Nejnovější komentáře

Cesta je cíl

„Kraťoulinká, poeticky láskyplná, obrázkomilující kniha. O čem je? No přece... Cesta je cíl.“
— lucakuca

Až uvidíš moře

„Tak tato kniha pro me byla obrovskym prekvapenim, necekala jsem od ni nic a moc se libila... Pribeh obycejnych lidi z obdobi valky me zaujal asi vic, nez pribehy znamych "postav"... Dlouho budu na knihu vzpominat a doufam, ze dalsi pribehy autorky budou stejne hezke..“... celý text
— PetaZ

Lovci Duny

„Oproti předchozím dílům je toto pokračování znatelně jednodušší na čtení - aniž by sága ztratila na kvalitě. Syn má zkrátka jiný rukopis než otec.“
— Radous

Kniha o

„Antologie, která mi pomohla (snad) ve zdraví překonat covid.“
— Afilada

Sběratel dětí

„Já tak nemám ráda, když si někdo plete pojmy sériový a masový vrah... ale budiž tedy. Příběh začal určitě dobře, ale ten dlouhý italský úsek mohl být opravdu kratší. Na druhou stranu to bylo čtivé, což nemůžu knize upřít. Konec byl za mě dost rychlý a některé otázky nevyřešené. Co se například stalo s Allorou? Každopádně to stojí za přečtení, za trátu času to opravdu nepovažuju.“... celý text
— Mišelínek

Zázračný medailon

„Tentokrát mě překvapila osoba zločince, jinak se trochu rozvinula dějová linie osobního života Zdíka, zkušeného muže, který ztrácí iluze a je těžký realista, představuje se svět duchovenstva, nepochopitelné bylo pro mě chování vůči Johaně, tady to byla v příběhu zkratka ke škodě méně propracovaná.“... celý text
— alabra

Zbloudilci

„Za mě moc fajn román, asi přišel ve správném čase. Vůbec mi nevadilo, že příběh nemá typický konec, ani nosnou myšlenku. Přijde mi, že se autor snaží o to, abychom si tam něco pro sebe našli, na každém je pak co. Kvituji i odkazy na jiné knihy, hudební ukázky apod.“... celý text
— Jack333

Pan Masters

„Tak tenhle příběh se mi líbil od začátku až do konce, jen ten konec mi přišel strašně uspěchaný, ale ono šlo v knize hlavně o ten příběh než se dotaneme ke konci knihy, takže vlastně super:D 25letá Brielle letí z Austrálie dělat au pair do Londýna. Myslela si, že její ,,šefka,, bude žena, ale omyl, je to 39letý vdovec Julian Masters - soudce. Brielle to ze začátku nemá lehké s dětmi ani s Julianem, ale časem se to poddá. Mezi nimi to brzy začne jiskřit a tak se začnou scházet na tajnačku. V knize se řeší i otázka šikany. Brielle ale jejich dostaveníčka, jak si Julian pískne a v tajnosti - přestanou brzo stačit. Julian je po smrti své ženy zlomený a prostě nechce s nikým mít vztah. Brielle v něm ale něco probudí a je pak jasné, jak příběh skončí. Kniha se mi moc líbila. Rozhodně doporučuji. Těším se na další díl.“... celý text
— terezaterka2000

Studené světlo hvězd

„Za mě nejlepší sci-fi povídky a hlavně velmi originální. U některých mi bylo až líto, že tak rychle skončily.“
— DandyN

Starožitná smrt

„Když se něco děje ohledně "případu", tak je to záživné. Konec je tedy trochu málo uvěřitelný, ale budiž. Nepřirozená je komunikace jednotlivých osob. V podstatě vtipná, jazykově vytříbená, ale dlouhá a krkolomná souvětí, která se nehodí do přímé řeči. Navíc se tímto stejným stylem vyjadřují snad všichni zúčastnění. A co mě vyloženě iritovalo, tak to byl styl flirtování dvou hlavních postav a líčení restaurací a jejich kulinářských nabídek. Nesedlo to tam a působilo to jen jako zbytečná vata.“... celý text
— eltondo

Nenažraná koza

„Příběh vtipný a veselý, ale ilustrace bohužel nejsou úplně můj šálek kávy...“
— Petratra

Parabible

„Dala bych něco mezi 3 až 4 hvězdičkami. Něco mi přišlo hodně divné, něco docela významově posunuté. A hlavně jsem viděla, jak je "stará" Bible krásně poetická a mnohovrstevná na rozdíl od Parabible. Na druhou stranu některé příběhy mi přišly hodně zajímavé, dokázala jsem si něco mnohem lépe představit a pochopit. Stojí zato si Parabibli přečíst, ale není dobré mít příliš vysoká očekávání.“... celý text
— Atisa

Američanka

„Téma, o kterém jsme věděla mnoho a přitom tak málo. Autor se opět zaměřil na období 2. sv. války, ale přesouváme se na Balkán - do koncentračního tábora Jasenovac. Klobouk dolů před autorovou precizností. Kniha byla našlapaná informacemi, nechyběli ani vysvětlivky nebo slovníček. Osobně mi kniha přinesla mnoho nových informací. Se čtivostí knihy to už bylo horší. Hlavní hrdinka studuje filozofii - takže začátek knihy se docela vlekl skrze všechny možné filozofy, kteří jsou zde představeni. Věřím, že to někdo ocení. Já si filozofií prošla, takže začátek knihy pro ně nebyl ničím novým. Natož, jak se začátek vlekl, tak závěr knihy byl přečtený jak lusknutím prstu. Říkám si, že se ke konci dělo fakt hodně a taky mi přišlo, že to nějak skončilo tak příliš rychle, jak kdyby to autor usekl... V porovnání s knihou Černá a purpurová jsem na vážkách... každá má do sebe, ale Černá a purpurová mě dokázala daleko více do děje vtáhnout a nemusela jsem se tak nutit jako tomu bylo u Američanky.“... celý text
— Nikola086

Uloupené dívky

„Za mně kniha, která nemá žádnou uměleckou hodnotu, prostě jen oddechovka, nic víc. Linka s Alex, která je tak přemoudřelá, že všechny v kriminále přelstí, tak to mi vysloveně "lezlo krkem". Děj se dost táhnul, ale vysloveně špatný nebyl, ale ničím nepřekvapil. Bohužel budu mít problém přečíst si od této autorky další knihu.“... celý text
— TaJeMa

Liščí tanec

„Moje druhá kniha od autorky a bavila mě ještě více, než ta předchozí (Tyrkysové oko). Bylo tady zase hodně postav a děj byl hodně zamotaný, ale přišlo mi to v dnešní době reálné. Četlo se to dobře, děj odsýpal. Za sebe můžu doporučit.“... celý text
— rumova_kulicka

Obrázky z Bretaně podruhé

„Hlavní obrázek na titulní straně je opravdu perfektní! Oproti prvnímu dílu je zde daleko více povídání, a to hlavně díky malíři Zrzavému. Některá popisovaná místa jsou méně známá, takže paráda. A dozvíte se i to, kde se narodil slavný Jules Verne.“... celý text
— Česneksmedem

Ústava

„Nejsem filozof, ani se v tomto oboru nijak zvlášť neorientuji, přesto jsem chtěl něco lehčeji stravitelného vyzkoušet a byl mi doporučen Platón. Forma dialogu je sice zajímavá, ale po čase začne být trochu otravná a to zejména z toho důvodu, že Sokratův oponent jen přikyvuje a nepřináší žádné vlastní argumenty a to ani ve chvílích, kdy se Sokrates dopouští zjevných logických chyb. Chybné implikace, neplatné indukce, definice kruhem a příliš zjednodušující analogie. To všechno se dá v knize najít. Obsahuje samozřejmě spoustu dobrých myšlenek, ale zároveň je potřeba říct, že knihu nejde v žádném případě brát dogmaticky a je potřeba vše, co autor předkládá prohnat vlastní mozkovnou. Dávám "pouze" průměrné hodnocení, protože po několika očividně zavádějících analogiích, které Sokratův oponent bez výhrad přijal jako fakticky správné mě kniha začala dost nudit. Zejména poslední část mě přestala zajímat téměř úplně. Přínos knihy vidím zejména v tom, že některé z teorií rozhodně stojí za hlubší zamyšlení, přestože jsou odargumentovány chybně. A právě fakt, že čtenáře nutí přemýšlet je rozhodně pozitivní.“... celý text
— Slezadav

Čtvrté křídlo

„Děkuji švagrové Verče za knihu. Děkuji, že jsi mě donutila si ji přečíst. Milovaná série Harry Potter a první díl Eragona. To jsou jediné fantasy příběhy, které jsem četla. Tedy zřejmě. Jiné si nevybavuji. Tudíž Čtvrté křídlo je pro mě originální příběh, který mě zaujal od prvních stran. A že je těch stran opravdu hodně. Proto se nedivím, že v určité chvíli jsem měla maličkou krizi, a příběh mě nebavil. Naštěstí to velmi brzy odeznělo. A já si opět čtení užívala. Autorka vymyslela nádherný příběh, který je do detailu promyšlený. Nový svět, nová pravidla. Drsná pravidla. Se smrtí se tu potkáváte často. Až moc. Jediné, co mi nesedělo, je ukecanost postav při erotických scénách. Moc toho namluvili a zbytečně. Konec nepřekvapil, ale velmi navnadil na druhý díl. Draci jsou nejlepší na celém příběhu.“... celý text
— Kekik

Můj sexy šéf

„#mujsexysef @renata_navratilova_official @fortunalibri_nakladatelstvi Dej knihy začal zaujímavo. Sexy, večne naštvaný šéf, ktorý aj keď bol mrzút mi bol sympatický. Ani neviem z akého dôvodu. Možno z pohľadov, či zo situácie, ktorá sa stala v New Yorku. Naopak Tessa jeho asistentka, sekretárka, mi liezla na nervy. To čo dokazovala na konci ma vytáčalo a dostávalo do vývrtky. Ja byť chlapom cúvnem už dávno, ale to by sme tu nemali príbeh. Obálka je krásna a pritiahne pozornosť aj keď je svojím spôsobom jednoduchá. Chýbalo mi viac interakcie medzi týmito dvoma po: tak to teda skúsme. Je to kniha pre ľudí, ktorý si chcú oddýchnuť, hľadajú štýl americkej romantiky a nemajú veľa času. Dej je rýchly a kniha má 200 strán. Takže aj keď máte menej času a chcete si niečo prečítať, je to niečo pre vás. Čo mi ešte prekážalo bolo čo robila v práci, aký projekt, kam išla prípadne denné obedy s kolegami. Namiesto toho by som si priala viac situácii so šéfom, nejaké to napätie. Olík je Tessin syn a je to miláčik. Veľmi zlatý. Ten sa autorke podaril aj s jeho hviezdičkou. Ďakujem autorke za knihu a možnosť si ju prečítať. 3 #spolupracasnikou #spolupraca #spoluprace #laska #sef #materstvo #klebety #bookstagram #books #podporujemeceskychautorov“... celý text
— recenzienika657

Svěžest vody

„Aaaaach! To bylo krásný! Obdivuju, když někdo umí v člověku vyvolat takové pocity, byť jsou třeba smutné. Přesto - každý jeden (jedna) z hlavních postav je na metál. Příběhy osobní odvahy, překonávání sebe sama a láska, bože tolik lásky za každým jedním z nich, byť je každá jiná. Konec by si moje romantické já umělo představit jiný než "Cože? Už? Proč?", ale vlastně nevadí. Právem oceňovaná kniha.“... celý text
— KláraH.

Maltézská výměna

„parádní díl :)“
— Merlin_CZ

Kde aj temnota zamrzne

„'Je čas na ďalšiu záhadu.' 'Kde aj temnota zamrzne' sa začína ako Hon na krále démonů, prepletá sa cez Krásku a zviera či Krutú krásu, až autorka roztočí svoj fantasy príbeh :) Toto bola krásna a zároveň smutná rozprávka, pri ktorej som si síce na konci poplakala, ale dávam plný počet bodov a určite ju doporučujem! "Takže, neveľmi bystrá líška, povedz mi, čo chceš. Pravdaže, okrem tvojho vyjednaného želania." "Čože?" Liska prižmúri oči. "Prečo?" "Pretože som ti niečo dlžný. Za...ehm, za včerajšiu noc." Chráň Boh, aby priznal, že som mu zachránila život, pomyslí si Liska a sotva sa ubráni, aby neprevrátila oči. "Záhradu," rozhodne sa. "S ovocím, so zeleninou a s bylinkami, ktoré by nám vystačili na zimu." "Záhradu." Pošúcha si spánky. "Isteže. Čo som čakal? Niečo súce všemocného démona? Nie, samozrejme, že nie. Zrovnával som so zemou bojiská, privolával búrky a vytváral zázraky len zo samotnej mágie, ale ona chce, aby som pestoval kapustu."“... celý text
— Majuš333

Anna

„Asi zatím nejhorší dílko od Gaardera, co jsem četla . Hodně myšlenek o klimatické krizi a zároveň v něm příběh, ve kterém se špatně orientovano. Přeskakovaní jako u Sofie, ale nedotčené kontury přišlo mi to jako text pro dospělé ne pro děti.“... celý text
— toulava

Evoluční psychologie

„Ze začátku mi kniha přišla nudná a na své téma celkem neodborná. To bylo asi prvním dojmem - kvůli obrázkům mi to přišlo spíš jako nějaká učebnice biologie pro děti. Ale přibližně v první třetině se to zlomilo a kniha mě začala bavit. Je velmi zajímavé, jak je evoluce zásadní v tom, jak myslíme dnes. Doba, ve které žijeme dnes, je pouze zlomkem toho, jak jsme žili dlouhá léta předtím. Je to fascinující, protože právě to, jakým způsobem jsme tak dlouho žili, ovlivňuje náš mozek opravdu významně i dnes, aniž bychom si to uvědomovali. Naše mysl je vlastně pořád nastavena tak, aby se bránila věcem, kterým se bylo potřeba bránit v dobách, ve kterých jsme žili mnohem déle než v moderní době. A právě když si uvědomíme, že většina toho, co děláme nebo čeho se bojíme a přijde nám to z neznámého důvodu přirozené, je pouhý pozůstatek té doby, tak máme schopnost některá nastavení naší mysli změnit. Takže jakkoliv kniha může působit díky ilustracím naivně či jednoduše, rozhodně má svou hloubku a význam. Přijde mi to jako skvělé seznámení s evoluční psychologií. Moc doporučuji všem.“... celý text
— DancerJaneBooks

Domek v Irsku

„Jediné co mě na knize opravdu zaujalo byl popis Irska, který prostě ale na ,,oblíbené" čtení nestačí. U mě tedy stále vede první díl Kavárna v Kodani :)“
— beautiecutie

Noční slunce

„Moc fajn čtení pro volnou chvíli.“
— beautiecutie

Probudím se na Šibuji

„Přečetla jsem knížku s odstupem, když už pominul ten největší humbuk, a jsem ráda. Děj odehrávající se v Japonsku mě bavil víc než pražská dobrodružství. Dost mě iritovala po celou dobu používaná obecná čeština (i když jí mluvím), čeho je moc, toho je příliš. Konec se mi zdál až moc useknutý, čekala jsem víc. Ale jinak vysoce hodnostím stavbu příběhu, velmi promyšlené střídání scén, které čtenáře neustále udržuje v napětí i zvědavosti.“... celý text
— Janek

Králíček by měl už spát

„Krátký dojemný příběh v doprovodu jemných ilustrací. Velmi povedená kniha.“
— LenniKlein

Emil Hácha (1938-1945)

„Přiznám se, že jsem měl Háchu zařazeného do škatulky "kolaborant", hodně mě překvapilo, jak jsem se mýlil. Minimálně do nástupu Heydricha se jemu a lidem kolem něj (takřka z celého politického spektra) podařilo opravdu výrazně zpomalit germanizaci. Jeho práci do té doby chválil i Beneš, s kterým byl v kontaktu, občas Háchovi vytknul, že některá prohlášení jdou Němcům až moc na ruku. Důvodem ale bylo, že díky takovým prohlášením Němci propustili například 150 českých vysokoškolských studentů z koncentračních táborů. Vše se změnilo po nástupu Heydricha, zatýkání, soudy, popravy, Hácha přišel o lidi, kteří značně formovali jeho názory a dá se říci, že Heydrich Háchu velmi rychle zlomil (tam se už jeho působení nedá příliš kladně hodnotit, Beneš po něm chtěl, aby on i vláda odstoupili, což bohužel neudělali). Od roku 1943 již nebyl Hácha reálně schopen funkci prezidenta vykonávat (zdravotní důvody), ale Němci ho odmítli vyměnit, využívali ho jako loutku, kterou zaštítili svoje jednání. Autor Háchu nehodnotí, popisuje, jak se rozhodoval a co ho k tomu vedlo. Využity jsou i zprávy z novin, různá prohlášení, memoranda, vzpomínky jeho spolupracovníků, ale i třeba nejbližších přátel. Je tam snaha čerpat z co nejvíce zdrojů. Občas nechá zaznít hodnocení z úst lidí, kteří se s Háchou setkali. Celkově bych dal 90 %.“... celý text
— xulij01

Ignis fatuus

„Tohle bylo absolutně me gusta. Pokud máte rádi tvorbu Josefa Kariky tak tohle můžu jedině doporučit. Nejvíce podobné to je asi Trhlině akorát zde místo pohoří Tribeč na Slovensku navštívíme Šumavu v Česku. A víte vy co tohle je i lepší než Trhlina kterou já mám velice rád.Samotný příběh je velice dobře zapletený a na konci to do sebe zaklapne jak při souloži,+ je celá kniha doprovázena různými střípky ze šumavského prostředí formou místních pověr ale i věcí které se skutečně staly. Tato kniha je prostě masterpiece obdařený i velice barvitým stylem autorčina psaní takže na vás tajuplnost Šumavy dýchne až k vám do obejváku nebo kde budete knihu číst tohle prostě bez plného počtu hvězd odejít nemůže. Určitě od autorky chci i jiné knihy zkusit. Enjoy!“... celý text
— razorek