Nejnovější komentáře
Zlodějka příběhů
„Protože se dostávám k této sérii na přeskáču, mohu si dovolit napsat, že paní Klevisová zraje jako víno. Úvodní díly z této série totiž nedosahují takové úrovně, jako díly které následovaly. Tento příběh mi přišel z celé série nejslabší. Nikoliv však vyloženě špatný. Líbilo se mi jak nám poměrně věrohodně přiblížila zákulisí tvorby seriálů. Ano, přesně tímto způsobem nekonečné seriály vznikají. Téměř, až vražená rivalita a dost nepřátelské prostředí. Hercům z těchto seriálů není co závidět, opravdu ne. Píši to poměrně často, ale paní Klevisová je vynikající vypravěčka. Umí upoutat příběhem hned od prvních řádků. Ale velkou slabinou je samotný detektivní případ. Málo věrohodné, žádné indicie k dopadení vraha a nezodpovězené otázky. Audiokniha je načtena velice dobře a načetla ji paní Jana Stryková.“... celý text
— soupik2012
Strašidlo minulosti
„svěží čtení na dlouhé zimní večery... příběh má spád a hlavni hrdina šmrnc...“
— bazyk21
Útok titánů 16
„Konečně se alespoň něco málo dovídáme a je to zajímavější a zajímavější. Konec je tak trochu cliffhanger.“
— Silber
Václav, kníže Čechů
„Profesor Petr Charvát, náš vynikající historik, archeolog, který tu mezi námi už bohužel není a je to obrovská škoda.
Výborně, famózně napsaná kniha o knížeti Václavovi, pohled pana profesora Charváta na tuto osobnost, otázky a jeho odpovědi.
Krásná kniha, pro mě určitě.
V dnešní době, tolik dbající na efektivitu a výkonnost, získalo slovo "posvátno" význam bezmála pejorativní.
Dnes a denně jsme bombardováni výzvami k tomu, abychom si počínali účinně a cílevědomě, abychom soustředěně pracovali na své kariéře a abychom se především naučili přepočítávat vše kolem nás na peníze. Jen málokterým z nás se asi přitom vkrade vzpomínka na citát klasika, který kdysi pravil, že tím, že člověk vybere jedno z řešení otázky před ním stojící, automaticky vylučuje řešení jiná. Kdo tedy volí peníze, získá peníze a pouze peníze. Kdo pak volí lásku, získá lásku a dál už nic. Kdo volí moc ( nikoliv moc ve smyslu " kerak je něčeho moc, tak je toho příliš", nýbrž moc ve smyslu potestas), získá moc a ničeho více. Kdo konečně volí moudrost, obdrží moudrost a dále již ničeho. Tolik o fetiši našich dnů.
Takto začíná předmluva k této knize, která se mi také moc líbila, stejně tak jako se mi moc líbí celá tato kniha.“... celý text
— Janizoun
Dělostřelecké tvrze: Čs. opevnění 1935–1938
„Skvěle zpracovaná publikace s informacemi o stavbě, objektech i vývoji československých dělostřeleckých tvrzí“
— matej0399
Skřípot slz
„Barbory Myslikovjanové si nesmírně cením jako nadané výtvarnice – autorky silných obrazů s tematikou samoty, deprese, temnoty a tíživosti dětství a ženství. Bohužel musím konstatovat, že jako literární tvůrkyně podobné úrovně a svébytnosti nedosahuje.
Skřípot slz je sice vcelku koherentní sbírka a pro autorku má bezesporu neopomenutelný osobní – a patrně i terapeutický – význam a důležitost. Je proto dobře, že knížka vznikla a vyšla. Nicméně z hlediska slovesné originality, řemesla, ale třeba i elementární jazykové správnosti jde o počin nedotažený a neuspokojivý. A je mi líto takhle to napsat, zvlášť při vědomí, že mezi/pod/za řádky těch nejzajímavějších básní se skrývá jakési drtivé a všeurčující trauma, ale zkrátka je to tak.
Jde to pochopitelně zčásti i na vrub vydavatele (spolek NOV), zjevně amatérského a bez zkušeností, neboť nezajistil redakci ani korekturu, o nedůstojné formě knihy v podobě volně vložených listů, nepraktické faktuře obálky či humpolácky přelepenému čárovému kódu na její zadní straně ani nemluvě... Přitom minimálně u některých textů je potenciál, s nímž by jistojistě šlo – s podporou redaktora v tom klasickém slova smyslu (tj. nefalšovaného spolutvůrce díla) – literárně pracovat. Osobně bych si dovedl ji představit třeba v podobě, kdy budou jejím základním pilířem autorčiny ilustrace a každou z nich bude doprovázet nejsilnější sloka nebo třeba jen dvoj- či trojverší vyňaté z původních básní, které napsala a z nichž ani jedna bohužel literárně neobstojí jako celek. Patrně by to šlo proti subjektivnímu autorskému záměru (ten je ale, jak se zdá, víc psychologický než literární), ale výsledek by byl koncentrovanější, méně rozmělněný, rušivých vlivů prostý, a tudíž působivější.
Shrnuto – Skřípot slz je sbírka nepopiratelné vnitřní závažnosti a síly, které se nepodařilo přetavit ve zdárný tvar, a jsou tedy postřehnutelné jen skrze vrtkavou osnovu náznaků a především díky skvělé výtvarné složce, která důstojnost knížky jednoznačně aspoň trochu zachraňuje.“... celý text
— V_M
Nová doba
„Knihy spisovatelky mám ráda,ale najdou se i slabší knihy. Určitě si přečtu druhý díl a uvidím, třeba u Pánského domů se mi první díl nelíbil a ostatní ano.
Toto čtení bylo utahané,místy až nudné, jak už tu někdo psal autorka to umí mnohem lépe.“... celý text
— Kristulda
Cesta králů
„Opět dechberoucí.
Od poslední čtvrtiny jsem se nemohla odlepit a strávila nad ní celou noc.
Teď mám ale strach otevřít druhý díl, že mě nějaká z mých oblíbených postav zklame... nebo umře.
"Práce vypravěče není říct ti, jak máš myslet, ale dát ti otázky, o kterých máš přemýšlet. Na to často zapomínáme."“... celý text
— Sidonie
Kdyby ze světa zmizely kočky
„Poslušně se postavím do řady těch, kteří knížku přečetli v rámci letošní výzvy a přílišnou radost jim neudělala. Základní myšlenka není špatná, ale kniha nikam moc nevede a nezapůsobila na mě.“... celý text
— felixrr
Bylo nebylo jedno zlomené srdce
„V první řadě bych chtěla moc poděkovat Knihy Dobrovsky za poskytnutí recenzniho výtisku a mít tak možnost přečíst si knihu mezi prvními. Kniha byla poskytnuta za účelem recenze #spoluprace
Evangelína Ryšavá odjakživa věřila v opravdovou lásku a v pohádkový život šťastně až navěky. Dokud se ovšem jednoho dne nedozvěděla, že se láska jejího života žení s jinou a její sny jsou v troskách.
V zoufalé snaze svatbu překazit a vyléčit své zraněné srdce uzavře Evangelína dohodu s charismatickým, ale krutým Srdcovým princem. Ten od ní výměnou za své služby žádá pouze tři polibky. Podmínkou nicméně je, že si je vybere na místě, které sám uzná za vhodné – a také kdy sám uzná za vhodné.
Toto bylo mé první setkání s autorkou a musím říct, že má můj velký obdiv. Obrovská fantazie, s kterou vytvořila tento svět je obdivuhodná. Kniha se četla velmi dobře a řekla bych, že i celkem svižně. Některé kapitoly byly jen o pár větách.
Musím říct, že samotný příběh mě zaujal. Evangelina je trochu naivní a v některých situacích je to hodně zřetelné. Ale jinak mi byla sympatická. Srdcový princ alias Jacks, několikrát zamotal hlavu i mě samotné. A když už jsem si myslela, že se mu opravdu dá věřit, tak se ukázalo, že vše bylo z jeho strany velmi dobře promyšlené. V knize bylo spoustu dalších zajímavých postav.
Konec knihy zůstal otevřený. Dá se říct, že je to opravdu pohádka pro dospělé ale rozhodně nečekejte žádné přeslazené a žili šťastně až do smrti.“... celý text
— Gabihansova
Sladká chuť temnoty
„Knižní série - Kniha čaje - dospěla do svého konce. Konec jedničky skončil ve velmi napínavém okamžiku a já byla zvědavá, jak na tento “rozjetý vlak, autorka v další knize naváže.
Začneme tím, co se mi na knize líbilo nejvíce. Přesněji... šlo o dvě věci:
Na konci knihy se nachází opět pomůcka, která nám připomene správnou výslovnost některých slovíček. Tady považuji zároveň za drobný minus to, že je to NA KONCI knihy.
A z čeho jsem ještě byla paf? Že byl příběh vyprávěn i z pohledu Kanga. Jeho kapitoly mě bavily mnohem více a vůbec by mi nevadilo, kdyby dostal mnohem více prostoru.
Vzhledem k tomu, jak dobře našlápnuto měla jednička, tak jsem nečekala, že toho budu chválit tak “málo. Ani krásná obálka nemohla zachránit to “velký špatný...
Emoce
Nevím, co za to mohlo, ale dvojka si mě nedokázala získat. Nevěřila jsem postavám to, co prožívaly. Jsem z toho smutná a zmatená, jelikož překlad dělal stejný člověk a od jedničky se “dramaticky nelišil.
Točení se v kruhu
Obecně nemám ráda, když se postavy začnou utápět v sebelítosti, ale takovým tím způsobem, který posune děj na vedlejší kolej. Bylo únavné číst dokolečka dokola o pochybách, které Ning o něčem/někom měla, jelikož o nich mluvila dvě strany zpátky... je to škoda, protože to dost brzdilo děj.
Postavy
Druhý díl není na postavy chudý, ale jsou vesměs “mldlé. Až na Poustevnici. Toto byla jediná postava, která byla opravdu dobře podána. Máme tady i “silného záporaka, ale ve výsledku má tolika WTF momentů, že si člověk na konci knihy oddechne, že to dopadne, jak to dopadlo...
Romantická linka
Asi se mnou někteří nebudou souhlasit, ale mnohem lépe byla zachycena ona “chemie mezi N&K v první knize. Moc nevím, o jaký druh romantické zápletky mělo jít, ale byla bych radši, kdyby tu nebyla žádná... toto bylo “divné.
Akce
I přesto, že jsme neustále v pohybu a máme zde i scény, kdy se něco “děje, tak si na opravdu “zajímavou akci, která nás vytrhne z letargie, musíme počkat. Ve výsledku bych za nejlepší scény označila ty, které se odehrávaly v Hrásti...
Konec
Kniha se od poloviny tváří, že směřuje k velkému a epickému zakončení, ale (podle mého názoru) k tomu nedošlo. Ten závěr mohl být mnohem podrobnější a napínavější, ale spíš to na mě působilo, jako by se autorka snažila už ukončit své trápení...
Autorka čtenářům dodala zajímavou dilogii, která čerpá z asijské mytologie a je plná čaje a vůní.
I přesto, že se oba díly (co se týče kvality) liší, tak jde o fantasy kousek, který vybočuje.
O to více mě mrzí, že jsem s druhým dílem bojovala. Pokud plánujete tuto sérii číst, tak vám doporučuji nedělat mezi jednotlivými díly pauzu (možná to nadšení z jedničky přebije ty nedostatky, na které narazíte ve dvojce) a hned se pustit do pokračování.
Doufám, že se autorka do tohoto světa již nehodlá vracet. Ale pokud se k nám dostane ještě další překlad jejích budoucích knih... určitě je zkusím.“... celý text
— cestina_s_linus
Pekelná síra
„Čteno docela rychle ze zvědavosti co zase naše hrdiny čeká za překážky pro mě málo uvěřitelné, fantazie autorům určitě nechybí a vypravěčský talent také ne. Mám přečteny další čtyři víceméně na přeskáčku a víc se mi líbilo Zátiší s vránami, pokračovat asi nebudu.“... celý text
— jirina4159
Sběratel sněhu
„Jedním slovem ....aaach. Je to napsané tak krásným jazykem. Autor má nezaměnitelný rukopis, je radost číst knihy pana Štiftera.“
— eDex
Velký rekonstruktér
„Některé povídky byly dobré, ale jiné byly o ničem, nepochopil jsem je. Celkově to je tedy takový průměr. Už jsem od Součka četl lepší knihy.“
— DuncanIdaho
Ve výslužbě
„Goffa je sázka na jistotu skvělé klasické současné detektivky bez příkras se sympatickým, tentokrát novým, hrdinou Arnoštem. Parádní začátek nové série.“
— Wabinka
Dobrou noc z Paříže
„Moc krásně napsaná knížka, čtivá, napínavá, krásná a moc zajímavá.
Knížka je vyprávěna z pohledu americké herečky, která se provdala do Francie a těšila se tady na nový život se svým manželem... A do toho přišla válka...
Drue se stává moderátorkou v rozhlase, aby informovali americké posluchače o dění v Evropě, a díky tomu se dostane do hledáčku Němců...
Jak se příběh odvíjí dál, prozrazovat nebudu. Na čtenáře čeká hodně napětí, zvratů, zajímavé postavy a prostě nádherný příběh.
Nedovedu si představit žít v této době, nedokázala bych být tak statečná jako Drue a její přátelé, kteří bojovali za svou zem a mnohdy dávali v sázku vlastní život.
Určíte můžu doporučit všem, kteří se zajímají o příběhy zasazené do doby druhé světové války, protože tento příběh je moc krásně napsaný a věřím, že se bude líbit více čtenářům tak, jako se líbil mě.“... celý text
— Markett
Hodinář
„Čtivé, napínavé… ale těch zvratů a překroucených pravd a překvapivých momentů bylo až moc. Z těch by se daly poskládat další tři knihy. Ale bavila jsem se. Za 4* určitě stojí.“... celý text
— abssint
Pan Spencer
„Opět jsem se skvěle bavila a to je pro mě důležité. Nějaká nereálnost příběhu mi tady vůbec nevadí, vždyť je to vlastně pohádka pro nás ženy se šťastným koncem. T. L. Swanová patří podle mě k těm top v tomto žánru a už teď se zase těším na Pana Garciu.“... celý text
— Wabinka
Království z kostí
„No, četla se docela rychle, ale že by to byla hitparáda, to se říct nedá. Taková rychlovka na jeden večer, člověk si nevytvoří pořádně obrázek o postavách a o vztahu k nim se nedá ani mluvit. Příběh klasika, nic převratnýho.“... celý text
— aishimizu
Robinson Crusoe – Na ostrově zvířátek
„Z filmového a knižního pohledu :
Jen jiný den v týdnu, trochu ilustrací a kolik změn to udělá.
Představí se vám neznámá chlupatá stvoření- seznámíte se např. s kočkou May nebo kozlem Scrubbym. Vypravěčem tentokrát nebude ten zarostlý muž, ale ukecaná hromádka peří, která v kresleném filmu a knize zastupuje lidského kamaráda Robinsona.
Ke konci knihy se postava přizná k plagiátorství a... no, ale zbytek si už nechám pro sebe“... celý text
— simca9342
Ignis fatuus
„Šumava je mi blízká a mám ráda "staré pověry a povídačky", takže mi to sedlo. Až bude mlha, určitě si na knihu vzpomenu.“
— rilajaan
Jeho zákusek
„Moje první ochutnávka z téhle série. Nic jsem nečekal a nakonec to bylo docela dobré a vtipné. Pro chvíle odreagování jako stvořené. Pokud si některé situace v duchu představíte, smíchu se neubráníte. Možná to nakonec vezmu od začátku a časem si přečtu celou sérii.“... celý text
— Nermal
Sůl moře
„Krátké kapitoly, takže se to dobře četlo. Velmi smutný příběh, který nám ukázal další hrůzy válek.“
— rilajaan
Červený obr
„Jo. Takhle se dělá minimalismus. Ne ta přiblblá instagramová poezie. Má to v sobě hluboko zasazenej pocit, nehmatatelnou nostalgii a strach z neklidu. Zdánlivě nevinný otazníky.
Přečetla jsem na stojáka v knihkupectví za 10 minut, ale koncepce času je kontextově irelevantní. Zůstal ve mně dojem i s tak malým množstvím slov.“... celý text
— moonell
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
„Tragédie ze Životic mě zaujala a vyděsila už v Šikmém kostelu, kde byla popsána jen na pár listech. Zpracování se mi velmi líbilo, jen těch jmen bylo strašně moc na zorientování a často ještě měli jména stejná :/ ale tak to bylo, tak to tak musíme brát.“... celý text
— ivanaGvGN
Krutá volba
„To byla zase jízda. Autorka mě pokaždé dokáže tak vtáhnout do příběhu a donutit mě tolik prožívat všechny situace s postavami, že jsem z toho vždy emocionálně úplně vyčerpaná:-). Neřeším, jestli by se všechno mohlo takto reálně odehrát, nebo ne, prostě se nechám přenést do světa hlavních postav a vždy si to moc užiju. Za mě jedině doporučení.“... celý text
— hanka0630
Knihkupectví v Dublinu
„Přečetla jsem s potěšením. Opaline, Martha, Henry mě zajímali, dojímali a moc jsem jim přála, aby překonali těžké životní zkoušky i své vnitřní démony a vše nakonec dobře dopadlo.
Dějové linie se střídaly v dobře zvoleném rytmu a na konci se dramatické příběhy všech postav přirozeně propojily.
Hlavní vztahovou zápletku jsem bohužel uhodla v polovině knihy a tak byl konec knihy už poklidný a nepřekvapivý.
Přes nelehké osudy zůstaly Opaline, Martha i Henry laskavými a hřejivými bytostmi a stejný pocit jsem měla z této knihy.“... celý text
— Architetka
Vražedná čísla
„Jako ano, stále je to Jack Logan.
Ale po prvních dvou dílech jsem očekávala víc.“
— schvomis
Za zamčenými dveřmi
„Napínavé čtení. Stránky ubíhaly jak nic. Ačkoliv jsem podezřívala skoro každého, vraha jsem neodhalila. Za mě velmi povedený thriller. Plných pět hvězdiček dát nemůžu za logickou nesrovnalost v závěrečném epilogu. Nemůžu napsat jakou, byl by to spoiler, ale je to už jen malá špetička v závěru, že to nemění nic na tom, jak dobře se mi to četlo, jak jsem byla pořád v napětí a jak mě překvapilo, kdo je vrah.“... celý text
— Petra8619
Co kdyby?
„Nejdříve jsem se knihu snažila číst v originále a asi ve 2/3 jsem to vzdala a koupila si ji i v češtině (český výtisk poputuje k mému tatínkovi-inženýrovi, který z ní bude jistě nadšený). V češtině to pak bylo o něco lepší - ale ne o moc. Osobně jsem čekala něco trochu jiného - asi méně složité odpovědi na možná ještě trochu absurdnější otázky. Dle mého názoru si knihu užijí technikou přece jen políbenější jedinci než já se svým zdegenerovaným doktorským mozkem - ale kolem maturity, resp. v době, kdy se mi ještě veškerá gymplácká fyzika nevypařila z hlavy, bych byla dost možná hodnotila na pět hvězd.“... celý text
— cabalenka