Nejnovější komentáře
Bosenský kat
„V tomto městě se všichni snaží navzájem zabít, naprostá absence hygieny, smrad, splašky na ulicích, milony masařek, nebýt rakije všichni by v tom městě pomřeli na různé nemoce. Takový byl postřeh a dojem rakouského kata Aloise Seyfrieda, když byl roku 1908 jmenován vrchním katem v anektované Bosně a Hercegovině Rakousko - Uherskem v Sarajevu. Úkolem Seyfrieda bylo očistit zemi od zbojníku a hajduků. Bosna a Hercegovina podle jeho názoru byla země kde i kámen nemá rád jakoukoliv moc. Při výkonu svého zaměstnání se setká s bývalým tureckým katem, který prováděl exekuce před ním a smrt oběšením považuje spíše za vysvobození , on při výkonu řemesla prováděl kruté středověké praktiky. Kat Seyfried je historicky doložená postava, v roce 1916 oběsil 3 srbské atentátníky, kteří se podíleli na atentátu v Sarajevu v červenci 1914, kde byl zabit František Ferdinand ď Este. V roce 1916 věšel vzbouřence v Černé hoře. Seyfried zdokonalil i způsob věšení, zavedl šibenici s propadlem. Autor vplétá do smýšleného příběhu, historicky doložené události , je špatné že zde je kat pojmenován Seifried, jestli záměrně nebo chyba překladatele. Anexí Bosny a Hercegoviny Rakouskem - Uherskem začala islamizace rakouských zemí, příliv islámských přistěhovalců zvlášť do Vídně donutil mocnářství přijat islámský zákon, který upravoval podmínky islámského náboženství v Rakousku - Uhersku.“... celý text
— vvikingg
Dvě tváře lásky
„Román pro ženy o tchýni, kterou nikdo opravdu nechce:-) přečteno za jeden večer. Čte se dobře, ikdyž občas je to na sílu....“
— xena2711
Dům v Matoušově ulici
„Jestli si chcete doplnit svou denní dávku emocí, sáhněte po této knize. Jo brečela jsem u některých pasáží, u některých jsem byla rozčilená, ale člověk nemůže spasit všechny hrůzy světa, může o nich jen číst, přemýšlet, nebo se rozčilovat a brečet. Na začátku jsem čekala román o dvou stárnoucích ženách, omyl, jsou to úvahy, postřehy a tak pravdivé, že najednou stojíte v tom domě a jste toho účastni. Pro mě silná kniha.“... celý text
— lalela
Tři životy
„Další kniha autorky, která je odlišná od předchozích knih hlavně v tom, že mezi minulostí a „současností“ je rozdíl jen pár let a hlavní postavou je stále Alix. Jinak je kniha opět velmi čtivá, seznámí nás s tím, co se za druhé světové války dělo v Itálii a ve Švýcarsku. Do toho se opět podíváme k Diorovi (a kdo má přečtené i předchozí knihy autorky, tak na něj čeká jedno milé pomrknutí) a na nádherné šaty, u kterých jsem opět nemohla jinak, než si je vyhledat, zejména teda ty plesové šaty, to je opravdu nádhera.
Bavily mě obě časové roviny, dobře se prolínaly a mě velmi zajímalo, jak teda vše bylo. Některé věci z minulosti jsem postupně odhalila, ale rozhodně ne vše a to, jak to nakonec vše bylo mi zlomilo srdce. Nicméně trochu více jsem čekala od té „zlé“ osoby, tam mi to přišlo nakonec vyřešeno velmi rychle.
Hlavní hrdinku Alix jsem si velmi oblíbila a líbila se mi její spolupráce s Anthonym a jejich popichování.
Za mě osobně je tato kniha o malinko slabší než předchozí knihy autorky, ale stále je to krásné čtení, které má navíc přidanou hodnotu v ne tolik známých informacích o druhé světové válce. Tak jako u každé předchozí knihy autorky velmi oceňuji přítomnost reálných postav a událostí v knize (přestože někdy musí být pro potřeby příběhu některé detaily pozměněny) a zejména záverečné Slovo autorky. Již teď se těším na další knihu autorky Zmizení Astrid Bricardové.
Hodnocení 4,25*/5*“... celý text
— Lovana
Halo, kamaráde!
„Jde o jednu z mých prvních knih, kterou jsem (asi, už ani nevím) dostal koncem čtyřicátých let od strýce, který měl malinký antikvariát, než mu ho komunisti ukradli.
Jde o chlapecký román, ovšem něco jako Foglar to rozhodně není. Spíše taková chlapecká červená knihovna i s nezbytným happyendem. Přečetl jsem si po dlouhých létech znovu ze dvou důvodů: jednak se odehrává ve třicátých létech z větší části na Slovensku, což byla tehdy pro obyvatele Čech a Prahy prázdninová destinace již exotického charakteru. Zajímalo mne, jak jsou v knize popsány vztahy Čechů a Slováků. A pak autorka, manželka malíře Otakara Štáfla, byla asi dobrá horolezkyně, žili s manželem na chatě v Tatrách a část děje jsou dobrodružství ve Vysokých Tatrách, kde jsem kdysi také dělal vysokohorskou turistiku – když jsem nemohl do bližších Alp.
Hrdinou je budoucí tercián, který z rozhodnutí rodičů (otec továrník, matka v domácnosti) má strávit, místo ve skautském táboře, prázdniny na Štrbském plese s rodiči v nóbl hotelu. Z nechtěného pobytu se ovšem vyklubou zajímavé prázdniny, plné dobrodružství, prožitých se slovenským chlapcem, se kterým se náhodou potká hned první den. Zažijí strašlivou tatranskou bouři, výstupy na tatranské hory… Hrdinu to natolik rozhodí, že v následujícím roce premiant třídy v pololetí propadá, uteče v pololetí z domova – samozřejmě do Tater za kamarádem, zažije další dobrodružství, tentokrát v zimních Tatrách, a nakonec vše končí dobře, vysvědčení na konci školního roku opraveno a jede se na letní prázdniny, už samozřejmě znovu na Tatry. O životě za první československé republiky se moc čtenář nedozví (jen zmínky, například jak sekundán jde v červnu pro vysvědčení oblečen v plášti, s kloboukem a rukavicemi(!) - oč jednodušeji oblečeni, už za pár let, šli žáci pro vysvědčení v pionýrském kroji...), ani o vzájemném vztahu Čechů a Slováků (nebo cikánů, i ti tam vystupují). Děj tedy prostinký, zajímavé jsou ale popisy tatranských výstupů – autorka je měla bezpochyby zažité (i když používá někdy místní názvy, které v dnešních mapách nejsou nebo poplete Ladový štít a Popradský Ladový štít). Pan továrník nakonec se rozhodne i finančně podpořit chudého slovenského kamaráda svého syna, aby mohl také studovat. Zde na konci knihy je pro mne nejzajímavější scéna, kdy se oba chlapci, Čech i Slovák, těší, že budou za pár let vojáci čs. republiky, a budou spolu, když bude třeba, hájit vlast. S tou obranou to doslova za pár let dopadlo tak, jak každý ví. O tom zda slovenský hoch skončil někde v Hlinkově gardě nebo Rychlé divizi nemohla, pro čechoslovakismus nadšená, autorka samozřejmě mít ani tušení. Stejně tak o tom, jak byl slovenský hoch nakonec, když se na Slovensku lámal chleba, „vděčný“ za podporu českého továrníka… Smutný je ovšem vývoj od té doby: kolik chlapců by se dnes těšilo na vojnu a obranu vlasti, když nadpoloviční většina dotázaných v anketě by dnes nebyla ochotna tu vlast, ani při napadení, bránit …
Tedy Foglar ne, pokus o zprostředkování podobných vznešených ideálů chlapcům (snad i děvčatům) ano. Jaký dopad to mělo na tehdejší mladou generaci nevím. Pro mne za 3,5.“... celý text
— Arminus
Enderova hra
„Před lety jsem viděla film a vlastně jsem neměla tušení (jako u většiny filmů), že předlohou byla kniha. Dostala jsem se k ní v audio verzi a musím říct, že je to parádní. Stejně jako film dokáže tíživost vykreslit dost dobře, i když kniha je poměrně rozvláčná, co do popisu bitevní školy. Ale o tom to je, abyste pochopili Enderovu depresi... Pokud si takhle při podzimu chcete dát nějaké to old schoolové sci-fi, Enderova hra je přesně pro vás.“... celý text
— Mooneylan
Smrtící tajnosti
„Bryndza, no co napsat o Bryndzově knížce, u mě to je na jistotu. Strašně zajímavá a čtivá kniha, ostatně jako všechny jeho knížky. Rozhodně doporučuji.“
— lalela
Penelopiáda
„Na mě to působilo úplně odlehčeně, nadsázka, nikdo neví jak to bylo, tak prostě Meneláos byl pařez a tchyně zmrazila koule i Heliovi. úplně oddechovka to nebyla, ale nadhled mrtvé Penelopy byl skvělý. Přirovnání k vodě mě taky oslovilo. Navíc jsem ocenila, že Atwoodovou bych podle psaní nepoznala. Někdo "jiný" toho jména totiž napsal příběh služebnice. Zajímavý kontrast.“... celý text
— Gi-Gi
Ticho ve tmě
„A je tu konec. Darcy čtu od začátku co se u nás překládají její knihy, ale sérii Černá zima jsem se doteď vyhýbal a začal jsem ji číst ze zoufalství, při čekání na druhý díl série Strážkyně hrobu. Po přečtení prvního dílu jsem pochopil, že to byla chyba a najednou to celé končí.
K samotnému poslednímu dílu, nemám co vytknout. Kdo zná tvorbu Darcy, toho asi nepřekvapila žádná z událostí co se kdy a kde stane, ale i tak jsem hltal každou stránku a hledal jsem způsoby, jak si najít další a další čas na čtení“... celý text
— kazatell
Rakvář
„Na začátku se dozvíme, kdo je vrah, zadržený vrah a pak se vracíme do minulosti, kdy se začíná vyšetřovat, docela zajímavý začátek. Po letech přijíždí vyšetřovatelka znovu na místo činu a všechno je úplně jinak. Detektivka mě bavila a musím uznat, že takto pojatou detektivku jsem dlouho nečetla.“... celý text
— lalela
Tíha viny
„Jedna z mých nejoblíbenějších sérií, která nikdy nezklame.
Výborné, čtivé, napínavé a opět jednoznačných 5*! Konec jako u každého dílu, takže teď zase dlouhé čekání na pokračování. Doufám, že nějaké ještě bude ...“... celý text
— ZuK1
Café Groll
„Tohle bylo krásné, až mě mrzelo, že to byla jen krátká novela, příběhu by slušel propracovaný román. Bylo zajímavé i to, že to nebylo všechno plně dokresleno, ale to, jak to vlastně dopadne, bylo ponecháno na fantazii čtenáře.“... celý text
— BáraLind.
Chata v horách
„Moc se mi líbila. Zpočátku, jak píšou i ostatní, jsem nevěděla, kdo je kdo, ale pak už se nedala kniha odložit. Řešení bylo pro mě překvapivé, netušila jsem to.“... celý text
— Hrabalka007
Potíže s mírem
„I druhý díl série je výborný. Abercrombie dokáže velmi dobře namixovat pasáže, které jsou předvídatelné (ale rozhodně nikoli nudné), protože vyplývají z logiky děje a typického chování jeho postav, s naprosto překvapivými událostmi, které si obvykle nechá na úplný závěr. Přitom se nejedná o nějaké násilné, uměle vykonstruované zvraty, protože i ony mají svou vnitřní logiku, byť před čtenářem dlouho umně skrývanou. Je znát, že si autor své příběhy pečlivě promyslí, než se pustí do psaní.“... celý text
— Taťka Hraboš
Exodus
„I druhý díl provází romantika s napětím. Autorce nemohu upřít čtivost, ale ani nyní si mé sympatie Cecilie nezískala. Příběh je nereálná oddechovka, která se ale velmi dobře čte :)“... celý text
— Pettato
Pěchota Rudé armády 1938-1945
„Sovětská, potažmo ruská, taktika vždy počítala s početní převahou a taktikou útočných vln. Protože lidský život má v očích generálů pramalý význam. Přesto je to právě ta nejmenší částečka mozaiky, obyčejný pěšák, který stojí za válečným úspěchem či neúspěchem. Tato publikace se nezabývá jen jeho výstrojí, výzbrojí nebo výcvikem, ale například i spoluprací s jinými druhy vojsk či životem mimo frontu. V některých kapitolách se dozvíme i o v propagandě později glorifikovaných bojových akcích a to z pohledu historiků, bez zbytečného patosu nebo naopak bagatelizování. To celé doplněné celou řadou fotografií.“... celý text
— p3tris
Pád do temnoty
„Další díl ze série s Jessicou a po přečtení už se velmi těším na propojení postav Jessicy a Thea.
Nicméně s tímto dílem to mám dost podobně jako s posledním dílem v sérii s Theem – Temný vzorec. Přestože byla kniha velmi čtivá a příběh krásně utíkal, tak mi to přišlo až moc překombinované, místy se skákalo z místa na místo a z události k události, až mi přišlo, že to moc nedává smysl. Konec jako takový mi přišel jednak hodně na náhodu, a navíc se pak vše hrozně rychle vyřešilo. Po dočtení mi zůstalo hodně otázek, na které jsme nedostali odpovědi. A také bych uvítala více Damiana, tentokrát se tam jen mihl. Doufám, že se s ním ještě setkáme a dozvíme se o něm více.
Avšak i když mi tento díl úplně nesedl, tak přesto se těším na Génia zločina a Thea s Jess dohromady a doufám, že první společný díl se mi bude líbit více než poslední díly obou sérií.
Hodnocení 3,25*/5*“... celý text
— Lovana
Hejno havranů
„Hlavní linkou se proplétá spojení hrdinů s tajným spolkem. V rámci žánru je příběh tajemný, čtivý, ale nebyl to úplně můj šálek a k Cecilii, Seanovi a Dominikovi jsem nedokázala najít cestu.“... celý text
— Pettato
Násilí
„Bohatá slovní zásoba, rozsáhlé popisy, pěkný příběh.
Některé pasáže jsou obtížné k pochopení, ale stačí se soustředit na čtení a objevíte nové informace a různá spojení a opakování v životě Viktora.
Čím víc jeho život v knize postupuje, tím lepší je celá kniha. Na konci mi bylo líto, že to končí.
Pokud jste zvyklí číst knihy bezmyšlenkovitě a čtete jednoduché texty, bude pro vás možná tato kniha těžším materiálem.
Kdo má načteno a četl podobné texty, bude nadšený.
Kniha si zaslouží pozornost a rozhodně se nebojte názvu Násilí. Ne vždy vypovídá samotný název o obsahu knihy a může jít jen o myšlenkový proces.“... celý text
— Lucka890
Legenda Emöke
„Vypravování o maďarské krásce Emöke líčené opravdu květnatými popisky. Věty, které mají třeba deset nebo taky dvacet řádků zde nabalují informace chrlící se na čtenáře stále kupředu. Na styl autora jsem si musel postupně zvykat. Čtenářská výzva mě k tomuto dílu přivedla, ale stylem psaní autora staré školy nijak nepřesvědčila, abych u takových knih zůstal a vychutnával si jejich obsah. Významný autor, ale příběh mě nijak neobohatil.“... celý text
— mythos91
Mizející dívky
„Jiný styl než čtu, ale příběh mě pohltil a přečteno jedním dechem. Těším se na další díly.“
— Karoll_ina
Divé ženy
„Čekala jsem, že kniha bude o čarodějnicích a tajemna kolem. Mám ráda prolínání času ale kniha celkem nuda. Nejvíc mi vadilo popisování všeho do detailu. Příběh než o čarodějnicích byl spíš o zneužívaných ženách. Připadalo mi to jako hon na chlapy než na čarodějnice. Celkem ztráta času.“... celý text
— kačenka80
Hrôza v Hollow Falls
„Nedočítané. Sčasti aj tým, že podobných príbehov som už prečítala plno a tento mi nemal čo nové ponúknuť. Typický horor, stereotypné, plytké, ploché postavy, nebála som sa ani náhodou, vôbec sa nezaujíma riešenie záhady. Ak začínate s hororom, nemusí to byť pre vás zlá kniha. Pre fajnšmekrov to ale rozhodne neodporúčam.“... celý text
— Adhara
Noví kamarádi
„Příběhy malé holčičky Kati-e, která za pomoci svých zvířecích kamarádů a robota Ti-bota zažívá svá malá dobrodružství. Milé příběhy pro děti školního věku (cca 6-9 let) jsou podpořeny krásnými ilustracemi od autorů samotných.“... celý text
— mythos91
Než se setmí
„Do velké míry bláznivě (barokně) napsaná autobiografie z totalitní Kuby. Když svobodná duše musí žít v okovech nedopadne to nikdy dobře, vždy zůstane nejméně šrám. Zajímavé, ne - děsivé je, kolika lidem na této planetě ještě dokáže totalita imponovat.“... celý text
— boticelli
Sedm manželů Evelyn Hugo
„Příběh životních ztrát … a taky o síle ambicí a skryté zranitelnosti …
Mám ráda, když mě první věta (první věty) vtáhne – vyvolá zájem (na to je mistr třeba S. King, ale to je opravdu o jiném žánru). Tady se to nestalo, neoslovila mě první ani druhá věta, ani stránka, a ani ty další, ale vydržela jsem, přečíst celý příběh Evelyn a jejího skandálního života plného lásky v různých podobách a nepřeberného množství ambicí, kterým musela přinést na cestě ke slávě nemalé oběti – a teď už se tím netají, svými chybami při cestě na vrchol.
Tři blýskavé hvězdy si fiktivní romantický příběh (v rámci svého žánru) ode mě přeci jen získal …
1* … za zachycení atmosféry zlaté éry Hollywoodu – světa plného lesku a glamuru, ale taky intrik a skandálů,
2* … za pohled do zákulisí filmového průmyslu, kde vidíš hlavně osobní oběti hvězd filmového plátna, bez kterých by nebyly tam, kde jsou,
3 trochu váhavá * … za Evelyn – kontroverzní hollywoodskou divu, která by bez spousty kompromisů nedosáhla na svůj sen, stát se slavnou …
… a že obětovala fakt hodně – manželství ji posloužila „jen“ jako prostředek k dosažení svých cílů, své city skryla, a prostě se přizpůsobila očekáváním společnosti, tlaku veřejnosti, a tak se její životní cesta stala cestou dobrovolných ztrát – to ona si ji vybrala a s odhodláním za ní šla … je rozporuplná – ambiciózní, odhodlaná dělat i morálně sporná rozhodnutí, chladná, vypočítavá, ale, na druhou stranu, nelze ji upřít, že je taky citlivá a zranitelná, toužící po přijetí a pochopení … je dost složitá, a tím vlastně zajímavá /ne oblíbená, ne pochopitelná, ne fascinující, zato dost kontroverzní/ …
a tak žila „dokonalý život“ v luxusu, aby za zavřenými dveřmi čelila soukromým utrpením, manipulaci i násilí … nikdy nebyla úplně obyčejně, otevřeně šťastná, její skutečná láska totiž neodpovídala tehdejším společenským normám a očekáváním Hollywoodu, a tak se bolest stala středobodem jejího života, umně skrytá za lesklým pozlátkem!
A tak je to, jak jinak než právě bolestné tajemství, které uzavře cestu za pochopením … jejího života a jejích vztahů …
„Jak jsi mohla?“
„… to nebylo tak jednoduché. Udělala jsem to pro nás, pro naši budoucnost. Potřebovala jsem tu roli.“
„Ale za jakou cenu Evelyn?“
„Svět, ve kterém žijeme, nám nedává moc možností. Musela jsem udělat těžká rozhodnutí.“
„Těžká rozhodnutí? To je slabá omluva. Nemůžu žít ve stínu tvých kompromisů.““... celý text
— alef
Mistr: Druhá část životního příběhu Johanna Georga Fausta
„Jsem celkem zklamaná. Příběh byl už hodně překombinovaný vším možným i nemožným.“
— kačenka80
Dobrodružství Toma Sawyera / Dobrodružství Huckleberryho Finna
„Knížky mého dětství“
— Marie60
Ignis fatuus
„A mně se to líbilo hodně. Chytlo a nepustilo, na Mapách jsem hledala zmiňovaná místa... Nejen Tribeč má svá tajemství, takže bych nad případnou podobností s Karikou mávla rukou. Každá z knih má to svoje. Tady je to prošpikováno historií, šumavskými "babskými povídačkami", a tajemstvím. :-)“... celý text
— Lucissia
P.S.
„Velmi prázdné, bez pointy, nudné.
Slabá slovní zásoba.
Odložila jsem a nikdy nedočtu.
Jsou to krátké fejetony o ničem.
Nemožné číst dohromady.
Pro lidi, kteří mají načteno a jejich IQ a slovní zásoba převyšují průměr, pro ty musí být tato kniha ztráta času.“... celý text
— Lucka890