Nejnovější komentáře
Losos v kaluži
„Audio kniha. O to větší zážitek. I když jde o téma jako smrt a život po životě. Představa autorky, jak to bude vypadat až člověk umře a víra v to, že i přes to jsou naši blízcí, kteří už odešli na druhý břeh, stále s námi. Sledují nás, pomáhají nám. A do toho zasazen i humor a nadsázka. Moc se mi tohle téma líbilo. Podle názvu jsem ani zdaleka nečekala, to co jsem v knize našla. Asi má na moje hodnocení velmi kladný vliv, že mi knihu šeptaly do ouška dvě skvělé herečky, jako Jenovéfa Boková a Libuše Šafránková :-)“... celý text
— lenka5798
Obojek
„Další skvělá kniha od Rosany Zvelebilové.
Opět drsný úlet s černým humorem.
Mám rád, jak Zbořilová umí nechat čtenáře tápat pouze s minimem informací a postupně příběh rozplete.
Jedna z knih kde vypnete a odpoutáte se od reality.“... celý text
— Metsästäjä
Baader Meinhof komplex
„Kdysi jsem viděl německý film stejného názvu, kde tato kniha posloužila jako předloha, film vůbec nebyl špatný, kniha je ovšem lepší. Aust sepsal podrobně historii RAF do druhé generace, třetí generace RAF, která vycházela z idelogie boje proti imperialismu , byla spíše dobře organizovaná skupina bankovních lupičů, občas provedli nějaký atentát nebo únos, RAF byla formálně rozpuštěna 1998. V době vzniku RAF v roce 1970 měla podporu třetiny mladých Němců, výroky vrchní ideoložky Gudrun Ensslinové zaujali mnoho mladých lidí, třeba : Zničte to co ničí Vás, Buď svině nebo člověk, Z generací odpovědnou za Osvětim není možné vést diskusi, musíme se ozbrojit. RAF se inspirovala peruánskou Světlou stezkou ( Tupac Amaru), která vedla guerillovou válku s peruánskou vládou, oblíbená byla četba zápisku Mao Ce - tunga. Zajímavá je zmínka v knize o dalších levicových uskupením v tehdejším NSR, třeba Kolektiv socialistických pacientů (SPK), který vedl psychiatr W. Huber, jeho názor byl , že kapitalismus je zkažený a produkuje fyzicky a duševně narušené občany: U kapitalismu není léčba možná, proto se kapitalismus musí odstranit, jsou dvě možnosti, buď si člověk užene ledvinové kameny , nebo vrhne kameny do center kapitalismu. SPK byla sloučena s RAF v roce 1971. Tito revolucionáři se ve svých názorech a činech nepovažovali za teroristy, krvavou realitu svých vlastních činů vytěsnili, oni bojovali za svobodu proti nelidskému systému. Kniha se velmi dobře čte asi nejobsáhleji zpracované informace o RAF.“... celý text
— vvikingg
Jablko nepadlo daleko od stromu
„To bylo rychlé , svižné .. to šlo rychle. moc se mi líbil tento příběh o jeho dětech.
Klidně víc takových rychlých příběhů.“
— klarence
Spasitel
„Vynikající kniha, snad ještě lepší než Marťan. Vtáhlo mne to do děje a nepustilo. Doslova jsem trnula, jak to dopadne. Kniha o vesmírném přátelství a odpovědnosti za přežití druhů. Jsem moc ráda, že ji autor napsal . Řečeno slovy Rockyho "skvělé, skvělé, skvělé". Já "šťastná, šťastná, šťastná".“... celý text
— aliza
Italský hřích
„Tak tuto knihu jsem dočíst nedokázala. Snažila jsem se, ale za mě se to nedalo. Přečetla jsem přes 100 stran a nedokážu číst dál. Kniha má velice vysoké hodnocení a anotace vypadala super, ale styl psaní mi absolutně neseděl, i když ten bych asi ještě zvládla, ale chování hlavních bossů mafie bylo tak zatraceně těžko uvěřitelné, že mi to kazilo celkový dojem z celé knihy. Chovali se jako malí spratci na pískovišti a upřímně si nedokážu představit, že by se takto mafie chovala. Ženská hlavní postava byla zase až extrémně odvážná s chováním k těmto lidem přesto, že věděla o koho jde. Neumím si představit, že by se takto někdo k nim choval a oni si to nechali ještě líbit. Za mě je to škoda, potenciál to mělo dobrý, ale přesto, že vím, že je to jen kniha a příběh může být jakýkoli, pro mě to bylo tak těžko uvěřitelné, že jsem knihu dočíst nedokázala. Samozřejmě své čtenáře si to určitě najde“... celý text
— Zonia0118
Štěpán Kozub: Klaun se zamáčknutou slzou
„Štěpán Kozub: Jedněmi milován,druhými nenáviděn.
Komik, herec, zpěvák, režisér....
Kniha mapující skutečný život Štěpána Kozuba - jeho dětství, šikanu, sny,divadelní kariéru,osobní život...
Chvíli brečíte smíchy a chvíli smutkem.....“... celý text
— STARes
Pravda, nebo lež
„Tak tohle je hodně jiná Colleen. Pravda nebo lež? Kdo je kladný hrdina a kdo záporný? Dvě spisovatelky, lapené v životě jednoho mužem. Kdo a s jakou pravdou to manipuluje. Knížka je hodně čtivá, napínavá a musím říct, že pěkně zapletená, člověk pak už opravdu neví co je pravda a co lež. Mistrovský kousek. Knihu doporučuji, přečteno na jeden nádech.
" Nejsme nic jiného, než rodina rodina chroniku."“... celý text
— lenka5798
Moskoviáda
„V době vzniku trefné, z pohledu po roce 2022 strašidelně předvídavé. Celkově geniální.
Něco mezi satirou a magickým realismem, jednodenní chlastací road movie Moskvou. Otto von F. každopádně rozebere každého, kdo se mu dostane do cesty, nejvíc ovšem sám sebe a impérium.
Moje první Andruchiáda a jsem nadšená. Nevycházela jsem ze smíchu, ovšem podbarveného smutkem staženým žaludkem. Psáno v du-formě, kdy vypravěč oslovuje sám sebe a většinou si se sebou nebere servítky. Je tam bambilión hlášek, průpovídek a pravd, nelze vypsat vše, proto pro vaši inspiraci nabídnu jen zlomek, ale určitě doporučuju.
"Aby ses sem mohl dostat, musíš zaplatit rubl, clo pro Belzebuba, jehož zájmy zde představuje kriminogenní mladík v kdysi bílém oblečení, postávající u vchodu. Rubl, odevzdaný Belzebubovi, není ještě nenávratně ztracen. Vrací ti ho, dostane se ti ho v podobě ryby, pochmurné šedé mrtvé ryby, kterou bys nikdy nepozřel, kdybys měl právo dostat své pivo bez ní. To právo ale nemáš. Ryba je propustkou k pivnímu přijímání, sakrální a smradlavý symbol, který se zachoval snad ještě z raně křesťanských dob. Zachoval se a pokřivil, neboť zde probíhá jedna z rouhačských mší, apokalyptiká zábava pro hrdla a močové měchýře."
"Protože jsi ještě nevystoupil z té své zločinecké stany. Mluvíš tady o negativní energii a děláš, jako bys neviděl její prvotní zdroj. Do háje, proč jsi ještě nevystoupil? Ty víš, co si o tobě myslím. Ale jak u nich můžeš zůstávat po všech těch lidských střevech namotaných na tankový pásy?"“... celý text
— Vidlička
Antonia a její dcery
„Barvité vyprávění autorky, ze kterého dýchá atmosféra krásného Toskánska a charaktery místních obyvatel. Na osudu Antonie je vystavěný poutavý příběh její rodiny a z líčení válečného období mne nejednou mrazilo.
Nádherná obálka mne vrátila ve vzpomínkách na letošní úžasnou dovolenou v krajině olivovníků, cypřišů a vinic...nejen proto ráda knihu Marleny de Blasi doporučím.“... celý text
— niknikita
Stopařův průvodce Galaxií
„Hrozně se mi líbil film, ale knižní série je už asi trochu moc. První byl ještě fajn, ale dál žádná sláva.“
— cziss
Všechen můj hněv
„Jaké to je žít v zemi neomezených možností, kde každý může uskutečnit svůj sen? Co když je ten sen ale určený jen pro ty správné Američany? Autorka neskutečně skvěle vystihla, jaké to je být imigrantem v zemi, kde sice můžete cokoli, akorát že vůbec. Je důležité si takováhle témata připomínat, protože myslím si, že především v našem českém prostoru si vůbec neuvědomujeme, jaké to je být součástí menšiny.“... celý text
— Audrina
Knihonoš
„Tuto knihu, bych doporučila káždému, kdo miluje knihy a čtení. Tato kniha na mě působí oddechovým dojmem.“
— aneta6174
Učení dona Juana
„Jedna věc je se něčím zfetovat a pak mít halucinace. Druhá věc už je, považovat ty halucinace za realitu. A tom to asi celé je.“
— cziss
Grimmové
„Návrat do dětství. Záliba v krutosti uspokojena - byť obvykle na konci nestříká krev, při domyšlení se osudy některých postav vyjeví jako velmi brutální. (Viz smrt matky v Jeníčkovi a Mařence nebo rodiče v Bezručce.) Temnota přiměřeně, nejsilnější pro mne právě Bezručka, modrovousovská variace, zpívající kost a Smrťákův kmotřenec, jazykově silné ty, které pracují s rytmem a repeticemi, ilustrace skvostné. A teď by to chtělo Grimmy II.“... celý text
— petrarka72
Na kometě
„Na románu se mi líbil především pragmatický postoj postav.“
— cziss
Stalinovy krávy
„Knihu jsem dostal darem, v životě bych si něco takového nekoupil... Nicméně přišlo mi to zajímavé a celkově se mi dílo líbilo. A to už něco znamená :).“
— cziss
Lev, čarodějnice a skříň
„Bible v podstatě převedena do knižní série příběhů pro děti. To by samo asi nevadilo. Co už vadí je, že logické neduhy či neprůhledné mechanismy "zázraku" (nevím jak to jinak napsat), které jsou v Bibli, jsou i tu (např. vše okolo Aslana).“... celý text
— cziss
Prokletí trpaslíků
„Od první kapitoly se nese prvním dílem série velká hrozba. Je to díky tomu velice napínavé. I když trpaslíci přijdou na to, jak alespoň trochu vyrovnat šance, nepřítel je velmi silný a temných elfů je mnoho. Barlok i Warlon jsou (super)hrdinové, ale Tharlia a Lokin mají mé sympatie.
Heitzovo dílo se mi líbilo, ale tohle má v některých ohledech ještě větší kouzlo. Těším se na pokračování.“... celý text
— RyonMathrin
Nevysvětlitelné záhady
„Nevysvětlitelné, nicméně dávno vysvětlené "záhady". Jako oddechové čtení fajn.“
— cziss
Hobit (alebo Cesta tam a späť)
„Hodnocena jako knižní dílo je určitě lepší, ucelenější a smysluplnější než trilogie Pána prstenů.“
— cziss
V erbu lvice
„Historická postava naší Zdislavy z Lemberka je pro mě zajímavá. Její život v době Přemyslovců, nemohl být lehký. I když pocházela z významného rodu, žena v této době byla podřízena manželovi. Autorka napsala příběh, kde skutky a pohnutí paní Zdislavy osvětlila. Zdislava měla život krátký. Manžel Havel z Lemberka z rodu Markvarticů, ani její potomci se v historii českých zemí, neztratili.“... celý text
— stanislava9718
Zítřek ti nikdo neslíbil
„Byla jsem zvědavá co to je? Co se to děje? Byla jsem moc zvědavá a četla stále dál, knihy pani doktorky táhnou dějem i stylem. Téma zajímavé...Nic méně spíše do literatury sci-fi , což mě moc nebere.Poslední třetina už mne nebavila, výpovědi postav zdlouhavé...“... celý text
— pavlačinka.1
Praktická etika
„Chtěla jsem si přečíst jen kapitoly o etickém zacházení se zvířaty a co se mi líbí hlavně, je, že se vůbec někdo zaobírá takhle zevrubně otázkou ceny jejich života v porovnání s lidskou. Autor všeobecně rozděluje bytosti na osoby a neosoby a na lidská a ne-lidská zvířata, což je přesně tak, jak to cítím já. Hezky taky pohovoří o speciesismu, což je něco, o čemž podle mě nemá 99 % lidských zvířat ani potuchy a je to škoda. Což ale skoro všechno, co lidé myslí a dělají... A protože se mi Singerovo myšlení líbí a souhlasím s ním, kliknout na pět hvězdiček je pro mě samozřejmostí. Když jsme u té etiky, udělala bych totéž, kdyby se mi vývody nelíbily, ale logickými argumenty by mě autor přesvědčil?“... celý text
— Vidlička
Silmarillion
„Je to nezáživné tlachání o historii neexistujícího světa. Pročíst se tím je "na sílu". Bohužel věci, které by mě třeba zajímali - např. topografie celé planety, proč se z ostrovů elfů nejde vrátit zpět, kniha nevysvětluje.“... celý text
— cziss
Čtvrtý protokol
„Pomalu ubýhá příběh z konce 80 let,zápletka mírně řečeno pofidérní.Víc jak za tři hvězdy nemohu dát.“
— jarin58
Pozoruhodně bystrá stvoření
„Těšila jsem se na ni asi až moc, začátek mě na několik měsícům odradil a vůbec jsem se k ní neměla chuť vrátit.. Nicméně jsem jí dala ještě jednu šanci a pak už jsem ji četla v každé volné chvilce :). Od té doby, kdy se na scéně objevil Cameron, pak už to nebylo jen o důchodcích, ale bylo to hezky vyvážené, zajímavé, příjemné čtení. Myslela jsem si, že tam bude víc o té chobotnici, ale je to jen pohled člověka, jak si myslí, že to ta chobotnice asi vidí.. Jako určitě je to zajímavá knížka, ale bohužel nijak nadprůměrná. Určitě si jí nebudu číst znovu, ale pokud si jí člověk jen půjčí a vrátí, tak dobrý. Je to hezky napsané (až na ten zdlouhavý a za mě nudný začátek). Dobrý příběh.“... celý text
— Lucif
Zmrazeno
„Autor, podle mého názoru neúspěšný "Vlk z Wallstreet", nám ve druhém pokračování vylíčil pokračování svého příběhu po nuceném opuštění Ruska., jeho životě ve Velké Británii a jeho putování po kancelářích amerických senátorů, aby vyrobili Magnitského zákon na občany Ruska.“... celý text
— stanislava9718
Nemecká krv
„"Mama s obľubou vravievala, že Boh vedie iba toho, kto to chce. Ostatných gúľa po ceste ako kamene-raz tu a raz tam. Volám sa Rosina, mám pätnásť rokov a o osude nás, Langových detí, nemám ružové predstavy. Neodvratne smerujeme k úpadku ako kameň hodený z Perlachu..."
Najnovší román Eriky Jarkovskej je príbehom autorkiných predkov, potomkov obyčajných ľudí nemeckej národnosti, ktorí z rôznych dôvodov opustili svoju pôvodnú domovinu a usadili sa na našom území. Rozprávanie začína v čase, keď Bratislava niesla názov Posonia a rieka Dunaj sa volala Danubius alebo Donau. Ľudské osudy, ich bolesti a trápenia, či radosti sa odohrávajú prevažne v Turčeku a priľahlej oblasti.
V knihe s akurátnou hrúbkou som sa stretla s viacerými postavami.Každá kapitola začína citátom/ čo sa mi veľmi páči/ a rozpráva príbeh jednej. Postupne, v časovo nadväzujúcom deji som sa zoznámila s Rosinou, Ignatzom, Anastásiou, Antonom a mnohými ďalšími- so skutočnými osobami, aj fiktívnymi. A ako je autorkiným dobrým zvykom, v doslove je vysvetlenie, ktoré sú ktoré.
A keďže patrím k milovníčkam historických románov, potešil ma aj fakt, že okrem príbehu ľudí, som mala možnosť sledovať aj príbeh píly, ktorá kedysi v Hornom Turčeku poskytovala možnosť zárobku robotníkom okolitých obcí, Kremnice, či obyvateľom Turčianskych Teplíc. A nielen to. Je málo beletrie, ktorá približuje naše dejiny podobným spôsobom ako Nemecká krv. V tomto románe som sa dozvedela o mnohých veciach ,o ktorých som nevedela /napr. nosenie bielej hviezdy s hákovým krížom/.Odísť za lepším životom do neznáma, či vrátiť sa na miesto, kde nie ste celkom vítaný, je odvážne. No bez obrovskej viery v seba, či ochoty znášať aj nepredvídateľné, to nejde. Áno, dejiny ospevujú kráľov a hrdinov, ale dejiny tvoria aj ľudia žijúci neokázalé životy- milujú, plánujú, snívajú... Moji starí rodičia, vaši rodičia, cudzie deti...
Bol to jedinečný zážitok. Teším sa na ďalší príbeh.“... celý text
— lusila
Gemer: Den první
„Slovenský Twin Peaks říznutý sarkastickým a černým humorem. Očekávání na druhý díl nemohou být větší, už aby tu byl.“
— Politre