jsem ho omylem četla jako první a ještě jsem netušila, že autorka své knihy jede jak přes kopírák, se vracím s hodnocením zpět k průměru prvního dílu a myslím, že další knihy od autorky už vyhledávat nebudu.
Blake se zraní a nemůže hrát basket, Jude se vyspí s producentem a nemůže hrát v seriálu. Před časem se kvůli svým snům rozešli a teď si budou na autorčiných tradičních +400 stranách vzájemně řešit svoje bolístky, utápět se v nezáživných dialozích a reagovat na proslovy lidí okolo, kteří jsou vesměs napsáni jako zcela zbytečné postavy, s promarněným potenciálem hrdinů předchozích knih, jejichž další osudy mohla autorka klidně víc rozvinout namísto toho balastu, z něhož knihu vytvořila. Ok, není to psaní, které člověka s oblibou v tomto typu literatury urazí, ale není tam zároveň nic, proč by si na knížku po pár dnech vzpomněl. Přitom napsat sérii o vzájemně propletené partičce studentů je vděčný nápad, ale popravdě už si nevzpomínám, kdy naposled mi bylo tak moc jedno, kdy a jak se hlavní hrdinové dají dohromady.“... celý text
— evismaior
Útok titánů 18
„Dovíme se alespoň nějaký střípek z Grishovy minulosti a konečně se dostaneme do Shiganshiny. Háček je v tom, že tu čekají staří známí...“
— Silber
Pět mrtvých psů
„Hodně povedená detektivka. Dobře se to poslouchalo a děj pěkně odsýpal. Víc zaporáků, než klaďasů a provázanost na místech nejvyšších. Ruka ruku myje. Nedělám si iluze, že je to v současnosti jinak. Dost dobré 87%“... celý text
— Timkim
Zlomená princezna
„Čtivost - hlavně ze začátku, opět bezkonkurenční. 500 stránek jsem louskla za 2 večery jako nic.
Téma rozmazlené VIP dcerunky a chladného badboye určitě slibné.
Obálka vkusná.
Přesto jsem vlastně docela zklamaná. Shen to umí rozhodně mnohem líp. Má knížky, u kterých ani nedýcháte a srdce vám bije jako splašené (naposledy třeba Mizera). Má hrdiny, kterým nemůžete přijít na jméno a jsou fakt zlí, ale stejně si je zamilujete.
Ale tady nic z toho nebylo. Předně: Ransom byl fakt blb a abychom měli(y) pocit, že je fakt kruťák, tak mu byly přisouzeny jeho zvrácené sexuální fantazie. Jenže to měl všechno natolik promyšlené a ošetřené, že to ani tak zvrácené nebylo. Měl to být zkušený a světem protřelý necita, což k jeho zralému věku 29 let nebylo úplně věrohodné. A nakonec to byl opravdu, opravdu špatný bodyguard. Jeho svěřenka si odcházela pryč, kdykoliv se urazila, pár ruských mafiánů jí tak trochu sedřeli z kůže, když byl ve službě, domlouval si náhodný sex. Fakt profík.
No a vztah Ransoma a Hallie mi přišel odbytý, bez větší jiskry či chemie, prostě málo romantiky.
Konec už mě vyloženě nudil.
Tohle nebude jedna z autorčiných knih, ke kterým bych se vracela. Tohle je tak 3,5 hvězdy.“... celý text
— Zomy
Útok titánů 17
„Další velký boj, Kenny Levimu předá něco užitečného a přípravy na výpravu, která nás má konečně dostat do toho zatraceného sklepa. Vůbec mi nevadí, že jsem zrovna viděl anime, protože teď si celý ten děj plnů překvapení a zvratů dávám pořádně dohromady a neskutečně mě to baví.“... celý text
— Silber
Sochař smrti
„Opět mistrovské a zvrácené dílo. Jediné, co bych tomuto dílu v češtině vytkla je trochu nešťastné ztracení v překladu, které je bohužel zavádějící (zejména u druhé vraždy). Zápletka zajímavá a nečekaná, je vidět, že Carter má stále s čím překvapit a jeho fantazii se meze nekladou.“... celý text
— klarka3295
Kandidát
„Neodbytně se hlásící myšlenka, že skutečnost je ještě mnohem horší...“
— Slůník
Překvapivý následník
„Čtivá, vtipná, milá pohádka pro dospělé, která nejednou rozechvěje romantické srdce. Slupnuta jako jednohubka.“
— Ellesime
Vánoční přání
„Mě se tedy kniha moc líbila. Pekny vánoční příběh“
— Ludmila91
Som rada, že mama zomrela
„Na základnej škole som už čítala podobnú šialenosť: knihu autorky Diane d´Henri "Manželkou matčina milence". Príbeh vo mne zarezonoval natoľko, že si na niektoré momenty živo spomínam aj po 25 rokoch. Smutnou knihou je aj biografia Jennette McCurdy "Som rada, že mama zomrela", mapujúca životnú cestu mladej americkej herečky, ktorá sa stala obeťou manipulácie a emocionálneho zneužívania vlastnej mamy. Kým prvá zo spomínaných autoriek vydala svoju knihu pod pseudonymom, Jeannette nechýbala odvaha o svojich traumách, zážitkoch a následných zlyhaniach otvorene hovoriť nielen prostredníctvom knižnej biografie, ale aj rozhovorov, ktoré so statočnosťou poskytovala v najznámejších amerických talk show. Manipulácia je častokrát označovaná za civilizačnú chorobu dneška, pričom mama býva v našej spoločnosti vnímaná ako glorifikovaná a nedotknuteľná láskyplná osoba. Tento príbeh s jeho šokujúcimi výpoveďami ale aj nenápadnými nuansami odkrýva tabu, ktoré sa možno niektorí z nás boja pomenovať.“... celý text
— Alseri
Nevinnost je nemyslet
„„Byl tu sice Fernando Pessoa, ale to je totéž, jako by tu nebyl.“ píše Álvaro de Campos (jeden z Pessoou vymyšlených básníků) ve svém textu o Albertu Caeirovi (jiném z Pessoou vymyšlených básníků). A s Pessoou kniha skutečně nemá téměř nic společného. Je prostou součástí vesmíru, jak ho Pessoa stvořil.
Přestože ve sbírce Caeiro opakuje v podstatě stále to samé „je to, jak to je, jinak by to bylo jinak“ nebo „jenom vidím věci a nepřemýšlím o nich“, četba mě podezřele fascinovala. Asi proto, že součástí díla totiž není jenom ta nejprimitivnější a nejnaivnější materialistická bukolika (ve které se pořád sem tam najde zajímavý nápad), ale i mimoliterární komunikace, prostě celý svět schovaný za jedním jménem. Nevím, jaký by byl můj názor na básně samotné, určitě stále kladný, ale vracet by se mi k nim asi nechtělo. Takhle mě to ale nutí objevovat další a další střípky mozaiky jménem Pessoa.
Malý bonus: v rukopise (faksimile) to vypadá, že je jedno datum přečmárané z 8. 3. 1913 na správné 8. 3. 1914; myšlenka, že ještě v březnu si nedokázal (ať už Caeiro či Pessoa) zvyknout na „nový“ rok, je mi víc než sympatická.“... celý text
— Vikliks
Příslib krve
„Inu, co k tomu říct. Figur jako na orloji a vleče se to jako předválečný triky.
Na s. 250 bichli zatím odkládám jako nedočtenou. Ne, že by mě děj nebavil. Svět je zajímavě vymyšlen, každá dějová linka má něco do sebe. Je tam dost živých momentů, akce je napsaná skvěle. Dokonce i nějaká ta vášeň tam je nazančena, i když málo. Něco mi na tom ale pořád chybělo. Četla jsem to déle než rok po kouskách a stalo se, že jsem mezitím vzala jinou knížku, kterou jsem "zhltla" během večera. Což asi mluví za vše.
Snad je to stylem, snad rozkouskovanými dějovými linkami, kde když už mě nějaká část děje chtla, byla zase přerušena něčím, co mě tolik nebavilo. Snad tím, že mě žádná z postav až tolik nezaujala, jako je tomu u jiných knih, žádná mi nevynikla nad ostatní. Je tam dost málo místa věnováno emocím postav oproti tomu, kolik místa je věnováno akci a politice. Ale myslím, že se ke knížce někdy vrátím, není špatná, zatím hodnotím přečtenou polovinu čtyřmi hvězdičkami.“... celý text
— LadyKopřivA
Nerovná hra
„Páni, tak tohle bylo fakt krásné čtení. Nevím jestli je to překladem neb neznám originál, ale moc se mi líbili erotické scény bez oplzlých vulgarit. Už jsem to u této autorky někde psala, že slovenský překlad se mi líbil více než český právě kvůli tomuto. Jinak k příběhu samotnému nemám co dodat. Prostě to byl jeden z těch co na konci uděláte áaach, to bylo něco.“... celý text
— havrmoni