Nejnovější komentáře
Podzimní dar
„Jednoduše krásné a čisté pohlazení po duši
k pozastavení a popřemýšlení, napsáno krásným jazykem.“
— evineckY
Strach zemřít
„Tento díl série mě příliš nezaujal, ale to neznamená, že si příležitostně od této spisovatelky ještě něco nepůjčím.“
— veverkaVv
Osudy říší - Jak zajistit naše přežití
„Text bez zbytečných detailů a kliček může někomu připadat jako nedostatečně dokumentovaný, ale proto zůstává čtivý, přehledný a srozumitelný. Autor záměrně zůstává v zobecňující, shrnující rovině, kterou dokládá historickými příklady. Čtenář znalý fakt víc nepotřebuje. Je znát, že autor není teoretik, ale právě proto neintelektualizuje a neutápí se v "odbornickém bahně."
V poměru k jasnému sdělení padá do tohoto bahna Cílkův doslov.“... celý text
— Hobo
Sběratel sněhu
„Přečteno jako audiokniha, jejíž zpracování musím velice pochválit, už dlouho jsem neposlouchala takhle výborně načtenou knihu.
Moje první kniha od autora a za tento objev jsem moc ráda. Nechce se mi říct, že se mi kniha líbila, protože na mě působila místy docela depresivně, ale to je to co na knihách oceňuji asi nejvíc, když ve vás dokáže vzbudit silné emoce.
Závěr, kdy se všechny tři dějové linky propletly a vše do sebe zapadlo, byl skvělý. Některé příběhy po vás jen tak sklouznou, ale jiné, ty vám zůstanou v hlavě dlouho. Sběratel sněhu patří k jednomu z nich, až je mi líto, že už mám dočteno.“... celý text
— FoxFox
Dům v Matoušově ulici
„Jsem z knihy nadšená. Mám podobné touhy pátrat po historii míst a lidských příběhů v nich. Pokud se o to člověk pokusí, většinou bývá odměněn netušenými a překvapujícími fakty. Život je velmi pestrý a vždy je co skrývat a pak co objevovat. Úplně k tomu stačí vlastní rodina. V případě autorky by byla hrozná škoda, kdyby tuhle příležitost, tedy zapátrat po dávných majitelích a obyvatelích domu kde žila, nevyužila. Je to skvělé téma a díky jejímu podání i obraz doby. Taky mojí doby. To je další velké plus této knihy. Nikdy jsem nečetla tak bezprostřední reakci na současnou situaci kolem sebe, se kterou mohu plně souznít. Jen si říkám, kolik je takových domů, kolik lidských příběhů v nich, co by stály za zaznamenání...“... celý text
— ivanaga
Zlá milá
„Přelouskáno díky čtenářské výzvě, jak jinak - a veliká spokojenost. Ve verších skácelovského naladění jako by se nasvěcovala stále stejná místa a stále stejní lidé v různém čase a z různých perspektiv. Udivení střídá nostalgie, zlámilá mámilá, lyrika vypráví osobní příběh básníka v pěti zpěvech složených z útržků/ cárů života, pinglovská slova ta Jeronýmova. Díky.
"Slyšíš / nade mnou / nelámej hůl / nade mnou / nedělej kříž / nade mnou / nespínej ruce / když spínáš nohy / nade mnou."“... celý text
— petrarka72
Čtyři klíče: Velká vlaková loupež
„Jedna z těch dobrých Crichtonových knih, sice kratší rozsahem, ale nabitá informacemi o životě v Londýně v polovině 19. století. Vychází ze skutečné události, ovšem modifikované v duchu autorské licence. Kvalitní oddechové čtení ve výborném překladu Jaroslava Kořána. Bavily mě vtipné pasáže o tehdejším postavení žen. Např.: "Od každého slušného muže se vyžaduje, aby se všemi ženami, třebas toho nejhrubšího zrna, jednal opatrně a s ohledem na choulostivost jejich ženské letory. Tato letora, se svými posvátnými pohnutlivými zřídly, svou zušlechťující mateřskou žírností, svou kromobyčejnou citlivostí a nesmírnou křehkostí, to jest se všemi těmito vlastnostmi, jež v sobě zahrnují již samu esenci ženství, jest odvozena z bio-logických či psycho-logických principů, kteréžto vymezují veškeré rozdíly mezi mužským a ženským pohlavím. Jest tudíž neustále chovati na paměti, že esence ženství mešká v každé příslušnici tohoto pohlaví, každý ji musí náležitě respektovat, a to i vzdor vzezření jistých vulgárních osob, jež se zdají řečené ženství zcela postrádati."“... celý text
— Lenka.P7
Hypotéza lásky
„To bylo úplně sladký, jak dortík.“
— tra-my5156
Varhaník z mrtvé vesnice
„No,není to špatná kniha,ale tak nějak se tam toho moc neděje a nikam se to neposouvá.“
— Katka2382
Pustiny
„Ničemu nepodobná směsice žánrů, která se díl po díle neúprosně zarývá pod čtenářovu kůži.
Dobrodružná výprava se smysluplným navázáním minulých událostí, hádanky kořenící příběh a postupně dávkované napětí, jež se do čtenářova těla dostává s medikační přesností. Díky tomu všemu se z Temné věže tímto dílem nadobro stává výpravný epos, který už nelze nedočíst.
Svět se pohnul a nutno dodat, že až teď, po třetím díle, jsem nucen krotit silnou touhu po tom pokračovat hned dílem dalším... ale netřeba tlačit na pilu, malá pauza, dle zkušenosti, nemůže uškodit.“... celý text
— Adam84
Pod příkrovem času
„Švédská výtvarná scéna není ani okrajově předmětem mého zájmu, a tak jsem až 20 let odkládala přečtení této knihy, a to je škoda! První polovina této velké a úžasné publikace mne doslova fascinovala - vzpomínky Endre Nemese na prvorepublikovou Prahu, na život v proslavených pražských kavárnách, dění na Akademii, na pražský nesmírně bohatý a čilý intelektuální ruch té doby, přežívání chudých studentů za pomoci bohatých mecenášů - to bylo opravdu strhující a často i úsměvné. Dále Nemes poutavě líčí svůj dramatický útěk do Skandinávie v roce 1939 a zde mne zaujaly ty postoje Finska, Norska, Švédska k uprchlíkům, přehazovaným jako "horký brambor".
Vzpomínky na švédskou část svého života ve většině textu Nemes zredukoval jenom na popis existenčních bojů a zášti, odmítání a intrik ze strany svých švédských kolegů, a i když v textu ani jednou nepadne slovo xenofobie či antisemitizmus, při čtení toho všeho, co byli švédští výtvarníci, kritici, publicisté a komunální politici schopni proti němu podnikat, je jasné, že tamnější společnost jej většinově nikdy nepřijala (což však značně kontrastuje se závěrečným výčtem všemožných švédských vyznamenání a oficiálních poct, kterých se mu nakonec dostalo.)
Iniciátorovi vzniku této knihy panu Janouchovi, slavné to postavě čs. exilu, patří můj veliký dík za nahrávku a přepis Nemesových vzpomínek, které jsou velikým obohacením obrazu I. čs. republiky, ale i poválečného světa.
Velmi doporučuji.“... celý text
— Koka
Parcela 13
„Taká jednoduchšia hororová atrakcia plná nechutností a gore scén. Na titul komiks roka to samozrejme útočiť nebude, ale v týchto sychravých jesenných večeroch to hororových fanúšikov určite môže potešiť. Ja som sa bavil dobre a síce je scenár jednoduchší a trochu divný, tých hororových atrakcií je tu naozaj dosť. Stojí to na peknej kresbe Glenna Fabryho a ja som rád, že to u nás vyšlo.“... celý text
— GoodGames
Hora mezi námi
„Končím na 112. straně a zařazuji knihu do nedočtených. Za mě osobně nemůžu knížku doporučit.
Je to napsané hrozně divně. Jak už se zmiňoval někdo v předešlých komentářích, tak dialogy postav prostě vyznívají blbě a nevěrohodně. Takhle spolu nikdo nemluví! Hora mezi námi byla má první kniha od autora, takže nedokážu posoudit, zda takhle divně prostě píše, nebo to je vina překladu.
Ty "deníkové/záznamníkové" kapitoly, nebo jak to nazvat byly prostě strašné. Přišlo mi to jako nějaká vata, aby autor příběh nějak dokázal prodloužit a trochu ze čtenářů vyždímat nějaké emoce.
Přitom téma je to opravdu zajímavé, jen prostě špatně podané. Co mě zajímá asi nejvíc je to, jak na konci dopadl ten pes... Ale v tomhle případě si raději pustím film.“... celý text
— veronica 01
Teorie zmizení
„Sonda do nitra ovdovělé ženy, které od mládí s láskou řídí život její nejbližší. A někdy je jimi také láskyplně manipulována. Když hlavní hrdince Marii jednoho dne sdělí dcera důležitý poznatek, něco se v ní zlomí. A pak začne jednat... zdánlivě absurdní řešení celé situace, které má svou logiku. A nečekané vyústění...“... celý text
— Talys
Nebojácny
„Jsem velký fanoušek detektivní série Poe a Tilly ,ale tady ta série je jiná...
Nový román je spíš akční žánr nový hrdina Ben K. má dovednosti a talent je bývalý důstojník elitní jednotky a z osobních důvodů rezignoval...
Kdo má rád knihy Jack R., Šedý muž tak si přijde na své akční scény, nečekané zvraty úžasná divoká jízda. Těším se na další díl jak se bude postava hlavního hrdiny vyvíjet a ráda doporučuji“... celý text
— Jenny46
Tahle kniha ti změní život
„Zajímavá kniha, zaujal mě příběh první a poslední, prostitutky a cestovatelky, a vlastně přinutilo mě to zamyslet se, která kniha mě nejvíce zasáhla do života a přišla jsem na to, že nedokážu říct jednu, protože v každém životním období mi pomohla jiná kniha“... celý text
— sidonka
Uprchlík
„Skvělé čtení. Tři úžasné životní příběhy, které se vzájemně dotýkají. Velmi dobře promyšlené prolnutí příběhů i přes fakt, že se každý odehrává v jiné době. Ačkoliv je děj fikce, líbí se mi, že je veskrze reálný. Autor se inspiroval několika skutečnými událostmi, aby jejich spojením vytvořil výbornou knihu. Kladně hodnotím i nápad se střídáním jednotlivých osudů, mapy a vnitřní úpravu knihy.
"Bojuj s nemožným a vyhraj."
"Kéž bych byl tvou nejmilejší písní, pak bych byl na tvých rtech věčně."
"Tihle muži byli přece jen dospělí a navíc nacisté. Dospělé ho učili respektovat. A těch druhých se naučil bát."
"Tohle bylo předpeklí. Mohli jedině čekat."
"Vidí nás, jen když děláme něco, co se jim nelíbí."
"Nemusela být v Havaně, aby ho slyšela. Cítila. Přivezla si Kubu s sebou do Miami."
"Josef zemřel, aby Rút mohla žít a jednoho dne vzít Mahmúda a jeho rodinu k sobě domů."“... celý text
— KaLiBi
Ex na koštěti
„Druhá kniha z doporučení na podzim, opět poslechnuta jako audiokniha v angličtině a znovu zklamání.
Prvně bych ráda zmínila, že má očekávání podle anotace a i zařazení knihy byla diametrálně odlišná od příběhu, který jsem dostala. Čekala jsem milý, příjemný a možná i trochu praštěný příběh o čarodějnicích a magii.
Bohužel všechny pohromy, o kterých se mluví v anotaci, jsou v knize zmíněny a ve většině případů nejsou ani více řešeny. Když už jsou řešeny, tak nejsou více vysvětleny, např. zasnoubení Rhyse. Postavy mají odhodit své bývalé sváry, ale odhodí akorát své oblečení, a to dokonce několikrát. Jejich celá nevraživost spočívá v tom, že fňukají, jak moc chtějí toho druhého a co je krásného na druhé osobě.
Celá podzimní atmosféra spočívá v tom, že se kniha odehrává v období Halloweenu.Největší kámen úrazu vidím v tom, že když už se dostaneme k nějakému zvratu, tak místo toho, aby ho naše milé postavy řešily, tak opět skončí bez oblečení a celý týden si užívají vzájemné přítomnosti, než začnou řešit, že očarovaný předmět skončil ve špatných rukách.
Samozřejmě nesmí chybět naprosto dokonalý happy end. Za celý příběh jsem se zasmála jen jednou. Jinak to bylo naprosto nelogické a nedotažené a svým způsobem to působí, že autorka si neujasnila, jaký styl literatury chce psát.
Možná kdybych očekávala čarodějnické p**no, tak by mě kniha tolik nezklamala, ale takhle to bylo opravdu velké utrpení. Dočetla jsem jen díky tomu, že to byla audiokniha a také proto, že jsem slíbila kamarádce, že jí řeknu, jak to dopadlo.
Za sebe rozhodně nedoporučuji a na další díl se v nejbližší době nechystám.
2/5“... celý text
— Áža707
Nokturna
„Naprosto souhlasím s uživatelem Jazzminator!
Pět hezkých povídek o hudbě a lásce.
Mně se tyto povídky hodně líbily, zvláště ta první! (Myslím, že to byla ta s kytaristou? Doma se na to juknu.)
Všechny se mi líbily, ale také jsem čekal na nějaké propojení, i menší by bylo fajn.
Tak jako tak, doporučuji přečíst, pokud máte náladu na takovou (všelijak) oddechovou knížku! :)“... celý text
— Frantralala
Než pravda vyjde najevo
„Tuto knížku mě koupila mamka nedávno když jsme byli na výletě.
Čekal jsem, že to bude častá Japonská oddechovka, ale to jsem se mýlil.
Chytlavé a emocionální příběhy, lehce zapamatovatelné postavy, hezké prostředí (mám rád kavárny) a hlavně hezká atmosféra v každém příběhu. Měl jsem ji za jeden víkend přečtenou a vřele doporučuji všem, co mají rádi emocionální příběhy. :)“... celý text
— Frantralala
Najdi mě
„80%
Reni se vleče pouští:
...Hory se přibližovaly a zase vzdalovaly, ale nepolapitelná krása zůstávala a připomínala jí, že poušť je všechny přežije se stejnou lehkostí, s jakou přijala mrtvé, zavražděné a pohřbené.
________________________________________________________________________________
Vím, že knížka se mi líbila, tak jsem si ji přečetla znovu. A teď bych hvězdičku ubrala, taková pecka to nebyla. Ano, je tam poutavé prostředí Mohavské pouště, ale začátek se dost táhl a na konci bylo zase rychle nahuštěno hodně akcí najednou. Střídají se tady vyprávění z minulosti a ze současnosti a je zde více vypravěčů.
Reni mi bylo líto, rodinná tajemství zřídka bývají příjemná.
Knížku doporučím.“... celý text
— ArwenAragorn
Nebe
„Tak tahle kniha byla něco.
tohle je první kniha, kterou jsem četl od Mieko Kawakami a musím říct, že se to opravdu čte jedním dechem. Tuto knihu jsem prvně načal minulý rok, ale při letošní cestě do Prahy jsem ji začal číst a lituji, že jsem nezačal dřív.
Příběh o dvou mladých lidech, kteří se potkávají s častou šikanou a každý pro to má své vlastní řešení.
Velmi dramatický příběh, který vás donutí se zamyslet nad mnoho rozhodnutími.
Vřele doporučuji. :)“... celý text
— Frantralala
Tajemství modrého skarabea
„Pěkná, čtivá.“
— mcabr
Fotografové vzpomínek
„Tohle byla velmi příjemná četba, taková oddechovka.
Krátké, lehce pochopitelné příběhy. Prostředí bylo hodně hezké a to stejné i postavy. Příběh se mi také hodně líbil. Souhlasím s uživatelkou Gibis, kdo by nechtěl nahlédnout na to, co se nám stane po smrti?
Vřele doporučuji všem, co se už trochu "namáčeli" do Japonské literatury, nebo pro všechny, co s ní začínají. :)“... celý text
— Frantralala
Jsi mrtvej, tak nebreč
„Klasika Česká krimi začátek dobrý pak trochu stagnace konec dobrý.“
— m2056
Nepatrná ztráta osamělosti
„Strhující čtení, kdy jsem občas nebyla schopná číst dál. Nejspíš velmi přesný a věrohodný popis stavu v Čechách těsně po konci války. Dnes asi nepředstavitelné a neuvěřitelné, co všechno člověk vydrží a přežije. První část – v Praze – jsem opravdu četla jedním dechem a vůbec mi nevadilo, že občas nerozumím židovským pojmům či řeči, z malých základních znalostí a kontextu se to dalo vyvodit. A přestože text není plynulé vyprávění, naopak autor přeskakuje z jedné časové roviny do druhé, jde z toho mráz po zádech.
Nepředpokládám, že si autor vymýšlel scény třeba z koncentračního tábora, útěku Petra z něj nebo vyprávění ostatních. Nevím, jestli bychom dnes tohle zvládli…
Druhá polovina o cestě do Palestiny, za Petrovou láskou či útěkem před situací v Čechách byla zpočátku … nečtivá, téměř jsem to vzdala. Občas příliš detailní, možná se mi to tak jevilo proto, že reálie z Čech a to, co se dělo známe, jen z mírně či hodně jiného úhlu pohledu.
Zatímco o exodu Židů z Evropy jsme se ve školách až tolik neučili a je to pro mě téměř neznámá kapitola nejen našich dějin Druhá část byla pro mě hlavně zpočátku obtížná, občas jsem odstavec i přeskočila, ale posléze mě děj vtáhl. Doufala jsem v happy end, protože nějaké světlo na konci tunelu být musí, jinak by to byla téměř depresivní kniha.
Každopádně velmi silný příběh, jsem ráda, že kniha obdržela ocenění Magnesia litera za debut roku!“... celý text
— MartaPear
Život a smrt Maxmiliána Drápa
„Fikerovská dětská detektivka z foglarovského prostředí napsaná tak trochu ve stylu Vojtěcha Steklače. Teď to moc pitvám, ale v 10 letech bych to slupnul jak malinu :-)“... celý text
— Disease
Mlha
„Když jsem začala číst prolog (ptáci štěbetali, padla mlha, že se dala krájet), měla jsem pocit, že vstupuji do pohádky. Jenže prolog skončil a bylo víc jak jasné, že mlha neskrývá pouze krajinu. Já si Augusta, Marii a jejich přátele zamilovala a jsem moc ráda, že jsem na goodreads zjistila, že v originále je již čtvrtý díl. Tak snad se můžeme těšit i v češtině na další setkání.“... celý text
— iška
Nová naděje
„Nevím,jestli se mi tento díl líbil více než první nebo ho mu srovnat na stejno:) Ale velice pěkné čtení,určitě doporučuji:)“
— Ivanule
Čarodějnice
„Jako kluk jsem film Nicolase Roega na motivy tohoto nesmrtelného příběhu viděl nesčetněkrát, právě pro jeho lehce horrorovou atmosféru a scény, které se mi už navždycky vryly do paměti („Pojď dolů, chlapečku.“). Kdo ten příběh zná, zřejmě ví, o čem mluvím. Ale i ta kniha je skvělá: vtipná, napínává a akční. A taky plná neotřesitelných pravd („Děti by se koupat nikdy neměly,“ prohlásila babička. „Je to nebezpečná zvyk.“). No, tohle prostě chcete, aby četly vaše děti (a taky že už četly)! Anebo to chcete číst ve chvílích, kdy si netroufáte na nic složitého, ale zároveň potřebujete ukojit čtenářský absťák. Někdy je fajn zachumlat se do deky vlastního dětství a jednoduše se v ní jenom na chvíli jen tak hřát. Pětihvězdičkové mistrovské vypravěčství.“... celý text
— hv3zdopravce