Nejnovější komentáře
Bílá Voda
„Skvělá kniha. I přes rozsah se člověk ani chvíli nenudí. Obdivuji jak autorka pracuje s historickými fakty a na jejich základě skládá svůj příběh. Krutost a zlo je tak obrovské, že jsem knihu musela opět několikrát odložit stejně jako v případě Gerty. Občas si připadám jako masochista, když se chci dozvědět co bude dál. Střípek naděje a znovu kladivem do hlavy a na konci zase ten kousek naděje.
Úžasný pohled do života řádových sester a nejen jich. Děkuji za něj.“... celý text
— Hanka.Sim
Když přišli psi
„Kniha je opravdu čtivá. Občas by mohla jít víc hlouběji. Některé pasáže jsou opravdu velice krátce popsane.
Závěr mě dostal asi nejvíc. Teď budu pořád přemýšlet, zda se jedná o konkrétní město a které. Už se těším na další knihu autorky.“... celý text
— verculka
Vyznavači ohně
„Slušně sepsaný čtivou formou jeden z dílů legendárního seriálu Třicet případů majora Zemana. Trochu přehnaný a afektovaný je závěr knihy, přestřelka a snadné odzbrojení příslušníků SS, ty svoji kůži jen tak lehko nedávali , protože věděli co je čeká po zajetí, kulka. V knize jsou i fotografie ze stejnojmeného dílu který byl natočen v roce 1974.“... celý text
— vvikingg
Vitka
„Milý, veselý, zajímavý příběh, rychle a dobře se čte a na rozdíl od některých jiných knih této autorky po přečtení nemám depresi.
Moc dobré.“
— Hanka.Sim
Železný plamen
„Už od dočtení Čtvrtého křídla jsem se neskutečně těšila na jeho pokračování. Nemohla jsem si tedy nechat ujít ani předprodej Železného plamene. Bohužel jsem ale byla z celé knihy zklamaná. Nevím, zda to bylo tím, že mé očekávání po prvním dílu bylo opravdu velké nebo něčím jiným.
Nechápejte mě špatně. Já si ten svět i postavy opravdu zamilovala. Návrat do válečné akademie byl pro mě tedy skvělý a konečně tam bylo i více draků a budování samotného světa. Odkrývá se zde nové zákoutí světa, budují se nečekané vztahy, ale u mě na prvním místě vedl Tairn. Ten v tomto díle ukázal, proč je nejobávanějším drakem a strašně se mi líbila ta komunikace mezi ním, Violet a hlavně Andarnou.
Bohužel jsem ale v knížce našla za mě i dost hluchých míst. Nebránila bych se vůbec, kdyby kniha byla kratší. Přidalo by to na lepší dynamice i na úkor toho, že by jsme pak byli kratší dobu v tomto světě.
Konec je zase dokonale zamotaný a láká k přečtení dalšího dílu. Já si ho ujít nenechám, ale budu tentokrát více opatrná se svým očekáváním.“... celý text
— monikasbookclub
Věk přízraků
„Je mi to strašně líto, ale kniha se mi vůbec nelíbila. Dávám jednu hvězdu za krásné spravování knihy..“
— Princezna22
Vyhnání Gerty Schnirch
„Opravdu moc dobrá kniha. Autorka balancuje na hraně fikce a reality. Strhující příběh. Je potřeba zabývat se těmito tématy. Jediný detail, kvůli kterému nemůžu dát 100% je, že je tam toliko zla a násilí, že jsem knihu četla na desetkrát. A pokaždé jsem si říkala dost, to bolí už nechci. Skvělá kniha, těžké čtení.“... celý text
— Hanka.Sim
Lásky čas
„Omlouvám se autorkám za první horší hodnocení, ale tohle bylo až moc jednoduché. V podstatě mi to přišlo, jako když někdo vlastními slovy povídá, jak se dal s někým dohromady. Přitom jsem si několikrát říkala "aha, tak teď, teď přijde konečně nějaká ta zápletka!" A ono nic. Přitom možnosti by byly - Dan (tam byl aspoň náznak), Patrik, obě mámy... Ale nic. Princip situace - okamžitě vyřešeno.
Za mě promarněná příležitost a je to škoda, protože jinak se kniha čte s lehkostí.
A ano, obálka je hezká.“... celý text
— KláraH.
Sex mise
„Nález v knihobudce, nejdříve jsem myslel, že jde o knižní podobu polského filmu Sexmise, chyba lávky, fejetony o lidské sexualitě z tehdejšího časopisu Mladá Fronta. Jediné čím jsem si rozšířil obzory , že první sexuologický ústav na světě byl zřízen v Praze puritánem Masarykem už v roce1921, sice existoval v Berlíně , ale jednalo se o soukromou instituci. Prvním sexuologem u nás byl docent Josef Hynie.“... celý text
— vvikingg
Ďábelské hry
„Nemohla jsem se odpoutat, rychle na další díl.“
— Andrea81
Červená karkulka a jiné pohádky
„Krásně napsané pohádky. Synovi se velmi líbí, čteme je každý den. Moc se mi/nám líbí pestré ilustrace a co víc, kniha je z mého dětství. Líbí se mi, že to co mi četla mamka, když jsem byla malá, čtu teď synovi já a má je stejně rád jako já. Až ho omrzí, schovám je pro jeho děti a doufám, že se bude předávat dál z generace na generaci.
Kniha obsahuje pohádky:
Popelka
Kráska a zvíře
Perníková chaloupka
Červená Karkulka
Sněhurka
Kocour v botách“... celý text
— Zuzka_Zuu
Vyhoďme ho z kola ven
„Knížka čtená už po několikáté.Nikdy mně nebude nudit.
A film také stojí za zhlédnutí.“
— šlejfířka
Temná harmonie
„Nestává se mi často, že bych poslední díl série hodnotila jako nejslabší, ale tady bohužel musím souhlasit s Thalin.
Konec druhého dílu měl skvěle našlápnuto ke strhujícímu finále, ale nějak to vyšumělo do ztracena. Místo toho jsme dostali třista stran romantiky, erotiky, vyrýsovaných svalů a zářící kůže, až mě to začalo nudit. Des i Callie už mi místy lezli na nervy a linka s Temper mi taky moc neseděla.
Posledních sto stran to trochu zachránilo a finále mělo hlavu a patu. Ale přiznám se, že jsem už byla docela otrávená a knihu dočítala s pocitem, už abych to měla za sebou. Přitom předchozí díly se mi moc líbily a příběh měl parádní potenciál.“... celý text
— Anor505
Divé ženy
„Tři ženy - Altha, Violet a Kate a tři dějové linky - 1619, 1942 a 2019.
Altha je obviněna z čarodějnictví. Violet žije s otcem a bratrem a jednou za nimi přijede bratranec Frederick, a tím se všechno změní. A Kate utekla od násilnického přítele do Weyward Cottage, kterou zdědila po pratetě, a snaží se zjistit o svém původu víc.
Ze začátku jsem se bála, jestli se mi tři dějové linky nebudou plést, ale nepletly se. Jednotlivé hrdinky se perou se svým osudem ve své době, ale patří do rodu divých žen, takže si nakonec vždycky dokážou poradit s pomocí přírody, hmyzu a zvířat. Příběhy jednotlivých postav se postupně proplétají a vzniká jeden příběh. Ke konci je knížka víc napínavější a čtivější a vše se hezky spojí a zapadne do sebe.
Knížka může působit dojmem, že autorka nemá v lásce muže, ale podle mě jí šlo spíše o to, vykreslit různé druhy násilí v té době, do které se hrdinky narodily. U Althy se muži báli žen a chtěli mít navrch oproti nim, tím, že je měli jen za stvořitelky nového života a na péči o domácnost. U Violet byl krutý otec na výchovu, protože byla jiná než ostatní a nechovala se jako typická dáma ve své době, ale vybočovala svojí zvláštností. A u Kate je zde typické domácí násilí a mít nad někým moc.
Mně se knížka líbila, protože je o silných ženách, nechybí trocha magie a střídání minulosti a přítomnosti, kde mě bavily všechny tři dějové linky stejně. Většinou mě více baví dějové linky z minulosti.“... celý text
— zuzi9
Malevil
„Znovu čtené po několika letech.Knížka se mi líbila a myslím,že se k ní jednou vrátím.Znovu a znovu?
Jen doufám,že sci-fi bude stále sci-fi.“
— šlejfířka
Nenasytní mrtví
„Druhe pokračovanie Strazkyně hrobů, bolo ešte lepšie ako prvá časť.
Keira sa predstaví ako neter Adage a ďalej sa pokúša pomôcť duchom na cintoríne.
Narazí na ducha bez tváre a bez mena a túto záhadu sa bude pokúšať rozlúsknuť, no neskôr narazí na čisté zlo, ducha, ktorý je tak silný, že dokáže vysať energiu iným.
Keira sa tak musí ísť po jeho stopách a zistiť, čo ho tu este drží.
Tento diel nam odhalil čo to aj o samotnej Keire a myslím, že toto bude bomba keď sa konečne dozvieme kto je a prečo ju prenasledujú.
V tomto dieli sa naučí niečo nové, čo jej určite uľahčí neľahkú prácu ale som rada, že sa snaží napriek tomu zistiť ich skutočný dôvod zotrvania na tomto svete.
Veľmi sa teším na ďalšie časti“... celý text
— TerkinKnižnySve
Rudý králík
„Na můj vkus obsahuje kniha až moc zbytečně rozvláčných stránek, kdy Ryan hloubá nad "nesmrtelností brouka". A to, že z něj, analytika, udělal autor lusknutím prstu operativce, se mi taky úplně nezdálo jako dobrý nápad. Takže hodnotím jako průměrnou pohádku z prostředí zpravodajských služeb.“... celý text
— Ramiel
Pomsta synů
„Jsem spokojená se všemi třemi díly Vikingů.
Seriál jsem zhltla celý a proto mně i knížky potěšily.
Moje fantazie pracovala a jsem tak trochu Viking.“
— šlejfířka
Bezvětrné město. Kniha První
„Od tejto knihy som nemala žiadne očakávania a tak ma veľmi príjemne prekvapila. Už samotná Hyperborea je veľmi zaujímavá, veľmi sa mi koncept tohto mesta páčil. Aj to rozdelenie poschodí, cestovanie pomocou korytnačiek... Postavy sú tiež skvelé, Lastyanax, Arkin mentor, je spočiatku možno trošku upätý, ale jeho kapitoly ma bavili. Ale tie Arkine boli o trošku lepšie, čo som úprimne nečakala, keďže má len trinásť rokov. Ale jej povaha bola taká svieža, vtipná, konečne nejaká postava, ktorá sa nechce učiť a nechce v sebe prebudiť nejaké supersily. Aj keď jej mentorom by som veru byť nechcela. A do toho má príbeh ešte aj detektívny podtón, kedy sa obaja snažia prísť na to, kto vraždí ministrov. Ináč je to viac politické, nejaké boje tam nie sú žiadne, ale napriek tomu je to celkom napínavé a príbeh som si naozaj užila. Teším sa na druhú časť, ktorá je zároveň aj posledná a snáď sa do nej čoskoro pustím (skôr ako zabudnem, že čo sa dialo v tejto).“... celý text
— Deia
Odešla do tmy
„81%
Zbraně. Vždycky byly podstatnou součástí našich životů, nemám pravdu? Nejdřív na farmě v Kentu a později i v Tilby, kam jsme se přestěhovaly. Nikdy jsme z nich neměly strach - ani jako malé děti. Naučily jsme se je velice brzo ovládat. Náš otec na to dohlédnul.
Zbraně. Způsobily jsme s nimi tolik zkázy. A jak tu tak ležím a přemýšlím nad smrtí, nemůžu si nepoložit otázku, jestli naši rodiče někdy nezalitovali toho, že nám ukázali, jak je používat.
______________________________________________________________________________
Byla jsem zvědavá na novou autorku a tento psychologický thriller se jí povedl. Nejvýš hodnotím zápletku a rozuzlení.
Doporučuji!“... celý text
— ArwenAragorn
Ukradené jazyky
„Určitě jedna z těch lepších hororových knížek. Po prvních incidentech po návratu ze srubu se to začíná trochu táhnout a opakující scény i nudit. Ale nedalo mi to a zajímalo mě, o co jde. Bohužel mám pocit, že jsem se to stejně nedozvěděla a konec je trochu bezútěšný. Každopádně můžu s klidným svědomím doporučit. K podzimním večerům jako dělané“... celý text
— Taurusfairy
Šepot lesa
„Druhy dil se mi libil jeste vic nez prvni. Dej plynul svizneji a i tema mezilidskych vztahu mi sedlo. Zpracovani je ale horsi - hrubky, chyby v prekladu, mene uhlazene formulace. Prekladatel se muze zmenit, ale editor by zaspat nemel...“... celý text
— jasminecka
Matčin hrob
„Super kriminálka, trochu více postav, ještě k tomu různé proměny postav, ale jo, moc se mi to líbilo.“
— astroweb
DNA
„Kniha mi přišla vyloženě průměrná. Postavy nevýrazné až nesympatické. Mnohdy zbytečně zdlouhavé a v některých momentech nudné. Zkusím další díl, snad mě nezklame.“... celý text
— Pisquosus
Dech tmy
„Po originální Šibiřské výchově a strhující akci ve Volném pádů, jsem se spíš obával, co může ještě být v tomhle pokračování.
No a musím prásknout: Opět paráda.
Lilin prostě umí udržet moji pozornost, často jsem knihu nechtěl ani zavřít, abych si odkrojil větší krajíc.
Autor se s poslední knihou svého uceleného příběhu popasoval dle mého dobře.
Samozřejmě akční závěr s agenturou, tam už chyběl jen Body s Doylem, aby proskočili oknem, ale příběhu to neubralo.“... celý text
— Badger
Smrtící kolotoč
„Opět skvělý případ Roberta Ketta, už se těším na další“
— sloncekhk
Trosky
„Tajemný dům, tajemná mrtvola, tajemný nájemce, tajemné rodiny. Jenom Monty Bickerstaffe je klasik. Klasický dědek důchodce, který má už jen jednu radost, a tou je whisky. Nevím sice, jakou pije, ale v tomto jsme si trochu podobní. Asi i on při sklence této božské tekutiny slyší v dálce protestovat játra, ledviny, doktora a své příbuzné. Mají to ale marné. Tuto radost už nám vezme jenom smrt. A o tu, stejně jako v životě i v každé detektivce, jde. A taky o trosky. A trosky mohou mít různou podobu...“... celý text
— Česneksmedem
Vila v Itálii
„Já jsem byla upřímně okouzlena. Většinu času jsem se u knížky usmívala, několikrát jsem se i ze srdce zasmála. Hlavní hrdinka byla stejného věku jako já, což mi bylo velmi sympatické. Líbilo se mi, jak celá dějová linka byla vystavěná a závěrečná zápletka mě příliš nepřekvapila. Možná to je za mě asi takové drobné zaškobrtnutí. I když postavám vlastně rozumím a chápu je. Spíš mě asi víc iritovala jejich vlastní předpojatost. Ale kdo by se z nás zachoval lépe, že? Věřím, že i nad mým chováním by si mnohdy čtenář, který to vidí ze všech stran, povzdechl. Rozhodně milý příběh, který pohladí a ráda se k němu budu vracet.“... celý text
— MishRarach
Růža. Podzimní patálie
„Růžu jsem objevila náhodou, zaujala mě podzimní tematikou a ani jsem si nevšimla, že se jedná o komiks. Líbí se mi mapa, kde můžete postupně sledovat, kam se hrdinové knihy vydávají. Zajímavostí jsou i interaktivní prvky knihy.
Určitě se poohlédnu po dalších dílech Růži, tento by měl být pátý, ale vypadá to, že u nás vyšel už jen čtvrtý. Syna (7 let) komiks moc zaujal a jako prvňáček se už pokouší o čtení. Těší se, až si bude moct číst úplně sám a komiksy jsou v tomhle skvělé.“... celý text
— lulucinax
Exorcista
„Jako dítě jsem měla neuvěřitelnou fobii z filmové Regan, respektive z její tváře, která často figurovala jako velmi působivý a efektivní jump-scare v určitých hrách na internetu. Je to jeden z důvodů, proč se na ten film v životě nepodívám. Nebo, aspoň myslím... Kdo ví?
Ale příběh jako takový mě fascinoval, a jelikož se i ve svých skoro třiceti letech bojím podívat na film, neexistuje jednodušší způsob, jak příběh prožít, než si přečíst knihu. A že to teda byla jízda. Četlo se to velmi snadno, příběh byl strhující a neustále překvapivý. Způsob uvažování některých postav mi přišel neuvěřitelně fascinující, hlavně teda jezuitských kněží. Bylo osvěžující číst o kněžích, kteří nehledali odpověď jen a pouze v bibli a ve víře, ale uvažovali taky logicky a náboženský rituál pro ně byl ta nejkrajnější možnost. Možná, kdyby neexistoval film, kladla bych si více otázek, jako jestli skutečně byla posedlá, nebo ne. Což, mám pocit, byla hlavní pointa celé knihy - opravdu existuje ďábel, který tu malou holku posedl jen proto, aby se utkal se svým dávným sokem, nebo to byla autosugesce a opravdu se snažila takto šíleným způsobem upoutat pozornost? Je pravda, že čtenář dostane asi přímočařejší odpověď než postavy, které vlastně vůbec neví, co se skutečně stalo a neznají rozhřešení. Ale vzhledem k tomu, že nevěřím na existenci telekineze, telepatie, a podobné věci, je pro mě odpověď na onu otázku naprosto jasná. A i pro filmového diváka, který dostal jasnou vizuální odpověď, která se ani nedá jinak interpretovat.
Kniha mě dokázala vtáhnout na několik úžasných hodin, kdy jsem se snad poprvé při čtení "bála" a potřebovala jsem se po určitých náročných pasážích uklidnit. Nemůžu jinak, než všem, kteří mají rádi horor, tuto knihu doporučit. Strach z toho, že ztratíme kontrolu sami nad sebou, že se změníme v úplně jinou bytost, je přeci jen jeden z těch nejsilnějších. A myslím si, že v dnešní době je mnohem relevantnější, než jindy.“... celý text
— AgnesDee