Nejnovější komentáře

Zloději knih

„Velice zajímavá kniha, o Křišťálové noci jsem věděla, ale tohle mě fakt zaskočilo. Tolik zničených knih a soukromých sbírek. Nicméně nejenom kvůli fašistům, ale také kvůli soudruhům ze Sovětského svazu. Ačkoli spíše dokumentární kniha, přesto velice zajímavé čtení. Vřele doporučuji“... celý text
— olívoil

Solo Leveling 3

„Tenhle komiks vážně zboznuju. Hlavní hrdina sílí s každou misi. Pálí mu to a dokáže se, i trochu se štěstím, dostat z každé prekerni situace. A že jich je požehnané. Jen mám obavu, aby ve stínu urputneho levelovani neztratil sám sebe. Už teď se začíná povahově dost měnit. Moc se ale těším na další díly, protože každý další díl je lepší a lepší. Anime podle této předlohy je taky super. Rozhodne všem doporucuju.“... celý text
— Beatnice

Bedřich Smetana - Životopis

„Pavel Kosatík píše svá historická nebo životopisná pojednání vždy nesmírně čtivě, do Smetanovy hudby se v této knize může vnořit i naprostý laik. Strávíme s Bedřichem Smetanou celý jeho život; dětství, mládí, problematická studia, hudební začátky, pobyt ve Švédsku. Ale hlavně nás autor provede jeho hudební tvorbou, a nejen tvorbou. Moc mě překvapilo, co všechno Smetana v hudbě stihl, co vše organizoval, zařizoval, nebyl jen hudebním skladatelem, s hudbou prostě žil, a to doslova. Poznáme Smetanu v soukromí, jaký byl jako člověk, jak se choval ve společnosti, doma, jak se oblékal, co ženy… Překvapilo, jak byla česká společnost, myslím tím tu takzvaně vlasteneckou, v té době rozdělená - Staročeši versus Mladočeši, jak se politické půtky obrážely i v kultuře, co vše bylo Smetanovi z hlediska „národa“ vyčítáno, jak se strany haněly, jak si občas i hodně peprně nadávaly… Takže se zase tak moc nezměnilo, že… Závěr Smetanova života chytne za srdce, hluchota, osamění, lhostejná nemilující manželka… a přece v té době vytvořil možná svá nejlepší díla. * „Jistě se jako člověk, který se politickému životu v zásadě vyhýbal, často divil, co všechno se to okolo jeho hudby děje. Jako umělec pak věřil, že zvítězit může jedině tím, prosadí-li se jeho umění. My už dnes, s odstupem času, víme, že se tak stalo. Smetana však ve své době musel číst texty, v nichž pisatelé například žádali, aby úplně zmizel z hudebního života. Beze stopy. Protože prý jeho hudba vůbec není českou hudbou, měli by se všichni Češi tvářit, že ten politováníhodný omyl nikdy nevznikl. Vůbec neexistoval. O Smetanovi nadále už vůbec nemluvme, doporučoval Pivoda, na zakladatele národní hudby se teprve čeká. Těžko si představit surovější údery do tváře skladatele, o kterém se dobře vědělo, že posledních víc než deset let při tvorbě a popularizaci české hudby potil krev.““... celý text
— Rade

Haunting Adeline: Stíny nad Adeline

„Knihu jsem vůbec neměla v plánu číst. Ale reklamy na ni, mě hodně nalákaly a nakonec jsem do ní šla. Trochu jsem se bála, co mě čeká a ono to bylo celkem fajn. Hodně lidí píše, že tahle kniha není pro každého. Není. Ale žádná kniha není pro každého, tak moc nechápu, proč musíme psát upozornění na tuhle knihu, když thrillery jsou někdy daleko stokrát horší. Kniha se četla velice dobře a chvíli jsem si i myslela, že bych knihu mohla hodnotit plným počtem hvězdiček. Kniha za mě byla na plný počet hvězdiček, ale zhruba do půlky. Druhá půlka už za mě byla slabší, protože se tam stále opakovaly erotické scény a už to za mě bylo dost a někdy už i nuda. Méně je někdy více. Když opomenu to, tak ten děj kolem, mě mega baví a proto si přečtu i další díl, s tím že některé erotické nudné scény budu číst rychle. Konec za mě úplně hrozný není. Asi proto, že jsem zvyklá na ty thrillery a tam je to horší. Je mi totiž už teď jasné, jak to ve dvojce bude probíhat a jak to dopadne. Jediné co mi dává otazník v hlavě, je jedna věc a to jen, že mě zajímá jedna osoba kdo je. Jinak Zadeho nevím, zda jsem si oblíbila nebo ho nenávidím. Spíš ho asi prostě respektuji co dělá pro lidi, ale i tak je to šílenec. Adeline je ale podle mě ze stejného těsta. Opravdu se k sobě hodně hodí. Těším se na další díl na Dayu, co nám tam ještě předvede. Miluju tu drsnou holku.“... celý text
— FejKýý

Kroky v temnotě

„Potenciál to mělo. Škoda. Něco tomu zkrátka chybělo. Našlápnuto to má dobře. Jenom to ještě nějak doladit a bude to dobré. S autorkou to nevzdávat, určitě ještě překvapí ( mile ).“... celý text
— playada

Zimní bouře

„I když nejsem výslovně cílová skupina, těším se na další díl. Jen doufám, že vyjde brzy, než zapomenu souvislosti. Všichni tuší, že bude pravděpodobně z pohledu Flóry, ale vlastně by mě zajímal příběh Mary.“... celý text
— Ajinka79

Železný plamen

„Plamen byl za mě skvělé pokračování, kolikrát jsem měla pusu dokořán nad překvapením které knížka přinesla Jediné co se mě už nebavilo bylo to, že za celou knížku jsem asi 50x četla co violet zabolelo. Co všechno má zavázané a doufá že vydrží..“... celý text
— K.Vorel22

Poslední modlitba

„Upřímně.. za mně nejslabší z těch tří co jsem od této autorky poslouchala...zbytečně moc postav..I když prostředí krásné..jako vždy u této autorky...ale ještě teď mi zní v hlavě Korálky bílé na niti:(“... celý text
— kocickaofinka

Všechny malé zázraky

„Na tuhle knihu nikdy nezapomenu. Kdybych mohla dát více hvězd, dala bych jí šest, klidně deset. Tahle knížka má moc změnit pohled na svět a doporučila bych ji úplně všem, aby si všímali lidí okolo sebe, aby si všímali, že když někdo říká, že je v pohodě, vůbec být nemusí. A co se stane, když je přehlížíme, když se jim nevěnujeme. V srdci mám jak Theodora, tak Violet, oba byli skvělí a nezapomenutelní, hlavně Theodor. A na konci jsem ty slzy fakt udržet nezvládla.“... celý text
— Nastyaa

Les v domě

„Je pro mě vlastně dost těžký tuhle knihu ohodnotit. Dala bych samozřejmě 5* za to, že příběh byl psaný neuvěřitelně poutavě a čtivě. 5* bych dala i za zážitek ze čtení, protože takové emoce u mě už dlouho nic nevzbudilo. Ale vlastně mě trochu až mrzí, že se mi kniha pod ruku dostala. Je to opravdu hodně, hodně těžké téma, které se po dočtení těžko zpracovává. Závěr knihy vám vlastně vůbec na těžkém srdci neuleví a pocit, který převládne, je vztek a bezpráví.“... celý text
— DennieForbes

Ve službách zla

„Opět skvěle napsáno, tenhle díl mě možná zatím bavil nejvíc“
— Dietwithstyle

Eleanor se má vážně skvěle

„Ze začátku mi byla Eleanor nesympatická, ale po pár stránkách, když jsem začala objevovat její životní příběh, tak jsem ji víc začala chápat a obdivovat. Tohle si nikdo nezaslouží. Rodiče mají své děti chránit a ne jim ubližovat.“... celý text
— JHoralka

Kosa na kámen

„Většina povídek byla dost dobrá, ne-li výborná. Ke konci ale přišly povídky ranější, krátké a tematicky hodně podobné, a ty se mi tolik nelíbily. Každopádně mě Greene příjemně překvapil. Povídky jsou nejen čtivé, ale i nápadité, často s originální pointou. 75%, 28. 11. 2024.“... celý text
— mgeisselreiter

Oheň v těle

„Poslední dobou mám problém najít knihu z které bych byla nadšená a bohužel ani pokračování se Serafínou a Nyktosem to nezměnilo. U prvního a druhého dílu byl počet stránek naprosto v pořádku, ale tady ani náhodou. Strašně se to vleklo nic moc se nedělo. Skoro v každé kapitole se řešilo to samé. Tento díl by se dal podle mě zkrátit tak na polovinu a možná by to bylo pořád zbytečně dlouhé. Další letošní zklamání“... celý text
— Iva095

Vir

„Toto nebyla nejlepší kniha co jsem od tohoto autora četla.“
— Meri47

Němci

„Jakým stylem Katalpa píše jsem věděla už ze skvělé knihy Zuzanin dech. A ten její styl prostě funguje. Krátké věty, strohé dialogy, k tomu silný příběh o hledání v rodinné minulosti. Lehce ztracena jsem se cítila ve třetí části knihy, kde se objevilo větší množství postav, což mě trochu rozhodilo, než mi došlo, že jde o dobové střípky z tehdejšího dění v Německu a slouží jen k dokreslení atmosféry doby (dobrý nápad!). Tato kniha není z těch, o kterých za pár dní nevíte, o čem byla. Je skvělá, stojí za přečtení.“... celý text
— boeink

Zvrhlá hra

„Jedná se o první sportovní romanci, kterou jsem kdy četla a mohu říct, že kniha byla velmi čtivá, vyhovoval mi hovorový jazyk a výrazy, které byly typické pro studenty univerzity a hlavní hrdiny pěkně vykreslovaly. Zvládla jsem jí přečíst během dne a půl. Vyhovovalo mi i střídání úhlů pohledu jeho a jejíma očima. Hlavní hrdina Dylan je zapálený fotbalista, obletovaný frajírek, který se soustředí na zápasy, svoje bratrstvo „alfáky“ a školu. Na nic jiného mu moc nezbývá čas, rád si užívá večírky a s ženami jde vždy jen o sex, žádné hlubší city nebo vztah. Lana je mladá a ambiciózní novinářka, která píše pro školní zpravodaj sportovní rubriku a často strká nos tam, kam nemá. Už dlouhé roky je zakoukaná do Dylana. Na můj vkus byla až moc naivní a „splachovací“ – ty naschvály a šikanu od ostatních spoluhráčů, Dylanovo chování vůči ní… a ona se za nimi vždy vracela. Spicy scény jsem si užívala, mezi hrdiny to jiskřilo a postupně prohlubovalo a stupňovalo. Často mi jich bylo líto, když jim to nevycházelo podle plánu a někdo jim do toho furt házel vidle. Děj se točí kromě erotiky kolem šikany a boje o moc. Místy jsem měla husí kůži, zejména když se hlavní hrdinka Lana ocitla sama s Jeffem a Bradleym, kteří Laně ukázali, kde je „její místo“. Anotaci jsem si předem nečetla a popravdě jsem si myslela, že se příběh na konci knihy uzavře a druhý díl bude věnovaný jinému hráči – třeba Jeffovi. Nicméně konec byl otevřený a skončilo to velmi napínavě. Určitě sáhnu po dalším dílu. Mám několik otázek na které potřebuji odpovědi – Anthony? Sammy? Eli?“... celý text
— Kacky_knihovna

Divoká říše

„Tahle nová fantasy série me fakt chytla! Kniha má opravdu všechno –drsný svět, sexuální napětí – slow burn, fae, démony, druida, hybridy a hlavně silné a zajímavé hlavní hrdiny. Nejprve se ocitáme uprostřed dystopické Budapeště, která byla rozdělena válkou na zóny lidí a Fae. Míšenci těchto dvou ras žijí v tzv Divoké říši, kde převládají krádeže, vraždy prostituce, drogy a hlavně chudoba. Mezi rasami je veliká nenávist a napětí, které postupně sílí. Kromě začátku, který se trochu táhl, byl příběh napínavý, zejména když jsme se ocitli uprostřed obávaného vězení – Domu smrti neboli Halláházu. A tahle část mě bavila nejvíce. Hlavní hrdinka Brexley mi byla sympatická – zprvu přes den privilegovaná princezna a po nocích odvážná bojovnice, což se jí sice vymstilo, ale i dále prokazovala svoji odvahu v Domě smrti, kde ji nikdo nic nedaroval a vše si musela tvrdě vybojovat. Warwick je živoucí legenda, arogantní, krutý a skrývající nejedno tajemství. Vrtalo mi hlavou to jeho působení na ostatní ve vězení, proč mu každá padala k nohám. Brex a Warwick mají mezi sebou určitý druh propojení, kterému ani jeden úplně nerozumí. Chemie mezi nimi se nedá popřít, během čtení na ní naražíme pravidelně. Úsměvné byly pasáže, jak ona ho furt chce a jemu pořád stojí, i když se to zrovna nehodí. Tenhle žhavý hrdina mě fakt baví, i když to slow burn mě rozčiluje. Postavy Opie a Mrňouska celému příběhu přidávaly šmrc a během jejich scén jsem se musela furt usmívat. Zaujaly mě i vedlejší postavy a těším se, až se o nich dozvím víc, hlavně o Kek, Kiliánovi a Zanderovi. Konec jsem popravdě nečekala, naštval mě a nedal mi spát. Knihu doporučuji, určitě stojí za přečtení.“... celý text
— Kacky_knihovna

Kočkování

„Kočkování je romantické oddechové čtení, ve kterém najdete mnoho vtipných momentů, protože humorem se v něm opravdu nešetří, a které slupnete za víkend. Příběh vypráví o Kitty „Paniččce na půjčení“, která miluje kočky (ačkoliv sama žádnou nemá) a pečuje o ně, a o analytikovi z NHL jménem Miles, který je zatvrzelý pejskomil. Tuhle dvojici svede dohromady nepříjemná rodinná událost, při které je Miles nucen zajitit hlídání kocoura Prince Francise, sphynxe, který patří jeho mamince. Kocourek je velmi náročný a po paničce se mu stýská, proto musí Kitty a Miles spolu trávit víc času, než se předpokládalo. Nechybí tu ani špetka erotiky, která je často bizarní, úsměvná a plná dvojsmyslů. Narazíme zde ale i na hlubší téma, a to na ztrátu milované osoby – což oba naše hlavní hrdiny spojuje a na téma nemoci a přízraků minulosti. Kniha je psána jeho a jejím pohledem, což preferuji a beru to jako plus. Hlavní hrdinka Kitty mi přišla až moc praštená, výstřední a naivní. Moc jsem si ji jako reálnou osobu neuměla představit, zejména ty její neustále trapné momenty. Její postava mi celkově moc nesedla. Postava Milese mi byla sympatická a uvěřitelná. Byl milý, hodný, uvědomoval si svoje chyby, chtěl na sobě pracovat a napravovat staré křivdy. Vztah mezi nimi je ve stylu „protiklady se přitahují“, což mám poměrně ráda, ale tihla dva mi dohromady moc nesedli. Erotické scény jsou takový podprůměr, ale jedná se o román pro ženy, ne erotický román, tak budiž. Co mě však bavilo byly momenty, kdy se oba uvědomili, že je ten druhý zajímá víc, než si chtěli připustit. Závěrem: „Neurazí, ale ani moc nenadchne.““... celý text
— Kacky_knihovna

Barbaři z ledové planety

„Jen těžko hledám slova a ani nevím, kde pořádně začít. Knihu jsem začala číst na doporučení, protože prý tenhle erotický bizár bude přímo pro mě. A světe div se – byla to pravda! Já si tahle barbarskou bizarní romanci maximálně užila! Kniha je velmi čtivá! Příběh je ulítlý, nečekejte žádnou velkou zápletku nebo nějaký zvrat, který by vás překvapil. Příběh je ale hodně žhavý, erotickými scénami a popisy se nešetří. Většinu knihy jsem se smála (třetí bradavka, Šorší) a červenala zároveň a prostě hltala stránku za stránkou. Pozemštanka Gerogie je společně s dalšími ženami unesena ve spánku mimozemšťany. Únoscům nic nejde podle plánu, loď se porouchá, a náklad/ženy se ocitají samy na neznámé ledové planetě. Jako jediná zdravotně schopná se Georgie vydává na průzkum, během něhož se chytne do pasti sexy, modrého, sametového, rohatého, hrbolky a ocasem obdařeného mimozemšťana Vektala. Vektal cítí, že Georgie je jeho družka, a proto uvnitř přede jako koťátko (díky khui - parazitovi, kterého má v sobě, a právě díky němu i přežívá na této nehostinné planetě). Georgie se chce zprvu vrátit domů, ale Vektal ji už nepustí a ona na konec ani nechce. Do své družky je beznadějně zamilovaný a snesl by jí kromě hromady orgasmů modré z nebe. Závěrem: Tuhle knihu nesmíte brát příliš vážně. Nejedná se o literární veledílo, ale zaručuju, že Vás bude bavit a její čtení si užijete!“... celý text
— Kacky_knihovna

Šílená posedlost

„Druhý díl ze série Made byl opět skvělý, úžasný a vyrazil mi dech! Já tuhle mafiánskou romanci žeru! Dostala jsem, co jsem chtěla a očekávala, co víc si přát. Hlavní hrdiny jsme měli šanci trochu poznat už v prvním díle, takže jsem ráda, že se druhý díl věnuje právě jim. Christiana jsem si oblíbila už tenkrát a doufala jsem, že o něm nečtu naposledy. Mé přání bylo vyslyšeno. Christian a Gianna jsou úplné protiklady, které se neuvěřitelně přitahují – on tajemný, na povrch chladný a cílevědomý, ona výstřední, hlučná, vtipná schovávajíc se za masku. Její přeřeky byly fakt úsměvné. Autorka postavy vykreslila opravdu dokonale, jen na mě bylo Gianny někdy trochu „moc“. Bavilo mě postupně odhalovat jejich tajemství a temnou minulost. Děj je rychlý a má spád, nudit se rozhodně nebudete. Příběh měl hloubku, rozhodně se nejedná o prvoplánovou mafiánskou romanci. Důkazem je i to, že jejich vztah se vyvíjel v průběhu let a příběh je celkově pěkně promyšlený. Opět doporučuji všemi deseti! Tahle mafiánská romance (a celá tato série!!) Vám určitě nesmí uniknout!“... celý text
— Kacky_knihovna

Robin Hood

„Příběh se odehrává ve středověké Anglii, kdy je země pod nadvládou zlého sheriffa. Robin, který se stal rytířem, bojuje proti špatnému zacházení s chudými a bezmocnými. Robin okrádá bohaté a dává peníze chudým a s pomocí svých přátel, jako je Little John a bratr Tuck, postaví proti zlu, které vlády a mocní lidé představují. Robin je spravedlivý člověk, který se nebojí postavit proti šlechticům, kteří zneužívají svou moc. I když se příběh točí kolem rytířům, ukazuje i důležitost vzorců chování, které se týkají kolektivní odpovědnosti a pomoci potřebným. Kniha mě nebavila, byla těžká na čtení, měla napsané texty ve staročeštině a tak se mi to nečetlo dobře“... celý text
— sustachi

Nezkrotná říše

„Autorka se z druhého dílu snaží vymačkat maximum. Napětí, násilí, akce, intriky, zvraty, tajemství a až bolestivá "slow burn". Prvních pár desítek stran jsem měla maličko problém se začíst, ale pak už to jelo jako po másle a já se nemohla odtrhnout. Bavilo mě sledovat vývoj Brexley. Od prvního dílu ušla pořádný kus cesty. A Warwick?! Z něj mám husí kůži… Sálá z něj brutalita, zuřivost a neuvěřitelná sexuální energie. Napětí mezi Brexley a Warwickem se stupňuje. Hranice mezi nenávistí a vzájemnou přitažlivostí se střídají a prolínají. Trope enemies to lovers miluju a tady tomu není jinak! Jejich myšlenkové spojení (nebo spíš doteky?!) mě dostává do kolen. Opie a Mrňouska jsou prostě skvělá dvojka, u jejich houbičkové scény jsem se musela zase smát a jejich outfity od madam Kitty jsou top! Z nové postavy vládce Kiliána mám smíšené pocity. Stojí na straně dobra nebo zla? Jaké pouto má s Brexley? Co tají? Některé věci do sebe začínají pomalu zapadat, ale máme stále mnoho nezodpovězených otázek. Autorka opravdu ví, jak udržet čtenáře v napětí. A ten konec?!“... celý text
— Kacky_knihovna

Alchymistova šifra

„Super, být ve věku, pro který je to určené, asi bych to četl i několikrát. Jsa o něco starší, přečetl jsem to také jedním dechem, ale asi bych ocenil trochu jiné srovnání se skutečností, než je na konci knihy, například ohledně postav a míst. Ovšem vynález dynamitu v třeskutém středověku, to je opravdu zajímavá myšlenka.“... celý text
— JAnD

Dvůr mlhy a hněvu

„Druhý díl mě bavil ještě o něco víc než první. Co v autorčině psaní považuji za opravdové umění je to, jak mě nutí napříč díly vnímat postavy. Opravdu, ve Dvoru trnů a růží jsem Rhysanda ze začátku nemohla vystát. Scény, kdy mu Feyre omámená vínem tancovala na klíně mi pily krev! To se každou další kapitolou zlepšovalo, no a ve druhém díle jsem si ho už zamilovala. :)))“... celý text
— Lucie_Ot

Oslnivý hřích

„Čtvrtý díl ze série Temný Olymp byl pro mě milým překvapením. V předchozím díle se autorka zaměřovala hlavně na vztah hlavních postav a celkový děj byl dle mého názoru upozaděn. Tentokrát se polepšila a nabídla nám toho opravdu hodně: vztah nadřízený/podřízená, fake dating, zrada, vražda, intriky, politikaření, boj o moc a hromadu tajemství, která se (některá!) postupně odkrývají. Kniha je neuvěřitelně čtivá, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Děj plyne rychle a opravdu mě bavil. Užívala jsem si jiskření mezi hlavními hrdiny i odkrývání tajemství Temného Olympu. Obě hlavní postavy jsem si rychle zamilovala. Chemie mezi hlavními hrdiny fungovala na jedničku a bavilo mě sledovat její vývoj v průběhu let. Na Apollónovi mě bavila jeho starostlivost a laskavost, kterými vynikal oproti ostatním členům Třináctky. Jeho dominantní stránka tak pro mě byla vítaným překvapením. Kasandra mě dostala svojí komplikovanou povahou - je chytrá, sarkastická, ostatní staví na první místo a je to žena vnadná aneb „krev a mlíko“, která se nebojí ozvat a umí si stát za svým názorem, i když navenek někdy působí jako chladnokrevná mrcha. Erotické scény byly dle mého vkusně napsané, na žádné zarážející pojmenování jsem nenarazila. Usmívala jsem se pokaždé, když zaznělo „hodná holka“. Protože oslovení "good girl" mě prostě v těchto scénách dostává do kolen. Některé otázky byly na konci zodpovězeny, ale stále mi některé vrtají hlavou. Už se nemůžu dočkat, až bude přeložen další díl a příběh nám odkryje víc! Této sérii jsem propadla!“... celý text
— Kacky_knihovna

Koruna osudu

„Jóóó,já to věděla, že to nejlepší teprve přijde.No prostě masakr, který umí jen Amo. Udělá Vám v hlavě guláš a pak to celé geniálně dovede do úspěšného konce.Jsou lidé ,kteří ji nesnáší a ti , kteří ji milují.No já rozhodně patřím k té druhé skupině“... celý text
— Ála1968

Stín větru

„Až na poslední třetinu to nebyla kniha, od které se nejde odtrhnout. Četl jsem to poměrně dlouho. Pěkně napsané, přiměřeně tajemné, opakující se osudy... Sice opatřeno poznámkami, ale ty jsou až na konci knihy, takže u eknihy ne úplně komfortní. Ovšem do dalšího dílu se hned nepohrnu, snad časem.“... celý text
— JAnD

Koruna nenávisti

„Co na to říct,no jasně, to by ani nebyla Amo, aby z toho člověk neměl super guláš a byl v šoku.Ale z předchozí série vím, že až v dalším díle to všechno vygraduje a vysvětlí se to.Na každý pád, knihu jsem četla pomalu a opatrně,aby mi nic neuniklo“... celý text
— Ála1968

Čarodějky

„V jednu chvíli jsem si myslela, že bude šťastný konec a všichni si odpustí.... Nevím, je to takové hořko-sladké. Některé osudy jsou nezávidění hodné.“
— Vlaďkaa4