Nejnovější komentáře
Na Vánoce o den více
„Autorky přiměly hrdinku zamyslet se nad směřováním jejího života hodně specifickým způsobem, přesto je přiběh uvěřitelný a postavy veskrze sympatické. Strýčka Bennyho bych přála každému.“... celý text
— Slůník
Oko světa
„Hm, takové... neurazí, ale slabota.
Dost toho nedává smysl, finále se objeví odnikud, hrdinové nerostou...
A troloci? Jak jsou silní? Jednou jsou o hlavu vyšší než nejvyšší chlapi a jsou strašliví atd., a hned jsou jich kolem stovky a nedokážou ani chytit tři kluky, které obklíčili. A když ti kluci jsou sami, najednou po nich nikdo pořádně nejde. Moc nechápu, kde se bere ta sláva téhle průměrnosti...“... celý text
— D.V.Spudil
Zvrácené příběhy
„Autorka nás nechala nahlédnout do svý hlavy a já po dočtení se tam chci nastěhovat natrvalo.
Dostáváme čtyři povídky a já doufám, že se z nich stanou plnohodnotné knihy, no aspoň dvě by si to zasloužili a o jedné víme, že na 100% bude.
Už podle názvu si můžeme představit, co nám asi tak autorka bude předkládat. Bude to temné, zvrácené, plné sexu a né toho vanilkového. Berte v potaz všechny varování co kniha má, takže pokavaď se červenáte jen při pomyšlení na drsnější sex, všechny možné tělní tekutiny, tak od knihy radši dejte ruce pryč. Čtení jen na vlastní nebezpečí.
Každý příběh je temnější, drsnější a když si myslíte, že už vás autorka ničím nemůže překvapit, bum prásk plesk a vy se ocitne v sanatoriu, kde nikdo nikdy být nechce......no i když my zvrácené, temné ženy si to v koutku duše přejeme.
První povídka Osudový pohřeb byl jakž tak uzavřený, ale kdyby měl tak ještě o 150 stránek víc, vůbec bych se nezlobila.
,,Popros o to, Carisel, no tak!"Dráždil jsem jí a ona mezi vzdechy poraženě vyhrkla: ,,Kriste pane, nepřestávej, prosím!" To mi jako prosba stačilo. Zaslouží si poznat jaký to je, když někomu na druhém opravdu záleží.
Druhý příběh nás zavede do vzdálené budoucnosti, mezi roboty a jak rychle začal, tak rychle skončil. Tohle bylo od autorky pěkné mučení a já potřebuju víc.
Mě si zaháčkovala třetí povídka Dominant a vůbec bych se nebránila, kdyby se z ní stala plnohodnotná knížka.
,,Uděláme spolu dohodu. Jestli budeš vlhká, až ti můj muž zajede do kalhotek, podepíšeš smlouvu a staneš se naší malou kurvičkou, dokud nesplatíš dluh."
Čtvrtá povídka Sanatorium Darkevil, tak tady se ocitnout žádný aspoň trochu příčetný člověk nechce. Jenže ty co tu jsou sem nepřišli dobrovolně. Tady o té povídce víme, že kniha bude zanedlouho a já se mega těším, protože je tak trochu propojená s jinou povídkou.
Takže zvrácené duše tohle je čtení přímo pro Vás“... celý text
— Moniska2410
Host
„Čtivý a napínavý psychothriller od mojí oblíbené autorky. Nakonec jsem podezřívala úplně všechny, ale Laure mě štvala ze všech nejvíc.
Překvapivý epilog“... celý text
— Doubravka1975
Správný krok
„Bylo to skvělý. Smála jsem se až mi tekly slzy, někdy jsem se zase culila. Prostě skvělá romanťárna.“
— Sančez
Kandidát na přítele
„Na knížku jsem se těšila, nemůžu říci, že by se mi nelíbila, byla čtivá, ale něco mi tam prostě chybělo. Chování obou bylo spíš jako kdyby byli puberťáci a nikoli dospělí, sebevědomí obou bylo snad i pod bodem mrazu, ale když člověk dočetl do bodu, kdy se dozvěděl o jejich rodičích, tak to asi bylo i pochopitelné. Přátelé, no tak ti byli na jedničku ;-).
Takže celkově? Asi jak píše ve svém komentáři "Ešína" o ničem, ale vzhledem ke čtivosti jedna hvězdička k dobru.“... celý text
— MAU256
Sudetský dům III: 1959–1968
„Jako čertík z krabičky na vás vyskakuje jedno klišé za druhým a závěrečná Františkova dvakrát zopakovaná (!) plamenná řeč o nenápadně přicházejících změnách je už jen taková zahnívající třešnička na plesnivějícím dortě.
Je to až ukázkově černobílý, schematický a povrchní, ale přesto mě tak úplně nepřekvapuje ta záplava pozitivních hodnocení - úkolem spotřební literatury na vážná témata je dát lidem pocit, že čtou nějakou zásadní výpověd, i když vlastně vůbec. A v tomhle konkrétním případě tomu aspoň pomáhá velká čtivost poslední zhruba třetiny.
Javůrkovi fandím, o tom žádná, nicméně sudetský dům měl opustit už v roce 1945.“... celý text
— Aleš.R
Jak běžet do kopce
„Jana Paulová, skvělá a sympatická herečka a autorka této milé, oddechové knížky. Krátké kapitoly o cestování, dětství, rodině a divadle. Doplněné pěknými ilustracemi autorčiny dcery Adély Svobodové
Óm shanti“... celý text
— Doubravka1975
Nový kluk
„„Ale měl bys vědět, že jsem se do tebe zamiloval. Jsi jediný kluk, ke kterému jsem něco takového kdy cítil. Chci s tebou úplně všechno. A nejspíš udělám spoustu chyb. Ve vztazích nejsem moc dobrej, ale záleží mi na tobě. Hrozně moc. Ty to možná zatím takhle necítíš. Možná ani nikdy nebudeš. Ale já nepřišel jen na rychlej sex.“
Vobec mi nevadilo, ze to bolo take ake to bolo. Ta romantika medzi nimi, tie ich myslienkove pochody. To aky obaja boli som jednoducho milovala, najväcsie prekvapenie bolo ze Gavin bol otecko a to co som sa dozvedela pri citani pre mna bolo obrovske WAU. NEMOZEM SA DOCKAT DALSEJ KNIHY“... celý text
— Ewe291
Dům na tekutých píscích
„Rozhodně nejlepší, nejemotivnější a nejcelistvější Mellick. Ani jsem nevěřil, že by toho byl schopný, vzhledem k tomu, že jeho ostatní knihy, které jsem zatím přečetl, byly pořádně bizarní a černohumorné komedie, kde se jednotlivé nápady neustále vršily, aniž by se Mellick zabýval nad tím, jak moc "dávají smysl". Tady ale vše smysl svým způsobem dám a hlavně je to nečekaně rozsáhlý mysteriózní příběh, kde je mnoho záhad, spousta zvratů a ačkoli se některé dají odhadnout, mnoho z nich mě překvapilo. Navíc fikční svět je zpočátku omezen jen na jeden byt a školu (která působí divně už od začátku), přičemž vše za ní zůstává záhadou a jediné, co o tomto prostoru víme, je, že tam nejspíš jde o život. Jenže se vše začne zvrtávat takovým způsobem, že hlavním postavám nezbyde nic jiného, něj bezpečí pokoje opustit a vydat se do světa. A to je obrovský pád do neznáma jak pro ústřední děti, tak i pro každého čtenáře, protože cesta je dlouhá, možná až nekonečná a plná fyzických i psychických útrap. Sice se Mellick trochu drží na uzdě, ale ani to mu nebrání své postavy krutě zraňovat a nechávat je plahočit se s obřími bolestmi za nejasným cílem. O to uvěřitelněji ale celý tenhle svět působí a jelikož se chci vyhnout spoilerům, tak už jen napíšu, že nepředvídatelná cesta po něm je neuvěřitelně napínavá, překvapující a rozhodně mě nenechala chladným. Fungují postavy, funguje svět, fungují záhady (a vysvětlí se!), funguje všechno. A závěr mě vyloženě dojal, v dobrém slova smyslu. Za sebe určitě doporučuji a je to jak ideální (a skvělý) start do Mellickovy tvorby, tak i skvělá kniha sama o sobě.“... celý text
— honajz2
Tajemství hradu Klamorná
„Znovu výborný příběh, opět akční, kvalitní zápletka. Bohužel i nyní, stejně jako v případě předešlého dílu musím konstatovat, že vyšší hodnocení nedávám a to zase z důvodu střeleného jednání, řekl bych až psychotického, u hlavních postav. Martin je zjevně psychicky vyšinutý jedinec, kterého bych já určitě nechtěl mít tzv. za přítele. Abych totiž dostal např. mocnou ránu pěstí jen za to, že se soucitně vyjádřím na téma jeho tragicky zahynulé Kamilky mi přijde poněkud nepřiměřené. Patrně bych tomuto "příteli" za takové reakce brzy sebral meč a bodnul mu ho do zadku. Oproti tomu druhý hlavní psychotik Bohdan má neustále blízko k pláči a hlavně v první půli knihy se "příteli" Martinovi neustále za něco omlouvá...chápu, že u tohoto zuřivce má možná strach o svůj život nebo přinejmenším o zdraví svých údů, ale přesto to značně vyrušuje až točí při čtení románu. Snad by nám čtenářům mohla paní autorka prozradit, proč ve skvěle napsaném příběhu velmi často dělá z hlavních postav takové přehnané neurotiky? A tím znehodnocuje velmi dobrou úroveň knihy? Howgh“... celý text
— Turlogh
Tiché šlapací království
„Kniha se mi líbila, bylo to vtipné, moc pěkně se mi kniha predcitala, docela jsem se vyřádila na písních, které vůbec neznám (filmovou pohádku jsem neviděla), takže jsem si melodie vymýšlela.
Opět vytříbený humor pana Svěráka.“... celý text
— adela2316
Děsivě chytré
„Ještě jsem se nestihla začíst, a už mě urazila předmluva milého pana Kirše. Zrovna on jako mnoho dalších má z AI nechutné peníze, není divu, že tento nesmysl opěvuje zcela nevhodným citátem o respektu. Každý, kdo má mozek, chápe, že jakmile ho přestane využívat, přijde o něj. Ať se na to díváte jakkoli, na AI není dobrého lautr nic. Leda byste byli kapitalisti upřednostňující prachy před hodnotou lidské práce, úsilí, myšlenek... Jinými slovy, k čemu je efektivita a rychlost, když planetu zaplaví 9 miliard dementních blbečků neschopných používat vlastní mozek? Teď vážně, nepopírám fakta. AI je rychlá, chytrá, efektivní. No a co? Nevšimla jsem si, že lidstvo nějak zásadně vyrostlo za dob vývoje techniky. Ba naopak. Populace degeneruje na všech frontách. Chcete to urychlit? Hurá, je tu AI.
Z toho důvodu dává smysl jen první část knihy. Zbytek už tolik ne.“... celý text
— @knihomolka
Smrtonoš
„Nádherný kus knihy. Jsem rád že ji mám a že jsem přispěl k jejímu vydání (Teď otázka, jestli bych ji hodnotil tak dobře, kdyby ne). Příběhově to není na plný počet, ale kresba to dotahuje až skoro do maxima. Každý z výtvarníků má něco do sebe, ale pro mě v topu ty od Stafana Martina a Diega Yapura.“... celý text
— John6900
Prokletí hradu Mydlovar
„Dal byl mnohem vyšší hodnocení, protože příběh je velmi dobrý, ale výlevy některých hlavních postav jsou značně přehnané, až místy připomínají pacienty z dnešních Bohnic a podobných ústavů. Toto mi při čtení připadá značně rušivé, v mnohých případech i nelogické. Howgh.“... celý text
— Turlogh
V nefritové kleci
„Není třeba rozebírat děj každé z povídek, všechny jsou čtivé a žádná z nich nepostrádá zajímavou a originální zápletku. Jakub Mařík je totiž rozený povídkář a tato kniha je toho zářným příkladem. Pro fanoušky bude sbírka V nefritové kleci hezkým rozloučením s touto sérií. Pro ty, kteří tvorbu Jakuba Maříka neznají, by se mohla stát vstupní branou do světa, v němž lidstvo bojuje, bojovalo, nebo teprve bude bojovat s Korzáry, neboť vesmír je nekonečný a nebezpečí přepestrá.“... celý text
— jan8470
Ostrov šedých mnichů
„Tahle detektivka se opravdu povedla. Tajemná atmosféra ostrova, propletené sousedské vztahy a skrytá tajemství z minulosti :) napínavé čtení s překvapivými twisty. Mohu jen doporučit!“... celý text
— Lu_Si
Dotkni se přírody: Na venkově
„Když poznáte zvířátka na venkově, tak to chce doplnit znalosti o nich a také rozšířit o flóru - kytičky. Tahle knížka je k tomu ideální.
Věděli jste, že pecka a slupka avokáda barví stejně jako brusinky nebo květy ibišku – růžově? Nebo jak udělat pestrobarevného motýla z listí? Krásné a přirozené kresby, názorné a laskavé texty, přehledné a důvtipné tipy, např. sice hmyzí hotel děti nadchl, ale v zimě je na řadě spíše krmítko pro ptáky, které pak můžeme pozorovat celoročně;-)
Označení knihy „otestováno dětmi věk 5+“ odpovídá, povedlo se!“... celý text
— Josh
Temný les
„Kniha je rozdělena na 3 části .... abych řekla pravdu začátek mě vůbec nebavil a přemýšlela jsem jestli budu dočítat... nakonec jsem se kousla a knihu dočetla... poslední třetina nazvaná podle názvu knihy mě bavila nejvíc... vize budoucnosti po hybernaci....“... celý text
— Ronnie68
Bílý tesák
„Kniha „Bílý tesák“ od Jacka Londona ma úplne uchvátila. Jeho opis drsnej divočiny Aljašky je tak živý a realistický, že som sa cítila, akoby som sama kráčala po zasnežených tundrách. Príbeh Bíleho tesáka, jeho boj o prežitie a hľadanie svojho miesta vo svete, ma strhol od prvej strany. London majstrovsky vykresľuje nielen vzťah medzi človekom a zvieraťom, ale aj vnútorný svet samotného tesáka. Ak by som mohla, určite by som dala tejto knihe 10 hviezdičiek. Je to nezabudnuteľný zážitok, ktorý vo mne zostane ešte dlho po prečítaní.“... celý text
— 1Klárka1
Kronika konce světa
„Kniha - audio mě bavila, zajímavý poslech při běhání, sice jsem pořád čekala nějakou větší akci, ale i tak to bylo super. Akorát vztahová chemie mezi postavami, tu jsem vůbec necítila. Super popis vylidněného světa.“... celý text
— Karin92
Haunting Adeline: Stíny nad Adeline
„Začátek knihy byl super, než se postavy seznámili.... pak už to bylo stále dokola... konec knihy pěkný, zrovna to začalo být napínavé a kniha skončila...“
— Werule88
Gothikana
„Tak tohle za me jedno velke NE. Nesnasim knizky, kde 150 stran cekam, nez se neco stane, tim spis, kdyz se tam vlastne nic nestane. Ja sem se od poloviny nudila a hodne jsem se nutila to docist. Docetla jsem jen proto, ze me ta knizka stala pet stovek. :-D
Nejdriv mate pocit, ze ctete Wednesday, pak se znudite, unudite, okorenite to tim, ze porad dokola ctete to same, a nakonec prijde prekvapeni v podobe bonusoveho pribehu, ktery je stejne o nicem jako 80% knihy.
Takze za me fakt ne.“... celý text
— LUCBAJ
Temné vody
„Zatím asi nejslabší díl z Malých míst, ale také se mi líbil.“
— Capybara18
Před bouří
„S autorkou jsem doposud neměla moc zkušeností - četla jsem pouze Kosti pod mechem, které se mi velmi líbily. Na sérii Krysy apokalypsy jsem byla zvědavá, jelikož anotace zní naprosto perfektně a i obálka knihy okamžitě naláká ke čtení.
Hned na začátku knihy je čtenář vhozen do děje, což osobně nemám ráda. Dlouho mi trvalo, než jsem se zorientovala v jednotlivých postavách, jménech a světu jako takovém. Prvních šedesát stran jsem tak z knihy moc neměla a místy se maličko do čtení i nutila. Naštěstí si to následně takříkajíc sedlo a následně jsem se chytila.
Doteď si u některých postav nejsem jistá, zda jsem si je oblíbila či nikoli, nicméně oceňuji, že má každá postava specifický charakter a není nutně čistě kladná či záporná.
Svět je vymyšlený opravdu velmi dobře - originální bytosti, výborně vykreslené fungování magie a popis historie světa jako takového.
Kniha je rozhodně čistokrevně fantasy a nemusí sednout každému, avšak já se už teď těším na další díl a jsem se čtením spokojena. Doporučuji.“... celý text
— sakyvanity
Krev elfů
„4*/5*
Obdobně jako u prvních dvou dílů jsem nadšená, díky světu a postavě Geralta. Miluju příšery a uspořádání zemí, celkově zvládl Sapkowski worldbuilding na výbornou. Kniha je čtivá, a díky zaklínači Geraltovi a bardovi také vtipná.
V tomto díle se soustředíme převážně na dětství Ciri, její vyrůstání na Kaer Morhen a čas strávený s Yennefer. Příběhy osvětlují, co seriál nedokázal zpracovat a ve hře nebylo dostatečně vysvětleno. Oproti minulému dílu mi byla Yen zase sympatičtější.
Je škoda, že příšery a Geralt sám dostali jen málo místa, řešila se hodně politika a osudy Ciri.
Ovšem jako vždy jsem spokojená a Zaklínače budu dále doporučovat. Je to srdcovka :)“... celý text
— MollyCornelia
Dobrý motiv pro vraždu
„Inspirace jako už mnohokrát nalezena na DK a třešinka na dortu: celou sérii mi daroval kamarád - spřátelený uživatel! Veliké díky, kámo!! :-)
Kniha je taková mozaika z drobnějších příběhů, není přímočará, odvádí nás chvíli vpravo, chvíli vlevo. Poznáváme hodně lidí, starších i mladších obyvatel malého anglického města, poznáváme část tamního policejního sboru... až nakonec poznáme také pachatele, který páchal, až nakonec spáchal...
A to jsem poměrně dlouho, než byla naznačena opravdu silná indicie, měla v merku úplně jiného týpka. Ovšem, to u mě není nic mimořádného :-).
Jak jsem řekla, je to mozaika, každý kamínek vypráví něco jiného a dohromady je z toho obraz. Každého takový způsob vystavění krimi příběhu asi bavit nebude. Je tam příliš mnoho obyčejného každodenního života lidí - ale to je na tom to zajímavé a to dodává tu pravou šťávu. Vskutku vynikající!
Kniha mě bavila, přečetla jsem ji skoro jedním dechem. A to čtu vprostřed noci pouze velice mimořádně :-).“... celý text
— alekis
Zlatá
„4*/5*
Zlatá je duchařské převyprávění pohádky o skřítku Rumplcimprcamprovi. Ovšem zde se děj spíše soustředí na tyranského Krále duchů...
Oproti sériím Renegáti a Měsíční kroniky (oboje výborná sci-fi díla) se Zlatá značně liší. Upřímně bych na začátku nepoznala, že se jedná o tituly stejné autorky. Zlatá je vyloženě gotická duchařina, kde se námět pohádky střetává s Goetheho Králem duchů a spoustou nemrtvých i mrtvých postav.
Začátek mě moc nebavil, přišlo mi, že mi autorka nedala dost informací o Králi ani o hrdince, a tím pádem jsem měla problém plně pochopit, proč je antagonista tolik obávaný. Střípky jeho příběhu se skládaly během celé knihy.
Jakmile se na scéně objevilo více postav, děj mě začal velmi bavit a ke konci mě úplně strhl. Musím říct, že vše táhla hlavně gotická atmosféra, protože Meyerová je mistryně slova a v krásně vykresleném vesnickém prostředí se nelze nudit.
Příběh mi přišel zprvu fádní, ke konci ale čím dál spletitější a zábavnější. Postavy mě poměrně zaujaly, hrdinka byla sympatická a Zlat také.
Sečteno a podtrženo, Zlatou budu jistě doporučovat pro čtivost, děj i atmosféru. Kdyby vypadal začátek knihy lépe, dala bych možná i plný počet hvězd.“... celý text
— MollyCornelia
Temná věž
„A v putování za Temnou věží jsem došel na konec, volám aleluja, boží bomba. Poslední díl byl skvělý z pohledu výpravy a putování světem, objevování nových končin, akce a napětí na každém kroku. Ale nebyl skvělý z hlediska toho, co se stalo s postavami a jaké doslova zbytečné úmrtí potkalo některé hlavní postavy.
A rovněž bych viděl dvě postavy, od kterých jsem čekal něco víc: Morded a Karmínový král. Očekával jsem, že Mordred bude mít zásadní roli na konci příběhu, ale v konečném výsledku hrál jen druhé housle. To už tam radši místo něj mohl být Walter. A u Karmínového krále jsem doufal v nějaké širší obeznámení s postavou, kterého jsem se rovněž nedočkal, takto jako hlavní antagonista působil dost prázdně. A rovněž toho na konci moc nepředvedl, lstivý Dandelo dokázal Rolandovi víc přitížit.
Každopádně úplný závěr, kdy Roland kráčí k Temné věži a provolává jména všech svých společníků a připomíná tak všechny oběti, které musely padnout, aby přišel k Věži, je za mě nejdojemnější část celé ságy.“... celý text
— art0'
Vánoce na skotském hradě
„Nevím, jak se to stalo, ale hodně se kniha dějem podobá knize Sněhulčiny Vánoce. A i bohužel kvalitou je na tom podobně.“
— Katelineth