Nejnovější komentáře

Bílá věž

„Druhý díl je o dost lepší, než první. Dala bych 3,5 hvězdy, to ale nejde a na 4 to zase není. Nenáročná oddechovka, která občas pobaví, neurazí, nepřekvapí... Teda až na chudáka Vlahera, ten byl na konci překvapený poměrně hodně :-D“... celý text
— Rita55

Nocturno pro Erika

„Rozhodně jedna z těch lepších knih a opravdu se mi líbila, ačkoliv úplné ovace to u mě nejsou. Některá z autorek má dar sugestivního popisu, to hodnotím velmi pozitivně, měla jsem chvílemi pocit, jako by se ty vločky snášely na tvář i mně a umět toto ve čtenáři vyvolat, to je umění. Kasper je za mě vykreslen zbytečně hystericky. Melodrama fajn, ale totální drama queen je možná zbytečně moc. Co mě osobně rozčilovalo nejvíc, byli prakticky všichni dospělí. Matka dávající za vinu Kasperovi rozchod s otcem? Matka odcházející od Erika jen tak? Erikův otec mi připadal jako člověk benefitující jen a pouze ze slávy syna - proč je vykreslen tak, že se stará prakticky až ve chvíli, kdy mu něco nevyhovuje? No a otec Kaspera "no comment". Kdo je v tomto příběhu nějaký normální dospělý? A hlavně - proč je tomu tak? Koncept sami proti všem, proč? Tohle mi vadilo moc. Zasazovala bych se o trochu vyváženosti.“... celý text
— KláraH.

Každý z mé rodiny někoho zabil

„Nejradši bych k těm mrtvolám, co se v knížce nachází přidala ještě jednu - tu svoji. Radši to, než tohle číst podruhé! Takto nízké hodnocení nedávám často, ale nejde to jinak. Ten styl psaní je naprosto hrozný. Opravdu není vtipné, když se na vás autor knihy snaží mluvit a odpoutává vás od děje do kterého se snažíte začíst. A snad ještě horší je, když autor prozrazuje předem, co se na které straně stane! Ty jeho vsuvky byli naprosto příšerné a hlavně zbytečné. Nebýt jich, tak je kniha o polovinu kratší. Absolutně jsem se nezačetla, děj nedisponuje žádnou příjemnou osobou, z hlavního hrdiny tak trochu udělal superhrdinu a vůbec ten příběh mi nakonec přišel přitažený za vlasy. Nedalo se to dočíst, a pokud někomu vadí něco z výše uvedeného budete mít velký problém dočíst to i vy. Marně hledám něco, co bych na té knize vyzdvihla, ale opravdu jestli hledáte dobrou detektivku, tak tady nejste správně.“... celý text
— Katy_vKnihách

Zkazky z Nefritové knihy

„Sbírka povídek od Elišky Drongové je sympatická, ale zároveň mrazivě tísnivá záležitost. Autorka přináší čtivé a překvapivé příběhy, které zanechají silný dojem. Každá povídka má svůj vlastní rytmus a atmosféru, přičemž mě osobně nejvíce zaujala hned ta první, s názvem Hospůdka. Drongová mě ohromila svým živým popisem života na vesnici, kde strach, pověrčivost a neznámé nebezpečí terorizují celou hospodu, kde vesničané uvíznou během bouře. Tato povídka je doslova nabitá napětím a autorka mistrně vykresluje davovou hysterii, což se jí podaří na několika málo stránkách. I když se Drongová vyhýbá nechutným scénám, čtenář stále cítí intenzivní atmosféru obav z neznámého. Povídky jsou proto vhodné i pro ty, kteří se hororu běžně vyhýbají. Sbírka je skvělá volba pro každého, kdo hledá napínavé a znepokojivé čtení.“... celý text
— Lidie.Selova

Železný plamen

„Druhý díl nebyl tak pěkný jako ten první, ale i tak jsem si to užila. Možná byl zbytečně dlouhý, ale vzhledem k tomu, co všechno se tam stalo, je to pochopitelné. Draky stále miluju, jejich komunikaci s jezdci taky. Zápletka s Cat byla fajn, mám ráda, když mají hrdinové i nějakou milostnou minulost. Občas trochu nechápu Violetiny myšlenkové pochody, ale nakonec je to víceméně vždycky vysvětleno, tak to beru. Xaden je prostě dokonalý, na tom nejde najít nic špatného. Hodně mi přirostli k srdci i ostatní členové druhé letky (a že mi trvalo, než jsem pochopila, že Violet je součástí druhé letky perutě plamenů čtvrtého křídla :-D :-D :-D). Liam je pro mě prakticky to samé jako Connor v Půlměsíčním městě - stačí zmínka o něm a já už bulím. Což znamená to, že Rebecca Yarros píše zatraceně dobře a její postavy jsou věrohodné. Jsem opravdu, opravdu zvědavá, jak to dopadne. Už aby vyšel třetí díl.“... celý text
— Wisha

Srdcovka

„Předehra, Kámoši a kluci, Bejt zamilovaná je děsný, KluciKluciKluci (proč jsem single?), Holky jsou blbé ("aspoň se budeme moct oba dva posunout"), 2009 (část nultá), Dneska jsem se definitivně rozešel se Štěpánkou, část šestá (co znamená milovat, být milován, teorie citové vazby; "v mém vnímání lásky se projevilo tisíc drobností", vyrovnávání se s traumatem), část sedmá (setkání?); musela jsem si pro sebe vypsat jednotlivé části, abych se v tom neztratila. Upřímnost mě místy šokovala, místy dojímala, vždycky zajímala. Je to skvělá knížka: ve svých pocitech nejsme sami, ať už jsou jakkoli odlišné od toho, co si kdo představuje jako normu. Komiksy nemiluju, ale tenhle mě dostal. :)“... celý text
— Ventimiglia

Mílový klub

„Ale jo. Oddechové nekomplikované čtení. Jen mi vadilo, že to bylo často takové ufňukané.“
— zandu

Dívka na kusy

„Knihu jsem četla v aj. Dívku na kusy jsem bohužel ani nedočetla. Nevím, co přesně mě od knihy odradilo, ale rozhodně nebudu cílová skupina :(“
— Patrochilles

Dravé zvěři napospas

„Hlavní hrdinkou knihy je Zuzana, které se rozpadlo manželství. Jelikož jí bude brzy čtyřicet a nechtěla by zůstat sama, zkusila i seznámení přes Tinder. To však nevyšlo, ale bohužel to vypadá, že ji nějaký zhrzený nápadník začal sledovat a nejen to, z jeho zpráv je jasné, že toho o ní ví nějak moc, a dokonce i z dávno pohřbené minulosti. Od autorky jsem zatím nic nečetla, mou pozornost si však získala díky ocenění Magnesia Literatura v kategorii detektivka. Rovnou jsem tedy sáhla po její nejnovější knize. A jak se mi líbila? To, co mám u thrillerů a detektivek ráda je, když se odehrávají v krátkém časovém období, tím získal tento příběh první plusový bod. Díky tomu, že sledujeme příběh den po dni to má spád, není tu žádné dlouhé zdržování a prázdná místa. Čeká nás tu pár dní v předvánočním období. V čase, kdy by měl člověk řešit úplně jiné starosti, než které má před sebou Zuzana. Je tu tak ukázán kontrast vánoční pohody s hrůzami, které klidně mohou potkat i nás. Autorka zařadila do příběhu současnost. V knize potkáte své každodenní radosti, starosti i situace, které jsou pro nás běžné. Stejně tak jako je pro mnohé běžný Tinder. Prostě to tam vše pasuje a působí to uvěřitelně. Příběhy sledování a stalkování jsou v knihách často oblíbené, ale pokaždé přeci trochu jinak zpracované, takže mě to toto téma nevadilo a nenudilo. Ač mi to místy nepřišlo tak napínavé, jak bych očekávala, musím se přiznat, že jsem s příběhem doslova žila a občas jsem měla nutkání se rozhlížet, zda mě náhodou někdo nesleduje. A to je vždy u knížek skvělé, pokud se jejich atmosféra dokáže přenést na čtenáře. Co mi trochu vadilo, tak to, že jsem příliš brzy odhalila, kdo se schovává za sledujícím, ale poslední řádky stejně ukázaly, že možná nevím vůbec nic…“... celý text
— eva3992

V ledovém sevření

„Krásně navazující pokračování. Odkrývají se další záhady vesmíru a Salamis je opět ve středu dění. Kvalita prvního dílu se zde drží. Nové i stávající postavy jsou dobře napsané a prostředí zajímavé. Příběh je svižný a bez opět nikde nebije do očí nějaká velká díra. Líbí se mi, že vše nejde podle plánu a Salamis nehraje vždy prim, ale pak zase musí nastoupit příslovečné štěstí a plot amor naší lodi. Snad se série nedostane do cyklu nečekaných nepříjemností a šťastných záchran. Zatím krásné 4/5.“... celý text
— EmanuelBremi

Holubice a had

„No, komentář bude poněkud stručný... Od knihy jsem toho čekala asi trochu víc. Neříkám, že to bylo úplně špatný, a věřím, že se najde někdo, kdo si knihu zamiluje, ale já to rozhodně nejsem :( .“... celý text
— Patrochilles

Real Madrid - Královský klub

„Teď z jiného soudku, abych se uklidnila. Minulý týden na mě vykoukla z knihovny tahle nádherná publikace a musela jsem jí prolistovat. Tohle je také povinná četba všech fanoušků Realu a vůbec všech fandů fotbalu. Moje hvězda stálice je Luka Modrič, který svoje kvality dokazuje nejen v Realu, ale i v národním mužstvu. Je všude a stále mrštný jako šťír. Kulisy zrekonstruovaného stadionu Santiaga Bernabéu ( nádhera), plné ochozy fandících diváků a koncert mistrů, tomu musí podlehnout každý. Moc bych tu atmosféru chtěla zažít osobně, ale asi bych se tam bála. O tom se, bohužel, může našemu fotbalu jen zdát. PS: Pusťte si včerejší TIKI -TAKA, pobavíte se.... PPS: balet začíná, snad... Vinicius je bůh.. Dopsáno 26.10.: Krevní tlak 200/100, v zájmu zachování života nedokoukáno. Carvajal chybí a Courtois také. Ach jo.“... celý text
— uxor

Asterix u Belgů

„Klasické Asterixovo cestovatelské dobrodružství, ačkoli záminka k cestě do Belgie mi přijde poněkud slabá... Jak už psali uživatelé přede mnou, je to už čtyřiadvacátý díl, takže leccos už není tak vtipné, jak bylo na začátku série. Je to ale poslední "klasický" (Asterixe a galský školní rok nepočítám) díl, který psal Goscinny, takže nostalgie... Zajímavé, že na původ hranolků tu komentář je (přičemž brambory by Belgové nebo Římané v té době sháněli asi těžko, ale je to "jen" komiks, dejme tomu), ale nikdo dosud neokomentoval pro mne skvělou narážku a vzdaný hold belgickému komiksu - na jednom panelu se objeví T-Kadlecové (Dupont/di) z Tintinových dobrodružství belgického autora Hergého :-)“... celý text
— vojtamar

Když se statek probouzí

„Leporelo pro nejmenší. Na statku vychází sluníčko a kohout všechny probouzí. Děti na každé straně mohou vyhledávat zvířátka, která žijí na statku. Hezké ilustrace.“... celý text
— TaLu

Plameny války

„Jeden ze slabších dílů série, ale pořád zábavné i když ne tolik, jako když se děj točí kolem celé posádky. Plusem knihy je pojetí nové planety a jejího obyvatelstva. Jinak jednoduchá oddechovka v salvě kulek.“... celý text
— Yila

Než zmizela

„Nedočteno. Pro mě neatraktivní jak prostředí, tak děj.“
— Renatecka

Deník sestry Lídy Baarové

„Tak mladá a tolik smutku a bolesti...“
— pavpaz

Všechny květy Paříže

„Nádherná kniha, která mě dojala. Příběh vyprávěn ve dvou linkách Celin a Caroline. Celine vypráví svůj příběh, který se odehrává za války a Carolin, která vypráví svůj příběh v současnosti. Osudy obou žen se na konci příběhu propojí.“... celý text
— KatyM.

Volání Kukačky

„Kniha se mě líbila, určitě si přečtu i další díl.“
— KatyM.

Dálnice

„Kniha se mě líbila, je čtivá, vyprávěná hlavními hrdiny. Konec je otevřený, třeba bude pokračování.“
— KatyM.

Smutek poručíka Borůvky

„Soubor detektivních povídek, které spojuje dohromady osoba poručíka Borůvky – coby melancholického vyšetřovatele mordů. Každá povídka se odehrává v jiném prostředí, jednou je to například hráč na saxofon, jindy se vražda odehraje na skále. Co povídka, to samostatný příběh. Škvoreckého styl není ani v dnešní době zastaralý, příjemně se čte. Bohužel však Borůvkovo odhalení vraha a motivu je mnohdy zarážející. Na základě žádných indicií odhalí, jak se vše odehrálo a povídka tím jaksi vyšumí do ztracena. S každou další povídkou jsem tak zažívala víc a víc zklamání a deziluze z celého příběhu. K této knize se z tohoto důvodu už nevrátím, ale věřím, že spoustu čtenářů si v dnešní uspěchané době plné skandinávských brutalit najde.“... celý text
— Devorah

Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí

„Poslechnuto jako audio kniha. Začátek mě nadchnul a už jsem si v mezičase hledala druhý díl. Mrzelo mi, že kniha je jen z části pravdivá a zbytek je fikce, ale nepřišlo mi to přehnané. Moje nadšení asi po třetině knihy úplně opadlo. Autorka začala hnát všechno do extrémů a nevěřila jsem jí už vůbec nic. Je to škoda, téma je určitě zajímavé a není potřeba z toho dělat komický výstup.“... celý text
— Majdalenka

Cesta je cíl

„Takhle novinka z Pikoly mě na první pohled zaujala svými ilustracemi. Co na ní ale opravdu oceňuji je veršované příběh, který dává smysl a má krásnou myšlenku. Přiznejme si totiž, že verše mohou být pro překladatele oříšek a tady se to povedlo opravdu na jedničku. Pokud hledáte milou dětskou knihu, Cesta je cíl by mohla být pro vás to pravé. Doporučuju zejména pro ty z vás, kteří začínáte s předčítáním a vaše dítě ještě neudrží dlouho pozornost. Díky rozložení textu je podle mě právě na tohle ideální. Přečtete ji do 10 minut a dítě se u poslechu může kochat překrásnými ilustracemi. U nás doma kniha opravdu zabodovala a četly jsme ji s dcerou tři večery po sobě. Rozhodně doporučuju! Věkové doporučení je uvedeno 4+, ale nebála bych se knihu pořídit i mladším dětem.“... celý text
— veruptackova

Kdo pije potmě víno

„Ostrovy To k vlastní touze k svému zranění naruby obracíme noc pod hvězdným nebem vysvlékáme tmu A kdyby se i potopila pevnina naděje naší a všechno odešlo a trochu také vy zoufejme jenom málo Za námi z moře času vynoří se pro nové trosečníky nové ostrovy ------- Také jsem si našla tu svou. Sbírka je plná snové, smutné melancholie a také naděje...“... celý text
— Andyska007

Zákeřná Ebola

„Zákeřná Ebola je děsivá kniha. Popisuje události, které se odehrály v polovině devadesátých let v USA. Při pitvě uhynulých opic lékaři zjistili, že příčinou úmrtí byl virus Eboly. Obavy z přenesení na lidskou populaci a vypuknutí epidemie následně vedly k usmrcení několik stovek kusů těchto opů. Příběh je velmi prostý a čtivý. Napětí zvyšuje skutečnost, že to není žádná fikce, ale tvrdá realita. Nejzajímavější mi přišla závěrečná pointa, že vir byl z 99% totožný s nejhorší formou viru Ebola tzv. Ebola Zaire. Přesto se zdá, že zabíjel výhradně opi a pro člověka nebyl smrtelný. Tuto skutečnost bohužel nebylo možné pořádně ověřit. Podle knihy byl natočený seriál Hot zone, který podle mého názoru není divácky příliš atraktivní. Zákeřná Ebola není žádné literární veledílo, ale čte se jedním dechem. Důsledky popisovaných událostí mohly být smrtelné. Přesto se zdá, že jsme se jako lidstvo z tohoto příběhu vůbec nepoučili. Knihu bych doporučil čtenářům, kteří mají rádi příběhy napsané podle skutečných událostí. Za sebe dávám 5 hvězd, protože to byla docela adrenalinová jízda.“... celý text
— parxel

Candy

„Nevíme, kdy bude přeložen třetí díl Monroe? Už ho marně dlouho vyhlížím...“
— SiminkaS

Instinkt

„Za mě celkem povedená detektivka, samozřejmě je jich spousta lepších, ale téma i zápletka jsou zajímavé, hlavní vyšetřovatelka Jane je sympatická, její maminka pro mě tedy už méně... ale další díl ze série už asi číst nebudu.“... celý text
— GaleW

Prorokyně a hlupák

„Jako odechovka dobrá a vtipná“
— takana

Kodaňská Píseň písní

„Chvilku mi trvalo se začíst, ale poté už se nešlo odtrhnout. Barvitě popsaný průřez životem jedné (ne)tradiční rodiny, kde představivost a touhy neznají mezí. Doufám, že to nebylo mé poslední "setkání" s touto autorkou.“... celý text
— Granger

Černočerná tma

„„Té noci jsem objevil něco, čeho je většina lidí ušetřena: vražda je hřích, vražda je prokletí (přinejmenším mysli a ducha …), ale vražda je taky práce. Drhli jsme ložnici, až nás bolel hřbet, … pokaždé, když už jsme si mysleli, že máme hotovo, jeden z nás našel krvavý flek.“ Černočerná zákoutí lidské duše zkoumá SK (jak jsme u něj zvyklí) opravdu velice důkladně. ve čtyřech povídkách jejichž společným motivem je … jak daleko je člověk schopný zajít, když je postavený do, zdá se, naprosto bezvýchodné situace. Všechny čtyři příběhy jsou (jak jsme u něj zvyklí) řádně okořeněné brutalitou a osolené morálními dilematy. A tak přemýšlíš – jak moc temné stránky v duši dokáže extrémní tlak probudit. Sleduješ totiž v přímém přenosu krutým způsobem (plným drsného násilí) provedený rozpad mysli … a tak se tu smlouvá s ďáblem, pragmaticky se hledají praktické nástroje na vraždu a černý humor dláždí cestu do pekel! Bezvýchodnost situace je podpořená ironií osudu, absurdními úvahami, cynickým nadhledem a morbidním humorem – výsledkem tak je, že líčení příběhu vyznívá zvláštně lehce?, skoro jakoby nezúčastněně --- jako by na tom, co se děje nebylo nic, z čeho bys měl mít hrůzu, co by nahánělo minimálně nepříjemné pocity --- což mi trochu pomáhalo se od příběhů emočně odpoutat (myslím, že jinak bych je asi nezvládla číst). Dostala jsem se tak spíš do rozumové roviny, kdy o tom přemýšlíš a se špetkou cynismu hledáš příčiny toho, jak mohlo zlo v člověku porazit dobro na plné čáře … „Prosím, ať z toho není moc krve …“ „Nebo ještě líp, ať to … vzdá, v tuhle poslední chvíli. Jenže to nevzdal.““... celý text
— alef