Nejnovější komentáře
Bez dcéry neodídem
„Srdcervúci príbeh o nespravodlivosti života v rozdielnych kultúrach. Samozrejme, že nechcem hádzať všetkých moslimov do jedného vreca, ale je to silný varovný príklad pre ďalšie generácie túžiace po miešaní kulúr.“... celý text
— klmonkaa
Získej mě
„Nebudu šetrná, tohle je prostě propadák. Přečetla jsem to v podstatě jenom proto, abych měla dokončenou sérii. Jinak to bylo docela odbytý. Myslím, že to měli větší potenciál.“... celý text
— HankaJosefiova
Florencie, moje (sebe)láska
„Velmi čtivá kniha s barvitým popisem města ve kterém tvořili takový umělci jako Leonardo da Vinci či Botticelli. Člověk, zde při toulání uličkami musí cítit tuto jedinečnou atmosféru. Ve čtenáři kniha probouzí touhu uskutečnit podobnou cestu. Já osobně závidím tu možnost pobýt v tomto městě delší dobu mimo turistickou sezónu a zažít toto město autenticky. Super jsou i vysvětlivky na konci kapitol.“... celý text
— marketa9084
Česko-srbský slovník
„Naprosto skvělý slovník. Škoda, že neexistuje i v opačné srbsko-české verzi.“
— petrawL7L
Černočerné srdce
„Něco mi tam scházelo. Postavy jakoby zahnívaly. Moderní téma vyznívá spíš jako snaha o aktuálnost - ale tato snaha z toho příliš křičí (až trčí) a děj rozhodně neobohacuje. Ale bod za hromadu stránek.“... celý text
— postmoderna
Když přišli psi
„Jedná se o historický román z poválečných Beskyd, který autorka napsala podle vyprávění místních lidí. Dozvídáme se zde dějiny méně známé. Název je podle dvou psů, Dity a Hunda, kteří provází hlavní hrdiny. Je zde bravurně popsaná zlá doba, kdy nikdo nevěděl, kdo je větší zlo a více ohrožuje ostatní lidi – partyzáni, rudoarmějci nebo snad nacisti? Nejsmutnější na tom všem asi je, že se mnohdy z kolaborantů po válce stali hrdinové a skuteční hrdinové byli trestáni za projevený nesouhlas s komunisty. Jedná se o skutečně silný příběh, který doporučuji k přečtení či poslechu. Interpretka Magdaléna Borová dodala audioknize osobitý ráz, za který ji uděluji také 5*.“... celý text
— Jíťa307
Bezejmenná touha
„Trochu jsem se čtení bála, anotace totiž hlásá, že porno, porno, porno. Anotace má pravdu, ale přesto je toho v knize daleko víc. Je to tím, že má autor v příběhu opravdové lidi s opravdovým životem a tudíž s reálnými sny, přáními, úchylkami a s reálnou posloupností situací. Žádný východoněmecký vymetač komínů. Každá z postav je nějakým způsobem spojena s klubem NO NAME DESIRE. Nejsympatičtější mi byl osud Eriky, servírky z klubu. Chlapy s takhle poničeným egem jako má její manžel fakt nemám ráda. Zato Matyášova gesta byla fajn od začátku až do konce, i když to nejprve zavánělo stalkingem. Nejhorší příběh byl Matěje Broučka. Čeho jsou lidé schopni pro peníze, to jsem tedy koukala. A on nejspíš taky. Potom...Hodně se mi líbilo, že se vztahy postavám vyvíjejí, že to není jen dovnitř a ven. Čímž se dostáváme k názvosloví. To musím také ocenit. Autor se toho nebál, žádné plodiny zde nenajdeme. Opravdové názvy k opravdovým lidem. A komu nestačí slova, užije si i ilustrace. Ty jsou také opravdové, žádné labutě odlétající do červánků. Sečteno, podtrženo, tahle kniha je ze života a nikoliv z lesku, který ukazují sociální sítě. Růžovka do každé knihovny!“... celý text
— mnohoknih
Pakáž
„Velmi zajímavý příběh, snad dokonce příběh s potenciálem rodinné ságy, kterému by slušela větší šíře, než je tahle krátká novelka. I na krátkém rozsahu ale autorka vykreslila plastický obraz místa a času, kterému nechybí poetický jazyk a cit pro detail. Moc ráda bych si přečetla další knihy z volného cyklu o Pakáži, doufám, že nakladatelství Prostor je také vydá.“... celý text
— Šárka_D
Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce
„Velmi silný příběh, čte se dobře, ale vyprávění klouže po povrchu, je neosobní a chybí hlubší propracovanost psychologie postav.“
— SumýšIrena
Drak na polní cestě
„Hájíček opět nezklamal, protože jednoduše umí. Snahy o "velké umění" přenechá jiným. Opět skvěle napsané a čtivé, přesto pojednávající o závažných problémech. A protože autor popisuje dnešní svět velice realisticky, je kniha
dosti smutná. Skvělé čtení.“... celý text
— exlibris470
Obsluhoval jsem anglického krále
„Krásné čtení. Nevím, co víc k tomu napsat.“
— MíšaS.
Čarodějky
„Posloucháno jako audiokniha, od které jsem nerada odcházela, protože byla plná magie, bylinek i tajemství. Autorka bravurně obsáhla příběhy pěti generací žen, velmi se mi líbil popis nejen charakterů osob, ale i prostředí, kde se děj odehrával. Celou knihu příjemně svým přednesem dokreslil Richard Krajčo. Doporučuji všem jako skvělou odpočinkovou knihu, ze které jsem si vzala ponaučení, že člověk má být opatrný na svá přání, protože se mohou splnit, ale úplně jinak než byla myšlena.“... celý text
— Jíťa307
Coura
„(audiokniha) Skvěle načteno Jitkou Ježkovou. Škoda jen, že jsem si nevšiml, že knize předchází první díl: Jak přežít svého muže.“
— m.zirhut
Jürgen Klopp: Když diváci bouří
„Jestli k někomu v dnešní době vzhlížím a beru si od něj inspiraci, tak to bude zejména Jurgen. Z jeho trenérské činnosti se dá vypíchnout spousta oslavných, ale i srdcebolných momentů a reakce na ně je přesně to, co dělá z Jurgena neobyčejného člověka. Dělat věci naplno, oslavovat nejen výhru, ale i prohru, milovat své hráče, strhnout hru i své diváky, udělat heavy-metal fotbalovou show, která se stane každý víkend vaším hlavním společenským bodem. Respektují jej jak fanoušci, tak i konkurenti a prostě mu musíte dát za pravdu, že on fotbalem žije, pro hráče a klub se rozkrájí, může mu postup, či pohár uniknout 5x po sobě, ale vy víte, že je natolik pružný a houževnatý charakter, že další sezóna je jeho. Člověk z povzdálí může jen děkovat obrazovkám za zprostředkování a těšit se na další hru. Projektuji si jeho zápasy, vrcholy a pády do svého života a pomáhá mě to žít můj život s vervou, grácií a hlavou vztyčenou. Danke“... celý text
— LEGACY
První láska=velká sázka
„kniha není špatná,ale určitě to není kniha ke které bych se vracela“
— evca7271
Past na ženicha
„Tak tohle mě po prvním díle zklamalo. Ústřední dvojice vlastně jen sekunduje postavám z první části a dostává minimum prostoru. Takže je to opravdu více druhý díl Nevěsty na útěku než nový romantický příběh. Autor zároveň otevírá prostor hned pro několik dalších "pokračování", ovšem Henryho transcendentální zkušenost jako "vstup" do dalšího dílu (prý spíše samostatného příběhu) mě nenadchla a odpustím si jej.“... celý text
— ppheat
Mäsiar a Havranka
„Dlouho jsem nečetla nic tak skvělého a návykového. Novinka, která sklízí úspěch v zahraničí, a doufám, že i tady.
Líbí se mi autorčin nápad napsat příběh o sériových vrazích, kteří se seznámí za zajímavých podmínek, vytvoří mezi sebou přátelství a postupem času i něco víc. Autorka dokázala skvěle popsat a zachytit emoce hlavních postav. Sloane a Rowan mají něco společného. Rádi vraždí, ale zabíjejí pouze lidi, kteří si to podle všeho zaslouží. Popisy jsou tady skvělé, až se bojím, kde se tohle v autorce bere :D Pro slabší povahy tohle rozhodně není. Určitě knihu doporučuji starším čtenářům, protože se jedná opravdu o dark romanci, která nám dává to, co slibuje. A tou je pořádná dávka sexuálních scén, vražd, násilí a nadávek. Knihu jsem nečetla v originále, takže moc nechci soudit překlad, ale přišel mi jemnější. Nicméně jsem s tím neměla žádný problém. Co se týká scény se zmrzlinou, tu jsem minula. Byla jsem v šoku úplně z něčeho jiného, ta zmrzlina byla oproti tomu, co nás čekalo, slabým zákuskem.
Musím říct, že i když se to nemusí zdát, u knihy jsem se šíleně nasmála, protože ten humor byl prostě skvělý v daných situacích. Postavy jsem si zamilovala od první stránky. Sloan, neboli Havranka, byla zajímavou postavou. Měla dvě masky – jedna byla statečná a kurážná, když byla ve svém živlu, a ta druhá, kdy byla plachá a milovala svou samotu. Líbilo se mi, že dávala své pocity a emoce najevo. Rowan je zlatíčko, dokud nedojde na postelové scény, to jeho rozkazování mě teda dostávalo, ale celkově na venek působil skvěle a nikdo by nepoznal, že se jedná o sériového vraha.
Příběh se četl jedna báseň a já si to nesmírně užila. Panebože, potřebuji další díl!“... celý text
— Bookish_Adria
O zdraví a nemoci
„Napriek tomu,ze prešlo sto rokov , mnohe napísane platí a to čim dalej , tym viac...o vede, lekároch. Skvelé“
— Dyllenn
Zeb
„Předchozí díly jsem četla už před nějakou dobou a líbily se mi, Hlavně Rule, Nash A Rowdy. Nepamatuju si, že bych je vnímala takhle. Asou to asi začalo.
Zeb byl docela dobrej, ale ona mě štvala.
U knihy jsem se musela přemlouvat do čtení, spoustu odstavců jsem cca od půlky přeskakovala. Chápu, že to musí autorka nějak rozvést a natáhnout, ale ty jejich myšlenky na půl nebo třeba i celou stránku... moc zdlouhavé a hlavně téměř pořád se opakují.
A to, že si i po prvním sexu ještě jakou dobu vykali?? To néé. :D
Ted přemýšlím, jestli se vůbec pustím do dalších dílů.“... celý text
— daniela.kol
Záhada sedmi gólů do vlastní branky
„Tým Soto Alto se tentokrát vydává na turnaj, kde budou hrát malí fotbalisté ze samých významných klubů - a především z nejlepšího týmu na světě, který se jmenuje Kronos. Sotoalťáky provázejí potíže s dresy, zavazadly i ubytováním, ale na hřišti překvapivě válí, vyřadili Inter Milán i domácí tým, a přitom nedali ani gól! Je to normální? Fotbaláci opět svolají půlnoční schůzku a pustí se do pátrání, sledování a nenápadného zpovídání. Na můj vkus se nakonec vše vyřeší moc rychle (i když třetí díl leccos dovysvětlí) a taky mě trochu mrzel ten otevřený konec. Naopak se mi opět líbila romantická linka, kdy se Pešek zmítá hned mezi dvěma dívkami.
P.S.: Stejně jako v případě Velkého Tuřínova je žákovský turnaj pojatý opravdu velkolepě - tisíce diváků, televizní přenosy, novináři a tentokrát dokonce i sázky. Když si vzpomenu na turnaje u nás na Kladensku, s jedním stánkem a rodiči postávajícími podél hřiště... :-D Ale i tady kluci hrají s nadšením a o to jde.“... celý text
— Aknel26
Stačí si počkat
„Tak tady Zapatu muselo hodně bavit psaní. Skoro na pěti stech stranách vytvořila láskyplný román, který je zasvěcen nejen rodinným vztahům, ale i přátelství, rodičovství a v neposlední řadě každodenním starostem. Převážně sympatické postavy i humorné scény dělají z autorčiny knihy pohodové čtení, které pobaví, dojme i přiměje k zamyšlení, a já jsem si to v dobrém slova smyslu převelice užila.
Skoro třicetiletá Diana vychovává po smrti bratra a švagrové své milované synovce Joshe a Louie. Po nastěhování do nového domu se seznámí se svými sousedy - bratry Jacksonem a Dallasem. Jednomu nabídne přátelství. No, a pak už "stačí si počkat".....“... celý text
— jeny-v
Andulka Andula
„Moje první kniha od Hartla. Jsem ráda, že jsem vyčkala. Protože ať už si od něj dále přečtu cokoliv, první dojem udělal dobrý. Líbí se mi, že jde o docela obyčejný, že nejde o nic překombinovaného, nic co by se snažilo být za každou cenu vtipné. A taky ilustrace. A taky myslím, že by se z knihy dál vybrat vhodný úryvek k recitaci.“... celý text
— klodnerovic
Vrány
„Uff... Několikrát mi u čtení knihy bylo do breku. Opravdu silný příběh. Letos asi nejlepší knížka, kterou jsem přečetla..“
— sheldon8410
V náruči pomsty
„Jak daleko byste zašli kvůli pomstě? A je pomsta vždy sladká?
Příběh nás zavede do roku 1504 na hrad Drovník, kde vládne Vilém - muž zdrcený osobní ztrátou.
Jeho touha po spravedlnosti, nebo řekněme spíše po odplatě, je nevyzpytatelná. Kam až taková touha může vést?
Viléma zavedla až k rozhodnutí, že unese dceru svého úhlavního nepřítele, kterého ze své ztráty viní - Marianu.
Více v záložce Recenze :)“... celý text
— lucie.svobodova
Jako padá sníh
„Pribeh krasnej, na knizku jsem se moc tesila ( ac asi nejsem uplne cilova skupina) a moc mi sedla :-)
co mi ale desne kazilo dojem ze cteni, z pribehu a celkove z knihy ? Jednoznacne preklad - predevsim tedy oznacovani rtu jako "masitych" - to me tlouklo do oci a fakt to bylo priserne rusivy ( stacilo zamenit tohle hnusny slovo treba za "plne" , coz se tam parkrat take objevilo ) .. Bohuzel autorka o tech rtech psala dost casto , takze masitych rtu jsem si uzila az do konce zivota - kez bych o nich uz nikdy cist nemusela .. dost me to mrzi , fakt to hodne snizilo zazitek s knizky :-(“... celý text
— Lucienna
Past na korunu
„Knihu jsem objednala a přečetly jsme s dcerou ve 3.třídě a to přes víkend po tom co jsme od této spisovatelky přečetly Labutí dům. Past na korunu se nám moc líbila a stejně tak jako Labutí dům je dost poučná a to velice nenásilným a hravým způsobem. Dcera se neustále ptala co některá slova znamenají a pořád porovnávala, kniha nastiňuje realitu války. Vřele doporučuji každému kdo má aspoň trošku rád poučnou literaturu.“... celý text
— LadaJana
Trujkunt
„Pro mne příjemné překvapení. Netradiční detektivka ze svérázného prostředí trojmezí Česka, Polska a Slovenska. Naštěstí mi nedělá problém tamní nářečí "po naszymu", protože bydlím jen kousek jižněji, takže se chytám:-)
Kromě neobvyklého detektivního příběhu jsem fandila i majoru ostravské kriminálky, modrookému Romanu Saranovi, zvanému Ryčné ER. Jeho metody opravdu nejsou útlocitné, ale mají efekt. Zvláště v drsném gorolském prostředí, kde dosud mezi lidmi dřímají křivdy staré desítky let.“... celý text
— fénix56
Carpe Jugulum
„Jak už je tu napsáno - tento příběh je opravdu famózní. Napínavý, geniální a krásný.
Skvělé vystavení souboje Bábi Zlopočasné s upíry.
Super dialogy, zvláště ty teologické ale ani stařenka Ogová nezklame.
Dozvíme zas něco o Ighorovi.
Zásah Nac mac Fíglů v pravou chvíli.
Moc jsem se bavila a je mi líto, že je konec... A samozřejmě úžasná Zuzana Slavíková s jejím přednesem, obzvlášť jak zvládla mluvit jako upír s bábiným přízvukem :-)
A jak je ten vtip o staré ženě, knězi a nosorožci?“... celý text
— olga8832
Diogenés v sudu a dalších dvacet známých příběhů z doby dávné a nejdávnější
„Kniha je sice určena pro dětského čtenáře, ale nepamatuji se, že bych knížku v dětství četla. Přesto, i ve věku značně nedětském, jsem se nenásilnou formou v několika případech "dovzdělala" a u ostatních pobavila. Jsou to překvapivě kratičké, jednoduché a přesto vtipné příběhy, které jsem si poslechla jako audioknihu a Matouš Ruml byl jako vždy výborný.“... celý text
— Mabie
Samozřejmé pravdy: Dějiny Spojených států amerických
„Pokud by měla být kniha srovnána s Dějinami Spojených států amerických z edice Dějiny států od Lidových novin, je třeba říct, že se nejedná o seznam historických událostí, bitev, prezidentských voleb, politických střetů. Základem knihy je popis a hodnocení toho, do jaké míry se vývoj Spojených států a jejich dějiny blížil či blíží naplnění deklarace toho, že všichni lidé jsou zrozeni jako sobě rovni.
Přes problém otroctví, postavení Indiánů, segregaci, postavení žen a dalších menšin se člověk s přibližováním se dnešku dostane na pole střetů o právo na nošení zbraní a soukromí, zejména problematiky potratu, a kulturní války současnosti zahrnujíc i svobodu projevu.
Autorka není striktně zaujatá vůči jedné či druhé z hlavních politických stran, naopak pozitivní i negativní kroky směřující k polarizaci a fragmentarizaci společnosti spatřuje na stranách obou. Zajímavě pak sděluje obrácení přístupu republikánů a demokratů k jednotlivým zásadním otázkám typu právě práva na soukromí a nošení zbraní. Shora uvedený vývoj na poli lidských práv popisuje na pozadí klasických historických událostí, jako jsou občanská válka, obě světové války, válka ve Vietnamu a bouřlivá šedesátá léta, konec studené války až po první termín Donalda Trumpa, u něhož již v rámci zmínky z osmdesátých let vidí to, co sám tvrdí v současnosti - America first. Kromě rámce historických událostí politického ražení však celý vývoj rámuje i pokrokem na poli vědy a techniky až k dosažení internetu, který dopomohl k zamlžení toho, co je pravda, co se jako pravda pouze tváří a co je již lež, obsahovému vyprázdnění politiky, která v současnosti dává přednost rychlému a údernému sdělení bez ohledu na to, zda je pravdivé či nikoli a okamžitému profitu před možná nepříjemnou pravdou a dosažením opravdového cíle až s časovým odstupem dosaženým nato s mnohem větším úsilím.
Výsledkem celého vývoje pak nejsou státy spojené, ale slovy názvu knihy Martina Řezníčka rozpojené.“... celý text
— ondra2