Nejnovější komentáře
Vyměnit vodu květinám
„Zvláštní kniha. Velice smutná kniha. Krásná kniha...
A nakonec snad i nadějeplná kniha.
Valérie Perrin píše jinak. Chvilku mi trvalo, než jsem si na její styl zvykla, ale příběh se mi potom tak zaryl pod kůži, že jsem si jistá, že budu číst i jiné příběhy této - pro mě zatím nové - autorky. A že si Vyměnit vodu květinám určitě přečtu ještě nejméně jednou.
A teď jdu na Pravidla moštárny. Sice je neznám tak dokonale jako Violette, ale i já mám ten příběh velice ráda...“... celý text
— absa2611
Čtenářský diář 2022: Oficiální diář Databáze knih a Čtenářské výzvy 2022
„Čtenářský diář byl pecka. Vlastně stále je. To zaručuje faktografie.“
— aworel
Popravčí
„Silný zážitek! Kniha Vás nepustí.“
— aworel
Krev padlých andělů
„Je mi líto, téma i námět mi přijde super, ale...
Nezajímavé a zcela zaměnitelné postavy které jen vlastně mění náhodně jména. Všichni mluví stejně a používání zcela stejné infantilní hlášky. Škoda - od poloviny jsem se jen nutil do čtení a třetí díl, jak to dopadne, mě vlastně vůbec nezajímá. Škoda.“... celý text
— PetrKral
Na ostří
„Neuvěřitelně čtivé! Navíc se dozvíte, co je to Fairbairnův systém, jinak řečený Defendu.
Velice akční thriller, který skoro nemá hluchá místa. Doporučuji!“... celý text
— Česneksmedem
Očista
„Na knížku jsem se těšila, ale po přečtení mám trochu smíšené pocity. Nedávno jsem totiž četla příběh o uklízečce, která pomáhala "uklízet" i tak trochu jinak, a který je v pár situacích podobný tomuhle. 3*“... celý text
— MiskaMa
Hranice návratů
„Kniha povídek o životě, lásce, o odchodech a návratech, o ztrátách a nálezech, o síle citu. Povídky jsou krátké, ale mnohdy netřeba více slov. A čtenář má prostor a čas k zamyšlení. Moc pěkné.“... celý text
— Aleh
Štěpán Kozub: Klaun se zamáčknutou slzou
„Nebylo to špatné, ale zamrzelo mě po koupi, že je kniha vedena formou rozhovoru. To strašně unavuje.“
— cleopatra11
Losos v kaluži
„Další skvělý příběh psaný pohledem dvou postav. Moc se mi líbilo vylíčení světa po smrti. Nechyběl kousek humoru a příběh krásně plynul až do závěrečného happyendu. Kniha, mě také nejednou donutila se zamyslet nad sebou samou. Skvělá práce autorky.“... celý text
— Ancezz
Zdivočelá země
„Kdysi jsem viděl tv seriál, pamatuji z něj jen koně a Dejdara. Knížka je to neveselá, hlavní hrdina se vrací z Anglie do Krušných hor, je po válce a tuhle zemi nic pěkného nečeká. Bavilo mě to, možná i proto, že pohraničí mám rád a cítil jakousi spojitost. Určitě dám brzy i druhý díl.“... celý text
— mila2411
Posmrtná predace
„Od Viléma Koubka znám a mám v oblibě jeho komiks Korektor, ale dlouho mi unikalo, že panu autorovi vyšlo i několik románů. Nakonec jsem sáhla teda po knize Posmrtná predace a jsem spokojená.
Je to velmi povedená noirová detektivka z blízké budoucnosti (aspoň jsem měla ten dojem, že se jedná o blízkou budoucnost) v našem českém rybníčku. Hlavní hrdina je taková poněkud vyžilá existence - drsňák, co toho má sakra hodně za sebou, k panáku chlastu má velmi blízko - stejně tak si rád užije pořádný hrnec kafe. Na první pohled možná odpuzující, ale přesto je v něm cosi sympatického, kvůli čemu mne bavilo sledovat jeho kroky v pozici detektiva.
Bavilo mne taky to prostředí, kdy autor nastavuje zrcadlo naší české společnosti. V toto ohledu umí být skoro až nemilosrdný a nebere si servítky. A já si to užívala. Na jedné straně umí být autor pěkně syrový, zároveň ale umí přijít s jazykově zajímavými obraty, které tu knihu umí skvěle vyšperkovat. Také občas v některých scénách či obratech umí zajít ad absurdum, takže místy je to vysloveně humorný čtení.
Kniha asi nebude úplně pro každého, ale já se teda bavila velmi. Jednu hvězdu jsem ubrala z prostého důvodu - brzy se chystám na druhý díl s naším hrdinou Vincentem a doufám, že to bude ještě větší pecka než toto. Tak si těch 5 hvězd záměrně šetřím. Tohle dílo bylo nicméně pro mne velmi příjemným překvapením.“... celý text
— sgjoli
Fantóm Opery
„Aktualizace:
Před nějakou dobou (cca 2021?) vyposlechnuto jako audiokniha, nyní jsem četla v anglickém překladu, abych si ten příběh jednak připomněla a taky pro zopakování si angličtiny, resp. její udržení.
Příběh sám o sobě skvělý, stále napínavý, tajemný, romantická linie nepůsobí kýčovitě a je to prostě moc pěkný příběh jako celek. Svůj původní komentář stále považuji za platný.
Co se anglického překladu týká, angličtina tu je trochu pokročilejší, tak bych to spíš doporučila těm, co s tímto jazykem už mají nějakou zkušenost. Není to úplně čtení pro začátečníky. Ale pokud umíte, dá se to určitě zvládnout - zvlášť pokud třeba příběh znáte z českého překladu.
Takže opět doporučuji. Jak česky, pokud vás láká příběh jako takový - tak i anglicky, pokud to chcete zkusit a třeba si vyzkoušet svoji znalost tohoto jazyka.
Původní komentář:
Vyposlechnuto jako audiokniha. A vážně nechápu, proč mi to trvalo tak dlouho, než jsem se do tohoto díla konečně pustila (v jakékoliv podobě), protože toto jsem si nesmírně užila.
Zápletka mi přišla fantastická. Na první pohled jako by šlo jen o obyčejný milostný trojúhelník, který by člověk mohl vidět kdekoliv jinde. Ale ono je to zasazeno do zajímavého, pro mne lákavého prostředí - s hlavním hrdinou, Fantomem, který mi připadal neotřelý a který dílu dodával auru tajemna, skoro až nadpřirozena. Byť je to příběh s romantickou linií, vůbec to nepůsobí lacině nebo kýčovitě - naopak! Navíc celá ta atmosféra byla úžasně napínavá a postavy obecně mi přišly také zajímavé.
V rámci audioknihy jsem asi také měla štěstí na vynikající výkony protagonistů (V. Preiss, M. Moravec, V. Jeníková, P. Haničinec, ...). Jediným drobným minusem byla hudba, resp. některé hudební pasáže, které mi k obsahu díla příliš nesedly. Ale celkově to zpracování bylo výborné. Jinak jsem totiž naprosto nadšená a budu si knihu určitě chtít přečíst ve fyzické podobě.“... celý text
— sgjoli
Největší záhady zločinu
„Od pana autora jsem již četla Největší záhady kriminalistiky, tak jsem chtěla sáhnout i po jeho další tvorbě, tak volba padla na tuto knihu. Tentokrát jsem to poslouchala jako audioknihu.
Autor se tu věnuje několika různým, více či méně známým případům z českého prostředí (za všechny jmenuji třeba případ Jana Masaryka, Huberta Pilčíka, Anežky Hrůzové či návrat k případu Studna). Autor tu jde dost do hloubky a tak daleko, kam mu přístupné materiály dovolí. Probírá jednotlivé případy ze všech stran, ale pokud není jednoznačné rozřešení, pro které nemá jednoznačné důkazy, nesklouzává k fabulacím. Aspoň jsem neměla ten dojem.
Stejně jako u knihy "Největší záhady kriminalistiky" oceňuji i tady přístup - radši méně případů, ale co možná nejvíc do hloubky, zevrubně, srozumitelně, v souvislostech. Tištěná publikace, kterou mám taktéž doma v knihovně, navíc obsahuje obrazové přílohy, které skvěle jednotlivé případy dokreslují. Audiokniha tímto bohužel (z logických důvodů) nedisponuje, ale zase se mi na ní líbila spolupráce hned několika narátorů, kdy hlavní "linii" načetl Martin Stránský a ostatní četli např. ukázky z výpovědí, přiložené dopisy, zprávy apod.
Pokud je kriminalistika a odvrácená stránka našich dějin něčím, co vás zajímá, mohu určitě doporučit.“... celý text
— sgjoli
Stalker
„Měla jsem chuť na nějaký thriller/detektivku, tak padla volba na další díl série od Keplera, opět v podobě audio knihy a byl to zajímavý poslech.
Autoři nám přinášejí námět vskutku děsivý - stalking sám o sobě je docela vděčné téma a v tomto žánru se neobjevuje poprvé. A stejně to vždycky umí člověku přinést nepříjemný pocit, když si člověk představí, kdyby se něco takového dělo jemu. Tohle tu autoři uměli docela slušně vyvolat. Ten nepříjemný mrazivý pocit k tomuto žánru patří a tady jsem to cítila, takže za to určitě palec nahoru.
Vrací se nám tu postava Erika, kterého jsme mohli potkat už v prvním díle. Tak nějak uvažuju, do jaké míry se může jednomu člověku dít takových věcí, že by to potenciálně vydalo na dva romány. No, za mne trochu přitažený za vlasy, ale tak budiž - asi to přejdu s přimhouřenýma očima.
Zápletka sama o sobě nicméně zajímavá a dlouho jsem tápala, kdo je teda tím pachatelem. A to mám ráda, když do neodhalím hnedka v první půlce, takže i tady palec nahoru. Napsaný je to docela dost svižně, dobře se to poslouchalo. Audioknihu navíc namluvil Pavel Rímský, kterého mám moc ráda, jeh hlas je velmi příjemný na poslech, takže i volbu narátora chválím.
Nakonec tedy 4 hvězdy.“... celý text
— sgjoli
Odejít na jih
„Dobrodružná kniha o úprku zoufalce před spravedlností. Pronásledovatelé jsou velmi zvláštní, ale i on je velký originál. Úžasná road story, plná napínavých scén a závažných myšlenek k hlubšímu zamyšlení. Pochopil jsem, že autor svým čtenářům věří.“... celý text
— čef
Teorie lásky
„Když jsem knihu začala číst myslela jsem si, že už mě nemůže u této autorky nic překvapit. Mýlila jsem se a hodně. Šablona, žena, vědkyně v oboru, kde jsou ženy diskriminovány...vedle toho muž úspěšný a hlavní hrdinkou nenáviděný. Už všichni víme jak to dopadne. Ano, dopadne to tak jak si myslíte, ale tentokrát to není jen o cestě dlážděné nedorozuměním, ale autorka zapojila do příběhu i jisté vady na kráse a způsob moderního randění. Jsi sám? Najmi si přítelkyni. Jak? Přes aplikaci, zaplať a máš přesně to co potřebuješ a očekáváš. Pak se objeví George a jeho asexualita. Elsie a její potřeba být vždy tou, kterou zrovinka daná osoba chce. Krásný popis toho, jak se někdo přizpůsobuje, aby ho měli všichni rádi a nemyslí při tom vůbec na sebe. Nu a nakonec cesta, jak se naučit říkat pravdu a to co chce a po čem touží. Hodně lidí se v tomto příběhu najde. Hodně lidí se přizpůsobuje a nosí masky. Doporučuji, přečíst a začít myslet na sebe, říkat ne a jít si za SVÝMI SNY.“... celý text
— lenka5798
Marie a Magdalény
„Lenka Horňáková-Civade vo svojej knihe vykresľuje životy troch generácií žien z Východnej Európy, spájajúc ich osudy s historickými udalosťami 20. storočia. Autorka, ktorá sama pochádza z tohto regiónu, prináša do románu hlboké porozumenie ženskej skúsenosti v kontexte spoločenských a politických zmien. Kniha sa vyznačuje poetickým jazykom a detailným vykreslením ženských charakterov. Autorka sa tu zamýšľa nad témami materstva, identity a slobody, ktoré sú prepletené s historickými udalosťami ako vojny a komunizmus.
Napriek svojej hĺbke bola kniha pre mňa príliš introspektívna a pomaly plynúca. Negatívum pre mňa osobne bol práve poetický štýl a zložitejšie historické súvislosti, ktoré si niekedy vyžadovali odo mňa väčšiu pozornosť.“... celý text
— Evaho73
Před sebou neutečeš
„Jestliže jsem Chlapce v pruhovaném pyžamu přečetla na jeden nádech, pak jsem tuto knihu (která je mimochodem skoro třikrát delší) přečetla na jedno mrknutí! Četla jsem a četla a četla… až jsem knihu zavřela a zjistila, že jsou skoro 4 ráno. Tohle je o TOLIK lepší než "první díl" - zdráhám se totiž mluvit o příběhu Gretel jako o "sequelu" daleko slavnější knihy o jejím bratrovi (byť se tohle ošklivé slovo vyskytuje přímo na obálce knihy - jakože obyčejné české "pokračování" je málo cool?). Před sebou neutečeš totiž nejen že obstojí jako samostatný příběh, dokonce je to tak dobré, silné, dojemné a hluboce lidské, že bych Chlapce bez problémů překřtila na jeho předmluvu - nebo "prequel", chcete-li (fuj :)).
Chlapec v pruhovaném pyžamu v očích milovníků historie trpí mnoha nepřesnostmi - konec konců to ale je (a má to být zcela záměrně) naivní příběh vyprávěný z perspektivy dítěte. Příběh Gretel ale je příběhem dospělé, z větší části dokonce velmi staré ženy - a není to jen tiché pozorování či retrospektivní vyprávění vetché stařenky sedící v křesílku v papučích nad šálkem čaje à la Rose v Titanicu. Podstatná, resp. snad ta nejpodstatnější část příběhu se odehrává v současnosti a Gretel v něm hraje hlavní, velmi aktivní roli (humoristická literatura typu Stoletý stařík/Muž jménem Ove to ale není ani náhodou; pořád se bavíme o příběhu s tématem holokaustu).
Úžasná kniha, která si zaslouží minimálně stejnou pozornost (a vlastní filmové zpracování) jako její literární bratr!“... celý text
— cabalenka
Vlaštovčí kopec
„Krásný příběh“
— Ludmila91
Rod plamene a stínu
„Prosím vás, zabte me někdo!!!
Nebo ne, zabme tu, která knihu překládala a dělala korekturu.
Na knížku jsem se strašně těšila, no prozatím ji nemám dočtenou jsem někde za stranou 100 a už teď mám chuť ji prohodit oknem.
Ten překlad je tak strašně špatný, stylistika otřesná, gramatické chyby, složitá krkolomná souvětí a ty paskvily jako například: "Proč šels sem?" nebo "Proč nepřišels pro pomoc za náma." Toho je plná kniha.
Takže paní Jano, gratuluji, úplně jste mi zkazila požitek ze čtení. A myslím že nejen mě.“... celý text
— Ee_v_ee
Razerova jízda
„Tak nějak nevím no. Razer nebude mým oblíbencem. Zato Beth kupodivu ano. Líbilo se mi, že přesto všechno co se jí stalo byla milá byť trochu naivní a hoodně sluníčková. Fakt jsem si jí oblíbila, ale trochu jsem si přála, aby byla tvrdší a dala si na čas s odpouštěním. A teď k příběhu samotnému. Autorka se asi nemohla rozhodnout jestli motorkářský gang nebo klub nezávazného sexu v čele s vojáky s ing. tituly a tak to zabalila do jednoho balíku. Bohužel tím utrpěla dějová linka s hledáním padoucha a vše co k tomu patřilo, takže to ve finále všechno vyznělo strašně zmateně a nesouvisle. Více tohoto a méně někdy zbytečných sex.scén a bylo by to celkem fajn. Odhalení Bethina dětství bylo moc najednou jakoby na sílu. Mohlo to být postupně odhalováno. A to jak se jí cizí holky zastaly vyrukovaly proti jejím kamarádům a oni odhalili proč jí odehnali od sebe a porvalo se to na konci, to bylo trošku mimo. To už byla fakt komedie. Vlastně ani slavný happy end nebyl nijak wow..byl takový ...zvláštní. Nicméně do dalších dílů jdu neb jsem zvědavá a tahle partička by mohla ještě překvapit.“... celý text
— havrmoni
Ignis fatuus
„Celkem fajn čtení, líbilo se mi z čeho všeho je možno poskládat příběh.“
— Crozz
Vánoční koleda
„Jsem velmi ráda, že jsem se díky čtenářské výzvě dostala k četbě této novely. Samozřejmě jsem už mnohokrát viděla skvělé animované zpracování (z roku 2009, režisér Robert Zemeckis), jehož shlédnutí je každý rok rodinnou tradicí a nesmí žádné Vánoce chybět. Úžasné pohádkové zamyšlení nad smyslem života a jeho hodnotami. Neuvěřitelná klasika Charlese Dickense, která má mnoho vydání a zpracování a stále je žádaná.“... celý text
— Hatshepsut
Jóga pro děti: I. díl
„Knížka stále aktuální a je úžasná v tom, že obsahuje jógové cvičení pro kojence, děti předškolního a školního věku. Součástí je fyziologie a pohybová výchova, cvičení na správné držení těla, nácvik hlubokého dýchání. Každé cvičení je podrobně rozepsáno, co ovlivňuje, jaké mohou být kontraindikace, rovněž jednotlivé cviky doprovází fotografie a nákresy. Dětem cvičení zpestřují říkanky, relaxační a rehabilitační pohádky. V poslední kapitole si dokonce děti hrají na zvířátka, rostliny a věci. V závěru knihy doporučení, jak by měl člověk žít. Cvičení lze použít nejen pro prevenci, ale i pro korekci správného držení těla a zlepšování celkového zdravotního stavu. Jóga nezahrnuje jen fyzická a dechová cvičení, ale učí nás také relaxaci, koncentraci, kázni, sebeovládání a zklidňuje naši mysl, snižuje napětí a stres, posiluje sebedůvěru a sebevědomí. Kniha je perfektně propracována a upevňuje v dětech správné návyky.“... celý text
— Filomena1961
Cukrárna v Paříži
„Další milý a skoro bych řekla až půvabný příběh odehrávající se v romantické Paříži. Postavy jsem si oblíbila úplně všechny, líbí se mi na autorce, že dává prostor nejen dvěma hlavním postavám, ale dá Vám šanci zamilovat si i ostatní. Mám ráda krásné prostředí, a v této cukrárně by se mi určitě líbilo! Doporučuji, je to čtení, které pohladí a potěší.“... celý text
— Mi-šu-le
Za soumraku
„Kvalita povídek je v tomto souboru dost nevyrovnaná, ale najdou se tu i dobré, kvůli kterým stojí za to si knihu přečíst.
Mě se nejvíce líbila "Věci, které po nich zůstaly", "Utíkej, Káčo, utíkej", "Němý" a "Harveyho sen".
Poslední povídka "V úzkých" je opravdu nechutná, tu si měl autor odpustit. Opět ale přesvědčil, že dokáže psát velmi sugestivně o čemkoliv …i o hovně.“... celý text
— Mabie
Zlomená princezna
„Shen opet nezklamala. Jen jsem byla trochu zklamana z obratu kdyz se Ransom podridil, nejak mi to k nemu nesedelo. Ale jako vzdy super kniha.“
— Janulkaxxx
Život se psem není pod psa
„Tak trochu „Měl jsem psa a kočku“ (včetně autorských ilustrací), jenže napsané zoologem, navíc s podstatně etičtějším vztahem ke psům, než měl K. Čapek.
Konrad Lorenz kombinuje anekdoty s etologickým výkladem. Řeší například otázku, nakolik má pes morálku, nakolik dovede porozumět lidské řeči nebo navázat mezidruhové přátelství. Zároveň autor na základě odborného výzkumu i celoživotní praxe (nejen) se svými kříženci německých ovčáků a čau-čau radí, jak si správně vybrat psa, jak ho cvičit, jak se pes snese s dětmi a ostatními zvířaty atd.
Obzvlášť mě zaujala úvaha, jestli by měl být člověk obecně – a zoolog zvlášť – sentimentální. Lorenz se do ní pouští v souvislosti s usmrcováním potkaňat pro hroznýše, jejž se musel dopustit v zoologickém institutu a které sám nazývá vraždou. Zakladatel etologie – pro někoho překvapivě – si odpovídá, že sentimentální být máme (ne ovšem ve smyslu prostomyslné antropomorfizace tam, kde být nemá, nýbrž ve smyslu naslouchání svému svědomí). Je to podivuhdodný kontrast s praxí přírodovědných fakult, kde se Lorenz na jednu stranu vzývá coby autorita biblických rozměrů (právem), na druhou stranu tam často platí „soucítíš-li s laboratorními zvířaty, nejsi zoolog“. Možná by bylo fajn ho nejen vzývat, ale i číst.
Je to knížka plná laskavosti, humoru a intelektuální i všeobecně lidské velikosti (pes, který Lorenze omylem kousl, mu druhý den při náhodném setkání na ulici sklíčeně podává tlapku, jíž autor srdečně potřese... :D). Nutně jsem potřebovala právě tohle vydání s německým ovčákem na deskách a moje malicherná volba se skvěle osvědčila: překlad je výborný a vydání moc příjemné.“... celý text
— JulianaH.
Smlouva s ďáblem
„Kniha se příjemně čte, moc chválím způsob psaní. Hlavní postavy byly sympatické. Bavila jsem se při jejich pošťuchování. Ale bylo to zdlouhavé, pořád dokola se opakující situace, až moc jednoduchá dějová linka. Škoda.“... celý text
— be_pa
Poslední léto
„Knihu jsem přečetla za 2 dny. Opravdu se čte rychle... S mnohým, co zde bylo již napsáno souhlasím. Hlavní hrdinka z počátku na zabití, protivná puberťačka, později rozervaná mladá slečna, která hledá samu sebe... Ale dokázala jsem se do ní vcítit, zejména co se týče zamilovanosti do staršího, zkušenějšího muže - doktora. Celou dobu jsem čekala, jak se to mezi nimi bude vyvíjet. Ale ke konci už jsem pak fandila literátovi... Škoda, že ten konec byl takový otevřený, hrozně mě zajímalo jak to celé dopadne, jestli se třeba nakonec uživí malováním, zůstane s literátem v zahraničí apod.
Závěrem musím říct, že jsem četla už lepší knihy, ale byla to příjemná víkendová oddechovka.“... celý text
— KK22