Nejnovější komentáře
Skleněné peklo
„Vynikající román, četla jsem 2x a 2x viděla také filmovou podobu. Ani po létech neztratilo dílo nic ze své kvality. 100% a doporučuji!!!“
— baji42
Osudné svědectví
„Velmi pěkná kniha.Dobře se četla. Byla napínavá až do konce. Vrah byl překvapení. Ke konci sem se o Eriku bála,ale vše skončilo dobře.“
— Janča1532
Hegemonův stín
„Válka s termiťany byla úspěšně vybojována a děti z Bitevní školy se vrátili na Zemi.
Na začátku knihy se dozvídáme jak se děti a zapojují se do běžného života. Fazolek u svojí nově objevené rodiny a Petra u své skutečné rodiny. Po letech odloučení ale zjišťuje není nic jako dřív. Téma je to zajímavé, určitě by mohlo být prozkoumáno více do hloubky, že by klidně vydalo na celou knihu. Je tedy škoda, že je mu věnována pouze malá část knihy a rychle se mění v souboj myslí (a zemí/armád) jedněch z nejchytřejších mozků na Zemi.
Fazolek se snaží zachránit život kamarádky a při tom se spojí síly s Enderovým bratrem. Při tom také můžeme sledovat Petrův nástup k moci a zvolení do úřadu Hegemona.
První kniha z Enderova univerza, kde jsme již kompletně bez Endera. Kniha je ale opět napsána velmi poutavě a postavy jsou napsané dostatečně zajímavě, takže myslím, že na kvalitě to nijak neubírá. A je super, že se dozvídáme, co se dělo na Zemi po tom, co ji Ender opustil.“... celý text
— schmell
Vzpomínky na něj
„Ani jednou postavou bych být opravdu nechtěla. Vlastně ne Diem a rodiče Leadgara jsou fajn.
Super to bylo“
— Vlaďkaa4
Správní soudnictví
„Kniha se zaobírá tématem správního soudnictví, a to (v porovnání se soudobými učebnicemi správního práva) velmi detailně: historické aspekty správního soudnictví, jeho obecná část i jednotlivá řízení před krajským soudem a Nejvyšším správním soudem, včetně řízení o opravných prostředcích. Za mě se jedná o jednu z nejlepších knih/učebnic ze správního práva vůbec a velmi ji doporučuji.“... celý text
— Dark_Librarian
Sagittarius
„Knihy Václava Křivance moc hezké, napínavé a krásný popis přírody.“
— Lomy893
Meč pro krále
„V příběhu poznáváme město Přelouč, Kutnou Horu a blízká okolí. V Přelouči dojde k násilnému činu, kdy je zavražděn kovář. Poctivý muž, který byl mistrem svého řemesla, byl zabit i s manželkou. Jejich syn Michael, který je několik let neviděl, se tuto nešťastnou informaci dozví a rozhodne se pátrat kdo a proč ublížil jeho rodičům.
Dostáváme se tak do víru intrik, zákeřností a zlostí, kdy si nikdo nemůže být jistý, zda člověk stojící před ním je zrádce či přítel. Michael je čestný člověk a čeká ho velice náročné období. Boj o spravedlnost.
V příběhu poznáváme několik dalších osob, které se vzájemné setkávají, kamarádí, intrikují, nenávidí a objeví se i trocha romantiky.
Já musím smeknout před autorem, protože jestli toto byla prvotina, tak doufám, že další knihy si udrží stejnou kvalitu. Popisy středověkého života a drsných bojů mě nadchly. Tušila jsem, jakým směrem se bude příběh vyvíjet, protože přeci dobro vítězí nad zlem, ale popis popravy a pocitů odsouzeného, to bylo velice čtivé. A konec, tak ten jsem dočítala s bušícím srdcem a úsměvem na tváři.
Chtěla bych vám tuto knihu určitě doporučit. Neřešte nakolik je to fikce či pravda a užijte si celý příběh ze středověku naplno. Já měla vysoká očekávání a autor je dokázal překonat.“... celý text
— Ctenar1202
World of Warcraft: Mág
„Mág je poslední knihou ze série (Rytíř Smrti, Šaman). Bohužel ani tato kniha mě nijak nenadchla, příběh je krátký a velmi jednoduchý až nudný. Vůbec se nedivím že se tato série nedočkala dalších dílů. Děj se odehrává v Dalaranu během herní expanze Wrath of the Lich King.“... celý text
— Elegones
Rychle domů
„Dočteno za víkend, doslova Spisovatelka dokázala vytvořit příběh, který si každý umí představit jako film právě běžící v televizi. Vždy, když víte, jak to dopadne, otočíte list a zjistíte, že to tak vůbec není To vše do poloviny knihy. Pak je děj už opravdu předvítalný. Ty, které nesnášíte si zamilujete Ty , kterým fandíte milovat přestanete Je to thriller, takže o manipulace a hry není nouze . Je to oddechová kniha a doporučuji všem, co mají nějaký splín a potřebuji se dostat mimo realitu a na chvili zapomenout“... celý text
— verdulos7977
Dům v blankytně modrém moři
„Na základě doporučení jsem si pořídil (a přečet) Dům v blankytně modrém moři . A musím říct, že to byla láska na první přečtení
Nečekejte žádný těžký příběh, jde spíše o lehčí knihu ze světa podobnému tomu našemu, kde mezi lidmi žijí magické bytosti. V průběhu čtení narazíte na spoustu současných témat, která se objevují i v našem světě, ale vše je podáno jemně a nenásilně. Kromě toho je příběh plný (občas malinko černého) humoru.
Z čeho jsem měl největší obavy byl překlad, ale FANTOM Print příjemně překvapil. I když bych například “Božínku z anglického “Oh dear přeložil poněkud méně stereotypně, ale to jsou jen drobné mušky.
Pozorný čtenář si, kromě samotného příběhu, odnese poučení do života. Klune poukazuje na respektování ostatních a zejména bezdůvodné obavy z neznámého. To vše je zabaleno v milém příběhu.
Dům v blankytně modrém moři nemá snad věkové omezení. Doporučil bych knihu jak školákovi, tak i dospělákovi. Všechny věkové skupiny si v příběhu najdou to svoje. Hledáte-li něco lehčího na čtení s touto knihou nešlápnete vedle, naopak, příjemně vás zahřeje u srdce.“... celý text
— matufran
Milostná sabotáž
„Knihy Kyselina sírová a Ani Eva, ani Adam mě bavily moc. Ale tohle? To snad nepsala ta stejná autorka. Asi si nese s sebou z dětství nějaké obří trauma, protože nechápu, jak tohle někdo může napsat. Byl to bizár. To to celé shrnuje nejlíp. Ještě že to bylo tak krátký...“... celý text
— Alethea_k
Půlnoční knihovna
„Kniha představuje zajímavý koncept - možnost znovu prožít svůj život, avšak zcela odlišně. Řekl bych, že čtení si zřejmě nejvíce užijí méně ukotvení jedinci, kteří jsou stále na cestě za nalezením svého místa na světě. Putování hlavní hrdinky Nory bylo, bohužel, poněkud šablonovité a občas jsem měl pokušení několik stránek přeskočit. Každopádně se jedná o citlivé téma pátrání po smyslu života a hledání cesty ke štěstí.“... celý text
— Kaik
Poutníkem po Středozemi: Skici z cesty ze Dna Pytle až do Mordoru
„Úžasná kniha, která Vás prostřednictvím krásných ilustrací autora vezme do Středozemě a ještě dál. Některé ilustrace jsou černobílé, některé barevné, téměř až živé. Kdo přečetl Hobita, Pána Prstenů nebo alespoň viděl jejich rozšířené filmové verze či se zaposlouchal do příběhů od vzniku Středozemě až po stěžejní třetí věk, ve kterém se odehrává Válka o Prsten, tak ani nemusí přečíst jinak určitě zajímavé texty od autora samotného. Já osobně jsem si knihu koupil především kvůli ilustracím a prolistoval během dvou večerů. 99% ilustrovaných materiálů jsem bezpečně poznal, přestože trilogii Pána Prstenů teprve začínám číst. To jen ukazuje, jak barvitá Středozem a díla pana Tolkiena jsou. Určitě jsou tu tací, kteří už trilogii přečetli. Přestože Alan Lee (z toho co jsem zatím viděl v ilustrovaném vydání Společenstva) nakreslil krásné ilustrace, tak John Howe je má neméně povedené. Kreslil nejdřív sám podle popisu v knihách a poté se navíc podílel i na filmových trilogiích Hobita a Pána Prstenů. Některé postavy a místa jsou v těchto ilustracích zakresleny lépe, než byly zachyceny na filmovém plátně. Sám jsem si uvařil čaj, kávu a dal se do prohlížení a byly to skvělé dva večery. Pokud jste fanda Tolkienova světa, jedině doporučuji tuto knihu alespoň pořádně prolistovat.“... celý text
— Kosta96
Pravěcí vládci Evropy
„Dinosaurus na obálce:
Jedna z možných podob
velkého dravého dinosaura,
který zanechal otisky svých stop
na území současného Polska.
Kolikrát jste četli o dinosaurech a vzpomněli jste si na Evropu? Já ani jednouu, tedy snad jen jednou, ale to bylo v době, kdy jsem viděl Český film Cesta do pravěku. V jedné vědecké studii z roku 1992 autor tvrdí, že „dinosauři“ jsou nejvíce americkými zvířaty, která kdy žila. (Je to samej Crichton nebo Spielberg – to nejsou dinosauři, ale umělci.) Faktem však zůstává, že pojem „dinosaurus“ vznikl v Evropě. Přišel s ním přírodovědec a anatom Richard Owen (1804 - 1892) roku 1842. Těch „Evropských“ dinosaurů jsme si moc neužili. A přeci nám díky této knize svitla naděje, že snad i tady u nás byl nějaký ten dinosaurus.
Torvosaurus gurneyi:
Zřejmě největší zatím známí dravý dinosaurus z Evropy, a to z kteréhokoliv období. Původně vědci předpokládali, že mohl dosahovat délky přes 12 metrů, přesnější odhady ji však snížily asi na rovných 10 metrů . . .
Tak například zjistíte, že dokonce máme i jednoho s Českým názvem. Jmenuje se Burianosaurus augustai. Pojmenoval ho tým dvou Čechů - Daniel Madzi a Martin Mazuch. Dostal samozřejmě jméno po nejslavnějším Českém „brontosaurovi“ Zdeňku Burianovi. (1905 – 1981) Dinosaurus od Kutné hory tak konečně našel své označení. Jinak v Evropě bylo samozřejmě víc druhů. Například Maďarsko má také dinosaura a jmenuje se Hungarosaurus. Ostatně dinosauři po celou éru (asi 300 milionů let života) „zalidnili“ určitě celou planetu. Tak proč ne Evropu? Času na to měli dost. Celkem 52 zemí světa má na svém území formálně popsané druhy dinosaurů s oficiálním vědeckým jménem.
Compsognathus longipes:
Dlouhou dobu byl považován za jednoho z nejmenších známých dinosaurů, kterému byla přisuzována délka kolem 60 cm a hmotnost pouhý jeden kilogram . . .
Průserem pak zůstává jeden krutý fakt. Dinosauři žili dost dlouho a dost hluboko v minulosti naší planety Země a mi „lidé“ o nich zdánlivě víme vše. Alespoň se všechny knihy o těchto impozantních zvířatech tváří, jako že je to pravda. Jenže lidstvo ani netuší, co se například stalo v roce 3114 před Kristem. Ale přesto si troufnou zmapovat život dinosaurů. A tak i tato kniha, jako všechny knihy o dinosaurech, je plná slov tipu: Asi, možná, se domníváme, zhruba, pravděpodobně, odhadujeme, mohli a podobně. Tato slova najdete ve své podstatě na každé stránce. A také v malých ochutnávkách, které provází tento komentář.
Plateosaurus engelhardti:
Délka 4,8 až 10 metrů, hmotnost dle různých odhadů 600 až 4000kg . . .
Vše je totiž závislé jen a jen na představivosti paleontologů a dalších logů, kteří dokážou z jedné kosti, stopy, klu nebo zubu vytvořit celé zvíře. Věřím tomu, že kdyby malíř pan Vladimír Rimbala měl možnost kreslit barevně, máme tu škálu ne nepodobnou akváriu s rybičkami. Všechno by to hýřilo barvami se slovy – pravděpodobně. Je ale jasné, že pan Vladimír Socha o této tématice ví hodně a tohle je jedna z těch velmi povedených studií. Ale i tak tento komentář musím zakončit slovy, že vlastně jediné, co víme je, že o dinosaurech nevíme zhola nic.
Tervus Databazus:*
Pravděpodobně holohlavý, možná s tvrdým čelem, kterým asi mlátí do stromů, aby z nich získal sladké plody. Měří možná až sto osmdesát centimetrů a mohl by vážit asi 90 až 120 kilogramů. Domníváme se, že jeho zálibou jsou sladkosti, ale odhadujeme, že má rád i maso. Sem tam prý chodil okolo pivních lázní. Žije zhruba na území Prahy.
*Fiktivní vymyšlené zvíře.“... celý text
— Terva
Beznadějné pátrání
„„Jestli to,
co jedí pozemšťané,
je vždycky tak nechutné,
potom už chápu,
proč jsou tak zlí.“
Elsa Swensonová se stane objetí havárie helijetu. Mark Stone a jeho věrný přítel robot Ray letí na planetu Terranie V najít její tělo a uskutečnit náležitý pohřeb. Začíná to smutně, co? Ale všechno se to zvrtne v nečekané a nebezpečné dobrodružství s perfektní zápletkou a ještě lepším koncem. V příběhu jsou minimálně dvě překvapení. Jedním z nich jsou krasové. Těmito tvory je několikrát vyhrožováno, a když se pak čtenář dozví, jak vypadají a co dokážou udělat, je jasné, že jako nástroj výhrůžek, jsou tito „sympatičtí“ tvorové na svém místě.
Malá ochutnávka:
Mark si vztekle utřel slzu na tváři a zavrčel: „Odletím na Terranii V. Nesnesu představu, že Elsino tělo leží opuštěno na poušti. Musí být důstojně pohřbena. Zároveň chci objasnit, jak k tomu došlo a kdo v tom má prsty.“
„A případně se pomstít,“ zabručel Neuman.
Další povedený, akční a napínavý příběh v sérii Mark Stone kapitán pro dohled na primitivními planetami. Dokonce tu zažijeme, na poměry pana spisovatele Garena, nevídaný sex. Takový tu ještě nebyl. Ale víc vám neřeknu. Zajímavostí je informace na konci knihy. Jedná se o posledního Marka Stonea, který prý ve Francii už ani nevyšel. Více není řečeno, jen to, že tento příběh vyšel pouze v Čechách. Předpokládám, že v dalších (je jich ještě 44) příbězích se dozvíme o tomto faktu víc. Rozhodně se ale máme ještě na co těšit.
Citát: Nevzala jsem si kvůli tobě ani kalhotky.“... celý text
— Terva
Smrt šumavského poustevníka
„Jedna hvězdička navíc pro novou dvojici pátračů a jedna dolů za sesazení Viléma z místa pražského purkrabího“
— RogiS
Pod hladinou
„Když jsem četla Kořist, bála jsem se, že konec bude z oblasti nadpřirozené, ale nestalo se tak, až tady. To, co se dělo pod hladinou, není můj oblíbený žánr a já celou dobu doufala, že to dopadne jako v Kořisti. Bohužel... Jinak čtivé, napínavé, ale...“... celý text
— Hvězdinka
Mizera
„Na nové tituly této spisovatelky se vždycky těším, ani tato nebyla výjimkou. Opět to bylo velmi čtivé dílko s neotřelými hrdiny, skromnou a oddanou dívkou a hodně temným a bezcitným mužem. Jak jsme ale u této autorky zvyklí, nic není, jak vypadá a za vším se něco skrývá. Přiznám se, že Cilianovo tajemství mě překvapilo a jsem za něj autorce vděčná. Ona prostě umí vkládat vážná témata k zamyšlení i do téhle "lehké" literatury, a já jí za to moc děkuji.“... celý text
— maafa
Lapeni
„Když to vezmu z celkového hlediska, tak se to číst dalo. Bylo to rychlé, jednoduché, prostě večerní jednohubka. Ovšem na těch pár stranách jsem si absolutně nestihla udělat vztah k žádné z postav. Wendy úplně nemožná, po jednom laškování s člověkem, kterého zná dva dny, už mluví o tom, jak ho seznámí s otcem. No naivka, jak kdyby ji bylo 13. Jamesovi zase tu hroznou drsnost moc nevěříte... tohle asi umí lépe jiné knížky. Ale co bylo úplně nejhorší, ale to nemůžeme vinit autorku, byl překlad. Pane bože, dost často jsem kroutila očima, co to čtu. Je to zkrátka takové jednodušší čtení na jedno odpoledne, kdy nic moc nečekate. Nápad skvělý, často jsem se usmívala nad tím, jak to autorka vtipně vymyslela, ale do druhého dílu se mi upřímně moc nechce.“... celý text
— VeBruLove
Náčelník
„Tolik jsem se těšil... Náčelníka i pana Palána můžu, ale tady se moc nepotkali. Takže za to zklamání hvězdička dolů.“
— Metroušek
Kateřina v říši kimči
„Milá knížka o (jižních) Korejcích. Teď ještě prosím tu o severních, to teprve bude nářez!“
— Metroušek
Neurotechnologie, mozek a souvislosti
„Kdyby Pejsek s Kočičkou napsali knihu o AVS přístrojích, tak by vypadala hodně podobně.“
— Metroušek
Kukačka
„Toto sa nepodarilo. Oproti predchadzajucim kniham zo serie slabe, pribeh z minulosti plytky, nedopracovany, nasilu vtahovane do deja "aktualne" temy ako transsexualita, deti s mentalnym poskodenim atd...vraha som uhadla hned na zaciatku. Koniec prekombinovany, tazko uveritelny. Kniha pisana bez nadsenia..“... celý text
— Eva99999
Tonoucí
„Thriller, který neurazí, ovšem ani nenadchne.
Liz se s manželem nastěhuje mezi elitku bohatých rodin, ale necítí se úplně spokojená. Postupně se jí oddaluje nejen dcera Danielle, ale i manžel Phil, u kterého pochybuje o jeho věrnosti.
Postupně se situace v rodině zhoršuje, Danielle provází jedna nepříjemnost za druhou, do toho Liz objevuje další a další důkazy o Philově nevěře.
Kapitoly jsou prokládány dramatickým zvratem na konci, což knížce dává trošku "šmrncu", přesto bych to nehodnotila jako něco, co si určitě přečíst musíte. Díky jednoduchosti textu se to naštěstí čte rychle, takže do postele s virózou ideální řešení ;)“... celý text
— Lucciella_L
Šepot z lesa
„Svižná a dobrá práce.
Příběhově trochu mystérie, mírně kingovský nádech (parta dětí, která zažije něco divného), v dospělosti k tomu návrat a dohra příběhu.
České reálie, bavilo mě to.“... celý text
— Janadvorackova
Motýlí kůže
„Po stej strane to vzdávam.
Nerád dávam knihe odpad, ale nemôžem inak hodnotiť knihu, ktorá ma proste nebaví a nemotivuje ma dočítať ju. Poďme si ale rozobrať viac moje problémy s týmto dielom.
Prvý bod je skôr mojím problémom, než problémom knihy. Nenaplnila očakávania. Očakával som thriller, v ktorom bude novinárka pátrať po sadistickom vrahovi. Zatiaľ som dostal len rozoberanie postáv a ich úchylok. Keď som pri tom, tak celkovo mám pocit, že kniha sa až moc venuje sexu a erotike. Nie som puritán, ale chcel som thriller, nie erotickú knihu, v ktorej sa rozoberá sex, sex a zase len sex.
Štýl písania mi strašne vadil. Je to divne písané a opakovanie informácií mi liezlo riadne krkom. Dobre, ja chápem, že Oľja je expertka na čísla a že je z dobrej leningradskej rodiny. Nepotrebujem to neustále pripomínať. Pripomína mi to, keď som robil v škole referáty a potreboval som natiahnuť počet strán. I keď, aj pri tých referátoch som musel byť kreatívnejší a nemohol som si dovoliť opakovať dookola tie isté vety. Možno toto je ten najväčší kameň úrazu, pre ktorý knihu odkladám.
Čo sa týka postáv, tak Xenia mi prišla celkom sympatická. I keď jej charakter je z veľkej časti o tom, ako má rada masochistický sex. Nemôžem sa k nej ale viac vyjadriť, pretože to s knihou vzdávam a neviem, ako bude jej charakter napredovať. Možno ponúkne viac, ako len posadnutosť masochistickým sexom. Ostatné postavy si ma nejak nezískali. Čo sa týka vraha, tak tu máme klasického stereotypného sadistu mučiaceho ženy pre svoje erotické potešenie. Pasáže s ním boli divné.
Chcel som to dočítať. Ale vždy keď som to rozčítal, tak som to po strane chcel zase odložiť. Uvedomil som si, že ma to nebaví, možno je to tým autorovým štýlom, a nechcem strácať čas s takouto knihou. Hlavne keď v poličke ich na mňa čaká mnoho.“... celý text
— Voliarty
Není místa pro malé sny
„"Realismus v Izraeli znamená převedení nemožného ve skutečnost" Šimon Peres“
— Felidae
Devatenáct pařátů a jeden temný pták
„Hodnocení: 3/5
Tuhle autorku pravděpodobně všichni moc dobře známe, protože její kniha Znamenitá mrtvola obkroužila knižní vesmír a zanechala rozporuplné názory.
Mně osobně se Znamenitá mrtvola líbila a tak jsem se těšila i na tuto sérii povídek od autorky.
Teď už tedy k recenzi.
Grafické zpracování knihy je podle mě naprosto famózní. Moc se mi líbí jak přebal, tak samotná obálka. Ilustrace tu jsou spíš jednodušší, ale dobře dokreslí atmosféru.
Jedná se tedy o soubor 20 povídek. Většinou bývají kratší a čtou se poměrně rychle. Některé jsou morbidně úsměvně, některé mají vyvolávat strach a to z naprosto běžných věcí. Autorka zde naráží i na těžší témata jako je zneužívání dětí, sebevražda apod.
Bohužel jsou za mě texty dost k zamyšlení a spíš takového filozofického rázu. Já na takovýhle parádičky moc nejsem a i když mám ráda, když mě kniha nutí přemýšlet, tak ale tady jsem tak trochu ani nevěděla, k čemu mě jednotlivé povídky (občas i na pouhých 4 stranách) chtějí přimět. Celkově ve mně kniha nevyvolala asi ty správné pocity a není to úplně obsahově to pravé ořechové.
Každopádně celkově si myslím, že kniha není vůbec špatná a najde si spoustu svých fanoušků, ale ne všechny povídky byly něco, z čeho bych si sedla na zadek.“... celý text
— kaja9825
Boss
„Nesrovnávám... každý autor je jiný a proto i každá gay romance bude v něčem jiná.
Mně se tato knížka od českého spisovatele o Erikovi a Teovi líbila.
Líbil se mě jak jejich společný příběh tak jejich společný hřích.
Oba mají z minulosti pořádně naloženo tak se není divit že, jim jejich vztah dal pořádně zabrat.
Teodor se zamiloval skoro hned od začátku a Erik byl pořádně tajemný šéf.
Klučičí romantika v které mě nic nechybělo ... vzájemná chemie,přitažlivost i vášeň.
Pro mě příjemné čtení , pokračování určitě dám.“... celý text
— Jita160
Zatoulaná královna
„Oddechovka bez větších ambicí...“
— Fčelička