Nejnovější komentáře
Posel z Liptákova
„Divadelní hra Posel z Liptákova od Divadla Járy Cimrmana. Zde po sérii odborných referátů o různých aspektech Cimrmanova života přichází na řadu divadelní hra. Legrace jako vše od Svěráka a Smoljaka. ;-)“... celý text
— martianekk
Host
„B. A. Paris prostě umí. Host je další thriller se skvěle vykreslenou atmosférou, kdy nevíte komu máte věřit a komu ne. V hlavě se vám rojí různé teorie, které vám sama autorka podsouvá a nakonce je to všechno úplně jinak, než jste předpokládali.“... celý text
— Téra
Mačacia stopa
„Další příběh tentokrát z r. 1995, v němž vyšetřování zabití kočky Lívie vede k objasnění tajností kolem psycholožky s kamennou tváří Hildy Wolfové, která se ocitla v hledáčku policie už v r. 1985 (viz Břemeno minulosti"). Už jsem četla lepší "dánovky".“... celý text
— babystar
Monty Pythonův Život Briana
„Film, který by dnes byl rozhodně v naší všeobjímající společnosti médii rozsekán na padrť a pravděpodobně by bylo vzneseno mnoho žalob a protestů.
Život Briana byl před mnoha lety pro mě jako zjevení a i včera večer mi zase tekly smíchy slzy.
Já vím, já vím, na Kamenování je nejsmutnější, že se stále ve skutečnosti odehrává a právo šaria se hlásí o slovo i v Evropě!!!
Ale lidské povahy jsou zde vykresleny naprosto pravdivě, dav bažící po krvi a to krvi kohokoliv a ve jménu čehokoliv.
Nebudu lhát, pustila jsem si tuhle scénu opakovaně a smála se, až mi tekly nejen slzy.
" Vezmu si dva špičatý a jeden placáček"
" Mně placáček, mami:"
" Tak dobře, dva placáčky, dva špičatý a pytlík štěrku".....
A další scéna jako vystřižená ze současnosti:
" Kupte si slavičí jazýčky, játra ze střízlíka, dromedáří chlopně, jaguáří lalůčky, čipsy z vlčích bradavek...."
Nepřipomíná vám to současné kulinářské trendy?
Kdo si dá dnes vepřo knedlo je primitiv. Exoticka jídla, vršená na talíř pinzetou, název mnohdy ani nelze vyslovit, ale všichni se tváří, že si je běžně doma připravují...a jedí tajně tlačenku.
Nu a perla:
Stan chce být ženská / Loreta a rodit děti...
Nevadí, že nemá dělohu...
" Má plné právo mít děti".
"Zahájíme boj proti potlačování tvého práva rodit".
" To je symbol našeho boje proti útlaku".
" Spíš jeho boj proti realitě".
Dneska by měli tvůrci ještě pestřejší výběr pohlaví, že?
Smála jsem se, ale ono to zase tak k popukání není.
A teď mě můžete kamenovat za moje názory, myslím, že prodejci ještě nějaké placáčky zbyly.
PS: Ano, i u nás je, zatím slovně, ihned kamenován každý, kdo nesdílí ten jediný správný názor, ale i slova mají váhu kamene a ubližují, ničí a zastrašují....a o to jde.
( Asi dostanu červenou nebo mě vyloučí ze hry).“... celý text
— uxor
Medvídek Míša a cesta kolem světa
„Jednoduchý příběh spíše pro menší děti. Ale dětem 6 a 9 let se líbila. Krásné ilustrace.“
— Akvabela
Takové maličkosti
„Dojemný příběh, který na pár stránkách dokáže vyvolat spoustu emocí. Moc se mi líbilo vykreslení atmosféry městečka v předvánočním čase. Předvánoční zvyky obyčejné rodiny. A také velmi těžký historický podtext, který je zde řekla bych jen jemně naznačen, ale zasáhne vás plnou parou. A musím tedy říct, že jsem měla stejný pocit, jako Luciluc, ve své hlavě jsem nedokázala příběh zasadit do 80. let, ale měla jsem pocit, že se musí odehrávat v dávnější historii.“... celý text
— Téra
Urla
„Lepší než předchozí 3. díl (který mne velmi zklamal), ale o moc slabší než ohromující 1. díl a velmi dobrý 2. díl.
Naprostý souhlas s Lu_books, zvláště co se týká jazykové stránky, stylistiky, gramatických chyb.
(A sláva, v hodnocení jdou dát půlhvězdičky :-))“... celý text
— Architetka
Štědrý kluk z hračkářství bratrů Svátků
„Nejdříve jsem si myslela, že je to příběh toho, jak vzniklo dávání balíčků na Mikuláše a byl to zmotaný Mikuláš a Santa. Dětem se líbilo. Ilustrace pěkné.“... celý text
— Akvabela
Carrie Soto se vrací
„Kniha od autorky takových skvostů jako Sedm manželu Evelyn Hugo a Daisy Jones & The Six je tady s knihou o tenise. To, že je zde sportovní téma, mě od knihy docela odrazovalo. Není to pro mě primárně atraktivní téma a prostředí. Nakonec jsem poslouchal jako audioknihu, které je brilatně zpracovaná vlastně podobným způsobem jako už zmíněná Evelyn Hugo. Jako někdo koho sport nezajímá ani když je někdo z ČR ve finále na olympiádě jsem byl příběhem úplně fascinovaný. Hlavní postavou je Carrie, který je v tenisovém důchodu, do kterého odešla po naprosto skvělé tenisové kariéře a je držitelkou několika rekordů. Ale teď se objevila hrozba, další hráčka, která by Carrie mohla sebrat její rekord. A tak se Carrie v 37 letech vrací z tenisového důchodu a jde znovu na kurt. Na začátku se lehce vrátíme do minulosti, kde nás autorka uvede do děje a pak hned jedeme. Trénink, dřina, turnaje. Naprosto strhující příběh, který mě nenechal vydechnout. Bylo to úplně skvělé a upřímně nedokážu říct, která z knih autorky je nejlepší. Jestli je to Carrie nebo Daily Jones nebo Evelyn Hugo? Je to vlastně jedno, všechny jsou skvělé a rozhodně moc doporučuji si je přečíst.“... celý text
— INCOGNITOREADER
Na kole přes Afriku
„Při čtení tohoto netradičního cestopisu jsem se moc pobavila a také poučila. Mladý muž, který se vypravil z jihočeských Prachatic do Afriky na kole, si rozhodně zaslouží obdiv nejen za to, co vydržel, ale i za humorný nadhled, s kterým svou strastiplnou cestu popsal. Z Maroka došlapal až do Kapského města na jihu Afriky 13 tisíc kilometrů a během cesty si prožil nejrůznější útrapy. Určitě lze v jeho případě konstatovat, že správný cestovatel musí trpět, ale na druhou stranu zažije i mnoho krásného a neočekávaného. Doporučuji tedy těm, kteří rádi cestují bez komfortu cestovních kanceláří a nebojí se poznávat i místa, kam se málokdo vypraví.“... celý text
— Marcela52
Harry Potter a Ohnivý pohár
„Jsem si vědoma, že je tato kniha velice oblíbená a moje dcera ji miluje. To byl pro mě impuls, abych jeden díl “prubla “. Zajímavé počtení, nicméně jedna mi stačí.“... celý text
— martianekk
Kolem dokola
„Kolem dokola je pro mě první autorčina knížka a ráda si hned přečtu i její prvotinu Símka, protože se mi moc líbí styl vyprávění. Už z anotace je jasné, že to nění úplně lehké čtení. Příběh hlavní hrdinky a posléze hlavního hrdiny byl popsán hodně realisticky a uvěřitelně. Obě části byly zajímavé i když mě trošku víc k srdci přirostla Zoja. Jen mi je trochu líto, že příběh vlastně skončil celkem otevřeně a mě by moc zajímalo, jak to bylo dál, i když to byl asi záměr autorky, teď každý čtenář může hrdinům přisoudit vlastní konec, který může být jakýkoliv.“... celý text
— Téra
Páté jablko
„Moje první knížka od Lenky Chalupové a velká spokojenost. Mám ráda příběhy obyčejných lidí z vesnice, tato doba byla pro ně velice těžká.“
— Formicka93
Hájemství: Příběh kluka z pohřebky
„Tak tohle bylo po Nadělení další pohlazení po duši. Krásně vyprávěné střípky ze života a dětství strávené v pohřebním ústavu, proložené vtipnými situacemi, ale také o poznání vážnějšími. Dan mi přijde jako čistá duše, která si zaslouží spoustu štěstí v životě. Působí na mě tak mile, přátelsky, někdy až krásně naivně, což je taky v životě potřeba. Dost jsem se nasmála, ale také byly části, kde mi úplně do smíchu nebylo. Nicméně nejen, že pan Krejčík umí hrát a dabovat, ale také krásně píše. Ani se nenadějete a už jste na konci. Jestli vám můžu něco poradit k jeho příběhům, kupte si audioknihy, čte je sám autor a mají tu správnou atmosféru. S radostí doporučuji.“... celý text
— hanina.k
Twisted Games: Hry na ostří nože
„Opravdu čtivá oddechovka. Řekla bych, že i o něco lepší než první díl, ale já moc nejsem fanda té linky princezna/bodyguard, prostě mně ta královská tématika příjde těžce uvěřitelná. Ale další díly si časem asi ráda přečtu.“... celý text
— Téra
Bohyně
„Má první knížka od autorky a zklamaná nejsem. Bohyně byla skvělá.
Byla to prostě jízda, krátká jízda, ale bohovská.
Mafie, erotika, skvěle napsaná erotika - co víc si přát.
Tristan mafián, Vittorie mafiánka a mezi něma to jiskří.
Víc se mi nechce prozrazovat, tušila jsem trošku a i tak to bylo překvápko.
"Vittorie není ten typ, co by se vázal. Zašuká si, užije si to, a pak tě jako opuštěný štěně nechá u cesty."
Náš svět není romantický a sladký. Je destruktivní, temný...“... celý text
— Janoska
Gara Jaka: Příběh geparda
„Oblíbená knížka mého dětství o divokých zvířatech. Samozřejmě po knize Lvice Elsa. Mohu jedině doporučit.“
— martianekk
Železný plamen
„Kniha měla své silnější a slabší části. Jako celek je to pořád super čtení, kde není nouze o dobrodružství, lásku, draky, ale já jsem měla problém s počtem stránek. Klidně bych asi z jedné knihy udělala dvě. Každopádně konec opět naprosto nečekaný, řekla bych že ještě zajímavější než konec prvního dílu a jsem opravdu zvědavá na pokračování.“... celý text
— Téra
Šedý muž
„Šedý muž byl opravdu jízda. Když jsem četl Džungli od Clive Cusslera, byl to podobný masakr, plný supervycvičených chlapíků, kteří si dokáží poradit v libovolné situaci, mají schované ponorky v pouzdu od rtěnky, a jsou Američané. Ale zatímco Cussler to pojal jako nadsázku pro mládež, Greaney jako by to myslel vážně. Jako fakt vážně?
Když po vás jde současně několik agentur, žoldácké tlupy, arabští extremisté, temné korporace a vlastně úplně všichni, prostě MUSÍTE být ten nejlepší agent, jakého země nosila. Zvlášť pokud jste veden ryze ušlechtilými pohnutkami a máte etický kodex, který je rovněž několik úrovní nad běžným smrtelníkem. Máte taky v trenýrkách zašité různé pasy, po těle poschovávané různé nože a pistole, a jak se vám někdo nezdá, hned ho odrovnáte prostřílením, kopem, nebo přesným hodem nožem na dálku do oka. To prostě umíte. Do Francie cestujete z Prahy přes Slovensko a Maďarsko. V pražských kavárnách si v pět ráno naléváte kafe z konvice do polystyrenových kelímků, protože to tak prostě u nás chodí. A všechny ty vládní jednotky, co přiletěly tryskáči po zuby ozbrojené z Ugandy, Tadžikistánu, Somálska a dalších zemí, byly vybrány proto, aby byly co nejnenápadnější. Protože banda uganďanů se samopaly splyne v Evropě s davem. Taky se dozvíte, že za 100 tisíc je Čech ochotný zabít Amíka. Jen tak. Taky se dozvíte, že v maďarských sklepeních vedou trubky, které napájí proslulé maďarské termální lázně, které jsou prakticky všude. Taky si budete rochnit v samopalové přestřelce v letadle, kdy všichni vyprázdní mnoho zásobníků (kde je pořád berou?) a přesto letadlo, prostřílené skrz naskrz a s otevřeným nákladovým prostorem, dokončí misi. Taky se dozvíte, že všechny nejutajenější skupiny si pořád telefonují, jen tak, aby se navzájem informovaly, i když by nemusely, protože přesně vědí, co kdo dělá, kde zrovna je, a v každém hotelu na světě mají svoje agenty. Taky se dozvíte... no nic, už toho nechám.
Milujete-li drsňácké příběhy, kde dobro vítězí i za cenu mnoha mrtvých, ale kde vůbec nic nedává nejmenší smysl, je tohle pro vás.“... celý text
— work
Sněženky a machři po 25 letech
„Děj knihy se odehrává na horské chatě, kde se po 25 letech sejdou bývalí spolužáci, které svolá Viki Cabadaj. Ve filmu v podání Jana Antonína Duchoslava. Odpočinkové počtení a knize odpovídající film. První díl za mě každopádně lepší.“... celý text
— martianekk
Tenkrát o Vánocích
„Sbírku vánočních povídek jsem vzala do ruky s cílem si navodit hezkou vánoční atmosféru. A kdybych bývala četla komentáře zde, tak bych věděla, že k tomuto účelu tato sbírka není moc určená. Jak zde už padlo, je to taková klasická česká depka. l když jsem tedy nedostala to, co jsem očekvala, tak se mi většina povídek líbila a některé si určitě přečtu i příští rok před Vánoci.“... celý text
— Téra
Holly
„Za mě výtečné! Sice dost covidu a roušek, ale taková holt byla doba. A Holly je moc sympatická postava s uvěřitelným konáním a nepříliš radostným životem. Kéž by King psal více takovýchto příběhů, kde není žádné nadpřirozeno a horor. Na DK aktuálně 80% od 338 hodnotících.“... celý text
— Hella
Tváře
„Z četby jsem byl úplně nadšený. Symbolika tváří se mi velmi líbila. Jsem moc rád, že se Tove Ditlevsenová dočkala i svého překladu do češtiny. Doufám, že nakladateltví Host vydá i další její tituly - např. Ulici dětství, popř. Vilhelmův pokoj.“... celý text
— KharDémon
Utrpení mladého Boháčka
„Příjemné oddechové čtení s nádechem humoru.“
— _wejunkaa_
K smrti dobrý
„Na tento titul mě nalákala autorka tak, že jsem si knihu koupila a rovnou během 4 dní přečetla.
Prvně bych tedy chtěla hlavně hodně chválit. Detektivky vůbec nečtu, takže toto byl můj první titul, pokud bych nepočítala Úžasnou Zeměplochu, ve které se také jistým způsobem objevují detektivní zápletky. Autorky velmi dobře pracovaly s postupným rozkrýváním indicií, dobře navodily atmosféru, charaktery postav (velmi oceňuji absenci připomínání barvy vlasů a očí v každé druhé kapitole, jak mají někteří autoři ve zvyku), množství drobných zápletek a vedlejších dějů. Popis gastronomických záležitostí byl perfektním zpestřením, naplnil mou zvědavost také ohledně zákulisí chodu kavárny. Oceňuji rámování kapitol stejnou větou, i třeba v jiném kontextu :)
Ale mám pár výtek, které mě v roli čtenáře znervózňovaly. Obě hlavní postavy jsou velmi detailní v popisu čehokoli, co se stane - v pořádku. Čtenář detektivky potřebuje přesně takové popisy, aby si mohl užít vlastní dedukci odhalení vraha. To bohužel autorky nějak opoměly, nebo přehlédly, na místě činu. Aby zde bylo pochopení, o čem mluvím, tak mi chybí 1) popis skleniček. Byly obě stejné? Byly od vína, od rumu, od piva? A byly z EscoBaru? Nebo je v blízkosti ještě nějaký další podnik? Jsem z velkého města, kde nenajdete stejné skleničky v pěti podnicích, které jsou na jedné ulici. I když Stacy s Radimem nemluví, určitě bude vědět, jestli jsou sklenice od něj. 2) vyslechla policie Radima? V prvních hodinách po nálezu těla jedou na stanici jen Ejmy a Stacy, ani nepopisují, že během "hemžení" policistů na místě by některý z nich s Radimem mluvil. 3) stala se vražda, ale nikdo se moc nebojí o svůj život, hlavní hrdinky se chovají, jako by měly imunitu nesmrtelnosti a mohly úplně v klidu pátrat (protože autorky vědí, že vrah už vraždit nebude). Dedukce Stacy a Ejmy může vést k tomu, že došlo k hádce a vraždě po ní. I tak se Stacy ale vůbec nebojí být na své zaměstnance i na Radima hnusná (a maximálně přemýšlí, že by vraždila ona), nebojí se večer se opít a vracet se pozdě v noci domů sama. I kdyby neměla s kým - může se ve svých četných introspekcích aspoň strachovat. Jasně to čtenáři říká, že vražda byla jednorázovka, což nevím, jestli byl záměr, ale nepůsobilo to přirozeně, byť má skupina z kavárny skvělý černý humor :)
Po přečtení další čtvrtiny knihy, jsem pochopila, že tyto detaily "jsou jasné", ale ze svého pohledu bych potřebovala popsání/vyloučení v ději (klidně jen třemi větami na místě činu). Na konci knihy jsem pochopila, že autorky nerozebíraly nepodstatné detaily vedoucí k podezření jiných osob. Jak jsem psala - nečtu detektivky, tak možná nejsem primární cílová skupina, ale čekala bych navádění čtenáře na pravé stopy s vyloučením všech falešných, nebo navádění na falešné, aby bylo překvapení z vraha zajímavé. Takto jsem jen čekala, jestli byl Alex před smrtí vážně v EscoBaru, nebo se najednou zjistí, že tam nebyl.
Osobně jsem ještě tedy bojovala i s nespisovným vyjadřováním, které umožňuje ich-forma. Bojím se, že začnu říkat "abysme" a "víme?", trochu se mi na Stacy a Ejmy nelíbilo, že nemají problém spát se ženatými muži, skoro s především takovými, ale morálně jsou proti sexu nezletilých slečen - ano, to by měli být všichni, ale trochu mi přijde pokrytecké, že to první neodsuzují a běžně provozují.
Obecně bych se ale ráda vrátila k pozitivnímu hodnocení :) postavy byly realistické, řešily běžné denní záležitosti, konflikty, měly starosti, projevovaly náklonnosti, přátelily se. Příjemné prostředí kavárny s lákavými brunchy bych nejraději navštívila a vše ochutnala, jak byly popisy detailní, sbíhaly se mi během četby sliny :)
Tato kniha je velmi zajímavý počin, jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Snad najdu chvilku na některý z receptů a ke knize se tak vrátím v jiné rovině :)
Dávám 4,5 hvězdičky, protože je tam malinký prostor na zlepšení. Věřím, že v dalším díle autorky drobnosti vychytají :)“... celý text
— pavlina6482
Královna a její corgi
„Corgi je láska, psí láska. Historie a stručný životopis Královny Alzběty II., s líbivými ilustracemi. Závěrem nechybí rodokmen jak Jejího veličenstva, tak královnina Corgiho.
Dozvěděla jsem se i plno zajímavých detailů, které mi prozradily, proč byla královna Elizabeth, tolik oblíbená. :) Milé a krásné.“... celý text
— bee88maja
Exodus. (Kniha I-V)
„Tak tohle je výjimečné dílo s velkým přesahem, při čtení si člověk uvědomí spoustu věcí, například, jak je omezený povětšinou jen na evropskou společnost a na to co se učí ve škole. Nebo tedy alespoň já to tak měla (trošku ostuda). Abych byla upřímná, tak moje znalosti o židovském národě byly zúžené na předválečné a válečné události v Evropě, na holocaust, právě protože je v literatuře a dalších materiálech tolik dostupný a tak zlý. A víte, že přirozeností lidské povahy bývá větší touha po vědomostech o zlém než o dobrém, nota bene když to zlé je vlastně iracionální?
Nejvíce jsem hltala příběhy Dova a Karen, protože jsem měla pocit, že se pohybuju ve známých vodách... Zaujalo mě, jak moc silný byl antisemitismus v Rusku. Zhruba do půlky se mi román četl lehce, ale jak Barák a Akiba dorazili do země "neznámé", četlo se mi hůř, skoro jakoby ruku v ruce s břemenem lidí, kteří na neúrodné pustině toužili postavit osady, pole a infrastrukturu. Budovat to holýma rukama z ničeho, ve dne v noci s vědomím, že se nemusí dožít druhého dne, pod prapodivnou britskou správou a obklopeni nepředvídatelnými arabskými výpady...
V druhé půlce knihy se románová linka dostává víc do pozadí a na prvním místě jsou fakta o poválečné Palestině a o vzniku státu Izrael. Zejména naléhavá a nikdy nekončící snaha o kus země pro židovský národ je hmatatelná, všem překážkám navzdory. Vzdělanost, vynalézavost a neohroženost židovského lidu (i žen) jsou v knize dost vyzdvihovány, ale v tomto případě je to asi pochopitelné a nevadilo mi to. I když…občas jsem si pomyslela, že snad ani není možné, aby se v Gan Dafna a jiných osadách na horké půdě žilo tak harmonicky. Z Kitty a Ariho jsem měla občas dojem, že jsou něco jako nezničitelní roboti a jejich milostný příběh byl okrajový a moc mi tam nezapadal. Na druhou stranu, u posledních stránek nezůstalo jedno oko suché.
Pominu-li, že jsem se v druhé polovině občas ztrácela ve faktech a množství osob, tak jsem ráda, že jsem po Exodu sáhla. To co vzniku Izraele předcházelo, v té knize prostě být musí a v učebnicích to asi nenajdete. Mimochodem, příjemně mě překvapila podpora tehdejšího Československa... Pokud se o dějinách židovského národa chcete něco dozvědět, vezměte do ruky tuto knihu, koneckonců třeba i s ohledem na současné dění v této oblasti. Taková je bohužel realita.“... celý text
— Luca86
U severní zdi
„Jedním slovem - Masakr, jedním slovem - Hrůza, jedním slovem - mrazivé!!!
Kniha u které od první kapitoly máte vztek a slzy v očích. Emocionalní horská dráha. Podložena realitou. Nepřestane mě udivovat jakých bestialit je lidská bytost schopná a jaké argumenty používá k ospravedlnění svých činů. Blivno je mi. Smutno je mi. A nejhůř se cítím, když lidé zapomínají, a tyhle hrůzy neberou za bernou minci. To už je dávno... jo i čarodějnice upalovaly dávno, ale přece to teď nezačneme zlehčovat a nevrátíme se do dob středověkých? Nebo si to vážně někdo přeje? Je to lidská přirozenost? Ničit a ubližovat? Luciferúv Efekt všude kam se podívaš, měl jste pravdu pane P.Zimbardo....Dej člověku moc a strach, a zavládne chaos a utrpení.... :(
Knihu bych doporučila všem, kteří potřebují osvěžit paměť , a všem kteří nemají ponětí, co se tady v 50.letech dělo...Svobodu je třeba si chránit, nevíš dne ani hodiny, kdy o ní můžeš lusknutím prstů přijít...“... celý text
— bee88maja
Manžel nikdy nespí
„Tahle knížka mě bavila! Dokonce ani příliš nevadilo, že se hrdinka ocitla v Sirmione ve stejném hotelu jako hrdinka jiné knihy od této autorky. Akorát si marně lámu hlavu nad tím, jak je možné, že učitel (tedy profesor, což je ale titul udělovaný pouze prezidentem) živí svou manželku v domácnosti. Od kdy vydělávají učitelé tolik peněz?“... celý text
— Bell@
Muž na špinavou práci
„V rámci původních českých detektivek se jedná o průměrnou knihu. Autor píše lehce jazykem, který se dá číst. Také dějová linka byla vcelku propracovaná, hlavní postavy dobře charakterizované. Na druhou stranu mi hodně vadilo nesmyslné natahování děje, i když už bylo naprosto jasné, kdo je pachatelem. A tak nám soukromý detektiv putuje po různých reklamních agenturách, nic nového nezjistí a děj je nakonec tak rozplizlý, až jsem musel knihu na chvíli odložit, abych nebyl totálně otráven.“... celý text
— Iki1