Nejnovější komentáře
Tvoje vina
„„Byla neuvěřitelně krásná, tak krásná, že mě pohled na ni drásal.
Druhý diel tejto dokonalej trilógie bol rovnako dobrý ako prvý, ale o poznanie rozdielny.
Oproti prvému dielu, kde sme boli svedkami narastujúcej lásky Noah a Nicka, tu nastanú aj dosť radikálne zmeny v ich vzťahu, napriek tomu, že sa navzájom potrebujú ako vzduch k dýchaniu.
Noah už nastupuje na internát, Nick zase pracuje a má kopu pracovných záležitostí. Romantickej linky je tu teda kvôli tomu pomenej, ale adrenalín a napätá atmosféra nechýbali. Nie raz som otvárala ústa od prekvapenia a keď som spomínala v predošlej recenzií infarktové stavy, tak tu ich bude niekoľkonásobne.
Táto časť je aj o Noahinej mame a Nickovom otcovi, ktorí dávajú jasne najavo, že rodina Leisterových je verejne známa a nehodí sa, aby sa „nevlastní súrodenci reprezentovali ako pár. Avšak namiesto poučovania svojich detí by si najprv mohli upratať pred vlastným prahom.
Koniec ma úplne odrovnal, slzy v očiach som mala niekoľkokrát, takže ja len dúfam, že v tretej časti to bude inak než to vyzerá, aj keď…“... celý text
— Karin94
Neapol, Capri a pobřeží Amalfi - Inspirace na cesty
„Já tam byla a byl to ten nejlepší nápad, vypravit se na sklonku léta s dcerami na dámskou jízdu. Zapomenout na chvíli na problémy, odpoutat se od starostí. A musím říct, že v tomto kousku té pravé Itálie se Vám to povede. Ano, Neapol je hlučná, špinavá, živelná, oprýskaná, přelidněná, ale propadla jsem jí absolutně :-). To město, je "ošklivě" krásné, ty staré domy dýchají historií a přístav a vůně moře, pro mě, v jakémkoliv městě, přinese přidanou hodnotu. A z vršku vše sleduje Vesuv, hrdá a majestátní. A potom trochu do klidu, vláčkem do Sorrenta, přímořského městečka s krásnými výhledy. Cestou projíždíte krajinou pod Vesuvem a kdo má rád historii, určitě vystoupí v Pompejích. A další den amalfitanské pobřeží, samozřejmě, Positano :-). Tam jsem prostě musela, jen tak posedět a koukat na racky a popíjet limoncello jako hrdinky mých oblíbených knih :-). A co ještě stihnout za pár dnů? Třeba výlet lodí, na ostrov Procida s barevnými domky, které vítaly námořníky a rybáře z cest. Je to úchvatná podívaná a procházka tímto malebným, maličkým ostrovem stála za to. Průvodce jsem použila cestou několikrát, kombinovaly jsme s netem anebo , zejména v Neapoli, chodily i tzv. " na blind" , za atmosférou. A ještě něco, když už se někam vypravím, tak ochutnávám. Křupavou neapolskou pizzu, spaghetti carbonara, grilovanou rybu anebo skvělé cannoli s krémem z mascarpone. Bella Italia, díky, nezapomeneme :-).“... celý text
— Mandlevest
Srdce temnoty
„Tak to je opravdu síla. Čtěte. Perfektní komentář uživatele muf-rodrigo, k tomu není co dodat.“
— Legens
U severní zdi
„Jsem plná dojmů. Smutné téma, ale je dobré si tyto věci připomínat. Od knihy nejde odejít i když na člověka působí depresivně. Přesto bych ji všem ráda doporučila.“... celý text
— martineknatasa
Věřit znovu
„Na dvojici jsem se moc těšila, jejich vtipné běhání okolo, slzavé údolí emocí a touhy. Není co dodávat, jestli se líbil první díl, druhý ho předčil. Už se těším na další postavu a jak hezky nám ji nastínili v konci druhého dílu.“... celý text
— Lee7
Staré šumavské legendy
„Není to tak dávno, co jsem přečetla knihu, která vyprávěla legendy o strašidlech, hastrmanech, hejkalech a dalších stvořeních z naší české zemičky. Kniha mě nadchla, a chtěla jsem víc! A právě v momentu hledání jsem narazila na tuto knihu. Ihned jsem se pustila do čtení a ještě, že tak!
Příběhy totiž byly děsivé, napínavé a moc mě bavily. Z každého příběhu doslova čiší mystika a tajemství. Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Jsem ráda, že jsem na ni narazila v pravou chvíli. Splnila nejen má očekávání, ale dokonce je i předčila. Líbilo se mi, že mě vtáhla do světa českých legend a příběhů, které často zůstávají zapomenuty.
Skvělé, zajímavé a poučné čtení. Pokud máte rádi oblast Šumavy, nebo legendy a napínavé příběhy, takhle kniha by Vás jednoznačně neměla minout.“... celý text
— Jane2016
Kočovný biograf pana Saita
„Fabiola, dívka, sirotek, která má velké nadání na boty. Ano, na boty. Pro každého člověka dokáže najít ten správný pár. Žije společně se svou dcerkou Litou v Argentině, dokud je revoluce nedonutí utéci. Dostanou se tak na malý ostrůvek poblíž Kanady, kde poznají nespočet různých postaviček, a hlavně pak pana Saita.
Tohle byla taková nádhera! To si prostě musíte přečíst. Myslím, že nejde slovy ani vyjádřit, čím si mě kniha tolik získala. Už na začátku mi bylo jasné, že se mi bude líbit, neboť autorčina předchozí kniha – Kodaňská Píseň písní – se dostala mezi mých TOP 10 knih za rok 2022!
Od prvních stránek mi bylo jasné, že mám v rukou skvost. Knižní skvost. Už jenom to, jak autorka píše, nádherné věty, úžasná přirovnání, to je taková nádhera!
Bylo to krásné, milé, smutné i dojemné. Ale zároveň i vtipné a k zamyšlení. Emoce pracovaly na plno, prožívala jsem každičkou stránku, každičkou větu. Místy jsem přes slzy ani nemohla číst dál.
V příběhu je toho tolik! Je tak plný života. I když se může zdát, že se tam mnohdy nic neděje, vyprávění poklidně plyne a pak přijde nečekaný zvrat, nečekané události a celé to nabere zase jiný směr.
Čtení jsem si užívala a vychutnávala každičké slovo. Díky tomu, že autorka umí se slovy kouzlit, je to celé jako balzám na duši. Jak ráda bych strávila nějaký čas na ostrově Upper Puffin společně s Fabiolou, Litou a Oonou….“... celý text
— eva3992
Zkaženost
„Moje druhá kniha od autora a stejně jako Vnitřní hlas se mi i tato velice líbila. Super zápletka, sympatický vyšetřovatel, nepředvídatelné rozuzlení.“
— maličkán
Půlnoc je osamělé místo
„Zajímavý příběh“
— Ludmila91
Kat a jeho žena: Život a smrt Reinharda Heydricha
„Sice jsem čekala asi více osobních než politických informací, ale i tak to bylo velmi přínosné čtení.“
— AlbionFoxyFox
Dlouhé noci v cizím světě
„Tohle jsem nepobrala ani na druhý pokus.“
— Peršanka
Harry Potter a Kámen mudrců
„Tento příběh bych mohla číst dokola každý rok. Je úžasné znovu objevovat kouzelnický svět a jednotlivé hrdiny.“
— 18LenkA12
Tisíce planoucích sluncí
„Konečně kniha od Hosseiniho s pozitivním koncem. Je jasny, že to myslel dobře a určitě tímto závěrem oslovil spoustu příznivců některých populistických stran. Jen by to chtělo pokračování…
Holt u některých zemí platí pravidlo: Kdo uteče, vyhraje. A neplatí to jen pro Afgánistán.“... celý text
— Iljič
Jak uzdravit prostatu
„Krátká příručka, kterou by měl mít doma každý muž. Sice nemám s prostatou žádné problémy ani sebemenší příznaky přesto mě doktor na první preventivní prohlídce, když jsem se odmítl podrobit proceduře strkáním prstu do konečníku a podepsal reverz vystrašil ještě víc co mě po odmítnutí může potkat. Jedinné co jsem měl bylo vyšší PSA což bylo asi z nadměrné konzumace tučných mléčných výrobků. Kašpar píše velice čtivě a srozumitelně, každá jeho kniha o zdraví, kterou jsem četl je naprosto skvělá.“... celý text
— Jack Bauer
Druhé město
„Druhé město jsem četla už před lety na škole a úplně mě nadchlo. Ajvazova neskutečná fantazie, zdánlivě nahodilé změti slov, které však tvoří abstraktní svět ukrytý v temných koutech a v zaprášených hlubinách skříní.
Teď jsem se díky Čtenářské výzvě začetla podruhé. A i když ten wow efekt už logicky nebyl takový, tak jsem se opět naladila na ajvazovskou vlnu.
Četla jsem od něj několik knih, Druhé město ale stále zůstává mou srdcovkou.“... celý text
— Mishi
Z blondýny zubařkou
„Ahh, na tuto knihu jsem se těšila už nějaký ten pátek! Instagramový profil Hedviky Kaplánové totiž sleduju už delší dobu, její příspěvky jsou vtipné, edukační, ale také velmi inspirující. Jediné, co jsem tedy věděla bylo to, že mě tato knížka nesmí minout.
Příběh je skvěle sepsaný. Autorka kloubí popisy náročného studia stomatologie s vtipnými hláškami, takže nestíháte otáčet stránky. Fascinovalo mě, kolik toho student medicíny během studia zažije, jak probíhají zkoušky, či odborné praxe.
Bavilo mě i propletení medicíny a soukromého života autorky. Její těhotenství během školy, zakládání ambulantní praxe atd.
Celá kniha je svižná, zábavná a dozvíte se i spoustu zajímavých věcí. Pokud se bojíte zubařů a bílých plášťů, možná Vás autorka přesvědčí o tom, že jsou taky jenom lidé a že z nich rozhodně nemusíme mít strach.
Knihu doporučuju opravdu všem! Já sama miluju biografie a tuto knihu jednoznačně zařadím do kategorie „nejlepších knih tohoto roku“, protože splnila všechna má očekávání a já jsem nadšená.“... celý text
— Jane2016
Jak běhat
„Paulu jsem dříve několikrát zahlédla při závodě v televizi a byla mi sympatická, proto jsem neodolala její knize, kterou jsem koupila ve výprodeji již před dvěma a půl lety.
Kniha je plná tipů na běhání, jaké zvolit boty, co si obléknout, jak se stravovat, jak a kdy běhat. Nechybí ani tréninkové plány pro začínající běžce, ale i pro ty, kteří si chtějí zlepšit čas na své oblíbené trati.
V závěru se věnuje i běhání v těhotenství, po porodu i po menopauze.
Já už jsem přečetla několik knížek o běhání a běhu se věnuji, tak pro mě nebyla objevná, ale nějaké nové tipy jsem si tam našla a některé je fajn si připomenout.
Běh je láska.“... celý text
— lulucinax
Nadace
„Monument. Psychohistorické krize dávají Asimovovi možnost budovat rozdílné tématické oblouky, které navazují v mnohem větší paraboly. Autor s nimi jemně pracuje a skládá tak v oddělené historické epizody do uceléno vesmírného dějepisu. V době psaní Nadace neměl potuchy, kam až nadační linky povedou, ale přesto si vybudoval epický základ celého asimovského vesmíru takto neochvějně.
Je to silný Asimov - skvěle načrtlé postavy jsou budovány přímo, bez zbytečných příkras, bez zbytečných zastávek na nepodstatných detailech. Knihou projíždí přímá energie táhnoucí čtenáře kupředu, předhazuje mu sic kusy - nicméně vždy uzavřené a přitom dostatečně dynamické na to, aby si divák dával otázku - kam až toto povede? Asimov samozřejmě přemýšlel dopředu, tak - jak se časem ukázalo - hlavně dozadu.
Epický vstup do nadačního universa.“... celý text
— _jukL
Kde se skrývá temnota
„Pražští detektivové mají před sebou nelehký úkol. Na okraji města jsou nalezeny dvě ženy, které si očividně prošly těžkým obdobím a podobným příběhem, ale je tu jedna nesrovnalost. Dva podobné případy od sebe dělí celých 16 let…
Krásná obálka, zajímavá anotace, česká autorka – tato kniha si přímo říká o přečtení a jsem ráda, že i obsah byl skvělý.
Od prvních řádků vás příběh vtáhne a nepustí. Je to napínavé, zajímavé a potřebujete vědět, jak to celé bude dál. Krátké kapitoly přidávají na čtivosti a určité naléhavosti. Střídá se tu minulost a přítomnost a vcelku dost vypravěčů, ale i přesto je to podáno jasně a přehledně.
Autorka si se čtenářem pěkně pohrává. Když už si myslíte, že jste na správné stopě, přijde nečekaný zvrat. To mám v knihách ráda, neboť si tak příběh neustále udržuje mou pozornost. Je vidět, že celé je to dobře promyšlené, propracované a má to spád.
U pár situací jsem sice trochu kroutila hlavou, že už je to příliš překombinované, málo uvěřitelné, ale to bylo jen párkrát, jako celek se mi kniha moc líbila.
Jen si ještě neodpustím poznámku, že by si kniha zasloužila lepší redakční práci. Bylo v ní dost stylistických chyb, na kterých by šlo zapracovat.
Ale i přesto vám knížku doporučuji k přečtení, hlavně kvůli napětí, které v knize bylo od začátku až do konce.“... celý text
— eva3992
Smrt na festivalu
„Bylo to zvláštní čtení a jsem ráda, že to mám z krku. Protivná a toxická inspektorka a zženštilý buddhistický detektiv. Nevím. Mě to nebavilo. A strašně dlouhý závěr po vyřešení případu... Přeskočila jsem“... celý text
— E.vi.k
Rosnička
„Ďalší skvelý diel.
Tentoraz sa Marek stáva hlavným podozrivým. V jeho aute v Chorvátsku najdu telo mŕtvej ženy.
Ako to je možné? Pravda, nenahráva mu k dobru, že nafúka a už vôbec nie, že dotyčnú poznal.
Pre Chorvátskych policajtov je to jasný prípad s jasným vrahom a hlavne keď je podozrivý kapitán polície a vie ako sa zbaviť tela.
Našťastie slovenský tím nesklame a bežia Marekovi na pomoc.
To čo odhalia je brutálne, no to čo musia odhaliť na Slovensku, keď za vrátia bude ešte brutálnejšie!
Tento diel bol skvelý, návrat do leta, obrátené role a čo oceňujem na Kozmonovi je vracanie do minulosti kedy sa všetko krasne spája ako puzzle.
Takže dávam plný počet hviezd a neviem sa dočkať pokračovania“... celý text
— TerkinKnižnySve
Život na pavoučím vlákně
„Jemné a lehoučké jako dech.
Kolébka drobných kapiček, které na ní ulpěly díky ranní mlze.
Nevyžádaná ozdoba ve vlasech, když se při sbírání hub nedíváme pořádně kolem sebe.
Past, která dokáže snadno ukončit nejeden hmyzí život.
Pavoučí vlakno....křehké, pevné, překrásné i smrtící.
Život na pavoučím vlákně je knihou, která se vám propíše do srdce.
Těžké, bolestné, tíživé, smutné a dojemné čtení.
Postavy, se kterými budete prožívat každou sekundu jejich života.
Skvěle napsané a přečtené raz dva.
Příběh, do kterého se určitě zase vrátím.
Doporučuji!“... celý text
— Mojepočteníčko
Z temnoty
„No, mám trochu rozporuplné pocity. Sice spousta akce a dobře napsané akce, ale po přečtení zůstala spousta otazníků a spousta nezodpovězených otázek. Kdo jsou ti, kteří v podstatě vedli drasinské drony? V minulé knize se zdálo, že jejich linka také bude a najednou nic. To samé ty oživlé duše planet jak Země, tak priminská planeta. Jako by měl být další díl...a on není a nemá být. Ale třeba bude z tohoto universa ještě něco, uvidíme.“... celý text
— Tazz1
Půlnoční setkání
„Taková klasika... V celku předvídatelné ale četla se lehce a rychle :)“
— Artep071
Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce
„Velice silný příběh, který se dobře četl...hlavní hrdinka má můj obdiv...“
— p. Rochesterová
Jak se vaří netopýři
„Mám tu sérii ráda. Josefína je mile praštěná, příjemné počtení, dobře jsem se bavila, i když jde víc o humor než o detektivku.“
— Julka5259
Porodní bába od fjordu
„Stina byla bezesporu silná a ctižádostivá žena,která rozhodně neměla na růžích ustláno.
Nicméně příběh je vyprávěn řekla bych dosti chladně a zrychleně.“... celý text
— Katka2382
Hacker
„I když jsem hned od začátku věděla,kdo je Hacker,bylo to krásný.
Líbilo se mi to víc, než Knihomolka .Autorka je moje oblíbená,o to víc mě těší, že mám tuto knihu přímo od ní i s věnováním“... celý text
— Ála1968
Říše
„Část 1 - Zeď: Skvěle popsaný alternativní svět současnosti, rychlý spád děje, krátká životnost hlavních postav. Alexander. (95 %).
Část 2 - Říše: Bylo nebylo, padesátá léta pod Hitlerem, odsuny Slovanů na východ – splnění nacistického snu o vyčistění prostoru pro Germány. Klára. (85 %).
Po nadšení z trilogie Propast času velká spokojenost i tentokrát. Posílám autora mezi oblíbené a jdu se podívat po další jeho knize.
90 % (aktuálně 316 hodnotících s průměrem 84 %).“... celý text
— mi-380
Závojnatky
„Autor v Děčíně vystudoval Střední zemědělskou školu. Studoval na katedře bohemistiky při Pedagogické fakultě UJEP, ale studia nedokončil. Pracuje jako knihkupec v Luxoru.
Jedná se o debutový román, který je napsaný ich-formou. Autor za knihu Závojnatky získal roku 2024 Literní cenu Knižního klubu.
Hlavní postavou je FERDA, který vyrůstal v dětském domově. Naštěstí se dostal do pěstounské rodiny. Jeho náhradními rodiči se stala DANA a RUDA. Má nevlastní sestru TÁŇU a bratra RÁĎU, který s rodiči již nežije.
Ferda se postupně sžívá s novým prostředím a lidmi. K Daně si vytvoří pevné pouto na rozdíl od Rudy, kde vztahy skřípou. Dobré vztahy má také s Táňou, se kterou podnikají nákupy v obchodech a mají k sobě blízko.
Ferda s Danou navštěvují dětského psychologa. Občas má návaly zuřivosti a má sklony k sebepoškozování. Když navštěvuje základní školu, tak jej jeho spolužáci šikanují. Nemá moc kamarádů. Má rád příběhy, které pro něj napsala Dana, která je mimo jiné spisovatelka.
Ferda rád doma chová potkany a rovněž je doma množí a zúčastňuje se různých soutěží v této oblasti. Při těchto pasážích jsem musel přivírat oči, poněvadž mám z potkanů strach a nemůžu je ani vidět. Nedokázal bych si pohladit potkana! Při čtení jsem měl z toho husí kůži po celém těle, což je pochopitelně jen můj osobní problém.
Ferda se převléká rád do ženských šatů, ale operací pohlaví si není jistý. Jak to dopadne v této oblasti se už dočtete v románu. Do jeho života vstoupí o 11 let starší muž JAKUB, který studuje architekturu.
Román vypráví o Ferdově dětství, jeho dospívání až po dospělost. Nebylo určitě snadné vyrůstat v dětském domově, ale měl štěstí v tom, že šel do náhradní rodiny. Ne všechny děti mají takovou příležitost. Sledujeme Ferdův vývoj, jeho názory a postoje. Člověk především v období dospívání se vyvíjí po všech stránkách a utváří se jeho osobnost. Má své názory a přesvědčení, které se můžou pochopitelně během života měnit. Důležité je dobře se rozhodnout v klíčových momentech našeho života, abychom byli doopravdy šťastní. V románu se dočteme také o Jakubově rodině.
Nejsem si jistý, jestli se jedná o autobiografii či nikoliv, anebo autor použil některé autobiografické prvky a zakomponoval jej do tohoto románu. Měl jsem pocit, že autor hodně věcí prožil na vlastní kůži. Při četbě to takto na mě působilo.
V románu nalezneme také e-maily a dopisy a také autor okořeňuje text humorem sobě vlastním. Dialogy byly svižné a působily autenticky. V románu nalezneme také romantiku. Je vidět, že autor miluje zvířata, poněvadž hodně zvířat se nachází v tomto románu.
Při četbě se můžeme zamyslet nad tím, jak to mají těžké děti, které vyrůstají v dětském domově, které nikdy nepoznaly své biologické rodiče a jsou odkázány pouze na tety – vychovatelky. Z druhého hlediska však některým dětem je lépe, pokud vyrůstají v dětském domově, protože s některými biologickými rodiči by byl jejich život mnohem horší. Některé děti mají štěstí a dostanou se do pěstounské rodiny, která se o ně postará. Tím pádem se jejich život zlepší a stanou se šťastnějšími, i když také všechno není zalité sluncem, jak už se dočtete v případě Ferdy.
Autor také poukazuje na to, že i když vyrůstá dítě v biologické rodině, ve které má všechno na stříbrném podnosu, nemusí být v této rodině šťastné a může se také trápit.
Při četbě románu se můžeme zamyslet nad otázkami transsexuality a homosexuality. Autor v knize poukazuje na nespočet dalších témat, nad kterými se můžeme zamyslet.
Myslím si, že naše společnost pokročila ve vnímání této skupiny lidé zejména homosexuálů a lesbiček v porovnání třeba s lidmi, kteří jsou trans. Toto téma se v románech příliš nevyskytuje. Přiznám se, že jsem tolerantní, ale téma trans je pro mě docela neznámé a přemýšlím o lidech, kteří třeba přemýšlejí o tom, že se nechají předělat z muže na ženu, anebo to již uskutečnili. To je pro mě docela velká neznámá, ale z druhého hlediska si myslím, že pokud je člověk dospělý a je skálopevně přesvědčený o změně pohlaví, necítí se ve svém těle přirozeně, má právo na to, aby změnil své pohlaví. Je nutné si to však pořádně promyslet, protože je to výrazná změna v životě člověka a řekl bych i nezvratná, pokud by někdo časem po zákroku řekl, že udělal chybu. To by nepochybně doprovázelo jen komplikace. Nedokážu úplně posoudit, jestli je to úplně správné, když jsme se jednou narodili v takovém těle, v jakém jsme se narodili a chceme se předělat na jiné pohlaví. Je to nepochybně velice kontroverzní téma a k zamyšlení. Myslím si, že podstatné by mělo být to, aby tito lidé byli šťastní. Pro mnoho lidí je to nepochopitelné, ale měli bychom se naučit sžít s těmito lidmi a umět s nimi komunikovat.
Při hodnocení knihy jsem přemýšlel, jak knihu ohodnotit. Myslím si, že na prvotinu je to dobře napsaná kniha a myslím si, že autor má slibnou budoucnost a může se směle pustit do psaní dalších příběhů. Některé části se mi však zdály zdlouhavé, jindy nezáživné, ale komplexně je to rozhodně zajímavá kniha. Hodnocení knihy vidím mezi 80 až 90 %.
V závěru knihy se nachází AUTORSKÁ POZNÁMKA. Autor se zmiňuje o playlistu a písních, které na tomto playlistu naleznete. Jedná se o písně, které poslouchal při psaní. Na YouTube se jmenuje kanál Psiskokralovna.
Kniha je pěkně graficky zpracovaná a má pěkný přebal.“... celý text
— Marekh