Nejnovější komentáře
Alicina síť
„Tohle je třetí kniha co mám od autorky přečtenou. Opět to byl krásný, dojemný příběh. Zase se mi líbilo, že tam bylo něco podle skutečnosti a docela mě překvapilo, že v tomhle příběhu bylo opravdu dost osob, které opravdu existovali. Jsem ráda, že zase vím o dalších, co pro naší zemi hodně obětovali. Často dokonce svůj život. Hodně věcí bylo v knize smutné a byla bych ráda, kdyby to dopadlo jinak, ale bohužel tak už to chodí. Opět se mi líbilo, že tam byla linka z minulosti a ze současnosti. Více se mi líbila linka z minulosti, ale o to víc, byla děsivá. Už mě zbývá jen kniha Diamantové oko, tak jsem zvědavá. Podle anotace to zní úžasně. Zatím se mě tahle kniha líbila asi nejvíce z těch tří (Alicina síť, Lovkyně, Kód růže) co jsem od spisovatelky četla. 4,5*“... celý text
— FejKýý
Najednou
„Nečetla jsem knihu Náhodou, ale dle recenzí jsem věděla, že to nebude problém.
Jednalo se o první mé seznámení s autorkou. Knížka se četla hezky, rychle to ubíhalo a postavy jsem si zamilovala. Cole a Summer byli naprosto geniální a je tam obrovský potenciál si s jejich přestřelkami pohrát a udělat o nich další díl (autorka se zmínila o Coleove pokračování, tak doufám že tam Summer bude), malý Jaime byl úplně skvělý a jeho vtipy a postřehy mě vždy odrovnaly hlavní hrdinové byli skvělí - oba charaktery i jejich životní příběhy se mi moc líbily. ALE.... Kniha na můj vkus by zasloužila větší rozpracování, začátek měl pěkný nástup, ale pak už mi to přišlo jen skákání od události k události a happy endu ( který samozřejmě očekávám u tohoto žánru). I když není věkově pro mě YA už tolik blízká, mám ji ráda a ráda si ji občas zařadím. V knížce mi vlastně chybělo napětí, větší důraz na jejich vztah (mluvili hodně o svých rodinách, ale o svém vztahu ne, kromě nějakých vyznání lásky), nějaká kolize ve vztahu hlavních hrdinů - vše se skoro od začátku neslo jen na růžovém obláčku a bylo až moc sladké. Každopádně kniha se mi jako celek líbila, jako oddechová romantika. A pokud autorka zpracuje další díl tak si jej určitě přečtu“... celý text
— Kaši_books
Zatloukání hřebů
„Středně a málo náročné hororové čtenářstvo to na několik málo večerů příjemně zabaví. O významnou práci, která by dostála nepřehlédnutelnému PR, však nejde. Způsob vyprávění ani zápletka nijak inovativní nejsou: vlastně se pracuje se silně konvenčními motivy: urbex, šílený a mocný kult přinášející krvavé lidské oběti, posuny v ději skrze textový dokument nalezený v otcově počítači. Snahy autora budovat napětí a všeprostupující paranoiu zejména v druhé půli knihy se zdají být uspěchané, křečovité a tím nepřesvědčivé. Před pár lety by autor udělal díru do světa ( :)) -- kdo četl, chápe), ale dnes se jako "český Jozef Karika" tituluje kdekdo a konvenční existenciální horory začínají být trochu profláknutý formát. Cením zasazení příběhu do Brna.“... celý text
— vojtahoodie
Twisted Hate: Nenávist na ostří nože
„Zpočátku jsem se do knihy pustila s né moc velkým nadšením, protože díly série prostě nepřeskakuju, ale vyhlídka příběhu této dvojice mě díky zmínkám v předchozích dílech moc nenadchla. Jediným plusem byla hate-to-love linka, kterou mám v románech ráda, sexuální scény ale moc originality nepobraly, autorka chce evidentně šokovat, ale vše se po chvíli až tak moc nudně opakuje, že to chcete nejraději přeskočit. Nakonec to příběhově sice bylo docela fajn, trochu reálnější vztah, ale opět žádný trhák. Ve všech dílech mi hlavně vadí ty klišé a nesmyslné náhody, tady například s tím obrazem. Uvidíme, co přinese další díl.“... celý text
— Natty
Cesty D. Livingstona po jižní Africe
„Poslední dobou jsem si moc oblíbil tuto cestopisnou edici Země a lidé z 20.let 20.století. Jaké bylo pro mě velké překvapení, že jsem v seznamu našel utajeného Davida Livingstona. Myslel jsem si, že na našem území vyšly jen dva sešitky z let 1906-7 a pak velmi ceněný rodokaps Napříč Afrikou z roku 1924. No a ono vyšlo něco podobného z překladu Jana Macháčka ještě v roce 1926. Obě knihy jsou si dost podobné. Jsou to zkrácené překlady, ale nepřijde mi, že by se tu části nějak často dublovaly. Je velká škoda, že o této objevitelské ikoně toho vyšlo tak málo a ještě tak osekané. Z každého řádku je cítit velká touha o objevu něčeho nového a to vše popsat a předat světu. Oproti jiným objevitelům tu ale z Livingstona cítíme křesťanskou lásku a lidství v té nejryzejší podobě. Jeho výpravy provázelo mnoho svízelů a je s podivem, že to s ním zažila i jeho rodina, či celé rodiny vyslaných misionářů. Snad se někdy dočkáme kompletního vydání nějakého jeho díla. Byla by to velká pocta této velké osobnosti světových objevů.“... celý text
— Antoramix
Věž úsvitu
„Na pár dní jsem se trochu zasekla, když jsem zjistila, že celá kniha bude jen o Chaolovi a vůbec jsem neměla chuť to číst, když předchozí kniha skončila tak napínavě. Co bude s ostatními, s Aelin, Manon, Dorianem? Pak jsem do toho ale kousla a nemohla knihu pár dní pustit z ruky. Zase skvělé napsané, nové nabušené postavy, překvapivá odhalení. Chaol je takový Hawkey avengerskeho týmu, prostě jen člověk narozdíl od víl, čarodějnic a králů. Obyčejný zmatený člověk. Líbil se mi celý kontinent a princ co létá na rukovi. Jsem zvědavá jestli autorka někoho v závěru série zabije, protože by mi bylo líto všech.
Rozhodně chápu, proč skončil tenhle příběh v jedné knize. Pravděpodobně ho autorka psala souběžně s říší bouří, jenže to nejednou nabobtnalo do rozměru hry o trůny a tak příběh z jižního kontinentu vystrihly. I tak jde o úctyhodných šest set stran.“... celý text
— Erinien
Ažka, kočka na dožití a další úsměvné příběhy
„Jestli miluješ zvířata, tahle kniha tě dostane. Skutečné příběhy, jen si na ně vzpomenu, brečím jak želva, protože život je život. Ta kniha je pohlazení, láska, heboučká, citlivá, nejkrásnější vzpomínka.
Pláču nad svými vzpomínkami, že jsou už pryč, radostí, že tu pořád jsou... miláčci kolem mě...“... celý text
— lucakuca
Sláva Dýňové královně: Ukradené Vánoce Tima Burtona
„Znáte Ukradené Vánoce Tima Burtona? Máte je rádi? Říkali jste si někdy, jak onen příběh asi pokračuje? Naše nová Dýňová královna naprosto zbožňuje svého manžela Jacka Skellingtona. Jen kdyby tohle mohla říct i o své nové funkci královny města Halloween. Nemůže si pomoct, ale neví co je lepší, zda vězení u doktora Finkelsteina nebo tohle vězení ve městě Halloween. Jakmile Sally objeví tajemnou bránu do starobylé říše, spustí tím řetězec neočekávaných událostí. Jak může zachránit město, které se pro ni stalo domovem? Nebo je její budoucnost jedna velká noční můra?
Na knihu jsem se moc těšila hned jak jsem zjistila, že má vyjít. Jsem totiž milovníkem díla Tima Burtona a tak jsem byla zvědavá na někoho, kdo se inspiroval jeho dílem. Určitě každý z nás měl někdy představivost a říkal si co se v příběhu stane dál. Tahle kniha nám nabízí pokračování Ukradených Vánoc. Co mě zde trošku mrzí je, že téměř v každé větě se zde poukazuje na to, že Sally je hadrová panenka. Všichni kdo tento film viděli a jsou jejich milovníkem to jistě ví, a nepotřebují každou větu připomínat, že má Sally švy, že má povolené švy a že její hadrové tělo je takové a takové. Dále mě trochu mrzí, že nějakým nedopatřením vzniklo to, že 6 a 7 kapitola jsou jedna a ta samá. Nějak se prostě stalo, že se tu zopakovaly. Kniha mě začala bavit od chvíle, kdy se zde stalo právě ono neštěstí díky otevřeným dveřím. Všichni z města spí a jediná Sally může Halloween zachránit. Pak kniha probíhá přesně podle mých představ, postavy mě mnohem víc baví a kniha je pro mě vlastně úsměvná. Velmi příjemně se čte a příběh plyne a je napínavý. Jedinou chybičkou tak pro mě kniha má ten začátek, kdy opravdu na každé straně čteme, jak je Sally sešitá. Musím říct, že mi to v knize opravdu vadilo a celou tu podzimní atmosféru mi to kazilo. Jinak je kniha příjemným překvapením.
Hodnotím 3/5*.
Za knihu děkuji @humbook a @humbook_blogeri“... celý text
— Ancees
Král hněvu
„Na knihu jsem byla natěšená i kvůli předchozí sérii, která byla vážně skvělá.No,moje nadšení rychle pokleslo.Viv mi přišla jako husa, jednoduchá, ukňourana. Čekala jsem,že Dante bude víc tvrdší.Takže za mě zklamání“... celý text
— Ála1968
Pozorovatel smrti
„Chris Carter je zpět se svými hrdiny Hunterem a Garciou a od prvních stránek vás opět vtáhne do svého příběhu. Jen tentokrát trochu v jiném podání, což u něj nejsme zvyklí a za což má u mě palec nahoru. Tady je ta změna fajn, alespoň pro mě. Samozřejmě nechybí jeho zvrácené popisy, návštěvy pitevny ve kterých doslova cítíte dezinfekci, cliffhangery na konci kapitol umí pořád ( a pořád mě to vytáčí v dobrém slova smyslu). A hledat pachatele je jako hledat prd v hurikánu a ten prd ani tolik nesmrdí, aby nám poskytl stopu. Morbidita zůstává, byla ale výrazně snížena oproti ostatním knihám, je emotivnější, je tu více vyšetřování, více policejní práce a Carter možná rozjíždí něco nového. Pachatel jde za jistých okolností pochopit.
Opět jsem si ty dva užil a teď bych si dal texaský steak z vysokého roštěnce .“... celý text
— Lukáš987
Němá barikáda
„Povídky se mi dobře četli. Je tam trochu soudružská propaganda, ale to se dá od komunisty čekat a dá se to skousnout. V každé povídce je i malá akčnost, takže číst jdou.“... celý text
— DuncanIdaho
Příliš pozdě
„Kniha se mi líbila, tak jako všechny díla od C. Hoover -přečteno velmi rychle. Jediné, co mě vytáčelo, byl přehnaný klaďas Luke. Prostě to nebylo uvěřitelné. Vážně nemohl alespoň malinko pochybovat o dítě, které není jeho..aspoň náznak normálního uvažování ze všech stran, tak jak to lidi mají..takhle mi to prostě přišlo až přeslazené.“... celý text
— marky2558
Král
„Pokud jste stejně jako já četli autorčinu sérii Koncovka ocitnete se v námi dobře známém prostředí - dokonce se dějově dostaneme i do třetího dílu série koncovka - ale z pohledů jiných postav!
Příběh Damona a Penny - původně jsem hned po půjčení knížky v knihovně nahlédla dovnitř a měla jasno, že tohle se mi teda líbit nebude - a nemohla jsem se více plést! Za mě je tato série a příběh Damona a Penny mnohem lepší než předchozí série!
Penny a Damon jsou spojeni stejným člověkem, poznávají se coby děti a jejich příběh pokračuje dál. Na pozadí bídy, chudoby, násilí a geniality.
Obě hlavní postavy mi byli sympatické! Akorát za mě velké mínus - proč je Penny tolik let, kolik jí je?! To jediné mi vadilo.
Líbila se mi linka mezi hlavními postavami, ale i vnitřní monology a rozpoložení Penny. Daleko lépe jsem pochopila prostředí, ve kterém Damon žije.“... celý text
— Knihotyna
Plavec z Osvětimi
„Téma číslo 7 považuji několik dní za splněné. K recenzi se dostávám až teď, kniha byla silnější než jsem si myslela.
Fobie dovedou člověka pěkně potrápit. V kterékoli době. K jejich překonání musí mít člověk pevnou vůli. Ve válečné době obzvlášť.
Minulost: - 1928 - 1936 : Malý Alfréd má strach z vody. Sám jej ale nepřekoná, tak na pomoc nastupuje voják, který tehdy trénoval plavání v místním bazénu. Tomu Francouzi může být o několik let později vděčný za svůj život.
Současnost: Osvětim, 1944 - příjezd tisíců vězňů na neurčené místo za chabé přísliby, které se nikdy nesplní.
Mezi lidmi vytaženými z vlaku je i Alfréd se svou rodinou. Čas utíká, roky také, on a ostatní muži neví, co se stalo se zbytkem rodiny. Můžou jen doufat a věřit ve šťastné shledání. Tohle je příběh Alfréda Nakache. Nadějného plavce, kterému do života a zvyšujícím se počtu rekordů vstoupila válka a potupná nařízení. Ale i na místě, které může v minutě rozhodnout, zda se dožijete příštího dne, je schopnost dobře plavat to nejlepší co ze sebe můžete vydat.
Jeho tahle maličkost zachránila.“... celý text
— simca9342
Rum, holky a trnitý růže
„Tady jsem se opravdu pobavila. Styl vyprávění a příběh - skvělý :D.“
— L.Ady
Dortík
„Zvláštní a trochu depresivní povídka, určitě ale zajímavá.“
— L.Ady
Tři vyvolení
„Zatímco v prvním díle Roland putoval a bojoval sám se sebou, tady se nám to rozjíždí, ale stále zůstává spousta nezodpovězeného... Jsem zvědavá na odpovědi, protože nemám odvahu vůbec tipovat.
Druhý díl se rozjíždí ve třech rovinách - v první se Roland potkává s Eddiem, který je feťák a se kterým mě jeho scény bavily asi nejvíce.
V druhé rovině je Odetta a Detta, která je vlastně jednou osobou, ale trpí poruchou osobnosti, takže to bylo docela husté čtení.
Ve třetí rovině figuruje Jack, který je vrah a pořád tak nějak hledám "souznění" s ním.
Musím přiznat, že je to trošku zdlouhavé čtení, i když je druhý díl svižnější, než byl ten první.
Ale třetímu dílu dávám šanci ;)“... celý text
— Lucciella_L
15 roků lásky
„krásně se to četlo“
— petronella1
Krev, monstra a cukroví
„Jako teda vánoční atmosféru mi to nenaladilo, na to tam bylo trochu moc krve, střev a dalších drobností... ale pobavil jsem se. Jednu nebo dvě povídky jsem nedočetl, ale pár dalších mě zase nadchlo. Tak už to u povídkových knih bývá.“... celý text
— orson
Paříž pro jednoho a jiné povídky
„Až překvapivě nečekaně dobré povídky. A to jsem se do nich pustil jen proto, že si to koupila manželka a já neměl ve čtečce nic jiného rozečteného :)“
— orson
Upír z partaje
„Jeden díl mi unikl, ale vůbec to nevadí. Co také jiného číst, než bude nový Vandrovec?! Na něj to sice nemá, ale vtipné to bylo také :) A v jedné povídce se Vandrovec se Semenem i objevili!“... celý text
— orson
Bouřky: Příběh Karoliny Světlé a Jana Nerudy
„Takové malé korespondenční nahlédnutí do vztahu mezi Karolinou Světlou a Janem Nerudou, díky kterému můžeme na tyto dva nahlédnout o něco více jako "na lidi" (v porovnání s tím, jak nám to nutili ve škole), i když v bouřlivém století, kdy se tento vztah nepodařilo udržet v tajnosti. Ani vlastně udržet.
Karolina byla opravdu silná a chytrá žena, která obětovala lásku pro klid v rodině a kvůli nějaké reputaci.. třeba mohla být šťastná. Nebo by to taky nemuselo vyjít. Třeba byl Neruda taky tak zamilovaný, že by s Karolinou zůstal.. třeba by ale "divočil" dál.
Každopádně by mě zajímalo, jak by se Karolina rozhodla, kdyby se to dělo v naší době. A myslím, že by se Neruda v této době nezměnil ani kvůli ní. :)“... celý text
— JointlieKat94
R.U.R. (komiks)
„Brilantni vypraveni obrazem, velmi povedeny umelecky styl, atmosfericke. Doslov pomerne detailni“
— Ermisuck
Svědectví o životě v KLDR
„Neskutečné! Tohle by si měl přečíst každý. Měl jsem malé povědomí o Koree, ale tohle mi otevřelo oči, dohledával jsem si pak informace na wikipedii a taky vzpomínal na MASH a dohledával si kdy se to odehrávalo. Za mě asi nejsilnější kniha, kterou jsem letos přečetl. Určitě si přečtu i další knihy autorky.“... celý text
— orson
Mistři robinzonád
„Krásná galerie, tehdy i dnes dost ojedinělá, ačkoliv se nevyhnula určitým nepřesnostem, dala by se jí vytknout i mírná chaotičnost, ale klady jednoznačně převažují. Mnohé fotografie a informace jsou unikátní, navíc na křídovém papíru. A ani skoro po čtyřiceti letech nestárne a fascinuje.“... celý text
— Nemo78
I minuta bez tebe je dlouhá
„Fajn povídky, ale za ty tři měsíce už si je nějak nevybavuji :(“
— orson
Pozorovatel smrti
„Chris Carter opět nezklamal! Pozorovatel smrti je dechberoucí, napínavý a místy opravdu mrazivý thriller, který čtenáře vtáhne hned od první stránky. Příběh inspirovaný skutečnými událostmi vás nenechá vydechnout – a ta husí kůže? Zaručená.
Carterův styl je strhující, temný a plný nečekaných zvratů, které vás donutí otáčet stránku za stránkou. Pokud milujete tuto sérii stejně jako já, rozhodně nebudete zklamaní;)“... celý text
— NicaCola
Dvojitý kříž
„Nechápu, že jsem sérii tak dlouho odkládala... Bylo to perfektní, vidím, že na scéně je nový oblíbený detektiv.... Jdu na další díl“
— blebuska
Zpívám já a hora tančí
„Velmi neotřelá, jiná, zajímavá, pestrá, snová, pocitová kniha. Je poznat, že překladatel si musel poradit mnoha nástrahami cizího jazyka, ale zvládnul to výborně. Nejsem úplně cílová skupina těchto knih, ale občas nějakou přečtu a tato mě potěšila; rozhodně není pro každého. Autorka je za mě takový katalánský Ishigura.“... celý text
— bob0985
Opice z našej police
„Na tejto knižke sme vyrastali. Dnes ju čítam mojim vnúčencom, ktoré už majú na policiach svojich opičích kamarátov Fricka a Jupka. Úžasne vtipná, láskavá a ľudská. Príbehy troch bratov chytia za srdce, rozosmejú tváre a nechajú láskavý pocit v duši.
Vrelo odporúčam všetkým deťom a ich rodičom.“... celý text
— eviku10