Nejnovější komentáře

Špinavá hra

„Hodně zvláštní zápletka mezi hlavními postavami, ale fungovalo to. Kriminální část byla skvělá a vývoj postav a jejich charakterů se povedl. Líbí se mi, že vedlejší postavy nejsou jen výplní, ale člověk si je dokáže taky oblíbit (Marcia) nebo je nesnášet. Výborně jsem se bavila, přečteno za dva dny.“... celý text
— haWranka

Soudcův seznam

„Grisham je už dávno mým oblíbencem a ani tentokrát mě nezklamal, i když to nebyl jeho typický právnický thriller. Příběh je čtivý a napínavý, jen náhlá změna chování jedné z hlavních postav mi nepřišla úplně věrohodná, ale celkově mě kniha bavila.“... celý text
— IvaKo

Tanec papírových draků

„Mno..... Ano, ano jak zde někteří píší, zavání to Kotletou, Kopřivou, Kulhánkem etcétera etcétera, bla bla bla. Jenomže ono to nejen zavání, ale doslova smrdí Nočním klubem! Opravte mě jestli se mýlím (ale já vím že se nemýlím, protože jsem četl/poslouchal všechno od Kulhánka tolikrát, že to pomalu znám z paměti), ale v Nočním klubu hrstka lidí utajeně bojuje proti zločincům které by jinak zavírali do cel, nebo do ústavů. Některé postavy jsou jenom pozměněné, ale jinak těžce vykradené (specialistka na řízení, specialistka na boj z blízka, dokonce hlavní hrdina je nejlepší střelec v klubu- pardon PSZÚsu... ehm ehm). Poté je Klub vyvražděn někým kdo disponuje nadpřirozenou silou, kdy přežívá ,,jen,, hlavní hrdina, který se chce pomstít. Posléze hlavní hrdina nabyde stejných nadpřirozených schopností, které mu dopomohou se pomstít... Tak co, trefil jsem se? Jenom začátek má delší rozjezd, ale jinak je to poctivá, nefalšovaná vykrádačka. Když pominu výše zmíněné, tak už tak zas tam slavné není. Autor tam má pár míst kdy jsem se musel vyloženě smát jeho naivitě, kdy například týpek s prostřelenou rukou zvedne mrtvé tělo dívky, nebo kdy týpek s dvakrát prostřeleným ramenem a obřím šrapnelem v zádech po pár dnech přefikne dvě vysokoškolačky. Vím má v těle jakési udělátko, které mu dost pomáhá, ale super regenerací nedisponuje (to až později, ale pan autor na to asi zapomněl). Na druhou stranu audiokniha má výhodu toho, že ji namluvil sám autor, takže je dosti poslouchatelná a povedená, tudíž když ji odpustíte pár děravých míst a očividnou vykrádačku, tak se u toho i pobavíte. Za mě bylo hodnocení těžké, za začátku jsem chtěl dát čtyři hvězdy, pak jsem zjistil to s tím Nočním klubem a chtěl jsem dát jednu-dvě, potom jsem doposlouchal i druhý díl, uklidnil jsem se a nakonec dávám tři jen tak tak blikající hvězdy. Musím ale podotknout že u dvojky půjdu o jednu níže....“... celý text
— Hzjena

Věž úsvitu

„Nejspíš půjdu proti proudu, ale mě na rozdíl od většiny postava Chaola nikdy nijak zvlášť nevadila. Neříkám, že občas nebyl až moc "ufňukaný" ale aspoň do příběhu přináší určitou lidskost. Celkově toto za mě byl jeden z povedenějších dílů.“... celý text
— Ivushaak

Říše bouří

„Knihu jsem četla jako tandem s Věží úsvitu a musím říct, že jsem se občas do čtení musela nutit. Už od prvního dílu si říkám, sakra co mě na téhle sérii nesedí, proč ji nejsem schopna jako většina ostatních zhltnout jedním dechem a konečně mně to došlo... Je to Aelin :D Už od začátku jsem se ní nedokázala sžít, to její "super hrdinství" mi občas připadá až moc na sílu a přitom je v tomto dílu tolik fajn postav, které nakonec celou knihu zachránily.“... celý text
— Ivushaak

Severní den

„Nějak jsem se nemohla začíst. Nic vlastně není pořádně vysvětlené, až na úplný konec se dozvíte, jak vlastně lidé přišli do Nordtagu. Celé to působilo dost chaoticky, jako něco ve stylu Šíleného Maxe.“... celý text
— renefer

Dějiny Náchoda a Náchodska: Muzejní expozice. Průvodce

„Pěkný krátký průvodce stálou expozicí Muzea Náchoda a Náchodska, která je doplněna fotografiemi a plánky.“
— matej0399

Strom člověka

„Když to napsal, bylo mu trochu přes čtyřicet a ve svém psaní byl vlastně teprve na začátku. Je trochu stejný, jako ve svých pozdějších románech, co vyšly česky, a trochu jiný. Tady je příběh hodně v pozadí a je to vlastně celé o povahách postav. Je tam pár emočně silných prožitků, ale nic z nich nevyplývá, jsou jen tak zaznamenané. Tak nějak se mi zdá, že v tomhle období svého života ho ze všeho nejvíc zajímalo mystérium smrti. V umírání se tady hodně vyžívá. Končí ale na tom, že na smrti nic zajímavého není a to se mi líbí. A pak ještě takové ty osudové oblouky, když se lidé setkají, potom dlouho nic, a znovu setkají ve zcela jiné životní situaci.“... celý text
— krnoha

Poslední léto

„Reálie skotského ostrůvku a života jeho 36 obyvatel jsou důvodem, proč to číst. Navíc i dost sympatická hrdinka, ale...tohle je prostě červená knihovna. Je to čtivé, je to milé a nechybí tomu ani drama, ovšem je to tím pádem i dost těžko uvěřitelné. Hlavně ten konec, Anglie si hodně potrpí na oddělování společenských vrstev i dnes, natož ve 30. letech. Ale nechci napovídat. Mimochodem, ten konec - nechystá se pokračování? Přece jenom...“... celý text
— sasena

Mrtvé ženy

„4,5 * Jsem více než spoko. Bavily mě postavy a jejich dialogy, bylo to sakra čtivé a míra brutality velmi uspokojivá, k příběhu to parádně sedlo, Martin Štefko se s tím nepáře. Nemohla jsem se od toho odtrhnout, už si chystám druhý díl. Doufám, že tohle bude dlouhá série :)“... celý text
— Shaxx

Tři bonusové kapitoly k sérii Ranhojička

„Bonusové kapitoly z pohledu Jarena, Tora a Caldona, které by šly začlenit do jednotlivých dílů a ne vydávat jako samostatnou knihu....“
— Blanka29

Taková, jaká jsi

„Svým tématem se mi kniha velmi líbila. Laskavé čtení, které řeší rodinné i sousedské vztahy. Ale hlavním tématem je přestřihnutí takzvané pupeční šňůry mezi Olivií a její maminkou. "... Smyslem toho všeho bylo naučit se být sama sebou, být spokojená se svým životem, abych se o něj jednou mohla podělit s někým jiným. " "...udělám tisíce chyb, mnohokrát špatně odbočím a mnohokrát selžu, stejně jako všichni ostatní lidé, co kdy žili. A až k tomu dojde, oklepu se a zase se zvednu - možná přijmu pomocnou ruku, bude-li to potřeba - a půjdu dál."“... celý text
— Pettato

Kostel pro kuřáky / A Church for Smokers: Pražské básně / Prague Poems

„Kdo kouří, přemýšlí o životě. Kdo nekouří, nedělá nic. Johann Wolfgang von Goethe Tuhle knihu jsem koupila hlavně proto, že kouřím a název byl pro mě takovou maličkou náplastí na všeobecné lynčování kuřáků. A básně se mi moc líbí.... Kostel pro kuřáky s chrchlajícími návštěvníky v pršipláštích a bednou jablek v koutě, všichni jsou mírně zatraceni, ale nikdo není ztracen; za vnější stranou věcí je druhá strana věcí, odkryj ji, budeš trhat i s vlasy a kůží. Stvůra Molochova na to hledí shůry z neónu a natřásá se jako tvaroh. Její pomocníci, služebníčci, reklamy, nafukovači, slova plujou dole na penězích jako na vepřích, praskavá zvířata z nafukovací hmoty. Kosmetika, rychlá věda. Kristus je malý, je to figurka z Betléma. Dali mi ho v nedělní škole. V něm byl jak bonbón zabalen úkol; najít zkratku, výtah do hlubin, přijmout milosrdenství. Praha příchozího Nikdo mi neřek jak se má žít a kdy se nejlíp pije bolehlav z čí rukou a na kterého svatého Nikdo mi neřek jak se chodí nočním městem aby nebyl slyšet pláč ten neustálý pláč luceren a tramvajových dveří co prochází škvírami mezi lidmy jako od nekonečna po nekonečno natažená nejvyšší struna houslí...... ...Z dutých kostí jsme si udělali syrinx a hrajeme na nábřeží i když nám nikdo neřek že syrinx je a my jsme a dát to dohromady je krásný že Praha je veliký dryák ředěný Vltavou....... .......Takové čisté tahy štětcem, jasné barvy na pozadí nebes.“... celý text
— uxor

Sama čepel

„Sama Čepel je solidní úvod do něčeho, k čemu se moc ráda upíšu. Nemá to závratné tempo vyprávění, čtenář má avšak možnost pořádně se seznámit s postavami. Některé je snadné si oblíbit, některé je snadné nemít rád (ehm, ehm Jezal), jsou skvěle napsané a vykreslené. Prostředí je temné a špinavé, stejně jako lidi. Intriky a pletichaření, oblíbená kratochvíle mocnářů zde nesmí chybět. Těším se na čtení dvojky, věřím, že to nabere akčnější spád, když už se nějaké postavy setkaly.“... celý text
— Shaxx

Někdo z nás

„Mě tato kniha připomíná Shari Lapenu Jeden z nás. A to znamená, že se mi líbila. Po závěru knihy, když ji přečtu, tak bud mám dobrý pocit nebo špatný z přečtení a tady ten špatný, ne kvůli knize, ale obsahu... Je mi smutno z toho, jak může rodina žít a co ty děti... A vlastně pro svou záchranu zničí rodinu jinou a ve finále se vlastně rozpadla (což je vlastně pochopitelné) . Těším se s další knihu autorky.“... celý text
— Januli

Ptákovina

„Úplně mě hra neuchvátila. Možná bych si ji užila více jako divadelní hru. Působí to na mě přesně jako název, je to taková Ptákovina. Přečetla jsem si ji do letošní výzvy. V době, kdy byla kniha napsána to bylo asi kontroverzní téma, do téhle doby už to nemá takové grády. Pro mě to byl takový průměr, poslechnout se to dalo, ale nebyla jsem nadšená a znovu ji číst rozhodně nebudu.“... celý text
— EvikU.

Nešťastná kloboučnice

„Tak to byl velmi příjemný výlet do doby 18. století, do doby Jane Austenové. S radostí jsem se seznámila s její početnou rodinou a uvítala Jane jako vyšetřovatelku případu nešťastné kloboučnice. A budu číst i dál, protože Janino vyšetřování bude pokračovat dalším případem. Líbilo se mi, jak autorka vyobrazila vztahy v Janině rodině i jak popsala samotnou Jane. Hezké čtení, které vnímám i jako hold slavné spisovatelce !“... celý text
— zuzana2599

Sériový vrah se směje mezi kapkami deště 1

„Maskovaný zabiják, pár brutálních a originálně provedených vražd a jeden detektiv, kterého se tenhle případ týká více, než by chtěl. Svižné, akční, napínavé, kresba super. Další díly přečtu ráda.“... celý text
— Shaxx

Pokoj bez dveří

„V hlavní roli prsten, o kterém jsme se nedozvěděli skoro nic podstatného, i když je důležitou součástí knižního děje. Knížka byla pro mě chaotická, nadnesená, ani mě moc nebavila. Dočetla jsem, ale rozhodně se k ní vracet nebudu.“... celý text
— lalela

Kdo věří na zázraky

„Oddychovka, které se moc pěkně čte. Já jsem ji přečetla za sobotní odpoledne a za neděli, nemohla jsem se od příběhu odtrhnout. I když jsem si některé věci v příběhu pospojovala dřív, než vyšly najevo, stejně mě kniha moc bavila a zajímalo mě, jak to celé dopadne.“... celý text
— JankaV80

Matka

„Moc fajn kresba, hezky dokreslující temnou atmosféru, příběh je sice poměrně předvídatelný, ale jako celek to tím ani moc netrpí. Skvělá sci-fi jednohubka.“
— Shaxx

Dědina

„Skvěle propracovaný příběh lidí z jedné vesnice. Myšlenky se prolínají z chalupy do chalupy, každý každého zná. Když to čtete, úplně se vcítíte do života v malé zapadlé vesnici. Tak to tam prostě chodí.“... celý text
— lalela

Na loučení nebyl čas

„Tento thriller je celkem pecka. Od počátku jsem byla zvědavá, co bude dál, děj mě vtáhl a nutil ke čtení, abych brzo zjistila, jak to všechno dopadne. Knížka dobře graduje, je napínavá a čtivá, ale samotný závěr byl trošilinku slabší. Nicméně, nevadilo, užila jsem si to.“... celý text
— Květ

Tenhle pokoj se nedá sníst

„Kniha, která vás ohromí svým příběhem bez příkras, tak opravdovým, strohým. Tereza tuší, že to co se děje by se nemělo, ale baví ji to, a Ivan, to je prostě chlívák.“... celý text
— lalela

Prostá pravda

„Tuto autorku mám moc ráda, co kniha, to neotřelé téma, které si autorka vždy nastuduje a příběh z něj je velmi čtivý. Tentokrát dávám ale hvězdičku dolů za nesoulad v časových údajích. Pokud by se to stalo v průběhu čtení knihy jednou, dobrá může se stát, může jít i o nekvalitní (nesprávný) překlad. Bohužel, v tomto případě se nesoulad opakoval, což mě mrzelo: Katie se viděla s Adamem naposledy na podzim, Adam poté odjíždí pryč. Katie zjišťuje, že je těhotná. Podle knihy rodila v červenci a současně bylo dítě narozené o 2 - 2,5 měsíce dříve. Prostě to nesedí a to jsem čekala na konec knihy, zda tam to už nebude uvedené správně, ale ne, nebylo. A pak jsem byla zklamaná ze soudního závěru celé knihy. Asi jsem čekala něco jiného, nějaký převratný důkaz či svědka.“... celý text
— JankaV80

Drak na polní cestě

„Mám ráda knihy od Hájíčka. Příběh ze života, ze současné vesnice. Trochu smutná kniha, když se někdo moc snaží, a jde mu to, vyhlédne si ho někdo mocnější, kdo ho chce zlikvidovat. Teď je jen otázka, jestli to ten slabší ustojí, a kolik ho to bude stát sil.“... celý text
— lalela

Teorie přitažlivosti

„Pohodový román, v němž nechybí ani ponaučení: člověk by se neměl míchat do cizích záležitostí... Kéž bychom se tím dokázali řídit!“
— Ivuska.09

Hora mezi námi

„Když jsem na databázi přišla poprvé, nechápala jsem smysl čtenářské výzvy. Proč bych měla číst knížky podle něčího vzorce? Loni jsem si to oťukla a letos si řekla, že to dám. A tohle je už několikátá úžasná kniha, na kterou jsem tímto způsobem natrefila. Bylo to WOW! Hltala jsem každé slovo, trpěla s hlavními hrdiny, mrzla, bála se a neskutečně jim fandila. Nevím, kdy naposledy jsem cítila u knihy tolik emocí. A to jsem si myslela, že to bude trochu nuda. Dvě hodiny po dočtení jsem si pustila film. Vše jsem měla čerstvé, tak jsem mohla srovnávat snad každou pronesenou větu. Myslím, že film nevyužil potenciálu předlohy a proto nedosahuje ani stejného hodnocení. Scénárista všechny logické a promyšlené věci, které mu Charles Martin naservíroval, obrátil v prach a nahradil je záběry typu: jak Ashley se zlomenou nohou skáče jako srnka, jak provizorní dlaha tohle všechno ustojí, jak nepotřebují jídlo, protože celou cestu neloví, ani nemají čím, jak v půlce cesty Ben vytáhne mobil se zázračnou baterií, jak si užívají sex v chatě, aniž by je cokoli bolelo. Co mě ale nejvíc na filmu mrzelo, byly charaktery postav. Ben byl najednou zbabělec, který chtěl jen čekat na pomoc, Ashley byla za hrdinku (feministky jásají). Hádali se, obviňovali, vytratil se veškerý vtip. Závěr americké klišé. Ale to hodně odbočuji. Kdo nečte, vůbec nemůže pochopit, o kolik víc toho kniha oproti filmu nabídne. A tahle je jednoduše skvělá. Doporučuji!“... celý text
— Leído

Podnikání pod Davidovou hvězdou: Bondy - Kolben - Popper - Petschek - Löw-Beer - Auerbach - Waldes - Reich - Tugendhat

„Zajímavé osudy osmi podnikatelů v každé jiné sféře. Zastoupení je bankovnictví, oděvní průmysl, lehký průmysl, dokonce i filmový. U knihy jsem přemýšlela jak ji tady okomentovat. No jedině tak, že se u podnikání udržely 4 generace než byli donuceny emigrovat ve 30. letech pokud to s nimi co zůstali neskončilo špatně. Tak bych to shrnula takto : Zůstalo tady po nich dost, ještě se z toho žilo, ale nyní jsou tyto budovy v nejistotě.“... celý text
— maryzka

S láskou z parku

„Jsem moc ráda, že u mě můžu přivítat další romantický příběh z pera mé oblíbené autorky. Její knihy jsou pro mě vždy velkým pohlazením po duši. Julie je za mě jedna z královen romantiky od které čtu vše co vyjde a vždy mě něčím překvapí. Nějak se stane, že Claire, která je doteď nepolepšitelná workoholička zůstane doma na nemocenské, tak se uvolí, a pohlídá dcery své sestře, ta totiž odjíždí do Indie... Ava a Poppy jsou úžasné holky které, ale potřebují, aby se jim někdo věnoval – to se jejich mamince bohužel moc nedařilo. Za to Claire je úžasná. Do role tety se až neskutečně rychle vžila a už za pár dnů jejich soužití přinese kýžené ovoce. Ve škole se obě holky hodně zlepšily a celkově jim tato situace přinesla víc lepšího … Tím, že je Claire doma, začala se víc koukat kolem sebe, a dokonce došlo i na procházky parkem. Tam potkala seniorku Hildu, která je pro mě v celé příběhu hlavní hvězdou. Ona je úžasné sluníčko, která ve svých úctyhodných letech běhá v parku, aby se udržela v kondici. Hilda nenápadně Claire nasměruje, a i ona začne běhat a pohrává si s myšlenkou, že založí PARKRUN, který by mohl změnit životy hodně lidem. Jestli a jak se vše podaří, to si musíte přečíst sami. Kdyby všechny příběhy dopadly tak jak tento, tak by na světě bylo krásně. Každému z nás, kdo tyto příběhy čtou je jasné, že na světě to takhle většinou nechodí, ale je moc fajn si přečíst, že i takhle by to šlo. A někdy stačí i málo, jen přehodnotit svůj život a uvědomit si, co od něj vlastně očekáváme. Že stresy, kterým se zbytečně vystavujeme nemusí být součástí našich životů. Ale to běhání vůbec není špatný nápad… už dlouho bych to chtěla zkusit. :-)“... celý text
— nada3314