Nejnovější komentáře
Hranice věčnosti
„Opět skvělý historicko-faktický román. Líbí se mi propojení fiktivních osudů mnoha rodin s pozadím faktických událostí. Román vzbuzuje celou plejádu emocí a současně má vysokou informační hodnotu. Autor se snaží o nestranné, nezaujaté popisy událostí a to oceňuji. Doporučuji!“... celý text
— Wladimirski
Síla nevysloveného
„Osobně mi přišlo zajímavé vhled do dětské psychoterapie. Bez některých autorových vhledů a vysvětlení by člověk mohl pojat dojem že terapie s dětmi = hrajeme si = což může být pohled laika popřípadě rodiče jehož dítě terapii návštěvuje. Za mě skvělá publikace. Pro pochopení toho jak dalece a v jaké případy řeší dětský psychoterapeut.“... celý text
— Raddeeqq
Zima světa
„Druhá část obsáhlé trilogie je opět zajímavým a poutavým čtením, plným faktických informací i podnětných myšlenek. Oceňuji autorův široký přehled a podmanivý styl psaní. Doporučuji!“... celý text
— Wladimirski
Pád titánů
„Na příběhu fiktivních postav, který je poutavý a čtivý, se čtenář dozví (popřípadě si oživí) mnoho historických událostí. Bohatý jazyk a přívětivý styl vyprávění dají zapomenout velkému rozsahu knihy a oči po stránkách jen letí.“... celý text
— Wladimirski
Kde je mi dobře
„Emočně nabité, ale tempo vyprávění velmi pomalé. Chvílemi jsem se do čtení nutila, chvílemi jsem se nemohla odtrhnout.“
— Ivuska.09
Jiný svět
„Do příběhu jsem se nejdříve nemohla začíst a knihu chtěla odložit. Začátek mě neoslovil, na můj vkus byl příliš zdlouhavý. Jelikož nemám ráda nedočtené knihy, tak jsem ve čtení pokračovala a ve výsledku byla překvapena. Děj posléze nabral spád, dočkáme se i několika zvratů. S napětím jsem očekávala, jak dopadne závěrečné vyústění vč. osudů všech postav. Plus * za českou autorku.“... celý text
— maluck
Jež se stala sluncem
„Román Jež se stala sluncem od Shelley Parker-Chan mě hluboce zasáhl svou podmanivou kombinací historické věrnosti a neuvěřitelného příběhu o síle vůle. Kniha nás zavádí do surového světa 14. století, kdy Čína byla rozervána válkou, hladomorem a beznadějí. V tomto neúprosném prostředí se zrodí hrdinka, která přes veškerou nepřízeň osudu bojuje nejen za své přežití, ale za právo na existenci. Příběh sleduje dívku, která po tragické smrti svého bratra převezme jeho identitu, aby unikla zmaru a bezvýznamnosti. Tento akt zoufalství je však také začátkem cesty za mocí, slávou a znovuobjevením sebe sama. Shelley Parker-Chan mistrovsky kombinuje epické bitvy s hlubokými osobními konflikty, kdy hrdinka čelí neustálým dilematům a morálním výzvám. Styl psaní je bohatý, evokativní a vtahující – každá stránka je plná obrazů, které čtenáře doslova přenesou do drsného světa plného bolesti, naděje a ambicí. Emocionální hloubka postav je dechberoucí – Ču, která se odvážně postaví nepřízni osudu, nás provází příběhem, který je stejně srdceryvný jako inspirující. Přes všechny krutosti, kterým čelí, její odhodlání a síla vůle rezonují s každým, kdo se kdy snažil překonat nemožné. Jež se stala sluncem je nejen poutavým historickým románem, ale také příběhem o tom, jak daleko je člověk schopen zajít, aby dosáhl svého osudu. Tento román je opravdovým pokladem pro každého, kdo hledá příběh, který ho nenechá chladným a přiměje ho přemýšlet o své vlastní cestě a identitě.“... celý text
— MoniMonika
Smrt ve Vatikánu
„Vyprávění má spád, připomínalo mi to napínavou detektivku. Odstavce i věty bývají kratší, je to takové "úderné" čtení, které čtenáře vtáhne do děje. Pro mě byly nejzajímavější příběhy Jana Pavla I. a Jana Pavla II. Paradoxně ani jeden z nich při atentátu nezahynul (u Jana Pavla I. to není úplně jisté, ale vypadá to, že se o vraždu nejednalo). Každopádně knížka nejde příliš do hloubky, spíše se dozvíme základní informace.“... celý text
— xulij01
151 důvodů proč (ne)cestovat s tátou po Skandinávii: Dobrodružství holky s bucket listem
„Bohužel musím říct, že mám dojem že knížky mají postupně klesající kvalitu. První byla skvělá, přečteno během tří dnů, poté ještě několikrát, vtipná, svěží, odsýpá rychle
Druhá byla celkem ok
Třetí jsem dočetla s donucením, čtvrtou jsem bohužel zavřela cca v půlce. Nevím kde se stal problém, bohužel už to ale není ono. Je mi to líto, ale nevím, jestli se budu pouštět do další“... celý text
— margotkla19111
Pláňata
„Příběh jedné vesnické rodiny, který má k rodinné pohodě a idýlce daleko. Realisticky podané, až je mi z toho smutno. A děkuji za to že jsem vyrůstala, tak jak jsem vyrůstala.“... celý text
— Lely
Konflikt
„Super oddechové čtení s trochou té erotiky, které slupnete za dva večery!
Máme tu dva hlavní hrdiny. Nera a Lisu. Oba dva jsou potomci mafiánských rodin avšak Lisa se s tou svojí nevídá.
Mezi oběma je už od začátku neskutečná chemie a ta se drží až do samotného konce. Tešilo mě, že autorka nezvolila taktiku 'nenávidím tě ale hned se s tebou vyspím'. :D
Nero s Lisou se dlouho poznávají a fyzický kontakt mezi nimi vzniká pomalým tempem. Což mě bavilo a tomuto příběhu neskutečne sedlo. :)
Postava Nera je typický představil mafiánského synka. Tohle už prostě čtenáři znají a četli mnohokrát.
Lisa mi sedla o dost víc i když si neodpustím trošku postežovat, že jí toho autorka nasolila moc.
Střídání pohledů v knize je super a našlo se i pár vtipných okamžiků.
Také se tu ale objevilo pár nejasností.
No a konec? No.. mm...z toho jsem v rozpacích. Já potřebuji odpovědi.
Konflikt i tak hodnotím velmi pozitivně a je to momentálně za mě nejlepší příběh z mafiánského prostředí. :)
Za mě ano!“... celý text
— Knižnípauza
Svět bude hořet
„YA dystopie, která vás vtáhne. Kniha začíná hned akční scénou, po které nám autorka začíná představovat aktuální podobu světa. Řeší v knize za mě velmi aktuální a zajímavé téma.
Z knihy je však YA prvek dost cítit. Některé dialogy a rozhodnutí hlavně naší hlavní hrdinky jsou velmi mladistvé. Zážitek z knihy mi to ale nijak extra nenarušovalo. Děj má docela dobrý spád a téměř pořád se něco děje.
Celkově mě zajímá, kam dál se příběh bude vyvíjet, a také jak dopadne s hlavní hrdinkou, královým bratrem a také se samotným králem. Mám totiž pocit, že nám toho má ještě autorka hodně co představit.“... celý text
— elii.reads
Polibek bez duše
„Hlavní hrdinka Layla žije ve světě Strážců, démonů a lidí. Strážcové ji sice adoptovali, ale nikdy nemůže být úplně jako oni. Je totiž z poloviny démon, který umí pouhým polibkem ukrást duši, a démony Strážci loví. Kniha nás provází životem Layly, která vedle klasických problémů sedmnáctileté středoškolačky řeší vlastní touhy po duších lidí i Strážců okolo sebe. Ve volném čase také označuje démony, aby Strážcům ulehčila práci s jejich hledáním.
Vše se ale změní, když se jí do života připlete démon Roth a začne jí ukazovat i druhou stránku mince, kterou před ní Střážci celý její život tajili.
Příběhově se mi kniha velmi líbila. Co mi trochu chybělo, byl větší popis fungování světa, a také, jak je to vlastně se Strážci a dalšími entitami. Také se mi líbila chemie mezi Laylou a Rothem. Co mi úplně nesedlo, byly rozhovory mezi hlavní hrdinkou a jejími kamarády, případně vrstevníky ze řad Strážců. Přišly mi psané až příliš pubertálně - těžko říct, jestli to tak autorka zamýšlela, nebo k tomu došlo až při překladu. Není jich tam ale tolik, aby to nějak výrazně narušilo zážitek z knihy.“... celý text
— elii.reads
Error
„Je to pecka! Jestli už delší dobu přemýšlíte nad tím co se to ve vás vlastně děje a odkud přichází všechny vaše emoce, nálady, myšlenky nebo třeba jen o tom jestli byste mohli být spokojenější, knihu si určitě přečtěte. Kniha všechno moc hezky vysvětluje a "škatulkuje"- v dobrém smyslu slova. Až ji přečtete popřemýšlejte o tom co jste se vlastně dozvěděli, bez uvědomění to bude jen polovina úspěchu. Vřele doporučuji všem kteří chtějí a pracují na sobě.“... celý text
— Meg1
Dotek jako led
„Druhý díl trilogie Dark elements. Tento díl je akční od první stránky. Dostaneme nálož démonských událostí, pátrání po Lilinovi a také se začne více vyvíjet vztah mezi Laylou a Zaynem. Do toho se vrátil Roth, takže nejsme ochuzeni ani o milostný trojúhelník.
Kniha se stejně, jako první díl, četla velice dobře. Tím, že byla akčnější, měla i super spád a měla jsem problém, dodržovat rozdělené části v rámci společného čtení, protože jsem po konci každé kapitoly chtěla vědět, co se odehraje v té příští.
Stále ale čekám, že se dozvíme trochu více o Alfách, které jsou v knize sice zmiňované, ale nic bližšího nám k nim autorka neřekla a používá je pouze jako strašáky.“... celý text
— elii.reads
Dcera bohů
„Na tuto knihu jsem byla hrozně zvědavá, protože recenze na ni se velmi rozcházely. Na začátek je vhodné si říct, že kniha opravdu není vhodná pro každého a citlivějším lidem se bude číst hůř. Kniha obsahuje násilí na ženách, spoustu explicitních scén (souhlas tu úplně nehraje roli) a spoustu dalšího.
I přesto, že některé části se i mi samotné četly velmi těžce, kniha je napsaná strašně čtivě a děj vám hezky ubíhá. Osobně si myslím, že autorka velmi dobře a uvěřitelně zpracovala Stockholmský syndrom. Z pohledu čtenáře jsem krále celou dobu ze srdce nesnášela, ale zároveň jsem měla pochopení pro hlavní hrdinku, že se její postoj měnil.
Také bych chtěla ocenit, že i přes množství explicitních scén se autorka zvládla vyhnout všem šíleným výrazům pro různé části těla, které dostáváme hlavně u překladů z angličtiny (nebo mi to tak alespoň přijde). Při čtení jste se tedy nemuseli cítit trapně, takže za to moc děkuji.
Co mi trochu chybělo, bylo více informací o bozích a toho, co všechno dcery a synové bohů umí. A také provedení map v knize mi přišlo trošku nešťastné. Byla jsem moc ráda, že tam mapy jsou, ale bohužel jsou z části nečitelné.
Celkově se mi ale kniha i přes těžká témata velmi líbila a můžu ji doporučit. Jen je potřeba dopředu počítat s tím, co se v knize vyskytuje. Navíc ve vás kniha vyvolá spoustu emocí, sama jsem u některých částí cítila frustraci, naději, odpor ale také soucit, ne jen s hlavní hrdinkou.“... celý text
— elii.reads
Šepot papíru a inkoustu
„Absolutně se ztotožňuji s komentářem uživatelky martiline. Ten příběh byl super, ale postupně už autorka omílala to samé dokola a na posledních 10 stránek honem rychle nacpat Boží poselství, které v kontextu celé knihy vůbec nedávalo smysl a už vůbec neseděl k postavám. Emily příběh se mi líbil víc, i když konec opět nějaký odfláknutý. Myslela jsem, že to bude za poslední dobu jedna ze skvělých knížek, ale ten konec to zhatil a úplně změnil pohled na celou knížku.“... celý text
— Anna27
Tajemství Kosí kavárny
„Kosí kavárna se mi hodně líbila. Milý příběh, uvěřitelné postavy, psáno příjemným jazykem. A že je ta kosí magie nesmysl? No... jste si tím tak úplně jisti? ;)“... celý text
— Modrina
Americký milostný experiment
„Spousta romantiky, pohody, klišé a ještě jednou klišé! :)
Svižný začátek, kdy Rosie chce na Lucase zavolat policajty dával tušit, že tohle by mohla být zábavná jízda. Miloučké a plyšovoučké čtení to sice bylo, hravé tempo ale knížce vydrží fakt jen na začátku.
Hlavní postavy pak dlouze spekulují, experimentují, flirtují a přemýšlí, jestli to je jen na oko nebo by k sobě vážně mohli ..něco cítit?
Lucas je rozkošný španělský hřebeček a Rosie trochu natvrdlá puberťačka. Sympatická dvojka, kterou budete mít rádi, ale ty jejich pochyby jsou po několikastech stránkách už únavné. On jí vaří, pečuje o ni, doslova ji nosí na rukou, následuje na každém kroku jako dokonalý zlatý retrívr a přesto..Přesto mají oba vážný problém uvěřit, že by mezi nimi mohlo být něco více. Naordinovala bych jim lekci dospěláckého řešení konfliktů, ale i tak to bylo čtení roztomilé jako pomazlení se štěňátky, sladké jako med a heboučké jak plyšová panda z Ikei :)“... celý text
— Aires
Mateří doušky
„Po všech stránkách krásná kniha.
Básně z Kytice, několik dalších básní z různých etap Erbenovy tvorby a 4 lidové balady sebrané básníkem na území Čech tvoří konvolut lyrický a na výsost sličný.
Celou tu nádheru zahajuje esej-dopis Jana Skácela.
Skvostný je i obrazový doprovod ( Aleš, Bouda, Jiřincová, Trnka, Zrzavý aj. )
A vlastní básně a balady?
Nač hledat neumělé superlativy, když to tak trefně vyjádřil muž nad jiné povolaný F.X.Šalda :
Lidový svět venkovský pojímaný folkloristickým romantismem, vtělil v milostném prozáření do své poezie Karel Jaromír Erben, jeden z největších mistrů slova českého a uzavřel tím do mramoru svého verše nejen celou jednu epochu, nýbrž i celý svět, celý vesmír hodnot etických a mytických. "
A moje nejoblíbenější- z básní Svatební košile, z balad Nocleh Marie Panny.“... celý text
— Obrázkář
Vše, co jste chtěli vědět o módě
„Zase po čase kniha, kterou mi nestačilo jen číst, ale kterou jsem musela rovnou vlastnit. Moje! Vychutnávala jsem si ji víc než půl roku a ráda ji řadím do své "šicí" knihovničky vedle Petry Davídkové a Lenky Velebové. Pořídila jsem si ji kvůli skvělému přehledu materiálů, střihů a stylů, ale nakonec jsem si ji dokonale užila jako celek se vším všudy. Velmi vydařená publikace.“... celý text
— Martica
Zločin na Poseidon City
„Taková poklidná celkem čtivá detektivka.
Jediné sci-fi je zde přímo to, co je na obálce, tedy město na moři.
3 1/2*“
— Ge0
Láska zrozená ve lži
„Tak máme tady novou sérii o bratrech Jacksonových. První kniha se zabývá Ethanem, který jako doktor a svobodný otec to nemá jednoduché, zvlášť když se vyrovnává s velkou ztrátou. Do života mu vpluje Nic, která má vlastní démony, se kterými se musí vypořádat. Příběh se mi opravdu líbil, ale co mě nesmírně vadilo, bylo nehorázné množství chyb a změny rodů, u kterých jsem se musela nejednou zarazit a uvědomit si, z jakého pohledu je momentální kapitola.....“... celý text
— Blanka29
Jednoho dne princeznou 1
„Moje první zkušenost s mangou v podobě Sexuální výchovy na 120% dopadla dobře, tak jsem se rozhodla dát šanci i dalšímu kousku z tohoto žánru a musím říct, že Jednoho dne princeznou si mě získalo ještě mnohem víc.
Tahle manga má totiž nádhernou barevnou celostránkovou kresbu, která je opravdu pastvou pro oči. A navíc má i skvělý námět. Obyčejná holka se totiž z ničeho nic probudí jako princezna Athanasie, která má v osmnácti letech zemřít rukou svého otce císaře Clauda. A my můžeme sledovat, jak se princezna snaží uniknout svému osudu. No nezní to skvěle?
V prvním díle se princezna Athanasie setkala se svým otcem a začíná spřádat plány, jak si získat jeho přízeň. Už teď se těším co přinesou další díly, a kam se bude příběh nadále vyvíjet, protože začátek příběhu si mě jednoznačně získal.“... celý text
— Ocásek
Dům v Matoušově ulici
„Tohle a román? Jeden dům a v něm změť různých osudů a do toho myšlenky a zážitky pisatelky. Popsat něčí osud v pár větách a hned se věnovat dalšímu, vybírat si víceméně osobnosti nějak známé (například Miloš Forman), do toho zakomponovat světově dějiny od koncentračních táborů po Ukrajinu, Izrael, Gazu, nesmí chybět zmínky o Chartě 77, Havlovi a celé to točit kolem jednoho domu, to z díla zajímavý román nedělá. Kniha mě nenadchla.“... celý text
— Kopretina_aku
Chrám Azylu
„Úžasně čtivá, milá a dobrodružná knížka. Jako vždy sympatičtí hrdinové, které si člověk musí hned zamilovat a spousta nadpřirozena, tentokrát ze vzdáleného Vietnamu. Prostě paráda.“... celý text
— Snílek1980
Dívka, která se dotkla nebe
„Pro mě dost náročné čtení.
Dlouho trvalo, než jsem se do knihy začetla a přes krutý život hlavních postav nakonec děj pohltí natolik, že chcete vědět jak vlastně dopadnou propletené osudy těchto lidí.“... celý text
— renulka.s
Italský gambit
„Zatím jsem se s tvorbou Vladimíra Šlechty nějak míjel, takže Italský gambit je od něj první kniha a jsem celkem spokojen, v knize je vše co má v dobré historické detektivce být, to jest vyšetřování zločinu, nějaká ta vražda a bitka a jiné dobrodružné akce. Ale ze stejné doby a lokace, to znamená z Rudolfinské Prahy přelomu 16 a 17 století jsem četl už jinou historickou detektivku, a to Krev prvorozených od Juraje Červenáka a tam bylo v těchto atributech vždy něco navíc.
S tímto ohledem bohužel nemůžu Italský gambit hodnotit za plný počet, ale to neznamená že by se mi tento Italsko pražský příběh nelíbil, jak jsem se díval nakladatelství Mystery Press už na příští rok připravuje dvojí pokračování dobrodružství Jakuba Jelínka a Matěje Sádla, s názvem Kouřové zrcadlo a Mrtvá bludička, která si budu určitě chtít také přečíst.“... celý text
— nero 13
Železný plamen
„Noo tak to bude zatracene dlooouhe cekani na dalsi dil..!“
— Zuzi_cte
Bílá velryba
„Další milovaná kniha mého dětství. Už jen ta nádherná bílá loď plující pod plnými plachtami mě v mých představách unášela po rozbouřených vlnách oceánu ( o jehož obrovitosti jsem neměla ani tušení) a jak velká je velryba/plejtvák jsem na vlastní oči viděla až o několik let později v muzeu.
Nenáviděla jsem Achaba a harpunáře a milovala Moby Dicka z celého svého dětského srdce.
Tehdy jsem si ještě (naštěstí) neuměla představit odpornost lovu velryb, ale stejně jsem šílenému kapitánovi a surové posádce přála to, že nad nimi Moby Dick zvítězil a svobodně se ponořil do hlubin i s vrakem lodě.
Takhle jsem vnímala knihu jako malé dítě já a když jsem viděla o několik desítek let později tyhle velikány oceánů vynořovat se z chladných vod.....byla jsem šťastná, že žádní Achabové už Moby Dickům nemohou ublížit. No, nevím, jestli nejsem jen optimista.....“... celý text
— uxor