Nejnovější komentáře

Kameny věčných

„Úžasné, skvělé, boží! Tahle kniha mě naprosto pohltila, od první stránky po tu poslední, nemohla jsem se odtrhnout! Nemohla jsem uvěřit, že je to česká autorka a dokázala napsat takhle skvělou knihu. Jsem pyšná, že i my máme autorku YA, která se rovná světovým autorům! Astaroth je můj nový bookboyfriend a ten konec? Potřebuji druhý díl a to nutně! Dávám pět hvězdiček, protože tohle byla sakra jízda.“... celý text
— terrak

Vlaštovky z Černobylu

„Detektivní román ze zajimavého prostředí černobylské zóny. V roce 2016 se objevují vraždy lidí, kteří jsou spojeni s vraždou dvou žen v den výbuchu černobylské elektrárny. Na Ukrajině pátrá kapitán Melnyk, z Moskvy inkognito přijíždí poručík Rybalko, rodák z Pripjatě, kterého si najal Sokolov, jemuž byla zavražděna manželka a syn. Vrah své oběti preparuje, do břicha jim vkládá vycpaného sokola a poblíž nechává vycpanou vlaštovku. Vše směřuje k jednomu podezřelému a já si celou dobu říkám, že musí přijít zvrat… Rus Rybalko je černoch, někdy jsou lidé překvapeni jeho vzhledem, jindy nikoho nenapadne, co tam černoch dělá. Na začátku knihy se Rybalko probouzí na záchytce a doktor je překvapen, že černoch umí tak rusky. Stejně tak je na začátku knihy napaden rasisty, ale pak se skoro nikdo jeho vzhledu nepodivuje. Říkal jsem si, že autor to chystal rovnou pro Netflix s už mu tam chybí jen homosexualní linka… A v závěru knihy zjišťuji, že i homosexualni linka tady je. Melnyk a Rybalko patraji po sve linii, ale svym zpusobem jsou oba stejni. Kdyz uz chtel udelat autor dva vysetrovatele, hodilo by se je odlisit nejak vice jednanim, myslenim nez barvou pleti. Cetlo se to dobre, lakalo me to rychle docist, doporucuji.“... celý text
— Dabasir

Uteč, dokud můžeš

„Myslím si, že jako úvodní příběh série to nebylo špatné.“
— ivoiro

Sedm manželů Evelyn Hugo

„Během tří dnů jsem si na této knize opravdu smlsla. Evelyn Hugo jsem v podstatě 99% knihy nesnášela. Její chování, intriky, lži a vypočítavost autorka vykreslila bravurně a vyvolala ve mně tak silné emoce, až jsem se tomu sama divila. Posledních pár stránek mi názor na Evelyn trochu změnilo. Jak? Nebudu spoilerovat a raději doporučím, abyste si knihu přečetli. Určitě za to stojí. Pro mě velké překvapení, protože knihu jsem předem považovala za jednu z mnoha amerických umělých bestsellerů. Ale byla skutečně výborná, hluboká, propracovaná a nezapomenutelná.“... celý text
— katpas76

Na ledě

„Není to špatné, ale ani to neni tak skvělé, jak je kolem toho haló. Dlouho mi trvalo se začíst, hl. Hrdinka me zezačátku dost štvala. Popsany sex, jako jooo, ale obcas tam byly popisy, které teda spís ne… Libilo se mi reseni tematu jidla atd. Ale jinak jsou za me mnohem lepsi romantarny z hokejoveho prostredi (od Elle Kennedy a dalsi)“... celý text
— Zlá-Ňufie

Tajemství pomocnice

„Tak mě se tahle kniha líbila úplně stejně jako první díl. Hlavní zápletku jsem vůbec neuhádla a Millie byla zase skvělá. Ono moc více ke knize nejde napsat, bez toho aniž byste nespoilerovali. Jediné co, konec byl opravdu drsný. A Millie a Brock mi k sobě vůbec nesedli a jsem ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo. Už se těším na třetí díl a asi se do něj půjdu hned pustit.“... celý text
— FejKýý

Mládí na hřišti

„Ti dva jsou takoví bobánci... Už aby se dali dohromady...“
— Capybara18

Vévoda a já

„Jelikož byl takový hype ohledně seriálu, tak jsem neodolala a pustila si ho. Skončila jsem po prvním dílu, takže jsem zřejmě jedna z výjimek. Nicméně knižní předloha mě svým zaměŕením stále lákala. Vždyť jde v podstatě o jeden z mých oblíbených žánrů. A nebyla jsem zklamaná. Základní záplatka předstírání vztahu není originální, tu jsem už viděla určitě všude mnohokrát. Hlavní je zde ale to, že jsem se nenudila. Bavila jsem se. (Tvůj idiot bratr). Autorka hezky pracovala s nevědomostí mladých dívek o tom, co se děje mezi mužem a ženou. Daphne se vévodovi pěkně postavila, když ji došla drobná zmínka z jednoho rozhovoru. Líbil se mi i vévodův problém, ale kolikrát jsem si říkala, že je to ale pitomec, že tak dlouho je ublížený. Ale co já mohu soudit. Knihu jsem si zvolila jako první knihu nového roku a jsem se svou volbou spokojená.“... celý text
— Madelisi

Církev - Průvodce českou historií

„Tato kniha o církvi mě zaujala nejen četbou ale i fotografie“
— Luigi1

Barevný závoj

„Audiokniha Čro. Viděla jsem i film, který se v první polovině knize dost věrně přibližoval, zato druhá půlka byla naprosto změněná. Určitě se mi víc líbila kniha. Zajímavé prostředí, nevšední příběh, dobře vykreslené charaktery lidí. Navíc paní Klára Suchá to překrásně načetla, radost poslouchat.“... celý text
— p.stranska

Vesnice - Průvodce českou historií

„Tato kniha je moc pěkně ilustrovaná i četba je poutavá“
— Luigi1

Město - Průvodce českou historií

„Při prohlížení a čtení jsem se hodně naučil“
— Luigi1

Začarovaná Šumava - Pověsti a vyprávění z trojmezí Bavorska, Čech a Rakouska

„Přečteno kvůli výzvě. Mám Šumavu velmi ráda, ale mnohá místa (zvláště v Bavorsku) mi vůbec nic neříkají. Některé příběhy jsou zajímavé, ale většinou jsou to takové "tuctové" historky, kdo kde potkal čerta nebo jinou nadpřirozenou bytost. Myslím, že brzy na knihu zapomenu.“... celý text
— Hani77

Za katrem: Historky, co utekly z basy

„Knížka se mi líbila. Jen mi tam chybělo víc těch zkušeností a příběhů.“
— Terka30

Syndikát

„Superčtivo. Úžasné téma. Dech beroucí možnosti. Když si myslíte, že máte vše pod kontrolou, tak zde máte k prozření čtivo z něhož budoucí realita vyzařuje blesky. Vánoce loňského roku nebyly pro mě pohádkové, nýbrž Syndikát-ové. Chtělo by to další díl, neboť scénář je skoro bezedný. Možnost pro J.Š. od J.H. by mělo sílu citátu. "N........ j... t... lidi". Bezvadnost, bravo.“... celý text
— Jaruš7

Zánik samoty Berhof

„Příběh Ulriky, jejího na alkoholu závislého otce, jeho milenky i ostatních se čte doslova jedním dechem. Ale zároveň je to nelehké čtení, odehrávající se v těžké době konce druhé světové války. Děj se odehrává na samotě Berhof a zabývá se především tematikou werwolfů, kteří v této oblasti podnikají pohraniční trestné výpravy s úmyslem vraždit, krást a zvrátit pád fašistického režimu. A když se tam objeví jeptiška Salome, je jasné, že neštěstí na sebe dlouho čekat nenechá... Autor všechno popsal tak věrně a syrově, že úplně cítíte ten chlad, a spolu s Ulrikou prožíváte její strach, hrůzu i další pocity. Předpokládala jsem, že příběh bude nějak lépe uzavřený, ale přestože se tak nestalo, zklamána určitě nejsem. Kniha mi poskytla opravdu silný zážitek - kromě toho se odehrává v místech, kde jsem se narodila a prožila mládí ;-), proto se určitě časem poohlédnu po nějaké autorově další.“... celý text
— 85098211

Vyprávění

„Tuhle malou knížečku s pěknou obálkou jsem dostala k Vánocům. Podle anotace a slov o autorce Ursule K. Le Guinové v závěru knihy to vypadalo více než nadějně a já se do knížky s chutí pustila. Jenže, jak to tak bývá, když si člověk vytváří předčasné závěry a toužebná očekávání, naděje na knižní skvost se (alespoň u mě) nenaplnily. Tohle sci-fi fantasy z daleké planety v neurčené budoucnosti se snaží o kritiku pozemských totalitních režimů implementovaných do místní kultury „Vypravěčů“. Copak o to, nápad to není špatný, ale knížka je taková upachtěná, těžkopádná, bez jediné stopy nadhledu, lehkosti či dokonce humoru. Křečovitě se snaží být nejmoudřejší a nejhlubokomyslnější z moudrých a hlubokomyslných, ale snaha nedojde naplnění. Připomnělo mi to nešikovné batole, které má vkládat dřívka různých tvarů do krabičky s příslušně tvarovanými otvory. Nakonec ten kvádřík do kulatého otvoru nějak narve, ale to jen proto, že je o fous menší. Úkol splněn, ale uspokojení se jaksi zcela nedostavuje.“... celý text
— Tyet

Frankenstein

„Ja jsem v rozpacich. Cekala jsem uplne neco jineho. Misty me to unavovalo tak, ze jsem to chtela mit rychle za sebou a pristihla jsem se, ze nevnimam, co ctu, takze zpatky. Rozcilovaly me tam ty jakoby ufnukane pasaze, vsichni byli v beznadeji a uzkosti. Ale chapu, ze pred dveste lety to muselo byt sokujici cteni.“... celý text
— misssicccka

Sudetský dům III: 1959–1968

„I tento díl je velmi čtivý a tak reálný. Je z něj cítit tíživá atmosféra doby a také naděje v lepší časy. Více si můžete přečíst v recenzi.“
— hanka_reading

Plantážníkova žena

„Krásně a barvitě napsaná kniha s bolavým příběhem. Neodolatelné čtení se sevřeným srdcem. Kniha osloví především maminky.“
— skardovka

Edith Piaf

„Tak tato kniha mě naprosto dostala. Doporučila mi ji mamka. Začala jsem číst a nedalo se odložit. Bylo tam hodně míst, při kterých jsem měla slzy v očích, jak byly smutné a dojemné.Tolik tragédií. Úžasná malá, velká žena, která mohla být milionářka, ale díky své dobrosrdečné povaze skončila tak jak začala.“... celý text
— anája

Hrob na kopci

„Drsný a zároveň smutný příběh. Jsem zvědavý, jak se v příštím díle ukáže nová informace ve Španělsku ...“
— Kubajzz

Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal?

„O Číně jsem věděla, že je tam hodně velký rozdíl mezi životem obyčejných lidí a těch bohatých. Ale jak je toto možné v komunistické zemi, kde si mají být lidé rovni? Jak to ,že pro většinu lidí je nedostupná lékařská péče? A co nějaké sociální jistoty? Až mi z toho bylo zle. Všechen ten marast , co tam lidé zažívají. Pan Etzler neskutečně živě popsal, hvězd bych dala víc. Životní prostředi na tom tam nikomu nezáleží a na lidech ještě míň. Doufám a přeji si , aby se život v Číně pro její obyvatele zlepšoval, aby zažili co je to svoboda.Naprosto mě uchvátily reportáže z Tibetu a Himaláje, ta přiroda a místni obyvatelé , snažíci se žít tradičním způsobem života, i když "jejich strana 'jim to znemožňuje. Kniha mi ještě víc otevřela oči , pořád jsem si myslela, že to není tak zlé, opravdu to byl pro mě místy velký šok. Knihu všem doporučuji.“... celý text
— danielavachova

Posel z Liptákova

„Svazek "Posel z Liptákova" kromě stejnojmenné aktovky v sobě zahrnuje ještě jednu kratší hru, a to Vizionář. Obě kratšího rozsahu, ale obě skvělé. Obě hry mají jedno společné téma, a to budoucnost. Zatímco v jedné hře se v budoucnosti přímo ocitáme, v druhé ji věštíme. Způsoby pojetí odlišné, ale obě pojaté po cimrmanovském stylu, svérázně. Obě hry jsou nabité hláškami a průpovídkami, z nichž mnohé tzv. zlidověly a člověk si je rád připomíná. Bavilo, velmi. "Teď ti povím to slovo, které se říkalo za starých časů, když na sebe byli lidé ještě zlí. Tak zlí, jako jsi ty na nás. Teď poslouchej. Víš, co jsi? Ty jsi průduch!"“... celý text
— sgjoli

Afrika

„Afrika je klasika - mezi lidmi podle mne jedna z nejoblíbenějších her. A to právem. Nejen tím obsahem, ale i provedením - je to nabité tolika humornými momenty a "fláky", že se člověk má co chvíli čemu zasmát. A neomrzí se to. Aspoň jsem vždycky měla ten dojem, i když tu a tam narazím na komentáře, že humor je tu nucený. Nevím, nikdy mi to tak nepřišlo a vždycky jsem spíš narážela na pozitivní ohlasy. A já osobně se u Afriky fakt bavím. Opeřený had, Josef Václav Sládek kch, "ty nejsi brífingový typ", smíchaný pěvecký sbor Hlahol a tak. "Opeřený hade, tady Skákal přes oheň, až si propálil mokasíny mi řekl, že by se mnou chtěl žít v jednou stanu..."“... celý text
— sgjoli

Záskok

„Záskok byla jedna z prvních her, kterou jsem od Cimrmana viděla, a byla to láska na první pohled. Vlastně hry Záskok a "třídní kniha" mne k Cimrmanovi dostaly a už jsem tomuhle fenoménu zůstala věrná. Záskok je hra, v níž se tvůrci geniálně strefují do vlastních hereckých řad, a to po svém způsobu - svérázným humorem, který je ale ve své podstatě laskavý a nechce záměrně ubližovat. Najdeme tu výborně vystavenou zápletku okořeněnou plejádou hlášek, které zlidověly a které přitom umí rozesmát i při opakovaném poslechu. Tohle je prostě srdcovka. "V Českých Budějovicích by chtěl žít každý. Kromě mě teda..." "Maminko, podívejte, Bártovo oko!" "Tak končí.... aspoň doufám... naše komédie..."“... celý text
— sgjoli

Dobytí severního pólu

„Dobytí severního pólu je jedna z těch mých oblíbenějších her (byť třeba ne úplně nejoblíbenější). Autoři tu výborně zpracovávají téma typické pro dobu 19. a počátku 20. století, kdy Cimrman "žil a tvořil", a to snahu Čechů vyrovnat se Němcům. Tak proč ne tím, že předběhnou Němce v dobytí severu? Opět spousta vtipných momentů, narážek, skvělé zapamatovatelné postavy a opět skvělá pointa. A v semináři vždycky pobaví Školní brašnička a Přetržené dítě. Tohle prostě baví. "Jdu na sever... a už jdu na jih." "Polární noc má zvláštní moc, každého přepadne smutek..." "Děkuji ti, náčelníku, že ses mě zastal."“... celý text
— sgjoli

Němý Bobeš aneb Český Tarzan

„Němý Bobeš je proti ostatním hrám možná odlišný svojí strukturou a možná není "tak profláklý", ale rozhodně není o nic horší hrou. Aspoň tedy já se při čtení této hry docela pobavila. Možná právě ta struktura tuto hru ozvláštňuje a udělala ji pro mne zajímavou. Tradičně v cimrmanovském duchu tu potkáváme neotřelé charaktery a pobavíme se u skvělých hlášek a geniální argumentace vůči vídeňskému cimrmanologovi Fiedlerovi. Možná se tahle hra neřadí mezi ty moje nejoblíbenější, ale bavilo mne to hodně. "Cos to udělal, Pepiku?"“... celý text
— sgjoli

Bowie: Ilustrovaná monografie

„V čase mezi vánočními svátky a Silvestrem 2024 jsem si ještě střihla tuhle biografickou krásku o Davidu Bowiem a strávila jsem s ní několik krásných chvil. Fanoušci tohoto zpěváka si tu určitě přijdou na své, zvláště pokud Bowieho život třeba neznají tak podrobné. Kniha je tu zaměřena především na jeho profesní život, jeho rodinný život tu je spíše jako doplněk. Vše je psané hezky srozumitelně, v souvislostech. Člověk tu načerpá i další hudební inspiraci - jsou tu zmíněni i někteří další hudebníci, u kterých se Bowie buď sám inspiroval, nebo s nimi pracoval, nebo se měl s nimi možnost setkat. Což třeba pro mne bylo přínosné, protože moje hudební povědomí je v některých oblastech stále ještě trochu děravé, tak si ráda ty znalosti doplním. Text knihy je pak doplněn o řadu obrazových a fotografických materiálů, takže i po té vizuální stránce je tahle kniha neuvěřitelně zajímavá, lákavá a krásná. Tohle jsem si nesmírně užila, moc mne to bavilo. Pokud vás tedy osobnost Davida Bowieho zajímá, rozhodně moc doporučuji.“... celý text
— sgjoli

Kaligrafie snů

„Pro mne dosud neznámý autor a hned mne uměl zaujmout, od první stránky. To moje čtenářská dušička vždycky ocení. A tady se mi to stalo, byť třeba nehodnotím naplno. Kaligrafie snů je spíše střípkovitým příběhem, který na příběhu mladého chlapce žijícího v Barceloně v polovině 20. století zobrazuje vcelku zajímavou škálu příběhů dalších - od milostného příběhu dvou nesourodých duší, přes neúspěšný poválečný odboj po různé mikroříběhy zobrazující život lidí v Barceloně dané doby. A to na pozadí příběhu hlavního hrdiny Ringa potýkajícího se s vlastními problémy. Kniha na první pohled není nijak akční, je spíše atmosferická, zdánlivě popisuje jen tady a teď, ale přitom se vám pomaličku před očima odhalují silné osudy, které dohromady dávají zajímavou mozaiku. Kniha od čtenáře vyžaduje určitou trpělivost, aby se pak čtenář nechal nechal v závěru překvapit zajímavým zvratem. Kniha vlastně nutí čtenáře zpomalit - uspěchané čtení této knize nesvědčí. A je to tak v pořádku. Byť neumím říct, proč vlastně ubírám jednu hvězdu a co mi tu chybělo, musím za sebe říct, že jsem okouzlená a knihu jsem si užila. V tuhle chvíli mám pocit, že bych se měla časem ke knize vrátit a přečíst znova, protože mi kniha při dalším čtení může předat ještě něco dalšího. A že si to zas užiju z jiného důvodu. Nevím proč, ale tak to na mne momentálně po dočtení působí. Za sebe každopádně tuto knihu mohu doporučit.“... celý text
— sgjoli