Nejnovější komentáře
Canterburské povídky (24 povídek)
„Po otevření knihy jsem se zhrozila, že to není text, ale verše. Já vím, byla to maturitní otázka, ale kdo by si to pamatoval? Knihu jsem si narychlo vzala v knihovně z poličky „Dary čtenářů“ (měla jsem nenadále trochu času a neměla jsem u sebe nic na čtení). Kniha byla jako nová, čistá a voňavá. Ještě jsem v knize našla malou kartičku s textem: Pozdrav a blahopřání z domova k vojenské přísaze. Představila jsem si vojína bažanta ležícího na bidle a čtoucího tuto knihu. Čisté sci-fi! Tak tedy voják v záloze byl s největší pravděpodobně dárcem knihy, dar nečtenáře, který se jí po padesáti letech od vojny konečně rád zbavil.
A jak se to četlo mi?
Přečíst to byla pěkná fuška,
těch dlouhých příběhů snůška.
Měla jsem silné pokušení
ukončit to dlouhé čtení,
chvíli mě to nebavilo,
číst to středověké dílo.
Uplynulo sedm dní,
jsem na stránce poslední.
Co mohu ještě o tom říct?
Díky bohu za to, že nebylo jich víc!
Jsem ráda za tu zkušenost
a vybírám si opět současnost.
Víra a bůh a Ježíš se objevují téměř na každé stránce. Na každé stránce najdeme slovní spojení s Bohem: Pánbůh osvítil, Bůh ví, Bůh suď, Bůh buď nápomocen, dej Bůh, Bůh mě chrání a další. Náboženská témata se prolínají všemi příběhy. Objevují se zde božstva starořecká i římská a společně se skutečnými historickými postavami jsou hrdiny vyfabulovaných a většinou překombinovaných příběhů.
Velké díky patří překladateli za přiložený Abecední rejstřík a vyčerpávající Vysvětlivky ke každé povídce. Jsou důležitým klíčem k pochopení mnohých myšlenek a zápletek vyprávění.
Některé příběhy jsou zdlouhavé – rytířovo seriózní vyprávění s častým ujišťováním „Leč dlouhý příběh svůj už jednou chci co nejstručněji přivést ke konci“ je únavné a nudné.
Jiné jsou vtipné, bodré a veselé – vyprávění dobré ženy z Bathu o jejích pěti mužích.
Sebeironie, humorná sebereflexe a nestárnoucí životní moudra starého muže v šafářově povídce jsou naprosto dokonalá. Ukázka k posouzení.
„Taky bych uměl,“ povídal, „jen chtít,
těm nafoukancům z mlejna vytřít zrak
a mluvit sprostě jako nezdvořák!
To mám však za sebou, vždyť mám už věk;
trávu jsem spás a zbyl jen paběrek.
Ta bílá hlava o mých letech ví
a s vlasy taky srdce plesniví;
ledaže, páni, to mé stáří je
jak mišpule, co dokud neshnije,
nemůže uzrát, až pak ve smetí!
Staříci jsou už asi obětí
stejného řádu: teprv shnilí zrají;
tak tancujeme, dokud k tanci hrají.
Hřeb žádosti nám nedá spočinout,
ač hlava šedá, zelený je oud
jak u ošlejchu; i když sil už není,
my blázníme až do smrti v tom chtění
alespoň mluvit, když ne oučinkovat!
A ten náš popel doutná ještě pořád.
Uhlíky čtyři žhnou v něm: totiž zlost,
hrabivost, přiznám, lež a chlubivost;
ty čtyři jiskry ještě zbyly stáří.
I když se oudům špatně hýbat daří,
chtíč opustit nás nechce, Bůh to suď!
A já sám míval pěkně zdravou chuť,
hříběcí zub, který už léta hryzá,
od chvilky, kdy mi začla proudit míza.
Už v kolébce mi smrt načala sud
a pípa tekla; tekla doposud,
až teď je v soudku něco málo na dně
a sem tam na kraj jenom kapka padne.
Dnes, ať si třeba jazyk pošetilý
vyzvání o tom, čím jsme kdysi byli,
a připomíná mladá pobláznění,
nám dědkům zbývá už jen blábolení.““... celý text
— Petra1324
Nadranc
„Skvělý, akční příběh. Z počátku mi kniha připomínala příběhy od Taylora Adamse, po dočtení musím konstatovat, že toto bylo ještě o dost lepší. Doporučuji.“... celý text
— zelda7
Žižkaperk blues Kocovina
„Ještě nikdy jsem nečetla knihu, která by byla tak plná překlepů a hrubek. Autorovi bych doporučila návrat na první stupeň základní školy.“
— jana0625
Žižkaperk blues - Bezčasí
„Naprosto zbytečná kniha.“
— jana0625
Kaštánek
„Nedýchala jsem až do poslední stránky. A na záchod jsem šla až se ráno rozednělo.“
— Tramvajačka
Srovnáno se zemí
„Moc nechápu slabé hodnocení knihy, skvěle popsané postavy, hlavní hrdina se chová nevyrovnaně, nedokáže se vyrovnat s událostmi ve svém životě, nutnost opuštění domu nakonec vrcholí finálním koncem.“... celý text
— kyssling
Svědectví
„Jak už bylo řečeno, jsem ráda, že jsem na druhý díl nemusela čekat víc jak třicet let. Tahle kniha naprosto perfektně odpoví na téměř všechny otázky, které máte po přečtení Příběhu služebnice. A i když moc nemusím texty ve formě deníků - a ještě od několika různých postav- tady to skvěle sedělo, neubralo to čtivosti ani napětí v knize.“... celý text
— dana_vrana
Bratrovrah a tvůrce státu
„Nebojme se historie a historických knížek, neboť mezi nimi jsou takové, které nás svým půvabem dokáží okouzlit!
Kniha pana doktora Lutovského o Boleslavovi I. je toho krásným příkladem. Autor knihu začíná se slovy, že málo z následujího příběhu je jisté, či dokonce historicky potvrzené. Přesto se mu ale daří líčit neuvěřitelně poutavý příběh o jednom z "největších Čechů".
Studium raného středověku je jedna velká detektivka, kde pouze z nepřímých důkazů dokážeme vyvodit zlomky pravdy. Narozdíl od moderních dějin se musíme spoléhat na zavádějící a často nespolehlivé písemné prameny, které nás podobně jako falešné důkazy svádějí na zcestí. Předobraz Boleslava I. jako vraha a zhoubu našeho národa je slepá ulička našeho historického detektivního případu, v rámci kterého se nové a často revoluční nové objevy začínají objevovat až za Františka Palackého. Jak strašně jsme se pletli v tomto českém panovníkovi!
Knížku doporučuji opravdu všem. Je to velmi lehké a p poutavé čtivo, které je doplněno mnoha tématickými obrázky. Osobně mě nejvíce fascinovala staroboleslavská teorie Dušana Třeštíka, který naznačuje, že k bratrovraždě vlastně mohlo dojít pouhou náhodou.“... celý text
— JustSony
Bál šílených žen
„Knížka se mi líbila, i když to úplně nebyl můj šálek kávy. Po přečtení jsme shlédla zfilmovanou verzi, a i ta se mi líbila.
Zkusím i další knihy od autorky, pokud budou přeloženy, protože píše poutavě a zajímavě. A doporučuji.“... celý text
— Tramvajačka
Saturnin
„Přečteno ušima v podání Oldřicha Víznera a bavila jsem se královsky!“
— pakoshka
Jackpot hry
„Toto knižné prvorodeniatko od Ivanky Petrovej si ma ziskalo už len svojou anotáciu.
Za možnosť prečítať si túto hokejovú romancu zo ďakujem za spoluprácu vydavateľstvu @venupress a samotnej @ivinkaaa.booksland ,za to že uzrela svetlo sveta a ja som si ju mohla prečítať.
Príjemná oddychovka o láske dvoch mladých ľudí, ktorých cesta k sebe nebola bez prekážok. Sledujeme ako bojujú za svoju lásku, aj keď každý iným spôsobom. Život sa s nimi nemaznal a uštedril im zopár rán, ale aj napriek tomu to nevzdali.
Celé to začalo úplnou náhodou a osud zamiešal kartami v živote oboch hlavných postav.
Lia a Denis , dvaja mladí ľudia na začiatku túžiaci každý po niečom inom.
Lia študentka maturitného ročníka , milovníčka kníh a jazykov. Nevinná, hanblivá, nepobozkaná, bez priateľov tužiaca po priateľstve a láske. Na druhej strane Denis mladá hokejová hviezda , sukničkár s nie najlepšou reputáciou a bez záujmu o vážny vzťah.
Kniha je rozdelená na 2 časti a na konci prvej ma skoro porazilo....to snáď nemôže byt pravda!!!
Dej je písaný pútavo od začiatku až po koniec , žiadna nuda, síce je pravda že začiatok ma moc neohúril, ale dala som tomu šancu a nakoniec ma kniha fakt prekvapila. Určite by som ju inak prežívala, keby mám o pár rokov menej.Vtedy by som úplne chápala správanie Lie, ale teraz v mojom veku už len nad tým krútim hlavou. Takže určite odporúčam mladšiemu publiku. Ale nakoniec som rada, lebo vo mne vyvolala toľko krásnych spomienok na obdobie prvej lásky, školy, matury a stužkovej .
A možno by som trošku popravila pomenovanie EROTICKÁ.Netvrdím, že nie je ale len tak slabúčko.
Bolo pekné prežívať s Liou jej prvú lásku, motýle v brušku, prvú pusu .....ale aj tak mi prišla nemastná-neslaná, príliš robila drámu tam kde nemusela, ale to sme my ženy, či?!
Ja som jednoznačne tým Denis, ktorá by odolala vražednej kombinácií - mladý, krásny, úspešný a sexi?
Ak máte radi romantiku z hokejového prostredia, chcete prežiť s hlavnými hrdinami boj o ich lásku tak poďte do nej!“... celý text
— zuu003
Toyen: První dáma surrealismu
„Množství informací o Marii, Mance, Čermínové, Germinové, Toyen, včetně rodinné anamnézy (tedy souvislostí plynoucích z faktů o rodině, kterou podle tvrzení malířky neměla), domovské surrralistické skupiny, ať už pražské či bretonovské pařížské, partičky krásných mladých mužů, do nichž se zamilovávala a oni do ní (a zdaleka nešlo jen o trojlístek Štyrský - Brouk - Heisler) a hlavně bludiště jejích obrazů, ať už je namalovala či zůstaly v její hlavě... Stylově knize neprospívá rozkročení mezi beletrii a naučnou literaturu, reprodukce a fotografie by si zasloužily lepší papír. Ale rešeršní práce byla neobyčejně důkladná. Vhled do duše ženy, jež uměla pracovat s tajemstvím a nepotřebovala porozumění víc než pár výjimečných blízkých, je při vší neuchopitelnosti poctivě podložený. A tvůrčí atmosféra jejího života, jiskřivá ve třicítkách až šedesátkách či provázející "kácení v jejím lese" a odcházení na konci sedmdesátek, působí podmanivě. Díky za to.“... celý text
— petrarka72
Psí štěstí
„Mel je hodně puntičkářka, vše má dopředu naplánované. Proto ji mnoho věcí v novém místě rozhodí. Nevím proč, ale tímto mi byla trochu nesympatická. Byla často v ublížené pozici, s tím, že za vše může maminka, která ji nedala pevný bod v dětství. Matka v knize vystupuje a naopak je sympatická. Celé to spraví vztah s Čoko, který postupně navazuje a díky pejskovi se i více uvolňuje. Celkově vykreslené prostředí přímořského městečka i s obyvateli působí moc příjemně a mění Mel také k lepšímu. To vše dává dohromady milé a pohodové jemně sladké romantické čtení na léto. Malé upozornění, je zde trochu i erotiky.“... celý text
— JanaDor
Sen o stromě
„Na dalekém severu, Špicberkách, funguje po velkém kolapsu civilizace ve 22. století téměř dokonalá společnost. Takový malý ráj za polárním kruhem. Jenže i do tohoto odlehlého ráje přichází zkáza...
Výsledkem je, že přežije pouze šest obyvatel, pět dětí a jedna stará žena. Ta je nemocná, má rakovinu, navíc má poslání. Je strážkyní semenné banky - skladu všech kulturních semen z celého světa.
Po její smrti se s osaměním a dědictvím strážce musí vyrovnat její osmnáctiletý vnuk Tommy společně se stejně starou Ráchel, dívkou, se kterou nemá snad vůbec nic společného.
Jsem ráda, že jsem se dozvěděla, jak dopadl příběh Louise, s kterou jsem se potkala jako dítě v Modré a jako mladou, těhotnou ženu v Koni Převalského. Příběh v knize Sen o stromě se obloukem vrací k Tchao, hrdince jedné z dějových linek Historie včel.
Přemýšlím, jaké to muselo být, když se člověk octne osamělý s někým, s kým si nerozumí, jaké to je, zůstat sám a přežívat s pocitem viny v nehostinném prostředí.
Přemýšlím o tom, zda máme právo využívat přírodu a nutit kulturní plodiny ke stále větším výnosům, zabírat životní prostředí ostatním rostlinám.
V knize jsem se navíc dověděla o zakladateli banky semen v Leningradě, Nikolaji Vavilovi.“... celý text
— Lucienka220
Bezejmenná touha
„Do téhle "růžovky" (pro mě vaginy) mě uvrtala moje kamarádka a byla jsem neskutečně zvědavá, co mě vlastně čeká, protože porno psané chlapem.... no, nevím, nevím :)
Nicméně, byla jsem celkem mile překvapena.
V knížce je 5 linek, přičemž nejlepší za mě byla Erika. Nejen že tady šlo o romantiku, ale tak nějak i trošku reálný život a hlavně to byla jediná hlavní ženská postava. Baculka, co má na krku neskutečné hovado, co ji neustále ponižuje.... Začne dostávat tajemné dárky, vzkazy.... Kdo je za tím vším a proč? Najde Erika konečně pořádného Muže?
Druhou sympatickou postavou pro mě byl podnikatel Roman, který žil s manželkou, ale tak nějak ve svých letech "přestal fungovat". Přijal novou sekretářku a.... a už to jelo :) Ale co jeho manželka?
Fotograf Marek se pro změnu hledá v sexu přes internet, respektive výměně fotek se slečnou, se kterou se potkal náhodou.... A co když se potkají zcela účelně. Klapne to?
Spisovatel Pavel zase objeví svou dominanci s dcerou svých přátel a některé scény pro mě tady byly docela na hraně. Ale - pokud se to někomu líbí, proč ne. Já na tohle vážně nejsem.
Poslední byl Matěj. Dostal nabídku, kterou přijal, ale je opravdu honorář dostatečný? Za tenhle skutek bych mu "nadělila" mnohem víc....“... celý text
— Lucciella_L
Tenkrát v noci
„Karin Slaughter je KRÁLOVNA.
A její série s Willem a Sarou, včetně posledního přeloženého dílu je vynikající.
Navíc od loňského roku je tato série už i zfilmovaná, s příhodným názvem WILL TRENT, letos běží už 2. řada a je taky vynikající. Stejně jako další minisérie staršího data na Netflixu ze samostatných knih autorky.
Jediné, co by autorka ze staré dobré školy mohla změnit, je délka kapitol.
Co takhle rozdělit jednu dlouhou na několik kratších? Přece jen jsme už zhýčkaní, a krátké kapitoly se zkrátka čtou líp.
(Mmch, delší kapitoly používají i české top autorky, M. Klevisová či P. Klabouchová.)
Ale Královně to ráda odpustím a přečtu si všechno, co napíše.
Klidně bez kapitol a v angličtině.“... celý text
— eDex
Bitva u Moháče
„Tloušťka knihy zcela jistě může mást. Nejedná se totiž o další z mnoha nudných historických knih o středověku. Autor ve své knize velmi poutavě vypráví příběh posledního Jagelonského krále a jeho náhlého skonu. Nebojí se zacházet do detailů, které ale v jeho podání na čtenáře působí nesmírně zajímavě.
Čtenář má možnost nahlédnout, a nejenom, v podsatě stát se součástí slavné bitvy u Moháče, ve které autor působivě přechází z naučných pasáží do pasáží vypravěčských, ve kterých se nebojí emotivně ličit průběh samotné bitvy.
V dalších kapitolách autor neztrácí svého tvůrčího ducha. Pro zvídavé dále popisuje příčiny vzniku uhersko-osmanského konfliktu, které nám až nechvalně připomínají obrazy z mytických vyprávění o hraběti Drákulovi.“... celý text
— JustSony
U severní zdi
„Jedním slovem - neuvěřitelné, co se v těch letech dělo a spousta lidí nevědělo nebo nechtělo vědět. Snad se toto už nikdy nevrátí...“
— Marta13
Magorovy labutí písně
„"Jak dlouho Bože ještě snesu
že žiju v ustavičném stresu?"
Doslova mé myšlenky během zkouškového“
— RonnieSmithx
Mlčící fontány
„Silný příběh s krásným koncem. Moc doporučuji.“
— Máca216
Svatý František z Assisi
„Aktivně studuji historii v prvním ročníku na UK. Knihu si mohu pouze vynachválit a rozhodně ji doporučuji všem, kteří se alespoň trochu zajímají o středověké dějiny.
Na doporučení jsem se po mnoha útrapných historických knihách dostal ke knize od Jacquese Le Goffa o světci, kterého jsem znal především skrze můj zájem v křížových výpravách. Již na prvních stránkách jsem si uvědomil, že se jedná o naprosto jiný formát knihy, než které jsem doposud četl.
Autor knihu píše velice poutavě a vypravěčsky. Právě díky jeho přístupu máte skoro pocit, jako kdyby jste se nacházeli vedle středověkých kronikářů, kteří se tohoto světce snažili ve velkém vehementně popsat a vylíčit jeho příběh. Kromě části o životě Svatého Františka se v knížce můžeme dočíst něco málo také o františkánskému přístupu ke světu a k jejich učení. Nemusíte se ale bát, není to žádná filosofie. Naopak se autor snažil systematicky podat přístup Svatého Františka k různým světským reáliím a nutno říci, že z mého pohledu zcela jistě úspěšně.“... celý text
— JustSony
Conan: Zrozen na bitevním poli
„Uchcávám už z Conana z Cimerie od Arga a pak díky Smrtonošovi se dostanu k této sérii a uchcávám ještě víc. Všechny klady jsou už rozepsané níže, tak za mě jen PECKA!“... celý text
— John6900
Kéž bys tu byl
„Kniha se mi moc líbila. Bavila mě, všichni jsme prožili dobu covidovou, nádherná příroda Galapág a potom ten zvrat, to jsem opravdu nečekala. Bylo to hodně zajímavé.“... celý text
— Blanka586
Falešné zásnuby
„Je to bláznivé, uspěchané a nelogické. Ale docela milé a zábavné.“
— Senza Jenka
Skleněný trůn
„Ze začátku mi chvíli trvalo se do knihy začíst, ale jakmile se Celaene začala připravovat na turnaj šampiónu, tak to začalo být napínavé. Je to zajímavý příběh, ale trošku na mě zdlouhavý. Uvidíme co nám přinesou další díly. Za mě Dvory mě bavily o něco víc. Jinak mám určitě v plánu v sérii pokračovat.“... celý text
— KajinaH722
Kde jsi, když nejsi
„Kniha je hodně smutná. Takovéto příběhy se ale bohužel stávají. Není to odtržené od reality. Svět je plný narcisů, psychopatů a manipulátorů. Daisy chápu. Není divu, že si našla Jakuba. Prvního, kdo byl ochoten ji vidět jako ŽENU, kdo ji doopravdy MILOVAL. Ani jeden z jejích mužů nebyl v pořádku. Ani jeden nebyl ideální, ani jeden jí nebyl hoden. To ona ale nevěděla. Dělala, co mohla, jen za sebe se postavit neuměla. Škoda, že skončila tak špatně, tahle kniha by potřebovala hezký konec.“... celý text
— mschmidtova
Hraběnka z Nemanic
„Chudá, vychrtlá, plná pih a navíc po úraze a špatnému srůstu kosti kulhá, to je Ellie Lyttonová, která přišla o posledního "příbuzného", a to nevlastního bratra při dost zvláštní potyčce v pánském klubu. Přesto je to velmi osvěžující postava, protože je přímá a navíc spisovatelka. Nevadí, že svého knižního hrdinu Oskara nesnáší. :) William Blakestone Pencarrow, lord Hainford zvaný Blake z počátku vidí pouze povrch, ale následně při různých situacích odhaluje i jádro Ellie. Sice jí o ruku nepožádá z toho pravého důvodu, ale následně se k tomu i přes jistá odhalení a potíže doberou společně.“... celý text
— Kudík
Hrabě Monte Cristo. Kniha první (třísvazkové vydání)
„Tady není co dodat, tohle si prostě vychutnáte do posledního písmene. Tři knihy jsem zhltnul za pár dní.“
— ondrej.b
Tajemství černé orchideje
„Tajemství černé orchideje byla má poslední nepřečtená kniha od skvělé Lucindy Riley. Kdysi jsem si ji koupila a úplně na ni zapomněla. O to milejší bylo si ji přečíst, ale i smutnější, že žádnou další již nenapíše...
Je to romantický příběh vyprávěný ve dvou časových osách, příběh tragické lásky, vášně, zrady, ale také nových začátků. Je opředený, jak už to u těchto příběhů bývá, mnoha tajemstvími z minulosti, která ovlivní a zasáhnou do životů budoucích generací. A to rozpletení, ty rodové vazby, to propojení postav, tak to uměla paní Lucinda vždy skvěle napsat.
A i když to za mne není její nejlepší kniha, ode mne ten plný počet * dostane.“... celý text
— Šánka
Vlk samotář
„Moc krásná kniha, četla jsem jedním dechem. Život vlků je moc zajímavý a obdivuhodný. Jodi je perfektní spisovatelka. Mám ji moc ráda. V knize se prolínají vztahy ve vlčí smečce i v té lidské. Lidské vztahy v rodině jsou často komplikované událostmi, které se stanou, ale když nakonec dojde ke smíření, i když je to někdy těžké, všichni tím jen získají. Zpátky rodinu a nejsou už sami...“... celý text
— Blanka586