Nejnovější komentáře
Dívka od vedle
„Tato kniha je opravdový masakr, a to je jen odlehčená verze skutečnosti, přesto je to prostě masakr. Jak se píše v předmluvě: "Tento román děs neslibuje, on ho skutečně přináší." – Stephen King. A je tomu opravdu tak. A taktéž platí: "Otáčet stránky se sice budete děsit, ale otáčet je přesto budete."- Stephen King
Dívka od vedle je neskutečně mrazivý příběh, který vás vtáhne a nepustí, i když máte pocit, že byste to radši vzdali. Brutalita a hrůza jsou tak reálné, že vás bolí nejen číst, ale zároveň vás něco nutí pokračovat.
Je to opravdu psychicky náročné čtení. Neskutečné – a přitom založené na skutečnosti!!!“... celý text
— vihar
Vyděšená k smrti
„Za mě dost dobrá kniha, děj svižně ubíhal, stále se něco dělo a nutilo mě číst dál, lehce a dobře psané.“
— sloncekhk
O půl páté před krámem
„Stejně dobré jako první díl. Při čtení máte pocit, že ty lidi znáte, že v té vesnici už jste někdy byli. Autor píše nádhernou češtinou, baví mě jeho věty na půl stránky dlouhé. Bavilo mě i rozdělení díla do čtyř ročních období, aby to nakonec vyznělo jako celkem dobrý rok.“... celý text
— p.stranska
Letní nebe
„Morag se po nehodě velkého airbusu s malým letadlem snaží vrátit zpět k práci pilotky. Projde všemi testy, odpoví na všechny otázky, přesto se necítí vnitřně připravená na návrat do kokpitu. Onemocnění dědečka jí dá záminku vrátit se domů do Skotska a zkusit se znovu těšit z létání. Během jednoho z letů mezi malými ostrůvky na severu Skotska, je nucena převzít řízení letadla a nouzově přistát. Pro pilota přiletí záchranná služba, ona ale musí na malém ostrůvku, obydleném jen jedním podivínským ornitologem, zůstat a přečkat náhlou bouři. Gregor není ze společnosti vůbec nadšen. Morag se snaží vše opravit (rádio, pojistky, generátor, kurník) a vrátit se ke svému životu. Bouře ale přerušila dodávku proudu a Morag je nucena na ostrůvku plném ptáků, kde život plyne úplně jiným tempem než ve velkém městě, zůstat a přemýšlet.
Příjemné překvapení, čekala jsem jiný typ vyprávění, ani hodnocení nebylo moc přívětivé, trochu jsem knihu odkládala, ale četla se mi moc příjemně a život pilotky i lidí na skotských ostrovech mě zaujal. A taky jsem si připomněla, že není opravdu nutné zvládnout vše a jak jen nejrychleji to jde a vyrazit za dalšími povinnosti. Občas prostě stačí změna perspektivy.“... celý text
— KatieKuli
Kočovný biograf pana Saita
„Kniha je skvelo napísaná, ale nedokázala ma vtiahnuť do deja. Čítala som ju neúmerne dlho. Neviem, či to bolo mojim vnútorným rozpoložením, nevhodným časovým nastavením...
Kľudne som ju na pár dní odložila, potom som si už samozrejme nepamätala kto-je-kto... celé zle (:.
A pritom autorka vykúzlila imaginárny svet posiaty jedinečnými postavičkami a originálnym prostredím ostrova Upper Puffin.
Konečne poslednú tretinu som prečítala na jeden záťah a bola krásna.
Pre to všetko však nemôžem udeliť knižke plný počet hviezdičiek, i keď v závere som s knižkou súznela.
"Páry tančily se zavřenýma očima tělo na tělo a ocitly se kdesi daleko, v jiném světě. Zavřené oči obyčejně znamenaly luxus, jaký si člověk běžně nemohl dovolit. Když se nedíval, vždycky byl poblíž někdo připravený ho o všechno obrat. Jenže tady si nervová soustava mohla dopřát oddech."
"Sestra Beatrice mi se svou svébytnou logikou vykládala, že před mnoha miliony let Bůh stvořil jednobuněčnou bytost. Ta snila o jediném, stát se člověkem. Bytost na sebe vzala podobu ryby, ploutve se změnily v končetiny a na mořském dně zkoušela lehkou chůzi. Obzvlášť netrpělivá Tiktaalik roseae si vyvinula plíce, využila příležitosti a vylezla na pevninu. Klopotná anabáze začala. Odysea byla dramatická a nesmírně krásná, ale také naprosto zbytečná. Původ a plodovou vodu nezapřeme. Za všech okolností zase skončíme v obrovském moři."“... celý text
— Kaduri
Kavárna s vůní perníčků
„Krásný příběh, kavárna, láska a přátelství. Těším se na další díl“
— Ludmila91
Hrobník a dívka
„Kniha náhodně vybraná v knihovně podle obalu. Nelituji toho, výborný námět, dobře se to četlo a určitě sáhnu i po předešlém dílu s názvem Hrobník.“
— Kortez
Šťastně až navěky
„Tohle mi sedlo o dost víc, než první díl. Takže super. Sice se tady ten jejich vztah vyvinul extrémně rychle, ale to mi asi nijak zvlášť nevadilo. Prostředí se mi moc líbilo, dvojice byla sympatická (Jason byl prostě zlatíčko). A ačkoliv jsem občas vrtěla hlavou nad tím, jak se Sloan chovala, tak to o pár stránek později vyrovnala a moje sympatie k ní vzrostly. Poplakala jsem si, protože i Jasonovo rozhodnutí bylo celkem logické, i když nevím, jestli to nebylo až moc přitažené za vlasy. Takže ačkoliv tam je "klasické drama" na konci, tak tady bylo celkem pochopitelné. No a konečné opětovné shledání... Ach jo, já chci taky svého Jasona. *fňuk*“... celý text
— Etule
Slepý hon
„Jo tahle partička mi vážně chyběla. Kniha je kraťoučká, ale nemáte moc čas se ani nadechnout, jak se tam seká jedna akce za druhou. Tahle parta prostě nezastavuje a jede na plné pecky. Naprosto je miluju! Jsem ráda, že konečně bude vycházet dlouho očekávaná druhá série, moc se na ni těším. :)“... celý text
— Etule
Kleopatra
„Tedy, ať už jsem čekal cokoli, rozhodně to předčilo veškeré očekávání. Ačkoli obálka nakladatelství Omega poněkud velmi zkresleně slibuje "život" Kleopatry, Haggard svým čtenářům nabídl jinou verzi tragédie Kleopatry a Antonia. Zmíněné nakladatelství se z mého pohledu dopustilo ještě jednoho bolestivého přehmatu, který může mnoho současných čtenářů odradit od jinak výborného příběhu. Jde totiž o překlad. Ten není původní, ale jedná se o upravenou verzi překladu z roku 1899. Nešťastná volba. Snaha o vznosný jazyk v kombinaci mixu moderní češtiny a archaické verze dává vzniku jistému paskvilu, který se novodobému čtenáři může velmi špatně číst. Což je znát především v první úvodní knize, u níž, doznávám, jsem sám celkem zápasil. Lepší by bylo buď vytvořit opravdu moderní překlad a nebo, ačkoliv jsem je v ruce neměl, verze z let 1899 nebo 1920. Což je jen technická vsuvka. Pokud se podaří čtenáři začíst, bude odměněn opravdu nádherným příběhem!
Hrdinou, či spíše antihrdinou, Haggardova historického románu je Harmachis. A antihrdinou tak trochu nešťastným, neboť je spíš loutkou než čímkoli jiným. A loutkou v rukách ženských postav, které knize skutečně kralují. Zatímco zprvu je zachráněn chůvou Atonou, je posléze připravován jako želízko v ohni velkého spiknutí na svržení Kleopatry a stane se knězem a milcem bohyně Isis. Následně se dostane do moci Kleopatry, která je skutečně "tygří ženou", kterou čtenář bude střídavě obdivovat a nenávidět pro její oportunismus a celkem hadí povahu. Tou nejvýraznější osobností je tu ovšem žárlivostí šílená Charmiona, která je, vzdor všem vládcům a bohům, tím faktorem, který je motorem celého příběhu. Ženský element je tudíž leitmotivem Haggardova příběhu zcela jednoznačně a nepopiratelně; a taky se na něj často naráží v dialozích mnoha zajímavými postřehy.
Zvolený jazyk vyprávění je složitější a projevuje se spíš divadelní přepjatostí, jistým patosem, vznosným jazykem a hyperbolou. Je-li to špatně nebo ne, budiž otázkou vkusu. Jako divadelní kus by tato Kleopatra rozhodně obstála. Především díky mystickým scénám a vrcholícímu dramatickému závěru, který si nic nezadá s divadelní tragédií. Dokonce natolik, že na mnoha místech jsem si vzpomněl na Shakespearovu verzi.
Za sebe tak mohu říci, že jsem byl mile překvapen a příběhem pohlcen v každé jeho části. Především od počínajícího Harmachisova pádu a následné cestě k pomstě. A taky kvůli Charmioně, jejíž postava byla velmi pozoruhodným jevem. Přestože mou obrazotvornost trochu potrápilo egyptské prostředí vzdálené mé fantazii a ono nikoli zcela zdařilé "přeložení" starého překladu do nové verze, tato Haggardova kniha byla velmi příjemným čtením a zážitkem.“... celý text
— Kozel
Železný plamen
„Myslím, že mi na konci jeblo.. :)
Jinak boží knížka.“
— Týý1
Kde je mi dobře
„Než jsem knihu začala číst, přečetla jsem si komentáře a recenze zde a byla dost skeptická. Nicméně pokud hledáte vtipný, přeslazeně romantický příběh, tak to nebude úplně případ téhle knihy.
Je ti vlastně taková téměr psychologická sonda do vztahu dvou lidí ( a party přátel) co se milovali, milují, ale čas a ŽIVOT jim hází klacky pod nohy a přetváří. Nejhorší noční můra je očekávání druhých, kterým se snaží vyhovět, nejen rodičům, ale i přátelům. Celá kniha si plynula svým vlastním melancholickým tempem. S hlavními hrdiny prožíváte jejich seznámeni, odcizení, znovu shledání, navázání vztahu, sestěhování se, první práce, selhání až následný rozpad vztahu, který neuvěřitelně bolí. Nikdo nikoho nepodvede, nemáte šanci ani jednoho nenávidět, protože je to skoro takový rozchod z rozumu. Vyústění “nejlepšího pro toho druhého. Zároveň je velmi dobře ukázané, jak selhává komunikace a kam až to vede. Bylo mi z toho chvílema až neskutečně úzko, ke konci jsem už u brečela, bylo mi to líto za ně, ale některé věci se asi prostě musí stát. Dalo by se k tomu napsat spousta věcí, ale věřím, že kdo si podobnou situací prošel, a ví, jak to bolí, bude ke knize přistupovat jinak, bude se na to dívat z jiného úhlu. Kniha mě dost rozebrala a na konci složila zpátky. Čekala jsem od knihy úplně něco jiného, než jsem dostala a vůbec nelituju. Dávám zasloužených 5*“... celý text
— NikyTaky
Divoká Afrika
„Ne nejsou tu svalnatí sportovci,ale za to je tu prostředí divoké nespoutané Afriky. Práci Michalle byla vskutku zajímavá a k tomu tam nebyla sama. Ethan i Dean měli před ní tajemství a jak to tak bývá vyplulo navenek ne zrovna v ideální situaci...a Michalle jednala dosti zbrkle,jak můžete tušit a to vedlo k událostem jenž sem nestačila zírat. Ano autorčina Prvotina,kterou vydaly po letech a já rozhodně nelituji ba právě to se mi libi jak umí psát o různých věcech a prostředí.“... celý text
— petulkapeta
Jiná dívka?
„Dana je dívka, sirotek, z dětského domova ve Varšavě, kterou si na pár dní, kolem vánočních svátků, vezme její příbuzná rodina k sobě do Jurotína. Tam poznává v rodině paní Petříkové Julka a Mariána a také jejich kamaráda Zenka. Dana chce všem udělat radost nějakým dárkem a tak při nákupech ukradne dva drobné dárky v obchoďáku. Při tom jí vidí Zenek, ale to se ještě neznají. Když pak přijde za klukama, Dana se stydí a uteče a schová se na nádraží. Všichni jí hledají, i když původně chtěli jít bruslit. Najdou jí a vrátí se k Petříkovým.“... celý text
— Aribana
Jak zkrotit svůdníka
„Moc se mi líbí, že ikdyž se jedná o romanci, pozadí příběhu je postaveno na reálné historii. Na konci zamáčknete slzu nad sladkým koncem a po přečtení autorčina doslovu zjistíte, že jste se vlastně i trochu vzdělali v historii. Za mě skvělé odpočinkové čtení.“... celý text
— Zuzunda
Ptačí hotel
„Krásný příběh se z toho vyklubal, emotivní, křehký, lebedila jsem si.“
— bookcase
Přitažlivost pádu
„Cože, tohle byla prvotina? Opravdu skvěle napsaná kniha, která vtáhne do těžkého tématu, kdy příběh se odehrává ve velmi nedávné minulosti, což znamená, že kniha byla přeložena skoro bezprostředně po svém vydání v originále. Skvělý překlad paní McElveen, od které jsem letos přečetl asi už 3. knihu. Skoro to vypadá, že dobré knihy se teď píší jen v Irsku a nebo že Irsko a Česko k sobě mají nesmírně blízko ve vnímání a působení literatury.“... celý text
— bob0985
Panoptikum pana Perkinse
„Docela smutný příběh o tom, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Líbilo se mi střídání příběhu vraždy z konce 19. stol. s jejím objasňováním na začátku 21. stol. Zajímavý byl popis života v kočovné společnosti a vztahy lidiček s různým tělesným postižením. Návštěvníci ZOO je vlastně nepovažovali za lidi, ale oni měli své city a kladné či záporné vlastnosti.
Román se četl velice dobře a nemohla jsem se od něho odtrhnout (zase jedna probdělá noc).“... celý text
— babystar
Houpačky
„Taková jednohubka na jeden den. Odpočinkové počteníčko na zasmání. Za mě dobrý, doporučuji.80%.“
— Olous1
Komu to prospívá
„Velmi obstojný před díl a jsem zvědaví co autor vymyslel v knize Boží mlýny. Jestli bude navazovat nějakým způsobem na tuto knihu nebo bude ještě před, ale to mi nedává moc smysl. Na pět to stále nemá, ale užil jsem si to dost.“... celý text
— Johny_H.
Ex na koštěti
„Začátek a prostředek se mi líbily víc než konec, ten už byl příliš předvídatelný. Něco bylo vtipné, nejlepší asi kocour a jeho mluvené projevy:)“
— nicandra
Knihovna na Páté avenue
„Poslední dobou často čtu knihy s více dějovými liniemi, což mi docela dost vadí.
Samozřejmě, že to mělo, vzhledem k příběhu, svůj důvod a příběh obou linek se na konci knihy spojil, četlo se mi ale hůř a kniha mě zas tak moc nezaujala.“... celý text
— absa2611
To bylo Dachau
„Perfektní podrobná vědecká práce, zobrazující KT Dachau chronologicky od vzniku 22. března 1933 a popisuje jeho proměny na pozadí dějin až do osvobození 29. dubna 1945. Fungoval nejprve v míru pro politické odpůrce, pak ve válce pro národy celé Evropy a také jako zdroj levné pracovní síly pro podzemní továrny nebo i místo pro pokusy na lidech. Vše vymýšlel a vedl Heinrich Himmler, vůdce SS. Autor Stanislav Zámečník, vězeň Dachau 1941-45, nastudoval obrovské množství zdrojů a sepsal je do přehledně utříděné, čtivé a přitom fakty nabité knihy.“... celý text
— TipsyChipsy
Vincenc neboli Přítelkyně významných mužů
„Podivné. V divadle určitě lepší zážitek než na papíře.“
— boticelli
V jediném okamžiku
„Klasický detektivní příběh, který je zpestřený zapojením AI, umělé inteligence. Já jsem vůči AI dost skeptická, nejsem zastánce této technologie. Možná i tak trošku odpůrce. Všichni známe všechny ty katastrofické sci-fi filmy, že... A já tak nějak věřím, že tohle je cesta k úpadku lidstva. Co myslíte? Ale to už odbíhám.
V této knize umělá inteligence vystupuje jako pomocná mozkovna při řešení případů ztracených lidí. Za mě je to dobré využití, určitě bych se na ni nespoléhala na sto procent, spíš bych ji brala jako další názor a úhel pohledu. I v samotné knize jsou krásně popsány rozpory, kdy se muže AI zdát užitečná a kdy může dost věcí zkomplikovat.
Příběh se četl velmi dobře. Byl neskutečně čtivý a dobře napsaný, rychle plynul. Detektivní postupy byly typické, ničím překvapivé. Nicméně krásně bylo vidět, jak lze technologie využít pro pomoc při pátrání, jak především dokáží ušetřit čas a zachránit díky tomu spoustu lidí. Jenže všechno má i svou odvrácenou stranu. A tak jako lidi nikdy nemohou plně pochopit takové stroje, tak ani oni naopak nemohou pochopit lidskou podstatu.
Z druhého vloženého pohledu jednoho z unesených na neznámém místě mě docela mrazilo. Ze začátku jsem se i trošku děsila, kam to vlastně povede a jestli to nebude nějak příliš brutální. Naštěstí se to ukázalo zbytečné. Toto drama, pátrání, hledání stop a všechny věci okolo mě nutili neustále číst a tak jsem byla hodně ponořená do textu...
Sice je kniha asi technologicky ještě hodně let jinde než jsme momentálně, protože si nejsem jistá funkčností hologramu a promítání v prostoru v dnešní době. Ani některými možnostmi, které kniha popisuje, nicméně si to dokážu docela živě představit. Bylo to výborné čtení, po tematické stránce zajímavé a dobré k zamyšlení. Už teď se těším na pokračování...“... celý text
— luculi
18 oříšků k rozlousknutí
„Moc pěkná směsice detektivních příběhů. Na své si tu přijdou milovníci vyšetřování za pomoci šedých buněk mozkových papá Poirota, i ti, kteří mají raději nenápadné, ale chytré pozorování lidského chování bystrou slečnou Marplovou.
Výběr je to opravdu dobrý. Některé motivy autorka později použila ve svých dalších románech. K mým nejoblíbenějším patří Krev na chodníku, Utonulá, Trojúhelník na ostrově a Královský rubín.“... celý text
— SSTknihy
Tíživé ticho
„Místy mi bylo zatěžko uvěřit ději, ale ve své podstatě se mi to četlo dobře. Fajn oddychovka.“
— EvcaMat
Odvaha
„Jak jedno slovo muže změnit život, který stejně prozijete jen malinko jinak, stejní lidi, jen jiný úhel. Když jsem po knížce sáhla , vůbec sem nevěděla o čem je a byla jsem překvapena ze hlavní hrdinka je zidovka a já se ocitla v poválečném Československu. Měla sem to přečtené za chvilicku a opravdu mě to bavilo. Překvapilo mě , ze některé postavy v pribehu byly inspirované skutečnými lidmi, což mi přišlo fajn“... celý text
— Fani
Operace Silver A
„Zajímavé shrnutí všech výsadků, které byli na naše území vysazeny za 2. světové války. A hlavně paraskupine SilverA.“
— iv.ča
Než nás rozdělí láska
„Mam autorku moc rada, dokáže skvele popsat pocity postav až mám pocit ze to prožívam snimi. Tahle knížka byla velmi smutná a zároveň stastna zároveň. Nalezení své ztracené lasky na konci života je asi zázrak a tady to mělo ještě par vedlejších pribehu.“... celý text
— Fani